{"uuid":"0b2a026e-d171-4306-95c1-48b079d23045","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 68.000,00 Kč od 31.1.2021 do 12.8.2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení další částky ve výši 32.000,00 Kč, spolu s úrokem z prodlení od 31.1.2021 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 68.000,00 Kč od 31.1.2021 do 12.8.2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení další částky ve výši 32.000,00 Kč, spolu s úrokem z prodlení od 31.1.2021 do zaplacení, se zamítá.\nIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, způsobené mu délkou řízení, vedeném pod sp.zn. 212 C 28/2015 u Okresního soudu v Kladně. V daném řízení se žalobkyně, jako právní nástupce původního věřitele (spol. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupeného insolvenčním správcem Mgr. Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":") domáhal na žalovaném doplacení ceny díla, které bylo původně objednáno ve výši 150.000 Kč. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že druhý rozsudek soudu II.stupně byl ve věci po více než pěti letech. V průběhu celého sporu zmocněnec žalobkyně opakovaně urgoval soud prvého stupně o jakýkoliv procesní úkon, dále opakovaně zasílal žádosti o určení lhůty. Právní zástupce žalobkyně se dokonce v průběhu řízení marně dostavil k nařízenému jednání, které se však údajně nekonalo z důvodu nedostavení se svědka (na toto jednání však žádný svědek předvolán ani nebyl), na další nařízení jednání se následně čekalo několik měsíců. Kdyby nedošlo k opakovaným žádostem a urgencím z její strany, řízení by pravděpodobně trvalo dodnes. Nesprávnost postupu pak spočívá zejména v nepřiměřené délce trvání sporu, kdy spor o doplacení ceny díla trval více než 5 let, a to nejen z pochybení soudu prvního stupně, který špatně posoudil podstatu žaloby, a následně špatně zdůvodnil postup pro vyhovění žalobě. V této věci bylo dle názoru žalobce možno postupovat zcela dle obsahu písemností, které byly založeny do spisu již před vydáním prvého rozsudku, a proto žalobce v celé věci spatřuje také pochybení odvolacího soudu, který v této věci mohl rozhodnout již v rámci odvolacího řízení iniciovaného dlužníkem, kdy odvolací soud mohl doplnit dokazování a sám ve věci rozhodnout potvrzením rozsudku č.j. 212 C 28/2015 v průběhu roku 2018. Délka řízení byla způsobena mimo jiné i tím, že Okresní soud v prvním stupni konstatoval neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž odvolací soud dospěl k opačnému závěru, čímž Okresní soud pochybil. Okresní soud navíc rozhodl až zhruba po 2 letech od zahájení řízení, a to navíc zcela chybně. Další rozhodování nebyla i přes výtky odvolacího soudu a opakované stížnosti nikterak urychlena. Dle žalobce se přitom jednalo o vcelku jednoduchý a jasný případ, doplacení ceny díla, smlouva o dílo byla uzavřena písemně a ve velké míře se řídila tehdy platným zák. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, který jednoznačně stanovil podmínky pro oznámení vad objednateli a povinnost kontroly díla (dlužník jakožto objednatel si navíc zhotovené dílo sám osobně převzal!). Současně žalobkyně konstatovala, že urgovala soudy k postupu ve věci vydání rozhodnutí. Průtahy v řízení byla žalobci způsobena nemajetková újma, jejíž náhradu tímto požadoval po České republice ve formě přiměřeného zadostiučinění, a to ve výši 15.000 Kč za každý rok řízení (tedy 1.250 Kč za každý měsíc řízení), za první dva roky částku o polovinu nižší. Řízení trvalo dohromady 62 měsíců, což představuje základní částku 63.750 Kč. Žalobce současně uplatnil navýšení v rozsahu cca 57% s ohledem na to, že se jednalo o poměrně jednoduchý případ, který byl rozhodován nepřiměřeně dlouho z příčin spočívajících na straně soudu, celkem tedy požadoval náhradu ve výši 100.000 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 30. 7. 2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 30.7.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 212 C 28/2015. Jeho žádost byla shledána částečně důvodnou, proto žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 68.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že celková délka řízení činí 6 let a 4 měsíce. V předmětné věci byl shledán roční průtah v době od podání odporu proti elektrickému platebnímu rozkazu v dubnu 2015 do nařízení jednání v květnu 2016. Soudu I. stupně nutno přičíst k tíži opakované zrušení jeho rozsudků odvolacím soudem, přičemž důvody zrušení byly procesní chyba, nepřezkoumatelnost i nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu. Řízení není skutkově a právně příliš složité, nicméně jej nelze hodnotit ani jako triviální. Žalobce se sice domáhal pouze zaplacení kupní ceny za dodané zboží, avšak před převzetím zboží byl na původního věřitele prohlášen konkurz. Žalovaný se bránil tvrzením o odstoupení původního věřitele od smlouvy i tvrzením, že nedošlo k platnému převzetí zboží, namítal i neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky mezi insolvenčním správcem a žalobcem. Význam řízení pro žalobce žalovaná zhodnotila jako standardní, neboť řízení o zaplacení peněžité částky z obchodně právního vztahu nepatří mezi ta, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup, jako v řízeních opatrovnických, trestních, nebo řízeních o náhradu škody na zdraví. Celkovou délku řízení žalovaná zhodnotila jako nepřiměřenou, přičemž poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 68.000 Kč, a to ze základní částky 80 000 Kč, ponížené o 15% pro počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla věc řešena. Žalovaná uzavřela, že žalobcem požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy není přiměřená. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podáním ze dne 3.9.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 68 000 Kč, proto soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 8. září 2021, č.j. 45 C 107/2021-31.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žádostí o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci ze dne 30. července 2020 žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Stanoviskem z 11. srpna 2021 žalovaná žádost žalobce vypořádala, přičemž konstatovala nepřiměřenou délku daného řízení a poskytla žalobci odškodnění ve výši 68 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle potvrzení o platbě došla dne 13.8.2021 na účet žalobce, vedený u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", platba ve výši 68 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Rozsudkem č.j. 212 C 28/2015-222 ze dne 5.4.2018 bylo rozhodnuto a povinnosti tehdejší žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s.r.o. zaplatit současnému žalobci částku 100 000 Kč s příslušenstvím a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 249/2018-243 rozsudek soudu prvního stupně ze dne 5. srpna 2018 č.j. 212 C 28/2015-222 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žádostí o nařízení termínu jednání z 7.2.2018 žádal žalobce o nařízení dalšího termínu, přičemž uvedl přibližně 10 termínů, ve kterých se jemu nařízení jednání nehodí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 31. května 2016 žalobce žádal o nařízení jednání v dané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 382/2017 – 205 ze dne 22.listopadu 2017 byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 11. května 2017 č.j. 212 C 2008 2015 – 183 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a sice pro nepřezkoumatelnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 26.9.2019 č.j. 212 C 28/2015-281 byla tehdejší žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 382/2017 – 332 ze dne 6. května 2020 byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 26.9.2019 č.j. 212 C 28/2015-281 potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č.j. 212 C 28/2015-183 ze dne 11. května 2017 byl návrh žalobce v dané věci zamítnut s ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 31. července 2020 byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce informován, že 30.7.2020 obdržela Ministerstvo spravedlnosti jeho žádost o předběžném projednání nároku uplatněného žalobou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 27. března 2017 žádal žalobce o nařízení ústního jednání, přičemž uvedl termíny, ve kterých má kolizi s jinými jednáními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Ze spisu Okresního soudu v Kladně soud zjistil následující: Dne 16. 3. 2015 podala žalobkyně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v Kladně, kterým se domáhala na tehdejší žalované - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s.r.o. zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím. Do spisu založen záznam o složení soudního poplatku uhrazeného dne 27. 3. 2015 Okresní soud v Kladně vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR51186/2015-4 ze dne 7. dubna 2015. Dne 20. 4. 2015 byl tehdejší žalovanou podán odpor proti platebního rozkazu č. j. EPR 51186/2015-4 ze dne 7. 4. 2015. Dne 16.7.2015 podáno Okresnímu soudu v Kladně doplnění vyjádření současné žalobkyně, jenž bylo následně doručeno do datové schránky zástupkyně původní žalované. Dne 11. 5. 2016 byl vydán pokyn kanceláři k doručení doplnění vyjádření žalobkyně právní zástupkyni žalované. Dne 31. 5. 2016 nařídil soud ústní jednání na 30.8.2016. Dne 31. 5. 2016 doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. EPR 51186 2015 podaným zástupcem současné žalobkyně. Dne 6. 6. 2016 byl návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu předložen Krajskému soudu v Praze. Zástupce současné žalobkyně se dne 14. 6. 2016 k výzvě soudu ohledně doplnění návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jež mu byla doručena dne 13. 6. 2016 z důvodu odstranění dosavadních průtahů v řízení, k čemuž již došlo. Dne 28. 6. 2016 vrátil Krajský soud v Praze 23. 6. 2016 Okresnímu soudu v Kladně spis soudu sp. zn. 212 C 28/2015 bez věcného vyřízení návrhu žalobce na určení lhůty, když bylo vyhověno návrhu žalobce na provedení procesního úkonu a jednání bylo nařízeno. Dne 30. 8. 2016 proběhlo ústní jednání a následně bylo za účelem pokračování v řízení případným výslechem svědků odročeno na 4. října 2016. Dne 9. 9. 2016 doručila zástupkyně původní žalované Okresnímu soudu v Kladně doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Dne 19. 9. 2016 bylo Okresnímu soudu v Kladně doručeno vyjádření právního zástupce současné žalobkyně. Dne 4. 10. 2016 obdržel Okresní soud v Kladně vyjádření z advokátní kanceláře právního zástupce současné žalobkyně, který omlouval své zpoždění na jednání. Téhož dne zaslala soudkyně zástupci žalobkyně e-mail, že se jednání nařízené v 13.00 hod. nekoná, neboť se nepodařilo předvolat svědky a jednání bude následně nařízeno. Dne 4. 10. 2016 nahlížel zástupce současné žalobkyně do spisu. Dne 7. 10. 2016 bylo doručeno soudu vyjádření právního zástupce žalobkyně se žádostí o nařízení nového jednání. Dne 7.2.2017 bylo ve věci nařízeno jednání na 21. 3. 2017. Dle úředního záznamu ze dne 16. 2. 2017 nebylo předvolání vypraveno, když nebyly uvedeny vzory předvolání. Dne 28. 3. 2017 soud nařízení další jednání na 2. 5. 2017, předvolání bylo vypraveno až 4. 4. 2017 pro nepřítomnost rejstříkové vedoucí v době od 27. 3. 2017 do 31. 3. 2017. Dne 29. 3. 2017 byl Krajskému soudu v Praze doručen opětovný návrh na určení k provedení procesního úkonu právního zástupce současné žalobkyně. Dne 25. 4. 2017 bylo vyjádření právního zástupce současné žalobkyně doručeno zástupkyni žalované. Dne 2. května 2017 se konalo další jednání, které bylo následně za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 11. 5. 2017. Dne 11. 5. 2017 byl poté vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Soud žádal o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení vyhlášeného rozsudku z důvodu dovolené do 10. 8. 2017. Rozsudek byl poté rozeslán právním zástupcům účastníků dne 10. 8. 2017. Dne 18. 8. 2017 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně odvolání právního zástupce současné žalobkyně. Dne 21. 8. 2017 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 29. 8. 2017 byl zaplacen soudní poplatek. Dne 25. 9. 2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne 2. 11. 2017 byli vyzváni zástupci účastníků k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Dne 6. 11. 2017 kladně reagovala zástupkyně žalované. Dne 8. 11. 2017 doručeno Krajskému soudu v Praze vyjádření žalované k odvolání žalobkyně. Soud nařídil 21. 11. 2017 jednání k vyhlášení rozhodnutí na 22. 11. 2017. Rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 8. 1. 2018 bylo rozhodnutí doručeno právnímu zástupci současné žalobkyně a stejně tak i právní zástupkyni žalované. Dne 7. 2. 2018 byla soudu doručena žádost právního zástupce současné žalobkyně o nařízení termínu jednání, nicméně avizuje o kolizi ve dnech 20. 2. 2018, 27. 2. až 8. 3. 2018, 12. 3. 2018, 19 až 22. 3. 2018, 29. 3., 3. 4., 12. 4., 7. až 11. 5. 2018. Dne 15. 2. 2018 bylo nařízeno jednání na 27. 3. 2018. Dne 27. března 2018 se konalo jednání a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 5. dubna 2018. Dne 5. 4. 2018 byl vyhlášen vyhovující rozsudek. Soud žádal o prodloužení lhůty k napsání a vypravení rozhodnutí do 28. 6. 2018. Rozsudek byl poté doručen právní zástupkyni žalované dne 2. 7. 2018 a téhož dne i právnímu zástupci žalobkyně. Dne 13. 7. 2022 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně odvolání právní zástupkyně žalované. Právní zástupkyně žalované poté byla vyzvána k zaplacení SOP za odvolání usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-235 ze dne 16. července 2018. Dne 18.7.2018 byl uhrazen soudní poplatek. Odvolání poté bylo dne 23. 7. 2018 zasláno zástupci žalobkyně. Dne 15. 8. 2018 byla věc předložena Krajskému soudu v Praze. K odvolání se vyjádřila zástupkyně žalobkyně dne 28. 8. 2018. Dne 4. 10. 2018 doručeno Okresnímu soudu v Kladně usnesení Krajského soudu, jež nabylo právní moci dne 8. 10. 2018. Dne 5. 12. 2018 bylo nařízeno jednání na 14. 2. 2018. Dne 19. 12. 2018 byla doručena Okresnímu soudu v Kladně žádost právního zástupce žalobce o změnu termínu jednání. Soud dne 10. 1. 2019 odročil jednání na 14. 2. 2019 pro nemoc soudkyně. Dne 19. 2. 2019 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně vyjádření současné žalobkyně. Dne 7. 3. 20219 žádal soud přípisem Krajský soud v Praze o sdělení, kdy a za jakých okolností byla do soupisu majetkové podstaty dlužníka zařazena pohledávka za žalovaným ve výši 100 000 Kč, k jejímuž prodeji byl dán souhlas insolvenčního správce dne 12. 6. 2014, která však není v soupisu majetkové podstaty ze dne 9. 8. 2012 uvedena. Dne 27. 3. 2019 byla doručena odpověď Krajského soudu v Praze, že shora uvedené řízení bylo skončeno. Dne 28. 6. 2019 bylo nařízeno jednání na 24. 9. 2019. Dne 19. 9. 2019 se z jednání omluvil právní zástupce současné žalobkyně. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 26. září 2019, kdy byl vyhlášen vyhovující rozsudek. Znovu byla podána žádost o prodloužení lhůty k napsání a vypravení rozhodnutí do 5. 11. 2019. Dne 4. 11. 2019 byl rozsudek rozeslán zástupcům účastníků. Dne 19. 11. 2019 bylo doručeno blanketní odvolání proti rozsudku právní zástupkyní žalované. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-86 ze dne 21. listopadu 2019 byla vyzvána žalovaná k odstranění vad odvolání. Dne 27. 11. 2019 bylo doručeno doplnění odvolání žalované. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-292 ze dne 2. prosince 2019 byla vyzvána žalovaná k úhradě soudního poplatku. Dne 11. 12. 2019 uhrazen soudní poplatek. Dne 16. 12. 2019 bylo odvolání zasláno právnímu zástupci žalobkyně. Dne 27. 12. 2019 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně vyjádření k odvolání žalované právním zástupce žalobkyně. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-297 ze dne 2. ledna 2020 bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku za odvolání žalované. Soudní poplatek byl vyplacen 23. 1. 2020. Dne 6. 2. 2020 předložena věc Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Ten nařídil na 15. 4. 2020 ústní jednání. Dne 27. 2. 2020 požádal právní zástupce současné žalobkyně o odročení odvolacího jednání nařízeného na 15. 4. 2020 v 10.30 hod z důvodu pracovních aktivit a nemožnosti se dostavit se sdělením termínů případné kolize s jednáním. Dne 4. 3. 2020 doručeno právnímu zástupci žalobkyně sdělení, že žádosti o odročení jednání nelze vyhovět. Dne 4. 5. 2020 se omluvil právní zástupce z účasti na odvolacím jednání. Na jednání dne 6. 5. 2020 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Okresního soudu v Kladně potvrzeno a byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení. Rozsudek byl doručen 4. 6. 2020 doručen rozsudek Okresnímu soudu v Kladně a rozeslán účastníkům dne 11. 6. 2020. Dne 26. 6. 2020 byl ve věci vypracován závěrečný referát. Dne 12. 8. 2020 bylo doručeno dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 382/2017-332 a rozsudku Okresního soudu v Kladně 212 C 28/2015-281. Usnesením č. j. 212 C 28/2015-365 ze dne 17. srpna 2020 byla vyzvána žalovaná k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne 25. 8. 2020 byl uhrazen soudní poplatek za dovolání. Dne 1. 10. 2022 byla předložena věc NS ČR k rozhodnutí o dovolání. Dne 7. 10. 2020 doručeno Nejvyššímu soudu v Brně vyjádření žalobkyně k dovolání. Dne 20. 10. 2020 informoval Okresní soud v Kladně Nejvyšší soud o podané žádosti o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci podané žalobkyní, přičemž potřebují zapůjčení spisu. Okresnímu soudu v Kladně byl zaslán na základě jejich žádosti Nejvyšším soudem požadovaný spis. Dne 11. 11. 2020 doručen na základě pokynu předsedkyně soudu Okresního soudu v Kladně spis Nejvyššímu soudu s předkládací zprávou. Dne 21. 7. 2021 doručena žádost Nejvyššímu soudu v Brně o zapůjčení spisu Ministerstvu spravedlnosti. Žádosti vyhověno a dne 10. 8. 2021 doručen spis Ministerstvu spravedlnosti s žádostí o opětovné zaslání spisu ve lhůtě jednoho měsíce za účelem rozhodnutí o dovolání. Dne 13. 8. 2021 doručen Nejvyššímu soudu soudní spis Okresního soudu v Kladně sp. zn. 212 C 28/2015. Dne 9. 9. 2021 žádal Obvodní soud pro Prahu 2 o zapůjčení spisu. Dne 14. 9. 2021 vyrozuměn Obvodní soud pro Prahu 2 o nemožnosti zapůjčení spisu, protože se nachází na Nejvyšším soud. Dne 15. 10. 2021 vznesen opakovaný požadavek o zapůjčení spisu. Dne 18. 10. 2021 doručena totožná odpověď, že spis se nadále nachází na Nejvyšší soud v Brně. Dne 4. 2. 2022 opětovně podána žádost o zapůjčení spisu anebo sdělení překážky. Dne 7. 2. 2022 sděleno Okresním soudem v Kladně opětovná odpověď, že spis nelze zapůjčit, protože se nadále nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 25. 4. 2022 podána opětovně žádost Okresnímu soudu v Kladně o zapůjčení spisu anebo sdělení překážky, leč neúspěšně. Dne 27. 4. 2022 zaslána odpověď Okresního soudu v Kladně, že spis se nadále nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 7. 7. 2022 podána opětovně žádost Obvodního soudu pro Prahu 2 o zapůjčení spisu. Dne 11. 7. 2022 zaslána odpověď Okresního soudu v Kladně o tom, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 2. 9. 2022 byl spis vrácen Okresnímu soudu v Kladně spis po rozhodnutí o dovolání. Dne 5. 9. 2022 bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu rozesláno právním zástupcům účastníkům řízení, přičemž původní rozsudek byl zrušen a věc byla opětovně vrácena soudu prvního stupně. Dne 15. 9. 2022 dán pokyn kanceláři o nařízení jednání na 28. 11. 2022 v 13. hod. Dále téhož dne dán pokyn o vypravení spisu Obvodnímu soudu pro Prahu 2 s žádostí o vrácení spisu do 10. 11. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud neprováděl důkaz emailem ze dne 17. února 2013 a vyjádřením žalobce z 7.10.2016, když tyto se týkají důkazů, navrhovaných v původním řízení a pro posouzení dané věci jsou nadbytečné. Rovněž jako nadbytečný soud neprováděl důkaz potvrzením účasti zástupce žalobce na ústním jednání, když ze žaloby není zřejmé, co přesně by měl prokazovat, když je uplatňován nárok z titulu nepřiměřené délky řízení. A konečně soud konstatuje, že neprováděl ani důkaz výpisem daného řízení z aplikace infosoud, když měl k dispozici původní spis, v němž jsou jednotlivé úkony zachyceny mnohem detailněji.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 16.3.2015 dosud, běží tedy již 11.1.2019, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem 7 let a 7 měsíců. Předmětem řízení je zaplacení ceny díla ve výši 150 000 Kč. V řízení byl shledán významnější průtah od 20. 4. 2015, kdy byl ve věci podán odpor do nařízení ústního jednání dne 31. 5. 2016 (ú.j. 30.8.2016), další průtah byl způsoben zapůjčením spisu z Nejvyššího soudu, kdy tento v důsledku toho nemohl rozhodnout o dovolání, když spis byl opakovaně vracen a zase předkládán zpět. Tento průtah však nebyl způsoben jednáním soudů, ale podanou žalobou. Soudy jinak postupovaly v zásadě v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. V této souvislosti lze uvést, že zvláště u odvolacího soudu byla rozhodnutí vydána až v nadstandartních lhůtách v řádu několika měsíců. Současně však nelze pominout, že právě odvolací soud věc vracel s pokyny, které nebyly nalézacím soudem zcela vyslyšeny a nalézacímu soudu tak lze přičíst k tíži opakované vracení věci pro nepřezkoumatelnost, byť napoprvé se jednalo o odlišné právní posouzení aktivní legitimace žalobce. Řízení lze označit za náročnější, zejména po stránce skutkové, či procesní, když ani otázka aktivní legitimace nebyla již na počátku řízení zcela jasná a soudy se rozcházeli v jejím posouzení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na třech stupních soudní soustavy, nalézací soud rozhodoval meritorně třikrát, rovněž soud odvolací, dále rozhodoval i Nejvyšší soud. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobce, tento žádal dvakrát o odročení jednání, byť toto se zásadním způsobem neodrazilo na délce daného řízení. Současně však nelze pominout, že se žalobce opakovaně domáhal nařízení dalšího jednání a postupu věci, byť nikoli vždy zcela účelně (například opětovný návrh na určení lhůty poté, co soud již jednání nařídil, avšak předvolání k jednání nebylo vypraveno). Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Význam řízení pro žalobce jak po objektivní i po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně snížený.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm vyskytl ojedinělý průtah v podobě zásadní nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou, a to zejména s ohledem na opakovaná rušení rozhodnutí soudu prvního stupně. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 7 let a 7 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení a dospěl k základní částce ve výši 100 000 Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové i procesní složitosti věci, dalších 15% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a nakonec o 5 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 35 % (tzn. 35 000 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 65 000 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 68 000 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do úroku z prodlení z již vyplacené částky a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, způsobené mu délkou řízení, vedeném pod sp.zn. 212 C 28/2015 u Okresního soudu v Kladně. V daném řízení se žalobkyně, jako právní nástupce původního věřitele (spol. [právnická osoba], [IČO], zastoupeného insolvenčním správcem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]) domáhal na žalovaném doplacení ceny díla, které bylo původně objednáno ve výši 150.000 Kč. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a doplnil, že druhý rozsudek soudu II.stupně byl ve věci po více než pěti letech. V průběhu celého sporu zmocněnec žalobkyně opakovaně urgoval soud prvého stupně o jakýkoliv procesní úkon, dále opakovaně zasílal žádosti o určení lhůty. Právní zástupce žalobkyně se dokonce v průběhu řízení marně dostavil k nařízenému jednání, které se však údajně nekonalo z důvodu nedostavení se svědka (na toto jednání však žádný svědek předvolán ani nebyl), na další nařízení jednání se následně čekalo několik měsíců. Kdyby nedošlo k opakovaným žádostem a urgencím z její strany, řízení by pravděpodobně trvalo dodnes. Nesprávnost postupu pak spočívá zejména v nepřiměřené délce trvání sporu, kdy spor o doplacení ceny díla trval více než 5 let, a to nejen z pochybení soudu prvního stupně, který špatně posoudil podstatu žaloby, a následně špatně zdůvodnil postup pro vyhovění žalobě. V této věci bylo dle názoru žalobce možno postupovat zcela dle obsahu písemností, které byly založeny do spisu již před vydáním prvého rozsudku, a proto žalobce v celé věci spatřuje také pochybení odvolacího soudu, který v této věci mohl rozhodnout již v rámci odvolacího řízení iniciovaného dlužníkem, kdy odvolací soud mohl doplnit dokazování a sám ve věci rozhodnout potvrzením rozsudku č.j. 212 C 28/2015 v průběhu roku 2018. Délka řízení byla způsobena mimo jiné i tím, že Okresní soud v prvním stupni konstatoval neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž odvolací soud dospěl k opačnému závěru, čímž Okresní soud pochybil. Okresní soud navíc rozhodl až zhruba po 2 letech od zahájení řízení, a to navíc zcela chybně. Další rozhodování nebyla i přes výtky odvolacího soudu a opakované stížnosti nikterak urychlena. Dle žalobce se přitom jednalo o vcelku jednoduchý a jasný případ, doplacení ceny díla, smlouva o dílo byla uzavřena písemně a ve velké míře se řídila tehdy platným zák. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, který jednoznačně stanovil podmínky pro oznámení vad objednateli a povinnost kontroly díla (dlužník jakožto objednatel si navíc zhotovené dílo sám osobně převzal!). Současně žalobkyně konstatovala, že urgovala soudy k postupu ve věci vydání rozhodnutí. Průtahy v řízení byla žalobci způsobena nemajetková újma, jejíž náhradu tímto požadoval po České republice ve formě přiměřeného zadostiučinění, a to ve výši 15.000 Kč za každý rok řízení (tedy 1.250 Kč za každý měsíc řízení), za první dva roky částku o polovinu nižší. Řízení trvalo dohromady 62 měsíců, což představuje základní částku 63.750 Kč. Žalobce současně uplatnil navýšení v rozsahu cca 57% s ohledem na to, že se jednalo o poměrně jednoduchý případ, který byl rozhodován nepřiměřeně dlouho z příčin spočívajících na straně soudu, celkem tedy požadoval náhradu ve výši 100.000 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 30. 7. 2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.\n2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 30.7.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100.000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 212 C 28/2015. Jeho žádost byla shledána částečně důvodnou, proto žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění ve výši 68.000 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že celková délka řízení činí 6 let a 4 měsíce. V předmětné věci byl shledán roční průtah v době od podání odporu proti elektrickému platebnímu rozkazu v dubnu 2015 do nařízení jednání v květnu 2016. Soudu I. stupně nutno přičíst k tíži opakované zrušení jeho rozsudků odvolacím soudem, přičemž důvody zrušení byly procesní chyba, nepřezkoumatelnost i nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu. Řízení není skutkově a právně příliš složité, nicméně jej nelze hodnotit ani jako triviální. Žalobce se sice domáhal pouze zaplacení kupní ceny za dodané zboží, avšak před převzetím zboží byl na původního věřitele prohlášen konkurz. Žalovaný se bránil tvrzením o odstoupení původního věřitele od smlouvy i tvrzením, že nedošlo k platnému převzetí zboží, namítal i neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky mezi insolvenčním správcem a žalobcem. Význam řízení pro žalobce žalovaná zhodnotila jako standardní, neboť řízení o zaplacení peněžité částky z obchodně právního vztahu nepatří mezi ta, se kterými judikatura ESLP spojuje požadavek na rychlejší postup, jako v řízeních opatrovnických, trestních, nebo řízeních o náhradu škody na zdraví. Celkovou délku řízení žalovaná zhodnotila jako nepřiměřenou, přičemž poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 68.000 Kč, a to ze základní částky 80 000 Kč, ponížené o 15% pro počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla věc řešena. Žalovaná uzavřela, že žalobcem požadovaná výše náhrady nemajetkové újmy není přiměřená. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby byla žaloba jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.\n3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.\n4. Podáním ze dne 3.9.2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 68 000 Kč, proto soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 8. září 2021, č.j. 45 C 107/2021-31.\n5. Žádostí o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci ze dne 30. července 2020 žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované.\n6. Stanoviskem z 11. srpna 2021 žalovaná žádost žalobce vypořádala, přičemž konstatovala nepřiměřenou délku daného řízení a poskytla žalobci odškodnění ve výši 68 000 Kč.\n7. Dle potvrzení o platbě došla dne 13.8.2021 na účet žalobce, vedený u [právnická osoba], platba ve výši 68 000 Kč.\n8. Rozsudkem č.j. 212 C 28/2015-222 ze dne 5.4.2018 bylo rozhodnuto a povinnosti tehdejší žalované [právnická osoba] s.r.o. zaplatit současnému žalobci částku 100 000 Kč s příslušenstvím a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.\n9. Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 21 Co 249/2018-243 rozsudek soudu prvního stupně ze dne 5. srpna 2018 č.j. 212 C 28/2015-222 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.\n10. Žádostí o nařízení termínu jednání z 7.2.2018 žádal žalobce o nařízení dalšího termínu, přičemž uvedl přibližně 10 termínů, ve kterých se jemu nařízení jednání nehodí.\n11. Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 31. května 2016 žalobce žádal o nařízení jednání v dané věci.\n12. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 382/2017 – 205 ze dne 22.listopadu 2017 byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 11. května 2017 č.j. 212 C 2008 2015 – 183 zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a sice pro nepřezkoumatelnost.\n13. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 26.9.2019 č.j. 212 C 28/2015-281 byla tehdejší žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 100 000 Kč příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.\n14. Rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 21 382/2017 – 332 ze dne 6. května 2020 byl rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 26.9.2019 č.j. 212 C 28/2015-281 potvrzen.\n15. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č.j. 212 C 28/2015-183 ze dne 11. května 2017 byl návrh žalobce v dané věci zamítnut s ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobce.\n16. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 31. července 2020 byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce informován, že 30.7.2020 obdržela Ministerstvo spravedlnosti jeho žádost o předběžném projednání nároku uplatněného žalobou.\n17. Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 27. března 2017 žádal žalobce o nařízení ústního jednání, přičemž uvedl termíny, ve kterých má kolizi s jinými jednáními.\n18. Ze spisu Okresního soudu v Kladně soud zjistil následující: Dne 16. 3. 2015 podala žalobkyně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu u Okresního soudu v Kladně, kterým se domáhala na tehdejší žalované - [právnická osoba] s.r.o. zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím. Do spisu založen záznam o složení soudního poplatku uhrazeného dne 27. 3. 2015 Okresní soud v Kladně vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR51186/2015-4 ze dne 7. dubna 2015. Dne 20. 4. 2015 byl tehdejší žalovanou podán odpor proti platebního rozkazu č. j. EPR 51186/2015-4 ze dne 7. 4. 2015. Dne 16.7.2015 podáno Okresnímu soudu v Kladně doplnění vyjádření současné žalobkyně, jenž bylo následně doručeno do datové schránky zástupkyně původní žalované. Dne 11. 5. 2016 byl vydán pokyn kanceláři k doručení doplnění vyjádření žalobkyně právní zástupkyni žalované. Dne 31. 5. 2016 nařídil soud ústní jednání na 30.8.2016. Dne 31. 5. 2016 doručen návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. EPR 51186 2015 podaným zástupcem současné žalobkyně. Dne 6. 6. 2016 byl návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu předložen Krajskému soudu v Praze. Zástupce současné žalobkyně se dne 14. 6. 2016 k výzvě soudu ohledně doplnění návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jež mu byla doručena dne 13. 6. 2016 z důvodu odstranění dosavadních průtahů v řízení, k čemuž již došlo. Dne 28. 6. 2016 vrátil Krajský soud v Praze 23. 6. 2016 Okresnímu soudu v Kladně spis soudu sp. zn. 212 C 28/2015 bez věcného vyřízení návrhu žalobce na určení lhůty, když bylo vyhověno návrhu žalobce na provedení procesního úkonu a jednání bylo nařízeno. Dne 30. 8. 2016 proběhlo ústní jednání a následně bylo za účelem pokračování v řízení případným výslechem svědků odročeno na 4. října 2016. Dne 9. 9. 2016 doručila zástupkyně původní žalované Okresnímu soudu v Kladně doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Dne 19. 9. 2016 bylo Okresnímu soudu v Kladně doručeno vyjádření právního zástupce současné žalobkyně. Dne 4. 10. 2016 obdržel Okresní soud v Kladně vyjádření z advokátní kanceláře právního zástupce současné žalobkyně, který omlouval své zpoždění na jednání. Téhož dne zaslala soudkyně zástupci žalobkyně e-mail, že se jednání nařízené v 13.00 hod. nekoná, neboť se nepodařilo předvolat svědky a jednání bude následně nařízeno. Dne 4. 10. 2016 nahlížel zástupce současné žalobkyně do spisu. Dne 7. 10. 2016 bylo doručeno soudu vyjádření právního zástupce žalobkyně se žádostí o nařízení nového jednání. Dne 7.2.2017 bylo ve věci nařízeno jednání na 21. 3. 2017. Dle úředního záznamu ze dne 16. 2. 2017 nebylo předvolání vypraveno, když nebyly uvedeny vzory předvolání. Dne 28. 3. 2017 soud nařízení další jednání na 2. 5. 2017, předvolání bylo vypraveno až 4. 4. 2017 pro nepřítomnost rejstříkové vedoucí v době od 27. 3. 2017 do 31. 3. 2017. Dne 29. 3. 2017 byl Krajskému soudu v Praze doručen opětovný návrh na určení k provedení procesního úkonu právního zástupce současné žalobkyně. Dne 25. 4. 2017 bylo vyjádření právního zástupce současné žalobkyně doručeno zástupkyni žalované. Dne 2. května 2017 se konalo další jednání, které bylo následně za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 11. 5. 2017. Dne 11. 5. 2017 byl poté vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Soud žádal o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení vyhlášeného rozsudku z důvodu dovolené do 10. 8. 2017. Rozsudek byl poté rozeslán právním zástupcům účastníků dne 10. 8. 2017. Dne 18. 8. 2017 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně odvolání právního zástupce současné žalobkyně. Dne 21. 8. 2017 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 29. 8. 2017 byl zaplacen soudní poplatek. Dne 25. 9. 2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Usnesením ze dne 2. 11. 2017 byli vyzváni zástupci účastníků k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. Dne 6. 11. 2017 kladně reagovala zástupkyně žalované. Dne 8. 11. 2017 doručeno Krajskému soudu v Praze vyjádření žalované k odvolání žalobkyně. Soud nařídil 21. 11. 2017 jednání k vyhlášení rozhodnutí na 22. 11. 2017. Rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 8. 1. 2018 bylo rozhodnutí doručeno právnímu zástupci současné žalobkyně a stejně tak i právní zástupkyni žalované. Dne 7. 2. 2018 byla soudu doručena žádost právního zástupce současné žalobkyně o nařízení termínu jednání, nicméně avizuje o kolizi ve dnech 20. 2. 2018, 27. 2. až 8. 3. 2018, 12. 3. 2018, 19 až 22. 3. 2018, 29. 3., 3. 4., 12. 4., 7. až 11. 5. 2018. Dne 15. 2. 2018 bylo nařízeno jednání na 27. 3. 2018. Dne 27. března 2018 se konalo jednání a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 5. dubna 2018. Dne 5. 4. 2018 byl vyhlášen vyhovující rozsudek. Soud žádal o prodloužení lhůty k napsání a vypravení rozhodnutí do 28. 6. 2018. Rozsudek byl poté doručen právní zástupkyni žalované dne 2. 7. 2018 a téhož dne i právnímu zástupci žalobkyně. Dne 13. 7. 2022 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně odvolání právní zástupkyně žalované. Právní zástupkyně žalované poté byla vyzvána k zaplacení SOP za odvolání usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-235 ze dne 16. července 2018. Dne 18.7.2018 byl uhrazen soudní poplatek. Odvolání poté bylo dne 23. 7. 2018 zasláno zástupci žalobkyně. Dne 15. 8. 2018 byla věc předložena Krajskému soudu v Praze. K odvolání se vyjádřila zástupkyně žalobkyně dne 28. 8. 2018. Dne 4. 10. 2018 doručeno Okresnímu soudu v Kladně usnesení Krajského soudu, jež nabylo právní moci dne 8. 10. 2018. Dne 5. 12. 2018 bylo nařízeno jednání na 14. 2. 2018. Dne 19. 12. 2018 byla doručena Okresnímu soudu v Kladně žádost právního zástupce žalobce o změnu termínu jednání. Soud dne 10. 1. 2019 odročil jednání na 14. 2. 2019 pro nemoc soudkyně. Dne 19. 2. 2019 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně vyjádření současné žalobkyně. Dne 7. 3. 20219 žádal soud přípisem Krajský soud v Praze o sdělení, kdy a za jakých okolností byla do soupisu majetkové podstaty dlužníka zařazena pohledávka za žalovaným ve výši 100 000 Kč, k jejímuž prodeji byl dán souhlas insolvenčního správce dne 12. 6. 2014, která však není v soupisu majetkové podstaty ze dne 9. 8. 2012 uvedena. Dne 27. 3. 2019 byla doručena odpověď Krajského soudu v Praze, že shora uvedené řízení bylo skončeno. Dne 28. 6. 2019 bylo nařízeno jednání na 24. 9. 2019. Dne 19. 9. 2019 se z jednání omluvil právní zástupce současné žalobkyně. Jednání bylo za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na 26. září 2019, kdy byl vyhlášen vyhovující rozsudek. Znovu byla podána žádost o prodloužení lhůty k napsání a vypravení rozhodnutí do 5. 11. 2019. Dne 4. 11. 2019 byl rozsudek rozeslán zástupcům účastníků. Dne 19. 11. 2019 bylo doručeno blanketní odvolání proti rozsudku právní zástupkyní žalované. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-86 ze dne 21. listopadu 2019 byla vyzvána žalovaná k odstranění vad odvolání. Dne 27. 11. 2019 bylo doručeno doplnění odvolání žalované. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-292 ze dne 2. prosince 2019 byla vyzvána žalovaná k úhradě soudního poplatku. Dne 11. 12. 2019 uhrazen soudní poplatek. Dne 16. 12. 2019 bylo odvolání zasláno právnímu zástupci žalobkyně. Dne 27. 12. 2019 bylo doručeno Okresnímu soudu v Kladně vyjádření k odvolání žalované právním zástupce žalobkyně. Usnesením Okresního soudu v Kladně č. j. 212 C 28/2015-297 ze dne 2. ledna 2020 bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku za odvolání žalované. Soudní poplatek byl vyplacen 23. 1. 2020. Dne 6. 2. 2020 předložena věc Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Ten nařídil na 15. 4. 2020 ústní jednání. Dne 27. 2. 2020 požádal právní zástupce současné žalobkyně o odročení odvolacího jednání nařízeného na 15. 4. 2020 v 10.30 hod z důvodu pracovních aktivit a nemožnosti se dostavit se sdělením termínů případné kolize s jednáním. Dne 4. 3. 2020 doručeno právnímu zástupci žalobkyně sdělení, že žádosti o odročení jednání nelze vyhovět. Dne 4. 5. 2020 se omluvil právní zástupce z účasti na odvolacím jednání. Na jednání dne 6. 5. 2020 byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnutí Okresního soudu v Kladně potvrzeno a byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení. Rozsudek byl doručen 4. 6. 2020 doručen rozsudek Okresnímu soudu v Kladně a rozeslán účastníkům dne 11. 6. 2020. Dne 26. 6. 2020 byl ve věci vypracován závěrečný referát. Dne 12. 8. 2020 bylo doručeno dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 21 Co 382/2017-332 a rozsudku Okresního soudu v Kladně 212 C 28/2015-281. Usnesením č. j. 212 C 28/2015-365 ze dne 17. srpna 2020 byla vyzvána žalovaná k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne 25. 8. 2020 byl uhrazen soudní poplatek za dovolání. Dne 1. 10. 2022 byla předložena věc NS ČR k rozhodnutí o dovolání. Dne 7. 10. 2020 doručeno Nejvyššímu soudu v Brně vyjádření žalobkyně k dovolání. Dne 20. 10. 2020 informoval Okresní soud v Kladně Nejvyšší soud o podané žádosti o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci podané žalobkyní, přičemž potřebují zapůjčení spisu. Okresnímu soudu v Kladně byl zaslán na základě jejich žádosti Nejvyšším soudem požadovaný spis. Dne 11. 11. 2020 doručen na základě pokynu předsedkyně soudu Okresního soudu v Kladně spis Nejvyššímu soudu s předkládací zprávou. Dne 21. 7. 2021 doručena žádost Nejvyššímu soudu v Brně o zapůjčení spisu Ministerstvu spravedlnosti. Žádosti vyhověno a dne 10. 8. 2021 doručen spis Ministerstvu spravedlnosti s žádostí o opětovné zaslání spisu ve lhůtě jednoho měsíce za účelem rozhodnutí o dovolání. Dne 13. 8. 2021 doručen Nejvyššímu soudu soudní spis Okresního soudu v Kladně sp. zn. 212 C 28/2015. Dne 9. 9. 2021 žádal Obvodní soud pro Prahu 2 o zapůjčení spisu. Dne 14. 9. 2021 vyrozuměn Obvodní soud pro Prahu 2 o nemožnosti zapůjčení spisu, protože se nachází na Nejvyšším soud. Dne 15. 10. 2021 vznesen opakovaný požadavek o zapůjčení spisu. Dne 18. 10. 2021 doručena totožná odpověď, že spis se nadále nachází na Nejvyšší soud v Brně. Dne 4. 2. 2022 opětovně podána žádost o zapůjčení spisu anebo sdělení překážky. Dne 7. 2. 2022 sděleno Okresním soudem v Kladně opětovná odpověď, že spis nelze zapůjčit, protože se nadále nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 25. 4. 2022 podána opětovně žádost Okresnímu soudu v Kladně o zapůjčení spisu anebo sdělení překážky, leč neúspěšně. Dne 27. 4. 2022 zaslána odpověď Okresního soudu v Kladně, že spis se nadále nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 7. 7. 2022 podána opětovně žádost Obvodního soudu pro Prahu 2 o zapůjčení spisu. Dne 11. 7. 2022 zaslána odpověď Okresního soudu v Kladně o tom, že spis nelze zapůjčit, neboť se nachází na Nejvyšším soud v Brně. Dne 2. 9. 2022 byl spis vrácen Okresnímu soudu v Kladně spis po rozhodnutí o dovolání. Dne 5. 9. 2022 bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu rozesláno právním zástupcům účastníkům řízení, přičemž původní rozsudek byl zrušen a věc byla opětovně vrácena soudu prvního stupně. Dne 15. 9. 2022 dán pokyn kanceláři o nařízení jednání na 28. 11. 2022 v 13. hod. Dále téhož dne dán pokyn o vypravení spisu Obvodnímu soudu pro Prahu 2 s žádostí o vrácení spisu do 10. 11. 2022.\n19. Soud neprováděl důkaz emailem ze dne 17. února 2013 a vyjádřením žalobce z 7.10.2016, když tyto se týkají důkazů, navrhovaných v původním řízení a pro posouzení dané věci jsou nadbytečné. Rovněž jako nadbytečný soud neprováděl důkaz potvrzením účasti zástupce žalobce na ústním jednání, když ze žaloby není zřejmé, co přesně by měl prokazovat, když je uplatňován nárok z titulu nepřiměřené délky řízení. A konečně soud konstatuje, že neprováděl ani důkaz výpisem daného řízení z aplikace infosoud, když měl k dispozici původní spis, v němž jsou jednotlivé úkony zachyceny mnohem detailněji.\n20. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n21. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.\n22. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").\n23. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.\n24. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.\n25. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.\n26. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n27. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\n28. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n29. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.\n30. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\n31. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 16.3.2015 dosud, běží tedy již 11.1.2019, kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem 7 let a 7 měsíců. Předmětem řízení je zaplacení ceny díla ve výši 150 000 Kč. V řízení byl shledán významnější průtah od 20. 4. 2015, kdy byl ve věci podán odpor do nařízení ústního jednání dne 31. 5. 2016 (ú.j. 30.8.2016), další průtah byl způsoben zapůjčením spisu z Nejvyššího soudu, kdy tento v důsledku toho nemohl rozhodnout o dovolání, když spis byl opakovaně vracen a zase předkládán zpět. Tento průtah však nebyl způsoben jednáním soudů, ale podanou žalobou. Soudy jinak postupovaly v zásadě v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. V této souvislosti lze uvést, že zvláště u odvolacího soudu byla rozhodnutí vydána až v nadstandartních lhůtách v řádu několika měsíců. Současně však nelze pominout, že právě odvolací soud věc vracel s pokyny, které nebyly nalézacím soudem zcela vyslyšeny a nalézacímu soudu tak lze přičíst k tíži opakované vracení věci pro nepřezkoumatelnost, byť napoprvé se jednalo o odlišné právní posouzení aktivní legitimace žalobce. Řízení lze označit za náročnější, zejména po stránce skutkové, či procesní, když ani otázka aktivní legitimace nebyla již na počátku řízení zcela jasná a soudy se rozcházeli v jejím posouzení. Ve věci bylo rozhodováno soudy na třech stupních soudní soustavy, nalézací soud rozhodoval meritorně třikrát, rovněž soud odvolací, dále rozhodoval i Nejvyšší soud. Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobce, tento žádal dvakrát o odročení jednání, byť toto se zásadním způsobem neodrazilo na délce daného řízení. Současně však nelze pominout, že se žalobce opakovaně domáhal nařízení dalšího jednání a postupu věci, byť nikoli vždy zcela účelně (například opětovný návrh na určení lhůty poté, co soud již jednání nařídil, avšak předvolání k jednání nebylo vypraveno). Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Význam řízení pro žalobce jak po objektivní i po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně snížený.\n32. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm vyskytl ojedinělý průtah v podobě zásadní nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou, a to zejména s ohledem na opakovaná rušení rozhodnutí soudu prvního stupně. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 7 let a 7 měsíců trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení a dospěl k základní částce ve výši 100 000 Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové i procesní složitosti věci, dalších 15% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a nakonec o 5 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobce. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 35 % (tzn. 35 000 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 65 000 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 68 000 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do úroku z prodlení z již vyplacené částky a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.\n33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 228 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:45.C.107.2021.6","publishedAt":"2023-05-02","decisionAt":"2022-11-04","caseNumber":{"senate":45,"registry":"C","index":107,"year":2021,"pageNumber":45},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Takácsová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_DILO","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ZASTAVENI_EXEKUCE_VYKONU_ROZHODNUTI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}