{"uuid":"0b7f0cbf-b983-4b2f-8991-b36231ad7cd0","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 124 560 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 560 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Co do částky 15 000 Kč se návrh zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 041 Kč k rukám její zástupkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 560 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Co do částky 15 000 Kč se návrh zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 041 Kč k rukám její zástupkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 124 560 Kč. Tvrdila, že mezi účastnicemi došlo dne 10. 3. 2021 k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovaná žalobkyni peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalobkyně se jí zavázala tyto vrátit spolu s úrokem 29 % ročně. Smlouva byla sjednána na 72 měsíců a úvěr byl splatný k 15. 2. 2027, přičemž celková částka, kterou měla žalobkyně uhradit měla činit 317 952 Kč. K výsledné částce přistupují ještě doplňkové služby „inkasní služba“ a služba podpora“ Výše splátky byla stanovena na 6 489 Kč měsíčně. Úvěr byl v části 98 414 Kč vyplacen ve prospěch žalovaného za účelem úhrady předchozího závazku žalobkyně vůči žalované z titulu smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Reálně čerpala žalobkyně pouze 36 586 Kč, neboť i částka 15 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele, jejichž součástí bylo i 6 000 Kč na odměnu zprostředkovatele. Žalobkyně své závazky řádně hradila do dne podání žaloby, ač seznala, že splácení je nad její síly. Žalobkyně celkem uhradila 259 260 Kč, přestože jistina po odečtení nákladů poskytovatele úvěru 15 000 Kč, činila 135 000 Kč a o částku 124 560 Kč se tedy žalovaná bezdůvodně obohatila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že žalobkyni vyplatila celkem 150 000 Kč na tři předem určená platební místa – 98 414 Kč na úhradu předchozího závazku žalobkyně, 36 586 Kč na bankovní účet žalobkyně a 15 000 Kč na úhradu vyčíslených nákladů žalované. Úvěrovou smlouvu považovala za platnou. Úvěruschopnost žalobkyně posoudila zejména na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Vyžádala si od žalobkyně občanský průkaz, druhý doklad totožnosti (rodný list), kompletní výpis z bankovního účtu za poslední tři kalendářní měsíce, potvrzení o příjmu. Nahlížela do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů, obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele a registru SOLUS. Žalobkyně uhradila 440 splátek a je tak zjevné, že měla dostatek finančních prostředků na úhradu měsíční splátky úvěru nejen v době sjednání úvěru, ale i déle než následující tři roky. Do prodlení se dostala žalobkyně až se splátkou v únoru 2024, kdy doložila, že přišla o zaměstnání. To však nemohla žalovaná předvídat. Žalovaná vycházela příjmů žalobkyně 47 005 Kč, nákladů vč. nákladů na bydlení 18 800 kč celkem, z pravidelných závazků žalobkyně ve výši 6 484 Kč u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", 8 898 Kč u Fair Credit a 2 516 Kč bankerat, dále z jednorázových závazků žalobkyně u Emma’s Credit/CreditGO 5 500 Kč, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 5 000 Kč a SOS půjčka/Orange Finance 206 Kč. Žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyně je úvěruschopná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vč. příloh (formulář pro standardní informace, tabulka umoření, smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení bonity, žádosti o doplňkové služby a další), bylo prokázáno, že žalovaná jako poskytovatel se žalobkyní jako spotřebitelem uzavřela dne 10. 3. 2021 smlouvu výše, na jejímž základě žalovaná poskytla žalobkyni úvěr v celkové výši 150 000 Kč tak, že 98 414 Kč bylo vyplaceno ve prospěch věřitele žalobkyně (a to žalované) za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 8. 8. 2019. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" 586 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" a částka 15 000 Kč měl být započtena na náklady poskytovatele. S náklady pak žalobkyně souhlasila v bodě 4.8. smlouvy a jednalo se o náklady na zaslání smlouvy, lustra v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru odcizených dokladů, v nebankovním registru, v registrech spojených s AML, odměnu za sjednání smlouvy zprostředkovatelem ve výši 6 000 Kč a další administrativní náklady v celkové výši 14 270 Kč. Žalobkyně se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 167 952 Kč, celkem tedy splatit 317 952 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 416 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen do 15. 2. 2027, zápůjční úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Mezi účastníky byla ujednána mj. i smluvní pokuta 0,1 % denně z částky ohledně níž je spotřebitel v prodlení, souhrn nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny max. smluvní pokuta mohla činit 200 000 Kč. Žalobkyně požádala o zřízení inkasní služby, služby PODPORA za poplatek 828 Kč a 1 245 Kč měsíčně, celková výše měsíční splátky žalobkyně tak činila 6 489 Kč. Doplňkové služby měly být sjednána na výslovnou žádost spotřebitele. Při uzavírání smlouvy žalobkyně uvedla mj. své telefonní číslo, emailovou adresu a adresu pro doručování, že je rozvedená, nevyživuje děti, je zaměstnána s příjmem 47 005 Kč měsíčně, že její měsíční náklady činí 6 800 Kč, na bydlení vynakládá 12 000 Kč. Dále uvedla, že k jejím pravidelným závazkům patří 6 484 Kč (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), 8 898 Kč (Fair Credit), bankerat 2 516 Kč, k jednorázovým závazků pak 5 500 Kč (Emma’s Credit/CreditGo), 5 000 Kč (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") a 206 Kč (SOS půjčka/Orange Finance). V minulosti byla v insolvenci, a tu doplatila, není vlastníkem nemovitosti, v centrální evidenci byla bez záznamu. Informace ohledně jejího zaměstnání a příjmu žalovaná ověřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Vyplacení úvěru vč. jeho rozdělení dle smlouvy a sjednaných poplatků bylo prokázáno náhledem do klientské zóny","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Občanským průkazem a rodným listem, předloženými i soudu v ofocené podobě, žalovaná ověřila totožnost žalobkyně. Lustracemi zjistila žalovaná, že občanský průkaz žalobkyně není v databázi neplatných dokladů, insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno, není v registru SOLUS.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Výpisem z běžného účtu žalobkyně u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". za období 1. 12. 2020 – 28. 2. 2021 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu v 12/2020 byl ,048 Kč, konečný 9 37,99 Kč, v 1/2021 byl počáteční 937,99 Kč, konečný 0,83 Kč a v 2/2021 to bylo 0,83 Kč a 6 887,65 Kč, žalobkyně měsíčně hradí podnájem 12 000 Kč, trvalým příkazem hradí úrazové pojištění (úrazovku) 199 Kč, 329 Kč a 150 Kč, stokorunové částky vynakládala v uvedeném období v obchodem s potravinami a spotřebním zbožím, textilním (Tesco, Jednota, Kaufland, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", KiK) a lékárně, desetikorunové položky byly použity na MHD, vybírala finance z bankomatů a hradila stokorunové až tisícikorunové částky převodem na jiné účty, obdržela od několikrát za měsíc ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" tisícikorunové částky (4 000 Kč, 5 000 Kč, 1 600 Kč, 2 200 Kč, 3 000 Kč, …) od Emma’s credit s.r.o. 5 500 Kč, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 5 000 Kč, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 206 Kč, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" 9 400 Kč, hradila žalované měsíčně 4 758 Kč, fair credit 8 898 Kč, pronto 3 990 Kč a 2 494 Kč, bankerat 2 516 Kč. Plat obdržela žalobkyně na daný účet ve výši 57 147 Kč (v prosinci), 40 742 Kč (leden 2021) a 43 126 Kč (v únoru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z přehledu splátek, potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". o odchozích úhradách a historie pohybů soud zjistil, že žalobkyně k 16. 10. 2024 uhradila celkem 259 560 Kč, tedy 40 splátek po 6 489 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z korespondence účastníků a jejich zástupců soud zjistil, že se žalobkyně ještě před podáním žaloby domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení a jaká stanoviska obě procesní strany zastávaly. Ty odpovídají i písemným podáním účastníků ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výzvy z 2. 10. 2024 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkové částky 111 582 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s uvedením důvodu vzniku této pohledávky s tím, že jinak bude pohledávka za žalovanou vymáhána soudní cestou. Výzva byla dle doručenky datové schránky doručena žalované dne 4. 10. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 2993 Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které žalobkyni žalovaná poskytla 150 000 Kč, z nichž 98 414 Kč bylo vyplaceno žalované na úhradu předchozího závazku žalobkyně, 36 586 Kč bylo vyplaceno na účet žalobkyně a 15 000 Kč započteno na náklady poskytovatele. Úvěr 150 000 Kč se zavázala žalobkyně splácet se sjednaným úrokem 29 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách spolu s poplatky za sjednané doplňkové služby, zavázala se i k případné smluvní pokutě. Splátka úvěru činila celkem 6 489 Kč měsíčně, úvěr byl splatný k 15. 2. 2027. Celkem tak měla žalobkyně uhradit 472 208 Kč, uhradila 40 splátek tj. 259 560 Kč. Při uzavírání předmětné smlouvy žalovaná posuzovala úvěruschopnost žalobkyně tak, jak je výše uvedeno, zjistila zejm. příjem žalobkyně ze zaměstnání 47 005 Kč, náklady na bydlení 12 000 Kč a výdaje spojené s úhradami jiných závazků v částkách přes 10 000 Kč měsíčně, přičemž každý měsíc, kdy byla finanční situace žalobkyně zkoumána, si taka brala další půjčky/úvěry, zůstatek na jejím účtu ke konci února 2021 měsíců byly 6 887,65 Kč, což zhruba pokrylo splátku předmětného úvěru, přičemž v předchozích dvou měsících byl konečný zůstatek na jejím účtu 0,83 Kč resp. 937,99 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalovaná vystupuje v postavení podnikatele a žalobkyně v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná nedostatečně, resp. chybně vyhodnotila skutečnosti, které celkem podrobně ohledně příjmů a výdajů žalobkyně zjišťovala a zjistila. Vycházela toliko z příjmu žalobkyně ze zaměstnání v průměrné měsíční výši 47 005 Kč. Další příjmy žalobkyně v řádech tisíců až desetitisíců měsíčně však pocházely od poskytovatelů nebankovních půjček či úvěrů příp. i fyzické osoby, které pak žalobkyně musela splácet, což také činila. Kromě splátek těchto závazků se další výdaje žalobkyně dají již považovat za běžné výdaje – podnájem 12 000 Kč, úrazová pojištění a tisícové výdaje za nákup potravin a běžného spotřebního zboží (dle míst, kde k úhradám došlo), léků, úhrady jízdného apod. Konečné zůstatky na běžnému účtu žalobkyně byly ke konci měsíce 12/2020 a 1/2021 výrazně nižší, než kolik činila sjednané splátka předmětnému úvěru. V 2/2021 činil zůstatek na účtu žalobkyně 6 887,65 Kč, tj. o necelých 400 Kč více, než kolik činila splátka úvěru. S ohledem na způsob hospodaření žalobkyně a zejména na její opakované půjčky/úvěry a jejich splátky pak mělo být varovným signálem pro žalovanou, že kladný zůstatek na jejím účtu je spíše výjimka a že při nějaké mimořádné potřebě nebude mít tato vlastně žádné finanční prostředky navíc, a to např. při dočasné pracovní neschopnosti. Půjček/úvěrů měla tolik, že bylo zřejmé, že bez nich by nebyla schopna, dostát svým závazkům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalované, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo sice poměrně podrobně, listiny, z nichž žalovaná vycházela, tato doložila, avšak učinila z nich nesprávné závěry. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Za této situace má žalobkyně vůči žalované právo na vydání toho, oč zaplatila více než kolik činila poskytnutá částka, tj. částka nad 150 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobkyni částku 150 000 Kč, na kterou bylo uhrazeno celkem 259 560 Kč. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení „přeplatku“, tj. na 109 560 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.), neboť smlouva, na základě které jí 150 000 kč bylo poskytnuto byla shledána absolutně neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co částky 15 000 Kč soud žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyni bylo poskytnuto již zmiňovaných 150 000 Kč. Jakým způsobem tyto byly rozděleny, resp. kam fakticky směřovaly (15 000 Kč na náklady úvěru, 98 414 Kč na splacení dřívějšího závazků žalobkyně u žalované) části z poskytnutých prostředků, nemá vliv na to, že předmětem smlouvy mezi účastníky byla částka 150 000 Kč. Nelze souhlasit se žalobkyní, že částka 15 000 Kč jí také měla být vrácena. I ta byla součástí úvěru, na tom se účastníci dohodli, a i tak vlastně žalobkyně ke smlouvě po dobu 40 měsíců přistupovala. Ani délka splácení však sama o sobě neznamená, že by smlouva byla platná. Skutečnost, že se žalobkyně v průběhu splácení dostala do situace, že ztratila zaměstnání, by na platnost smlouvy neměla vliv. Podstatné bylo to, co se stalo na začátku vztahu účastníků, tedy při uzavírání předmětné smlouvy a tím bylo nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ze strany poskytovatele úvěru. Je očividné, že aby žalobkyně mohla dostát svým závazkům splácet předchozí půjčky/úvěry, tak uzavírala nové, další smlouvy tohoto typu a tzv. vytloukala klín klínem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. V této věci byl procesně úspěšnější žalobkyně a měla tak právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalobkyně požadovala žalobou částku 124 560 Kč, přiznáno jí bylo pouze 109 560 Kč a byla tak úspěšná z 88 %. Má tudíž nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 76 % (úspěch 88 % – neúspěch 12 %). Její náklady řízení v plné výši by činily 33 486,53 Kč. Jedná se o odměnu advokátky, a to za předžalobní výzvu, převzetí vč. přípravy zastoupení, žalobu dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 vždy 6 100 Kč a 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a za účast na jednání soudu dle stejných ustanovení téže vyhlášky avšak účinné od 1. 1. 2025 také 6 100 Kč a 450 Kč, za cestu zástupkyně žalobkyně k soudu a zpět vozidlem Volkswagen Passat RZ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" při průměrné spotřebě 5,9 litru motorové nafty na 100 km, ujeté vzdálenosti 2x 118,2 km a sazbě základní náhrady a ceny pohonných hmot 34,70 Kč za 1 litr celkem 1 853,33 Kč a za promeškaný čas za cestu k soudu a zpět 6 x 150 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Z uvedených 33 486,53 Kč vč. soudního poplatku 4 983 Kč pak 76 % činí 25 450 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 124 560 Kč. Tvrdila, že mezi účastnicemi došlo dne 10. 3. 2021 k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota,  (dále jen „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovaná žalobkyni peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč a žalobkyně se jí zavázala tyto vrátit spolu s úrokem 29 % ročně. Smlouva byla sjednána na 72 měsíců a úvěr byl splatný k 15. 2. 2027, přičemž celková částka, kterou měla žalobkyně uhradit měla činit 317 952 Kč. K výsledné částce přistupují ještě doplňkové služby „inkasní služba“ a služba podpora“ Výše splátky byla stanovena na 6 489 Kč měsíčně. Úvěr byl v části 98 414 Kč vyplacen ve prospěch žalovaného za účelem úhrady předchozího závazku žalobkyně vůči žalované z titulu smlouvy č. , hodnota, . Reálně čerpala žalobkyně pouze 36 586 Kč, neboť i částka 15 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele, jejichž součástí bylo i 6 000 Kč na odměnu zprostředkovatele. Žalobkyně své závazky řádně hradila do dne podání žaloby, ač seznala, že splácení je nad její síly. Žalobkyně celkem uhradila 259 260 Kč, přestože jistina po odečtení nákladů poskytovatele úvěru 15 000 Kč, činila 135 000 Kč a o částku 124 560 Kč se tedy žalovaná bezdůvodně obohatila.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že žalobkyni vyplatila celkem 150 000 Kč na tři předem určená platební místa – 98 414 Kč na úhradu předchozího závazku žalobkyně, 36 586 Kč na bankovní účet žalobkyně a 15 000 Kč na úhradu vyčíslených nákladů žalované. Úvěrovou smlouvu považovala za platnou. Úvěruschopnost žalobkyně posoudila zejména na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Vyžádala si od žalobkyně občanský průkaz, druhý doklad totožnosti (rodný list), kompletní výpis z bankovního účtu za poslední tři kalendářní měsíce, potvrzení o příjmu. Nahlížela do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů, obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele a registru SOLUS. Žalobkyně uhradila 440 splátek a je tak zjevné, že měla dostatek finančních prostředků na úhradu měsíční splátky úvěru nejen v době sjednání úvěru, ale i déle než následující tři roky. Do prodlení se dostala žalobkyně až se splátkou v únoru 2024, kdy doložila, že přišla o zaměstnání. To však nemohla žalovaná předvídat. Žalovaná vycházela příjmů žalobkyně 47 005 Kč, nákladů vč. nákladů na bydlení 18 800 kč celkem, z pravidelných závazků žalobkyně ve výši 6 484 Kč u , právnická osoba, , 8 898 Kč u Fair Credit a 2 516 Kč bankerat, dále z jednorázových závazků žalobkyně u Emma’s Credit/CreditGO 5 500 Kč, , právnická osoba,  5 000 Kč a SOS půjčka/Orange Finance 206 Kč. Žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyně je úvěruschopná.3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota,  vč. příloh (formulář pro standardní informace, tabulka umoření, smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení bonity, žádosti o doplňkové služby a další), bylo prokázáno, že žalovaná jako poskytovatel se žalobkyní jako spotřebitelem uzavřela dne 10. 3. 2021 smlouvu výše, na jejímž základě žalovaná poskytla žalobkyni úvěr v celkové výši 150 000 Kč tak, že 98 414 Kč bylo vyplaceno ve prospěch věřitele žalobkyně (a to žalované) za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota,  z 8. 8. 2019. , adresa,  586 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně č. , č. účtu,  a částka 15 000 Kč měl být započtena na náklady poskytovatele. S náklady pak žalobkyně souhlasila v bodě 4.8. smlouvy a jednalo se o náklady na zaslání smlouvy, lustra v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru odcizených dokladů, v nebankovním registru, v registrech spojených s AML, odměnu za sjednání smlouvy zprostředkovatelem ve výši 6 000 Kč a další administrativní náklady v celkové výši 14 270 Kč. Žalobkyně se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 167 952 Kč, celkem tedy splatit 317 952 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 416 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen do 15. 2. 2027, zápůjční úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Mezi účastníky byla ujednána mj. i smluvní pokuta 0,1 % denně z částky ohledně níž je spotřebitel v prodlení, souhrn nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny max. smluvní pokuta mohla činit 200 000 Kč. Žalobkyně požádala o zřízení inkasní služby, služby PODPORA za poplatek 828 Kč a 1 245 Kč měsíčně, celková výše měsíční splátky žalobkyně tak činila 6 489 Kč. Doplňkové služby měly být sjednána na výslovnou žádost spotřebitele. Při uzavírání smlouvy žalobkyně uvedla mj. své telefonní číslo, emailovou adresu a adresu pro doručování, že je rozvedená, nevyživuje děti, je zaměstnána s příjmem 47 005 Kč měsíčně, že její měsíční náklady činí 6 800 Kč, na bydlení vynakládá 12 000 Kč. Dále uvedla, že k jejím pravidelným závazkům patří 6 484 Kč (, právnická osoba, ), 8 898 Kč (Fair Credit), bankerat 2 516 Kč, k jednorázovým závazků pak 5 500 Kč (Emma’s Credit/CreditGo), 5 000 Kč (, právnická osoba, ) a 206 Kč (SOS půjčka/Orange Finance). V minulosti byla v insolvenci, a tu doplatila, není vlastníkem nemovitosti, v centrální evidenci byla bez záznamu. Informace ohledně jejího zaměstnání a příjmu žalovaná ověřila.4. Vyplacení úvěru vč. jeho rozdělení dle smlouvy a sjednaných poplatků bylo prokázáno náhledem do klientské zóny5. Občanským průkazem a rodným listem, předloženými i soudu v ofocené podobě, žalovaná ověřila totožnost žalobkyně. Lustracemi zjistila žalovaná, že občanský průkaz žalobkyně není v databázi neplatných dokladů, insolvenční řízení bylo pravomocně skončeno, není v registru SOLUS.6. Výpisem z běžného účtu žalobkyně u , právnická osoba, . za období 1. 12. 2020 – 28. 2. 2021 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu v 12/2020 byl ,048 Kč, konečný 9 37,99 Kč, v 1/2021 byl počáteční 937,99 Kč, konečný 0,83 Kč a v 2/2021 to bylo 0,83 Kč a 6 887,65 Kč, žalobkyně měsíčně hradí podnájem 12 000 Kč, trvalým příkazem hradí úrazové pojištění (úrazovku) 199 Kč, 329 Kč a 150 Kč, stokorunové částky vynakládala v uvedeném období v obchodem s potravinami a spotřebním zbožím, textilním (Tesco, Jednota, Kaufland, , právnická osoba, , KiK) a lékárně, desetikorunové položky byly použity na MHD, vybírala finance z bankomatů a hradila stokorunové až tisícikorunové částky převodem na jiné účty, obdržela od několikrát za měsíc , právnická osoba,  tisícikorunové částky (4 000 Kč, 5 000 Kč, 1 600 Kč, 2 200 Kč, 3 000 Kč, …) od Emma’s credit s.r.o. 5 500 Kč, od , právnická osoba,  5 000 Kč, od , právnická osoba, . 206 Kč, od , jméno FO,  9 400 Kč, hradila žalované měsíčně 4 758 Kč, fair credit 8 898 Kč, pronto 3 990 Kč a 2 494 Kč, bankerat 2 516 Kč. Plat obdržela žalobkyně na daný účet ve výši 57 147 Kč (v prosinci), 40 742 Kč (leden 2021) a 43 126 Kč (v únoru).7. Z přehledu splátek, potvrzení , právnická osoba, . o odchozích úhradách a historie pohybů soud zjistil, že žalobkyně k 16. 10. 2024 uhradila celkem 259 560 Kč, tedy 40 splátek po 6 489 Kč.8. Z korespondence účastníků a jejich zástupců soud zjistil, že se žalobkyně ještě před podáním žaloby domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení a jaká stanoviska obě procesní strany zastávaly. Ty odpovídají i písemným podáním účastníků ve věci.9. Z výzvy z 2. 10. 2024 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkové částky 111 582 Kč do 7 dnů od doručení výzvy s uvedením důvodu vzniku této pohledávky s tím, že jinak bude pohledávka za žalovanou vymáhána soudní cestou. Výzva byla dle doručenky datové schránky doručena žalované dne 4. 10. 2024.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 2993 Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které žalobkyni žalovaná poskytla 150 000 Kč, z nichž 98 414 Kč bylo vyplaceno žalované na úhradu předchozího závazku žalobkyně, 36 586 Kč bylo vyplaceno na účet žalobkyně a 15 000 Kč započteno na náklady poskytovatele. Úvěr 150 000 Kč se zavázala žalobkyně splácet se sjednaným úrokem 29 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách spolu s poplatky za sjednané doplňkové služby, zavázala se i k případné smluvní pokutě. Splátka úvěru činila celkem 6 489 Kč měsíčně, úvěr byl splatný k 15. 2. 2027. Celkem tak měla žalobkyně uhradit 472 208 Kč, uhradila 40 splátek tj. 259 560 Kč. Při uzavírání předmětné smlouvy žalovaná posuzovala úvěruschopnost žalobkyně tak, jak je výše uvedeno, zjistila zejm. příjem žalobkyně ze zaměstnání 47 005 Kč, náklady na bydlení 12 000 Kč a výdaje spojené s úhradami jiných závazků v částkách přes 10 000 Kč měsíčně, přičemž každý měsíc, kdy byla finanční situace žalobkyně zkoumána, si taka brala další půjčky/úvěry, zůstatek na jejím účtu ke konci února 2021 měsíců byly 6 887,65 Kč, což zhruba pokrylo splátku předmětného úvěru, přičemž v předchozích dvou měsících byl konečný zůstatek na jejím účtu 0,83 Kč resp. 937,99 Kč.13. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalovaná vystupuje v postavení podnikatele a žalobkyně v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka,  ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.14. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.15. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu spotřebitele.16. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. , spisová značka,  dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.17. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná nedostatečně, resp. chybně vyhodnotila skutečnosti, které celkem podrobně ohledně příjmů a výdajů žalobkyně zjišťovala a zjistila. Vycházela toliko z příjmu žalobkyně ze zaměstnání v průměrné měsíční výši 47 005 Kč. Další příjmy žalobkyně v řádech tisíců až desetitisíců měsíčně však pocházely od poskytovatelů nebankovních půjček či úvěrů příp. i fyzické osoby, které pak žalobkyně musela splácet, což také činila. Kromě splátek těchto závazků se další výdaje žalobkyně dají již považovat za běžné výdaje – podnájem 12 000 Kč, úrazová pojištění a tisícové výdaje za nákup potravin a běžného spotřebního zboží (dle míst, kde k úhradám došlo), léků, úhrady jízdného apod. Konečné zůstatky na běžnému účtu žalobkyně byly ke konci měsíce 12/2020 a 1/2021 výrazně nižší, než kolik činila sjednané splátka předmětnému úvěru. V 2/2021 činil zůstatek na účtu žalobkyně 6 887,65 Kč, tj. o necelých 400 Kč více, než kolik činila splátka úvěru. S ohledem na způsob hospodaření žalobkyně a zejména na její opakované půjčky/úvěry a jejich splátky pak mělo být varovným signálem pro žalovanou, že kladný zůstatek na jejím účtu je spíše výjimka a že při nějaké mimořádné potřebě nebude mít tato vlastně žádné finanční prostředky navíc, a to např. při dočasné pracovní neschopnosti. Půjček/úvěrů měla tolik, že bylo zřejmé, že bez nich by nebyla schopna, dostát svým závazkům.18. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalované, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo sice poměrně podrobně, listiny, z nichž žalovaná vycházela, tato doložila, avšak učinila z nich nesprávné závěry. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.19. Za této situace má žalobkyně vůči žalované právo na vydání toho, oč zaplatila více než kolik činila poskytnutá částka, tj. částka nad 150 000 Kč. Žalovaná poskytla žalobkyni částku 150 000 Kč, na kterou bylo uhrazeno celkem 259 560 Kč. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení „přeplatku“, tj. na 109 560 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.), neboť smlouva, na základě které jí 150 000 kč bylo poskytnuto byla shledána absolutně neplatnou.20. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co částky 15 000 Kč soud žalobu zamítl (výrok II.). Žalobkyni bylo poskytnuto již zmiňovaných 150 000 Kč. Jakým způsobem tyto byly rozděleny, resp. kam fakticky směřovaly (15 000 Kč na náklady úvěru, 98 414 Kč na splacení dřívějšího závazků žalobkyně u žalované) části z poskytnutých prostředků, nemá vliv na to, že předmětem smlouvy mezi účastníky byla částka 150 000 Kč. Nelze souhlasit se žalobkyní, že částka 15 000 Kč jí také měla být vrácena. I ta byla součástí úvěru, na tom se účastníci dohodli, a i tak vlastně žalobkyně ke smlouvě po dobu 40 měsíců přistupovala. Ani délka splácení však sama o sobě neznamená, že by smlouva byla platná. Skutečnost, že se žalobkyně v průběhu splácení dostala do situace, že ztratila zaměstnání, by na platnost smlouvy neměla vliv. Podstatné bylo to, co se stalo na začátku vztahu účastníků, tedy při uzavírání předmětné smlouvy a tím bylo nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti žalobkyně ze strany poskytovatele úvěru. Je očividné, že aby žalobkyně mohla dostát svým závazkům splácet předchozí půjčky/úvěry, tak uzavírala nové, další smlouvy tohoto typu a tzv. vytloukala klín klínem.21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. V této věci byl procesně úspěšnější žalobkyně a měla tak právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Žalobkyně požadovala žalobou částku 124 560 Kč, přiznáno jí bylo pouze 109 560 Kč a byla tak úspěšná z 88 %. Má tudíž nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 76 % (úspěch 88 % – neúspěch 12 %). Její náklady řízení v plné výši by činily 33 486,53 Kč. Jedná se o odměnu advokátky, a to za předžalobní výzvu, převzetí vč. přípravy zastoupení, žalobu dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 vždy 6 100 Kč a 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a za účast na jednání soudu dle stejných ustanovení téže vyhlášky avšak účinné od 1. 1. 2025 také 6 100 Kč a 450 Kč, za cestu zástupkyně žalobkyně k soudu a zpět vozidlem Volkswagen Passat RZ , SPZ,  při průměrné spotřebě 5,9 litru motorové nafty na 100 km, ujeté vzdálenosti 2x 118,2 km a sazbě základní náhrady a ceny pohonných hmot 34,70 Kč za 1 litr celkem 1 853,33 Kč a za promeškaný čas za cestu k soudu a zpět 6 x 150 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Z uvedených 33 486,53 Kč vč. soudního poplatku 4 983 Kč pak 76 % činí 25 450 Kč.22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPU:2025:20.C.4.2025.1","publishedAt":"2025-05-21","decisionAt":"2025-04-04","caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":4,"year":2025,"pageNumber":82},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Dita","lastName":"Prokšová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPU","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 124 560 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PODNAJEM","VZAJEMNE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI","INSOLVENCE","JIZDNE"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}