{"uuid":"0169a7e3-2663-4ee2-9b2b-da827c19bbe0","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 14 481,70 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 965,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 5. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 811,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 092,30 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 261,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 965,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 5. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 811,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 092,30 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 261,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 14 481,70 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 6. 7. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,15 % ročně, to vše byl žalovaný povinen hradit formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 757,22 Kč počínaje dnem 18. 8. 2022. Kromě toho byl žalovaný zavázán platit i poplatky dle sazebníku. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Dále právní předchůdkyně provedla lustraci v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších interních a externích databázích. Co se týče příjmů a výdajů žalovaného, žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaného příjmu, který ověřila na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalovaného. Žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, zároveň žalobkyně zohlednila částku životního minima a částku normativních nákladů na bydlení a z veřejných databází zjištěné dosavadní splátky úvěrů. Výpočtem pak předchůdkyně žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto jej žalobkyně celý zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině úvěru částku 12 981,70 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 1 076,51 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 907,89 Kč (za období do 27. 9. 2023) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 058,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 6. 7. 2022 uzavřena elektronicky smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem ve výši 19,15 % ročně splatit ve 24 měsíčních anuitních splátkách po 757,22 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 8. 2022. Dále byl ve smlouvě ujednán poplatek za vyhotovení výpisu z účtu 50 Kč, za změnu data splátky 100 Kč, za vedení pohledávky v případě ukončení smlouvy 200 Kč měsíčně, za zaslání každé písemné upomínky 600 Kč, za prohlášení úvěru za ihned splatný 300 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr bude žalovanému poskytnut jako neúčelový ve prospěch běžného účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále bylo ve smlouvě dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky, je žalobkyně oprávněna prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Součástí smlouvy o úvěru byly i Všeobecné produktové podmínky, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebník poplatků a dále Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník/řemeslník s čistým měsíčním příjmem 30 878 Kč. Celkový příjem domácnosti je zde uveden 60 000 Kč, žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, vyživuje jednu osobu. Měsíční výdaje zde žalovaný neuvedl žádné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 2. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl v té době zaměstnán jako seřizovač s průměrným čistým měsíčním příjmem v posledních třech měsících 27 018 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, kdy tyto údaje dále ověřila tím, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Žalobkyně vypočetla disponibilní částku tak, že od příjmů žalovaného odečetla splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. Žalobkyně tak vycházela z deklarovaného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 30 878 Kč, který měl být ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, a dále z čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 60 000 Kč, zohlednila, že žalovaný je svobodný, vyživuje jednu osobu, bydlí ve vlastním domě/bytě a počítala s jeho 51,46% podílem na nákladech na bydlení, dále zohlednila dosavadní interní splátky ve výši 5 133,77 Kč měsíčně a ostatní výdaje ve výši 0 Kč. Z výstupu z úvěrových registrů bylo zjištěno, že žalovaný má několik jiných úvěrových závazků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ve vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9. 7. 2024 pak žalobkyně doplnila, že příjem žalovaného dále ověřila i z běžného účtu žalovaného a poukázala na některé judikáty vyšších soudů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného z 22. 7. 2022 nebyla zjištěna žádná příjmová položka, která by byla identifikovatelná jako mzda či jiný pravidelný příjem. Byla zjištěna existence 4 úvěrů u žalobkyně se zůstatkem nesplacených jistin v celkové výši 123 979,97 Kč a s dluhy po splatnosti v celkové výši 2 890,20 Kč. Žalovaný měl povolený kontokorent (Flexikredit) 5 000 Kč, který čerpal v plné výši, zůstatek na účtu k 22. 7. 2022 činil - 5 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Čerpání úvěru bylo doloženo výpisy z úvěrového účtu žalovaného. Konkrétně je z těchto výpisů patrné, že dne 6. 7. 2022 byla částka 15 000 Kč převedena na běžný účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Dále je z nich zřejmé, jak žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu úvěr splácel a jaké mu byl účtovány poplatky, konkrétně je pak zřejmé, že celkem právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil dne 19. 8. 2022 částku 757,53 Kč, dne 18. 9. 2022 částku 646,77 Kč, dne 23. 9. 2022 částku 110,70 Kč, dne 27. 10. 2022 částku 760,01 Kč a dne 24. 11. 2022 částku 759,08 Kč; celkem tak splatil 3 034,09 Kč. Dne 24. 4. 2023 byl úvěr zesplatněn. Rovněž z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé čerpání úvěru v plné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dopisem ze dne 26. 4. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr za splatný ke dni 24. 4. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 15 664,07 Kč nejpozději do 10. 5. 2023. Dopis byl dle výpisu odeslaných zásilek žalovanému odeslán 27. 4. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2023, která byla žalobkyní odeslána téhož dne, jak plyne z podacího archu. V upomínce mu byla stanovena lhůta 15 dnů od odeslání výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. I podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Povinnost poskytovatele prověřovat informace sdělené spotřebitelem a vyžadovat doklady k jeho tvrzení konstatoval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě informací, které zjistila od žalovaného a dále provedla lustrace v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších interních a externích databázích. Dále příjem žalovaného ověřila potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu a výpisem z účtu. Pokud jde tedy o příjem žalovaného, zde žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 30 878 Kč. Potvrzení od zaměstnavatele, kterým měl být tento příjem doložen, je však staré více než pět let, tj. je neaktuální a nelze jej považovat za řádný doklad (za řádný doklad soud považuje dokument potvrzující příjem v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru). Rovněž z doloženého výpisu z běžného účtu není patrný příjem žalovaného ze zaměstnání. Dále žalobkyně kalkulovala s čistým měsíčním příjmem domácnosti žalovaného ve výši 60 000 Kč, kdy tento příjem nebyl nikterak doložen. Co se potom týče výdajové stránky, zde se žalobkyně opět spokojila pouze s údaji od žalovaného, které dále nijak neověřovala (s výjimkou splátek jiných úvěrů), a se statistickými daty (životní a existenční minimum, normativní náklady na bydlení). Informace od žalovaného o neexistenci ostatních nezbytných měsíčních nákladů musela být přitom zřejmě účelová, neboť žalovaný musel nějaké výdaje mít přinejmenším na bydlení, stravu, ošacení, drogerii (nehledě na jeho stávající splátkové závazky). Navíc minimálně výdaje na bydlení, které tvoří podstatnou část výdajů každé osoby a které nelze v případě potřeby rychle a výrazně omezit, byly objektivně zjistitelné, a to v případě vlastního bydlení např. z vyúčtování energií, dokladů SIPO apod. Postup, kdy předchůdkyně žalobkyně při výpočtech částky disponibilních zdrojů žalovaného vycházela pouze ze statistických údajů (odhad na základě historických dat z ČSÚ) je však zcela nepostačující, neboť náklady na bydlení i ostatní nutné náklady se mohou u každého člověka významně lišit a statistické údaje nemusí být u konkrétní osoby vůbec vypovídající. Je proto povinností poskytovatele úvěru, aby výdaje žadatele o úvěr řádně prověřil, přičemž této povinnosti nemůže poskytovatel úvěru dostát pouhým převzetím statistických údajů. Je vždy nezbytné, aby vstupní údaje, jež mají být v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti vyhodnocovány, byly řádně ověřeny. Rovněž skutečnost, že žalovaný měl přímo u žalobkyně několik jiných závazků, s nimiž byl v prodlení a dále u ní čerpal kontokorent v maximální povolené míře měla u žalobkyně vzbudit důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti, a o to víc bylo namístě jeho platební schopnost prověřit. S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála před uzavřením smlouvy své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 15 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Vzhledem k tomu, že žalovaný z poskytnuté jistiny 15 000 Kč žalobkyni zaplatil 3 034,09 Kč, zbývá mu tak uhradit částku 11 965,91 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslaný zesplatňující dopis z 26. 4. 2023, jehož obsahem byla výzva k plnění a jehož odeslání následujícího dne žalobkyně prokázala výpisem odeslaných zásilek. Vzhledem k tomu, že zde byla žalovanému pro úhradu určena lhůta do 10. 5. 2023, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, ode dne následujícího, tj. ode dne 11. 5. 2023, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně v zákonné výši 15 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Zbylé nároky uplatněné žalobkyní byly soudem zamítnuty, neboť jistina ve výši 1 015,79 Kč již byla uhrazena a na smluvní úrok ve výši 1 076,51 Kč a na poplatky ve výši 1 500 Kč nevzniklo žalobkyni právo z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy. Co se týká požadavků žalobkyně na úroky z prodlení, pak soud připomíná, že se žalovaný dostal do prodlení až dne 11. 5. 2023, a to pouze částkou 11 965,91 Kč, tudíž na úrok z prodlení za období od 25. 4. 2023 do 10. 5. 2023 žalobkyni nárok nevznikl. A co se pak týče úroku z prodlení za období od 11. 5. 2023 do zaplacení, zde soud žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení pouze z částky 11 965,91 Kč a ve zbytku nárok na úroky z prodlení zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 18 499,72 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 14 385,31 Kč (úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 78 % a z 22 % neúspěšná (z 22 % byl tak úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení 56 % náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" či sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 261,12 Kč (56 % z 2 252 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 14 481,70 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 6. 7. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,15 % ročně, to vše byl žalovaný povinen hradit formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 757,22 Kč počínaje dnem 18. 8. 2022. Kromě toho byl žalovaný zavázán platit i poplatky dle sazebníku. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Dále právní předchůdkyně provedla lustraci v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších interních a externích databázích. Co se týče příjmů a výdajů žalovaného, žalobkyně vycházela z žalovaným deklarovaného příjmu, který ověřila na základě potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalovaného. Žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, zároveň žalobkyně zohlednila částku životního minima a částku normativních nákladů na bydlení a z veřejných databází zjištěné dosavadní splátky úvěrů. Výpočtem pak předchůdkyně žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto jej žalobkyně celý zesplatnila. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen na jistině úvěru částku 12 981,70 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 1 076,51 Kč, poplatků ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 907,89 Kč (za období do 27. 9. 2023) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 058,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 6. 7. 2022 uzavřena elektronicky smlouva o úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet číslo , č. účtu, . Žalovaný se zavázal jistinu spolu s úrokem ve výši 19,15 % ročně splatit ve 24 měsíčních anuitních splátkách po 757,22 Kč splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 8. 2022. Dále byl ve smlouvě ujednán poplatek za vyhotovení výpisu z účtu 50 Kč, za změnu data splátky 100 Kč, za vedení pohledávky v případě ukončení smlouvy 200 Kč měsíčně, za zaslání každé písemné upomínky 600 Kč, za prohlášení úvěru za ihned splatný 300 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr bude žalovanému poskytnut jako neúčelový ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, . Dále bylo ve smlouvě dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky, je žalobkyně oprávněna prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení. Součástí smlouvy o úvěru byly i Všeobecné produktové podmínky, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebník poplatků a dále Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro , Anonymizováno, .4. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník/řemeslník s čistým měsíčním příjmem 30 878 Kč. Celkový příjem domácnosti je zde uveden 60 000 Kč, žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, vyživuje jednu osobu. Měsíční výdaje zde žalovaný neuvedl žádné.5. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 2. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaný byl v té době zaměstnán jako seřizovač s průměrným čistým měsíčním příjmem v posledních třech měsících 27 018 Kč.6. Z vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, kdy tyto údaje dále ověřila tím, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Žalobkyně vypočetla disponibilní částku tak, že od příjmů žalovaného odečetla splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. Žalobkyně tak vycházela z deklarovaného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 30 878 Kč, který měl být ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr, a dále z čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 60 000 Kč, zohlednila, že žalovaný je svobodný, vyživuje jednu osobu, bydlí ve vlastním domě/bytě a počítala s jeho 51,46% podílem na nákladech na bydlení, dále zohlednila dosavadní interní splátky ve výši 5 133,77 Kč měsíčně a ostatní výdaje ve výši 0 Kč. Z výstupu z úvěrových registrů bylo zjištěno, že žalovaný má několik jiných úvěrových závazků.7. Ve vyjádření žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9. 7. 2024 pak žalobkyně doplnila, že příjem žalovaného dále ověřila i z běžného účtu žalovaného a poukázala na některé judikáty vyšších soudů.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného z 22. 7. 2022 nebyla zjištěna žádná příjmová položka, která by byla identifikovatelná jako mzda či jiný pravidelný příjem. Byla zjištěna existence 4 úvěrů u žalobkyně se zůstatkem nesplacených jistin v celkové výši 123 979,97 Kč a s dluhy po splatnosti v celkové výši 2 890,20 Kč. Žalovaný měl povolený kontokorent (Flexikredit) 5 000 Kč, který čerpal v plné výši, zůstatek na účtu k 22. 7. 2022 činil - 5 000 Kč.9. Čerpání úvěru bylo doloženo výpisy z úvěrového účtu žalovaného. Konkrétně je z těchto výpisů patrné, že dne 6. 7. 2022 byla částka 15 000 Kč převedena na běžný účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Dále je z nich zřejmé, jak žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu úvěr splácel a jaké mu byl účtovány poplatky, konkrétně je pak zřejmé, že celkem právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil dne 19. 8. 2022 částku 757,53 Kč, dne 18. 9. 2022 částku 646,77 Kč, dne 23. 9. 2022 částku 110,70 Kč, dne 27. 10. 2022 částku 760,01 Kč a dne 24. 11. 2022 částku 759,08 Kč; celkem tak splatil 3 034,09 Kč. Dne 24. 4. 2023 byl úvěr zesplatněn. Rovněž z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé čerpání úvěru v plné výši.10. Dopisem ze dne 26. 4. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr za splatný ke dni 24. 4. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 15 664,07 Kč nejpozději do 10. 5. 2023. Dopis byl dle výpisu odeslaných zásilek žalovanému odeslán 27. 4. 2023.11. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2023, která byla žalobkyní odeslána téhož dne, jak plyne z podacího archu. V upomínce mu byla stanovena lhůta 15 dnů od odeslání výzvy.12. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“13. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.14. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“15. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“16. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“17. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“18. I podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).19. Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“20. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. Povinnost poskytovatele prověřovat informace sdělené spotřebitelem a vyžadovat doklady k jeho tvrzení konstatoval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39.21. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala na základě informací, které zjistila od žalovaného a dále provedla lustrace v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších interních a externích databázích. Dále příjem žalovaného ověřila potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu a výpisem z účtu. Pokud jde tedy o příjem žalovaného, zde žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 30 878 Kč. Potvrzení od zaměstnavatele, kterým měl být tento příjem doložen, je však staré více než pět let, tj. je neaktuální a nelze jej považovat za řádný doklad (za řádný doklad soud považuje dokument potvrzující příjem v období bezprostředně předcházejícím poskytnutí úvěru). Rovněž z doloženého výpisu z běžného účtu není patrný příjem žalovaného ze zaměstnání. Dále žalobkyně kalkulovala s čistým měsíčním příjmem domácnosti žalovaného ve výši 60 000 Kč, kdy tento příjem nebyl nikterak doložen. Co se potom týče výdajové stránky, zde se žalobkyně opět spokojila pouze s údaji od žalovaného, které dále nijak neověřovala (s výjimkou splátek jiných úvěrů), a se statistickými daty (životní a existenční minimum, normativní náklady na bydlení). Informace od žalovaného o neexistenci ostatních nezbytných měsíčních nákladů musela být přitom zřejmě účelová, neboť žalovaný musel nějaké výdaje mít přinejmenším na bydlení, stravu, ošacení, drogerii (nehledě na jeho stávající splátkové závazky). Navíc minimálně výdaje na bydlení, které tvoří podstatnou část výdajů každé osoby a které nelze v případě potřeby rychle a výrazně omezit, byly objektivně zjistitelné, a to v případě vlastního bydlení např. z vyúčtování energií, dokladů SIPO apod. Postup, kdy předchůdkyně žalobkyně při výpočtech částky disponibilních zdrojů žalovaného vycházela pouze ze statistických údajů (odhad na základě historických dat z ČSÚ) je však zcela nepostačující, neboť náklady na bydlení i ostatní nutné náklady se mohou u každého člověka významně lišit a statistické údaje nemusí být u konkrétní osoby vůbec vypovídající. Je proto povinností poskytovatele úvěru, aby výdaje žadatele o úvěr řádně prověřil, přičemž této povinnosti nemůže poskytovatel úvěru dostát pouhým převzetím statistických údajů. Je vždy nezbytné, aby vstupní údaje, jež mají být v rámci procesu posuzování úvěruschopnosti vyhodnocovány, byly řádně ověřeny. Rovněž skutečnost, že žalovaný měl přímo u žalobkyně několik jiných závazků, s nimiž byl v prodlení a dále u ní čerpal kontokorent v maximální povolené míře měla u žalobkyně vzbudit důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti, a o to víc bylo namístě jeho platební schopnost prověřit. S ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála před uzavřením smlouvy své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.22. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“23. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 15 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, tak jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“24. Vzhledem k tomu, že žalovaný z poskytnuté jistiny 15 000 Kč žalobkyni zaplatil 3 034,09 Kč, zbývá mu tak uhradit částku 11 965,91 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.25. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslaný zesplatňující dopis z 26. 4. 2023, jehož obsahem byla výzva k plnění a jehož odeslání následujícího dne žalobkyně prokázala výpisem odeslaných zásilek. Vzhledem k tomu, že zde byla žalovanému pro úhradu určena lhůta do 10. 5. 2023, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, ode dne následujícího, tj. ode dne 11. 5. 2023, pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně v zákonné výši 15 % ročně.26. Zbylé nároky uplatněné žalobkyní byly soudem zamítnuty, neboť jistina ve výši 1 015,79 Kč již byla uhrazena a na smluvní úrok ve výši 1 076,51 Kč a na poplatky ve výši 1 500 Kč nevzniklo žalobkyni právo z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy. Co se týká požadavků žalobkyně na úroky z prodlení, pak soud připomíná, že se žalovaný dostal do prodlení až dne 11. 5. 2023, a to pouze částkou 11 965,91 Kč, tudíž na úrok z prodlení za období od 25. 4. 2023 do 10. 5. 2023 žalobkyni nárok nevznikl. A co se pak týče úroku z prodlení za období od 11. 5. 2023 do zaplacení, zde soud žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení pouze z částky 11 965,91 Kč a ve zbytku nárok na úroky z prodlení zamítl.27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 18 499,72 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 14 385,31 Kč (úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná z 78 % a z 22 % neúspěšná (z 22 % byl tak úspěšný žalovaný). Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení 56 % náhrady nákladů řízení.28. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka,  či sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 261,12 Kč (56 % z 2 252 Kč).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, Hodonín). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě návrhem na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHO:2024:22.C.150.2024.1","publishedAt":"2025-03-11","decisionAt":"2024-09-12","caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":150,"year":2024,"pageNumber":80},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Krůpová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSHO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 14 481,70 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}