{"uuid":"028864c3-400b-4609-92f4-fd5833f33484","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudců JUDr. Ivany Tomkové a Mgr. Bc. Aleše Klempy ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" oba bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupeni advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození advokátky B","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky C","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození advokátky C","anonStyle":"ANON"},{"text":" oba bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky C","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 8.12.2023, č. j. 9 C 81/2018-572,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč potvrzuje a v rozsahu zamítnutí žaloby v částce 80 430,50 Kč, jakož i ve výrocích II., III. a IV., zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. v rozsahu zamítnutí žaloby v částce , částka,  Kč potvrzuje a v rozsahu zamítnutí žaloby v částce 80 430,50 Kč, jakož i ve výrocích II., III. a IV., zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Podanou žalobou ve znění doplnění a dalších rozšíření se žalobce domáhá po žalovaných jako po společně a nerozdílně povinných zaplacení částky ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Celková žalovaná částka spočívá v nároku na vydání bezdůvodného obohacení 80 430,50 Kč za užívání pozemků p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č.pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" jehož součástí je i budova čp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo popisné","anonStyle":"ANON"},{"text":" st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č.pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" když tyto pozemky byly původně ve zjednodušené evidenci parcely původ PK ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo parcely","anonStyle":"ANON"},{"text":" jehož součástí je budova čp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo popisné","anonStyle":"ANON"},{"text":" vše zapsáno na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo LV","anonStyle":"ANON"},{"text":" k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovanými za dobu trvání předběžného opatření vydaného k návrhu žalovaných usnesením Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26.4.2011, č.j. 6 Nc 211/2011-68, do 24.1.2018, kdy předběžné opatření zaniklo právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9.1.2018, č.j. 21 Co 17/2027-447. Žalovaní od vydání předběžného opatření až do jeho zániku užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoli způsobem podíleli na úhradě žalobcem uhrazeného nájemného ve prospěch vlastníka těchto nemovitostí jako pronajímatele, čímž vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výši odvodil od žalovanými již v minulosti odsouhlasené úhrady za užívání zpřístupnění cesty ve výši 12 600 Kč ročně. Dalšími dílčími nároky se žalobce domáhá náhrady škody za náklady spojené s ostrahou objektu ze strany třetích osob (společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) v souvislosti s otevřením a volným zpřístupněním shora popsaného souboru nemovitostí v důsledku vydaného a trvajícího předběžného opatření v částce 94 860 Kč a v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", náhrady za náklady vynaložené na úhradu znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 7 138 Kč vypracovaného v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, náhrady ušlého zisku ztraceného žalobcem za dobu trvání vydaného předběžného opatření z podnájemních smluv ohledně pronájmů částí pozemků s podnájemcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 464 600 Kč, s podnájemcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 484 800 Kč, s podnájemcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". od května 2011 do 10.12.2015 v částce 166 000 Kč a s podnájemcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce konečně požadoval náhradu nemajetkové újmy v částce 100 000 Kč ve smyslu § 2 956 o. z. v souvislosti se zhoršením pověsti žalobce vypovězením výše uvedených podnájemních smluv, když žalobce měl původně sídlo v budově postižené předběžným opatřením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, že žalovaní 1), 2), 3) a 4) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným 1) a 2) náklady řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rukám jejich zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a povinnost zaplatit žalovaným 3) a 4) náklady řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náklady řízení 3 228,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). Po provedeném řízení soud prvního stupně dovodil nedůvodnost všech žalobcem uplatněných dílčích nároků, ať už z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaných, když tato přísluší toliko vlastníku sporných pozemků a pronajímateli panu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který uvedené nemovitosti prodal společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 9. 1. 2018 s výslovným ujednáním, že převádí i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení spojené s vydaným předběžným opatřením, tak z důvodu vzniku dalších uplatněných nároků nikoliv v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením. Pokud jde o náhradu za znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dovodil, že posouzení znalce bylo vypracováno až několik měsíců po vydaném předběžném opatření a sloužilo pro účely sporu ve věci samé vedené pod sp. zn. 5 C 62/2011. Pokud šlo o náhrady za náklady na bezpečnostní hlídací agentury, podle názoru soudu prvního stupně nebylo na základě provedeného rozsáhlého dokazování nutné, aby žalobce i po vydání předběžného opatření otevřel a uzamykal bránu, která byla přímým vjezdem do jeho objektu, když stačilo pouze zvednout namontovanou závoru a odstranit betonové zátarasy umístěné na přístupových pozemcích mimo oplocený areál žalobce k umožnění přístupu žalovaných k jejich nemovitostem, což bylo účelem vydaného předběžného opatření. Žalobci nebyla uložena povinnost otevřít bránu do jeho areálu, když pro přístup do areálu žalovaných to nebylo potřebné. Podnájemní smlouvy s třetími osobami žalobce uzavřel v období od 14.3.2011 do 30.3.2011, tj. v době necelý měsíc před nařízením předběžného opatření. Slyšení svědci, kteří uzavřeli se žalobcem podnájemní smlouvy, za užívání pozemku neplatili. Uvedli, že parkovali tam, kde bylo místo před bránou, za bránou, vydáním předběžného opatření pro ně žádná změna nenastala. Se všemi podnájemníky byla uzavřena dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy v průběhu měsíce května 2011, nebyly k dispozici podnájemní smlouvy až do roku 2018, kdy přestalo platit předběžné opatření. Podle názoru soudu prvního stupně tak všechny žalobcem vyčíslené náklady nebyly potřebné k realizaci dodržení předběžného opatření, jelikož žalobce nikdo nenutil k jiným úkonům podle předběžného opatření, tj. odstranit překážky bránící průchodu, průjezdu po účelové komunikaci, zdržet se zásahu do průchodnosti, průjezdnosti účelové komunikace a snášet průchod, průjezd třetích osob po ní. Nebylo tedy důvodné, aby žalobce rušil podnájemní smlouvy, pokud byly v jiných místech, než na účelové komunikaci, což žalobce neprokázal. Soud prvního stupně rovněž v souvislosti s tím poznamenal, že na sporných pozemcích byla historicky cesta, po níž se jezdilo a jak vyplývá z rozhodnutí o vydání předběžného opatření a z rozsudku Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. 5 C 62/2011, byla to účelová komunikace veřejně přístupná ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Pokud se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč za poškození pověsti, v řízení nebylo prokázáno, že by pověst obchodní společnosti žalobce nějakým způsobem utrpěla. Změna sídla žalobce je sice prokázána výpisem z obchodního rejstříku, žalobci se však nepodařilo v řízení prokázat, že by uvedenou změnu způsobil spor vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 5 C 62/2011. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že v předmětném řízení nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla předběžným opatřením vydaným soudem prvního stupně pod sp. zn. 6 Nc 2101/2011 nějaká škoda či jiná újma předvídaná § 77a o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce obsáhlým odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně ohledně nadbytečnosti nákladů vynaložených za ostrahu objektu žalobce po nařízeném předběžném opatření. Soud prvního stupně nepochopil obsah usnesení o nařízení předběžného opatření. Jelikož soud nařizuje předběžné opatření bez slyšení druhé strany a usnesení o vydaném předběžném opatření bylo pro něj závazné, nebylo jeho povinností zkoumat, do jaké míry je uvedené usnesení nezbytné pro to, aby se žalovaní dostali ke svým pozemkům. Výrok předmětného usnesení proto žalobce respektoval a plně dodržoval. Skutečnost, že předběžné opatření nebylo nezbytné, dokazuje posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož žalovaní vůbec nemuseli podávat návrh na nařízení předběžného opatření k tomu, aby se do svých areálů dostali bez využití předmětných pozemků, neboť se ke svým stavbám a pozemkům mohli dostat jinou cestou. Pro žalobce byl podstatný a závazný obsah předmětného usnesení, které po celou dobu dodržoval a jehož znění plně odpovídalo návrhu na nařízení předběžného opatření, za něž jsou žalovaní plně odpovědní. Samotná opodstatněnost návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže již být v řízení o náhradě škody či jiné újmy podle § 77a ods.t 1 o. s. ř. řešena. Podle žalobce se předběžné opatření týkalo celé plochy pozemků, neboť se na nich účelová komunikace nenachází, což vedlo k tomu, že musel nechal otevřený i svůj areál, dostávaly se do něj třetí osoby a ztrácely se z něj věci, což potvrdili i vyslechnutí svědci. Neexistenci účelové komunikace chtěl žalobce v řízení prokázat místním šetřením soudu, avšak soud tomuto návrhu nevyhověl. Místním šetřením by soud zjistil, že na předmětných pozemcích se nachází toliko manipulační plocha k obsluze staveb na těchto plochách a parkovací plocha pro nákladní automobilovou dopravu zásobující daný areál. Žalobce je tedy přesvědčen, že dle předběžného opatření měl povinnost umožnit průchod průjezd nikoliv pouze žalovaným, nýbrž veškerým třetím osobám, a proto musel odstranit veškeré překážky, tj. musel nechat otevřenou či odemčenou i bránu, která vedla do jeho areálu a zajistit ostrahu svého areálu, což by nebýt předběžného opatření neučinil. Žalovaní jsou za svůj široce pojatý návrh odpovědní. Žalobce má za oprávněný též nárok na náhradu za ušlý zisk z podnájemních smluv a závěry učiněné soudem prvního stupně ohledně nedůvodnosti tohoto nároku považuje za nesprávné. Ve všech podnájemních smlouvách, uzavřených před vydáním předběžného opatření, bylo obsaženo prohlášení, že podnajaté pozemky nejsou zatíženy žádným věcným ani jiným smluvním právem a že na pozemcích nevázne žádné jiné omezení vlastnického práva. Vydáním předběžného opatření se stalo ujednání ve smlouvě nepravdivým a podmínky smluvního vztahu se naprosto změnily. Žalobce proto raději souhlasil s ukončením podnájemních vztahů dohodou z obavy, aby podnájemníci nepřikročili k právním krokům, např. k uplatnění nároku na náhradu škody, proto také žalobce nepožadoval ani úhradu poměrné části podnájemného. Jelikož předběžné opatření se týkalo celých pozemků, nesprávně dovodil soud prvního stupně, že se to týkalo jen části pozemků vedoucích k bráně do areálu žalovaných. Žalobce naproti tomu v řízení prokázal, kde přesně se nacházely podnajaté pozemky a že byly dotčeny předběžným opatřením. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, i zde dospěl soud k nesprávnému právnímu závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku, kterou dovodil ve prospěch předchozího a nynějšího vlastníka pozemku. Žalobce prokázal pronájem pozemků od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a také úhradu nájemného. Žalovaní předmětné pozemky užívali a žalobci jako nájemci nijak nepřispívali na náklady spojené s úklidem pozemků či jejich opravy. Žalobce dovozuje svoji aktivní legitimaci k uplatnění nároku z judikatury Nejvyššího soudu. Pokud jde o náhradu za náklady žalobce za vypracovaný znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", posudek nechal žalobce zpracovat z důsledku nařízeného předběžného opatření. Cílem zadaného posudku bylo vyvrátit tvrzení žalovaných v návrhu na vydání předběžného opatření, že nemají jinou přístupovou cestu pro vjezd těžší zemědělské techniky. Použití posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i ve věci samé nevylučuje vypracování posudku v přímé příčinné souvislosti s předběžným opatřením a že náklady na jeho zpracování představují škodu, za niž jsou žalovaní odpovědní. Pokud jde o imateriální újmu a její náhradu, ve výpise z katastru nemovitostí ohledně dotčených pozemků a na něm stojící budovy, kde měl žalobce sídlo, byla poznámka: „Podaná žaloba na určení vlastnického práva“. Tato poznámka ohledně budovy sídla žalobce působila značně nevěrohodně a vrhala velmi špatné světlo na žalobce jakožto podnikatele, kdy se jej klienti opakovaně dotazovali, jaký je důvod této poznámky. I proto byl žalobce nucen změnit své sídlo. Tato situace, zřejmá z veřejného rejstříku, byla k neprospěchu žalobcovy pověsti. Vydání předběžného opatření přivedlo žalobce do velmi nelehké situace, kterou byl nucen řešit a vynakládat též pracovní a finanční zdroje na řešení situace. Hodiny strávené jednatelem žalobce svojí obranou přesahovaly 100 hodin a 30 hodin času, který strávil na cestách. Nárok žalobce na náhradu nemateriální újmy je tudíž důvodný. Ohledně rozšíření žaloby žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o prekluzi tohoto nároku, když podal původní žalobu ve stanovené zákonné šestiměsíční lhůtě. Ačkoliv po uplynutí lhůty žalobu rozšířil, žaloba již byla podána, nedošlo tedy k prekluzi. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že podané žalobě vyhoví v celém rozsahu, z toho částka ve výši 190 000 Kč, nechť je žalobci vyplacena z jistoty, kterou žalovaní složili u soudu prvního stupně ve věci vedené pod sp. zn. 6 Nc 2101/2011-68 a sp. zn. 5 C 62/2011-423. Dále navrhl, aby žalovaní nahradili žalobci náklady řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaní 3. a 4. ve vyjádření k odvolání projevili nesouhlas s odvolací argumentací žalobce a ztotožnili se s napadeným rozsudkem. Nárok žalobce na náhradu škody za ostrahu areálu žalobce je zcela nedůvodný, nemá souvislost s vydaným předběžným opatřením. Žalovaní byli nuceni žádat soud o nařízení předběžného opatření, jelikož jim žalobce v březnu 2011 zcela zamezil v průchodu a průjezdu po účelové komunikaci k jejich nemovitostem přes předmětné pozemky tím, že na účelovou komunikaci neoprávněně umístil betonové bloky naplněné pískem a instaloval uzamykatelnou závoru. Žalovaní 3. a 4. (v předchozím řízení jako žalobci) nežádali, aby předběžným opatřením bylo žalobci (v předchozím řízení jako žalovanému) uloženo, aby otevřel a volně zpřístupnil svůj areál, který byl zabezpečen kovovou bránou, jíž se předběžné opatření vůbec netýkalo. Bylo pouze zapotřebí zatímně upravit poměry účastníků. Podle žalovaných 3) a 4) žalobce bránu neotevřel a měl ji i po celou dobu předběžného opatření zamykanou. Odvolací tvrzení žalobce, že se na předmětných pozemcích nenacházela žádná pozemní komunikace je nové a absurdní. Jedná se o hlavní vjezd do bývalého ZD z místní komunikace. Tato účelová komunikace byla posouzena Okresním soudem ve Znojmě v rozsudku ze dne 11.10.2016, sp. zn. 5 C 62/2011, jako veřejně přístupná ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Důkaz místním šetřením by za této situace byl nadbytečným. Pokud žalobce tvrdí, že musel nechat svoji část areálu ve smyslu předběžného opatření otevřenou, jedná se o nepravdu, neboť žalobce dle vyslechnutých svědků po dobu trvání předběžného opatření svůj areál běžně zamykal. Tvrzení žalobce, že se na pozemcích dotčených předběžným opatřením nenachází žádná pozemní komunikace je absurdní, kdy se jedná o hlavní vjezd do areálu bývalého ZD z místní komunikace na pozemku p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo parcely","anonStyle":"ANON"},{"text":" Tato komunikace byla posouzena v rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11.10.2016, č.j. 5 C 62/2011, jako komunikace veřejně přístupná. Žalobce neprokázal, že z pozemků odstranil veškeré překážky bránící průchodu a průjezdu po dotčených pozemcích. Pozemky byly žalobcem po celou dobu trvání předběžného opatření užívány k parkování převážně osobních aut, zemědělské a dopravní techniky. Nárok na náhradu za placení ostrahy ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč je nedůvodný, neboť nevznikl v příčinné souvislosti s předběžným opatřením, jelikož žalobci jím nebylo uloženo, aby otevřel a zpřístupnil svůj areál. Naopak bylo prokázáno, že brána do areálu byla v předmětném období pravidelně zamykána, jako před nařízením předběžného opatření. Ani nárok žalobce na náhradu částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" z titulu ušlého zisku není důvodný, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a nařízeným předběžným opatřením. Podle judikatury vyšších soudů nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale i musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věci mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku, což se v řízení provedenými listinami a výpověďmi svědků neprokázalo. Také závěr soudu o nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 80 430,50 Kč za užívání pozemku žalobkyně je správný, kdy žalobce není k uplatnění tohoto nároku aktivně legitimován. Aktivně legitimován je pouze vlastník pozemku, tj. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který výslovně vymezil tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení i ve smlouvě o prodeji těchto pozemků společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Žalovaní měli právo užívat předmětnou účelovou komunikaci užívat jako veřejně přístupnou a nebyli povinni za to nikomu platit žádné nájemné. Navíc mělo-li obohacení vznikat v době od 26.4.2017 do 24.2.2018, jednalo by se o nárok promlčený, přičemž tuto námitku oba žalovaní uplatnili již v řízení před soudem prvního stupně. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů za znalečné pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 7 138 Kč, tento nesouvisí s předběžným opatřením, když toto odborné posouzení bylo zpracováno až po cca dvou měsících od potvrzení předběžného opatření odvolacím soudem. Konečně je nedůvodný i požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy, kdy žalobce se měl s tímto nárokem přihlásit v rámci řízení o věci samé. Tvrdí-li, že jeho pověst se zhoršila tím, že si změnil sídlo, nelze přehlédnout, že předběžné opatření se vůbec nevztahovalo na budovu č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo popisné","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v níž měl žalobce vedeno své sídlo. Žalovaní 3. a 4. proto navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaní 1. a 2. se vyjádřili k odvolání ústně až v rámci odvolacího jednání tak, že odvolání považují za zcela nedůvodné. Namítli, že argumentace tvořící obsah odvolání již byla uplatněna žalobcem v řízení před soudem prvního stupně, který se s ní v napadeném rozsudku dostatečně vypořádal. Z obsahu usnesení o vydání předběžného opatření bylo zcela jasné, že žalobce byl povinen zajistit pouze průchod a průjezd k objektům žalovaných, tedy pouze zvednout instalovanou závoru a odstranit betonové zátarasy. Navíc je v rozhodnutí uvedeno, že žalobce má odstranit překážky z účelové komunikace. Pokud by o účelovou komunikaci nešlo, nebylo by to v citovaném rozhodnutí o vydání předběžného opatření zmíněno. Existence účelové komunikace byla zjištěna i z dřívějšího rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 5 C 62/2011. Soud prvního stupně tedy správně zjistil, že není dána příčinná souvislost mezi žalobcem uplatněnou škodou a vydaným předběžným opatřením. Žalovaní mají tudíž za to, že není třeba se zabývat za této situace jednotlivými žalovanými nároky, a proto navrhli zamítnutí podaného odvolání a potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně s přiznáním náhrady nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 202 a contr. o. s. ř.) a že jsou uplatněny zákonné odvolací důvody, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení jemu předcházející, a shledal odvolání žalobce částečně důvodným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud dospěl po přezkoumání napadeného rozsudku soudu prvního stupně k závěru, že odvolání žalobce je důvodné pouze ohledně nároku na vydání náhrady újmy za užívání sporných pozemků jako přístupové cesty k přilehlým nemovitostem žalovaných po dobu trvání předběžného opatření, kterou žalobce vymezil jako bezdůvodné obohacení, za to, že žalovaní od vydání předběžného opatření až do jeho zániku užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoli způsobem podíleli na úhradě žalobcem uhrazeného nájemného ve prospěch vlastníka těchto nemovitostí jako pronajímatele. V tomto dílčím nároku na rozdíl od soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že žalobce, byť toliko z titulu nájmu předmětných pozemků, je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na náhradu za užívání pozemků jako přístupové cesty vůči žalovaným za stanovené období, a to i přes skutečnost, že původní vlastník nemovitostí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pozemky převedl následně do vlastnictví společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně ujednání, že převod se týká i nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalovanými a nároků vzniklých v souvislosti s vedením předchozího řízení před soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 77a odst. 1 o. s. ř. zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak. Podle odstavce 2 téhož ustanovení žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Předně nutno obecně konstatovat, že aktivní legitimace nájemce pozemku k vymáhání nároku z titulu bezdůvodného obohacení vůči třetím osobám, kteří jej bez právního důvodu, či důvodu, který dodatečně odpadl, omezují ve výkonu jeho užívacího práva k pozemku tím, že jej využívají jako přístupovou cestu ke svým nemovitostem, odpovídá závěrům judikatury vyšších soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 837/2019-II, ze dne 19.2.2020 a tam citovaná judikatura), a to za situace, kdy tento nájemce prokáže úhradu nájemného pronajímateli dle nájemní smlouvy. Jako právoplatný nájemce má pak tato osoba právo nemovitost nerušeně užívat a toto jeho užívací právo bylo omezeno užíváním pozemků ze strany žalovaných. Smluvně učiněný převod těchto nároků mezi předchozím a pozdějším vlastníkem při zkoumání aktivní legitimace nájemce k uplatnění nároku před soudem je bez právního významu, když vlastník pozemku není jednáním třetích osob při užívání pronajatých pozemků bez právního důvodu dotčených předběžným opatřením k přístupu ke svým nemovitostem v rozhodném období z hlediska užívacího práva, které přenechal prostřednictvím nájmu žalobci, nijak ochuzen. Lze tedy uzavřít, že na straně žalobce je dána aktivní legitimace k uplatnění nároku na náhradu újmy za užívání pozemků jako přístupové cesty jako bezdůvodného obohacení. Obdobně by pak aktivní legitimace k uplatnění nároku byla dána i za situace, kdyby si žalobce vůči žalovaným z titulu užívání předmětných pozemků jako přístupové cesty uplatnil nárok na náhradu škody za újmu v jeho užívacím právu nájemníka ve smyslu § 77a o. s. ř. po dobu trvání předběžného opatření, v němž mělo toto užívání oporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V souvislosti s tím, že žalobce uplatněný nárok výslovně označuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, je totiž třeba náležitě zodpovědět otázku samotné právní povahy tohoto nároku, když v době trvání předběžného opatření žalovaní užíváním pozemků k přístupu zasahovali do užívacího práva žalobce podloženého trvajícím nájemním vztahem s vlastníkem pozemku tak činili na základě platného právního důvodu, jímž bylo rozhodnutí soudu o vydaném předběžném opatření. Závěr o odpadnutí tohoto právního důvodu po dobu trvání vydaného předběžného opatření však nelze učinit ze skutečnosti, že toto předběžné opatření bylo následně zrušeno, neboť zrušení tohoto předběžného opatření nemělo účinky ex tunc, nýbrž účinky ex nunc.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. S ohledem na učiněný pozitivní závěr o existenci aktivní legitimace žalobce k uplatnění uvedeného nároku na náhradu újmy za užívání jím pronajatých pozemků jako přístupové cesty po dobu trvání předběžného opatření, ať už z titulu bezdůvodného obohacení nebo z titulu nároku na náhradu škody či jiné újmy ve smyslu § 77a o. s. ř., je pak rovněž třeba zkoumat i pasivní legitimaci žalovaných, která se odvíjí od charakteru komunikace vedoucí přes předmětné pozemky a sloužící jako přístupová cesta k jejich nemovitostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V případě totiž, že by se zjistilo, že v daném případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kterou lze označit za veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128 /2000 Sb., o obcích, by na straně žalovaných v souvislosti s užíváním tohoto pozemku jako veřejného prostranství žádné bezdůvodné obohacení vzniknout nemohlo. Taktéž v případě závěru o právní povaze nároku žalobce jako nároku na náhradu újmy na straně žalobce ve smyslu § 77a o. s. ř., vzniklé v souvislosti s užíváním pozemků žalovanými po dobu trvání vydaného předběžného opatření, by v případě, že by se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nebylo možno na straně žalovaných dovozovat pasivní věcnou legitimaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V opačném případě však, kdyby se prokázalo, že přes předmětné pozemky v žalovaném období nevedla veřejně přístupná účelová komunikace, nepochybně žalobce, byť jen jako nájemce, má právo požadovat po žalovaných náhrady za užívání těchto pozemků k přístupu za dobu trvání předběžného opatření a soud prvního stupně bude muset zkoumat, zda výši náhrady za tuto újmu, která by měla odpovídat obvyklému nájemnému v místě a čase, odpovídá částce, kterou si žalobce v řízení uplatnil, tj. 80 430,50 Kč, již odvodil z výše nájemného projednávaného mezi stranami v rámci snah o smírné řešení předchozího sporu vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 62/2011.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V rámci skutkových zjištění soud prvního stupně sice odkázal na závěr učiněný v předchozím řízení vedeném Okresním soudem ve Znojmě v odůvodnění rozsudku z 11. 10. 2016, č. j. 5 C 62/2011-263, ohledně existence komunikace na předmětných pozemcích v rámci její kategorizace jako veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Také v odstavci 63 odůvodnění rozsudku soud prvního stupně cituje odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně z 26.9.2011, č.j. 21 Co 160/2011-122, potvrzujícího vydané předběžné opatření k zajištění přístupu žalovaným přes pozemky v nájmu žalobci, kde je připuštěna předběžně, tj. v rámci projednání návrhu na vydání předběžného opatření, hypotetická možnost, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Obě tato zjištění však učinil soud prvního stupně v nyní projednávané věci bez dalšího toliko z odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Znojmě a usnesení Krajského soudu v Brně vydaných v jiném předchozím řízení mezi účastníky v rámci skutkových zjištění, aniž však tyto právní závěry (z toho u Krajského soudu v Brně toliko předběžné) podrobil vlastnímu právnímu posouzení a učinil předmětem úvah z pohledu uplatněného žalobního nároku, jelikož nedůvodnost tohoto nároku dovodil toliko z titulu nedostatku aktivní legitimace žalobce jako nájemce předmětných pozemků. Při podrobnějším zkoumání by však soud prvního stupně zjistil, že dílčí právní závěr Okresního soudu ve Znojmě o kategorii (charakteru) účelové komunikace v citovaném rozsudku sp. zn.5 C 62/2011 neměl z hlediska výsledného právního posouzení žalovaného nároku na určení spoluvlastnictví žalovaných ke komunikaci, eventuálně určení věcného břemene průchodu a průjezdu ve prospěch žalovaných z titulu vydržení, žádný právní význam a neměl ostatně ani náležitý skutkový podklad z hlediska požadavků ustálené judikatury (k postupu při zkoumání, zda účelová komunikace je veřejně přístupnou cestou srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, zveřejněného v časopise Právní rozhledy č. 18/2016, s. 647). V minulosti bylo též judikováno, že působnost obecního úřadu jakožto silničního správního úřadu „ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací“ dle § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v sobě zahrnuje i pravomoc tohoto silničního správního úřadu v pochybnostech posoudit, zda se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. listopadu 2008, sp. zn. 6 Ans 2/2007).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Za této situace dílčí závěr učiněný soudem prvního stupně v bodě 67 odůvodnění rozsudku či v bodě 63 odůvodnění rozsudku ve směru posouzení dané přístupové komunikace jako veřejně přístupné účelové komunikace bez podrobnějšího posouzení této otázky na základě příslušného dokazování, není dostatečně podložený pro účely posouzení pasivní legitimace na straně žalovaných. Takto učiněný závěr soudu prvního stupně je tedy předčasným a nelze tento nedostatek zhojit ani v rámci odvolacího řízení, neboť je zřejmé, že tato otázka bude vyžadovat rozsáhlejší dokazování (například výpisem s pasportu komunikací u místního zvláštního silničního stavebního úřadu a vyžádáním jeho zprávy o charakteru předmětných pozemků a jejich účelového využití, zda jde o veřejně přístupnou komunikaci ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., či u místního obecního úřadu, zda se nejedná o veřejné prostranství, provedením místního šetření soudem, zkoumáním otázky případného předání pozemků k veřejnému užívání jejich vlastníkem), jakož i z hlediska skutečnosti, zda předmětná účelová komunikace slouží jako komunikace široké veřejnosti – neomezenému okruhu osob (např. jako přístupová cesta k jiným veřejným komunikacím) nebo toliko jako slepá přístupová komunikace sloužící pouze omezenému okruhu osob - vlastníkům okolních nemovitostí podnikajícím v areálu bývalého zemědělského družstva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zda na straně žalovaných vlastníků okolních nemovitostí byla v rozhodné době dána naléhavá komunikační potřeba pro přístup k nemovitostem ve vztahu k užívání sporných pozemků v nájmu žalobce pro přístup k jejich nemovitostem. Současně s tím se bude muset soud prvního stupně vypořádat i s námitkou promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanými již v průběhu řízení před soudem prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Naproti tomu, pokud jde o závěry o nikoli včas učiněném rozšíření žaloby a o posouzení zbylých žalovaných nároků soudem prvního stupně (náhrada za ostrahu, ušlý zisk z vypovězených podnájemních smluv, náhrada nemajetkové újmy za poškození pověsti, náhrada za znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), odvolací soud se ohledně posouzení těchto nároků zcela ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně, na základě níž správně dovodil prekluzi rozšíření žaloby, tj. po uplynutí šestiměsíční propadné lhůty ve smyslu § 77a odst. 1 o. s. ř., kdy se neztotožnil s odvolací námitkou žalobce, že pro posouzení včasnosti uplatnění žalovaného nároku včetně rozšíření, tj. navýšení z původně žalované částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč o částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč na částku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč bylo včasné podání původní žaloby s původně žalovanou částkou. Takový výklad žalobce nelze akceptovat za situace, kdy toto rozšíření žaloby bylo učiněno na základě změněného skutkového základu, který se promítl do výše nově uplatněné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Taktéž odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně o nedůvodnosti dalších žalobcem uplatněných nároků (mimo nároku žalobcem vymezeného jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení), kdy lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně učiněným na základě rozsáhlého dokazování provedenými listinami a výpověďmi svědků, že tyto náklady spojené s ostrahou objektu a ušlým ziskem z nerealizovaných podnájemních smluv žalobci nevznikly, či újmy nebyly žalobci způsobeny, v příčinné souvislosti s vydaným předběžným opatřením. V případě nároků z ukončených podnájemních smluv nelze mít za najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z celého komplexu těchto zbylých nároků - z jejich povahy – je zřejmé, že žalobce k jejich uplatnění přistoupil z ryze účelových důvodů v souvislosti se snahou dosáhnout vyšší kompenzace za předchozí řízení vedené mezi účastníky u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 62/2011 způsobem, jenž nemůže spravedlivě požívat právní ochrany a svědčí spíše o nepoctivém jednání žalobce. Z porovnání obsahu vydaného předběžného opatření, jehož účelem bylo zajištění přístupu žalovaných k jejich nemovitostem přes pozemky pronajaté žalobcem, je totiž zřejmé, že žalobce si záměrně vykládá obsah předmětného předběžného opatření tak, že byl nucen v jeho důsledku otevřít bránu i do vlastního areálu, nacházejícího se až za předmětnou závorou a betonovými zátarasy (jak dokládající fotografie areálu založené ve spise). Tedy způsobem natolik širokým a pro osobu žalobce natolik nepříznivým, který se zjevně míjel účelem tohoto opatření soudu a jeho navrhovatelů – nyní žalovaných. Záměrem nepochybně nebylo žalobci způsobit neodůvodněnou újmu, nýbrž toliko zajistit žalovaným včetně třetích osob k žalobcům zajíždějícím v nezbytném rozsahu dlouhodobě využívaný přístup – průchod a průjezd – přes pozemky pronajaté žalobcem nacházející se před oploceným areálem užívaným žalobcem, do něhož bylo předchozím jednáním žalobce, který na přístupových pozemcích umístil betonové bloky a uzamykatelnou závoru, čímž žalovaným tento přístup prakticky znemožnil a do jejichž práva přístupu k jejich nemovitostem tak tím bylo uvedeným jednáním žalobce svévolně zasaženo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaných a vznikem škody odvolací soud neshledal ani v případě nároku žalobce na náhradu za náklady za zpracovaný znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", týkající se možnosti alternativního přístupu k nemovitostem žalovaných přes obecní pozemky, kdy se ztotožnil jako s přiměřenou s úvahou soudu prvního stupně, že tuto nelze dovodit s ohledem na zcela odlišnou dobu vydání předběžného opatření a zpracování posudku, který byl zpracován zjevně až pro účely řízení ve věci samé pod sp. zn. 5 C 62/2011.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V neposlední řadě odvolací soud neshledal důvodným ani nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, který žalobce vztahuje jednak k osobě jednatele, přičemž s ohledem na jeho nepodložené vymezení ve vztahu k množství času strávenému obranou a dopravou v souvislosti s předchozím řízením by se nejednalo o nárok na náhradu nemajetkové újmy týkající se pověsti žalobce, nýbrž o náhradu majetkové škody. Tento nárok však, jak bylo uvedeno, není ani náležitě důkazně podložen. Taktéž existence tvrzeného negativního zásahu do pověsti žalobce v souvislosti se zápisem do katastru nemovitostí týkajícím se probíhajícího předchozího řízení o určení vlastnictví mezi účastníky, toliko tvrzeními o opakovaných dotazech obchodních partnerů o důvodech zápisů v katastru, které měly údajně vrhat velmi špatné světlo na žalobce jakožto podnikatele, se jeví odvolacímu soudu z objektivního hlediska s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem jako těžko uvěřitelná a nepravděpodobná v příčinné souvislosti s vydaným předmětným předběžným opatřením. Z uvedených důvodů tedy i odvolací soud považuje další dílčí nároky žalobce za neopodstatněné, a to z důvodu neexistence jednoho z kumulativních předpokladů odpovědnosti spočívajícího v příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením právní povinnosti a tvrzenou majetkovou či nemajetkovou újmou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z uvedených důvodů odvolací soud přikročil ve smyslu § 219a o. s. ř. k částečnému zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně nároku na zaplacení částky ve výši 80 430,50 Kč a k vrácení věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení za účelem zkoumání právní povahy uplatněného nároku žalobce, k čemuž bude muset případně využít i procesního poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. v případě zjištění nedostatku odpovídajících žalobních tvrzení a důkazních návrhů, jakož i za účelem zkoumání právní povahy předmětné účelové komunikace z pohledu § 7 zákona č. 13/1997 Sb. pro účely zjištění, zda jsou žalovaní pasivně legitimováni k uplatnění uvedeného nároku žalobcem. V případě závěru o neveřejně přístupné komunikaci pak bude muset soud prvního stupně posoudit výši žalovaného bezdůvodného obohacení, resp. náhrady újmy za užívání předmětných nemovitostí žalovanými pro přístup k jejich nemovitostem. Rovněž tak s bude muset soud prvního stupně vypořádat i s námitkou promlčení nároku vznesenou žalovanými, kterou může posoudit dle již ustálené judikatury a v souladu s principem hospodárností řízení dříve, než přikročí k případnému určení výše náhrady za vzniklou majetkovou újmu. V případě však, že soud prvního stupně dospěje k názoru, že žalobcem uplatněný nárok není nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, ale nárokem na náhradu újmy ve smyslu § 77a o. s. ř. bude se zabývat vznesenou námitkou žalovaných toliko z pohledu zákonné šestiměsíční prekluzivní lhůty speciálně upravené ve druhém odstavci citovaného ustanovení, jejíž dodržení musí beztak zkoumat z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Současně s tím odvolací soud zrušil i závislé nákladové výroky rozsudku soudu prvního stupně II., III. a IV. V rozsahu zamítnutí žaloby v částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč týkající se zbylých nároků pak odvolací soud zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu§ 219 o. s. ř. potvrdil. V rámci nového konečného rozhodnutí ve věci soud prvního stupně nově rozhodne i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, které bude reflektovat případný procesní úspěch či žalobce v části žalovaného nároku, v němž byl rozsudek soudu prvního stupně nyní zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Rozsudek soudu prvního stupně je tudíž z uvedených důvodů částečně nesprávný. V daném případě se pak jedná ve shora vymezeném rozsahu o naplnění odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud tedy s ohledem na učiněné závěry napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. rozsudku v rozsahu zamítnutí nároku žalobce na zaplacení částky ve výši odpovídající částce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" Kč ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil a ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 80 430,50 Kč rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., jakož i v závislých nákladových výrocích II., III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., v němž bude soud prvního stupně shora vysloveným právním názorem odvolacího soudu k aktivní věcné legitimaci žalobce ohledně uplatnění nároku na zaplacení částky 80 430,50 Kč, zvážení právní povahy tohoto nároku a k postupu při zjištění povahy přístupové komunikace z pohledu její veřejné přístupnosti vázán (§ 226 odst. 1 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, jakož i tohoto odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Podanou žalobou ve znění doplnění a dalších rozšíření se žalobce domáhá po žalovaných jako po společně a nerozdílně povinných zaplacení částky ve výši , částka,  Celková žalovaná částka spočívá v nároku na vydání bezdůvodného obohacení 80 430,50 Kč za užívání pozemků p. č. , č.pozemku,  jehož součástí je i budova čp. , číslo popisné,  st. , č.pozemku,  když tyto pozemky byly původně ve zjednodušené evidenci parcely původ PK , číslo parcely,  jehož součástí je budova čp. , číslo popisné,  vše zapsáno na LV , číslo LV,  k. ú. , adresa, , žalovanými za dobu trvání předběžného opatření vydaného k návrhu žalovaných usnesením Okresního soudu ve , adresa,  ze dne 26.4.2011, č.j. 6 Nc 211/2011-68, do 24.1.2018, kdy předběžné opatření zaniklo právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9.1.2018, č.j. 21 Co 17/2027-447. Žalovaní od vydání předběžného opatření až do jeho zániku užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoli způsobem podíleli na úhradě žalobcem uhrazeného nájemného ve prospěch vlastníka těchto nemovitostí jako pronajímatele, čímž vznikl žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výši odvodil od žalovanými již v minulosti odsouhlasené úhrady za užívání zpřístupnění cesty ve výši 12 600 Kč ročně. Dalšími dílčími nároky se žalobce domáhá náhrady škody za náklady spojené s ostrahou objektu ze strany třetích osob (společnosti , právnická osoba,  a společnosti , právnická osoba, .) v souvislosti s otevřením a volným zpřístupněním shora popsaného souboru nemovitostí v důsledku vydaného a trvajícího předběžného opatření v částce 94 860 Kč a v částce , částka, , náhrady za náklady vynaložené na úhradu znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  v částce 7 138 Kč vypracovaného v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením, náhrady ušlého zisku ztraceného žalobcem za dobu trvání vydaného předběžného opatření z podnájemních smluv ohledně pronájmů částí pozemků s podnájemcem , jméno FO,  z , datum,  v částce 464 600 Kč, s podnájemcem , jméno FO,  od , datum,  v částce 484 800 Kč, s podnájemcem , právnická osoba, . od května 2011 do 10.12.2015 v částce 166 000 Kč a s podnájemcem , tituly před jménem,  , jméno FO,  v částce , částka, . Žalobce konečně požadoval náhradu nemajetkové újmy v částce 100 000 Kč ve smyslu § 2 956 o. z. v souvislosti se zhoršením pověsti žalobce vypovězením výše uvedených podnájemních smluv, když žalobce měl původně sídlo v budově postižené předběžným opatřením.2. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, že žalovaní 1), 2), 3) a 4) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku , částka,  (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným 1) a 2) náklady řízení ve výši , částka,  k rukám jejich zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a povinnost zaplatit žalovaným 3) a 4) náklady řízení ve výši , částka,  k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa,  náklady řízení 3 228,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). Po provedeném řízení soud prvního stupně dovodil nedůvodnost všech žalobcem uplatněných dílčích nároků, ať už z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení po žalovaných, když tato přísluší toliko vlastníku sporných pozemků a pronajímateli panu , jméno FO, , který uvedené nemovitosti prodal společnosti , právnická osoba,  9. 1. 2018 s výslovným ujednáním, že převádí i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení spojené s vydaným předběžným opatřením, tak z důvodu vzniku dalších uplatněných nároků nikoliv v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením. Pokud jde o náhradu za znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , dovodil, že posouzení znalce bylo vypracováno až několik měsíců po vydaném předběžném opatření a sloužilo pro účely sporu ve věci samé vedené pod sp. zn. 5 C 62/2011. Pokud šlo o náhrady za náklady na bezpečnostní hlídací agentury, podle názoru soudu prvního stupně nebylo na základě provedeného rozsáhlého dokazování nutné, aby žalobce i po vydání předběžného opatření otevřel a uzamykal bránu, která byla přímým vjezdem do jeho objektu, když stačilo pouze zvednout namontovanou závoru a odstranit betonové zátarasy umístěné na přístupových pozemcích mimo oplocený areál žalobce k umožnění přístupu žalovaných k jejich nemovitostem, což bylo účelem vydaného předběžného opatření. Žalobci nebyla uložena povinnost otevřít bránu do jeho areálu, když pro přístup do areálu žalovaných to nebylo potřebné. Podnájemní smlouvy s třetími osobami žalobce uzavřel v období od 14.3.2011 do 30.3.2011, tj. v době necelý měsíc před nařízením předběžného opatření. Slyšení svědci, kteří uzavřeli se žalobcem podnájemní smlouvy, za užívání pozemku neplatili. Uvedli, že parkovali tam, kde bylo místo před bránou, za bránou, vydáním předběžného opatření pro ně žádná změna nenastala. Se všemi podnájemníky byla uzavřena dohoda o odstoupení od podnájemní smlouvy v průběhu měsíce května 2011, nebyly k dispozici podnájemní smlouvy až do roku 2018, kdy přestalo platit předběžné opatření. Podle názoru soudu prvního stupně tak všechny žalobcem vyčíslené náklady nebyly potřebné k realizaci dodržení předběžného opatření, jelikož žalobce nikdo nenutil k jiným úkonům podle předběžného opatření, tj. odstranit překážky bránící průchodu, průjezdu po účelové komunikaci, zdržet se zásahu do průchodnosti, průjezdnosti účelové komunikace a snášet průchod, průjezd třetích osob po ní. Nebylo tedy důvodné, aby žalobce rušil podnájemní smlouvy, pokud byly v jiných místech, než na účelové komunikaci, což žalobce neprokázal. Soud prvního stupně rovněž v souvislosti s tím poznamenal, že na sporných pozemcích byla historicky cesta, po níž se jezdilo a jak vyplývá z rozhodnutí o vydání předběžného opatření a z rozsudku Okresního soudu ve , adresa,  sp. zn. 5 C 62/2011, byla to účelová komunikace veřejně přístupná ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Pokud se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč za poškození pověsti, v řízení nebylo prokázáno, že by pověst obchodní společnosti žalobce nějakým způsobem utrpěla. Změna sídla žalobce je sice prokázána výpisem z obchodního rejstříku, žalobci se však nepodařilo v řízení prokázat, že by uvedenou změnu způsobil spor vedený u soudu prvního stupně pod sp. zn. 5 C 62/2011. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že v předmětném řízení nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla předběžným opatřením vydaným soudem prvního stupně pod sp. zn. 6 Nc 2101/2011 nějaká škoda či jiná újma předvídaná § 77a o. s. ř.3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce obsáhlým odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně ohledně nadbytečnosti nákladů vynaložených za ostrahu objektu žalobce po nařízeném předběžném opatření. Soud prvního stupně nepochopil obsah usnesení o nařízení předběžného opatření. Jelikož soud nařizuje předběžné opatření bez slyšení druhé strany a usnesení o vydaném předběžném opatření bylo pro něj závazné, nebylo jeho povinností zkoumat, do jaké míry je uvedené usnesení nezbytné pro to, aby se žalovaní dostali ke svým pozemkům. Výrok předmětného usnesení proto žalobce respektoval a plně dodržoval. Skutečnost, že předběžné opatření nebylo nezbytné, dokazuje posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , podle něhož žalovaní vůbec nemuseli podávat návrh na nařízení předběžného opatření k tomu, aby se do svých areálů dostali bez využití předmětných pozemků, neboť se ke svým stavbám a pozemkům mohli dostat jinou cestou. Pro žalobce byl podstatný a závazný obsah předmětného usnesení, které po celou dobu dodržoval a jehož znění plně odpovídalo návrhu na nařízení předběžného opatření, za něž jsou žalovaní plně odpovědní. Samotná opodstatněnost návrhu na nařízení předběžného opatření nemůže již být v řízení o náhradě škody či jiné újmy podle § 77a ods.t 1 o. s. ř. řešena. Podle žalobce se předběžné opatření týkalo celé plochy pozemků, neboť se na nich účelová komunikace nenachází, což vedlo k tomu, že musel nechal otevřený i svůj areál, dostávaly se do něj třetí osoby a ztrácely se z něj věci, což potvrdili i vyslechnutí svědci. Neexistenci účelové komunikace chtěl žalobce v řízení prokázat místním šetřením soudu, avšak soud tomuto návrhu nevyhověl. Místním šetřením by soud zjistil, že na předmětných pozemcích se nachází toliko manipulační plocha k obsluze staveb na těchto plochách a parkovací plocha pro nákladní automobilovou dopravu zásobující daný areál. Žalobce je tedy přesvědčen, že dle předběžného opatření měl povinnost umožnit průchod průjezd nikoliv pouze žalovaným, nýbrž veškerým třetím osobám, a proto musel odstranit veškeré překážky, tj. musel nechat otevřenou či odemčenou i bránu, která vedla do jeho areálu a zajistit ostrahu svého areálu, což by nebýt předběžného opatření neučinil. Žalovaní jsou za svůj široce pojatý návrh odpovědní. Žalobce má za oprávněný též nárok na náhradu za ušlý zisk z podnájemních smluv a závěry učiněné soudem prvního stupně ohledně nedůvodnosti tohoto nároku považuje za nesprávné. Ve všech podnájemních smlouvách, uzavřených před vydáním předběžného opatření, bylo obsaženo prohlášení, že podnajaté pozemky nejsou zatíženy žádným věcným ani jiným smluvním právem a že na pozemcích nevázne žádné jiné omezení vlastnického práva. Vydáním předběžného opatření se stalo ujednání ve smlouvě nepravdivým a podmínky smluvního vztahu se naprosto změnily. Žalobce proto raději souhlasil s ukončením podnájemních vztahů dohodou z obavy, aby podnájemníci nepřikročili k právním krokům, např. k uplatnění nároku na náhradu škody, proto také žalobce nepožadoval ani úhradu poměrné části podnájemného. Jelikož předběžné opatření se týkalo celých pozemků, nesprávně dovodil soud prvního stupně, že se to týkalo jen části pozemků vedoucích k bráně do areálu žalovaných. Žalobce naproti tomu v řízení prokázal, kde přesně se nacházely podnajaté pozemky a že byly dotčeny předběžným opatřením. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, i zde dospěl soud k nesprávnému právnímu závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku, kterou dovodil ve prospěch předchozího a nynějšího vlastníka pozemku. Žalobce prokázal pronájem pozemků od , právnická osoba,  a také úhradu nájemného. Žalovaní předmětné pozemky užívali a žalobci jako nájemci nijak nepřispívali na náklady spojené s úklidem pozemků či jejich opravy. Žalobce dovozuje svoji aktivní legitimaci k uplatnění nároku z judikatury Nejvyššího soudu. Pokud jde o náhradu za náklady žalobce za vypracovaný znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , posudek nechal žalobce zpracovat z důsledku nařízeného předběžného opatření. Cílem zadaného posudku bylo vyvrátit tvrzení žalovaných v návrhu na vydání předběžného opatření, že nemají jinou přístupovou cestu pro vjezd těžší zemědělské techniky. Použití posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  i ve věci samé nevylučuje vypracování posudku v přímé příčinné souvislosti s předběžným opatřením a že náklady na jeho zpracování představují škodu, za niž jsou žalovaní odpovědní. Pokud jde o imateriální újmu a její náhradu, ve výpise z katastru nemovitostí ohledně dotčených pozemků a na něm stojící budovy, kde měl žalobce sídlo, byla poznámka: „Podaná žaloba na určení vlastnického práva“. Tato poznámka ohledně budovy sídla žalobce působila značně nevěrohodně a vrhala velmi špatné světlo na žalobce jakožto podnikatele, kdy se jej klienti opakovaně dotazovali, jaký je důvod této poznámky. I proto byl žalobce nucen změnit své sídlo. Tato situace, zřejmá z veřejného rejstříku, byla k neprospěchu žalobcovy pověsti. Vydání předběžného opatření přivedlo žalobce do velmi nelehké situace, kterou byl nucen řešit a vynakládat též pracovní a finanční zdroje na řešení situace. Hodiny strávené jednatelem žalobce svojí obranou přesahovaly 100 hodin a 30 hodin času, který strávil na cestách. Nárok žalobce na náhradu nemateriální újmy je tudíž důvodný. Ohledně rozšíření žaloby žalobce nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o prekluzi tohoto nároku, když podal původní žalobu ve stanovené zákonné šestiměsíční lhůtě. Ačkoliv po uplynutí lhůty žalobu rozšířil, žaloba již byla podána, nedošlo tedy k prekluzi. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že podané žalobě vyhoví v celém rozsahu, z toho částka ve výši 190 000 Kč, nechť je žalobci vyplacena z jistoty, kterou žalovaní složili u soudu prvního stupně ve věci vedené pod sp. zn. 6 Nc 2101/2011-68 a sp. zn. 5 C 62/2011-423. Dále navrhl, aby žalovaní nahradili žalobci náklady řízení.4. Žalovaní 3. a 4. ve vyjádření k odvolání projevili nesouhlas s odvolací argumentací žalobce a ztotožnili se s napadeným rozsudkem. Nárok žalobce na náhradu škody za ostrahu areálu žalobce je zcela nedůvodný, nemá souvislost s vydaným předběžným opatřením. Žalovaní byli nuceni žádat soud o nařízení předběžného opatření, jelikož jim žalobce v březnu 2011 zcela zamezil v průchodu a průjezdu po účelové komunikaci k jejich nemovitostem přes předmětné pozemky tím, že na účelovou komunikaci neoprávněně umístil betonové bloky naplněné pískem a instaloval uzamykatelnou závoru. Žalovaní 3. a 4. (v předchozím řízení jako žalobci) nežádali, aby předběžným opatřením bylo žalobci (v předchozím řízení jako žalovanému) uloženo, aby otevřel a volně zpřístupnil svůj areál, který byl zabezpečen kovovou bránou, jíž se předběžné opatření vůbec netýkalo. Bylo pouze zapotřebí zatímně upravit poměry účastníků. Podle žalovaných 3) a 4) žalobce bránu neotevřel a měl ji i po celou dobu předběžného opatření zamykanou. Odvolací tvrzení žalobce, že se na předmětných pozemcích nenacházela žádná pozemní komunikace je nové a absurdní. Jedná se o hlavní vjezd do bývalého ZD z místní komunikace. Tato účelová komunikace byla posouzena Okresním soudem ve Znojmě v rozsudku ze dne 11.10.2016, sp. zn. 5 C 62/2011, jako veřejně přístupná ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Důkaz místním šetřením by za této situace byl nadbytečným. Pokud žalobce tvrdí, že musel nechat svoji část areálu ve smyslu předběžného opatření otevřenou, jedná se o nepravdu, neboť žalobce dle vyslechnutých svědků po dobu trvání předběžného opatření svůj areál běžně zamykal. Tvrzení žalobce, že se na pozemcích dotčených předběžným opatřením nenachází žádná pozemní komunikace je absurdní, kdy se jedná o hlavní vjezd do areálu bývalého ZD z místní komunikace na pozemku p. č. , číslo parcely,  Tato komunikace byla posouzena v rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11.10.2016, č.j. 5 C 62/2011, jako komunikace veřejně přístupná. Žalobce neprokázal, že z pozemků odstranil veškeré překážky bránící průchodu a průjezdu po dotčených pozemcích. Pozemky byly žalobcem po celou dobu trvání předběžného opatření užívány k parkování převážně osobních aut, zemědělské a dopravní techniky. Nárok na náhradu za placení ostrahy ve výši , částka,  Kč je nedůvodný, neboť nevznikl v příčinné souvislosti s předběžným opatřením, jelikož žalobci jím nebylo uloženo, aby otevřel a zpřístupnil svůj areál. Naopak bylo prokázáno, že brána do areálu byla v předmětném období pravidelně zamykána, jako před nařízením předběžného opatření. Ani nárok žalobce na náhradu částky , částka,  z titulu ušlého zisku není důvodný, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a nařízeným předběžným opatřením. Podle judikatury vyšších soudů nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale i musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věci mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku, což se v řízení provedenými listinami a výpověďmi svědků neprokázalo. Také závěr soudu o nedostatku aktivní legitimace žalobce k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 80 430,50 Kč za užívání pozemku žalobkyně je správný, kdy žalobce není k uplatnění tohoto nároku aktivně legitimován. Aktivně legitimován je pouze vlastník pozemku, tj. pan , jméno FO, , který výslovně vymezil tento nárok na vydání bezdůvodného obohacení i ve smlouvě o prodeji těchto pozemků společnosti , právnická osoba,  Žalovaní měli právo užívat předmětnou účelovou komunikaci užívat jako veřejně přístupnou a nebyli povinni za to nikomu platit žádné nájemné. Navíc mělo-li obohacení vznikat v době od 26.4.2017 do 24.2.2018, jednalo by se o nárok promlčený, přičemž tuto námitku oba žalovaní uplatnili již v řízení před soudem prvního stupně. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů za znalečné pro , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve výši 7 138 Kč, tento nesouvisí s předběžným opatřením, když toto odborné posouzení bylo zpracováno až po cca dvou měsících od potvrzení předběžného opatření odvolacím soudem. Konečně je nedůvodný i požadavek žalobce na náhradu nemajetkové újmy, kdy žalobce se měl s tímto nárokem přihlásit v rámci řízení o věci samé. Tvrdí-li, že jeho pověst se zhoršila tím, že si změnil sídlo, nelze přehlédnout, že předběžné opatření se vůbec nevztahovalo na budovu č.p. , číslo popisné,  ve , adresa, , v níž měl žalobce vedeno své sídlo. Žalovaní 3. a 4. proto navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.5. Žalovaní 1. a 2. se vyjádřili k odvolání ústně až v rámci odvolacího jednání tak, že odvolání považují za zcela nedůvodné. Namítli, že argumentace tvořící obsah odvolání již byla uplatněna žalobcem v řízení před soudem prvního stupně, který se s ní v napadeném rozsudku dostatečně vypořádal. Z obsahu usnesení o vydání předběžného opatření bylo zcela jasné, že žalobce byl povinen zajistit pouze průchod a průjezd k objektům žalovaných, tedy pouze zvednout instalovanou závoru a odstranit betonové zátarasy. Navíc je v rozhodnutí uvedeno, že žalobce má odstranit překážky z účelové komunikace. Pokud by o účelovou komunikaci nešlo, nebylo by to v citovaném rozhodnutí o vydání předběžného opatření zmíněno. Existence účelové komunikace byla zjištěna i z dřívějšího rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 5 C 62/2011. Soud prvního stupně tedy správně zjistil, že není dána příčinná souvislost mezi žalobcem uplatněnou škodou a vydaným předběžným opatřením. Žalovaní mají tudíž za to, že není třeba se zabývat za této situace jednotlivými žalovanými nároky, a proto navrhli zamítnutí podaného odvolání a potvrzení napadeného rozsudku soudu prvního stupně s přiznáním náhrady nákladů odvolacího řízení.6. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 202 a contr. o. s. ř.) a že jsou uplatněny zákonné odvolací důvody, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení jemu předcházející, a shledal odvolání žalobce částečně důvodným.7. Odvolací soud dospěl po přezkoumání napadeného rozsudku soudu prvního stupně k závěru, že odvolání žalobce je důvodné pouze ohledně nároku na vydání náhrady újmy za užívání sporných pozemků jako přístupové cesty k přilehlým nemovitostem žalovaných po dobu trvání předběžného opatření, kterou žalobce vymezil jako bezdůvodné obohacení, za to, že žalovaní od vydání předběžného opatření až do jeho zániku užívali předmětné nemovité věci, aniž by se jakýmkoli způsobem podíleli na úhradě žalobcem uhrazeného nájemného ve prospěch vlastníka těchto nemovitostí jako pronajímatele. V tomto dílčím nároku na rozdíl od soudu prvního stupně má odvolací soud za to, že žalobce, byť toliko z titulu nájmu předmětných pozemků, je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na náhradu za užívání pozemků jako přístupové cesty vůči žalovaným za stanovené období, a to i přes skutečnost, že původní vlastník nemovitostí , jméno FO,  pozemky převedl následně do vlastnictví společnosti , právnická osoba,  včetně ujednání, že převod se týká i nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalovanými a nároků vzniklých v souvislosti s vedením předchozího řízení před soudem.8. Podle § 77a odst. 1 o. s. ř. zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak. Podle odstavce 2 téhož ustanovení žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.9. Předně nutno obecně konstatovat, že aktivní legitimace nájemce pozemku k vymáhání nároku z titulu bezdůvodného obohacení vůči třetím osobám, kteří jej bez právního důvodu, či důvodu, který dodatečně odpadl, omezují ve výkonu jeho užívacího práva k pozemku tím, že jej využívají jako přístupovou cestu ke svým nemovitostem, odpovídá závěrům judikatury vyšších soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 837/2019-II, ze dne 19.2.2020 a tam citovaná judikatura), a to za situace, kdy tento nájemce prokáže úhradu nájemného pronajímateli dle nájemní smlouvy. Jako právoplatný nájemce má pak tato osoba právo nemovitost nerušeně užívat a toto jeho užívací právo bylo omezeno užíváním pozemků ze strany žalovaných. Smluvně učiněný převod těchto nároků mezi předchozím a pozdějším vlastníkem při zkoumání aktivní legitimace nájemce k uplatnění nároku před soudem je bez právního významu, když vlastník pozemku není jednáním třetích osob při užívání pronajatých pozemků bez právního důvodu dotčených předběžným opatřením k přístupu ke svým nemovitostem v rozhodném období z hlediska užívacího práva, které přenechal prostřednictvím nájmu žalobci, nijak ochuzen. Lze tedy uzavřít, že na straně žalobce je dána aktivní legitimace k uplatnění nároku na náhradu újmy za užívání pozemků jako přístupové cesty jako bezdůvodného obohacení. Obdobně by pak aktivní legitimace k uplatnění nároku byla dána i za situace, kdyby si žalobce vůči žalovaným z titulu užívání předmětných pozemků jako přístupové cesty uplatnil nárok na náhradu škody za újmu v jeho užívacím právu nájemníka ve smyslu § 77a o. s. ř. po dobu trvání předběžného opatření, v němž mělo toto užívání oporu.10. V souvislosti s tím, že žalobce uplatněný nárok výslovně označuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, je totiž třeba náležitě zodpovědět otázku samotné právní povahy tohoto nároku, když v době trvání předběžného opatření žalovaní užíváním pozemků k přístupu zasahovali do užívacího práva žalobce podloženého trvajícím nájemním vztahem s vlastníkem pozemku tak činili na základě platného právního důvodu, jímž bylo rozhodnutí soudu o vydaném předběžném opatření. Závěr o odpadnutí tohoto právního důvodu po dobu trvání vydaného předběžného opatření však nelze učinit ze skutečnosti, že toto předběžné opatření bylo následně zrušeno, neboť zrušení tohoto předběžného opatření nemělo účinky ex tunc, nýbrž účinky ex nunc.11. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.12. S ohledem na učiněný pozitivní závěr o existenci aktivní legitimace žalobce k uplatnění uvedeného nároku na náhradu újmy za užívání jím pronajatých pozemků jako přístupové cesty po dobu trvání předběžného opatření, ať už z titulu bezdůvodného obohacení nebo z titulu nároku na náhradu škody či jiné újmy ve smyslu § 77a o. s. ř., je pak rovněž třeba zkoumat i pasivní legitimaci žalovaných, která se odvíjí od charakteru komunikace vedoucí přes předmětné pozemky a sloužící jako přístupová cesta k jejich nemovitostem.13. V případě totiž, že by se zjistilo, že v daném případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, kterou lze označit za veřejné prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128 /2000 Sb., o obcích, by na straně žalovaných v souvislosti s užíváním tohoto pozemku jako veřejného prostranství žádné bezdůvodné obohacení vzniknout nemohlo. Taktéž v případě závěru o právní povaze nároku žalobce jako nároku na náhradu újmy na straně žalobce ve smyslu § 77a o. s. ř., vzniklé v souvislosti s užíváním pozemků žalovanými po dobu trvání vydaného předběžného opatření, by v případě, že by se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nebylo možno na straně žalovaných dovozovat pasivní věcnou legitimaci.14. V opačném případě však, kdyby se prokázalo, že přes předmětné pozemky v žalovaném období nevedla veřejně přístupná účelová komunikace, nepochybně žalobce, byť jen jako nájemce, má právo požadovat po žalovaných náhrady za užívání těchto pozemků k přístupu za dobu trvání předběžného opatření a soud prvního stupně bude muset zkoumat, zda výši náhrady za tuto újmu, která by měla odpovídat obvyklému nájemnému v místě a čase, odpovídá částce, kterou si žalobce v řízení uplatnil, tj. 80 430,50 Kč, již odvodil z výše nájemného projednávaného mezi stranami v rámci snah o smírné řešení předchozího sporu vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 62/2011.15. V rámci skutkových zjištění soud prvního stupně sice odkázal na závěr učiněný v předchozím řízení vedeném Okresním soudem ve Znojmě v odůvodnění rozsudku z 11. 10. 2016, č. j. 5 C 62/2011-263, ohledně existence komunikace na předmětných pozemcích v rámci její kategorizace jako veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. Také v odstavci 63 odůvodnění rozsudku soud prvního stupně cituje odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně z 26.9.2011, č.j. 21 Co 160/2011-122, potvrzujícího vydané předběžné opatření k zajištění přístupu žalovaným přes pozemky v nájmu žalobci, kde je připuštěna předběžně, tj. v rámci projednání návrhu na vydání předběžného opatření, hypotetická možnost, že se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Obě tato zjištění však učinil soud prvního stupně v nyní projednávané věci bez dalšího toliko z odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Znojmě a usnesení Krajského soudu v Brně vydaných v jiném předchozím řízení mezi účastníky v rámci skutkových zjištění, aniž však tyto právní závěry (z toho u Krajského soudu v Brně toliko předběžné) podrobil vlastnímu právnímu posouzení a učinil předmětem úvah z pohledu uplatněného žalobního nároku, jelikož nedůvodnost tohoto nároku dovodil toliko z titulu nedostatku aktivní legitimace žalobce jako nájemce předmětných pozemků. Při podrobnějším zkoumání by však soud prvního stupně zjistil, že dílčí právní závěr Okresního soudu ve Znojmě o kategorii (charakteru) účelové komunikace v citovaném rozsudku sp. zn.5 C 62/2011 neměl z hlediska výsledného právního posouzení žalovaného nároku na určení spoluvlastnictví žalovaných ke komunikaci, eventuálně určení věcného břemene průchodu a průjezdu ve prospěch žalovaných z titulu vydržení, žádný právní význam a neměl ostatně ani náležitý skutkový podklad z hlediska požadavků ustálené judikatury (k postupu při zkoumání, zda účelová komunikace je veřejně přístupnou cestou srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2016, sp. zn. 22 Cdo 4242/2015, zveřejněného v časopise Právní rozhledy č. 18/2016, s. 647). V minulosti bylo též judikováno, že působnost obecního úřadu jakožto silničního správního úřadu „ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací“ dle § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v sobě zahrnuje i pravomoc tohoto silničního správního úřadu v pochybnostech posoudit, zda se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. listopadu 2008, sp. zn. 6 Ans 2/2007).16. Za této situace dílčí závěr učiněný soudem prvního stupně v bodě 67 odůvodnění rozsudku či v bodě 63 odůvodnění rozsudku ve směru posouzení dané přístupové komunikace jako veřejně přístupné účelové komunikace bez podrobnějšího posouzení této otázky na základě příslušného dokazování, není dostatečně podložený pro účely posouzení pasivní legitimace na straně žalovaných. Takto učiněný závěr soudu prvního stupně je tedy předčasným a nelze tento nedostatek zhojit ani v rámci odvolacího řízení, neboť je zřejmé, že tato otázka bude vyžadovat rozsáhlejší dokazování (například výpisem s pasportu komunikací u místního zvláštního silničního stavebního úřadu a vyžádáním jeho zprávy o charakteru předmětných pozemků a jejich účelového využití, zda jde o veřejně přístupnou komunikaci ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., či u místního obecního úřadu, zda se nejedná o veřejné prostranství, provedením místního šetření soudem, zkoumáním otázky případného předání pozemků k veřejnému užívání jejich vlastníkem), jakož i z hlediska skutečnosti, zda předmětná účelová komunikace slouží jako komunikace široké veřejnosti – neomezenému okruhu osob (např. jako přístupová cesta k jiným veřejným komunikacím) nebo toliko jako slepá přístupová komunikace sloužící pouze omezenému okruhu osob - vlastníkům okolních nemovitostí podnikajícím v areálu bývalého zemědělského družstva , adresa, , zda na straně žalovaných vlastníků okolních nemovitostí byla v rozhodné době dána naléhavá komunikační potřeba pro přístup k nemovitostem ve vztahu k užívání sporných pozemků v nájmu žalobce pro přístup k jejich nemovitostem. Současně s tím se bude muset soud prvního stupně vypořádat i s námitkou promlčení nároku žalobce vznesenou žalovanými již v průběhu řízení před soudem prvního stupně.17. Naproti tomu, pokud jde o závěry o nikoli včas učiněném rozšíření žaloby a o posouzení zbylých žalovaných nároků soudem prvního stupně (náhrada za ostrahu, ušlý zisk z vypovězených podnájemních smluv, náhrada nemajetkové újmy za poškození pověsti, náhrada za znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, ), odvolací soud se ohledně posouzení těchto nároků zcela ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně, na základě níž správně dovodil prekluzi rozšíření žaloby, tj. po uplynutí šestiměsíční propadné lhůty ve smyslu § 77a odst. 1 o. s. ř., kdy se neztotožnil s odvolací námitkou žalobce, že pro posouzení včasnosti uplatnění žalovaného nároku včetně rozšíření, tj. navýšení z původně žalované částky , částka,  Kč o částku , částka,  Kč na částku , částka,  Kč bylo včasné podání původní žaloby s původně žalovanou částkou. Takový výklad žalobce nelze akceptovat za situace, kdy toto rozšíření žaloby bylo učiněno na základě změněného skutkového základu, který se promítl do výše nově uplatněné částky.18. Taktéž odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně o nedůvodnosti dalších žalobcem uplatněných nároků (mimo nároku žalobcem vymezeného jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení), kdy lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně učiněným na základě rozsáhlého dokazování provedenými listinami a výpověďmi svědků, že tyto náklady spojené s ostrahou objektu a ušlým ziskem z nerealizovaných podnájemních smluv žalobci nevznikly, či újmy nebyly žalobci způsobeny, v příčinné souvislosti s vydaným předběžným opatřením. V případě nároků z ukončených podnájemních smluv nelze mít za najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku.19. Z celého komplexu těchto zbylých nároků - z jejich povahy – je zřejmé, že žalobce k jejich uplatnění přistoupil z ryze účelových důvodů v souvislosti se snahou dosáhnout vyšší kompenzace za předchozí řízení vedené mezi účastníky u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 62/2011 způsobem, jenž nemůže spravedlivě požívat právní ochrany a svědčí spíše o nepoctivém jednání žalobce. Z porovnání obsahu vydaného předběžného opatření, jehož účelem bylo zajištění přístupu žalovaných k jejich nemovitostem přes pozemky pronajaté žalobcem, je totiž zřejmé, že žalobce si záměrně vykládá obsah předmětného předběžného opatření tak, že byl nucen v jeho důsledku otevřít bránu i do vlastního areálu, nacházejícího se až za předmětnou závorou a betonovými zátarasy (jak dokládající fotografie areálu založené ve spise). Tedy způsobem natolik širokým a pro osobu žalobce natolik nepříznivým, který se zjevně míjel účelem tohoto opatření soudu a jeho navrhovatelů – nyní žalovaných. Záměrem nepochybně nebylo žalobci způsobit neodůvodněnou újmu, nýbrž toliko zajistit žalovaným včetně třetích osob k žalobcům zajíždějícím v nezbytném rozsahu dlouhodobě využívaný přístup – průchod a průjezd – přes pozemky pronajaté žalobcem nacházející se před oploceným areálem užívaným žalobcem, do něhož bylo předchozím jednáním žalobce, který na přístupových pozemcích umístil betonové bloky a uzamykatelnou závoru, čímž žalovaným tento přístup prakticky znemožnil a do jejichž práva přístupu k jejich nemovitostem tak tím bylo uvedeným jednáním žalobce svévolně zasaženo.20. Příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovaných a vznikem škody odvolací soud neshledal ani v případě nároku žalobce na náhradu za náklady za zpracovaný znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , týkající se možnosti alternativního přístupu k nemovitostem žalovaných přes obecní pozemky, kdy se ztotožnil jako s přiměřenou s úvahou soudu prvního stupně, že tuto nelze dovodit s ohledem na zcela odlišnou dobu vydání předběžného opatření a zpracování posudku, který byl zpracován zjevně až pro účely řízení ve věci samé pod sp. zn. 5 C 62/2011.21. V neposlední řadě odvolací soud neshledal důvodným ani nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč, který žalobce vztahuje jednak k osobě jednatele, přičemž s ohledem na jeho nepodložené vymezení ve vztahu k množství času strávenému obranou a dopravou v souvislosti s předchozím řízením by se nejednalo o nárok na náhradu nemajetkové újmy týkající se pověsti žalobce, nýbrž o náhradu majetkové škody. Tento nárok však, jak bylo uvedeno, není ani náležitě důkazně podložen. Taktéž existence tvrzeného negativního zásahu do pověsti žalobce v souvislosti se zápisem do katastru nemovitostí týkajícím se probíhajícího předchozího řízení o určení vlastnictví mezi účastníky, toliko tvrzeními o opakovaných dotazech obchodních partnerů o důvodech zápisů v katastru, které měly údajně vrhat velmi špatné světlo na žalobce jakožto podnikatele, se jeví odvolacímu soudu z objektivního hlediska s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem jako těžko uvěřitelná a nepravděpodobná v příčinné souvislosti s vydaným předmětným předběžným opatřením. Z uvedených důvodů tedy i odvolací soud považuje další dílčí nároky žalobce za neopodstatněné, a to z důvodu neexistence jednoho z kumulativních předpokladů odpovědnosti spočívajícího v příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením právní povinnosti a tvrzenou majetkovou či nemajetkovou újmou.22. Z uvedených důvodů odvolací soud přikročil ve smyslu § 219a o. s. ř. k částečnému zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně nároku na zaplacení částky ve výši 80 430,50 Kč a k vrácení věci v tomto rozsahu k dalšímu řízení za účelem zkoumání právní povahy uplatněného nároku žalobce, k čemuž bude muset případně využít i procesního poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. v případě zjištění nedostatku odpovídajících žalobních tvrzení a důkazních návrhů, jakož i za účelem zkoumání právní povahy předmětné účelové komunikace z pohledu § 7 zákona č. 13/1997 Sb. pro účely zjištění, zda jsou žalovaní pasivně legitimováni k uplatnění uvedeného nároku žalobcem. V případě závěru o neveřejně přístupné komunikaci pak bude muset soud prvního stupně posoudit výši žalovaného bezdůvodného obohacení, resp. náhrady újmy za užívání předmětných nemovitostí žalovanými pro přístup k jejich nemovitostem. Rovněž tak s bude muset soud prvního stupně vypořádat i s námitkou promlčení nároku vznesenou žalovanými, kterou může posoudit dle již ustálené judikatury a v souladu s principem hospodárností řízení dříve, než přikročí k případnému určení výše náhrady za vzniklou majetkovou újmu. V případě však, že soud prvního stupně dospěje k názoru, že žalobcem uplatněný nárok není nárokem na vydání bezdůvodného obohacení, ale nárokem na náhradu újmy ve smyslu § 77a o. s. ř. bude se zabývat vznesenou námitkou žalovaných toliko z pohledu zákonné šestiměsíční prekluzivní lhůty speciálně upravené ve druhém odstavci citovaného ustanovení, jejíž dodržení musí beztak zkoumat z úřední povinnosti.23. Současně s tím odvolací soud zrušil i závislé nákladové výroky rozsudku soudu prvního stupně II., III. a IV. V rozsahu zamítnutí žaloby v částce , částka,  Kč týkající se zbylých nároků pak odvolací soud zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu§ 219 o. s. ř. potvrdil. V rámci nového konečného rozhodnutí ve věci soud prvního stupně nově rozhodne i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, které bude reflektovat případný procesní úspěch či žalobce v části žalovaného nároku, v němž byl rozsudek soudu prvního stupně nyní zrušen.24. Rozsudek soudu prvního stupně je tudíž z uvedených důvodů částečně nesprávný. V daném případě se pak jedná ve shora vymezeném rozsahu o naplnění odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.25. Odvolací soud tedy s ohledem na učiněné závěry napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. rozsudku v rozsahu zamítnutí nároku žalobce na zaplacení částky ve výši odpovídající částce , částka,  Kč ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil a ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 80 430,50 Kč rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., jakož i v závislých nákladových výrocích II., III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., v němž bude soud prvního stupně shora vysloveným právním názorem odvolacího soudu k aktivní věcné legitimaci žalobce ohledně uplatnění nároku na zaplacení částky 80 430,50 Kč, zvážení právní povahy tohoto nároku a k postupu při zjištění povahy přístupové komunikace z pohledu její veřejné přístupnosti vázán (§ 226 odst. 1 o.s.ř.).26. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, jakož i tohoto odvolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci.","information":[{"texts":[{"text":"Proti části výroku tohoto rozhodnutí, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti části výroku tohoto rozhodnutí, v níž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, není odvolání ani dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2025:17.Co.80.2024.1","publishedAt":"2026-05-14","decisionAt":"2025-04-08","caseNumber":{"senate":17,"registry":"Co","index":80,"year":2024,"pageNumber":618},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslav","lastName":"Burian","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["VRACENI","POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 6 073 468,50 Kč,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":9,"registry":"C","index":81,"year":2018,"pageNumber":572},"affectedDate":"2023-12-08","courtCode":"OSZN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"77a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PREKLUZE","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEMAJETKOVA_UJMA","POZEMNI_KOMUNIKACE","PASIVNI_LEGITIMACE","ZNALECKY_POSUDEK","USLY_ZISK","MAJETKOVA_UJMA","SMLOUVA_NAJEMNI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}