{"uuid":"04285087-a8f0-41a2-93b6-610f1b69e329","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň Mgr. Dity Staňkové a JUDr. Lady Záviškové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 500 000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. prosince 2025, č. j. 26 C 115/2025-48","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vyšel z uplatněného nároku, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 5. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce tvrdil, že uvedeným rozhodnutím bylo vysloveno, že není spolehlivý ve smyslu § 85e a násl. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a že jeho dosavadní doklad o spolehlivosti zanikne dnem právní moci rozhodnutí. Jelikož odvolání nemělo odkladný účinek, nemohl podle svého tvrzení nadále vstupovat do vyhrazených prostor letiště ani vykonávat práci operátora – plniče leteckého paliva u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Pracovní poměr skončil dohodou ke dni 31. 5. 2024. Žalobce byl v červnu 2024 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a od 1. 7. 2024 nastoupil ke společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako řidič. Změnu zaměstnání považoval za výrazný profesní a společenský propad, který negativně vnímal on i jeho rodina a okolí, a zdůraznil obtížnost hledání srovnatelného pracovního uplatnění ve věku 60 let.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uznala, že rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" je nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., avšak namítala neprokázání konkrétní nemajetkové újmy a příčinné souvislosti. Podle žalované stát neodpovídá za volbu nového zaměstnání žalobcem ani za jeho subjektivní hodnocení prestiže nové práce. Poukázala rovněž na to, že pracovní poměr u původního zaměstnavatele skončil dohodou, a měla za to, že konstatování nezákonnosti a omluva poskytnuté při předběžném projednání nároku představují dostatečné zadostiučinění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne 9. 3. 2024 požádal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" o ověření spolehlivosti. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydala dne 22. 3. 2024 závazné stanovisko, podle něhož žalobce nebyl považován za důvěryhodného, a to s poukazem na poznatky o jeho dřívějších psychických obtížích a hospitalizacích. Na tomto podkladě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 7. 5. 2024 rozhodl, že žalobce není spolehlivý, a současně rozhodl o zániku jeho dosavadního dokladu o spolehlivosti dnem právní moci rozhodnutí. Žalobce byl poučen, že odvolání nemá odkladný účinek, a dne 28. 5. 2024 odvolání podal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V odvolacím správním řízení si ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyžádalo přezkum závazného stanoviska. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" následně původní stanovisko změnilo, neboť přihlédlo k vysvětlení žalobce o dvou mimořádně náročných životních situacích, k dobrovolnosti jeho hospitalizací i k tomu, že tytéž skutečnosti byly správním orgánům známy již v roce 2019, kdy byl hodnocen jako důvěryhodný. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proto rozhodnutím ze dne 20. 8. 2024 prvostupňové správní rozhodnutí v celém rozsahu zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 8. 2024 a dne 26. 8. 2024 byl žalobci vydán nový doklad o spolehlivosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z pracovního hodnocení soud zjistil, že žalobce byl u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaměstnán od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2024 jako operátor – plnič leteckého paliva na letišti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž byl hodnocen jako oblíbený, bezkonfliktní, svědomitý a spolehlivý zaměstnanec. Pracovní poměr skončil dohodou ke dni 31. 5. 2024 v souvislosti s rozhodnutím o nespolehlivosti. Od 1. 7. 2024 žalobce pracoval jako řidič u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Nárok na zadostiučinění uplatnil u žalované dne 29. 1. 2025. Žalovaná dne 8. 4. 2025 uznala nezákonnost správního rozhodnutí, omluvila se žalobci, nahradila mu náklady právního zastoupení ve výši 3 146 Kč, avšak peněžité zadostiučinění neposkytla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3 a § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Vyšel z toho, že odpovědnost státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím vyžaduje kumulativní splnění tří předpokladů: existenci nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklým následkem. Podmínku předběžného projednání nároku považoval za splněnou. Rozhodnutí ze dne 7. 5. 2024 posoudil jako nezákonné podle § 8 odst. 2 OdpŠk, neboť bylo vykonatelné bez ohledu na právní moc, odvolání proti němu nemělo podle § 85k odst. 3 zákona o civilním letectví odkladný účinek a rozhodnutí bylo na základě řádného opravného prostředku zrušeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Za rozhodné však soud prvního stupně považoval, že žalobce po vydání rozhodnutí o nespolehlivosti ukončil pracovní poměr dohodou. Uzavření dohody hodnotil jako samostatný projev vůle žalobce, kterým byla přerušena příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou nemajetkovou újmou. Pro nesplnění jednoho ze základních předpokladů odpovědnosti státu se již nezabýval výší požadovaného zadostiučinění. Současně uzavřel, že žalovanou poskytnuté konstatování nezákonnosti a omluva jsou vzhledem k okolnostem případu dostatečnou formou zadostiučinění. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Proti napadenému rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně skutkově i právně posoudil význam dohody o skončení pracovního poměru. Podle žalobce nebylo skončení pracovního poměru výsledkem jeho svobodné volby, neboť po vydání vykonatelného rozhodnutí o nespolehlivosti přestal splňovat právní předpoklady pro výkon sjednané práce. Pokud by dohodu neuzavřel, zaměstnavatel by s ním podle jeho tvrzení pracovní poměr rozvázal výpovědí podle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZPr“). Dohodu zvolil jako pro něj praktičtější variantu s ohledem na podmínky podpory v nezaměstnanosti. Zdůraznil, že výrok o jeho nespolehlivosti byl pro zaměstnavatele dostatečným podkladem k řešení pracovního poměru, přestože výrok o zániku původního dokladu byl vázán na právní moc rozhodnutí. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dokazování o vzniku a rozsahu újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaná ve vyjádření navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Setrvala na stanovisku, že žalobcem tvrzený „společenský pracovní propad“ není v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Stát podle ní nemůže odpovídat za to, u jakého zaměstnavatele žalobce po skončení původního pracovního poměru uzavřel novou pracovní smlouvu, ani za to, že novou pozici subjektivně považuje za méně prestižní. Žalobce podle ní neprokázal újmu takové intenzity, jež by vyžadovala peněžité zadostiučinění, a požadovanou částku 500 000 Kč označila za zcela nepřiměřenou. Konstatování porušení práva a omluvu považovala za dostačující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutkové závěry. Odvolací soud přebírá jeho zjištění o průběhu správního řízení, zrušení rozhodnutí o nespolehlivosti, pracovním poměru žalobce, jeho skončení dohodou, následném pracovním uplatnění i předběžném projednání nároku. Správný je rovněž závěr, že rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 5. 2024 je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 2 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk se poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu bez ohledu na to, zda byla současně způsobena škoda. Podle odstavce 2 se zadostiučinění poskytne v penězích tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující; při určení výše se přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k ní došlo. Žalobce proto musel tvrdit a prokázat nejen existenci nezákonného rozhodnutí, nýbrž i konkrétní nemajetkovou újmu a právně významnou příčinnou souvislost mezi rozhodnutím a touto újmou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže je škodní následek podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a životní zkušenosti adekvátním důsledkem škodní události a současně platí, že nebýt této události, k následku by nedošlo. Nemusí jít o příčinu jedinou; postačuje příčina podstatná. Do kauzálního řetězce však mohou vstoupit další okolnosti, které mají pro vznik tvrzeného následku samostatný a bezprostřednější význam. Při posouzení nároku je proto nutno odlišit bezprostřední újmu spojenou se samotným nezákonným označením žalobce za nespolehlivého od dlouhodobých následků jeho následného pracovního a profesního rozhodování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pracovní poměr žalobce neskončil jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, nýbrž dohodou podle § 49 ZPr. Dohoda je samostatným dvoustranným právním jednáním, jehož právní účinky je třeba respektovat, nebyla-li úspěšně zpochybněna jeho platnost. Žalobce netvrdil, že by dohoda byla neplatná pro bezprávnou výhrůžku, omyl nebo jinou vadu vůle, ani že by její neplatnost uplatnil v zákonné lhůtě. Jeho tvrzení, že dohodu považoval za nejvýhodnější z dostupných variant, naopak potvrzuje, že vědomě zvolil určitý způsob řešení nastalé situace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud přihlédl i k tomu, že nezákonné rozhodnutí bylo prvotní okolností, která potřebu řešit další trvání pracovního poměru vyvolala, a že dohoda s ním byla skutkově spojena. To však bez dalšího neznamená, že státu lze přičítat všechny pozdější profesní následky. Tvrzená újma, jak ji žalobce vymezil v žalobě, nespočívala jen v krátkodobém stresu nebo nejistotě v období od vydání do zrušení nezákonného rozhodnutí, nýbrž především v dlouhodobě vnímaném pracovním a společenském propadu po nástupu do nového zaměstnání. Na tomto následku se bezprostředně podílely dohoda o skončení pracovního poměru, obsazení původního pracovního místa jiným zaměstnancem a žalobcova následná volba konkrétního pracovního uplatnění. Jde o další samostatné okolnosti, pro něž nelze tvrzený dlouhodobý profesní následek přičítat výlučně ani dostatečně bezprostředně nezákonnému rozhodnutí státu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Odvolací námitka, že zaměstnavatel by jinak pracovní poměr rozvázal výpovědí podle § 52 písm. f) Zpr, nemůže vést k jinému závěru. Žádná taková výpověď dána nebyla a tvrzení o jejím budoucím udělení zůstalo hypotetické. Předmětem posouzení je skutečný průběh událostí, nikoli varianta, která mohla, ale nemusela nastat. Z pracovního hodnocení sice plyne, že dohoda souvisela s rozhodnutím o nespolehlivosti, tato souvislost však sama neprokazuje, že veškerá pozdější nemajetková újma tvrzená žalobcem je adekvátním a bezprostředním následkem nezákonného rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobce dále neprokázal vznik nemajetkové újmy v rozsahu, který by za okolností věci odůvodňoval poskytnutí zadostiučinění v penězích. Mimo případy nepřiměřené délky řízení se vznik nemajetkové újmy nepresumuje; poškozený ji musí tvrdit a prokázat. Neprokazuje se přitom jeho niterné prožívání, nýbrž existence objektivních okolností, pro které se mohl cítit zasažen na nehmotných hodnotách tvořících jeho morální integritu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3487/2023). Žalobce sice doložil, že rozhodnutí o nespolehlivosti mělo dopad do jeho pracovního uplatnění, neuvedl však ani neprokázal další konkrétní okolnosti, jež by svědčily o podstatném zásahu do jeho cti, důstojnosti, rodinných vztahů, společenského postavení nebo zdravotního stavu. Samotné subjektivní porovnání prestiže práce operátora – plniče leteckého paliva a následné práce řidiče proto bez dalších objektivních okolností neprokazuje újmu v tvrzeném rozsahu. Nejde přitom o hodnocení důstojnosti jednotlivých povolání, nýbrž o posouzení konkrétních, objektivně doložených dopadů nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Při volbě formy zadostiučinění odvolací soud zohlednil povahu správního řízení, délku působení nezákonného rozhodnutí, jeho konkrétní následky pro žalobce i následnou nápravu. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí vydané ve správním řízení je nutno přihlížet zejména ke specifikům tohoto řízení a k jeho dopadům do osobnostní sféry a dosavadního způsobu života poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2174/2012). Nezákonné rozhodnutí bylo v odvolacím správním řízení zrušeno přibližně po třech měsících; dne 26. 8. 2024 byl žalobci vydán nový doklad o spolehlivosti. Žalovaná při předběžném projednání nároku nezákonnost rozhodnutí výslovně uznala a žalobci se omluvila. Tyto okolnosti v souhrnu účinně zmírnily zásah vyvolaný nezákonným rozhodnutím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud zdůrazňuje, že peněžité zadostiučinění není podmíněno existencí „mimořádné“ újmy; § 31a odst. 2 OdpŠk však vyžaduje individuální posouzení, zda samotné konstatování porušení práva, popřípadě omluva, představují vzhledem k závažnosti újmy přiměřenou nápravu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3487/2023). Za zjištěného skutkového stavu, zejména při omezené době trvání účinků rozhodnutí, jeho následném zrušení, vydání nového dokladu o spolehlivosti a poskytnuté omluvě, se nepeněžitá satisfakce jeví jako přiměřená. I z těchto důvodů proto žalobci peněžité zadostiučinění nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že zákonné předpoklady pro přiznání požadovaného peněžitého zadostiučinění nejsou splněny. I kdyby nebylo možno dohodu o skončení pracovního poměru chápat jako úplné přerušení veškeré faktické souvislosti s nezákonným rozhodnutím, žalobce neprokázal právně relevantní příčinnou souvislost mezi rozhodnutím a jím vymezeným dlouhodobým „společenským pracovním propadem“ ani existenci újmy takové intenzity, jež by vyžadovala peněžité plnění. Zamítavý výrok je proto věcně správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně včetně závislého výroku o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná a učinila jeden úkon spočívající v písemném vyjádření k odvolání. Náleží jí proto jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok II.).2. Vyšel z uplatněného nároku, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč jako peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí , právnická osoba,  ze dne 7. 5. 2024, č. j. , spisová značka3. Žalobce tvrdil, že uvedeným rozhodnutím bylo vysloveno, že není spolehlivý ve smyslu § 85e a násl. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, a že jeho dosavadní doklad o spolehlivosti zanikne dnem právní moci rozhodnutí. Jelikož odvolání nemělo odkladný účinek, nemohl podle svého tvrzení nadále vstupovat do vyhrazených prostor letiště ani vykonávat práci operátora – plniče leteckého paliva u společnosti , právnická osoba,  Pracovní poměr skončil dohodou ke dni 31. 5. 2024. Žalobce byl v červnu 2024 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a od 1. 7. 2024 nastoupil ke společnosti , právnická osoba,  jako řidič. Změnu zaměstnání považoval za výrazný profesní a společenský propad, který negativně vnímal on i jeho rodina a okolí, a zdůraznil obtížnost hledání srovnatelného pracovního uplatnění ve věku 60 let.4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uznala, že rozhodnutí , právnická osoba,  je nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., avšak namítala neprokázání konkrétní nemajetkové újmy a příčinné souvislosti. Podle žalované stát neodpovídá za volbu nového zaměstnání žalobcem ani za jeho subjektivní hodnocení prestiže nové práce. Poukázala rovněž na to, že pracovní poměr u původního zaměstnavatele skončil dohodou, a měla za to, že konstatování nezákonnosti a omluva poskytnuté při předběžném projednání nároku představují dostatečné zadostiučinění.5. Soud prvního stupně zjistil, že žalobce dne 9. 3. 2024 požádal , právnická osoba,  o ověření spolehlivosti. , právnická osoba,  vydala dne 22. 3. 2024 závazné stanovisko, podle něhož žalobce nebyl považován za důvěryhodného, a to s poukazem na poznatky o jeho dřívějších psychických obtížích a hospitalizacích. Na tomto podkladě , právnická osoba,  dne 7. 5. 2024 rozhodl, že žalobce není spolehlivý, a současně rozhodl o zániku jeho dosavadního dokladu o spolehlivosti dnem právní moci rozhodnutí. Žalobce byl poučen, že odvolání nemá odkladný účinek, a dne 28. 5. 2024 odvolání podal.6. V odvolacím správním řízení si , právnická osoba,  vyžádalo přezkum závazného stanoviska. , právnická osoba,  následně původní stanovisko změnilo, neboť přihlédlo k vysvětlení žalobce o dvou mimořádně náročných životních situacích, k dobrovolnosti jeho hospitalizací i k tomu, že tytéž skutečnosti byly správním orgánům známy již v roce 2019, kdy byl hodnocen jako důvěryhodný. , právnická osoba,  proto rozhodnutím ze dne 20. 8. 2024 prvostupňové správní rozhodnutí v celém rozsahu zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 8. 2024 a dne 26. 8. 2024 byl žalobci vydán nový doklad o spolehlivosti.7. Z pracovního hodnocení soud zjistil, že žalobce byl u , právnická osoba,  zaměstnán od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2024 jako operátor – plnič leteckého paliva na letišti , adresa, , přičemž byl hodnocen jako oblíbený, bezkonfliktní, svědomitý a spolehlivý zaměstnanec. Pracovní poměr skončil dohodou ke dni 31. 5. 2024 v souvislosti s rozhodnutím o nespolehlivosti. Od 1. 7. 2024 žalobce pracoval jako řidič u , právnická osoba,  Nárok na zadostiučinění uplatnil u žalované dne 29. 1. 2025. Žalovaná dne 8. 4. 2025 uznala nezákonnost správního rozhodnutí, omluvila se žalobci, nahradila mu náklady právního zastoupení ve výši 3 146 Kč, avšak peněžité zadostiučinění neposkytla.8. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3 a § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Vyšel z toho, že odpovědnost státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím vyžaduje kumulativní splnění tří předpokladů: existenci nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklým následkem. Podmínku předběžného projednání nároku považoval za splněnou. Rozhodnutí ze dne 7. 5. 2024 posoudil jako nezákonné podle § 8 odst. 2 OdpŠk, neboť bylo vykonatelné bez ohledu na právní moc, odvolání proti němu nemělo podle § 85k odst. 3 zákona o civilním letectví odkladný účinek a rozhodnutí bylo na základě řádného opravného prostředku zrušeno.9. Za rozhodné však soud prvního stupně považoval, že žalobce po vydání rozhodnutí o nespolehlivosti ukončil pracovní poměr dohodou. Uzavření dohody hodnotil jako samostatný projev vůle žalobce, kterým byla přerušena příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou nemajetkovou újmou. Pro nesplnění jednoho ze základních předpokladů odpovědnosti státu se již nezabýval výší požadovaného zadostiučinění. Současně uzavřel, že žalovanou poskytnuté konstatování nezákonnosti a omluva jsou vzhledem k okolnostem případu dostatečnou formou zadostiučinění. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř.10. Proti napadenému rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně nesprávně skutkově i právně posoudil význam dohody o skončení pracovního poměru. Podle žalobce nebylo skončení pracovního poměru výsledkem jeho svobodné volby, neboť po vydání vykonatelného rozhodnutí o nespolehlivosti přestal splňovat právní předpoklady pro výkon sjednané práce. Pokud by dohodu neuzavřel, zaměstnavatel by s ním podle jeho tvrzení pracovní poměr rozvázal výpovědí podle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZPr“). Dohodu zvolil jako pro něj praktičtější variantu s ohledem na podmínky podpory v nezaměstnanosti. Zdůraznil, že výrok o jeho nespolehlivosti byl pro zaměstnavatele dostatečným podkladem k řešení pracovního poměru, přestože výrok o zániku původního dokladu byl vázán na právní moc rozhodnutí. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dokazování o vzniku a rozsahu újmy.11. Žalovaná ve vyjádření navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Setrvala na stanovisku, že žalobcem tvrzený „společenský pracovní propad“ není v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Stát podle ní nemůže odpovídat za to, u jakého zaměstnavatele žalobce po skončení původního pracovního poměru uzavřel novou pracovní smlouvu, ani za to, že novou pozici subjektivně považuje za méně prestižní. Žalobce podle ní neprokázal újmu takové intenzity, jež by vyžadovala peněžité zadostiučinění, a požadovanou částku 500 000 Kč označila za zcela nepřiměřenou. Konstatování porušení práva a omluvu považovala za dostačující.12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.13. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutkové závěry. Odvolací soud přebírá jeho zjištění o průběhu správního řízení, zrušení rozhodnutí o nespolehlivosti, pracovním poměru žalobce, jeho skončení dohodou, následném pracovním uplatnění i předběžném projednání nároku. Správný je rovněž závěr, že rozhodnutí , právnická osoba,  ze dne 7. 5. 2024 je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 2 OdpŠk.14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk se poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu bez ohledu na to, zda byla současně způsobena škoda. Podle odstavce 2 se zadostiučinění poskytne v penězích tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující; při určení výše se přihlíží k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k ní došlo. Žalobce proto musel tvrdit a prokázat nejen existenci nezákonného rozhodnutí, nýbrž i konkrétní nemajetkovou újmu a právně významnou příčinnou souvislost mezi rozhodnutím a touto újmou.15. Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže je škodní následek podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a životní zkušenosti adekvátním důsledkem škodní události a současně platí, že nebýt této události, k následku by nedošlo. Nemusí jít o příčinu jedinou; postačuje příčina podstatná. Do kauzálního řetězce však mohou vstoupit další okolnosti, které mají pro vznik tvrzeného následku samostatný a bezprostřednější význam. Při posouzení nároku je proto nutno odlišit bezprostřední újmu spojenou se samotným nezákonným označením žalobce za nespolehlivého od dlouhodobých následků jeho následného pracovního a profesního rozhodování.16. Pracovní poměr žalobce neskončil jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, nýbrž dohodou podle § 49 ZPr. Dohoda je samostatným dvoustranným právním jednáním, jehož právní účinky je třeba respektovat, nebyla-li úspěšně zpochybněna jeho platnost. Žalobce netvrdil, že by dohoda byla neplatná pro bezprávnou výhrůžku, omyl nebo jinou vadu vůle, ani že by její neplatnost uplatnil v zákonné lhůtě. Jeho tvrzení, že dohodu považoval za nejvýhodnější z dostupných variant, naopak potvrzuje, že vědomě zvolil určitý způsob řešení nastalé situace.17. Odvolací soud přihlédl i k tomu, že nezákonné rozhodnutí bylo prvotní okolností, která potřebu řešit další trvání pracovního poměru vyvolala, a že dohoda s ním byla skutkově spojena. To však bez dalšího neznamená, že státu lze přičítat všechny pozdější profesní následky. Tvrzená újma, jak ji žalobce vymezil v žalobě, nespočívala jen v krátkodobém stresu nebo nejistotě v období od vydání do zrušení nezákonného rozhodnutí, nýbrž především v dlouhodobě vnímaném pracovním a společenském propadu po nástupu do nového zaměstnání. Na tomto následku se bezprostředně podílely dohoda o skončení pracovního poměru, obsazení původního pracovního místa jiným zaměstnancem a žalobcova následná volba konkrétního pracovního uplatnění. Jde o další samostatné okolnosti, pro něž nelze tvrzený dlouhodobý profesní následek přičítat výlučně ani dostatečně bezprostředně nezákonnému rozhodnutí státu.18. Odvolací námitka, že zaměstnavatel by jinak pracovní poměr rozvázal výpovědí podle § 52 písm. f) Zpr, nemůže vést k jinému závěru. Žádná taková výpověď dána nebyla a tvrzení o jejím budoucím udělení zůstalo hypotetické. Předmětem posouzení je skutečný průběh událostí, nikoli varianta, která mohla, ale nemusela nastat. Z pracovního hodnocení sice plyne, že dohoda souvisela s rozhodnutím o nespolehlivosti, tato souvislost však sama neprokazuje, že veškerá pozdější nemajetková újma tvrzená žalobcem je adekvátním a bezprostředním následkem nezákonného rozhodnutí.19. Žalobce dále neprokázal vznik nemajetkové újmy v rozsahu, který by za okolností věci odůvodňoval poskytnutí zadostiučinění v penězích. Mimo případy nepřiměřené délky řízení se vznik nemajetkové újmy nepresumuje; poškozený ji musí tvrdit a prokázat. Neprokazuje se přitom jeho niterné prožívání, nýbrž existence objektivních okolností, pro které se mohl cítit zasažen na nehmotných hodnotách tvořících jeho morální integritu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3487/2023). Žalobce sice doložil, že rozhodnutí o nespolehlivosti mělo dopad do jeho pracovního uplatnění, neuvedl však ani neprokázal další konkrétní okolnosti, jež by svědčily o podstatném zásahu do jeho cti, důstojnosti, rodinných vztahů, společenského postavení nebo zdravotního stavu. Samotné subjektivní porovnání prestiže práce operátora – plniče leteckého paliva a následné práce řidiče proto bez dalších objektivních okolností neprokazuje újmu v tvrzeném rozsahu. Nejde přitom o hodnocení důstojnosti jednotlivých povolání, nýbrž o posouzení konkrétních, objektivně doložených dopadů nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry žalobce.20. Při volbě formy zadostiučinění odvolací soud zohlednil povahu správního řízení, délku působení nezákonného rozhodnutí, jeho konkrétní následky pro žalobce i následnou nápravu. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí vydané ve správním řízení je nutno přihlížet zejména ke specifikům tohoto řízení a k jeho dopadům do osobnostní sféry a dosavadního způsobu života poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2174/2012). Nezákonné rozhodnutí bylo v odvolacím správním řízení zrušeno přibližně po třech měsících; dne 26. 8. 2024 byl žalobci vydán nový doklad o spolehlivosti. Žalovaná při předběžném projednání nároku nezákonnost rozhodnutí výslovně uznala a žalobci se omluvila. Tyto okolnosti v souhrnu účinně zmírnily zásah vyvolaný nezákonným rozhodnutím.21. Odvolací soud zdůrazňuje, že peněžité zadostiučinění není podmíněno existencí „mimořádné“ újmy; § 31a odst. 2 OdpŠk však vyžaduje individuální posouzení, zda samotné konstatování porušení práva, popřípadě omluva, představují vzhledem k závažnosti újmy přiměřenou nápravu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3487/2023). Za zjištěného skutkového stavu, zejména při omezené době trvání účinků rozhodnutí, jeho následném zrušení, vydání nového dokladu o spolehlivosti a poskytnuté omluvě, se nepeněžitá satisfakce jeví jako přiměřená. I z těchto důvodů proto žalobci peněžité zadostiučinění nenáleží.22. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že zákonné předpoklady pro přiznání požadovaného peněžitého zadostiučinění nejsou splněny. I kdyby nebylo možno dohodu o skončení pracovního poměru chápat jako úplné přerušení veškeré faktické souvislosti s nezákonným rozhodnutím, žalobce neprokázal právně relevantní příčinnou souvislost mezi rozhodnutím a jím vymezeným dlouhodobým „společenským pracovním propadem“ ani existenci újmy takové intenzity, jež by vyžadovala peněžité plnění. Zamítavý výrok je proto věcně správný.23. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně včetně závislého výroku o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1, § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná a učinila jeden úkon spočívající v písemném vyjádření k odvolání. Náleží jí proto jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku (§ 237 až § 238a o. s. ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:53.Co.128.2026.67","publishedAt":"2026-11-02","decisionAt":"2026-06-25","caseNumber":{"senate":53,"registry":"Co","index":128,"year":2026,"pageNumber":67},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Richard","lastName":"Toman","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 500 000 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":26,"registry":"C","index":115,"year":2025,"pageNumber":48},"affectedDate":"2025-12-08","courtCode":"OSPH01","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"85e","lexNumber":49,"lexYear":1997,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"52","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_PRACOVNI","NAKLADY_RIZENI","PRACOVNI_POMER","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","SKONCENI_PRACOVNIHO_POMERU","NAHRADA_NAKLADU","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}