{"uuid":"0a3474e1-09dd-4577-8689-4d1912cda520","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem Mgr. Liborem Nádravským","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 65 340 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 5. 2026, č. j. 17 C 106/2025-114,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 021,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta v Českých Budějovicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 021,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta v Českých Budějovicích.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, na základě které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 65 340 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná si objednala na základě smlouvy o přepravě číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" u žalobkyně mezinárodní přepravu nákladu z místa nakládky ČR, Pelhřimov do místa vykládky Itálie, Belfiore. Žalobkyně tvrdila, že přepravu provedla, náklad do místa vykládky doručila, zde však z důvodu posunutí nákladu nebyl tento převzat. K posunutí nákladu došlo v rámci špatně zabezpečeného zboží, kartonů mléka na paletách, které nebyly dostatečně připevněny k paletám, na nichž bylo předmětné zboží převáženo, když v rámci brzdění došlo k částečnému posunutí zboží z palet a takto posunuté zboží nechtěla vykládka vyexpedovat z vozidla. Na základě uskutečněné přepravy žalobkyně vystavila fakturu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou vyúčtovala cenu přepravy ve výši 32 670 Kč, faktura byla splatná dne 1. 11. 2024. V souvislosti s touto přepravou, na základě dohody mezi dispečery, došlo k dohodě o zpětném převozu zboží do Pelhřimova k přebalení, žalobkyně objednávkou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 28. 8. 2024 objednala a žalobkyně provedla přepravu nákladu z místa nakládky Itálie, Belfiore do místa vykládky ČR, Pelhřimov a za tuto přepravu vystavila fakturu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 32 670 Kč, splatnou dne 1. 11. 2024. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že přeprava nebyla provedena řádně v souladu se smluvními podmínkami, neboť žalobkyně správně nezabezpečila naložené zboží proti jeho posunutí během přepravy, když řidič žalobkyně odmítl fixační vaky k zajištění přepravovaného zboží použít, přestože byl k tomu při nakládce v Pelhřimově expedientem Madety výslovně vyzván. Poukazovala na to, že z objednávky přepravy vyplývá, že žalobkyně odpovídá za uložení zásilky na vozidle a že cena přepravy je platná pouze v případě dodržení podmínek smlouvy. Došlo k poškození zboží, které příjemce odmítl v Itálii převzít a jelikož se poškozené zboží nepodařilo přeprodat jinému kupci, bylo nutné zboží odvézt zpět do České republiky a vrátit zákazníkovi. Z tohoto důvodu není možné považovat nároky za důvodné. Soud provedl důkaz protokolem k vrácené zásilce z Itálie, e-mailovou komunikací ze dne 25. 7. 2024, smlouvou o přepravě nákladů č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", smlouvou o přepravě nákladů č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", fotografiemi, z nichž bylo patrné poškození umístěných krabic mléka, dále svědeckými výpověďmi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", expedienta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", řidiče žalobkyně, svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a po provedeném dokazování měl za prokázané, že žalobkyně si u žalované objednala přepravu palet s mlékem z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Pelhřimově do města Belfiore v Itálii. Řidič žalobkyně při dostavení se na místo nakládky obdržel plánek, podle kterého měl rozmístit palety s mlékem na ložnou plochu návěsu, současně dostal od pracovníka Madety nafukovací vaky a fukar, kterým tyto vaky měl nafouknout. Řidiči bylo pracovníkem","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ukázáno, kam má vaky umístit, řidič odmítl nafukovací vaky použít. Nákladní list neobsahuje žádný záznam, že by zboží bylo nedostatečně zabaleno, nebo že by obal zboží byl vadný ani jiné výhrady. V místě vykládky v Belfiore italský zákazník odmítl zboží vyložit a převzít, neboť zjistil, že zboží je poškozeno. V průběhu přepravy došlo k posunutí kartonu s mlékem na paletách a došlo k poškození některých z nich. Madetě se nepodařilo zboží prodat jinému zákazníkovi v Itálii, a to z toho důvodu, že v Itálii platí přísné podmínky na stav zboží v době jeho vykládky. Vzhledem k tomu, že se zboží nepodařilo prodat jinému zákazníkovi a ekologická likvidace kartonových obalů by vyšla přibližně na 250 000 Kč, bylo mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovanou a následně mezi žalovanou a žalobkyní domluveno, že žalobkyně zboží převeze zpátky do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Pelhřimově. Soud prvního stupně věc posuzoval ve smyslu vyhlášky Ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vycházel zejména z článku 9, článku 17 odst. 1, článku 18 odst. 1, článku 23 odst. 1 a článku 25 odst. 1 CMR. Vyšel z toho, že v projednávané věci šlo o situaci, kdy zboží, které žalobkyně pro žalovanou přepravovala, bylo v průběhu přepravy poškozeno a kvůli tomuto poškození odmítl příjemce zboží převzít. Vzhledem k tomu, že Madetě se nepodařilo zboží prodat jinému zákazníkovi a ekologická likvidace kartonových obalů by byla následně dražší, byl náklad převezen zpět do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Pelhřimově. Podle soudu nejde o situaci, kdy by zboží bylo doručeno zákazníkovi, který by zboží převzal a pouze by uplatnil škodu, která mu doručením poškozeného zboží vznikla. Soud prvního stupně vyšel z ust. § 1908 odst. 1 o. z., § 1911 o. z. a z ust. týkající se smlouvy o přepravě, ust. § 2555 odst. 1 o. z., § 2564 odst. 1 o. z. a § 2565 o. z. Učinil závěr o tom, že přeprava zboží je řádně dokončena okamžikem, kdy toto zboží zákazník převezme a jeho převzetí potvrdí v nákladním listu. V projednávané věci žalobkyně jako dopravce porušila povinnost zabezpečit přepravované zboží proti jeho posunutí nafukovacími vaky, přestože řidič byl na tuto odpovědnost výslovně upozorněn. V řízení bylo prokázáno, že řidič od zaměstnance mlékárny vaky dostal, dostal k dispozici fukar, kterým je měl nafouknout, bylo mu názorně ukázáno, kam má vaky dát a že je má nafouknout, přesto tak řidič neučinil. Bylo prokázáno, že v průběhu přepravy došlo, zřejmě v důsledku brždění, k posunutí zboží na paletách a k jeho poškození, v důsledku čehož příjemce odmítl zboží převzít. Jelikož se zboží nepodařilo prodat jinému subjektu, bylo domluveno, že zboží bude přivezeno zpět do mlékárny. Soud daný případ hodnotí tak, že nedošlo k naplnění účelu smlouvy, tedy řádnému doručení zboží zákazníkovi, žalobkyně tudíž nemá právo na zaplacení sjednané ceny. Podle soudu nemá právo ani na uhrazení ceny za přepravu zboží zpět do ČR, neboť nutnost realizace této zpětné přepravy byla vyvolána nesplněním závazků žalobkyně provést řádně prvotní přepravu do Itálie. Musí proto nést náklady na tuto přepravu sama, neboť pokud by neporušila povinnost při přepravě zboží do Itálie, nevznikla by potřeba vézt toto zboží zpátky a nevznikly by náklady na tuto zpětnou přepravu. Podle soudu by bylo absurdní, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni přepravné, přestože žalobkyně nesplnila svůj závazek a ještě by byla nucena hradit náklady na odstranění následků vadného plnění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj závazek ze smlouvy nesplnila, neboť nedodala zboží z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Pelhřimově příjemci do Itálie, nemá nárok na zaplacení vyúčtované přepravy a vzhledem k tomu, že přeprava z Itálie zpět do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Pelhřimově jen odstraňovala následky původně sjednaného plnění, které bylo ze strany žalobkyně poskytnuto vadně, nemá podle soudu žalobkyně právo ani na uhrazení přepravy z Itálie zpět do Pelhřimova. O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 37 752 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně odvolala s tím, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou je nutno posoudit tak, že se jednalo o mezinárodní silniční přepravu nákladu mezi Českou republikou a Italskou republikou, které jsou obě smluvními státy Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (CMR). Aplikace této úmluvy je pro posuzovaný vztah obligatorní, strany nemohou úpravu plynoucí z Úmluvy CMR vyloučit. Vytýká soudu prvního stupně, že cituje články Úmluvy CMR, pro řešení samotné právní otázky vzniku nároku na přepravné se ale opřel o ustanovení občanského zákoníku, Úmluvu CMR v této části vůbec neaplikoval. Aplikační přednost Úmluvy před vnitrostátním právem je předmětem ustálené a opakovaně potvrzené judikatury Nejvyššího soudu (žalobkyní v odvolání citované). Podle žalobkyně Úmluva nezavádí konstrukci úplného zániku nároku na přepravné jako sankci za pochybení dopravce, předpokládá vznik nároku na přepravné i v případě poškození zásilky v článku 23 bod 4. V předmětné věci dopravce postupoval podle ustanovení Úmluvy CMR, kdy si vyžádal v případě vzniklého problému na místě vykládky pokyny odesílatele, dle kterých pak bylo následně postupováno. Podle žalobkyně soud prvního stupně nesprávně dovodil, že pokud dopravce nedokončí přepravu z důvodů, za něž odpovídá, ztrácí nárok na přepravné v plném rozsahu. S tímto nelze souhlasit, neboť i samotné ustanovení § 2565 o. z. hovoří o tom, že dopravci náleží v případě, že nemůže dokončit přepravu z důvodů, za něž neodpovídá, poměrná část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Pokud je v zákoně stanoveno výše uvedené pravidlo, tak že v opačném případě zákonodárce nestanovil zvláštní pravidlo – nikoliv, že stanovil sankci úplné ztráty nároku na přepravné. Pochybení dopravce při přepravě se v české právní úpravě řeší v režimu odpovědnosti za škodu. Žalovaná však v projednávané věci tento institut neuplatnila, nevyčíslila škodu, nepředložila ji k započtení, nepodala protižalobu, nevznesla námitku započtení. Z hlediska skutkového základu je sporné, zda žalobkyně přepravu vůbec nedokončila. Vozidlo žalobkyně dorazilo do sjednaného místa určení, zásilku přistavilo k vykládce u příjemce, příjemce zásilku fyzicky zkontroloval, k odmítnutí převzetí došlo až po této kontrole a vyložení části nákladu, se kterým měla vzhledem k mírnému posunutí zboží na paletě problém skladová linka. Mezi situací nedokončené přepravy a situací vadného plnění při přepravě fyzicky uskutečněné je zásadní rozdíl. Použitý postup prvostupňového soudu vede k absurdním důsledkům, neboť pokud by platilo, že jakékoliv pochybení dopravce vede k úplnému zániku nároku na přepravné, ztratil by smysl celý institut odpovědnosti dopravce za škodu – dopravce by za jakoukoliv (i dílčí) škodu nesl plnou zátěž přepravného plus nákladů na nápravu, bez ohledu na proporcionalitu mezi škodou a přepravným. Žalobkyně dále namítá nesprávné posouzení samostatnosti zpětné přepravy, neboť po odmítnutí převzetí zásilky v Belfiore a po seznámení všech stran s nastalou situací vystavila žalovaná novou samostatnou objednávku, žalobkyně tuto přepravu provedla a vystavila samostatnou fakturu na částku 32 670 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na úhradu zpětné přepravy, neboť nutnost realizace této zpětné přepravy byla vyvolána nesplněním závazku žalobkyně provést řádně prvotní přepravu do Itálie, současně ale v témže odstavci uvedl, že zvolené řešení bylo podle názoru soudu nakonec řešením nejrozumnějším, neboť pokud by byla zvolena varianta ekologické likvidace kartonových obalů, náklady na tuto likvidaci by byly velmi vysoké. Tento závěr nemá jakoukoliv oporu v provedených důkazech a dle názoru žalobkyně by byla zpětná přeprava samostatným smluvním plněním, splňuje znaky samostatného právního úkonu a samostatné přepravní smlouvy. Strany uzavřely novou přepravní smlouvu s vlastním právním obsahem, vlastní platnou nabídkou, vlastní akceptací a vlastním plněním. Podle žalobkyně došlo k uzavření nového smluvního vztahu, kdy obě strany v okamžiku vystavení objednávky dne 28. 8. 2024 a uzavření smluvního vztahu měly plnou znalost všech podstatných skutečností, neboť jim bylo známo, že přepravovaná zásilka má být poškozená, věděli, že příjemce zásilku odmítl převzít a taktéž musely strany vědět, že existuje spor o charakteru poškození zásilky, resp. o příčinách poškození zásilky. Podle žalobkyně nejde z pohledu Úmluvy o splnění pokynu odesílatele, po odmítnutí převzetí zásilky příjemcem v Belfiore vznikla podle článku 15 odst. 1Úmluvy CMR překážka ve vydání. Žalovaná vydala pokyn k přepravě, žalobkyně tento pokyn splnila. Článek 16 Úmluvy výslovně přiznává dopravci nárok na náhradu výdajů vzniklých provedením pokynu odesílatele, tento nárok zaniká pouze v rozsahu, ve kterém byly výdaje způsobeny zaviněním dopravce, což je výjimka úzce vyložená a v projednávané věci nepoužitelná, neboť samostatná zpětná přeprava nebyla nutným následkem zavinění dopravce, nýbrž obchodním rozhodnutím žalované vyhnout se údajně nákladu cca 250 000 Kč na ekologickou likvidaci. I kdyby žalobkyně neměla nárok na přepravné za první přepravu, zpětná přeprava je samostatným smluvním plněním, jehož právní osud je nutno posuzovat odděleně. V průběhu řízení se soud nezabýval otázkou odpovědnosti za způsob naložení nákladů v místě nakládky a odpovědností za tuto nakládku, výší škody, zda škoda vznikla a co bylo její příčinou. Místo aplikace článku 25 CMR nahradil tuto běžně používanou procedurální cestu vlastní právní konstrukcí, a to úplným popřením nároku na zaplacení přepravného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvního stupně za správný, sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nemá nárok na přepravné, a to ani za přepravu zboží z Itálie do České republiky, neboť nutnost realizace této přepravy byla důsledkem pochybení žalobkyně z první přepravy. Žalovaná dala pokyn k přepravě zboží zpět do České republiky, novou objednávku nutno posoudit jako pokyn ve smyslu článku 15 Úmluvy CMR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobkyně má náležitosti podle ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 202 o. s. ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání je nedůvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že na přepravní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dopadají ustanovení vyhl. č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Z ustanovení článku 17 CMR vyplývá odpovědnost dopravce za poškození zásilky až do okamžiku jejího vydání a i z podmínek přepravy, které jsou součástí smlouvy o přepravě nákladu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že dopravce odpovídá mimo jiné za zjevný stav zásilky a způsob uložení zásilky ve vozidle. Úmluva CMR se otázkou vzniku na přepravné nezabývá, a neobsahuje ustanovení, že dopravci náleží přepravné vždy, neřeší ani důsledky vadného splnění přepravní smlouvy z hlediska vzniku nároku na přepravné. Soud prvního stupně učinil správný závěr o tom, že za této situace nutno vyjít z ustanovení občanského zákoníku. Podle ust. § 2555 odst. 1 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesilateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Podle § 2565 o. z. nemůže-li dopravce dokončit přepravu z důvodů, za něž neodpovídá, náleží mu poměrná část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Podle ust. § 2564 odst. 1 o. z. přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že v řízení bylo prokázáno, že řidič žalobkyně dostal od zaměstnance mlékárny vaky, fukar, kterým je měl nafouknout a názorně mu bylo ukázáno, kam má vaky umístit. Přesto, že podle smlouvy dopravce odpovídá za způsob uložení zásilky ve vozidle a řidič žalobce pokyny a prostředky k bezpečnému uložení zásilky od zaměstnance mlékárny obdržel, toto nerespektoval a vaky odmítl použít. Při přepravě pak došlo k poškození zásilky, a to v důsledku okolností, za které ve smyslu shora uvedeného odpovídá dopravce. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nesplnila svůj závazek řádně, řádným splněním není jen dopravení vozidla do místa vykládky, ale i vydání příjemci, k čemuž v dané věci v důsledku poškození zásilky způsobené porušením povinnosti dopravce (nezabezpečením nákladu) při přepravě nedošlo. Přeprava tedy nebyla provedena řádně a za této situace žalobkyni nárok na přepravné, které vzniká až řádným provedením přepravy, nevznikl. Nebyla-li zásilka v důsledku poškození způsobeného přepravcem vůbec předána příjemci, nenastal výsledek přepravy, za které má být přepravné placeno. Podle § 1908 odst. 2 o. z. musí být dluh splněn řádně a včas. Řádným splněním přepravní smlouvy není samotné přistavení vozidla do místa vykládky, ale dosažení výsledku, ke kterému se žalobkyně zavázala, to je přepravení zásilky do místa určení a její vydání příjemci. Pokud příjemce převzetí zásilky oprávněně odmítl pro poškození vzniklé během přepravy, žalobkyně svůj závazek řádně nesplnila. Pokud jde o přepravné z Itálie do Pelhřimova na základě smlouvy o přepravě nákladu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", odvolací soud vychází ze zjištění, že žalovaná vydala pokyn ke zpětné přepravě ve smyslu článku 15 CMR poté, co se vyskytly překážky v dodání, tento pokyn byl realizován formou objednávky, resp. shora uvedenou smlouvou o přepravě nákladu z Itálie do České republiky. Potřeba takového pokynu vyvstala pouze proto, že žalobce nedopravil zásilku řádně, ve stavu odpovídajícím přepravní smlouvě. Podle článku 16 CMR dopravce má právo na náhradu výloh vzniklých mu vyžádáním nebo provedením pokynů, pokud tyto výlohy nevzniknou jeho zaviněním. Potřeba přepravy z Itálie do České republiky byla vyvolána poškozením zásilky během přepravy, za které žalobce odpovídá a nevydáním příjemci a tyto náklady spojené s řešením následků, vzniklé zaviněním žalobkyně, nelze přenášet na žalovanou. Nárok na náhradu výloh ve smyslu článku 16 CMR nepovažuje ani odvolací soud za důvodný, neboť v řízení bylo prokázáno, že tyto výlohy vznikly zaviněním žalobkyně. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, a proto byl podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch, je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení, které se sestávají z nákladů za její právní zastoupení. Právní zástupce žalované vykonal v odvolacím řízení jeden úkon právní služby, za který mu náleží odměna podle § 7 a § 11 ve výši 3 740 Kč (účast u jednání odvolacího soudu dne 1. 10. 2024). K tomuto úkonu náleží i náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 871,50 Kč. Celkem tedy náklady odvolacího řízení dosahují částky 5 021,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, na základě které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 65 340 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná si objednala na základě smlouvy o přepravě číslo , č. účtu,  u žalobkyně mezinárodní přepravu nákladu z místa nakládky ČR, Pelhřimov do místa vykládky Itálie, Belfiore. Žalobkyně tvrdila, že přepravu provedla, náklad do místa vykládky doručila, zde však z důvodu posunutí nákladu nebyl tento převzat. K posunutí nákladu došlo v rámci špatně zabezpečeného zboží, kartonů mléka na paletách, které nebyly dostatečně připevněny k paletám, na nichž bylo předmětné zboží převáženo, když v rámci brzdění došlo k částečnému posunutí zboží z palet a takto posunuté zboží nechtěla vykládka vyexpedovat z vozidla. Na základě uskutečněné přepravy žalobkyně vystavila fakturu č. , číslo, , kterou vyúčtovala cenu přepravy ve výši 32 670 Kč, faktura byla splatná dne 1. 11. 2024. V souvislosti s touto přepravou, na základě dohody mezi dispečery, došlo k dohodě o zpětném převozu zboží do Pelhřimova k přebalení, žalobkyně objednávkou č. , číslo účtu, /, č. účtu,  ze dne 28. 8. 2024 objednala a žalobkyně provedla přepravu nákladu z místa nakládky Itálie, Belfiore do místa vykládky ČR, Pelhřimov a za tuto přepravu vystavila fakturu č. , hodnota,  na částku 32 670 Kč, splatnou dne 1. 11. 2024. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že přeprava nebyla provedena řádně v souladu se smluvními podmínkami, neboť žalobkyně správně nezabezpečila naložené zboží proti jeho posunutí během přepravy, když řidič žalobkyně odmítl fixační vaky k zajištění přepravovaného zboží použít, přestože byl k tomu při nakládce v Pelhřimově expedientem Madety výslovně vyzván. Poukazovala na to, že z objednávky přepravy vyplývá, že žalobkyně odpovídá za uložení zásilky na vozidle a že cena přepravy je platná pouze v případě dodržení podmínek smlouvy. Došlo k poškození zboží, které příjemce odmítl v Itálii převzít a jelikož se poškozené zboží nepodařilo přeprodat jinému kupci, bylo nutné zboží odvézt zpět do České republiky a vrátit zákazníkovi. Z tohoto důvodu není možné považovat nároky za důvodné. Soud provedl důkaz protokolem k vrácené zásilce z Itálie, e-mailovou komunikací ze dne 25. 7. 2024, smlouvou o přepravě nákladů č. , č. účtu, , smlouvou o přepravě nákladů č., č. účtu, , fotografiemi, z nichž bylo patrné poškození umístěných krabic mléka, dále svědeckými výpověďmi , právnická osoba, , expedienta , název,  , adresa,  a , jméno FO, , řidiče žalobkyně, svědkyně , jméno FO,  a po provedeném dokazování měl za prokázané, že žalobkyně si u žalované objednala přepravu palet s mlékem z , právnická osoba,  v Pelhřimově do města Belfiore v Itálii. Řidič žalobkyně při dostavení se na místo nakládky obdržel plánek, podle kterého měl rozmístit palety s mlékem na ložnou plochu návěsu, současně dostal od pracovníka Madety nafukovací vaky a fukar, kterým tyto vaky měl nafouknout. Řidiči bylo pracovníkem, Anonymizováno, , právnická osoba,  ukázáno, kam má vaky umístit, řidič odmítl nafukovací vaky použít. Nákladní list neobsahuje žádný záznam, že by zboží bylo nedostatečně zabaleno, nebo že by obal zboží byl vadný ani jiné výhrady. V místě vykládky v Belfiore italský zákazník odmítl zboží vyložit a převzít, neboť zjistil, že zboží je poškozeno. V průběhu přepravy došlo k posunutí kartonu s mlékem na paletách a došlo k poškození některých z nich. Madetě se nepodařilo zboží prodat jinému zákazníkovi v Itálii, a to z toho důvodu, že v Itálii platí přísné podmínky na stav zboží v době jeho vykládky. Vzhledem k tomu, že se zboží nepodařilo prodat jinému zákazníkovi a ekologická likvidace kartonových obalů by vyšla přibližně na 250 000 Kč, bylo mezi , právnická osoba,  a žalovanou a následně mezi žalovanou a žalobkyní domluveno, že žalobkyně zboží převeze zpátky do , právnická osoba,  v Pelhřimově. Soud prvního stupně věc posuzoval ve smyslu vyhlášky Ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vycházel zejména z článku 9, článku 17 odst. 1, článku 18 odst. 1, článku 23 odst. 1 a článku 25 odst. 1 CMR. Vyšel z toho, že v projednávané věci šlo o situaci, kdy zboží, které žalobkyně pro žalovanou přepravovala, bylo v průběhu přepravy poškozeno a kvůli tomuto poškození odmítl příjemce zboží převzít. Vzhledem k tomu, že Madetě se nepodařilo zboží prodat jinému zákazníkovi a ekologická likvidace kartonových obalů by byla následně dražší, byl náklad převezen zpět do , právnická osoba,  v Pelhřimově. Podle soudu nejde o situaci, kdy by zboží bylo doručeno zákazníkovi, který by zboží převzal a pouze by uplatnil škodu, která mu doručením poškozeného zboží vznikla. Soud prvního stupně vyšel z ust. § 1908 odst. 1 o. z., § 1911 o. z. a z ust. týkající se smlouvy o přepravě, ust. § 2555 odst. 1 o. z., § 2564 odst. 1 o. z. a § 2565 o. z. Učinil závěr o tom, že přeprava zboží je řádně dokončena okamžikem, kdy toto zboží zákazník převezme a jeho převzetí potvrdí v nákladním listu. V projednávané věci žalobkyně jako dopravce porušila povinnost zabezpečit přepravované zboží proti jeho posunutí nafukovacími vaky, přestože řidič byl na tuto odpovědnost výslovně upozorněn. V řízení bylo prokázáno, že řidič od zaměstnance mlékárny vaky dostal, dostal k dispozici fukar, kterým je měl nafouknout, bylo mu názorně ukázáno, kam má vaky dát a že je má nafouknout, přesto tak řidič neučinil. Bylo prokázáno, že v průběhu přepravy došlo, zřejmě v důsledku brždění, k posunutí zboží na paletách a k jeho poškození, v důsledku čehož příjemce odmítl zboží převzít. Jelikož se zboží nepodařilo prodat jinému subjektu, bylo domluveno, že zboží bude přivezeno zpět do mlékárny. Soud daný případ hodnotí tak, že nedošlo k naplnění účelu smlouvy, tedy řádnému doručení zboží zákazníkovi, žalobkyně tudíž nemá právo na zaplacení sjednané ceny. Podle soudu nemá právo ani na uhrazení ceny za přepravu zboží zpět do ČR, neboť nutnost realizace této zpětné přepravy byla vyvolána nesplněním závazků žalobkyně provést řádně prvotní přepravu do Itálie. Musí proto nést náklady na tuto přepravu sama, neboť pokud by neporušila povinnost při přepravě zboží do Itálie, nevznikla by potřeba vézt toto zboží zpátky a nevznikly by náklady na tuto zpětnou přepravu. Podle soudu by bylo absurdní, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni přepravné, přestože žalobkyně nesplnila svůj závazek a ještě by byla nucena hradit náklady na odstranění následků vadného plnění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svůj závazek ze smlouvy nesplnila, neboť nedodala zboží z , právnická osoba,  v Pelhřimově příjemci do Itálie, nemá nárok na zaplacení vyúčtované přepravy a vzhledem k tomu, že přeprava z Itálie zpět do , právnická osoba,  v Pelhřimově jen odstraňovala následky původně sjednaného plnění, které bylo ze strany žalobkyně poskytnuto vadně, nemá podle soudu žalobkyně právo ani na uhrazení přepravy z Itálie zpět do Pelhřimova. O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 37 752 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.2. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně odvolala s tím, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou je nutno posoudit tak, že se jednalo o mezinárodní silniční přepravu nákladu mezi Českou republikou a Italskou republikou, které jsou obě smluvními státy Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (CMR). Aplikace této úmluvy je pro posuzovaný vztah obligatorní, strany nemohou úpravu plynoucí z Úmluvy CMR vyloučit. Vytýká soudu prvního stupně, že cituje články Úmluvy CMR, pro řešení samotné právní otázky vzniku nároku na přepravné se ale opřel o ustanovení občanského zákoníku, Úmluvu CMR v této části vůbec neaplikoval. Aplikační přednost Úmluvy před vnitrostátním právem je předmětem ustálené a opakovaně potvrzené judikatury Nejvyššího soudu (žalobkyní v odvolání citované). Podle žalobkyně Úmluva nezavádí konstrukci úplného zániku nároku na přepravné jako sankci za pochybení dopravce, předpokládá vznik nároku na přepravné i v případě poškození zásilky v článku 23 bod 4. V předmětné věci dopravce postupoval podle ustanovení Úmluvy CMR, kdy si vyžádal v případě vzniklého problému na místě vykládky pokyny odesílatele, dle kterých pak bylo následně postupováno. Podle žalobkyně soud prvního stupně nesprávně dovodil, že pokud dopravce nedokončí přepravu z důvodů, za něž odpovídá, ztrácí nárok na přepravné v plném rozsahu. S tímto nelze souhlasit, neboť i samotné ustanovení § 2565 o. z. hovoří o tom, že dopravci náleží v případě, že nemůže dokončit přepravu z důvodů, za něž neodpovídá, poměrná část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Pokud je v zákoně stanoveno výše uvedené pravidlo, tak že v opačném případě zákonodárce nestanovil zvláštní pravidlo – nikoliv, že stanovil sankci úplné ztráty nároku na přepravné. Pochybení dopravce při přepravě se v české právní úpravě řeší v režimu odpovědnosti za škodu. Žalovaná však v projednávané věci tento institut neuplatnila, nevyčíslila škodu, nepředložila ji k započtení, nepodala protižalobu, nevznesla námitku započtení. Z hlediska skutkového základu je sporné, zda žalobkyně přepravu vůbec nedokončila. Vozidlo žalobkyně dorazilo do sjednaného místa určení, zásilku přistavilo k vykládce u příjemce, příjemce zásilku fyzicky zkontroloval, k odmítnutí převzetí došlo až po této kontrole a vyložení části nákladu, se kterým měla vzhledem k mírnému posunutí zboží na paletě problém skladová linka. Mezi situací nedokončené přepravy a situací vadného plnění při přepravě fyzicky uskutečněné je zásadní rozdíl. Použitý postup prvostupňového soudu vede k absurdním důsledkům, neboť pokud by platilo, že jakékoliv pochybení dopravce vede k úplnému zániku nároku na přepravné, ztratil by smysl celý institut odpovědnosti dopravce za škodu – dopravce by za jakoukoliv (i dílčí) škodu nesl plnou zátěž přepravného plus nákladů na nápravu, bez ohledu na proporcionalitu mezi škodou a přepravným. Žalobkyně dále namítá nesprávné posouzení samostatnosti zpětné přepravy, neboť po odmítnutí převzetí zásilky v Belfiore a po seznámení všech stran s nastalou situací vystavila žalovaná novou samostatnou objednávku, žalobkyně tuto přepravu provedla a vystavila samostatnou fakturu na částku 32 670 Kč. Soud uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na úhradu zpětné přepravy, neboť nutnost realizace této zpětné přepravy byla vyvolána nesplněním závazku žalobkyně provést řádně prvotní přepravu do Itálie, současně ale v témže odstavci uvedl, že zvolené řešení bylo podle názoru soudu nakonec řešením nejrozumnějším, neboť pokud by byla zvolena varianta ekologické likvidace kartonových obalů, náklady na tuto likvidaci by byly velmi vysoké. Tento závěr nemá jakoukoliv oporu v provedených důkazech a dle názoru žalobkyně by byla zpětná přeprava samostatným smluvním plněním, splňuje znaky samostatného právního úkonu a samostatné přepravní smlouvy. Strany uzavřely novou přepravní smlouvu s vlastním právním obsahem, vlastní platnou nabídkou, vlastní akceptací a vlastním plněním. Podle žalobkyně došlo k uzavření nového smluvního vztahu, kdy obě strany v okamžiku vystavení objednávky dne 28. 8. 2024 a uzavření smluvního vztahu měly plnou znalost všech podstatných skutečností, neboť jim bylo známo, že přepravovaná zásilka má být poškozená, věděli, že příjemce zásilku odmítl převzít a taktéž musely strany vědět, že existuje spor o charakteru poškození zásilky, resp. o příčinách poškození zásilky. Podle žalobkyně nejde z pohledu Úmluvy o splnění pokynu odesílatele, po odmítnutí převzetí zásilky příjemcem v Belfiore vznikla podle článku 15 odst. 1Úmluvy CMR překážka ve vydání. Žalovaná vydala pokyn k přepravě, žalobkyně tento pokyn splnila. Článek 16 Úmluvy výslovně přiznává dopravci nárok na náhradu výdajů vzniklých provedením pokynu odesílatele, tento nárok zaniká pouze v rozsahu, ve kterém byly výdaje způsobeny zaviněním dopravce, což je výjimka úzce vyložená a v projednávané věci nepoužitelná, neboť samostatná zpětná přeprava nebyla nutným následkem zavinění dopravce, nýbrž obchodním rozhodnutím žalované vyhnout se údajně nákladu cca 250 000 Kč na ekologickou likvidaci. I kdyby žalobkyně neměla nárok na přepravné za první přepravu, zpětná přeprava je samostatným smluvním plněním, jehož právní osud je nutno posuzovat odděleně. V průběhu řízení se soud nezabýval otázkou odpovědnosti za způsob naložení nákladů v místě nakládky a odpovědností za tuto nakládku, výší škody, zda škoda vznikla a co bylo její příčinou. Místo aplikace článku 25 CMR nahradil tuto běžně používanou procedurální cestu vlastní právní konstrukcí, a to úplným popřením nároku na zaplacení přepravného.3. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvního stupně za správný, sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nemá nárok na přepravné, a to ani za přepravu zboží z Itálie do České republiky, neboť nutnost realizace této přepravy byla důsledkem pochybení žalobkyně z první přepravy. Žalovaná dala pokyn k přepravě zboží zpět do České republiky, novou objednávku nutno posoudit jako pokyn ve smyslu článku 15 Úmluvy CMR.4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobkyně má náležitosti podle ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Jako odvolací důvod je uveden odvolací důvod podle ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné podle ust. § 201 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 202 o. s. ř., přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání je nedůvodné.5. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že na přepravní smlouvu uzavřenou mezi účastníky dopadají ustanovení vyhl. č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). Z ustanovení článku 17 CMR vyplývá odpovědnost dopravce za poškození zásilky až do okamžiku jejího vydání a i z podmínek přepravy, které jsou součástí smlouvy o přepravě nákladu č. , č. účtu,  bylo zjištěno, že dopravce odpovídá mimo jiné za zjevný stav zásilky a způsob uložení zásilky ve vozidle. Úmluva CMR se otázkou vzniku na přepravné nezabývá, a neobsahuje ustanovení, že dopravci náleží přepravné vždy, neřeší ani důsledky vadného splnění přepravní smlouvy z hlediska vzniku nároku na přepravné. Soud prvního stupně učinil správný závěr o tom, že za této situace nutno vyjít z ustanovení občanského zákoníku. Podle ust. § 2555 odst. 1 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesilateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Podle § 2565 o. z. nemůže-li dopravce dokončit přepravu z důvodů, za něž neodpovídá, náleží mu poměrná část přepravného s přihlédnutím k přepravě již uskutečněné. Podle ust. § 2564 odst. 1 o. z. přepravné je splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že v řízení bylo prokázáno, že řidič žalobkyně dostal od zaměstnance mlékárny vaky, fukar, kterým je měl nafouknout a názorně mu bylo ukázáno, kam má vaky umístit. Přesto, že podle smlouvy dopravce odpovídá za způsob uložení zásilky ve vozidle a řidič žalobce pokyny a prostředky k bezpečnému uložení zásilky od zaměstnance mlékárny obdržel, toto nerespektoval a vaky odmítl použít. Při přepravě pak došlo k poškození zásilky, a to v důsledku okolností, za které ve smyslu shora uvedeného odpovídá dopravce. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně nesplnila svůj závazek řádně, řádným splněním není jen dopravení vozidla do místa vykládky, ale i vydání příjemci, k čemuž v dané věci v důsledku poškození zásilky způsobené porušením povinnosti dopravce (nezabezpečením nákladu) při přepravě nedošlo. Přeprava tedy nebyla provedena řádně a za této situace žalobkyni nárok na přepravné, které vzniká až řádným provedením přepravy, nevznikl. Nebyla-li zásilka v důsledku poškození způsobeného přepravcem vůbec předána příjemci, nenastal výsledek přepravy, za které má být přepravné placeno. Podle § 1908 odst. 2 o. z. musí být dluh splněn řádně a včas. Řádným splněním přepravní smlouvy není samotné přistavení vozidla do místa vykládky, ale dosažení výsledku, ke kterému se žalobkyně zavázala, to je přepravení zásilky do místa určení a její vydání příjemci. Pokud příjemce převzetí zásilky oprávněně odmítl pro poškození vzniklé během přepravy, žalobkyně svůj závazek řádně nesplnila. Pokud jde o přepravné z Itálie do Pelhřimova na základě smlouvy o přepravě nákladu č. , č. účtu, , odvolací soud vychází ze zjištění, že žalovaná vydala pokyn ke zpětné přepravě ve smyslu článku 15 CMR poté, co se vyskytly překážky v dodání, tento pokyn byl realizován formou objednávky, resp. shora uvedenou smlouvou o přepravě nákladu z Itálie do České republiky. Potřeba takového pokynu vyvstala pouze proto, že žalobce nedopravil zásilku řádně, ve stavu odpovídajícím přepravní smlouvě. Podle článku 16 CMR dopravce má právo na náhradu výloh vzniklých mu vyžádáním nebo provedením pokynů, pokud tyto výlohy nevzniknou jeho zaviněním. Potřeba přepravy z Itálie do České republiky byla vyvolána poškozením zásilky během přepravy, za které žalobce odpovídá a nevydáním příjemci a tyto náklady spojené s řešením následků, vzniklé zaviněním žalobkyně, nelze přenášet na žalovanou. Nárok na náhradu výloh ve smyslu článku 16 CMR nepovažuje ani odvolací soud za důvodný, neboť v řízení bylo prokázáno, že tyto výlohy vznikly zaviněním žalobkyně. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, a proto byl podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen.6. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch, je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení, které se sestávají z nákladů za její právní zastoupení. Právní zástupce žalované vykonal v odvolacím řízení jeden úkon právní služby, za který mu náleží odměna podle § 7 a § 11 ve výši 3 740 Kč (účast u jednání odvolacího soudu dne 1. 10. 2024). K tomuto úkonu náleží i náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH ve výši 871,50 Kč. Celkem tedy náklady odvolacího řízení dosahují částky 5 021,50 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o. s. ř. podané do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Tento rozsudek lze k návrhu vykonat, pokud by povinnosti v něm stanovené nebyly včas a řádně splněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:19.Co.846.2026.1","publishedAt":"2026-11-11","decisionAt":"2026-10-01","caseNumber":{"senate":19,"registry":"Co","index":846,"year":2026,"pageNumber":131},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Iveta","lastName":"Jiříková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 65 340 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 5. 2026, č. j. 17 C 106/2025-114,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":106,"year":2025,"pageNumber":114},"affectedDate":"2026-05-19","courtCode":"OSCB","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2555","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2565","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1908","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","SMLOUVA_O_PREPRAVE_NAKLADU","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","ZAVINENI","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}