Zpět
Spisová značka:
33 C 243/2020-41
Autor rozhodnutí:
Lišková, Eva, Mgr.
Název soudu:
Okresní soud Brno-Venkov
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSBI:2021:33.C.243.2020.1
Datum rozhodnutí:
25.01.2021
Datum zveřejnění:
08.04.2021
Datum poslední úpravy:
08.04.2021
Předmět řízení:
O zaplacení 43 800 Kč s příslušenstvím
Ustanovení práv. předpisů:
§ 142 z. č. 99/1963 Sb. § 101 z. č. 99/1963 Sb. § 46b z. č. 99/1963 Sb. § 1970 z. č. 89/2012 Sb. § 2991 z. č. 89/2012 Sb. § 160 z. č. 99/1963 Sb. § 2 nař.vl. č. 351/2013 Sb. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. § 588 z. č. 89/2012 Sb. § 2993 z. č. 89/2012 Sb. § 1958 z. č. 89/2012 Sb. § 86 z. č. 257/2016 Sb.
Klíčová slova:
bezdůvodné obohacení peněžité plnění smlouva o úvěru

33 C 243/2020-41

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

sídlem [adresa žalobce]

zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa], [obec]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

bytem [adresa žalované]

o zaplacení 43 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 400 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 13. 4. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 26 400 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 33 800 Kč od 12. 10. 2019 do 12. 4. 2020 a s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 16 400 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 8. 6. 2020 se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 43 800 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] byla žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 16 400 Kč, skládají se z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši 5 600 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 6 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 36 400 Kč ve 14 pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, přičemž každá splátka byla splatná 10. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek byly splatné v prvních šesti měsíčních splátkách a také částečně v sedmé splátce, což bylo sjednáno v článku III. odst. 3 smlouvy. Složení každé jednotlivé splátky je uvedeno v předpisu splátek pro smlouvu [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná uhradila na svůj závazek vyplývající ze smlouvy částku ve výši 2 600 Kč, dne 11. 10. 2018 se dostala do prodlení, neboť řádně a včas neuhradila druhou splátku splatnou dne 10. 10. 2018. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 10. 10. 2019 nastala splatnost celého úvěru. Žalobce započetl platby žalované tak, že částku 700 Kč započetl na poplatek za správu úvěru, částku ve výši 1 000 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek a částku ve výši 900 Kč na úrok. V souladu s článkem V. odst. 4 smlouvy byla žalované uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin číslo 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobce uvedl způsob výpočtu smluvní pokuty s tím, že po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná byla k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou, dluh dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, přestože jí žaloba i výzva k vyjádření byly doručeny na adresu místa trvalého pobytu podle § 46b písm. a) o. s. ř. a rovněž na kontaktní adresu uvedenou ve smlouvě.

3. Podáním ze dne 14. 1. 2021 doplnil žalobce k výzvě soudu skutková tvrzení o tom, jakým způsobem posoudil úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Uvedl, že úvěr byl žalované poskytnut na základě žádosti o úvěr ze dne [datum] s tím, že žalovaná byla v době před uzavřením úvěrové smlouvy v pracovním poměru u zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO] na pracovní pozici [anonymizováno]. Jako svůj průměrný příjem uvedla částku [částka] měsíčně, což doložila výplatními lístky za [měsíc] a [měsíc] [rok]. Jako své průměrné výdaje uvedla žalovaná částku [částka].

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na 25. 1. 2021, žalobce se z účasti na jednání omluvil, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Skutková zjištění učinil soud z žalobcem předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu úvěru společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru, které představuje úrok ve výši 28% z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 6 400 Kč, celkem 16 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 36 400 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč splatných vždy ke každému 10. dni v kalendářním měsíci. V čl. V. odst. 4 smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1= denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Přílohou smlouvy byl na splátkový kalendář smlouvy, který zároveň stanovil složení každé jednotlivé splátky.

6. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 6. 4. 2020 byla žalované zaslána předžalobní upomínka, která byla odeslána na adresu žalované dne 7. 4. 2020, jak, vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla údaje o svých příjmech a svých výdajích s tím, že má příjmy ze závislé činnosti ve výši [částka], v kolonce doklady k příjmům je zaškrtnuto, že žalovaná měla doložit výplatní pásky a pracovní smlouvu. Pokud jde o výdaje, pak uvedla výdaje za bydlení ve výši [částka], výdaje na stravování, výživné ve výši [částka] a ostatní výdaje ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Ze stvrzenek ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila, že převzala od [právnická osoba] dne [datum] částku [částka] jakožto mzdu za [měsíc] [rok] a dne [datum] částku [částka] jakožto mzdu za [měsíc] [rok]. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí s přítelem [jméno] [příjmení] na adrese [adresa], přispívá částku [částka] měsíčně. Z listiny nazvané finanční analýza bylo zjištěno, že žalobce učinil závěr, že žalovaná má volné měsíční finanční zdroje ve výši [částka], kdy žalobce zohlednil příjmy žalované ve výši [částka], výdaje žalované ve výši [částka] a rezervu na neočekávané výdaje ve výši [částka].

8. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s tím, že tato povinnost je ukládána žalobci pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. Zároveň ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití § 588 o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat uvedenou otázkou i bez návrhu žalované jako spotřebitele.

10. V posuzované věci učinil soud závěr, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru. Žalobce v řízení tvrdil, že úvěruschopnost žalované posuzoval a že s ohledem na zjištěný příjem žalované ve výši [částka] a její pravidelné výdaje ve výši [částka] dospěl k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. V předložené žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru je sice uvedeno, že žalobce měl k dispozici pracovní smlouvu uzavřenou se žalovanou, avšak žalobce v řízení netvrdil, že by doložení pracovní smlouvy od žalované vyžadoval, v řízení tuto pracovní smlouvou jako důkaz nepředložil. Žalobce uvedl pouze tolik, že ověřil existenci zaměstnavatele nahlédnutím do příslušného veřejného seznamu a vyžádal od žalované výplatní lístky za období měsíců [měsíc] a [měsíc]. Výplatní lístky však mají podobu stvrzenek a vzbuzují tak pochybnosti o tom, že na jejich základě byla žalované vyplácena mzda. Nebylo tak prokázáno, že by si žalobce dostatečným způsobem ověřil, že žalovaná má k dispozici pravidelně se opakující měsíční příjem v průměrné výši [částka]. I pokud by tomu tak bylo, je příjem natolik nízký, že vzbuzuje pochybnosti o možnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že žalobce při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nepostupoval s odbornou péčí, údaje když poskytnuté žalovanou řádně neověřil. Úvěr byl poskytnut rozporu s § 86 cit. zákona a úvěrová smlouva je z tohoto důvodu neplatná.

11. Protože bylo v řízení prokázáno, že žalovaná obdržela od žalobce částku 20 000 Kč, lze uzavřít, že přijala tuto částku, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, a tudíž na její straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z § 2993 o. z. vyplývá, že strana, která plnila, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná, která obdržela od žalobce částku 20 000 Kč, je tudíž povinna tuto částku žalobci vydat, přičemž žalovaná v řízení netvrdila, že by žalobci zaplatila více než žalobcem tvrzených 2 600 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 17 400 Kč.

12. K povinnosti vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, tato nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 o. z. v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu. Žalovaná byla k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2020 odeslanou dne 7. 4. 2020, k zaplacení byla vyzvána neprodleně po obdržení této výzvy. Doručení předžalobní výzvy lze v souladu s 573 o. z. předpokládat dne 10. 4. 2020, v prodlení je tak žalovaná počínaje dnem 13. 4. 2020. Od tohoto dne vzniklo žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení, jež výše odpovídá § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

13. Pro úplnost soud poukazuje na to, že i pokud by nebylo možno dovodit neplatnost smlouvy, nebylo by možno žalobě vyhovět v plném rozsahu. Za neplatné považuje soud ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za hotovostní vývěr splátek ve výši 6 400 Kč, a to jednak proto, že výše tohoto poplatku je v porovnání s výší úvěru (20 000 Kč) neúměrně vysoká, jednak proto, že žalovaná uhradila pouze jednu splátku (a to aniž by žalobce uvedl, zda hotovostně, či bezhotovostně) a žalobce tak neměl s inkasem splátek žádné výdaje.

14. K zaplacení dluhu stanovil soud lhůtu v trvání 3 dnů v souladu s § 160 o. s. ř., když nebyly shledány předpoklady pro stanovení lhůty jiné.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.

Brno 25. ledna 2021

Mgr. Eva Lišková

soudkyně

Zveřejnil/a: mchmelkova (SOUBO).

Zpět
Upravit | Zpět do vyhledávání