{"uuid":"0e219476-5468-4e11-a80e-3d6239e0d5c3","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 69 221,29 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 221,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 441,21 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 67 321,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 763,27 Kč za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 69 221,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 22 668,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 221,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 441,21 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 67 321,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 763,27 Kč za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 69 221,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 22 668,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 221,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 8. 8. 2023 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr opakovaně až do výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smluvními podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, na základě toho tak byl sjednán úvěrový rámec ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný celkem načerpal částku 219 532 Kč a na úvěr uhradil celkem 225 532 Kč. Jelikož žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, byl žalobkyní ke dni 11. 12. 2025 úvěr zesplatněn. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně pohledávku ve výši 69 221,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 67 321,29 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný neuznal nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu. Namítnul, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť je zjevné, že žalobkyně řádně a s odbornou péči neposoudila a nezkoumala jeho úvěruschopnost před podpisem předmětné smlouvy. Uvedl, že z tvrzení žalobkyně vyplývá, že při údajném posuzování úvěruschopnosti vycházela primárně z informací od žalovaného a z registru SOLUS, NRKI a CEE, což ale není v souladu s judikaturou dostačující pro splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že se vůbec nezabývala skutečnými výdaji žalovaného a výdaje fiktivně a účelově určila na základě statistických ukazatelů a ekonomických modelů. Žalobkyně pak také tvrdí, že disponovala výpisy z účtu žalovaného, z kompletních výpisů z účtu ale vyplývá, že žalovaný splácel své závazky po splatnosti, což je skutečnost, která musela být žalobkyni zřejmá jak z výpisů, tak z databází SOLUS a NRKI. Dále upozornil, že došlo k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, ale ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vůbec nedošlo. Žalobkyně tak mohla v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy požadovat jen vrácení jistiny úvěru, kterou ale žalovaný již zcela uhradil. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 8. 8. 2023 uzavřena smlouva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrové rámce 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 17,90 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 2,559 % z úvěrového rámce a dále hradit úhradu za pojištění ve výši 8,90 % z minimální splátky úvěru. V průběhu trvání smlouvy o úvěru bylo možné úvěrový rámec zvýšit, a to až do maximální částky 500 000 Kč (viz citovaná smlouva). V průběhu trvání smlouvy byl úvěrový rámec navýšen až na 200 000 Kč. Žalovaný poprvé čerpal úvěr dne 8. 8. 2023, a to částku 35 000 Kč, přičemž dne 21. 8. 2023 čerpal částku 19 000 Kč a dne 23. 8. 2023 čerpal částku 19 000 Kč a žalovaný takto postupně čerpal úvěr až do 24. 8. 2024. Žalovaný celkem čerpal částku 219 532 Kč a celkem na úvěr uhradil částku 225 532 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, tak žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný a nemá děti, že má příjem ve výši 27 000 Kč ze zaměstnání, a že měsíční výdaje jeho domácnosti činí 9 500 Kč, které sestávají z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, ze splátek všech úvěrů ve výši 3 000 Kč a z ostatních výdajů ve výši 2 500 Kč (viz karta klienta, smlouva). Žalobkyně provedla výpočet MLS klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti v celkové výši 27 000 Kč odečetla částku životního minima (4 860 Kč), výši splátek zjištěných z NRKI mimo splátek u žalobkyně (2 256 Kč) a výši splátky schváleného úvěru (896 Kč). Dále provedla výpočet MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 27 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 0 Kč odečetla kromě splátky schváleného úvěru (896 Kč) měsíční výdaje na úvěry z žádosti (3 000 Kč), normativní náklady na bydlení ve výši 5 130 Kč a životní minimum členů domácnosti ve výši 4 860 Kč (viz ověření bonity MLS). Žalobkyně současně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, NRKI a v centrální evidenci exekucí (viz karta klienta). Z úvěrové zprávy vyplývá, že měl žalovaný podanou jednu žádost o splátkový kontrakt, a že měl jeden existující osobní úvěr se zbývající částkou 27 072 Kč a s měsíčními splátkami ve výši 2 256 Kč (viz úvěrová zpráva).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobkyně předložila soudu přehled pohybů na účtu žalovaného za období od 11. 5. 2023 do 6. 8. 2023, který si dle svých tvrzení vyžádala od žalovaného a prostřednictvím kterého si měla ověřit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného (viz přehled pohybů na účtech).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného, předloženého žalobkyní, jakožto i z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023, které předložil žalovaný, vyplývá, že měl žalovaný vysoké výdaje, přičemž výrazná část těchto výdajů je tvořena výběry hotovosti a v červenci 2023 činily nemalou část těchto výdajů mimořádné splátky úvěrů ve výši 35 000 Kč. V květnu 2025 měl žalovaný u své banky pohledávky po splatnosti, kdy se ocitl v prodlení s úhradou bankovního úvěru. Dne 23. 6. 2023 čerpal úvěr u své banky ve výši 25 000 Kč, další úvěry u banky pak čerpal dne 11. 7. 2023 ve výši 10 000 Kč, dne 17. 7. 2023 ve výši 5 000 Kč, dne 18. 7. 2023 ve výši 37 000 Kč a téhož dne ve výši 15 000 Kč. Z výpisů z účtu vyplývá, že žalovanému byla vyplácena mzda ve výši 23 290 Kč (viz přehled pohybů na účtech, výpis z účtu žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků ke dni 11. 12. 2025 úvěr zesplatnila (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne 11. 12. 2025). Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 30. 1. 2026 předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k uhrazení dlužné částky (viz předžalobní výzva k plnění, podací arch).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si sjednali dne 8. 8. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrové rámce 35 000 Kč, kterou může žalovaný čerpat opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve sjednaných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu došlo ke změně závazku v podobě navýšení úvěrového rámce na 200 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázán, má za to, že je výše specifikovaná smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že by provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného po změně závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru, a ani před uzavřením smlouvy neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Úvěr byl, jak je v samotné smlouvě uvedeno, ujednán s úvěrovým rámcem 35 000 Kč. Na listině „Výpis čerpání, splátek a úhrad“, ve které je evidováno veškeré čerpání a úhrady na úvěr, je ovšem uvedena výše úvěru 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že je ve smlouvě o úvěru sjednána možnost navýšení úvěrového rámce, je zřejmé, že v průběhu trvání smlouvy o úvěru došlo k navýšení úvěrového rámce, který byl v ní sjednán. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ je zjevné, že k navýšení úvěrového rámce došlo již po dvou týdnech, a to o 38 000 Kč, tj. o více než dvojnásobek původní výše úvěrového rámce. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla přitom žalobkyně povinna v takovém případě, tj. při významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, povinna posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jelikož netvrdila ani nedoložila, že by úvěruschopnost žalovaného znovu posoudila, nelze než uzavřít, že žalobkyně v rozporu s citovaným ustanovením úvěruschopnost žalovaného po navýšení úvěrového rámce neposoudila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud je přesvědčen, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného ani před uzavřením samotné smlouvy o úvěru. Provedla sice lustraci žalovaného v registrech, přičemž disponovala „výpisem z jeho účtu“ a dle svých tvrzení si jeho příjmy a výdaje ověřila tímto výpisem. Soud má ovšem o tomto tvrzení žalobkyně pochybnosti, neboť příjmy a výdaje, které zjistila z účtu žalovaného, nijak nezahrnula do svého výpočtu MLS, ve kterém vychází toliko z příjmu a výdajů uvedených žalovaným v žádosti, ze splátek zjištěných v NRKI a z výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně tak do výpočtu MLS zahrnula příjem žalovaného ve výši 27 000 Kč, přestože je z výpisu z účtu zjevné, že žalovanému byla vyplácena mzda jen ve výši 23 290 Kč, přičemž žalobkyně sice tvrdila, že po zjištění jeho skutečného příjmu opětovně provedla výpočet MLS, ovšem toto své tvrzení nepodložila žádným důkazem. Z výpisu z účtu je dále patrné, že žalovaný čerpal několik úvěrů od své banky, a to v časovém rozmezí jednoho měsíce dohromady celkem ve výši 92 000 Kč. K argumentu žalobkyně, že žalovaný úvěr dlouhodobě splácel, což má vést k závěru, že úvěruschopnost byla posouzena řádně, soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. C-755/22, kde (ve vztahu k výkladu směrnice Evropské unie 2008/48/ES, která byla do českého práva transponována zákonem o spotřebitelském úvěru) shrnul že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Nadto sama skutečnost, že žalovaný splácel úvěr, ještě nevypovídá nic o tom, z jakých prostředků tak činil. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 10. 10. 2024, č. j. 27 Co 166/2024-250, v tomto ohledu uvádí, že „Faktické splacení dluhu spotřebitelem či nevznesení námitek vůči smlouvě a nárokům poskytovatele úvěru nesvědčí samo o sobě o schopnosti spotřebitele dluh splácet, neboť úvěr mohl být uhrazen např. z nových dluhů spotřebitele (tzv. vytloukání klínu klínem).“ Skutečnost, že žalovaný měsíc před uzavřením smlouvy čerpal několik úvěrů od své banky, může napovídat o tom, že se žalovaný začínal v takové „dluhové spirále“ ocitat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalobkyně nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným, který zde existoval, posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta celkem částka 219 532 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 225 532 Kč, kterou je potřeba započíst na bezdůvodné obohacení. Z tohoto započtení vyplývá, že žalovaný již poskytnutou jistinu zcela vrátil, ba dokonce přeplatil, a žalobkyni tak již nic nedluží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že měl žalovaný povinnost vrátit poskytnutou jistinu v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisela od výzvy k plnění žalobkyně, nýbrž od možností žalovaného; nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. by žalobkyni vznikl teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nově určené době splatnosti. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný již poskytnutou jistinu zcela vrátil, nemohl se ocitnout v prodlení se zaplacením bezdůvodného obohacení, a tudíž tak nemohl a ani už nemůže žalobkyni vzniknout nárok na úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v celém rozsahu, tj. žalobní nárok na zaplacení částky 69 221,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 441,21 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 67 321,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 763,27 Kč za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 69 221,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšným, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného ve výši 22 668,55 Kč sestávají z mimosmluvní odměny advokáta podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), ve výši 15 600 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k předžalobní výzvě, vyjádření k žalobě na výzvu soudu, účast na jednání dne 23. 4. 2026 ) po 3 900 Kč při tarifní hodnotě 69 221,29 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 800 Kč za čtyři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., z náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 600 Kč za čtyři i jen započaté půlhodiny strávené při cestě z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jednání a zpět po 150 Kč za každou započatou půlhodinu, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 1, 5 a. t. ve výši 734,34 Kč stanovené podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a to za 92 najetých km při spotřebě 6 l/100 km, kdy cena za jeden litr benzinu 95 oktanů činí dle § 4 písm. a) citované vyhlášky částku 34,70 Kč a sazba základní náhrady za používání vozidla činí dle § 1 písm. b) citované vyhlášky částku 5,90 Kč, a z daně z přidané hodnoty ve výši 3 934,21 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť je advokát žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud stanovil žalobkyni podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 69 221,29 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 8. 8. 2023 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr opakovaně až do výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smluvními podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce, na základě toho tak byl sjednán úvěrový rámec ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve sjednaných splátkách. Žalovaný celkem načerpal částku 219 532 Kč a na úvěr uhradil celkem 225 532 Kč. Jelikož žalovaný nehradil poskytnutý úvěr řádně a včas, byl žalobkyní ke dni 11. 12. 2025 úvěr zesplatněn. Ke dni sepsání žaloby evidovala žalobkyně pohledávku ve výši 69 221,29 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 67 321,29 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 000 Kč.2. Žalovaný neuznal nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu. Namítnul, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť je zjevné, že žalobkyně řádně a s odbornou péči neposoudila a nezkoumala jeho úvěruschopnost před podpisem předmětné smlouvy. Uvedl, že z tvrzení žalobkyně vyplývá, že při údajném posuzování úvěruschopnosti vycházela primárně z informací od žalovaného a z registru SOLUS, NRKI a CEE, což ale není v souladu s judikaturou dostačující pro splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost. Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že se vůbec nezabývala skutečnými výdaji žalovaného a výdaje fiktivně a účelově určila na základě statistických ukazatelů a ekonomických modelů. Žalobkyně pak také tvrdí, že disponovala výpisy z účtu žalovaného, z kompletních výpisů z účtu ale vyplývá, že žalovaný splácel své závazky po splatnosti, což je skutečnost, která musela být žalobkyni zřejmá jak z výpisů, tak z databází SOLUS a NRKI. Dále upozornil, že došlo k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, ale ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vůbec nedošlo. Žalobkyně tak mohla v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy požadovat jen vrácení jistiny úvěru, kterou ale žalovaný již zcela uhradil. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 8. 8. 2023 uzavřena smlouva , hodnota,  (dále též „smlouva“), kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrové rámce 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 17,90 % ročně v měsíčních splátkách v minimální výši 2,559 % z úvěrového rámce a dále hradit úhradu za pojištění ve výši 8,90 % z minimální splátky úvěru. V průběhu trvání smlouvy o úvěru bylo možné úvěrový rámec zvýšit, a to až do maximální částky 500 000 Kč (viz citovaná smlouva). V průběhu trvání smlouvy byl úvěrový rámec navýšen až na 200 000 Kč. Žalovaný poprvé čerpal úvěr dne 8. 8. 2023, a to částku 35 000 Kč, přičemž dne 21. 8. 2023 čerpal částku 19 000 Kč a dne 23. 8. 2023 čerpal částku 19 000 Kč a žalovaný takto postupně čerpal úvěr až do 24. 8. 2024. Žalovaný celkem čerpal částku 219 532 Kč a celkem na úvěr uhradil částku 225 532 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad).5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, tak žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný a nemá děti, že má příjem ve výši 27 000 Kč ze zaměstnání, a že měsíční výdaje jeho domácnosti činí 9 500 Kč, které sestávají z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, ze splátek všech úvěrů ve výši 3 000 Kč a z ostatních výdajů ve výši 2 500 Kč (viz karta klienta, smlouva). Žalobkyně provedla výpočet MLS klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti v celkové výši 27 000 Kč odečetla částku životního minima (4 860 Kč), výši splátek zjištěných z NRKI mimo splátek u žalobkyně (2 256 Kč) a výši splátky schváleného úvěru (896 Kč). Dále provedla výpočet MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 27 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 0 Kč odečetla kromě splátky schváleného úvěru (896 Kč) měsíční výdaje na úvěry z žádosti (3 000 Kč), normativní náklady na bydlení ve výši 5 130 Kč a životní minimum členů domácnosti ve výši 4 860 Kč (viz ověření bonity MLS). Žalobkyně současně provedla kontrolu žalovaného v registru SOLUS, NRKI a v centrální evidenci exekucí (viz karta klienta). Z úvěrové zprávy vyplývá, že měl žalovaný podanou jednu žádost o splátkový kontrakt, a že měl jeden existující osobní úvěr se zbývající částkou 27 072 Kč a s měsíčními splátkami ve výši 2 256 Kč (viz úvěrová zpráva).6. Žalobkyně předložila soudu přehled pohybů na účtu žalovaného za období od 11. 5. 2023 do 6. 8. 2023, který si dle svých tvrzení vyžádala od žalovaného a prostřednictvím kterého si měla ověřit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného (viz přehled pohybů na účtech).7. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného, předloženého žalobkyní, jakožto i z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023, které předložil žalovaný, vyplývá, že měl žalovaný vysoké výdaje, přičemž výrazná část těchto výdajů je tvořena výběry hotovosti a v červenci 2023 činily nemalou část těchto výdajů mimořádné splátky úvěrů ve výši 35 000 Kč. V květnu 2025 měl žalovaný u své banky pohledávky po splatnosti, kdy se ocitl v prodlení s úhradou bankovního úvěru. Dne 23. 6. 2023 čerpal úvěr u své banky ve výši 25 000 Kč, další úvěry u banky pak čerpal dne 11. 7. 2023 ve výši 10 000 Kč, dne 17. 7. 2023 ve výši 5 000 Kč, dne 18. 7. 2023 ve výši 37 000 Kč a téhož dne ve výši 15 000 Kč. Z výpisů z účtu vyplývá, že žalovanému byla vyplácena mzda ve výši 23 290 Kč (viz přehled pohybů na účtech, výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu,  za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023).8. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků ke dni 11. 12. 2025 úvěr zesplatnila (viz výzva ke splacení celého úvěru ze dne 11. 12. 2025). Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 30. 1. 2026 předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k uhrazení dlužné částky (viz předžalobní výzva k plnění, podací arch).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si sjednali dne 8. 8. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrové rámce 35 000 Kč, kterou může žalovaný čerpat opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve sjednaných měsíčních splátkách. V průběhu trvání úvěrového vztahu došlo ke změně závazku v podobě navýšení úvěrového rámce na 200 000 Kč.14. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázán, má za to, že je výše specifikovaná smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že by provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného po změně závazku spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru, a ani před uzavřením smlouvy neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného tak, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.15. Úvěr byl, jak je v samotné smlouvě uvedeno, ujednán s úvěrovým rámcem 35 000 Kč. Na listině „Výpis čerpání, splátek a úhrad“, ve které je evidováno veškeré čerpání a úhrady na úvěr, je ovšem uvedena výše úvěru 200 000 Kč. Vzhledem k tomu, že je ve smlouvě o úvěru sjednána možnost navýšení úvěrového rámce, je zřejmé, že v průběhu trvání smlouvy o úvěru došlo k navýšení úvěrového rámce, který byl v ní sjednán. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ je zjevné, že k navýšení úvěrového rámce došlo již po dvou týdnech, a to o 38 000 Kč, tj. o více než dvojnásobek původní výše úvěrového rámce. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla přitom žalobkyně povinna v takovém případě, tj. při významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, povinna posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jelikož netvrdila ani nedoložila, že by úvěruschopnost žalovaného znovu posoudila, nelze než uzavřít, že žalobkyně v rozporu s citovaným ustanovením úvěruschopnost žalovaného po navýšení úvěrového rámce neposoudila.16. Soud je přesvědčen, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného ani před uzavřením samotné smlouvy o úvěru. Provedla sice lustraci žalovaného v registrech, přičemž disponovala „výpisem z jeho účtu“ a dle svých tvrzení si jeho příjmy a výdaje ověřila tímto výpisem. Soud má ovšem o tomto tvrzení žalobkyně pochybnosti, neboť příjmy a výdaje, které zjistila z účtu žalovaného, nijak nezahrnula do svého výpočtu MLS, ve kterém vychází toliko z příjmu a výdajů uvedených žalovaným v žádosti, ze splátek zjištěných v NRKI a z výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně tak do výpočtu MLS zahrnula příjem žalovaného ve výši 27 000 Kč, přestože je z výpisu z účtu zjevné, že žalovanému byla vyplácena mzda jen ve výši 23 290 Kč, přičemž žalobkyně sice tvrdila, že po zjištění jeho skutečného příjmu opětovně provedla výpočet MLS, ovšem toto své tvrzení nepodložila žádným důkazem. Z výpisu z účtu je dále patrné, že žalovaný čerpal několik úvěrů od své banky, a to v časovém rozmezí jednoho měsíce dohromady celkem ve výši 92 000 Kč. K argumentu žalobkyně, že žalovaný úvěr dlouhodobě splácel, což má vést k závěru, že úvěruschopnost byla posouzena řádně, soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024, sp. zn. C-755/22, kde (ve vztahu k výkladu směrnice Evropské unie 2008/48/ES, která byla do českého práva transponována zákonem o spotřebitelském úvěru) shrnul že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Nadto sama skutečnost, že žalovaný splácel úvěr, ještě nevypovídá nic o tom, z jakých prostředků tak činil. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 10. 10. 2024, č. j. 27 Co 166/2024-250, v tomto ohledu uvádí, že „Faktické splacení dluhu spotřebitelem či nevznesení námitek vůči smlouvě a nárokům poskytovatele úvěru nesvědčí samo o sobě o schopnosti spotřebitele dluh splácet, neboť úvěr mohl být uhrazen např. z nových dluhů spotřebitele (tzv. vytloukání klínu klínem).“ Skutečnost, že žalovaný měsíc před uzavřením smlouvy čerpal několik úvěrů od své banky, může napovídat o tom, že se žalovaný začínal v takové „dluhové spirále“ ocitat.17. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalobkyně nárok toliko na vrácení poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným, který zde existoval, posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta celkem částka 219 532 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku 225 532 Kč, kterou je potřeba započíst na bezdůvodné obohacení. Z tohoto započtení vyplývá, že žalovaný již poskytnutou jistinu zcela vrátil, ba dokonce přeplatil, a žalobkyni tak již nic nedluží.18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že měl žalovaný povinnost vrátit poskytnutou jistinu v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisela od výzvy k plnění žalobkyně, nýbrž od možností žalovaného; nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. by žalobkyni vznikl teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nově určené době splatnosti. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný již poskytnutou jistinu zcela vrátil, nemohl se ocitnout v prodlení se zaplacením bezdůvodného obohacení, a tudíž tak nemohl a ani už nemůže žalobkyni vzniknout nárok na úrok z prodlení.19. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v celém rozsahu, tj. žalobní nárok na zaplacení částky 69 221,29 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 441,21 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 67 321,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 763,27 Kč za období od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 69 221,29 Kč od 17. 3. 2026 do zaplacení, se zamítá (výrok I.).20. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšným, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného ve výši 22 668,55 Kč sestávají z mimosmluvní odměny advokáta podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, v platném znění (dále jen „a. t.“), ve výši 15 600 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k předžalobní výzvě, vyjádření k žalobě na výzvu soudu, účast na jednání dne 23. 4. 2026 ) po 3 900 Kč při tarifní hodnotě 69 221,29 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 1 800 Kč za čtyři úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., z náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 600 Kč za čtyři i jen započaté půlhodiny strávené při cestě z , obec,  do , obec,  na jednání a zpět po 150 Kč za každou započatou půlhodinu, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 1, 5 a. t. ve výši 734,34 Kč stanovené podle vyhlášky č. 573/2025 Sb., a to za 92 najetých km při spotřebě 6 l/100 km, kdy cena za jeden litr benzinu 95 oktanů činí dle § 4 písm. a) citované vyhlášky částku 34,70 Kč a sazba základní náhrady za používání vozidla činí dle § 1 písm. b) citované vyhlášky částku 5,90 Kč, a z daně z přidané hodnoty ve výši 3 934,21 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť je advokát žalovaného plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalovaného (výrok II.).21. Soud stanovil žalobkyni podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSZL:2026:44.C.79.2026.1","publishedAt":"2026-09-25","decisionAt":"2026-04-23","caseNumber":{"senate":44,"registry":"C","index":79,"year":2026,"pageNumber":82},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kamila","lastName":"Bryolová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSZL","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení  69 221,29 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}