{"uuid":"033f3951-59f3-415c-84c9-c5c611e13d19","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupena advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"st. příslušnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 66 607,76 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 164 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba o zaplacení částky 22 443,76 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky z 59 027 Kč od 19.7.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 64,32 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 19.7.2023 do 11.8.2023 v částce 2 041,44 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 12.8.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.7.2023 dosáhne částky 168 076 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 164 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 22 443,76 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky z 59 027 Kč od 19.7.2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 64,32 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 19.7.2023 do 11.8.2023 v částce 2 041,44 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 12.8.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.7.2023 dosáhne částky 168 076 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.6.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 607,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 14.2.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem byla částka 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit mimo jistinu 50 000 Kč dále úrok 64,32 % ročně, to vše ve 48 splátkách po 2 918 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 57 429 Kč (49 511,14 Kč + dlužný úrok do zesplatnění 7 917,99 Kč), smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů v souvislosti s prodlením 600 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky z 59 027 Kč od 19.7.2023 do zaplacení, další smluvní pokuty 7 580,76 Kč (0,1 % denně z částky 57 429,13 Kč od 19.7.2023 do dne podání žaloby), kapitalizovaného úroku ve výši 64,32 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 19.7.2023 do 11.8.2023 v částce 2 041,44 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 12.8.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.7.2023 dosáhne částky 168 076 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 2 splátky po 2 918 Kč, celkem 5 836 Kč. K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že tato byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, informativní výpis v z bankovních účtů). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný má státní příslušnost Ukrajiny, přičemž trvalé bydliště v České republice má hlášené na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení), podle kterého na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, ve spojení s § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky, když smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou, přičemž dospěl k závěru, že dle článku 10 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) se daný smluvní vztah řídí českým právem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém dal žalobkyni potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a odst. 3 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný požádal dne 14.2.2023 žalobkyni o spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, má vzdělání s maturitou, narodil se na Ukrajině, má na území ČR povolen trvalý pobyt, bydlí v pronájmu, pracuje na HPP v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", má pravidelný měsíční příjem 21 660 Kč ze zaměstnání, což jsou i jeho celkové příjmy, žije sám. Celkové měsíční výdaje má žalovaný 11 263 Kč, z toho životní minimum 4 860 Kč, splátky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 1 313 Kč, bydlení vč. nájemného a inkasa 5 090 Kč. Žalobkyně měla k dispozici Smlouvu o ČSOB plus kontu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" a potvrzení ČSOB o provedení transakce z 9.11.2022, 9.12.2022, 11.1.2023 a 9.2.2023, kopii povolení k pobytu a výpis z NRKI a SOLUS (zjištěno z uvedených dokumentů) Žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14.2.2023 na celkovou výši spotřebitelského úvěru 50 000 Kč (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne 14.2.2023 ve znění dodatku č. 1). Žalobkyně odeslal žalovanému oznámení o schválení úvěru (zjištěno z oznámení na č.l. 32 dodejky na č.l. 7). Žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč bezhotovostně převedla dne 14.2.2023 (zjištěno z dokladu na č.l. 21) Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek výzvou k zaplacení ze dne 16.3.2023, výzvou k zaplacení ze dne 14.7.2023, oznámením ze dne 17.7.2023 (zjištěno z oznámení na č.l. 6 a výzvy na č.l. 8 a 9). Předžalobní výzvu žalobkyně žalovanému odeslala dne 8.11.2023 (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 34, podacího archu na č.l. 23). Žalovaný žalobkyni uhradil částku 5 836 Kč (zjištěno z tvrzení žalobkyně a absence jiného tvrzení žalovaným).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z ostatních listin soud žádné skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci nezjistil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „SpotřÚv“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni požádal a žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Ze shora citovaných ustanovení vyplývala žalobkyni coby poskytovali spotřebitelského úvěru, povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 věty druhé SpotřÚv (ve znění účinném od 29.5.2022) platí, že k případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud přihlédne i bez návrhu. Z formulace normativního textu implicitně vyplývá, že otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zkoumá z moci úřední. Tento závěr již před uvedeným dnem plynul z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále též jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, kterým bylo rozhodnuto o předběžných otázkách předložených Okresním soudem v Ostravě v průběhu rozhodování sporu ohledně návrhu na zaplacení dlužných částek na základě úvěrové smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na obdobné závěry, které vyslovilo plénum Ústavního soudu v usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp.zn. Pl.ÚS 3/20, kterým byl odmítnut návrh Krajského soudu v Brně na zrušení § 87 odst. 1 věty druhé zákona SpotřÚv. Ke sjednání spotřebitelského úvěru mezi účastníky došlo 14.2.2023, tudíž se § 87 odst. 1 SpotřÚv na právní vztahy mezi účastníky bez dalšího uplatní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud je proto nejen oprávněn, ale i povinen posoudit, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů v daném případě nelze mít za splněnou. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzený úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinak než v souladu s kogentními požadavky § 86 odst. 1 SpotřÚv je závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V posuzované věci žalovaný sdělil žalobkyni informace o svých pravidelných měsíčních příjmech ve výši 21 660 Kč, což mělo být ověřeno potvrzením o příjmu, nicméně to nebylo přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. předloženo, a není zde rozumný důvod, aby se toto potvrzení, jakož i další doklady nenacházelo v dokumentaci žalobkyně (srov. § 1880 odst. 2 o.z.). Pro úplnost soud dodává, že dílčí doklady o vyplacení platby na účet od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud za dostatečný doklady o příjmech a zejména jejich stabilitě nepovažuje. Nelze učinit žádný závěr o tom, na jakém právním základě byly tyto prostředky žalovanému vyplaceny, tedy ani ověřit, zda skutečně měl žalovaný uzavřen pracovní poměr a na jakou dobu. Nelze jimi tedy mít za prokázáno, že žalovaný měl trvalý příjem ze zaměstnání, ani v jaké průměrné výši ve smyslu pracovněprávních předpisů. Příjem žalovaného tak je pouze v rovině tvrzení žalobkyně, která je za ověření všech žalovaným poskytnutých údajů odpovědná. Žalobkyně dále žádným způsobem nezkoumala výdaje žalovaného a spokojila se pouze prohlášením žalovaného stran odhadu jeho výdajů, přičemž však údaje, které žalovaný uvedl, neověřovala. Schopnost splácet úvěr přitom není určena pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Výdaje žalovaného byly stanoveny pouze odhadem na částku 11 263 Kč měsíčně, kdy je sice zřejmé, že 5 090 Kč mají být náklady na bydlení a 1 313 Kč výdaje na splátku pro žalobkyni patrně jiného úvěru. Výše nájemného ani souvisejících výdajů však nebyla doložena a tudíž neprokázána. Bylo povinností žalobkyně ověřit, že žalovaným uváděné údaje odpovídají skutečnosti. Na tom nic nemůže změnit poukaz žalobkyně, že žalovaný byl povinen uvádět pravdivé informace. Jakkoli s tím lze souhlasit, nezbavuje to žalobkyni povinnosti všechny údaje od žalovaného řádně ověřit. Částka 5 090 Kč se současně jeví podezřele nízkou, pokud má zahrnovat i ceny energií, nájem a všechny související poplatky. Jistě bylo v možnostech žalobkyně ověřit si i výši reálných výdajů žalovaného. Relevantním dokladem, který mohla žalobkyně požadovat, tak byla například nájemní smlouva, případně doklady o dalších pravidelných platbách. Žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného rovněž nepostupovala s odbornou péči, když při zjišťování výdajů žalovaného patrně vycházela z obecné částky životního minima jednotlivce. Povinnost ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného však nelze nahrazovat obecným odkazem na částku životního minima, kterýžto údaj není sto určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Není pak už vůbec úkolem soudu v tomto řízení, aby za žalobkyni dodatečně zjišťoval, jaká byla, měla či mohla být výdajová stránka žalovaného. Ani relativně nízká výše splátky na tom nemůže nic změnit, neboť ani ta nejmenší částka nezbavuje poskytovatele úvěru zákonné povinnosti řádné zkoumat schopnost osoby, které je úvěr poskytován, tento rovněž splácet. Soud tedy dospěl k závěru o nikoli řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru proto, že informace uvedené ve formuláři „hodnocení klienta“ jsou dílem neověřené a dílem vzbuzují pochybnosti o věrohodnosti, v důsledku čehož nelze učinit závěr, že žalobkyně s odbornou péči prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud uzavírá, že žalobkyně postupovala formálně a do formuláře uvedla údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by dostatečně ověřila jeho výdaje, ačkoliv přinejmenším některé poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly důvodné pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pokud by žalobkyně postupovala s odbornou péči, jak jí ukládá zákon, bez vyjasnění těchto nesrovnalostí by úvěr poskytnout nemohla. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Rovněž z rozsudku SDEU C-449/13 CA Consumer Finance v. Ingrid Bakkaus a další ze dne 18.12.2014 plyne závěr, že „článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“ (pozn. důraz přidal soud).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že posoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele před tím, než s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy že posoudila, jak sama tvrdila, jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a že byly tyto informace ověřovány oproti dokladům předloženým od žalovaného. V důsledku neunesení důkazního břemeno, o čemž soud při jednání dne 30.4.2024 žalobkyni poučil, ohledně této rozhodné skutečnosti soud vyvodil závěr, který s tím zákon o spotřebitelském úvěru spojuje, totiž, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla od počátku neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚv však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč, která mu byla poskytnuta žalobkyní sníženou o již žalovaným uhrazenou částku 5 836 Kč, tedy 44 164 Kč, k jejímuž zaplacení proto soud žalovaného výrokem I. zavázal. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 SpotřÚv nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Soud v tomto případě shledal jako dobu přiměřenou dobu 3 měsíců. Žalovaný se k žalobě sice nevyjádřil a soudu nejsou jeho majetkové poměry známy. Soud však současně musí splatnost i za takové procesní situace stanovit. Soudcovským uvážením, kdy soud vzal v úvahu výši částky a předpokládané možnosti spotřebitele, dospěl ke splatnosti 3 měsíce. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto všechny další požadavky žalobkyně nad rámec poskytnuté jistiny snížené o částku žalovaným uhrazenou ve výši 44 164 Kč včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z částky 49 511,14 Kč Kč od 12.8.2023 do zaplacení zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla na jistině částka 57 429 Kč, dále částky 998 Kč, 600 Kč, 7 580,76 Kč, 2 041,44 Kč a požadované příslušenství v podobě smluvních úroku a úroků z prodlení, které soud pro tyto účely kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015, či 32 Cdo 1492/2017, či nález Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 2717/08) ve výši: 6 961,95 Kč a 5 351,27 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 44 164 Kč, žalovaný ohledně zbývající jistiny 13 625 Kč, smluvních pokut 998 Kč a 7 580, 76 Kč, poplatků 600 Kč a kapitalizovaných úroků 2 041,44 Kč, 6 961,95 Kč a 5 351,27 Kč, celkem ohledně částky 36 798 Kč. Jelikož úspěch a neúspěch účastníků byl přibližně shodný (54,55 %, resp. 45,45 %), rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 SpotřÚv, jak odůvodněno již výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.6.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 66 607,76 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 14.2.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Předmětem byla částka 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit mimo jistinu 50 000 Kč dále úrok 64,32 % ročně, to vše ve 48 splátkách po 2 918 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 57 429 Kč (49 511,14 Kč + dlužný úrok do zesplatnění 7 917,99 Kč), smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů v souvislosti s prodlením 600 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky z 59 027 Kč od 19.7.2023 do zaplacení, další smluvní pokuty 7 580,76 Kč (0,1 % denně z částky 57 429,13 Kč od 19.7.2023 do dne podání žaloby), kapitalizovaného úroku ve výši 64,32 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 19.7.2023 do 11.8.2023 v částce 2 041,44 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 49 511,14 Kč od 12.8.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 19.7.2023 dosáhne částky 168 076 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 2 splátky po 2 918 Kč, celkem 5 836 Kč. K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že tato byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, informativní výpis v z bankovních účtů). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný má státní příslušnost Ukrajiny, přičemž trvalé bydliště v České republice má hlášené na adrese , adresa, . Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení), podle kterého na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky, ve spojení s § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.4. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky, když smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou, přičemž dospěl k závěru, že dle článku 10 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) se daný smluvní vztah řídí českým právem.5. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém dal žalobkyni potřebné procesní poučení a výzvu podle § 118a odst. 3 o.s.ř.6. Ze provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný požádal dne 14.2.2023 žalobkyni o spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, má vzdělání s maturitou, narodil se na Ukrajině, má na území ČR povolen trvalý pobyt, bydlí v pronájmu, pracuje na HPP v , právnická osoba, , má pravidelný měsíční příjem 21 660 Kč ze zaměstnání, což jsou i jeho celkové příjmy, žije sám. Celkové měsíční výdaje má žalovaný 11 263 Kč, z toho životní minimum 4 860 Kč, splátky , právnická osoba, . 1 313 Kč, bydlení vč. nájemného a inkasa 5 090 Kč. Žalobkyně měla k dispozici Smlouvu o ČSOB plus kontu č. , č. účtu,  a potvrzení ČSOB o provedení transakce z 9.11.2022, 9.12.2022, 11.1.2023 a 9.2.2023, kopii povolení k pobytu a výpis z NRKI a SOLUS (zjištěno z uvedených dokumentů) Žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 14.2.2023 na celkovou výši spotřebitelského úvěru 50 000 Kč (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru ze dne 14.2.2023 ve znění dodatku č. 1). Žalobkyně odeslal žalovanému oznámení o schválení úvěru (zjištěno z oznámení na č.l. 32 dodejky na č.l. 7). Žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč bezhotovostně převedla dne 14.2.2023 (zjištěno z dokladu na č.l. 21) Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek výzvou k zaplacení ze dne 16.3.2023, výzvou k zaplacení ze dne 14.7.2023, oznámením ze dne 17.7.2023 (zjištěno z oznámení na č.l. 6 a výzvy na č.l. 8 a 9). Předžalobní výzvu žalobkyně žalovanému odeslala dne 8.11.2023 (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 34, podacího archu na č.l. 23). Žalovaný žalobkyni uhradil částku 5 836 Kč (zjištěno z tvrzení žalobkyně a absence jiného tvrzení žalovaným).7. Z ostatních listin soud žádné skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci nezjistil.8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „SpotřÚv“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 SpotřÚv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 SpotřÚv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni požádal a žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Ze shora citovaných ustanovení vyplývala žalobkyni coby poskytovali spotřebitelského úvěru, povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 věty druhé SpotřÚv (ve znění účinném od 29.5.2022) platí, že k případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud přihlédne i bez návrhu. Z formulace normativního textu implicitně vyplývá, že otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zkoumá z moci úřední. Tento závěr již před uvedeným dnem plynul z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále též jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, kterým bylo rozhodnuto o předběžných otázkách předložených Okresním soudem v Ostravě v průběhu rozhodování sporu ohledně návrhu na zaplacení dlužných částek na základě úvěrové smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na obdobné závěry, které vyslovilo plénum Ústavního soudu v usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp.zn. Pl.ÚS 3/20, kterým byl odmítnut návrh Krajského soudu v Brně na zrušení § 87 odst. 1 věty druhé zákona SpotřÚv. Ke sjednání spotřebitelského úvěru mezi účastníky došlo 14.2.2023, tudíž se § 87 odst. 1 SpotřÚv na právní vztahy mezi účastníky bez dalšího uplatní.13. Soud je proto nejen oprávněn, ale i povinen posoudit, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů v daném případě nelze mít za splněnou. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem o spotřebitelském úvěru ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzený úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Důsledkem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jinak než v souladu s kogentními požadavky § 86 odst. 1 SpotřÚv je závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru.14. V posuzované věci žalovaný sdělil žalobkyni informace o svých pravidelných měsíčních příjmech ve výši 21 660 Kč, což mělo být ověřeno potvrzením o příjmu, nicméně to nebylo přes výzvu soudu podle § 118a o.s.ř. předloženo, a není zde rozumný důvod, aby se toto potvrzení, jakož i další doklady nenacházelo v dokumentaci žalobkyně (srov. § 1880 odst. 2 o.z.). Pro úplnost soud dodává, že dílčí doklady o vyplacení platby na účet od , právnická osoba,  soud za dostatečný doklady o příjmech a zejména jejich stabilitě nepovažuje. Nelze učinit žádný závěr o tom, na jakém právním základě byly tyto prostředky žalovanému vyplaceny, tedy ani ověřit, zda skutečně měl žalovaný uzavřen pracovní poměr a na jakou dobu. Nelze jimi tedy mít za prokázáno, že žalovaný měl trvalý příjem ze zaměstnání, ani v jaké průměrné výši ve smyslu pracovněprávních předpisů. Příjem žalovaného tak je pouze v rovině tvrzení žalobkyně, která je za ověření všech žalovaným poskytnutých údajů odpovědná. Žalobkyně dále žádným způsobem nezkoumala výdaje žalovaného a spokojila se pouze prohlášením žalovaného stran odhadu jeho výdajů, přičemž však údaje, které žalovaný uvedl, neověřovala. Schopnost splácet úvěr přitom není určena pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Výdaje žalovaného byly stanoveny pouze odhadem na částku 11 263 Kč měsíčně, kdy je sice zřejmé, že 5 090 Kč mají být náklady na bydlení a 1 313 Kč výdaje na splátku pro žalobkyni patrně jiného úvěru. Výše nájemného ani souvisejících výdajů však nebyla doložena a tudíž neprokázána. Bylo povinností žalobkyně ověřit, že žalovaným uváděné údaje odpovídají skutečnosti. Na tom nic nemůže změnit poukaz žalobkyně, že žalovaný byl povinen uvádět pravdivé informace. Jakkoli s tím lze souhlasit, nezbavuje to žalobkyni povinnosti všechny údaje od žalovaného řádně ověřit. Částka 5 090 Kč se současně jeví podezřele nízkou, pokud má zahrnovat i ceny energií, nájem a všechny související poplatky. Jistě bylo v možnostech žalobkyně ověřit si i výši reálných výdajů žalovaného. Relevantním dokladem, který mohla žalobkyně požadovat, tak byla například nájemní smlouva, případně doklady o dalších pravidelných platbách. Žalobkyně při zjišťování výdajů žalovaného rovněž nepostupovala s odbornou péči, když při zjišťování výdajů žalovaného patrně vycházela z obecné částky životního minima jednotlivce. Povinnost ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného však nelze nahrazovat obecným odkazem na částku životního minima, kterýžto údaj není sto určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Není pak už vůbec úkolem soudu v tomto řízení, aby za žalobkyni dodatečně zjišťoval, jaká byla, měla či mohla být výdajová stránka žalovaného. Ani relativně nízká výše splátky na tom nemůže nic změnit, neboť ani ta nejmenší částka nezbavuje poskytovatele úvěru zákonné povinnosti řádné zkoumat schopnost osoby, které je úvěr poskytován, tento rovněž splácet. Soud tedy dospěl k závěru o nikoli řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru proto, že informace uvedené ve formuláři „hodnocení klienta“ jsou dílem neověřené a dílem vzbuzují pochybnosti o věrohodnosti, v důsledku čehož nelze učinit závěr, že žalobkyně s odbornou péči prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet.15. Soud uzavírá, že žalobkyně postupovala formálně a do formuláře uvedla údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by dostatečně ověřila jeho výdaje, ačkoliv přinejmenším některé poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly důvodné pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pokud by žalobkyně postupovala s odbornou péči, jak jí ukládá zákon, bez vyjasnění těchto nesrovnalostí by úvěr poskytnout nemohla. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Rovněž z rozsudku SDEU C-449/13 CA Consumer Finance v. Ingrid Bakkaus a další ze dne 18.12.2014 plyne závěr, že „článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“ (pozn. důraz přidal soud).16. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně rozhodné skutečnosti, že posoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele před tím, než s ním uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, tedy že posoudila, jak sama tvrdila, jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a že byly tyto informace ověřovány oproti dokladům předloženým od žalovaného. V důsledku neunesení důkazního břemeno, o čemž soud při jednání dne 30.4.2024 žalobkyni poučil, ohledně této rozhodné skutečnosti soud vyvodil závěr, který s tím zákon o spotřebitelském úvěru spojuje, totiž, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  byla od počátku neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 SpotřÚv však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč, která mu byla poskytnuta žalobkyní sníženou o již žalovaným uhrazenou částku 5 836 Kč, tedy 44 164 Kč, k jejímuž zaplacení proto soud žalovaného výrokem I. zavázal. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 SpotřÚv nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Soud v tomto případě shledal jako dobu přiměřenou dobu 3 měsíců. Žalovaný se k žalobě sice nevyjádřil a soudu nejsou jeho majetkové poměry známy. Soud však současně musí splatnost i za takové procesní situace stanovit. Soudcovským uvážením, kdy soud vzal v úvahu výši částky a předpokládané možnosti spotřebitele, dospěl ke splatnosti 3 měsíce. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto všechny další požadavky žalobkyně nad rámec poskytnuté jistiny snížené o částku žalovaným uhrazenou ve výši 44 164 Kč včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z částky 49 511,14 Kč Kč od 12.8.2023 do zaplacení zamítl (výrok II.).17. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla na jistině částka 57 429 Kč, dále částky 998 Kč, 600 Kč, 7 580,76 Kč, 2 041,44 Kč a požadované příslušenství v podobě smluvních úroku a úroků z prodlení, které soud pro tyto účely kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 23 Cdo 2585/2015, či 32 Cdo 1492/2017, či nález Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 2717/08) ve výši: 6 961,95 Kč a 5 351,27 Kč. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 44 164 Kč, žalovaný ohledně zbývající jistiny 13 625 Kč, smluvních pokut 998 Kč a 7 580, 76 Kč, poplatků 600 Kč a kapitalizovaných úroků 2 041,44 Kč, 6 961,95 Kč a 5 351,27 Kč, celkem ohledně částky 36 798 Kč. Jelikož úspěch a neúspěch účastníků byl přibližně shodný (54,55 %, resp. 45,45 %), rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 87 odst. 1 SpotřÚv, jak odůvodněno již výše.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-10-15","decisionAt":"2024-05-06","caseNumber":{"senate":48,"registry":"C","index":257,"year":2023,"pageNumber":80},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivo","lastName":"Krýsa","titlesAfter":"Ph.D.","function":"soudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"<nezadán>","specialType":["EP1250"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"85","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}