{"uuid":"0b83c098-acc4-4a46-9d55-1ce5978c05ba","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zadostiučinění za újmu podle zákone č. 82/1998 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 33.967,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75% p.a. od 27. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 8.492,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5% p.a. od 19. 12. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 131 041,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s úrok z prodlení ve výši 12,75% p.a. od 27. 12. 2024 do zaplacení z částky 139 533,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s úrok z prodlení ve výši 12,75% p.a. z částky 26.500,- Kč od 27. 12. 2024 do 4. 1. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 21 783,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 33.967,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75% p.a. od 27. 12. 2024 do zaplacení.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 8.492,- Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5% p.a. od 19. 12. 2025 do zaplacení.III. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 131 041,- Kč.IV. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s úrok z prodlení ve výši 12,75% p.a. od 27. 12. 2024 do zaplacení z částky 139 533,- Kč.V. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s úrok z prodlení ve výši 12,75% p.a. z částky 26.500,- Kč od 27. 12. 2024 do 4. 1. 2025.VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, ve výši 21 783,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 12. 2024 do zaplacení a omluvy z důvodu nepřiměřené délky kompenzačního řízení vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". K žalobě uvedl, že předmětné řízení bylo zahájeno již povinným uplatněním nároku v rámci předběžného projednání u žalovaného, a následně žalobou ze dne 2. 1. 2020. Řízení nebylo ke dni podání žaloby skončeno a probíhá již pět a půl roku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dle žalobce je řízení nepřiměřeně dlouhé a vedeno s průtahy, přičemž touto nepřiměřenou délkou řízení mu byla způsobena nemajetková újma, kterou pociťuje jako zklamání a frustraci z faktické nevymahatelnosti práva v reálném čase. To tím spíše, že jde o řízení kompenzační, které podle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu má probíhat bez průtahů a s co největším urychlením, aby se poškozený znovu neocital v situaci charakterizované průtahy v řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žádostí ze dne 26. 6. 2024 proto žalobce uplatnil u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a žádal o jeho předběžné projednání. Domáhal se zaplacení peněžitého zadostiučinění a zároveň zaslání písemné omluvy za porušení svých základních práv a svobod. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" toliko dopisem ze dne 27. 6. 2024 přijetí této žádosti potvrdilo, avšak ve lhůtě šesti měsíců žádost nevyřídilo a nároku žalobce v této lhůtě nevyhovělo. Marným uplynutím této lhůty, která skončila dne 26. 12. 2024, se nárok stal žalovatelným u soudu, a ode dne 12. 12. 2024 je žalovaný povinen rovněž k zaplacení úroku z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podáním ze dne 7. 1. 2025 žalobce vzal žalobu co do částky 26 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 1. 2025 do zaplacení a co do nároku na písemnou omluvu zpět s odůvodněním, že až po podání žaloby byla žalobci doručena ze strany žalovaného požadovaná omluva a dále žalovaný dne 3. 1. 2025 zaplatil žalobci částku 26 500 Kč. Soud tak usnesením ze dne 3. června 2025 č. j. 14 C 1/2025-15 v této části zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že považuje za nesporné, že žalobce se obrátil na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 26. 6. 2024, aby uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120.000,- Kč a zaslání písemné omluvy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soudem I. stupně, jakož i řízení vedených v dané věci před soudy vyšších stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Stanoviskem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 12. 2024 byl nárok žalobce posouzen s tím, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Příslušná organizační složka při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění nejprve došla k základní částce ve výši 66.250,-- Kč, když vycházela ze základní částky 15.000,- Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250,-- Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. V daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, které by měly vést k navýšení základní částky zadostiučinění za jeden rok řízení. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel. Příslušná organizační složka přistoupila ke snížení základní částky zadostiučinění o 50 % v kritériu významu řízení pro žalobce, a to zejména z důvodu, že se jedná o kompenzační řízení, které je sice obecně hodnoceno z pohledu významu jako běžné, ale nelze popřít, že žalobce je osobou, která se v pozici žalobce účastní většího počtu tzv. kompenzačních řízení, a proto nemůže vnímat délku řízení stejně jako osoba, která by se účastnila řízení jednoho. Po zhodnocení všech okolností případu pak dospěla příslušná organizační složka na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit částku 26.500,-- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Tato částka byla zaslána žalobci poštovní poukázkou dne 26. 6. 2024 spolu s písemnou omluvou samostatným dopisem, tak jak žalobce požadoval. Nad rámec poskytnuté částky, a to včetně písemné omluvy ze dne 30. 12. 2024, žalovaný nárok neuznává, a to ani částečně. Má za to, že přiznaná částka ve výši 26.500,-- Kč je přiměřená naříkanému řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaným poskytnutá písemná omluva je další plnohodnotnou morální satisfakcí, kterou žalovaný žalobci poskytl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o. s. ř., má soud za prokázané, že žalobce podal dne 2. 1. 2020 k Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu, kterou se po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 160 000 Kč s příslušenstvím a omluvy představující přiměřené zadostiučinění za porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jednalo se o kompenzační řízení za nepřiměřenou délku řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace o průběhu a způsobu vyřízení dopravního přestupku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudce Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento nárok byl projednáván pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „naříkané řízení“). Naříkané řízení bylo skončeno právní mocí usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne 6. 8. 2025. Ze soudního spisu se podává, že:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 17. 1. 2020 vyzval soud usnesením žalovaného podle § 114b o. s. ř. k vyjádření se k žalobě;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 27. 2. 2020 se žalovaný k žalobě vyjádřil;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 24. 3. 2020 se k výzvě soudu vyjádřil právní zástupce žalobce replikou k vyjádření žalovaného;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 25. 5. 2020 soud usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastavil řízení ohledně žalobcem požadované omluvy;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 26. 10. 2020 zaslal právní zástupce žalobce další repliku k vyjádření žalovaného;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 29. 10. 2020 proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na 5. 11. 2020;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 5. 11. 2020 proběhlo jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":";","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 4. 12. 2020 bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do 4. 1. 2021;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 18. 1. 2021 podal žalovaný odvolání proti rozsudku;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 27. 1. 2021 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání proti rozsudku;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 9. 3. 2021 byl spis s odvoláními předložen odvolacímu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":";","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 30. 3. 2021 odvolací ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudek ze dne 5. 11. 2020 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z usnesení se podává: „Odvolací soud z výše uvedených důvodů, tedy zejména proto, že ve věci nebyl proveden rozhodující důkaz a skutkový stav byl zjištěn zcela nedostatečně, a rovněž i pro procesní vady rozsudek soudu prvního stupně dle § 212a odst. 2 a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.“;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 25. 3. 2022 byli účastníci předvoláni k jednání na den 8. 8. 2022; dne 4. 8. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření ve věci; dne 8. 8. 2022 proběhlo ve věci jednání a bylo odročeno na den 8. 12. 2022; dne 7. 9. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření ve věci; dne 21. 11. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce další vyjádření ve věci; dne 5. 12. 2022 proběhlo jednání ve věci a bylo odročeno na den 12. 12. 2022; dne 7. 12. 2022 zaslal žalovaný vyjádření ve věci; dne 12. 12. 2022 byl vyhlášen rozsudek č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 11. 1. 2023 podal žalobce blanketní odvolání proti rozsudku ze dne 12. 12. 2022; dne 9. 3. 2023 soud usnesením vyzval právního zástupce žalobce k doplnění odvolání; dne 20. 3. 2023 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce doplnění odvolání; dne 20. 4. 2023 vyzval soud žalovaného k vyjádření k odvolání; dne 27. 4. 2023 se žalovaný ve věci vyjádřil; dne 2. 5. 2023 byl spis předložen odvolacímu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 10. 7. 2023 odvolací soud usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudek ze dne 12. 12. 2022 zrušil. Z usnesení se podává: „Odvolací soud z výše uvedených důvodů, tedy zejména proto, že ve věci nebyla provedena náležitá skutková zjištění o průběhu řízení vedeného Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", následně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek soudu prvního stupně dle § 212a odst. 2 a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.“; dne 19. 10. 2023 proběhlo ústní jednání, které bylo odročeno na den 26. 10. 2023; dne 26. 10. 2023 byl při jednání vyhlášen rozsudek č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 22. 11. 2023 podal žalobce prostřednictvím právního zástupce odvolání; dne 28. 11. 2023 soud usnesením vyzval žalovaného k vyjádření se k odvolání; dne 6. 12. 2023 zaslal žalovaný soudu odvolání proti rozsudku ze dne 26. 10. 2023; dne 7. 12. 2023 soud usnesením vyzval žalovaného k doplnění odvolání; dne 11. 12. 2023 žalovaný odvolání doplnil; dne 16. 1. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k vyjádření k odvolání žalovaného; dne 27. 2. 2024 předložil soud spis odvolacímu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 19. 3. 2024 požádal právní zástupce žalobce o odročení jednání nařízeného na 9. 4. 2024 u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 2. 4. 2024 zaslal právní zástupce žalobce vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 26. 10. 2023; dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolací ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl rozsudkem č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak, že rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I ohledně částky 29.866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 12. 2019 do zaplacení potvrdil a co do zbývající částky 47.634 Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I), v zamítavém výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 59.596 Kč (výrok III).;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 28. 7. 2024 podal právní zástupce žalobce dovolání proti rozsudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 15. 8. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku z dovolání; dne 19. 8. 2024 požádal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce o zrušení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o osvobození od této povinnosti; dne 30. 8. 2024 soud usnesením změnil výši soudního poplatku z dovolání; dne 10. 9. 2024 předložil žalobce potvrzení o osobních a majetkových poměrech; dne 15. 10. 2024 soud usnesením rozhodl o neosvobození žalobce od soudních poplatků; dne 4. 11. 2024 soud vydal opravné usnesení, jímž opravil usnesení ze dne 15. 10. 2024; dne 1. 12. 2024 podal žalobce prostřednictvím právního zástupce odvolání proti usnesení o neosvobození od soudního poplatku; dne 5. 12. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k doplnění odvolání. dne 11. 12. 2024 právní zástupce žalobce odvolání doplnil; dne 13. 12. 2024 soud předložil spis s odvoláním ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 21. 2. 2025 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesení o neosvobození od soudního poplatku potvrdil; dne 13. 3. 2025 soud usnesením uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání; dne 18. 3. 2025 byl soudní poplatek zaplacen; dne 21. 3. 2025 soud usnesením vyzval žalovaného k vyjádření se k dovolání; dne 8. 4. 2025 se žalovaný k dovolání vyjádřil; dne 11. 4. 2025 byl spis předložen dovolacímu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; dne 15. 7. 2025 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ČR usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dovolání odmítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 8. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"(viz důkaz spisem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":")","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 26. 6. 2024 nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120 000 Kč a zaslání písemné omluvy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (naříkané řízení). Datum uplatnění nároku učinili účastníci nesporným. Dopisem ze dne 27. 6. 2024 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":" potvrdilo převzetí uplatnění nároku žalobcem. Na uvedené reagoval žalovaný stanoviskem ze dne 18. 12. 2024, v němž žalobci přiznal zadostiučinění v penězích ve výši 26.500 Kč. Skutečnost, že tato částka byla žalobci zaplacena, učinili účastníci nespornou a současně vyplývá z poštovní poukázky ze dne 20. 12. 2024. Současně zaslal žalovaný žalobci omluvu dopisem ze dne 18. 12. 2024 v tomto znění: „Přijměte prosím omluvu od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a za porušení Vašeho základního práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v důsledku čehož soudy projednávající tuto věc porušily také Vaše základní právo na účinný právní prostředek nápravy porušení Vašich práv před vnitrostátním orgánem podle článku 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“ (viz důkaz dopis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 6. 2024, stanovisko ze dne 18. 12. 2024, omluva ze dne 18. 12. 2024, poštovní poukázka na částku 26.500 Kč z 20. 12. 2024.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci, a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu spisem žalovaného č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 5 písm. b/ zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 citovaného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 citovaného ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že byla naplněna podmínka předběžného projednání nároku dle § 14 odst. 3 OdpŠk. Žaloba byla podána dne 1. 1. 2025 a žalobce uplatnil nárok v rámci předběžného projednání dne 26. 6. 2024, přičemž, jak bylo výše uvedeno, žalovaný žalobci poskytl omluvu a zadostiučinění v penězích ve výši 26 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ve vztahu k zákonné úpravě odpovědnosti státu za škodu soud poznamenává, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk, nedochází tehdy, neníli věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, neníli projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela, nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působit poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka akceptovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě (často protichůdné) složky práva na spravedlivý proces, totiž právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z tohoto důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona, popř. čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Současně je třeba připomenout, že skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.), nemůže jít k jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud rekapituluje již výše uvedené, že naříkané řízení vedené Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" je řízení, ve kterém žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení vedeném pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž byl řešen nárok na odškodnění nepřiměřené délky řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace o průběhu a způsobu vyřízení dopravního přestupku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudce Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Shrnuto, v tomto řízení je uplatněn nárok na kompenzaci nepřiměřené délky řízení v řízení, ve kterém byla řešena kompenzace nepřiměřené délky řízení dle informačního zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Naříkané řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 2. 1. 2020 a skončilo právní mocí usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne 6. 8. 2025. Doba trvání naříkaného řízení je tedy od 2. 1. 2020 do 6. 8. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ve vztahu k projednávané věci je třeba připomenout ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“), vyjádřené, že je nepřijatelné, aby řízení o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení bylo samo nepřiměřeně dlouhé či aby v jeho průběhu dokonce docházelo k dalším průtahům. Jinými slovy, není přípustné, aby osoba domáhající se přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení se znovu i v tomto řízení ocitala v situaci, kterou lze kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení. K obavám z nadměrného prodlužování řízení o kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se ostatně vyslovil i ESLP v konečném rozhodnutí senátu páté sekce ze dne 16. 10. 2007 o přijatelnosti stížnosti č. 40552/02 ve věci Vokurka proti České republice, odst. 61.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Při posouzení otázky, zda je doba trvání naříkaného řízení nepřiměřeně dlouhá, je soud názoru, že v naříkaném řízení byla řešena skutkově nesložitá otázka délky naříkaných řízení a naplnění odpovědnostních předpokladů státu za škodu, kdy – a to je třeba zdůraznit – se vznik nemajetkové újmy presumuje a odpovědnost státu je objektivní. V naříkaném řízení je základním důvodem a příčinou délky trvání řízení opakované rušení rozsudku soudu prvního stupně a následné opakované rozhodování odvolacím soudem. Současně lze v řízení identifikovat období nečinnosti, a to od rozhodnutí odvolacího soudu dne 30. 3. 2021 do 25. 3. 2022, kdy byli účastníci předvoláni k jednání na den 8. 8. 2022 – tedy období nečinnosti přesahující téměř 12 měsíců. Dle názoru soudu se lze přiklonit k hodnocení, že žaloba byla podána projednatelná a soud mohl při postupu dle § 114a a násl. o. s. ř. ve věci rozhodnout v menším rozsahu procesních úkonů. Procesní aktivitu žalobce a obsah jeho jednotlivých podání nelze dle názoru soudu hodnotit tak, že by zásadní měrou způsobily prodloužení doby naříkaného řízení. Soud se proto přiklání k závěru, že ač spory vycházející z odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk jsou svou náročností spory vybočujícími z běžné agendy, zejména s ohledem na teoretické a judikaturní konsekvence aplikace právní úpravy, nelze dobu naříkaného řízení (cca 5,5 roku) považovat za přiměřenou. Soud pouze připomíná, že využívání procesních práv účastníkem daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.) nemůže jít k jeho tíži z hlediska délky řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud tak částečně uzavírá, že doba trvání naříkaného řízení je nepřiměřená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ve vztahu ke vzniku škody spočívající v nemajetkové újmě dle § 31a OdpŠk soud připomíná ve Stanovisku vyjádřený názor Nejvyššího soudu ČR, který uvedl, že Evropský soud vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný). Uvedené neznamená, že poškozený žalobce nemusí nemajetkovou újmu – jako předpoklad jeho nároku vzniklou mu v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení – vůbec tvrdit (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Takové tvrzení bude zpravidla přinejmenším obsahově vyjádřeno v potřebném rozsahu v žalobě poměrem vylíčení rozhodujících skutečností a toho, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), v rovině alespoň povšechného vysvětlení motivace k uplatňování nároku. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou jako rozhodné skutečnosti obtížně prokazovatelné, a i proto by bylo nadbytečné zjišťovat je prostřednictvím výslechu účastníka dle § 131 o. s. ř. Uvedené však platí jen pro stav nejistoty účastníka nepřiměřeně dlouze vedeného řízení. Bylali by újma spojována s jiným následkem, uplatní se plně procesní povinnosti a břemena včetně důkazního. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud tak částečně uzavírá, že žalobci v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce naříkaného řízení vznikla nemajetková újma, za kterou nese odpovědnost žalovaný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Pro formu odškodnění nemajetkové újmy je na místě připomenout Nejvyšším soudem ČR opakovaně vyjádřený závěr, že i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V této souvislosti je na místě připomenout, že žalobce požadoval jak kompenzaci formou omluvy, tak i peněžité plnění, které mu bylo žalovaným v obou formách poskytnuto (viz výše).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Byť dovolací soud formuloval, že nepřípustné je, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není tedy možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti řízením jiným. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud tak částečně uzavírá, že pro odškodnění nemajetkové újmy žalobce v naříkaném řízení za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce naříkaného řízení nepostačí jako satisfakce konstatování porušení práva, ale je na místě přiznat mu odškodnění peněžité.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jak Nejvyšší soud ČR ve Stanovisku uvedl, pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou lze považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání této problematiky Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud s ohledem na předmět naříkaného řízení přihlédl i k usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2577/14. V uvedeném usnesení Ústavní soud konstatoval, že v případě tzv. „kompenzačních řízení na druhou“, v nichž poškozený požaduje zadostiučinění za průtahy způsobené v předchozím kompenzačním řízení vedeném rovněž kvůli průtahům, není zcela vyloučeno, že mohou nastat průtahy i v samotném kompenzačním řízení, a to zaviněné soudy. Přesto je podle Ústavního soudu třeba stavět se k opakovaně uplatňovaným nárokům zdrženlivě a vždy s ohledem na individuální rozměr každého případu, právě kvůli možnému zneužití práv v důsledku řetězení kompenzačních řízení. Soud proto při stanovení základní částky zvolil pouze dolní hranici, tj. 15 000 Kč, a to i s ohledem na to, že dobu trvání naříkaného řízení nelze považovat za extrémně dlouhou, byť přiměřenou dobu přesáhla. Pro výpočet základní částky pak platí výsledek součinu celkové doby naříkaného řízení (2 043 dní) a částky 15 000 Kč/rok, za první dva roky (730 dní) snížené na polovinu. Tj. 15 000 Kč + 53 959 Kč = 68 959 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Takto stanovená základní částka byla následně modifikována ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, jímž přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení, dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvlášť a jednak ve svém souhrnu jako soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky řízení musí vycházet z okolností případu, jejichž součástí daná kritéria jsou, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Z hlediska celkové délky řízení již bylo v naříkaném řízení výše konstatováno (pro účely určení základní částky), že ač soud dospěl k závěru, že doba naříkaného řízení je nepřiměřená, nejedná se o extrémní délku řízení (a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v naříkaném řízení bylo rozhodováno i o opravných prostředcích). Je třeba neopomenout, že naříkané řízení probíhalo v době opatření proti epidemii COVID, což bezesporu také negativně ovlivnilo dobu jeho trvání. Soud je tak názoru, že není dán důvod pro navýšení základní částky z hlediska celkové délky řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Z hlediska složitosti řízení Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, uvedl, že složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Soud zdůrazňuje, že v naříkaném řízení bylo rozhodováno třikrát o odvolání a dále i o dovolání, jakož i o návrhu na osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek (včetně odvolání), tedy opakovaně před více stupni soudní soustavy, kdy každé z těchto dílčích řízení vyžaduje odpovídající lhůty k realizaci procesních postupů. Soud dále konstatuje, že věc nebyla skutkově složitá, ve věci bylo třeba pouze zajistit příslušný spis naříkaného řízení. Šlo jen o posouzení délky řízení, zda byla či nebyla přiměřená, a jaká satisfakce případně žalobci náleží. Ve věci nebyl mezinárodní prvek, nebyli slyšeni svědci ani ustanovován znalec. Uvedené pak soud vede k závěru, že složitost řízení se na celkové délce podílela 20 %, což zakládá důvod pro snížení základní částky v této výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Z hlediska jednání poškozeného v řízení lze dle názoru soudu uzavřít, že v konání žalobce nelze shledat znaky obstrukčního chování a nelze mít za to, že žalobce zavinil průtahy v řízení či se negativně podílel na celkové době řízení. Žalobce se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Je třeba připomenout, že žalobci nelze upírat možnost využít procesní prostředky k uplatnění jeho práv. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska jednání žalobce v naříkaném řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Z hlediska postupu orgánů veřejné moci během řízení lze postup soudu hodnotit jako poměrně pravidelný, v rámci procesních mantinelů a v přiměřených reakcích na jednotlivá podání účastníků. Současně však na celkovou délku řízení měl významný dopad průtah v řízení přesahující 12 měsíců a skutečnost, že v řízení bylo opakovaně rušeno rozhodnutí soudu prvního stupně. Dle názoru soudu lze proto dospět k závěru, že postup soudu se podílel na celkové délce řízení významnou měrou, a je tak dán důvod k navýšení základní částky o 20 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného již bylo výše uvedeno, že ačkoli dovolací soud formuloval, že nepřípustné je, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou lze kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti jiným řízením. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení. Jak již bylo výše uvedeno, naříkané řízení je řízení, ve kterém se žalobce domáhal kompenzace za nepřiměřenou délku řízení, ve kterém byla řešena kompenzace nepřiměřené délky řízení dle informačního zákona. Dle názoru soudu tak význam naříkaného řízení pro žalobce tak nevybočuje z běžné kompenzační agendy a není tak dán důvod pro navýšení základní částky z důvodu významu řízení pro žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Soud tak uzavírá, že při určení výše satisfakce nemajetkové újmy žalobce za naříkané řízení dospěl k základní částce 68 959 Kč, kdy vycházel z doby řízení ke dni rozhodnutí ve věci, kterou dále při zohlednění individuálních znaků naříkaného řízení snížil o 20 % z důvodu složitosti naříkaného řízení, a naopak navýšil z důvodu postupu orgánů veřejné moci o 20 %. Celkem tak za konstatovanou nepřiměřenou délku naříkaného řízení přísluší žalobci náhrada nemajetkové újmy ve výši 68 959 Kč. Od celkové částky odpovídajícího zadostiučinění soud odečetl již žalovaným poskytnuté zadostiučinění ve výši 26 500 Kč. Rozdíl pak činí částku 42 459 Kč, kterou soud žalobci přiznal jako odškodnění nemajetkové újmy ve výroku I. za část naříkaného řízení od podání žaloby dne 2. 1. 2020 do 26. 6. 2024 ve výši 33 967 Kč a ve výroku II. za část naříkaného řízení od 27. 6. 2024 do 6. 8. 2025 ve výši 8 492 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle Stanoviska má žalobce právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy uplatnil nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění postupem podle § 14 zákona o odpovědnosti státu za škodu. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na zadostiučinění v rámci předběžného projednání nároku pouze za část naříkaného řízení, a to za dobu od podání žaloby do 26. 6. 2024, tedy za 80 % celkové doby trvání naříkaného řízení, přiznal soud ve výroku ad I. žalobci nárok na částku odpovídající 80 % z celkové přiznané částky, tedy 33 967 Kč, spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty po marném uplatnění nároku u žalovaného, tj. od 27. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ve výroku ad II. soud přiznal žalobci nárok na zbývající část odškodnění za období od 27. 6. 2024 do 6. 8. 2025, tedy 20 % z přiznaného nároku ve výši 8 492 Kč, spolu s úrokem z prodlení ode dne vyhlášení rozsudku, tj. od 19. 12. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to ve výroku shora ad III. a v požadovaném příslušenství ve výrocích IV. a V., se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož může soud přiznat účastníku plnou náhradu nákladů řízení, ačkoliv měl ve věci úspěch jen částečný, měl-li účastník neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviseloli rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu splňuje podmínky aplikace § 136 o. s. ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit výši přiměřeného zadostiučinění. Pokud se žalobci podařilo prokázat nesprávný úřední postup, jím způsobenou imateriální újmu i příčinnou souvislost mezi touto újmou a nesprávným úředním postupem, prokázal základ nároku a je třeba na něj v zásadě hledět jako na úspěšného účastníka řízení. Jevilo by se nespravedlivé, aby byl žalobce sankcionován v rámci náhrady nákladů řízení za to, že jeho subjektivní představa o výši odškodnění nebyla shodná s úvahou soudu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09). Také Nejvyšší soud ČR rovněž konstatoval, že výsledek řízení, projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti nahradit mu nemajetkovou újmu, lze hodnotit z hlediska zásady úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé výši (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2707/2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Soud proto přiznal žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z odměny advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9a odst. 2 advokátního tarifu. Podle tohoto ustanovení se ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jeli navrženo poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, považuje za tarifní hodnotu výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500 000 Kč, bylali přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích, nebo částka 30 000 Kč v ostatních případech. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty přiznané částky 42 459 Kč a přiznal žalobci částku 2 820 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dne 1. 1. 2025, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 7. 1. 2025, replika ze dne 15. 9. 2025, účast u jednání soudu dne 16. 12. 2025). Součástí náhrady nákladů řízení je rovněž paušální náhrada pěti hotových výdajů ve výši 450 Kč. K odměně a náhradě advokáta byla přiznána i částka odpovídající dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celková výše náhrady nákladů činí 21 783,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 12. 2024 do zaplacení a omluvy z důvodu nepřiměřené délky kompenzačního řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka,  u Obvodního soudu pro , adresa, . K žalobě uvedl, že předmětné řízení bylo zahájeno již povinným uplatněním nároku v rámci předběžného projednání u žalovaného, a následně žalobou ze dne 2. 1. 2020. Řízení nebylo ke dni podání žaloby skončeno a probíhá již pět a půl roku.2. Dle žalobce je řízení nepřiměřeně dlouhé a vedeno s průtahy, přičemž touto nepřiměřenou délkou řízení mu byla způsobena nemajetková újma, kterou pociťuje jako zklamání a frustraci z faktické nevymahatelnosti práva v reálném čase. To tím spíše, že jde o řízení kompenzační, které podle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu má probíhat bez průtahů a s co největším urychlením, aby se poškozený znovu neocital v situaci charakterizované průtahy v řízení.3. Žádostí ze dne 26. 6. 2024 proto žalobce uplatnil u , Anonymizováno,  nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu a žádal o jeho předběžné projednání. Domáhal se zaplacení peněžitého zadostiučinění a zároveň zaslání písemné omluvy za porušení svých základních práv a svobod. , Anonymizováno,  toliko dopisem ze dne 27. 6. 2024 přijetí této žádosti potvrdilo, avšak ve lhůtě šesti měsíců žádost nevyřídilo a nároku žalobce v této lhůtě nevyhovělo. Marným uplynutím této lhůty, která skončila dne 26. 12. 2024, se nárok stal žalovatelným u soudu, a ode dne 12. 12. 2024 je žalovaný povinen rovněž k zaplacení úroku z prodlení.4. Podáním ze dne 7. 1. 2025 žalobce vzal žalobu co do částky 26 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 1. 2025 do zaplacení a co do nároku na písemnou omluvu zpět s odůvodněním, že až po podání žaloby byla žalobci doručena ze strany žalovaného požadovaná omluva a dále žalovaný dne 3. 1. 2025 zaplatil žalobci částku 26 500 Kč. Soud tak usnesením ze dne 3. června 2025 č. j. 14 C 1/2025-15 v této části zastavil.5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že považuje za nesporné, že žalobce se obrátil na , Jméno žalovaného A,  dne 26. 6. 2024, aby uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120.000,- Kč a zaslání písemné omluvy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Obvodním soudem pro , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka,  jako soudem I. stupně, jakož i řízení vedených v dané věci před soudy vyšších stupňů.6. Stanoviskem , právnická osoba,  ze dne 18. 12. 2024 byl nárok žalobce posouzen s tím, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Příslušná organizační složka při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění nejprve došla k základní částce ve výši 66.250,-- Kč, když vycházela ze základní částky 15.000,- Kč za rok trvání řízení, resp. 1.250,-- Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. V daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, které by měly vést k navýšení základní částky zadostiučinění za jeden rok řízení. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel. Příslušná organizační složka přistoupila ke snížení základní částky zadostiučinění o 50 % v kritériu významu řízení pro žalobce, a to zejména z důvodu, že se jedná o kompenzační řízení, které je sice obecně hodnoceno z pohledu významu jako běžné, ale nelze popřít, že žalobce je osobou, která se v pozici žalobce účastní většího počtu tzv. kompenzačních řízení, a proto nemůže vnímat délku řízení stejně jako osoba, která by se účastnila řízení jednoho. Po zhodnocení všech okolností případu pak dospěla příslušná organizační složka na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit částku 26.500,-- Kč.7. Tato částka byla zaslána žalobci poštovní poukázkou dne 26. 6. 2024 spolu s písemnou omluvou samostatným dopisem, tak jak žalobce požadoval. Nad rámec poskytnuté částky, a to včetně písemné omluvy ze dne 30. 12. 2024, žalovaný nárok neuznává, a to ani částečně. Má za to, že přiznaná částka ve výši 26.500,-- Kč je přiměřená naříkanému řízení sp. zn. , spisová značka,  u Obvodního soudu pro , adresa, . Žalovaným poskytnutá písemná omluva je další plnohodnotnou morální satisfakcí, kterou žalovaný žalobci poskytl.8. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o. s. ř., má soud za prokázané, že žalobce podal dne 2. 1. 2020 k Obvodnímu soudu pro , adresa,  žalobu, kterou se po , Anonymizováno,  domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 160 000 Kč s příslušenstvím a omluvy představující přiměřené zadostiučinění za porušení jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, . Jednalo se o kompenzační řízení za nepřiměřenou délku řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace o průběhu a způsobu vyřízení dopravního přestupku , tituly před jménem,  , jméno FO, , soudce Obvodního soudu pro , adresa, . Tento nárok byl projednáván pod sp. zn. , spisová značka,  (dále jen „naříkané řízení“). Naříkané řízení bylo skončeno právní mocí usnesení , Anonymizováno,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 6. 8. 2025. Ze soudního spisu se podává, že:dne 17. 1. 2020 vyzval soud usnesením žalovaného podle § 114b o. s. ř. k vyjádření se k žalobě;dne 27. 2. 2020 se žalovaný k žalobě vyjádřil;dne 24. 3. 2020 se k výzvě soudu vyjádřil právní zástupce žalobce replikou k vyjádření žalovaného;dne 25. 5. 2020 soud usnesením č. j. , spisová značka,  zastavil řízení ohledně žalobcem požadované omluvy;dne 26. 10. 2020 zaslal právní zástupce žalobce další repliku k vyjádření žalovaného;dne 29. 10. 2020 proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na 5. 11. 2020;dne 5. 11. 2020 proběhlo jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek č. j. , spisová značka, ;dne 4. 12. 2020 bylo požádáno o prodloužení lhůty k vypracování rozsudku do 4. 1. 2021;dne 18. 1. 2021 podal žalovaný odvolání proti rozsudku;dne 27. 1. 2021 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odvolání proti rozsudku;dne 9. 3. 2021 byl spis s odvoláními předložen odvolacímu , Anonymizováno, ;dne 30. 3. 2021 odvolací , Anonymizováno,  usnesením č. j. , spisová značka,  rozsudek ze dne 5. 11. 2020 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z usnesení se podává: „Odvolací soud z výše uvedených důvodů, tedy zejména proto, že ve věci nebyl proveden rozhodující důkaz a skutkový stav byl zjištěn zcela nedostatečně, a rovněž i pro procesní vady rozsudek soudu prvního stupně dle § 212a odst. 2 a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.“;dne 25. 3. 2022 byli účastníci předvoláni k jednání na den 8. 8. 2022; dne 4. 8. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření ve věci; dne 8. 8. 2022 proběhlo ve věci jednání a bylo odročeno na den 8. 12. 2022; dne 7. 9. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádření ve věci; dne 21. 11. 2022 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce další vyjádření ve věci; dne 5. 12. 2022 proběhlo jednání ve věci a bylo odročeno na den 12. 12. 2022; dne 7. 12. 2022 zaslal žalovaný vyjádření ve věci; dne 12. 12. 2022 byl vyhlášen rozsudek č. j. , spisová značka, ; dne 11. 1. 2023 podal žalobce blanketní odvolání proti rozsudku ze dne 12. 12. 2022; dne 9. 3. 2023 soud usnesením vyzval právního zástupce žalobce k doplnění odvolání; dne 20. 3. 2023 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce doplnění odvolání; dne 20. 4. 2023 vyzval soud žalovaného k vyjádření k odvolání; dne 27. 4. 2023 se žalovaný ve věci vyjádřil; dne 2. 5. 2023 byl spis předložen odvolacímu , Anonymizováno, ; dne 10. 7. 2023 odvolací soud usnesením č. j. , spisová značka,  rozsudek ze dne 12. 12. 2022 zrušil. Z usnesení se podává: „Odvolací soud z výše uvedených důvodů, tedy zejména proto, že ve věci nebyla provedena náležitá skutková zjištění o průběhu řízení vedeného Obvodním soudem pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, , následně , spisová značka, , rozsudek soudu prvního stupně dle § 212a odst. 2 a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.“; dne 19. 10. 2023 proběhlo ústní jednání, které bylo odročeno na den 26. 10. 2023; dne 26. 10. 2023 byl při jednání vyhlášen rozsudek č. j. , spisová značka, ; dne 22. 11. 2023 podal žalobce prostřednictvím právního zástupce odvolání; dne 28. 11. 2023 soud usnesením vyzval žalovaného k vyjádření se k odvolání; dne 6. 12. 2023 zaslal žalovaný soudu odvolání proti rozsudku ze dne 26. 10. 2023; dne 7. 12. 2023 soud usnesením vyzval žalovaného k doplnění odvolání; dne 11. 12. 2023 žalovaný odvolání doplnil; dne 16. 1. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k vyjádření k odvolání žalovaného; dne 27. 2. 2024 předložil soud spis odvolacímu , Anonymizováno, ; dne 19. 3. 2024 požádal právní zástupce žalobce o odročení jednání nařízeného na 9. 4. 2024 u , Anonymizováno, ; dne 2. 4. 2024 zaslal právní zástupce žalobce vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 26. 10. 2023; dne , datum,  odvolací , Anonymizováno,  rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka,  tak, že rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I ohledně částky 29.866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 12. 2019 do zaplacení potvrdil a co do zbývající částky 47.634 Kč s příslušenstvím jej změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I), v zamítavém výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 59.596 Kč (výrok III).;dne 28. 7. 2024 podal právní zástupce žalobce dovolání proti rozsudku , Anonymizováno,  ze dne , datum, ; dne 15. 8. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku z dovolání; dne 19. 8. 2024 požádal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce o zrušení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o osvobození od této povinnosti; dne 30. 8. 2024 soud usnesením změnil výši soudního poplatku z dovolání; dne 10. 9. 2024 předložil žalobce potvrzení o osobních a majetkových poměrech; dne 15. 10. 2024 soud usnesením rozhodl o neosvobození žalobce od soudních poplatků; dne 4. 11. 2024 soud vydal opravné usnesení, jímž opravil usnesení ze dne 15. 10. 2024; dne 1. 12. 2024 podal žalobce prostřednictvím právního zástupce odvolání proti usnesení o neosvobození od soudního poplatku; dne 5. 12. 2024 soud usnesením vyzval žalobce k doplnění odvolání. dne 11. 12. 2024 právní zástupce žalobce odvolání doplnil; dne 13. 12. 2024 soud předložil spis s odvoláním , Anonymizováno, ; dne 21. 2. 2025 , Anonymizováno,  usnesením č. j. , spisová značka,  usnesení o neosvobození od soudního poplatku potvrdil; dne 13. 3. 2025 soud usnesením uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání; dne 18. 3. 2025 byl soudní poplatek zaplacen; dne 21. 3. 2025 soud usnesením vyzval žalovaného k vyjádření se k dovolání; dne 8. 4. 2025 se žalovaný k dovolání vyjádřil; dne 11. 4. 2025 byl spis předložen dovolacímu , Anonymizováno, ; dne 15. 7. 2025 , Anonymizováno,  ČR usnesením č. j. , spisová značka,  dovolání odmítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 8. 2025.(viz důkaz spisem , spisová značka, )9. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil u , právnická osoba,  dne 26. 6. 2024 nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 120 000 Kč a zaslání písemné omluvy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Obvodním soudem pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  (naříkané řízení). Datum uplatnění nároku učinili účastníci nesporným. Dopisem ze dne 27. 6. 2024 , Jméno žalovaného A,  potvrdilo převzetí uplatnění nároku žalobcem. Na uvedené reagoval žalovaný stanoviskem ze dne 18. 12. 2024, v němž žalobci přiznal zadostiučinění v penězích ve výši 26.500 Kč. Skutečnost, že tato částka byla žalobci zaplacena, učinili účastníci nespornou a současně vyplývá z poštovní poukázky ze dne 20. 12. 2024. Současně zaslal žalovaný žalobci omluvu dopisem ze dne 18. 12. 2024 v tomto znění: „Přijměte prosím omluvu od , Anonymizováno,  za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, , a za porušení Vašeho základního práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v důsledku čehož soudy projednávající tuto věc porušily také Vaše základní právo na účinný právní prostředek nápravy porušení Vašich práv před vnitrostátním orgánem podle článku 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“ (viz důkaz dopis , Anonymizováno,  ze dne 27. 6. 2024, stanovisko ze dne 18. 12. 2024, omluva ze dne 18. 12. 2024, poštovní poukázka na částku 26.500 Kč z 20. 12. 2024.)10. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci, a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu spisem žalovaného č. j. , AnonymizovánoPodle § 5 písm. b/ zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen: „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 citovaného ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 citovaného ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.11. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že byla naplněna podmínka předběžného projednání nároku dle § 14 odst. 3 OdpŠk. Žaloba byla podána dne 1. 1. 2025 a žalobce uplatnil nárok v rámci předběžného projednání dne 26. 6. 2024, přičemž, jak bylo výše uvedeno, žalovaný žalobci poskytl omluvu a zadostiučinění v penězích ve výši 26 500 Kč.12. Ve vztahu k zákonné úpravě odpovědnosti státu za škodu soud poznamenává, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk, nedochází tehdy, neníli věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, neníli projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela, nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působit poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka akceptovat.13. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě (často protichůdné) složky práva na spravedlivý proces, totiž právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z tohoto důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona, popř. čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Současně je třeba připomenout, že skutečnost, že účastník využívá svých procesních práv daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.), nemůže jít k jeho tíži z hlediska prodloužení délky řízení.14. Soud rekapituluje již výše uvedené, že naříkané řízení vedené Obvodním soudem pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  je řízení, ve kterém žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku kompenzačního řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byl řešen nárok na odškodnění nepřiměřené délky řízení o žádosti žalobce o poskytnutí informace o průběhu a způsobu vyřízení dopravního přestupku , jméno FO, , soudce Obvodního soudu pro , adresa, . Shrnuto, v tomto řízení je uplatněn nárok na kompenzaci nepřiměřené délky řízení v řízení, ve kterém byla řešena kompenzace nepřiměřené délky řízení dle informačního zákona.15. Naříkané řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 2. 1. 2020 a skončilo právní mocí usnesení , Anonymizováno,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 6. 8. 2025. Doba trvání naříkaného řízení je tedy od 2. 1. 2020 do 6. 8. 2025.16. Ve vztahu k projednávané věci je třeba připomenout ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“), vyjádřené, že je nepřijatelné, aby řízení o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení bylo samo nepřiměřeně dlouhé či aby v jeho průběhu dokonce docházelo k dalším průtahům. Jinými slovy, není přípustné, aby osoba domáhající se přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení se znovu i v tomto řízení ocitala v situaci, kterou lze kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení. K obavám z nadměrného prodlužování řízení o kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se ostatně vyslovil i ESLP v konečném rozhodnutí senátu páté sekce ze dne 16. 10. 2007 o přijatelnosti stížnosti č. 40552/02 ve věci Vokurka proti České republice, odst. 61.17. Při posouzení otázky, zda je doba trvání naříkaného řízení nepřiměřeně dlouhá, je soud názoru, že v naříkaném řízení byla řešena skutkově nesložitá otázka délky naříkaných řízení a naplnění odpovědnostních předpokladů státu za škodu, kdy – a to je třeba zdůraznit – se vznik nemajetkové újmy presumuje a odpovědnost státu je objektivní. V naříkaném řízení je základním důvodem a příčinou délky trvání řízení opakované rušení rozsudku soudu prvního stupně a následné opakované rozhodování odvolacím soudem. Současně lze v řízení identifikovat období nečinnosti, a to od rozhodnutí odvolacího soudu dne 30. 3. 2021 do 25. 3. 2022, kdy byli účastníci předvoláni k jednání na den 8. 8. 2022 – tedy období nečinnosti přesahující téměř 12 měsíců. Dle názoru soudu se lze přiklonit k hodnocení, že žaloba byla podána projednatelná a soud mohl při postupu dle § 114a a násl. o. s. ř. ve věci rozhodnout v menším rozsahu procesních úkonů. Procesní aktivitu žalobce a obsah jeho jednotlivých podání nelze dle názoru soudu hodnotit tak, že by zásadní měrou způsobily prodloužení doby naříkaného řízení. Soud se proto přiklání k závěru, že ač spory vycházející z odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk jsou svou náročností spory vybočujícími z běžné agendy, zejména s ohledem na teoretické a judikaturní konsekvence aplikace právní úpravy, nelze dobu naříkaného řízení (cca 5,5 roku) považovat za přiměřenou. Soud pouze připomíná, že využívání procesních práv účastníkem daných mu vnitrostátním právním řádem (podávání opravných prostředků, námitek atd.) nemůže jít k jeho tíži z hlediska délky řízení.18. Soud tak částečně uzavírá, že doba trvání naříkaného řízení je nepřiměřená.19. Ve vztahu ke vzniku škody spočívající v nemajetkové újmě dle § 31a OdpŠk soud připomíná ve Stanovisku vyjádřený názor Nejvyššího soudu ČR, který uvedl, že Evropský soud vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný). Uvedené neznamená, že poškozený žalobce nemusí nemajetkovou újmu – jako předpoklad jeho nároku vzniklou mu v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení – vůbec tvrdit (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Takové tvrzení bude zpravidla přinejmenším obsahově vyjádřeno v potřebném rozsahu v žalobě poměrem vylíčení rozhodujících skutečností a toho, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), v rovině alespoň povšechného vysvětlení motivace k uplatňování nároku. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou jako rozhodné skutečnosti obtížně prokazovatelné, a i proto by bylo nadbytečné zjišťovat je prostřednictvím výslechu účastníka dle § 131 o. s. ř. Uvedené však platí jen pro stav nejistoty účastníka nepřiměřeně dlouze vedeného řízení. Bylali by újma spojována s jiným následkem, uplatní se plně procesní povinnosti a břemena včetně důkazního. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu.20. Soud tak částečně uzavírá, že žalobci v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce naříkaného řízení vznikla nemajetková újma, za kterou nese odpovědnost žalovaný.21. Pro formu odškodnění nemajetkové újmy je na místě připomenout Nejvyšším soudem ČR opakovaně vyjádřený závěr, že i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V této souvislosti je na místě připomenout, že žalobce požadoval jak kompenzaci formou omluvy, tak i peněžité plnění, které mu bylo žalovaným v obou formách poskytnuto (viz výše).22. Byť dovolací soud formuloval, že nepřípustné je, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou je možné kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není tedy možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti řízením jiným. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení.23. Soud tak částečně uzavírá, že pro odškodnění nemajetkové újmy žalobce v naříkaném řízení za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce naříkaného řízení nepostačí jako satisfakce konstatování porušení práva, ale je na místě přiznat mu odškodnění peněžité.24. Jak Nejvyšší soud ČR ve Stanovisku uvedl, pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou lze považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání této problematiky Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč).25. Soud s ohledem na předmět naříkaného řízení přihlédl i k usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 2577/14. V uvedeném usnesení Ústavní soud konstatoval, že v případě tzv. „kompenzačních řízení na druhou“, v nichž poškozený požaduje zadostiučinění za průtahy způsobené v předchozím kompenzačním řízení vedeném rovněž kvůli průtahům, není zcela vyloučeno, že mohou nastat průtahy i v samotném kompenzačním řízení, a to zaviněné soudy. Přesto je podle Ústavního soudu třeba stavět se k opakovaně uplatňovaným nárokům zdrženlivě a vždy s ohledem na individuální rozměr každého případu, právě kvůli možnému zneužití práv v důsledku řetězení kompenzačních řízení. Soud proto při stanovení základní částky zvolil pouze dolní hranici, tj. 15 000 Kč, a to i s ohledem na to, že dobu trvání naříkaného řízení nelze považovat za extrémně dlouhou, byť přiměřenou dobu přesáhla. Pro výpočet základní částky pak platí výsledek součinu celkové doby naříkaného řízení (2 043 dní) a částky 15 000 Kč/rok, za první dva roky (730 dní) snížené na polovinu. Tj. 15 000 Kč + 53 959 Kč = 68 959 Kč.26. Takto stanovená základní částka byla následně modifikována ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, jímž přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení, dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvlášť a jednak ve svém souhrnu jako soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky řízení musí vycházet z okolností případu, jejichž součástí daná kritéria jsou, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti.27. Z hlediska celkové délky řízení již bylo v naříkaném řízení výše konstatováno (pro účely určení základní částky), že ač soud dospěl k závěru, že doba naříkaného řízení je nepřiměřená, nejedná se o extrémní délku řízení (a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v naříkaném řízení bylo rozhodováno i o opravných prostředcích). Je třeba neopomenout, že naříkané řízení probíhalo v době opatření proti epidemii COVID, což bezesporu také negativně ovlivnilo dobu jeho trvání. Soud je tak názoru, že není dán důvod pro navýšení základní částky z hlediska celkové délky řízení.28. Z hlediska složitosti řízení Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, uvedl, že složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Soud zdůrazňuje, že v naříkaném řízení bylo rozhodováno třikrát o odvolání a dále i o dovolání, jakož i o návrhu na osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek (včetně odvolání), tedy opakovaně před více stupni soudní soustavy, kdy každé z těchto dílčích řízení vyžaduje odpovídající lhůty k realizaci procesních postupů. Soud dále konstatuje, že věc nebyla skutkově složitá, ve věci bylo třeba pouze zajistit příslušný spis naříkaného řízení. Šlo jen o posouzení délky řízení, zda byla či nebyla přiměřená, a jaká satisfakce případně žalobci náleží. Ve věci nebyl mezinárodní prvek, nebyli slyšeni svědci ani ustanovován znalec. Uvedené pak soud vede k závěru, že složitost řízení se na celkové délce podílela 20 %, což zakládá důvod pro snížení základní částky v této výši.29. Z hlediska jednání poškozeného v řízení lze dle názoru soudu uzavřít, že v konání žalobce nelze shledat znaky obstrukčního chování a nelze mít za to, že žalobce zavinil průtahy v řízení či se negativně podílel na celkové době řízení. Žalobce se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Je třeba připomenout, že žalobci nelze upírat možnost využít procesní prostředky k uplatnění jeho práv. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska jednání žalobce v naříkaném řízení.30. Z hlediska postupu orgánů veřejné moci během řízení lze postup soudu hodnotit jako poměrně pravidelný, v rámci procesních mantinelů a v přiměřených reakcích na jednotlivá podání účastníků. Současně však na celkovou délku řízení měl významný dopad průtah v řízení přesahující 12 měsíců a skutečnost, že v řízení bylo opakovaně rušeno rozhodnutí soudu prvního stupně. Dle názoru soudu lze proto dospět k závěru, že postup soudu se podílel na celkové délce řízení významnou měrou, a je tak dán důvod k navýšení základní částky o 20 %.31. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného již bylo výše uvedeno, že ačkoli dovolací soud formuloval, že nepřípustné je, aby se osoba domáhající se poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení znovu v kompenzačním řízení ocitala v situaci, kterou lze kvalifikovat jako nepřiměřenou délku řízení, nejedná se o vyzdvihnutí důležitosti kompenzačních řízení oproti řízením jiným. Obecně platí postulát, že každé řízení má být vedeno k co možná nejrychlejšímu rozhodnutí ve věci samé, a to při zachování principů zákonnosti a spravedlivosti řízení. V tomto ohledu kompenzační řízení není výjimkou a není možné činit závěry, že by takové řízení mělo skončit dříve (nebo naopak později) oproti jiným řízením. Kompenzační řízení nelze postavit na roveň řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či týkajících se zdraví nebo života, jež mají pro své účastníky zvýšený význam. Jinými slovy, pro posouzení přiměřenosti délky kompenzačního řízení platí zásadně stejná pravidla jako pro posouzení přiměřenosti délky jiných řízení. Jak již bylo výše uvedeno, naříkané řízení je řízení, ve kterém se žalobce domáhal kompenzace za nepřiměřenou délku řízení, ve kterém byla řešena kompenzace nepřiměřené délky řízení dle informačního zákona. Dle názoru soudu tak význam naříkaného řízení pro žalobce tak nevybočuje z běžné kompenzační agendy a není tak dán důvod pro navýšení základní částky z důvodu významu řízení pro žalobce.32. Soud tak uzavírá, že při určení výše satisfakce nemajetkové újmy žalobce za naříkané řízení dospěl k základní částce 68 959 Kč, kdy vycházel z doby řízení ke dni rozhodnutí ve věci, kterou dále při zohlednění individuálních znaků naříkaného řízení snížil o 20 % z důvodu složitosti naříkaného řízení, a naopak navýšil z důvodu postupu orgánů veřejné moci o 20 %. Celkem tak za konstatovanou nepřiměřenou délku naříkaného řízení přísluší žalobci náhrada nemajetkové újmy ve výši 68 959 Kč. Od celkové částky odpovídajícího zadostiučinění soud odečetl již žalovaným poskytnuté zadostiučinění ve výši 26 500 Kč. Rozdíl pak činí částku 42 459 Kč, kterou soud žalobci přiznal jako odškodnění nemajetkové újmy ve výroku I. za část naříkaného řízení od podání žaloby dne 2. 1. 2020 do 26. 6. 2024 ve výši 33 967 Kč a ve výroku II. za část naříkaného řízení od 27. 6. 2024 do 6. 8. 2025 ve výši 8 492 Kč.33. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle Stanoviska má žalobce právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy uplatnil nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění postupem podle § 14 zákona o odpovědnosti státu za škodu. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na zadostiučinění v rámci předběžného projednání nároku pouze za část naříkaného řízení, a to za dobu od podání žaloby do 26. 6. 2024, tedy za 80 % celkové doby trvání naříkaného řízení, přiznal soud ve výroku ad I. žalobci nárok na částku odpovídající 80 % z celkové přiznané částky, tedy 33 967 Kč, spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty po marném uplatnění nároku u žalovaného, tj. od 27. 12. 2024 do zaplacení.34. Ve výroku ad II. soud přiznal žalobci nárok na zbývající část odškodnění za období od 27. 6. 2024 do 6. 8. 2025, tedy 20 % z přiznaného nároku ve výši 8 492 Kč, spolu s úrokem z prodlení ode dne vyhlášení rozsudku, tj. od 19. 12. 2025 do zaplacení.35. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to ve výroku shora ad III. a v požadovaném příslušenství ve výrocích IV. a V., se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby.36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož může soud přiznat účastníku plnou náhradu nákladů řízení, ačkoliv měl ve věci úspěch jen částečný, měl-li účastník neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviseloli rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu splňuje podmínky aplikace § 136 o. s. ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit výši přiměřeného zadostiučinění. Pokud se žalobci podařilo prokázat nesprávný úřední postup, jím způsobenou imateriální újmu i příčinnou souvislost mezi touto újmou a nesprávným úředním postupem, prokázal základ nároku a je třeba na něj v zásadě hledět jako na úspěšného účastníka řízení. Jevilo by se nespravedlivé, aby byl žalobce sankcionován v rámci náhrady nákladů řízení za to, že jeho subjektivní představa o výši odškodnění nebyla shodná s úvahou soudu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1310/09). Také Nejvyšší soud ČR rovněž konstatoval, že výsledek řízení, projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti nahradit mu nemajetkovou újmu, lze hodnotit z hlediska zásady úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé výši (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2707/2013).37. Soud proto přiznal žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z odměny advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9a odst. 2 advokátního tarifu. Podle tohoto ustanovení se ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jeli navrženo poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, považuje za tarifní hodnotu výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500 000 Kč, bylali přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích, nebo částka 30 000 Kč v ostatních případech. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty přiznané částky 42 459 Kč a přiznal žalobci částku 2 820 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby dne 1. 1. 2025, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 7. 1. 2025, replika ze dne 15. 9. 2025, účast u jednání soudu dne 16. 12. 2025). Součástí náhrady nákladů řízení je rovněž paušální náhrada pěti hotových výdajů ve výši 450 Kč. K odměně a náhradě advokáta byla přiznána i částka odpovídající dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celková výše náhrady nákladů činí 21 783,50 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH01:2025:14.C.1.2025.1","publishedAt":"2026-07-07","decisionAt":"2025-12-19","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":1,"year":2025,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jiří","lastName":"Kohoutek","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSPH01","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zadostiučinění za újmu podle zákone č. 82/1998 Sb.","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"5","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"15","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA","ZAVINENI"]},"styles":[{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}