{"uuid":"01fff281-9d25-4b83-a903-d9f51c3f93ee","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jiřiny Jislové a soudců JUDr. Zoji Dvořákové a Mgr. Aleny Jedličkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. 27 C 349/2020-32,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci rouzsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.\nII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rouzsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se zamítá a žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že žalobkyně měla na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" potvrzenou rezervaci na let žalované č. QS ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z Monastiru do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", který měl přiletět v čase 17:55 hodin, avšak žalobkyně byla žalovanou převedena na let č. QS ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", který přiletěl do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve 23:17 hodin. Celkové zpoždění tak činilo 5 hodin a 22 minut, přičemž vzdálenost mezi Monastirem a Prahou činí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" km.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dle § 2553 odst. 3 občanského zákoníku musí cestující uplatnit právo na náhradu škody bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců od provedení přepravy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila svůj nárok včas, nárok dle uvedeného ustanovení zaniknul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalobkyně měla rezervovanou palubní vstupenku na let č. QS ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z Monastiru do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s časem příletu 17:55 hodin. Společnost Click 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která zastupovala žalobkyni, požádala pracovníka žalované o vyjádření ke zpožděným a zrušeným letům. Z komunikace nevyplývá, že by žalobkyně v zastoupení žádala paušalizovanou náhradu škody. Právní zástupce žalobkyně uplatnil nárok na paušalizovanou náhradu škody vůči žalované e-mailem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvého stupně s odkazem na ustanovení § 2553 odst. 1 a 2 o. z., a na rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaného pod č. j. 18 C 265/2019-62 se nejprve zabýval otázkou, zda nařízení Rady (ES) č. 261/2004 (dále je„ Nařízení“) umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v § 2553 odst. 3 o. z., a to vzhledem k tomu, že Nařízení neupravuje lhůty pro uplatnění nároku, které jsou v něm zakotveny a je tak třeba aplikovat vnitrostátní právní úpravu, konkrétně pak výše uvedené ustanovení občanského zákoníku. Dále poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. IV ÚS 286/20, které ve výše uvedené věci bylo vydáno, avšak rozhodnutí nebylo zrušeno z důvodu, že v rozhodnutí vyjádřený názor Městského soudu by byl nesprávný, ale ke zrušení rozhodnutí došlo z důvodu chybného poučení o opravných prostředcích, čímž došlo dle názoru Ústavního soudu k porušení ústavního práva na soudní ochranu, pokud stěžovatelce bylo (nesprávně) v poučení o dovolání sděleno, že dovolání proti napadenému rozhodnutí není přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Otázka, zda nařízení umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v § 2553 odst. 3 o. z., přitom (shodně se stanoviskem vyjádřeným v rozhodnutí Městského soudu o) byla již před evropským soudním dvorem vyřešena v rozhodnutí sp. zn. C – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak, že Nařízení musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůta, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 tohoto Nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se k podání žaloby. Shodně stanoví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" komise, ve výkladových stanoviscích (sdělení komise) – pokyny pro výklad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), kdy v bodě 8.2, konstatuje, že Nařízení nestanoví lhůtu pro podání žaloby u vnitrostátních soudů. Tuto záležitost upravují vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států týkající se promlčení. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" promlčecí lhůta podle Montrealské úmluvy není pro žaloby podané podle nařízení relevantní a nedotýká se vnitrostátních právních předpisů členských států, jelikož opatření k náhradě škody stanovená v nařízení nespadají do oblasti působnosti zmíněné úmluvy, poněvadž mají odčinit nepříjemnosti způsobené cestujícím, přičemž představují dodatečná opatření k systému náhrady škody stanovenému v úmluvě. Lhůty mezi jednotlivými členskými státy se proto mohou lišit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Na podkladě výše uvedeného soud prvého stupně uzavřel, že nároky cestujícího z přepravy, nikoliv včasné, se promlčují v šestiměsíční lhůtě, počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.). Předmětný let se uskutečnil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", šestiměsíční lhůta uplynula marně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy nárok na paušalizovanou náhradu škody byl uplatněn až právním zástupcem žalobkyně a nikoliv ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která ve svém emailu pouze žádala vyjádření ze strany žalované k tam uvedeným letům. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen s uvedením závazného právního názoru, že je poprávu vyhodnotit, zda byl cestující plně informován o svých právech, aby mohl svá práva účinně uplatnit, popřípadě aby rozsudek byl změněn tak, že se žalobě v celém rozsahu vyhoví. V odvolání zdůraznila, že vyjadřuje jisté rozpaky nad tím, že soud prvého stupně po celou dobu řízení nedoručil žalobkyni podaný odpor žalované, a to ani přes výslovnou žádost žalobkyně. Tento postup je nestandartní a nepřijatelný. Dále poukázala na to, že žalované byl ve lhůtě šesti měsíců od data letu odeslán e-mail nadepsaný jako„ přehled žádosti nároku na kompenzaci za zrušené a zpožděné lety“. Tělo e-mailu bylo tvořeno nadpisem„ Přehled žádosti nároku na kompenzaci“. Pod tímto nadpisem bylo uvedeno jméno a příjmení žalobkyně, řádně identifikován let žalobkyně, jeho číslem a datem. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", na kterou mají cestující v případě zpoždění letu paušální nárok, je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále je„ Nařízení“). Žalovaná je s ohledem na stovky soudních sporů, které vede jen u Obvodního soudu pro Prahu 6, s tímto Nařízením obeznámena. Žalovaná je rovněž obeznámena s délkou jeho letu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 má sloužit„ k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících“. Kromě toho by měly být obecně brán zásadní zřetel na požadavky ochrany spotřebitele …„ (bod 1 preambule Nařízení). Dle názoru žalobkyně byla věc ze strany soudu prvého osobně posouzena právě naopak, když soud judikoval, že„ z komunikace nevyplývá, že by žalobkyně v zastoupení žádala paušalizovanou náhradu škody…“, žalobkyně je přesvědčena, že pokud cestující identifikuje let a požádá o kompenzaci za jeho zpoždění, je jeho postup v souladu s bodem 1 preambule Nařízení dostačující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaná vyvracela vývody odvolání žalobkyně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako zcela věcně správného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. V posuzované věci totiž není pochyb o tom, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", která zastupovala a žalobkyni na podkladě plné moci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", e-mailem vyzvala žalovanou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pouze o vyjádření ke zpožděným/zrušeným letům nejednalo se tak o řádnou výzvu k náhradě škody a za situace, kdy právní zástupce žalobkyně uplatnil nárok na paušalizovanou náhradu škody vůči žalované e-mailem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak se jedná o nárok žalobkyně, nikoliv včasný, neboť byl promlčen v šestiměsíční lhůtě počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř., a rozsudek soudu prvého stupně, jako zcela věcně správný podle § 219 o. s. ř., potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované byla proto přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, a to ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl tak, že žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá a žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.\n2. Takto rozhodl o žalobě založené na tvrzení, že žalobkyně měla na den [datum] potvrzenou rezervaci na let žalované č. QS [číslo] z Monastiru do [obec], který měl přiletět v čase 17:55 hodin, avšak žalobkyně byla žalovanou převedena na let č. QS [číslo], který přiletěl do [obec] ve 23:17 hodin. Celkové zpoždění tak činilo 5 hodin a 22 minut, přičemž vzdálenost mezi Monastirem a Prahou činí [číslo] km.\n3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dle § 2553 odst. 3 občanského zákoníku musí cestující uplatnit právo na náhradu škody bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců od provedení přepravy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuplatnila svůj nárok včas, nárok dle uvedeného ustanovení zaniknul.\n4. Soud prvého stupně na podkladě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalobkyně měla rezervovanou palubní vstupenku na let č. QS [číslo] z Monastiru do [obec] na den [datum] s časem příletu 17:55 hodin. Společnost Click 2 [právnická osoba], která zastupovala žalobkyni, požádala pracovníka žalované o vyjádření ke zpožděným a zrušeným letům. Z komunikace nevyplývá, že by žalobkyně v zastoupení žádala paušalizovanou náhradu škody. Právní zástupce žalobkyně uplatnil nárok na paušalizovanou náhradu škody vůči žalované e-mailem dne [datum] a dne [datum].\n5. Soud prvého stupně s odkazem na ustanovení § 2553 odst. 1 a 2 o. z., a na rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaného pod č. j. 18 C 265/2019-62 se nejprve zabýval otázkou, zda nařízení Rady (ES) č. 261/2004 (dále je„ Nařízení“) umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v § 2553 odst. 3 o. z., a to vzhledem k tomu, že Nařízení neupravuje lhůty pro uplatnění nároku, které jsou v něm zakotveny a je tak třeba aplikovat vnitrostátní právní úpravu, konkrétně pak výše uvedené ustanovení občanského zákoníku. Dále poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV ÚS 286/20, které ve výše uvedené věci bylo vydáno, avšak rozhodnutí nebylo zrušeno z důvodu, že v rozhodnutí vyjádřený názor Městského soudu by byl nesprávný, ale ke zrušení rozhodnutí došlo z důvodu chybného poučení o opravných prostředcích, čímž došlo dle názoru Ústavního soudu k porušení ústavního práva na soudní ochranu, pokud stěžovatelce bylo (nesprávně) v poučení o dovolání sděleno, že dovolání proti napadenému rozhodnutí není přípustné.\n6. Otázka, zda nařízení umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v § 2553 odst. 3 o. z., přitom (shodně se stanoviskem vyjádřeným v rozhodnutí Městského soudu o) byla již před evropským soudním dvorem vyřešena v rozhodnutí sp. zn. C – [číslo], [jméno] [příjmení] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] [příjmení], tak, že Nařízení musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůta, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 tohoto Nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se k podání žaloby. Shodně stanoví [ulice] komise, ve výkladových stanoviscích (sdělení komise) – pokyny pro výklad Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), kdy v bodě 8.2, konstatuje, že Nařízení nestanoví lhůtu pro podání žaloby u vnitrostátních soudů. Tuto záležitost upravují vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států týkající se promlčení. [příjmení] promlčecí lhůta podle Montrealské úmluvy není pro žaloby podané podle nařízení relevantní a nedotýká se vnitrostátních právních předpisů členských států, jelikož opatření k náhradě škody stanovená v nařízení nespadají do oblasti působnosti zmíněné úmluvy, poněvadž mají odčinit nepříjemnosti způsobené cestujícím, přičemž představují dodatečná opatření k systému náhrady škody stanovenému v úmluvě. Lhůty mezi jednotlivými členskými státy se proto mohou lišit.\n7. Na podkladě výše uvedeného soud prvého stupně uzavřel, že nároky cestujícího z přepravy, nikoliv včasné, se promlčují v šestiměsíční lhůtě, počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.). Předmětný let se uskutečnil [datum], šestiměsíční lhůta uplynula marně dne [datum], kdy nárok na paušalizovanou náhradu škody byl uplatněn až právním zástupcem žalobkyně a nikoliv [právnická osoba] 2 [právnická osoba], která ve svém emailu pouze žádala vyjádření ze strany žalované k tam uvedeným letům. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.\n8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, jímž se domáhala toho, aby rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen s uvedením závazného právního názoru, že je poprávu vyhodnotit, zda byl cestující plně informován o svých právech, aby mohl svá práva účinně uplatnit, popřípadě aby rozsudek byl změněn tak, že se žalobě v celém rozsahu vyhoví. V odvolání zdůraznila, že vyjadřuje jisté rozpaky nad tím, že soud prvého stupně po celou dobu řízení nedoručil žalobkyni podaný odpor žalované, a to ani přes výslovnou žádost žalobkyně. Tento postup je nestandartní a nepřijatelný. Dále poukázala na to, že žalované byl ve lhůtě šesti měsíců od data letu odeslán e-mail nadepsaný jako„ přehled žádosti nároku na kompenzaci za zrušené a zpožděné lety“. Tělo e-mailu bylo tvořeno nadpisem„ Přehled žádosti nároku na kompenzaci“. Pod tímto nadpisem bylo uvedeno jméno a příjmení žalobkyně, řádně identifikován let žalobkyně, jeho číslem a datem. [příjmení], na kterou mají cestující v případě zpoždění letu paušální nárok, je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále je„ Nařízení“). Žalovaná je s ohledem na stovky soudních sporů, které vede jen u Obvodního soudu pro Prahu 6, s tímto Nařízením obeznámena. Žalovaná je rovněž obeznámena s délkou jeho letu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 má sloužit„ k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících“. Kromě toho by měly být obecně brán zásadní zřetel na požadavky ochrany spotřebitele …„ (bod 1 preambule Nařízení). Dle názoru žalobkyně byla věc ze strany soudu prvého osobně posouzena právě naopak, když soud judikoval, že„ z komunikace nevyplývá, že by žalobkyně v zastoupení žádala paušalizovanou náhradu škody…“, žalobkyně je přesvědčena, že pokud cestující identifikuje let a požádá o kompenzaci za jeho zpoždění, je jeho postup v souladu s bodem 1 preambule Nařízení dostačující.\n9. Žalovaná vyvracela vývody odvolání žalobkyně a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako zcela věcně správného.\n10. Odvolací soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.\n11. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil ani v právním posouzení věci. Odvolací soud se s jeho závěry zcela ztotožňuje a pro stručnost svého odůvodnění proto odkazuje na pregnantní odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně. V posuzované věci totiž není pochyb o tom, že [právnická osoba] 2 [právnická osoba], se sídlem [adresa], která zastupovala a žalobkyni na podkladě plné moci ze dne [datum], e-mailem vyzvala žalovanou dne [datum] pouze o vyjádření ke zpožděným/zrušeným letům nejednalo se tak o řádnou výzvu k náhradě škody a za situace, kdy právní zástupce žalobkyně uplatnil nárok na paušalizovanou náhradu škody vůči žalované e-mailem dne [datum] a dne [datum], pak se jedná o nárok žalobkyně, nikoliv včasný, neboť byl promlčen v šestiměsíční lhůtě počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.).\n12. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř., a rozsudek soudu prvého stupně, jako zcela věcně správný podle § 219 o. s. ř., potvrdil.\n13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšné žalované byla proto přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, a to ve výši [částka].","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2022:15.Co.426.2021.1","publishedAt":"2022-02-28","decisionAt":"2022-02-08","caseNumber":{"senate":15,"registry":"CO","index":426,"year":2021,"pageNumber":54},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiřina","lastName":"Jislová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 349/2020-32,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":349,"year":2020,"pageNumber":32},"affectedDate":"2021-06-03","courtCode":"OSPH06","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2553","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"628","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","PRAVO_NA_SOUDNI_OCHRANU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}