{"uuid":"0d31148e-1ae5-45da-ad9e-0de49b987448","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem JUDr. Bc. Danielem Bartoněm, Ph.D, LL.M. sídlem Ječná 505, 120 00 Praha 2","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 76 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Zamítá se žaloba na úhradu 124 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 124 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a z částky 76 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 26 216 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 76 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum,  do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Zamítá se žaloba na úhradu 124 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 124 000 Kč od , datum,  do zaplacení a z částky 76 000 Kč od , datum,  do , datum, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 26 216 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 200 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení (neúčinného vyšetřování) a z nezákonného rozhodnutí v podobě nepřiznání adhezního nároku. Žalobu odůvodnila tím, že trestní oznámení na pachatele podala ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na Okresní státní zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dané trestní oznámení bylo podáno na základě komunikace s žalobkyní, když žalobkyně neměla sama odvahu podat trestní oznámení, a proto dané trestní oznámení podala prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Policejní orgán, kterému státní zástupce dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" trestní oznámení postoupil, postupoval ve věci neprofesionálním způsobem rozporným s požadavky na přístup ke zvlášť zranitelným obětem a na účinné vyšetřování závažných zásahů do lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Tím výrazně přispěl k průtahům v řízení a způsobil žalobkyni druhotnou újmu. Pověřený policista por. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyni oslovil v parku, aniž by se představil, a v přítomnosti okolo procházejících se jí dotazoval na intimní detaily inkriminovaného jednání. Žalobkyni nepoučil o jejích právech ani jí nevysvětlil jaké má možnosti. Vnímala z jeho strany nátlak. Následně přistoupila na podání vysvětlení u ní doma, kam však policista ve smluvený čas nepřišel. Neznala jeho jméno a neměla na něj žádný kontakt. Následující dny žila ve strachu, kdy a kde ji znovu bez varování překvapí. Při dalším setkání se policista smál její výpovědi o „predátorovi“, zlehčoval její nepříjemné sexuální prožitky. Následně por. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyhotovil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" úřední záznam o jejím údajném podaném vysvětlení, aniž by jí ho předložil ke kontrole a podpisu. O tom, že v předmětné věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení se dozvěděla až rok poté na základě telefonické výzvy jejího zmocněnce o poskytnutí informací policejním orgánem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". V návaznosti na to společně s dalšími poškozenými podala dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na Okresní státní zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu. Státní zástupkyně informace postoupila policejnímu orgánu, který zahájil úkony trestního řízení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podal státní zástupce obžalobu a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydal Okresní soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" trestní příkaz č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-254. Po zrušení části adhezního výroku trestního příkazu Ústavním soudem vydal Okresní soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" doplňující trestní příkaz č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-325 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento trestní příkaz nabyl právní moci a řízení bylo zcela skončeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Celé trestní řízení tak trvalo 3 roky a 8 měsíců. V souvislosti se zátěží spojenou s trestním stíháním prodělala v únoru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" mozkový infarkt (došlo k němu jen několik dní před plánovanou výpovědí na policii. Z neúčinného vyšetřování v podobě nepřiměřené délky řízení žalobkyně požaduje částku 100 000 Kč. Vedle toho požaduje částku 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí, kdy žalobkyni nebyla bez řádného důvodu přiznána nemajetková újma prvním trestním příkazem. Újma, která žalobkyni nezákonným trestním příkazem vznikla, spočívala především v tom, že vnímala, že nemá stejná práva jako ostatní oběti. Cítila se opětovně zneužita někým, kdo nad ní má moc. Nepřiznání jediné koruny trestním soudem pro ni znamenalo oddálení okamžiku možné kompenzace. Vedlo k tomu, že musela komunikovat s pachatelem o tom, zda jí něco zaplatí a za jakých podmínek. Musela se znovu připravit na možnost dlouhého soudního řízení a náročného znaleckého zkoumání rozsahu způsobené újmy. Nárok u žalované předběžně uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná však dobrovolně ničeho na dané nároky neplnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní žalovaný nárok předběžně uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". K nepřiměřené délce řízení uvedla, že ve vztahu k žalobkyni je třeba délku řízení posuzovat nejdříve ode dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když žalovaná v tomto směru vyšla z datumu převzetí poučení oběti trestného činu žalobkyní, v němž je uvedeno, že se připojuje s nárokem na náhradu škody. K řádnému písemnému připojení se s nárokem na náhradu škody došlo ze strany žalobkyně ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". K tomu žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2025, č. j. 31 Cdo 1434/2025-317, z jehož odůvodnění vyplývá, že délku řízení lze posuzovat až od uplatnění újmy, nikoli již od podání trestního oznámení. Délku řízení pak lze vzhledem k okolnostem případu, množství důkazů, které bylo v rámci přípravného řízení nutno zajistit, hodnotit jako přiměřenou. Ve vztahu k druhému nároku žalovaná uvedla, že žalobkyni poskytla omluvu za zásah do jejích základních lidských práv a za duševní útrapy způsobené nepřiznáním náhrady újmy v trestním řízení bez řádného důvodu, když má za to, že daná satisfakce je dostačující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z krizového centra ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že první setkání se žalobkyní proběhlo v únoru","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně prošla řadou traumatických zkušeností již od útlého dětství – jako dítě byla zanedbávána, sexuálně zneužita, týrána rodiči i sourozenci. Žalobkyně se jí i zmínila o nedávném znásilnění knězem. O této věci se svěřila i pastorovi, který na Jihlavsku působil v minulosti. S ohledem na povahu a četnost traumatizujících událostí proces psychoterapie bude u žalobkyně dlouhodobý.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z výpisu z lékařské dokumentace z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že žalobkyně v únoru 2023 prodělala mozkový infarkt a že trpí depresivním syndromem s úzkostnými stavy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" prodělala mozkovou mrtvici. Má stále obavy z toho, že jí někdo znovu zavolá a bude muset znovu jít někam vypovídat. Vždy si vzpomene, jak vyslýchající policista zlehčoval její výpověď, kdy bylo i pro ni ponižující, jak jí policista zastavil na ulici a vyptával se jí na nepříjemné věci. Celou dobu se jen těšila až celé trestní řízení bude u konce. Nepříjemně na ni i dopadlo to, že v rámci trestního řízení jí nebyla hned přiznána nemajetková újma, když jí přišlo, že je s ní zacházeno jinak než s jinou obětí trestného činu. Když si přečetla trestní příkaz, ve kterém bylo napsáno, že se má se svým nárok na nemajetkovou újmu obrátit na civilní soud, tak pocítila obrovský stres v tom, že to vše bude znovu pokračovat a vše bude zase dlouho trvat. Měla také hrůzu z toho, že znovu budu muset u soudu vysvětlovat intimní věci, což je pro ni značně ponižující. Nicméně jí následně přišlo rozhodnutí Ústavního soudu, kdy konečně měla pocit, že se jí někdo zastal, měla z toho velkou radost, kdy si i výrok Ústavního soudu nalepila k posteli. Stejné pocity zažívala, když od žalované obdržela omluvný dopis.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že svědkyně je psycholožkou žalobkyně, kdy ji žalobkyně poprvé kontaktovala v únoru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně k ní i chodí v současné době. Žalobkyně jí sdělila, že byla v dané věci oslovena policistou někde venku v parku, a že mu říkala, jak se vše odehrálo. Později se pak přes paní superintendantku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" svědkyně dozvěděla, že daný policista výpověď žalobkyně nesepsal a že se vše bude muset řešit znovu. Pro žalobkyni to bylo velmi náročně, protože si myslela, že už se daný případ projednává a že se vše bude chýlit ke konci, nicméně věc ani nebyla na začátku. Byla z toho hodně rozrušená a cítila nedůvěru k autoritám. Celková délka trestního řízení se pak projevila na psychickém procesu uzdravování žalobkyně, když až v okamžiku ukončení soudního procesu se jí výrazně ulevilo a danou věc dokázala v sobě uzavřít. Byla i velmi vděčná za to, když se jí v dané věci zastal Ústavní soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z trestního oznámení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" adresované Okresnímu státnímu zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se daná církev obrátila na státní zastupitelství ve věci trestného činu spáchaného na žalobkyni kazatelem její církve.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z úředního záznamu odškodňovacího spisu bylo zjištěno, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo voláno na Policii ČR, územní odbor ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde bylo sděleno, že první trestní oznámení se týkalo toliko listin založených v trestním spise na čl. 137-143 (zpráva Okresního státního zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", trestní oznámení, úřední záznam o podaném vysvětlení a záznam o ukončení trestního prověřování).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze zprávy Okresního státního zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" adresované Policii ČR, územní odbor ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", oddělení obecné kriminality ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že policejnímu orgánu bylo zasláno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu na žalobkyni, kdy policejnímu orgánu bylo uloženo, aby provedlo šetření v dané věci a následně poskytlo zprávu o výsledku provedeného šetření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že žalobkyně podala v dané věci vysvětlení, které sepsal por. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Úřední záznam je toliko podepsán por. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", oddělení obecné kriminality ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že por. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" informoval Okresní státní zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", že z výslechu žalobkyně nevyplynuly žádné informace, které by vedly k závěru, že byl spáchán jakýkoliv trestná čin či jiný delikt, pročež prověřování celé věci ukončuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z trestního příkazu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-254, bylo zjištěno, že obviněný byl uznán vinným ze spáchání přečinu poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) a přečinu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 40 měsíců a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu duchovenské činnosti v církvích a náboženských společnostech na 60 měsíců. Žalobkyně a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly se svými nároky na náhradu nemajetkové újmy odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z nálezu Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. IV. ÚS 2118/24, bylo zjištěno, že trestní příkaz Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-254 se v části výroku, jímž byla žalobkyně se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, ruší. Ústavní stížnost druhé stěžovatelky – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla odmítnuta. Ústavní soud uvedl, že trestní soudy nemohou nadužívat možnost odkázat poškozené se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť takový postup může přinejmenším u některých skupin poškozených vést k tzv. sekundární viktimizaci, a tudíž k dalšímu porušování jejich základních práv. Právo na náhradu újmy na základních právech přitom plynulo u žalobkyně již ze samotné podstaty trestné činnosti spáchané na ní obviněným. Sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutelně vede k nepřípustnému zásahu do práva oběti na zachování lidské důstojnosti. I kdyby žalobkyně nebyla s to prokázat žádný jiný ze svých nároků na náhradu nemajetkové újmy, soud měl žalobkyni přiznat zadostiučinění alespoň ve vztahu k zásahu do lidské důstojnosti, nicméně žalobkyně i zčásti také dokládala duševní útrapy, kdy soud se měl těmito tvrzeními rovněž zabývat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z trestního příkazu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-325, bylo zjištěno, že odsouzenému byla uložena povinnost nahradit poškozené žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ze stanoviska žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že v jiné věci vedené u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. 9 T 4/2024 tamní poškozená v postavení zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení vypovídala celkem 6krát, z toho 2krát na úřední záznam o podaném vysvětlení, 1krát na protokol o výslechu svědka, 1krát při (každém) znaleckém vyšetření a 1krát u hlavního líčení. Mnohočetnými výslechy docházelo k sekundární viktimizaci, kdy tamní žadatelce bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze spisu Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalovaná ve vztahu k první části trestního řízení, které probíhalo od října ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vznesla námitku promlčení s tím, že výsledek dané části trestního řízení se dozvěděla žalobkyně v listopadu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v prosinci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jí bylo sděleno, že byly zahájeny úkony trestního řízení, přičemž nárok u žalované uplatnila až v červenci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tudíž z pohledu žalobkyně došlo k promlčení daného nároku, neboť promlčecí dobačiní podle § 32 odst. 3 OdpŠk 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. K tomu soud uvádí, že námitku promlčení neshledal důvodnou, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. II. ÚS 424/25, ze kterého vyplývá, že subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. začne běžet nejdříve okamžikem, kdy porušení práva na účinné vyšetřování s konečnou platností posoudí orgány, které jsou k takovému hodnocení primárně pověřeny, tedy nejdříve po skončení celého trestního řízení. Současně je nutno dodat, že v případě neúčinného vyšetřování není namístě striktně oddělovat jednotlivé části trestního stíhání, když toto roztržení bylo právě způsobeno tímto neúčinným vyšetřováním, v případě, že by vyšetřující policista postupoval v souladu se zákonem a danou věc neodložil, nemohlo by dojít k tomuto rozdělení trestního stíhání na dvě části, pročež soud danou námitku promlčení zamítl jako nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy bylo podáno trestní oznámení ke Okresnímu státnímu zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", které podala ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud uvěřil žalobkyni, že trestní oznámení bylo podáno na základě komunikace s žalobkyní, když žalobkyně neměla sama odvahu podat trestní oznámení, a proto dané trestní oznámení podala prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", což s ohledem na typ trestné činnosti nelze žalobkyni klást k tíži a soud tak vyšel z fikce, tedy že žalobkyně podala trestní oznámení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a řízení skončilo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy nabyl právní moci trestní příkaz, kterým byla žalobkyni přiznána nemajetková újma. Naříkané řízení tak trvalo 3 roky a 8 měsíců a soud uzavírá, že se jedná o dobu nepřiměřeně dlouhou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. K závěru, že předmětné trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména kritéria písmene d) – postupu policejního orgánu/soudu během řízení. Naříkané řízení probíhalo před policejním orgánem, kde probíhalo přípravné řízení, kdy následně po podání obžaloby probíhalo řízení před soudem okresním, který ve věci vydal trestní příkaz, který byl po zásahu Ústavním soudem částečně zrušen, a to ohledně nároku žalobkyně na přiznání nemajetkové újmy, který jí byl následně v pořadí druhým trestním příkazem přiznán. Řízení nevykazovalo vyšší míru skutkové ani procesní složitosti. V dané věci ani nebylo prováděno žádné složité dokazování. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, bylo pokračováno v trestním řízení, neboť když se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, tak podala nový podnět k prošetření, po kterém proběhlo nové prověřovaní dané trestné činnosti pachatele. Dané mezidobí soud považuje za průtah v řízení, když již o prvním trestním oznámení mělo být řádně rozhodnuto a mělo vyústit k zahájení trestního stíhání obviněného, který byl i v dané věci následně odsouzen. V daném tak byla jednoznačně porušena zásada účinného vyšetřování, pročež soud zohlednil do celkové délky řízení i první trestní oznámení, k tomu soud odkazuje na odst. 23 tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle článku 6 odst. 1 věty první Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 8. 10. 2025, sp. zn. 31 Cdo 1434/2025, dospěl k závěru, že je namístě revidovat dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, jde-li o otázku, zda při zvažování, zda je trestní řízení pro poškozeného nepřiměřeně dlouhé, a zda má být proto shledáno nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, soud zohledňuje i dobu od podání trestního oznámení ze strany poškozeného do doby, kdy poškozený po zahájení trestního stíhání uplatnil právo na náhradu škody, má-li řízení pro poškozeného již v okamžiku podání trestního oznámení „občanskoprávní složku“, zjevně aplikovanou soudem I. stupně na souzenou věc.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Nejvyšší soud uvážil, že závěr o tom, že poškozený má právo se domáhat náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného trestního řízení i za dobu před zahájením trestního stíhání a před uplatněním požadavku na náhradu škody vůči konkrétní osobě, a to již od okamžiku podání trestního oznámení, aniž by bylo nezbytné, aby poškozený uplatnil právo na náhradu škody, má-li řízení pro poškozeného „občanskoprávní složku“ [srov. rozsudky ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2572/2020, ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3764/2020, ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3002/2020, a ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3544/2020], je postaven na nesprávném smísení dvou samostatných právních institutů, jednak práva na účinné vyšetřování, které je dovozováno pouze u zásahů do osobních a osobnostních práv chráněných čl. 2 až 4 Úmluvy (práva na život, zákazu mučení a zákazu otroctví a nucených prací), a jednak práva na projednání věci v přiměřené době podle § 6 Úmluvy. Tato dvě práva ovšem existují nezávisle. Vznikne-li tedy v těchto případech poškozenému právo na účinné vyšetřování od okamžiku podání trestního oznámení z jeho strany, nevede tento fakt k závěru, že poškozený zároveň má právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením počítaným již od okamžiku podání trestního oznámení z jeho strany. Tento úsudek totiž neodpovídá právní konstrukci práva na účinné vyšetřování na straně jedné a práva na projednání věci v přiměřené době na straně druhé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Právo na projednání věci v přiměřené době plyne z čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Právo poškozeného na odčinění újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, se podává i z § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Požadavek na účinné vyšetřování je požadavkem na dodržení procesní povinnosti náležité péče a skládá se z následujících čtyř samostatných aspektů: vyšetřování musí být nezávislé a nestranné, efektivní, rychlé a podrobeno veřejné kontrole. Obsahem povinnosti účinného vyšetřování je zajistit, že příslušné státní orgány budou jednat kompetentně, efektivně a vynaloží veškerou snahu, kterou po nich lze rozumně vyžadovat, aby věc řádně prošetřily, objasnily a aby jejich konání bylo v obecné rovině způsobilé vyústit v potrestání odpovědných osob. Oproti tomu předmětem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je stav nejistoty, jemuž je účastník řízení vystaven po nepřiměřeně dlouhou dobu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Právo poškozeného na účinné vyšetřování svým účelem a funkcí nesplývá s právem poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, protože předmět ochrany je v každém z případů jiný. V případě práva poškozeného – oznamovatele na účinné vyšetřování se jedná o oprávnění poškozeného na to, aby orgány činné v trestním řízení řádně a včas vyšetřily jeho podnět (trestní oznámení). V případě práva poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, jde o ochranu práva poškozeného na včasné projednání jeho požadavku na náhradu újmy vůči osobě, která se měla dopustit trestného činu, jenž měl založit právo poškozeného na náhradu této újmy, a to v rámci trestního řízení (v tzv. adhezním řízení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Nejvyšší soud proto uzavřel, že zatímco právo poškozeného na účinné vyšetřování u identifikovaných typů trestné činnosti je ze své podstaty založeno podáním trestního oznámení z jeho strany, právo poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, je nárokem, jenž je spjat s okamžikem uplatnění tohoto práva vůči konkrétní osobě v průběhu trestního řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. V dané věci je z žalobních tvrzení zřejmé, že žalobkyně se domáhá odškodnění právě z práva na účinné vyšetřování, kdy vyjma celkové délky řízení uvádí i konkrétní dopady, které jí byly způsobeny daným řízením, když byla poprvé vyslýchána na ulici, kdy vyslýchající policista následně v dané věci nekonal řádně a věc odložil, když až následně na podnět žalobkyně byla věc znovu prověřována a následně došlo i k odsouzení pachatele. K tomu soud dále uvádí, že v daném případě byla i splněna podmínka ohledně trestného činu, pro který bylo vedeno trestní řízení, když soud daný trestný čin podřadil pod čl. 3 Úmluvy, kdy nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, kdy soud má za to, že žalobkyně byla daným trestným činem vystavena ponižujícímu zacházení jakožto zvlášť zranitelná oběť podle zákona č. 45/2013 Sb., obětech trestných činů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Odpovědnostní titul tak je v daném případě dán. Soud pak daný nárok posoudil v intencích nepřiměřené délky řízení podle § 31a OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 3 roky a 8 měsíců bude odškodňováno základní částkou 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) a kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk – řízení nebylo složitější, jak po stránce skutkové, tak ani po stránce hmotněprávní a procesní, jak je uvedeno výše. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, podala nový podnět k prošetření. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, bylo pokračováno v trestním řízení, neboť když se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, tak podala nový podnět k prošetření, po kterém proběhlo nové prověřovaní dané trestné činnosti pachatele. Dané mezidobí, tj. od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy byla věc odložena, do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy došel Okresnímu státnímu zastupitelství v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu a k zahájení trestního řízení proti podezřelému, soud považuje za průtah v daném řízení, když již o prvním trestním oznámení mělo být řádně rozhodnuto a mělo vyústit k zahájení trestního stíhání obviněného, který byl i v dané věci následně odsouzen. V daném tak byla jednoznačně porušena zásada účinného vyšetřování, pročež soud zohlednil do celkové délky řízení i první trestní oznámení, k tomu soud odkazuje na odst. 24 tohoto rozsudku. Další průtah pak soud shledal v tom, že v rámci prvního trestního příkazu nebylo hned rozhodnuto o přiznání nemajetkové újmy žalobkyni, kdy tato jí byla přiznána až po zásahu Ústavního soudu (k tomu soud odkazuje na odst. 40 tohoto rozsudku. Soud tak základní částku navýšil o 20 % z důvodu postupu policejního orgánu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). – žalobkyně v řízení nevystupovala způsobem, které by délku řízení pozitivně či negativně ovlivnilo, pročež soud základní částku pro dané kritérium nemodifikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) –Nejvyšší soud v části IV pod písmenem d) Stanoviska ve vztahu k hodnocení kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného uvedl, že určitým zobecňujícím postupem je možné kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jsou to typicky trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Nejvyšší soud zároveň uvedl, že se jedná o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012). Mezi řízení, která mají pro účastníka obvykle vyšší význam, tedy Nejvyšší soud neřadí poškozeného v rámci trestního řízení. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla zvlášť zranitelnou obětí vzhledem k sexuálnímu charakteru trestné činnosti. Žalobkyně měla a má zhoršený zdravotní stav, tudíž i hůře snášela celkovou délku daného řízení, jak vyplynulo z lékařských zpráv a z její účastnického výslechu. Dané trestní řízení o to hůře prožívala, když založenými zdravotními zprávami bylo prokázáno, že již v mladí byla žalobkyně zneužívána. Na žalobkyni se i rovněž negativně projevilo to, že byla i v dané věci neprofesionálně vyslechnuta policistou na ulici, který i zlehčoval její výpověď, když si opět připadala, že byla zneužita. Celková délka trestního řízení se pak projevila i na psychickém procesu uzdravování žalobkyně, když až v okamžiku ukončení soudního procesu se jí výrazně ulevilo a danou věc dokázala v sobě uzavřít. Z daných důvodů tak soud přistoupil k navýšení základní částky o 20 % z důvodu daného kritéria.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě navýšit o 40 % na výsledných 56 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Ohledně druhého nároku z titulu nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že nezákonným rozhodnutím v daném případě je trestní příkaz Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-254, který byl po zásahu Ústavním soudem zrušen ohledně části, jímž byla žalobkyně se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Ústavní soud konkrétně uvedl, že trestní soudy nemohou nadužívat možnost odkázat poškozené se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť takový postup může přinejmenším u některých skupin poškozených vést k tzv. sekundární viktimizaci, a tudíž k dalšímu porušování jejich základních práv. Právo na náhradu újmy na základních právech přitom plynulo u žalobkyně již ze samotné podstaty trestné činnosti spáchané na ní obviněným. Sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutelně vede k nepřípustnému zásahu do práva oběti na zachování lidské důstojnosti. I kdyby žalobkyně nebyla s to prokázat žádný jiný ze svých nároků na náhradu nemajetkové újmy, soud měl žalobkyni přiznat zadostiučinění alespoň ve vztahu k zásahu do lidské důstojnosti, nicméně žalobkyně i zčásti také dokládala duševní útrapy, kdy soud se měl těmito tvrzeními rovněž zabývat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním poskytnutí omluvy nebo zda žalobkyni náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Soud vyšel z toho, že výše zadostiučinění by měla odpovídat obdobnému případu, který se s projednávanou věcí v podstatných znacích shoduje. V případě nenalezení takového případu, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Soud účastníkům řízení předestřel judikaturu označenou žalobkyní k nemajetkové újmě, přičemž soud má danou judikaturu vyjma jedné za nepřiléhavou, a to s ohledem na to, že žalobkyně označila vyjma jednoho případu judikaturu ESLP, která je založena na jiných principech odškodňování než česká právní úprava, pročež z ní nelze vycházet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Rozsudky ve věcech Z. proti České republice (ze dne 20. 6. 2024, č. stížnosti 37782/21) a Y. proti České republice (ze dne 12. 12. 2024, č. 10145/22) jsou skutkově i právně velmi podobné. Týkají se stíhání sexuálního násilí dlouhodobé povahy, kde se na straně podezřelého v obou případech jednalo o římskokatolického kněze, zatímco oběťmi byly dospělé a svéprávné ženy. Na události ve věci Z. se vztahovala právní úprava účinná do roku 2009 (zákon č. 140/1961 Sb.); věc Y. se odehrála částečně už za účinnosti nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Oba případy skončily odložením věci. V případě Z., kde byl dotyčný kněz navíc také vysokoškolským pedagogem stěžovatelky, orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že jeho jednání sice vykazovalo znaky trestného činu sexuálního nátlaku podle nového trestního zákoníku, avšak došlo k němu ještě před nabytím účinnosti tohoto předpisu. Ve věci Y. orgány shledaly, že se nejednalo ani o trestný čin sexuálního nátlaku, jelikož poškozená sice vnímala intimní styky s podezřelým jako nepříjemné, ale dobrovolně je strpěla výměnou za hmotné zabezpečení sebe a své rodiny. Štrasburský soud v obou případech konstatoval porušení čl. 3 a 8 Úmluvy (zákaz špatného zacházení a právo na respektování soukromého života). Zdůraznil, že jeho rolí není vyslovit se k vině podezřelých kněží, ale pouze ke způsobu, jakým v daných věcech postupovaly státní orgány. V obou případech byla přiznána částka 25 000 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" daného je patrné, že v daných řízeních bylo odškodnění poskytováno za jiné pochybení, než kterého se domáhá žalobkyně, která se z titulu nezákonného rozhodnutí domáhá újmy způsobené nepřiznáním adhezního nároku bez řádného důvodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Rozsudek J.L. proti Itálii (ze dne 27. 5. 2021, č. 5671/16) Stěžovatelka, v době události byla studentkou, kdy navštívila dne 26. června 2008 nemocnici, kde oznámila, že se předchozího dne stala obětí skupinového znásilnění. Italský odvolací soud při osvobození sedmi mužů obviněných ze skupinového znásilnění použil v odůvodnění jazyk a argumenty, které stěžovatelku ponižovaly. Soud v odůvodnění nevhodně hodnotil soukromý život, sexualitu (včetně bisexuality) a oblečení oběti (např. zmínka o červeném spodním prádle), čímž reprodukoval předsudky o roli žen ve společnosti. Soud přiznal odškodnění ve výši 12 000 EUR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Rozsudek Loste proti Francii (ze dne 3. 11. 2022, č. 59227/12) Stěžovatelka si stěžovala na selhání orgánů sociálně-právní ochrany dětí (ASE) při dohledu nad jejím umístěním do pěstounské péče ve věku pěti let. Stěžovatelka uváděla, že ji pěstoun v letech 1976 až 1988 sexuálně zneužíval a úřady ji před tímto zacházením nedokázaly ochránit. Soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v důsledku toho, že po umístění dítěte do náhradní péče příslušné státní orgány neučinily dostatečná kontrolní opatření, která mohla odhalit, že dítě v rodině trpí dlouholetým zneužíváním. Na závěru o porušení článku 3 dle soudu nic nemění ani to, že dítě si na náhradní rodinu u státních orgánů nikdy nestěžovalo. Soud přiznal odškodění ve výši 55 000 EUR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Rozsudek Vučković proti Chorvatsku (ze dne 12. 12. 2023, č. 15798/20) V červnu 2015 podala stěžovatelka trestní oznámení na svého kolegu M. P., jenž se vůči ní měl dopustit sexuálního násilí během několika směn, které spolu sloužili. Soud shledal M. P. vinným ze spáchání dvou nemravných činů a uložil mu trest odnětí svobody v délce 10 měsíců. Stěžovatelka namítala, že s ohledem na závažnost činů sexuálního násilí, kterých se vůči ní M. P. dopustil, byl jemu uložený trest nepřiměřeně mírný a nedostatečně odstrašující, což mělo za následek porušení pozitivních závazků vyplývajících z článků 3 a 8 Úmluvy. Soud shrnul, že za specifických okolností tohoto případu, při zvážení vysokého společenského nebezpečí násilí na ženách a potřeby s ním bojovat účinnými a odstrašujícími prostředky, stát nedostatečně dostál své procesní povinnosti adekvátně reagovat na opakované sexuální násilí na pracovišti vůči stěžovatelce. Proto došlo k porušení článků 3 a 8 Úmluvy. Soud přiznal odškodění ve výši 10 000 EUR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Rozsudek C. proti Rumunsku (ze dne 30. 8. 2022, č. 47358/20) Stěžovatelka pracovala od roku 2014 do října 2017 jako uklízečka v úklidové společnosti poskytující služby na vlakovém nádraží. V listopadu 2017 podala trestní oznámení na vedoucího nádraží C. P., který ji měl po dva roky opakovaně sexuálně obtěžovat a vyžadovat po ní pohlavní styk. Státní zastupitelství po provedeném šetření případ uzavřelo s tím, že spáchané skutky nesplňovaly podmínky stanovené trestním zákonem pro trestný čin sexuálního obtěžování z důvodu absence ponížení stěžovatelky předmětnými činy. S tímto hodnocením se následně ztotožnily i vnitrostátní soudy. ESLP zdůraznil, že z posuzovaných rozhodnutí nevyplývá, jak vnitrostátní orgány dospěly ke svému závěru. Zpravidla totiž jen popisovaly předložené důkazy, aniž by vysvětlily své úvahy, řádně odůvodnily svůj postup a použití vnitrostátního práva. Současně neposuzovaly provázanost a věrohodnost důkazů, ani je nezařadily do celkového kontextu případu. Soud rozhodl, že došlo k porušení článku 8 Úmluvy, který zaručuje právo na respektování soukromého života, jelikož trestní vyšetřování sexuálního obtěžování stěžovatelky na pracovišti trpělo významnými nedostatky a nebyly naplněny pozitivní závazky státu. Soud přiznal odškodění ve výši 7 500 EUR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Rozsudek M.C. proti Bulharsku (ze dne 4. 12. 2003, č. 39272/98) Případ se týkal sexuálního napadení a následného selhání bulharských orgánů při vyšetřování a stíhání tohoto činu, zejména kvůli zastaralému právnímu vnímání znásilnění, které vyžadovalo důkaz o fyzickém odporu oběti. Soud shledal, že orgány činné v trestním řízení nepodnikly dostatečné kroky k vyšetření tvrzeného znásilnění stěžovatelky a řízení zastavily s tím, že se nepodařilo prokázat, že stěžovatelka kladla daným mužům fyzický odpor, došlo k porušení pozitivního závazku státu účinně kriminalizovat a stíhat všechny formy znásilnění a sexuálního zneužívání vyplývajícího z článku 3 Úmluvy. Soud přiznal odškodění ve výši 8 000 EUR.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Ze shora uvedených rozhodnutí je patrné, že v daných řízeních bylo odškodnění poskytováno za jiné pochybení, než kterého se domáhá žalobkyně, která se z titulu nezákonného rozhodnutí domáhá újmy způsobené nepřiznáním adhezního nároku bez řádného důvodu. K tomu soud dále znovu uvádí, že odškodňování před ESLP je založeno na jiných principech odškodňování než česká právní úprava, pročež z ní nelze vycházet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Soud při odškodnění nemajetkové újmy za nepřiznání adhezního nároku bez řádného důvodu vyšel ze stanoviska žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když se soudu nepodařilo najít obdobný případ, který by odpovídal skutkovému ději jako u žalobkyně. Z daného stanoviska bylo zjištěno, že tamní poškozená byla rovněž v postavení zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč za to, že v trestním řízení vypovídala celkem 6krát, z toho 2krát na úřední záznam o podaném vysvětlení, 1krát na protokol o výslechu svědka, 1krát při (každém) znaleckém vyšetření a 1krát u hlavního líčení. Mnohočetnými výslechy docházelo k sekundární viktimizaci. Daný případ se s případem žalobkyně shoduje v tom, že byla rovněž poškozenou v postavení zvlášť zranitelné oběti, kdy rovněž u ní došlo k sekundární viktimizaci, nicméně z pohledu soudu v menším rozsahu. Soud v daném uvěřil žalobkyni, že cítila, že opět byla zneužita někým, kdo nad ní má moc, když jí nebyl přiznán adhezní nárok a byla odkázána na civilní řízení, kdy až po zásahu Ústavním soudem cítila, že se jí někdo zastal. Stejné pocity zažívala, když následně i od žalované obdržela omluvný dopis. Soud i žalobkyni uvěřil, že když si přečetla trestní příkaz, ve kterém bylo napsáno, že se má se svým nárok na nemajetkovou újmu obrátit na civilní soud, tak pocítila obrovský stres v tom, že to vše bude znovu pokračovat a vše bude zase dlouho trvat. Měla také hrůzu z toho, že znovu budu muset u soudu vysvětlovat intimní věci, což je pro ni značně ponižující a bude muset i podstoupit případné náročně znalecké zkoumání ohledně rozsahu újmy. Nicméně k ničemu takovému nedošlo, a to díky zásahu Ústavního soudu, pročež zůstalo jen u obav, a to na rozdíl od shora uvedeného případu, kdy tamní poškozená musela jednotlivé výslechy absolvovat. Soud pak po provedeném dokazování nemá za prokázané, že žalobkyně musela komunikovat s pachatelem o tom, zda jí něco zaplatí a za jakých podmínek. K tomu je rovněž třeba dodat, že ohledně tohoto pak s pachatelem mohl komunikovat její zástupce, tak aby tímto nebyla případně traumatizována, nicméně je znovu třeba zdůraznit, že toto v řízení nebylo prokázáno. Na základě daného soud dospěl k závěru, že v daném případě je spravedlivé poskytnout žalobkyni odškodnění ve výši 20 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Úrok z prodlení je odůvodněn ustanoveními § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ustanovení § 14 zákona. Žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaná se tedy v prodlení ocitla od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Úrok z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal z důvodů uvedených výše za přiměřenou, a to právě od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobkyni přiznal částku v celkové výši 76 000 Kč s příslušenstvím dle odst. 53 tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Soud vyšel z tarifní hodnoty 76 000 Kč (56 000 Kč + 20 000 Kč) dle § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 26 216 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 76 000 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze čtyř úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360 Kč ve výši 3 855,60 Kč, když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 200 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního řízení (neúčinného vyšetřování) a z nezákonného rozhodnutí v podobě nepřiznání adhezního nároku. Žalobu odůvodnila tím, že trestní oznámení na pachatele podala , anonymizováno,  dne , datum,  na Okresní státní zastupitelství v , adresa, . Dané trestní oznámení bylo podáno na základě komunikace s žalobkyní, když žalobkyně neměla sama odvahu podat trestní oznámení, a proto dané trestní oznámení podala prostřednictvím , anonymizováno, . Policejní orgán, kterému státní zástupce dne , datum,  trestní oznámení postoupil, postupoval ve věci neprofesionálním způsobem rozporným s požadavky na přístup ke zvlášť zranitelným obětem a na účinné vyšetřování závažných zásahů do lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Tím výrazně přispěl k průtahům v řízení a způsobil žalobkyni druhotnou újmu. Pověřený policista por. , jméno FO,  žalobkyni oslovil v parku, aniž by se představil, a v přítomnosti okolo procházejících se jí dotazoval na intimní detaily inkriminovaného jednání. Žalobkyni nepoučil o jejích právech ani jí nevysvětlil jaké má možnosti. Vnímala z jeho strany nátlak. Následně přistoupila na podání vysvětlení u ní doma, kam však policista ve smluvený čas nepřišel. Neznala jeho jméno a neměla na něj žádný kontakt. Následující dny žila ve strachu, kdy a kde ji znovu bez varování překvapí. Při dalším setkání se policista smál její výpovědi o „predátorovi“, zlehčoval její nepříjemné sexuální prožitky. Následně por. , jméno FO,  vyhotovil dne , datum,  úřední záznam o jejím údajném podaném vysvětlení, aniž by jí ho předložil ke kontrole a podpisu. O tom, že v předmětné věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení se dozvěděla až rok poté na základě telefonické výzvy jejího zmocněnce o poskytnutí informací policejním orgánem dne , datum, . V návaznosti na to společně s dalšími poškozenými podala dne , datum,  na Okresní státní zastupitelství v , adresa,  podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu. Státní zástupkyně informace postoupila policejnímu orgánu, který zahájil úkony trestního řízení dne , datum, . Dne , datum,  podal státní zástupce obžalobu a dne , Anonymizováno,  vydal Okresní soud v , adresa,  trestní příkaz č. j. , anonymizováno, -254. Po zrušení části adhezního výroku trestního příkazu Ústavním soudem vydal Okresní soud v , adresa,  doplňující trestní příkaz č. j. , anonymizováno, -325 ze dne , datum, . Tento trestní příkaz nabyl právní moci a řízení bylo zcela skončeno dne , datum, . Celé trestní řízení tak trvalo 3 roky a 8 měsíců. V souvislosti se zátěží spojenou s trestním stíháním prodělala v únoru , Anonymizováno,  mozkový infarkt (došlo k němu jen několik dní před plánovanou výpovědí na policii. Z neúčinného vyšetřování v podobě nepřiměřené délky řízení žalobkyně požaduje částku 100 000 Kč. Vedle toho požaduje částku 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí, kdy žalobkyni nebyla bez řádného důvodu přiznána nemajetková újma prvním trestním příkazem. Újma, která žalobkyni nezákonným trestním příkazem vznikla, spočívala především v tom, že vnímala, že nemá stejná práva jako ostatní oběti. Cítila se opětovně zneužita někým, kdo nad ní má moc. Nepřiznání jediné koruny trestním soudem pro ni znamenalo oddálení okamžiku možné kompenzace. Vedlo k tomu, že musela komunikovat s pachatelem o tom, zda jí něco zaplatí a za jakých podmínek. Musela se znovu připravit na možnost dlouhého soudního řízení a náročného znaleckého zkoumání rozsahu způsobené újmy. Nárok u žalované předběžně uplatnila dne , datum, . Žalovaná však dobrovolně ničeho na dané nároky neplnila.2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní žalovaný nárok předběžně uplatnila dne , datum, . K nepřiměřené délce řízení uvedla, že ve vztahu k žalobkyni je třeba délku řízení posuzovat nejdříve ode dne , datum, , když žalovaná v tomto směru vyšla z datumu převzetí poučení oběti trestného činu žalobkyní, v němž je uvedeno, že se připojuje s nárokem na náhradu škody. K řádnému písemnému připojení se s nárokem na náhradu škody došlo ze strany žalobkyně ke dni , datum, . K tomu žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2025, č. j. 31 Cdo 1434/2025-317, z jehož odůvodnění vyplývá, že délku řízení lze posuzovat až od uplatnění újmy, nikoli již od podání trestního oznámení. Délku řízení pak lze vzhledem k okolnostem případu, množství důkazů, které bylo v rámci přípravného řízení nutno zajistit, hodnotit jako přiměřenou. Ve vztahu k druhému nároku žalovaná uvedla, že žalobkyni poskytla omluvu za zásah do jejích základních lidských práv a za duševní útrapy způsobené nepřiznáním náhrady újmy v trestním řízení bez řádného důvodu, když má za to, že daná satisfakce je dostačující.3. Ze zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  z krizového centra ze dne , datum,  bylo zjištěno, že první setkání se žalobkyní proběhlo v únoru, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně prošla řadou traumatických zkušeností již od útlého dětství – jako dítě byla zanedbávána, sexuálně zneužita, týrána rodiči i sourozenci. Žalobkyně se jí i zmínila o nedávném znásilnění knězem. O této věci se svěřila i pastorovi, který na Jihlavsku působil v minulosti. S ohledem na povahu a četnost traumatizujících událostí proces psychoterapie bude u žalobkyně dlouhodobý.4. Z výpisu z lékařské dokumentace z , právnická osoba,  a z lékařské zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  bylo zjištěno, že žalobkyně v únoru 2023 prodělala mozkový infarkt a že trpí depresivním syndromem s úzkostnými stavy.5. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v roce , Anonymizováno,  prodělala mozkovou mrtvici. Má stále obavy z toho, že jí někdo znovu zavolá a bude muset znovu jít někam vypovídat. Vždy si vzpomene, jak vyslýchající policista zlehčoval její výpověď, kdy bylo i pro ni ponižující, jak jí policista zastavil na ulici a vyptával se jí na nepříjemné věci. Celou dobu se jen těšila až celé trestní řízení bude u konce. Nepříjemně na ni i dopadlo to, že v rámci trestního řízení jí nebyla hned přiznána nemajetková újma, když jí přišlo, že je s ní zacházeno jinak než s jinou obětí trestného činu. Když si přečetla trestní příkaz, ve kterém bylo napsáno, že se má se svým nárok na nemajetkovou újmu obrátit na civilní soud, tak pocítila obrovský stres v tom, že to vše bude znovu pokračovat a vše bude zase dlouho trvat. Měla také hrůzu z toho, že znovu budu muset u soudu vysvětlovat intimní věci, což je pro ni značně ponižující. Nicméně jí následně přišlo rozhodnutí Ústavního soudu, kdy konečně měla pocit, že se jí někdo zastal, měla z toho velkou radost, kdy si i výrok Ústavního soudu nalepila k posteli. Stejné pocity zažívala, když od žalované obdržela omluvný dopis.6. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  bylo zjištěno, že svědkyně je psycholožkou žalobkyně, kdy ji žalobkyně poprvé kontaktovala v únoru , Anonymizováno, . Žalobkyně k ní i chodí v současné době. Žalobkyně jí sdělila, že byla v dané věci oslovena policistou někde venku v parku, a že mu říkala, jak se vše odehrálo. Později se pak přes paní superintendantku , Anonymizováno,  z , Anonymizováno,  svědkyně dozvěděla, že daný policista výpověď žalobkyně nesepsal a že se vše bude muset řešit znovu. Pro žalobkyni to bylo velmi náročně, protože si myslela, že už se daný případ projednává a že se vše bude chýlit ke konci, nicméně věc ani nebyla na začátku. Byla z toho hodně rozrušená a cítila nedůvěru k autoritám. Celková délka trestního řízení se pak projevila na psychickém procesu uzdravování žalobkyně, když až v okamžiku ukončení soudního procesu se jí výrazně ulevilo a danou věc dokázala v sobě uzavřít. Byla i velmi vděčná za to, když se jí v dané věci zastal Ústavní soud.7. Z trestního oznámení , anonymizováno,  adresované Okresnímu státnímu zastupitelství v , adresa,  bylo zjištěno, že dne , datum,  se daná církev obrátila na státní zastupitelství ve věci trestného činu spáchaného na žalobkyni kazatelem její církve.8. Z úředního záznamu odškodňovacího spisu bylo zjištěno, že dne , datum,  bylo voláno na Policii ČR, územní odbor , adresa, , kde bylo sděleno, že první trestní oznámení se týkalo toliko listin založených v trestním spise na čl. 137-143 (zpráva Okresního státního zastupitelství v , adresa,  z , datum, , trestní oznámení, úřední záznam o podaném vysvětlení a záznam o ukončení trestního prověřování).9. Ze zprávy Okresního státního zastupitelství v , adresa,  adresované Policii ČR, územní odbor , adresa, , oddělení obecné kriminality ze dne , datum,  bylo zjištěno, že policejnímu orgánu bylo zasláno trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu na žalobkyni, kdy policejnímu orgánu bylo uloženo, aby provedlo šetření v dané věci a následně poskytlo zprávu o výsledku provedeného šetření.10. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne , datum,  bylo zjištěno, že žalobkyně podala v dané věci vysvětlení, které sepsal por. , tituly před jménem,  , jméno FO, . Úřední záznam je toliko podepsán por. , tituly před jménem,  , jméno FO, .11. Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor , adresa, , oddělení obecné kriminality ze dne , datum,  bylo zjištěno, že por. , tituly před jménem,  , jméno FO,  informoval Okresní státní zastupitelství v , adresa, , že z výslechu žalobkyně nevyplynuly žádné informace, které by vedly k závěru, že byl spáchán jakýkoliv trestná čin či jiný delikt, pročež prověřování celé věci ukončuje.12. Z trestního příkazu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -254, bylo zjištěno, že obviněný byl uznán vinným ze spáchání přečinu poškozování cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) a přečinu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 40 měsíců a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu duchovenské činnosti v církvích a náboženských společnostech na 60 měsíců. Žalobkyně a , anonymizováno,  byly se svými nároky na náhradu nemajetkové újmy odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.13. Z nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 2118/24, bylo zjištěno, že trestní příkaz Okresního soudu v , adresa,  ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -254 se v části výroku, jímž byla žalobkyně se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, ruší. Ústavní stížnost druhé stěžovatelky – , anonymizováno,  byla odmítnuta. Ústavní soud uvedl, že trestní soudy nemohou nadužívat možnost odkázat poškozené se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť takový postup může přinejmenším u některých skupin poškozených vést k tzv. sekundární viktimizaci, a tudíž k dalšímu porušování jejich základních práv. Právo na náhradu újmy na základních právech přitom plynulo u žalobkyně již ze samotné podstaty trestné činnosti spáchané na ní obviněným. Sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutelně vede k nepřípustnému zásahu do práva oběti na zachování lidské důstojnosti. I kdyby žalobkyně nebyla s to prokázat žádný jiný ze svých nároků na náhradu nemajetkové újmy, soud měl žalobkyni přiznat zadostiučinění alespoň ve vztahu k zásahu do lidské důstojnosti, nicméně žalobkyně i zčásti také dokládala duševní útrapy, kdy soud se měl těmito tvrzeními rovněž zabývat.14. Z trestního příkazu ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -325, bylo zjištěno, že odsouzenému byla uložena povinnost nahradit poškozené žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 250 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum,  do zaplacení.15. Ze stanoviska žalované ze dne , datum,  bylo zjištěno, že v jiné věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa,  sp. zn. 9 T 4/2024 tamní poškozená v postavení zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení vypovídala celkem 6krát, z toho 2krát na úřední záznam o podaném vysvětlení, 1krát na protokol o výslechu svědka, 1krát při (každém) znaleckém vyšetření a 1krát u hlavního líčení. Mnohočetnými výslechy docházelo k sekundární viktimizaci, kdy tamní žadatelce bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč.16. Ze spisu Okresního soudu v , adresa,  sp. zn. , anonymizováno,  bylo zjištěno: , adresa, .17. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.18. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.19. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).20. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.22. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).23. Žalovaná ve vztahu k první části trestního řízení, které probíhalo od října , Anonymizováno, , vznesla námitku promlčení s tím, že výsledek dané části trestního řízení se dozvěděla žalobkyně v listopadu , Anonymizováno,  a v prosinci , Anonymizováno,  jí bylo sděleno, že byly zahájeny úkony trestního řízení, přičemž nárok u žalované uplatnila až v červenci , Anonymizováno, , tudíž z pohledu žalobkyně došlo k promlčení daného nároku, neboť promlčecí dobačiní podle § 32 odst. 3 OdpŠk 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. K tomu soud uvádí, že námitku promlčení neshledal důvodnou, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 424/25, ze kterého vyplývá, že subjektivní promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na náhradu újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. začne běžet nejdříve okamžikem, kdy porušení práva na účinné vyšetřování s konečnou platností posoudí orgány, které jsou k takovému hodnocení primárně pověřeny, tedy nejdříve po skončení celého trestního řízení. Současně je nutno dodat, že v případě neúčinného vyšetřování není namístě striktně oddělovat jednotlivé části trestního stíhání, když toto roztržení bylo právě způsobeno tímto neúčinným vyšetřováním, v případě, že by vyšetřující policista postupoval v souladu se zákonem a danou věc neodložil, nemohlo by dojít k tomuto rozdělení trestního stíhání na dvě části, pročež soud danou námitku promlčení zamítl jako nedůvodnou.24. Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni od , datum, , kdy bylo podáno trestní oznámení ke Okresnímu státnímu zastupitelství v , adresa, , které podala , anonymizováno, . Soud uvěřil žalobkyni, že trestní oznámení bylo podáno na základě komunikace s žalobkyní, když žalobkyně neměla sama odvahu podat trestní oznámení, a proto dané trestní oznámení podala prostřednictvím , anonymizováno, , což s ohledem na typ trestné činnosti nelze žalobkyni klást k tíži a soud tak vyšel z fikce, tedy že žalobkyně podala trestní oznámení dne , datum, , a řízení skončilo , datum, , kdy nabyl právní moci trestní příkaz, kterým byla žalobkyni přiznána nemajetková újma. Naříkané řízení tak trvalo 3 roky a 8 měsíců a soud uzavírá, že se jedná o dobu nepřiměřeně dlouhou.25. K závěru, že předmětné trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména kritéria písmene d) – postupu policejního orgánu/soudu během řízení. Naříkané řízení probíhalo před policejním orgánem, kde probíhalo přípravné řízení, kdy následně po podání obžaloby probíhalo řízení před soudem okresním, který ve věci vydal trestní příkaz, který byl po zásahu Ústavním soudem částečně zrušen, a to ohledně nároku žalobkyně na přiznání nemajetkové újmy, který jí byl následně v pořadí druhým trestním příkazem přiznán. Řízení nevykazovalo vyšší míru skutkové ani procesní složitosti. V dané věci ani nebylo prováděno žádné složité dokazování. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, bylo pokračováno v trestním řízení, neboť když se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, tak podala nový podnět k prošetření, po kterém proběhlo nové prověřovaní dané trestné činnosti pachatele. Dané mezidobí soud považuje za průtah v řízení, když již o prvním trestním oznámení mělo být řádně rozhodnuto a mělo vyústit k zahájení trestního stíhání obviněného, který byl i v dané věci následně odsouzen. V daném tak byla jednoznačně porušena zásada účinného vyšetřování, pročež soud zohlednil do celkové délky řízení i první trestní oznámení, k tomu soud odkazuje na odst. 23 tohoto rozsudku.26. Podle článku 6 odst. 1 věty první Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.27. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 8. 10. 2025, sp. zn. 31 Cdo 1434/2025, dospěl k závěru, že je namístě revidovat dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, jde-li o otázku, zda při zvažování, zda je trestní řízení pro poškozeného nepřiměřeně dlouhé, a zda má být proto shledáno nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, soud zohledňuje i dobu od podání trestního oznámení ze strany poškozeného do doby, kdy poškozený po zahájení trestního stíhání uplatnil právo na náhradu škody, má-li řízení pro poškozeného již v okamžiku podání trestního oznámení „občanskoprávní složku“, zjevně aplikovanou soudem I. stupně na souzenou věc.28. Nejvyšší soud uvážil, že závěr o tom, že poškozený má právo se domáhat náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou posuzovaného trestního řízení i za dobu před zahájením trestního stíhání a před uplatněním požadavku na náhradu škody vůči konkrétní osobě, a to již od okamžiku podání trestního oznámení, aniž by bylo nezbytné, aby poškozený uplatnil právo na náhradu škody, má-li řízení pro poškozeného „občanskoprávní složku“ [srov. rozsudky ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2572/2020, ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3764/2020, ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3002/2020, a ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3544/2020], je postaven na nesprávném smísení dvou samostatných právních institutů, jednak práva na účinné vyšetřování, které je dovozováno pouze u zásahů do osobních a osobnostních práv chráněných čl. 2 až 4 Úmluvy (práva na život, zákazu mučení a zákazu otroctví a nucených prací), a jednak práva na projednání věci v přiměřené době podle § 6 Úmluvy. Tato dvě práva ovšem existují nezávisle. Vznikne-li tedy v těchto případech poškozenému právo na účinné vyšetřování od okamžiku podání trestního oznámení z jeho strany, nevede tento fakt k závěru, že poškozený zároveň má právo na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením počítaným již od okamžiku podání trestního oznámení z jeho strany. Tento úsudek totiž neodpovídá právní konstrukci práva na účinné vyšetřování na straně jedné a práva na projednání věci v přiměřené době na straně druhé.29. Právo na projednání věci v přiměřené době plyne z čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Právo poškozeného na odčinění újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, se podává i z § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk.30. Požadavek na účinné vyšetřování je požadavkem na dodržení procesní povinnosti náležité péče a skládá se z následujících čtyř samostatných aspektů: vyšetřování musí být nezávislé a nestranné, efektivní, rychlé a podrobeno veřejné kontrole. Obsahem povinnosti účinného vyšetřování je zajistit, že příslušné státní orgány budou jednat kompetentně, efektivně a vynaloží veškerou snahu, kterou po nich lze rozumně vyžadovat, aby věc řádně prošetřily, objasnily a aby jejich konání bylo v obecné rovině způsobilé vyústit v potrestání odpovědných osob. Oproti tomu předmětem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je stav nejistoty, jemuž je účastník řízení vystaven po nepřiměřeně dlouhou dobu.31. Právo poškozeného na účinné vyšetřování svým účelem a funkcí nesplývá s právem poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, protože předmět ochrany je v každém z případů jiný. V případě práva poškozeného – oznamovatele na účinné vyšetřování se jedná o oprávnění poškozeného na to, aby orgány činné v trestním řízení řádně a včas vyšetřily jeho podnět (trestní oznámení). V případě práva poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým trestním řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, jde o ochranu práva poškozeného na včasné projednání jeho požadavku na náhradu újmy vůči osobě, která se měla dopustit trestného činu, jenž měl založit právo poškozeného na náhradu této újmy, a to v rámci trestního řízení (v tzv. adhezním řízení).32. Nejvyšší soud proto uzavřel, že zatímco právo poškozeného na účinné vyšetřování u identifikovaných typů trestné činnosti je ze své podstaty založeno podáním trestního oznámení z jeho strany, právo poškozeného na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, v němž se projednává jeho požadavek na náhradu újmy způsobené trestným činem, je nárokem, jenž je spjat s okamžikem uplatnění tohoto práva vůči konkrétní osobě v průběhu trestního řízení.33. V dané věci je z žalobních tvrzení zřejmé, že žalobkyně se domáhá odškodnění právě z práva na účinné vyšetřování, kdy vyjma celkové délky řízení uvádí i konkrétní dopady, které jí byly způsobeny daným řízením, když byla poprvé vyslýchána na ulici, kdy vyslýchající policista následně v dané věci nekonal řádně a věc odložil, když až následně na podnět žalobkyně byla věc znovu prověřována a následně došlo i k odsouzení pachatele. K tomu soud dále uvádí, že v daném případě byla i splněna podmínka ohledně trestného činu, pro který bylo vedeno trestní řízení, když soud daný trestný čin podřadil pod čl. 3 Úmluvy, kdy nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu, kdy soud má za to, že žalobkyně byla daným trestným činem vystavena ponižujícímu zacházení jakožto zvlášť zranitelná oběť podle zákona č. 45/2013 Sb., obětech trestných činů.34. Odpovědnostní titul tak je v daném případě dán. Soud pak daný nárok posoudil v intencích nepřiměřené délky řízení podle § 31a OdpŠk.35. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.36. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 3 roky a 8 měsíců bude odškodňováno základní částkou 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).37. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12).38. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného:- V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) a kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk – řízení nebylo složitější, jak po stránce skutkové, tak ani po stránce hmotněprávní a procesní, jak je uvedeno výše. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, podala nový podnět k prošetření. Na celkové délce řízení se nejvíce promítla skutečnost, že o prvním trestním oznámení nebylo řádně rozhodnuto, kdy až následně po zásahu žalobkyní, která v dané věci byla aktivní, bylo pokračováno v trestním řízení, neboť když se dozvěděla, že o prvním oznámení nebylo rozhodnuto, tak podala nový podnět k prošetření, po kterém proběhlo nové prověřovaní dané trestné činnosti pachatele. Dané mezidobí, tj. od , datum, , kdy byla věc odložena, do , datum, , kdy došel Okresnímu státnímu zastupitelství v , adresa,  podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu a k zahájení trestního řízení proti podezřelému, soud považuje za průtah v daném řízení, když již o prvním trestním oznámení mělo být řádně rozhodnuto a mělo vyústit k zahájení trestního stíhání obviněného, který byl i v dané věci následně odsouzen. V daném tak byla jednoznačně porušena zásada účinného vyšetřování, pročež soud zohlednil do celkové délky řízení i první trestní oznámení, k tomu soud odkazuje na odst. 24 tohoto rozsudku. Další průtah pak soud shledal v tom, že v rámci prvního trestního příkazu nebylo hned rozhodnuto o přiznání nemajetkové újmy žalobkyni, kdy tato jí byla přiznána až po zásahu Ústavního soudu (k tomu soud odkazuje na odst. 40 tohoto rozsudku. Soud tak základní částku navýšil o 20 % z důvodu postupu policejního orgánu.- Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). – žalobkyně v řízení nevystupovala způsobem, které by délku řízení pozitivně či negativně ovlivnilo, pročež soud základní částku pro dané kritérium nemodifikoval.- Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) –Nejvyšší soud v části IV pod písmenem d) Stanoviska ve vztahu k hodnocení kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného uvedl, že určitým zobecňujícím postupem je možné kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jsou to typicky trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Nejvyšší soud zároveň uvedl, že se jedná o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012). Mezi řízení, která mají pro účastníka obvykle vyšší význam, tedy Nejvyšší soud neřadí poškozeného v rámci trestního řízení. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla zvlášť zranitelnou obětí vzhledem k sexuálnímu charakteru trestné činnosti. Žalobkyně měla a má zhoršený zdravotní stav, tudíž i hůře snášela celkovou délku daného řízení, jak vyplynulo z lékařských zpráv a z její účastnického výslechu. Dané trestní řízení o to hůře prožívala, když založenými zdravotními zprávami bylo prokázáno, že již v mladí byla žalobkyně zneužívána. Na žalobkyni se i rovněž negativně projevilo to, že byla i v dané věci neprofesionálně vyslechnuta policistou na ulici, který i zlehčoval její výpověď, když si opět připadala, že byla zneužita. Celková délka trestního řízení se pak projevila i na psychickém procesu uzdravování žalobkyně, když až v okamžiku ukončení soudního procesu se jí výrazně ulevilo a danou věc dokázala v sobě uzavřít. Z daných důvodů tak soud přistoupil k navýšení základní částky o 20 % z důvodu daného kritéria.39. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě navýšit o 40 % na výsledných 56 000 Kč.40. Ohledně druhého nároku z titulu nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že nezákonným rozhodnutím v daném případě je trestní příkaz Okresního soudu v , adresa,  ze dne , datum, , č. j. , anonymizováno, -254, který byl po zásahu Ústavním soudem zrušen ohledně části, jímž byla žalobkyně se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Ústavní soud konkrétně uvedl, že trestní soudy nemohou nadužívat možnost odkázat poškozené se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních, neboť takový postup může přinejmenším u některých skupin poškozených vést k tzv. sekundární viktimizaci, a tudíž k dalšímu porušování jejich základních práv. Právo na náhradu újmy na základních právech přitom plynulo u žalobkyně již ze samotné podstaty trestné činnosti spáchané na ní obviněným. Sexualizovaná trestná činnost, je-li prokázána, nevyhnutelně vede k nepřípustnému zásahu do práva oběti na zachování lidské důstojnosti. I kdyby žalobkyně nebyla s to prokázat žádný jiný ze svých nároků na náhradu nemajetkové újmy, soud měl žalobkyni přiznat zadostiučinění alespoň ve vztahu k zásahu do lidské důstojnosti, nicméně žalobkyně i zčásti také dokládala duševní útrapy, kdy soud se měl těmito tvrzeními rovněž zabývat.41. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].42. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním poskytnutí omluvy nebo zda žalobkyni náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).43. Soud vyšel z toho, že výše zadostiučinění by měla odpovídat obdobnému případu, který se s projednávanou věcí v podstatných znacích shoduje. V případě nenalezení takového případu, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy.44. Soud účastníkům řízení předestřel judikaturu označenou žalobkyní k nemajetkové újmě, přičemž soud má danou judikaturu vyjma jedné za nepřiléhavou, a to s ohledem na to, že žalobkyně označila vyjma jednoho případu judikaturu ESLP, která je založena na jiných principech odškodňování než česká právní úprava, pročež z ní nelze vycházet.45. Rozsudky ve věcech Z. proti České republice (ze dne 20. 6. 2024, č. stížnosti 37782/21) a Y. proti České republice (ze dne 12. 12. 2024, č. 10145/22) jsou skutkově i právně velmi podobné. Týkají se stíhání sexuálního násilí dlouhodobé povahy, kde se na straně podezřelého v obou případech jednalo o římskokatolického kněze, zatímco oběťmi byly dospělé a svéprávné ženy. Na události ve věci Z. se vztahovala právní úprava účinná do roku 2009 (zákon č. 140/1961 Sb.); věc Y. se odehrála částečně už za účinnosti nového trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Oba případy skončily odložením věci. V případě Z., kde byl dotyčný kněz navíc také vysokoškolským pedagogem stěžovatelky, orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že jeho jednání sice vykazovalo znaky trestného činu sexuálního nátlaku podle nového trestního zákoníku, avšak došlo k němu ještě před nabytím účinnosti tohoto předpisu. Ve věci Y. orgány shledaly, že se nejednalo ani o trestný čin sexuálního nátlaku, jelikož poškozená sice vnímala intimní styky s podezřelým jako nepříjemné, ale dobrovolně je strpěla výměnou za hmotné zabezpečení sebe a své rodiny. Štrasburský soud v obou případech konstatoval porušení čl. 3 a 8 Úmluvy (zákaz špatného zacházení a právo na respektování soukromého života). Zdůraznil, že jeho rolí není vyslovit se k vině podezřelých kněží, ale pouze ke způsobu, jakým v daných věcech postupovaly státní orgány. V obou případech byla přiznána částka 25 000 , právnická osoba,  daného je patrné, že v daných řízeních bylo odškodnění poskytováno za jiné pochybení, než kterého se domáhá žalobkyně, která se z titulu nezákonného rozhodnutí domáhá újmy způsobené nepřiznáním adhezního nároku bez řádného důvodu.46. Rozsudek J.L. proti Itálii (ze dne 27. 5. 2021, č. 5671/16) Stěžovatelka, v době události byla studentkou, kdy navštívila dne 26. června 2008 nemocnici, kde oznámila, že se předchozího dne stala obětí skupinového znásilnění. Italský odvolací soud při osvobození sedmi mužů obviněných ze skupinového znásilnění použil v odůvodnění jazyk a argumenty, které stěžovatelku ponižovaly. Soud v odůvodnění nevhodně hodnotil soukromý život, sexualitu (včetně bisexuality) a oblečení oběti (např. zmínka o červeném spodním prádle), čímž reprodukoval předsudky o roli žen ve společnosti. Soud přiznal odškodnění ve výši 12 000 EUR.47. Rozsudek Loste proti Francii (ze dne 3. 11. 2022, č. 59227/12) Stěžovatelka si stěžovala na selhání orgánů sociálně-právní ochrany dětí (ASE) při dohledu nad jejím umístěním do pěstounské péče ve věku pěti let. Stěžovatelka uváděla, že ji pěstoun v letech 1976 až 1988 sexuálně zneužíval a úřady ji před tímto zacházením nedokázaly ochránit. Soud konstatoval porušení článku 3 Úmluvy v důsledku toho, že po umístění dítěte do náhradní péče příslušné státní orgány neučinily dostatečná kontrolní opatření, která mohla odhalit, že dítě v rodině trpí dlouholetým zneužíváním. Na závěru o porušení článku 3 dle soudu nic nemění ani to, že dítě si na náhradní rodinu u státních orgánů nikdy nestěžovalo. Soud přiznal odškodění ve výši 55 000 EUR.48. Rozsudek Vučković proti Chorvatsku (ze dne 12. 12. 2023, č. 15798/20) V červnu 2015 podala stěžovatelka trestní oznámení na svého kolegu M. P., jenž se vůči ní měl dopustit sexuálního násilí během několika směn, které spolu sloužili. Soud shledal M. P. vinným ze spáchání dvou nemravných činů a uložil mu trest odnětí svobody v délce 10 měsíců. Stěžovatelka namítala, že s ohledem na závažnost činů sexuálního násilí, kterých se vůči ní M. P. dopustil, byl jemu uložený trest nepřiměřeně mírný a nedostatečně odstrašující, což mělo za následek porušení pozitivních závazků vyplývajících z článků 3 a 8 Úmluvy. Soud shrnul, že za specifických okolností tohoto případu, při zvážení vysokého společenského nebezpečí násilí na ženách a potřeby s ním bojovat účinnými a odstrašujícími prostředky, stát nedostatečně dostál své procesní povinnosti adekvátně reagovat na opakované sexuální násilí na pracovišti vůči stěžovatelce. Proto došlo k porušení článků 3 a 8 Úmluvy. Soud přiznal odškodění ve výši 10 000 EUR.49. Rozsudek C. proti Rumunsku (ze dne 30. 8. 2022, č. 47358/20) Stěžovatelka pracovala od roku 2014 do října 2017 jako uklízečka v úklidové společnosti poskytující služby na vlakovém nádraží. V listopadu 2017 podala trestní oznámení na vedoucího nádraží C. P., který ji měl po dva roky opakovaně sexuálně obtěžovat a vyžadovat po ní pohlavní styk. Státní zastupitelství po provedeném šetření případ uzavřelo s tím, že spáchané skutky nesplňovaly podmínky stanovené trestním zákonem pro trestný čin sexuálního obtěžování z důvodu absence ponížení stěžovatelky předmětnými činy. S tímto hodnocením se následně ztotožnily i vnitrostátní soudy. ESLP zdůraznil, že z posuzovaných rozhodnutí nevyplývá, jak vnitrostátní orgány dospěly ke svému závěru. Zpravidla totiž jen popisovaly předložené důkazy, aniž by vysvětlily své úvahy, řádně odůvodnily svůj postup a použití vnitrostátního práva. Současně neposuzovaly provázanost a věrohodnost důkazů, ani je nezařadily do celkového kontextu případu. Soud rozhodl, že došlo k porušení článku 8 Úmluvy, který zaručuje právo na respektování soukromého života, jelikož trestní vyšetřování sexuálního obtěžování stěžovatelky na pracovišti trpělo významnými nedostatky a nebyly naplněny pozitivní závazky státu. Soud přiznal odškodění ve výši 7 500 EUR.50. Rozsudek M.C. proti Bulharsku (ze dne 4. 12. 2003, č. 39272/98) Případ se týkal sexuálního napadení a následného selhání bulharských orgánů při vyšetřování a stíhání tohoto činu, zejména kvůli zastaralému právnímu vnímání znásilnění, které vyžadovalo důkaz o fyzickém odporu oběti. Soud shledal, že orgány činné v trestním řízení nepodnikly dostatečné kroky k vyšetření tvrzeného znásilnění stěžovatelky a řízení zastavily s tím, že se nepodařilo prokázat, že stěžovatelka kladla daným mužům fyzický odpor, došlo k porušení pozitivního závazku státu účinně kriminalizovat a stíhat všechny formy znásilnění a sexuálního zneužívání vyplývajícího z článku 3 Úmluvy. Soud přiznal odškodění ve výši 8 000 EUR.51. Ze shora uvedených rozhodnutí je patrné, že v daných řízeních bylo odškodnění poskytováno za jiné pochybení, než kterého se domáhá žalobkyně, která se z titulu nezákonného rozhodnutí domáhá újmy způsobené nepřiznáním adhezního nároku bez řádného důvodu. K tomu soud dále znovu uvádí, že odškodňování před ESLP je založeno na jiných principech odškodňování než česká právní úprava, pročež z ní nelze vycházet.52. Soud při odškodnění nemajetkové újmy za nepřiznání adhezního nároku bez řádného důvodu vyšel ze stanoviska žalované ze dne , datum, , když se soudu nepodařilo najít obdobný případ, který by odpovídal skutkovému ději jako u žalobkyně. Z daného stanoviska bylo zjištěno, že tamní poškozená byla rovněž v postavení zvlášť zranitelné oběti v trestním řízení bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč za to, že v trestním řízení vypovídala celkem 6krát, z toho 2krát na úřední záznam o podaném vysvětlení, 1krát na protokol o výslechu svědka, 1krát při (každém) znaleckém vyšetření a 1krát u hlavního líčení. Mnohočetnými výslechy docházelo k sekundární viktimizaci. Daný případ se s případem žalobkyně shoduje v tom, že byla rovněž poškozenou v postavení zvlášť zranitelné oběti, kdy rovněž u ní došlo k sekundární viktimizaci, nicméně z pohledu soudu v menším rozsahu. Soud v daném uvěřil žalobkyni, že cítila, že opět byla zneužita někým, kdo nad ní má moc, když jí nebyl přiznán adhezní nárok a byla odkázána na civilní řízení, kdy až po zásahu Ústavním soudem cítila, že se jí někdo zastal. Stejné pocity zažívala, když následně i od žalované obdržela omluvný dopis. Soud i žalobkyni uvěřil, že když si přečetla trestní příkaz, ve kterém bylo napsáno, že se má se svým nárok na nemajetkovou újmu obrátit na civilní soud, tak pocítila obrovský stres v tom, že to vše bude znovu pokračovat a vše bude zase dlouho trvat. Měla také hrůzu z toho, že znovu budu muset u soudu vysvětlovat intimní věci, což je pro ni značně ponižující a bude muset i podstoupit případné náročně znalecké zkoumání ohledně rozsahu újmy. Nicméně k ničemu takovému nedošlo, a to díky zásahu Ústavního soudu, pročež zůstalo jen u obav, a to na rozdíl od shora uvedeného případu, kdy tamní poškozená musela jednotlivé výslechy absolvovat. Soud pak po provedeném dokazování nemá za prokázané, že žalobkyně musela komunikovat s pachatelem o tom, zda jí něco zaplatí a za jakých podmínek. K tomu je rovněž třeba dodat, že ohledně tohoto pak s pachatelem mohl komunikovat její zástupce, tak aby tímto nebyla případně traumatizována, nicméně je znovu třeba zdůraznit, že toto v řízení nebylo prokázáno. Na základě daného soud dospěl k závěru, že v daném případě je spravedlivé poskytnout žalobkyni odškodnění ve výši 20 000 Kč.53. Úrok z prodlení je odůvodněn ustanoveními § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ustanovení § 14 zákona. Žalobkyně nárok u žalované uplatnila dne , datum, , žalovaná se tedy v prodlení ocitla od , datum, . Úrok z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal z důvodů uvedených výše za přiměřenou, a to právě od , datum, .54. Na základě shora uvedených skutečností soud žalobkyni přiznal částku v celkové výši 76 000 Kč s příslušenstvím dle odst. 53 tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu zamítl.55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.56. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).57. Soud vyšel z tarifní hodnoty 76 000 Kč (56 000 Kč + 20 000 Kč) dle § 9a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”).58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 26 216 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 76 000 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze čtyř úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne , datum,  a , datum,  uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360 Kč ve výši 3 855,60 Kč, když advokát žalobkyně je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.)59. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2026:10.C.124.2025.1","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2026-01-28","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":124,"year":2025,"pageNumber":133},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Lukáš","lastName":"Kučera","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":[],"caseSubject":"o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"9a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"114","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"158","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"181","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"186","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"605","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POHLAVNI_STYK","DUSEVNI_UTRAPY","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","NAHRADA_NAKLADU","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NAKLADY_RIZENI","VYZIVNE","OCHRANA_OSOBNOSTI","CIRKEV","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}