{"uuid":"0e56e99b-0a0c-4373-9da7-ee74aa2c1eb0","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Novosada a soudkyň Mgr. Kateřiny Sedlákové a JUDr. Ludmily Petrákové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o ochranu osobnosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. října 2024, č. j. 31 C 78/2023-93, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. března 2025, č. j. 31 C 78/2023-133,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhal omluvy za výrok, že byl pravomocně odsouzen za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":", uvedený žalovaným dne 19. 10. 2022 na shromáždění vlastníků jednotek domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II a III potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V mění tak, že žalovaný je povinen zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin dotačního podvodu při čerpání dotací na obnovu domovního fondu, resp. za trestný čin pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":"; ve zbývajícím rozsahu se žaloba ohledně tohoto žádání zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhal omluvy za výrok, že byl pravomocně odsouzen za , Výrok, , uvedený žalovaným dne 19. 10. 2022 na shromáždění vlastníků jednotek domu , adresa, .II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II a III potvrzuje.III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku V mění tak, že žalovaný je povinen zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin dotačního podvodu při čerpání dotací na obnovu domovního fondu, resp. za trestný čin pro , Výrok, ; ve zbývajícím rozsahu se žaloba ohledně tohoto žádání zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaslat žalobci písemnou omluvu v navrženém znění a dále uložení povinnosti žalovanému zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin. Tvrdí, že žalovaný o něm veřejně sděluje nepravdivé a zavádějící informace. Takto na zasedání shromáždění vlastníků jednotek domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" konaném dne 19. 10. 2022 o žalobci rozhlašoval, že byl pravomocně odsouzen za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":", ačkoliv věděl, že odsuzující rozsudek byl dovolacím soudem zrušen a žalobce byl obvinění z přečinu dotačního podvodu, jehož se měl dopustit v souvislosti s podáním žádosti o dotaci na výměnu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Předmět","anonStyle":"ANON"},{"text":", pravomocně zproštěn. Na tomto zasedání byla přítomna řada vlastníků a výrok žalovaného byl způsobilý ohrozit vážnost žalobce, jenž je jedním z místopředsedů Společenství vlastníků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce za trestný čin dotačního podvodu uvedl i v podnětu k zahájení řízení o výmaz žalobce z rejstříku společenství vlastníků jednotek, jenž byl doručen Městskému soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 24. 6. 2021, a v opraveném podnětu ze dne 2. 8. 2021. Tato tvrzení se objevila i v podání žalovaného ze dne 16. 12. 2022, které adresoval Úřadu městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", v řízení vedeném pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný v něm označil žalobce za „samozvaného zástupce“, který začal svůj byt „zcela svévolně, bezohledně a arogantně, jak je u něj koneckonců obvyklé, rekonstruovat bez stavebního povolení nebo i jen ohlášení“ a za „v určité fázi řízení i pravomocně odsouzeného pro dotační podvod při čerpání dotací na obnovu domovního fondu poskytovaných MČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Svá tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce žalovaný zopakoval i při jiných příležitostech (například v emailech rozeslaných správci domu či jednotlivým obyvatelům domu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 6 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění „","anonStyle":"NONE"},{"text":"omluva","anonStyle":"ANON"},{"text":": za tvrzení, že jste byl pravomocně odsouzen za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":", které jsme uvedl na zasedání shromáždění společenství vlastníků jednotek domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" konaném dne 19. 10. 2022“ (výrok I). Dále žalovanému uložil povinnost zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin (výrok V). Žalobu naopak zamítl v části, v níž se žalobce domáhal omluvy za výroky uvedené v podáních žalovaného k Městskému soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 6. 2021 a ze dne 2. 8. 2021 a v podání ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 16. 12. 2022 (výrok II a III). O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 27 500 Kč (výrok IV). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci včasné a přípustné odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce svým odvoláním napadá zamítavý výrok II a III rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že soud prvního stupně se při svém závěru, že žalovaný nemohl neoprávněně zasáhnout do osobnostních práv obsahem podání adresovaných soudu a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť se jednalo o výkon zákonem stanovených oprávnění, nedostatečně vypořádal s otázkou, zda žalovaný nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností. Žalobce je přesvědčen, že pokud jde o podání k Městskému soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobce meze svých oprávnění překročil, neboť těmito podáními usiloval o výmaz žalobce jako člena výboru společenství jednotek z rejstříku, ačkoliv v době, kdy tato podání činil, věděl, že rozsudek, jímž byl žalobce odsouzen za trestný čin, byl již zrušen. To ale neuvedl. Přitom mu muselo být zřejmé, že tato podání jsou neopodstatněná, neboť si musel být vědom toho, že funkci člena výboru nelze vykonávat jen po dobu trvání překážky, jakož i toho, že tato překážka již pominula. Žalovaný tak zneužil svých subjektivních práv a jeho počínání mělo šikanózní charakter. Rovněž v podání ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaný hranici oprávněnosti zásahu do osobnostních práv překročil, když označil žalobce za samozvaného zástupce, který začal svůj byt svévolně, bezohledně a arogantně rekonstruovat bez stavebního povolení a o němž současně uvedl i to, že byl v určité fázi řízení pravomocně odsouzen pro dotační podvod. Tato vyjádření se nijak nevztahují k podstatě projednávané záležitosti, totiž stavebním úpravám, a jejich jediným cílem je poškodit žalobce. Předmětné výroky mají zčásti povahu skutkových tvrzení a zčásti hodnotících soudů, přičemž skutková tvrzení jsou podána tak, že skutečnost zkreslují, neboť žalovaný zamlčuje následné zrušení odsuzujícího rozsudku dovolacím soudem. V podání ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaný tuto skutečnost sice vyloženě nezamlčel, nicméně jeho tvrzení se projednávané věci nijak netýkala. Pokud jde o hodnotící soudy, ty se nezakládají na informaci nepravdivé, ale na informaci zkreslené, a jejich forma je navíc nepřiměřená. Žalovaný se tedy o žalobci vyjadřoval převážně bezúčelně a svévolně, a pokud mělo jít o výkon subjektivního práva, pak šlo o šikanózní výkon práva. Žalobce navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II a III tak, že žalobnímu žádání vyhoví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný brojí odvoláním proti vyhovujícímu výroku I a V rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že závěr, který soud prvního stupně učinil ve vztahu k výrokům uvedeným v podáních žalovaného k soudu a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", je třeba vztáhnout též na projev žalovaného na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022. Inkriminovaný projev žalovaného byl učiněn za situace, kdy žalobce stále vystupoval jako člen statutárního orgánu, a jako takový byl zapsán i ve veřejném rejstříku, ačkoliv v důsledku předchozího pravomocného odsouzení pro trestný čin jeho funkce zanikla. Na tom nic nezměnilo ani následné zrušení odsuzujícího rozsudku. Jelikož však žalobce i nadále jako statutární orgán společenství vlastníků jednotek vystupoval, považoval žalovaný za nutné upozornit na jeho pravomocné odsouzení nejvyšší orgán společenství, tedy shromáždění vlastníků. Žalovaný dále namítá, že samotná dikce výroku, za který by se měl omluvit, nejenže nebyla vyřčena, ale ani nebyla v řízení prokázána. Zápis ze shromáždění byl zcela v režii žalobce, a nemůže tak být považován za relevantní důkaz. Soud prvního stupně nesprávně rozhodl i o nákladech řízení, neboť žaloba byla v převážné části zamítnuta, a proto by měl být k povinnosti nahradit náklady řízení zavázán žalobce. Při jednání odvolacího soudu dne 14. 8. 2025 žalovaný doplnil, že výrok V rozsudku soudu prvního stupně napadá proto, že skutečnost, že žalobce byl po určitou dobu pravomocně odsouzen, je pravdivá a nelze ji zhojit. Proto pokud to bude i v budoucnu tvrdit, bude to pravda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je zčásti důvodné, odvolání žalobce nikoliv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který doplnil zjištěním (§ 213 odst. 4 o. s. ř.), jež učinil z usnesení Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 6. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tímto usnesením bylo zahájeno řízení o dosažení shody mezi zápisem v rejstříku společenství vlastníků jednotek a skutečným stavem a v rejstříku společenství vlastníků jednotek byl vymazán žalobce jako člen statutárního orgánu Společenství vlastníků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", který přestal splňovat podmínky pro výkon funkce dne 23. 9. 2020. Rejstříkový soud, jak vyplývá z odůvodnění usnesení, zjistil ze své činnosti (neboť samo společenství vlastníků jednotek svou povinnost podat návrh na výmaz nesplnilo), že žalobce byl rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 23. 9. 2020, odsouzen pro přečin dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 4 trestního zákoníku, a tím pozbyl způsobilost k výkonu funkce člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek a jeho členství v tomto orgánu ke dni právní moci rozhodnutí zaniklo ex lege. I když se na žalobce s ohledem na rozsudek Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 6. 2021, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", hledí, jako by nebyl odsouzen, jeho členství ve statutárním orgánu se tím bez dalšího neobnovuje. Žalobce ve svém vyjádření k tomuto listinnému důkazu potvrdil, že usnesení rejstříkového soudu o výmazu jeho osoby coby člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek nabylo právní moci. Žalobce nebyl účastníkem řízení, a nemohl se tak proti výmazu nijak bránit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku správně citoval relevantní normy objektivního práva, které tedy odvolací soud již znovu neopakuje, a správný je též jeho závěr, že žalovaný obsahem svých podání k Městskému soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 6. 2021 a 2. 8. 2021, jakož i podání ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 16. 12. 2022 realizoval svá zákonem stanovená oprávnění obracet se na státní orgány s podněty a jinými podáními. V těchto případech se o neoprávněný zásah (zpravidla) nejedná. Ani odvolací soud pak neshledává v jednání žalovaného exces, který by mohl ochranu poskytovanou tomuto kvalifikovanému případu svobody projevu vyloučit. Za exces je v podobných případech považováno zejména křivé obvinění či křivá výpověď nebo jiné obdobně závažné jednání (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 13/2007). V posuzovaném případě se žalovaný svým podnětem obrátil na rejstříkový soud, aby poukázal na skutečnost, která dle jeho přesvědčení způsobila zánik funkce žalobce coby člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek, neboli podal podnět k orgánu, který je oprávněn se danou věcí zabývat. Je pak věcí tohoto orgánu, aby podání prověřil, vyhodnotil a přijal tomu odpovídající postup. Jak bylo ostatně prokázáno, rejstříkový soud (byť až v roce 2024) řízení o výmaz skutečně zahájil a z důvodů, na něž žalovaný poukazoval, žalobce jako člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek vymazal. Co se týče podání ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle jeho obsahu se jedná o vyjádření žalovaného k odvolání jiného vlastníka bytové jednotky v probíhajícím řízení, které se týkalo stavebních úprav v domě prováděných bez povolení. Žalovaný v něm poukázal na to, že jménem současného výboru společenství vlastníků jednotek, který měl iniciovat místní šetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", jedná „samozvaný zástupce“ (žalobce), jehož funkce zanikla v důsledku pravomocného odsouzení, na čemž nic nezměnilo ani zrušení tohoto rozhodnutí v dovolacím řízení. K osobě žalobce pak dodal, že tento začal sám před lety rekonstruovat svou bytovou jednotku bez stavebního povolení a musel si o ně dodatečně požádat. I v tomto případě platí, že žalovaný využil svého zákonného práva činit podání ke kompetentnímu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":". Výroky žalovaného stran zániku funkce žalobce jsou pravdivé (viz shora) a pravdivé je též tvrzení, že žalobce v minulosti prováděl stavební úpravy své bytové jednotky bez příslušného rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" (viz bod 24 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Na tomto reálném podkladě jsou pak založeny i hodnotové soudy žalovaného (o samozvaném zástupci a svévolném, bezohledném a arogantním počínání žalobce při nepovolené rekonstrukci), které nevybočují z mezí slušnosti a zcela jistě nedosahují závažnosti případů, v nichž judikatura obvykle spatřuje exces z výkonu petičního práva (práva obracet se na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nelze-li jednání žalovaného hodnotit jako neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce, pak nemůže být opodstatněný ani požadavek na satisfakci v podobě navrhované omluvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II a III podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Pokud jde o výroky žalovaného pronesené na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022, ze zápisu (jehož správnost potvrdila svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla zapisovatelkou) neplyne, že by žalovaný tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce „za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ uváděl ve spojitosti s upozorněním na zánik funkce žalobce ve statutárním orgánu společenství. Naopak byly pronášeny bez jakékoliv souvislosti s touto skutečností, a to v době, kdy trestní kauza žalobce již byla definitivně ukončena zprošťujícím rozsudkem. Žalovaný tak informoval ostatní shromážděné vlastníky nepravdivě. Odvolací soud však přihlédl k tomu, že na místě byl přítomen žalobce, který se ihned proti těmto výrokům ohradil a věc uvedl na pravou míru – vysvětlil, že jeho pravomocné odsouzení bylo zrušeno a ve výsledku byl veškerých obvinění zproštěn. Sdělení žalovaného nezaznamenalo ani žádný větší ohlas u přítomných vlastníků, kteří – jak vyplynulo z výpovědi svědků – vědí, že mezi účastníky nepanují dobré vztahy a že „na schůzi vždy po sobě jedou“ (viz výpověď svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a sdělení žalovaného tak nepřikládali žádnou zvláštní váhu. Vzhledem k uvedenému kontextu dospěl odvolací soud k závěru, že jednání žalovaného na schůzi (jeho výrok na adresu žalobce) v posledku nedosáhlo takové intenzity, aby bylo objektivně způsobilé žalobce na jeho osobnostních právech poškodit natolik vážně, že by bylo na místě přiznat žalobci satisfakci. V projednávané věci se pak nejlépe hodí zmínit všeobecně uznávaný a v soudní praxi stále opakovaný závěr Ústavního soudu, že každé zveřejnění nepravdivého (popř. nevhodného) údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv; takový zásah je dán pouze tehdy, jestliže (mimo jiné) v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze (I. ÚS 156/99).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu, kterou se žalobce domáhal omluvy za výroky žalovaného na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022, zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o žalobní požadavek na zdržení se zásahu do osobnostních práv žalobce tvrzením o jeho pravomocném odsouzení za trestný čin, odvolací soud jej shledává důvodným, nikoliv však v celé žalobcem navržené šíři, nýbrž jen ohledně konkrétní trestné činnosti, kterou žalovaný žalobci neoprávněně přisuzuje, a tím jej poškozuje na jeho cti. Žalovaný se mýlí, domnívá-li se, že nemusí ctít presumpci neviny jen proto, že v určité fázi trestního řízení došlo k pravomocnému odsouzení žalobce. Za situace, kdy toto rozhodnutí bylo později zrušeno a žalobce byl výsledně zproštěn viny, je třeba na něj hledět jako na nevinného a nelze o něm tvrdit opak. Jelikož žalovaný tuto skutečnost nerespektuje a výroků o pravomocném odsouzení žalobce za trestný čin dotačního podvodu se nehodlá ani napříště vyvarovat (jak prohlásil při jednání před soudem prvního stupně dne 25. 10. 2023 a 5. 4. 2024 a rovněž před odvolacím soudem dne 14. 8. 2025), hrozí nebezpečí uskutečnění neoprávněného zásahu i do budoucna. Z toho, jak žalovaný zprávu o žalobcově přechodném odsouzení opakovaně podával, resp. též z postoje žalovaného vyjádřeného při soudních jednáních, je zřejmé, že žalovaný v některých případech nezmiňuje, že nakonec došlo ke zproštění obžaloby (či viny), přičemž takovéto dílčí (a proto nesprávné, prakticky nepravdivé) informování o trestní věci žalobce hrozí ze strany žalovaného též v budoucnu. Je proto namístě zabránit hrozící újmě na osobnostních právech žalobce uložením povinnosti žalovanému zdržet se těchto výroků o žalobcově pravomocném odsouzení (tzv. bez dalšího). Celé konstatování, že po určitou dobu byl žalobce pravomocně odsouzen a že následně byl obžaloby zproštěn, zakázáno není, neboť je pravdivé, nezavádějící.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V tak, že žalobci uložil povinnost zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin dotačního podvodu při čerpání dotací na obnovu domovního fondu, resp. za trestný čin pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Výrok","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jak zaznělo na shromáždění společenství vlastníků dne 19. 10. 2022), a ve zbývajícím rozsahu žalobního žádání (které zákaz formuluje obecně bez vztahu ke konkrétnímu činu) žalobu zamítl, neboť pro takto široké omezení projevu žalovaného nejsou dány důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale též o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Tím je odklizen nákladový výrok IV rozsudku soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že procesní úspěch obou účastníků byl srovnatelný (žalobce uspěl se svým zdržovacím nárokem, avšak neuspěl s omluvou, žalovaný naopak), rozhodl odvolací soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaslat žalobci písemnou omluvu v navrženém znění a dále uložení povinnosti žalovanému zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin. Tvrdí, že žalovaný o něm veřejně sděluje nepravdivé a zavádějící informace. Takto na zasedání shromáždění vlastníků jednotek domu , adresa,  konaném dne 19. 10. 2022 o žalobci rozhlašoval, že byl pravomocně odsouzen za , Výrok, , ačkoliv věděl, že odsuzující rozsudek byl dovolacím soudem zrušen a žalobce byl obvinění z přečinu dotačního podvodu, jehož se měl dopustit v souvislosti s podáním žádosti o dotaci na výměnu , Předmět, , pravomocně zproštěn. Na tomto zasedání byla přítomna řada vlastníků a výrok žalovaného byl způsobilý ohrozit vážnost žalobce, jenž je jedním z místopředsedů Společenství vlastníků , adresa, . Žalovaný tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce za trestný čin dotačního podvodu uvedl i v podnětu k zahájení řízení o výmaz žalobce z rejstříku společenství vlastníků jednotek, jenž byl doručen Městskému soudu v , adresa,  dne 24. 6. 2021, a v opraveném podnětu ze dne 2. 8. 2021. Tato tvrzení se objevila i v podání žalovaného ze dne 16. 12. 2022, které adresoval Úřadu městské části , adresa, , , orgán, , v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný v něm označil žalobce za „samozvaného zástupce“, který začal svůj byt „zcela svévolně, bezohledně a arogantně, jak je u něj koneckonců obvyklé, rekonstruovat bez stavebního povolení nebo i jen ohlášení“ a za „v určité fázi řízení i pravomocně odsouzeného pro dotační podvod při čerpání dotací na obnovu domovního fondu poskytovaných MČ , adresa, “. Svá tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce žalovaný zopakoval i při jiných příležitostech (například v emailech rozeslaných správci domu či jednotlivým obyvatelům domu).2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodě 6 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaslat žalobci písemnou omluvu ve znění „, omluva, : za tvrzení, že jste byl pravomocně odsouzen za , Výrok, , které jsme uvedl na zasedání shromáždění společenství vlastníků jednotek domu , adresa,  konaném dne 19. 10. 2022“ (výrok I). Dále žalovanému uložil povinnost zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin (výrok V). Žalobu naopak zamítl v části, v níž se žalobce domáhal omluvy za výroky uvedené v podáních žalovaného k Městskému soudu v , adresa,  ze dne 24. 6. 2021 a ze dne 2. 8. 2021 a v podání ke , orgán,  ze dne 16. 12. 2022 (výrok II a III). O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 27 500 Kč (výrok IV). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.4. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci včasné a přípustné odvolání.5. Žalobce svým odvoláním napadá zamítavý výrok II a III rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že soud prvního stupně se při svém závěru, že žalovaný nemohl neoprávněně zasáhnout do osobnostních práv obsahem podání adresovaných soudu a , orgán, , neboť se jednalo o výkon zákonem stanovených oprávnění, nedostatečně vypořádal s otázkou, zda žalovaný nevybočil z mezí takto stanovených práv a povinností. Žalobce je přesvědčen, že pokud jde o podání k Městskému soudu v , adresa, , žalobce meze svých oprávnění překročil, neboť těmito podáními usiloval o výmaz žalobce jako člena výboru společenství jednotek z rejstříku, ačkoliv v době, kdy tato podání činil, věděl, že rozsudek, jímž byl žalobce odsouzen za trestný čin, byl již zrušen. To ale neuvedl. Přitom mu muselo být zřejmé, že tato podání jsou neopodstatněná, neboť si musel být vědom toho, že funkci člena výboru nelze vykonávat jen po dobu trvání překážky, jakož i toho, že tato překážka již pominula. Žalovaný tak zneužil svých subjektivních práv a jeho počínání mělo šikanózní charakter. Rovněž v podání ke , orgán,  žalovaný hranici oprávněnosti zásahu do osobnostních práv překročil, když označil žalobce za samozvaného zástupce, který začal svůj byt svévolně, bezohledně a arogantně rekonstruovat bez stavebního povolení a o němž současně uvedl i to, že byl v určité fázi řízení pravomocně odsouzen pro dotační podvod. Tato vyjádření se nijak nevztahují k podstatě projednávané záležitosti, totiž stavebním úpravám, a jejich jediným cílem je poškodit žalobce. Předmětné výroky mají zčásti povahu skutkových tvrzení a zčásti hodnotících soudů, přičemž skutková tvrzení jsou podána tak, že skutečnost zkreslují, neboť žalovaný zamlčuje následné zrušení odsuzujícího rozsudku dovolacím soudem. V podání ke , orgán,  žalovaný tuto skutečnost sice vyloženě nezamlčel, nicméně jeho tvrzení se projednávané věci nijak netýkala. Pokud jde o hodnotící soudy, ty se nezakládají na informaci nepravdivé, ale na informaci zkreslené, a jejich forma je navíc nepřiměřená. Žalovaný se tedy o žalobci vyjadřoval převážně bezúčelně a svévolně, a pokud mělo jít o výkon subjektivního práva, pak šlo o šikanózní výkon práva. Žalobce navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II a III tak, že žalobnímu žádání vyhoví.6. Žalovaný brojí odvoláním proti vyhovujícímu výroku I a V rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že závěr, který soud prvního stupně učinil ve vztahu k výrokům uvedeným v podáních žalovaného k soudu a , orgán, , je třeba vztáhnout též na projev žalovaného na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022. Inkriminovaný projev žalovaného byl učiněn za situace, kdy žalobce stále vystupoval jako člen statutárního orgánu, a jako takový byl zapsán i ve veřejném rejstříku, ačkoliv v důsledku předchozího pravomocného odsouzení pro trestný čin jeho funkce zanikla. Na tom nic nezměnilo ani následné zrušení odsuzujícího rozsudku. Jelikož však žalobce i nadále jako statutární orgán společenství vlastníků jednotek vystupoval, považoval žalovaný za nutné upozornit na jeho pravomocné odsouzení nejvyšší orgán společenství, tedy shromáždění vlastníků. Žalovaný dále namítá, že samotná dikce výroku, za který by se měl omluvit, nejenže nebyla vyřčena, ale ani nebyla v řízení prokázána. Zápis ze shromáždění byl zcela v režii žalobce, a nemůže tak být považován za relevantní důkaz. Soud prvního stupně nesprávně rozhodl i o nákladech řízení, neboť žaloba byla v převážné části zamítnuta, a proto by měl být k povinnosti nahradit náklady řízení zavázán žalobce. Při jednání odvolacího soudu dne 14. 8. 2025 žalovaný doplnil, že výrok V rozsudku soudu prvního stupně napadá proto, že skutečnost, že žalobce byl po určitou dobu pravomocně odsouzen, je pravdivá a nelze ji zhojit. Proto pokud to bude i v budoucnu tvrdit, bude to pravda.7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je zčásti důvodné, odvolání žalobce nikoliv.8. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který doplnil zjištěním (§ 213 odst. 4 o. s. ř.), jež učinil z usnesení Městského soudu v , adresa,  ze dne 27. 6. 2024, č. j. , číslo, , , číslo, . Tímto usnesením bylo zahájeno řízení o dosažení shody mezi zápisem v rejstříku společenství vlastníků jednotek a skutečným stavem a v rejstříku společenství vlastníků jednotek byl vymazán žalobce jako člen statutárního orgánu Společenství vlastníků , adresa, , který přestal splňovat podmínky pro výkon funkce dne 23. 9. 2020. Rejstříkový soud, jak vyplývá z odůvodnění usnesení, zjistil ze své činnosti (neboť samo společenství vlastníků jednotek svou povinnost podat návrh na výmaz nesplnilo), že žalobce byl rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 23. 9. 2020, odsouzen pro přečin dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 4 trestního zákoníku, a tím pozbyl způsobilost k výkonu funkce člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek a jeho členství v tomto orgánu ke dni právní moci rozhodnutí zaniklo ex lege. I když se na žalobce s ohledem na rozsudek Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 7. 6. 2021, č. j. , spisová značka, , hledí, jako by nebyl odsouzen, jeho členství ve statutárním orgánu se tím bez dalšího neobnovuje. Žalobce ve svém vyjádření k tomuto listinnému důkazu potvrdil, že usnesení rejstříkového soudu o výmazu jeho osoby coby člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek nabylo právní moci. Žalobce nebyl účastníkem řízení, a nemohl se tak proti výmazu nijak bránit.9. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku správně citoval relevantní normy objektivního práva, které tedy odvolací soud již znovu neopakuje, a správný je též jeho závěr, že žalovaný obsahem svých podání k Městskému soudu v , adresa,  ze dne 24. 6. 2021 a 2. 8. 2021, jakož i podání ke , orgán,  ze dne 16. 12. 2022 realizoval svá zákonem stanovená oprávnění obracet se na státní orgány s podněty a jinými podáními. V těchto případech se o neoprávněný zásah (zpravidla) nejedná. Ani odvolací soud pak neshledává v jednání žalovaného exces, který by mohl ochranu poskytovanou tomuto kvalifikovanému případu svobody projevu vyloučit. Za exces je v podobných případech považováno zejména křivé obvinění či křivá výpověď nebo jiné obdobně závažné jednání (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 4. 2010, sp. zn. Cpjn 13/2007). V posuzovaném případě se žalovaný svým podnětem obrátil na rejstříkový soud, aby poukázal na skutečnost, která dle jeho přesvědčení způsobila zánik funkce žalobce coby člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek, neboli podal podnět k orgánu, který je oprávněn se danou věcí zabývat. Je pak věcí tohoto orgánu, aby podání prověřil, vyhodnotil a přijal tomu odpovídající postup. Jak bylo ostatně prokázáno, rejstříkový soud (byť až v roce 2024) řízení o výmaz skutečně zahájil a z důvodů, na něž žalovaný poukazoval, žalobce jako člena statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek vymazal. Co se týče podání ke , orgán, , dle jeho obsahu se jedná o vyjádření žalovaného k odvolání jiného vlastníka bytové jednotky v probíhajícím řízení, které se týkalo stavebních úprav v domě prováděných bez povolení. Žalovaný v něm poukázal na to, že jménem současného výboru společenství vlastníků jednotek, který měl iniciovat místní šetření , orgán, , jedná „samozvaný zástupce“ (žalobce), jehož funkce zanikla v důsledku pravomocného odsouzení, na čemž nic nezměnilo ani zrušení tohoto rozhodnutí v dovolacím řízení. K osobě žalobce pak dodal, že tento začal sám před lety rekonstruovat svou bytovou jednotku bez stavebního povolení a musel si o ně dodatečně požádat. I v tomto případě platí, že žalovaný využil svého zákonného práva činit podání ke kompetentnímu , orgán, . Výroky žalovaného stran zániku funkce žalobce jsou pravdivé (viz shora) a pravdivé je též tvrzení, že žalobce v minulosti prováděl stavební úpravy své bytové jednotky bez příslušného rozhodnutí , orgán,  (viz bod 24 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Na tomto reálném podkladě jsou pak založeny i hodnotové soudy žalovaného (o samozvaném zástupci a svévolném, bezohledném a arogantním počínání žalobce při nepovolené rekonstrukci), které nevybočují z mezí slušnosti a zcela jistě nedosahují závažnosti případů, v nichž judikatura obvykle spatřuje exces z výkonu petičního práva (práva obracet se na , orgán, ). Nelze-li jednání žalovaného hodnotit jako neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce, pak nemůže být opodstatněný ani požadavek na satisfakci v podobě navrhované omluvy.10. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II a III podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.11. Pokud jde o výroky žalovaného pronesené na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022, ze zápisu (jehož správnost potvrdila svědkyně , jméno FO, , která byla zapisovatelkou) neplyne, že by žalovaný tvrzení o pravomocném odsouzení žalobce „za , Výrok, “ uváděl ve spojitosti s upozorněním na zánik funkce žalobce ve statutárním orgánu společenství. Naopak byly pronášeny bez jakékoliv souvislosti s touto skutečností, a to v době, kdy trestní kauza žalobce již byla definitivně ukončena zprošťujícím rozsudkem. Žalovaný tak informoval ostatní shromážděné vlastníky nepravdivě. Odvolací soud však přihlédl k tomu, že na místě byl přítomen žalobce, který se ihned proti těmto výrokům ohradil a věc uvedl na pravou míru – vysvětlil, že jeho pravomocné odsouzení bylo zrušeno a ve výsledku byl veškerých obvinění zproštěn. Sdělení žalovaného nezaznamenalo ani žádný větší ohlas u přítomných vlastníků, kteří – jak vyplynulo z výpovědi svědků – vědí, že mezi účastníky nepanují dobré vztahy a že „na schůzi vždy po sobě jedou“ (viz výpověď svědkyně , jméno FO, ), a sdělení žalovaného tak nepřikládali žádnou zvláštní váhu. Vzhledem k uvedenému kontextu dospěl odvolací soud k závěru, že jednání žalovaného na schůzi (jeho výrok na adresu žalobce) v posledku nedosáhlo takové intenzity, aby bylo objektivně způsobilé žalobce na jeho osobnostních právech poškodit natolik vážně, že by bylo na místě přiznat žalobci satisfakci. V projednávané věci se pak nejlépe hodí zmínit všeobecně uznávaný a v soudní praxi stále opakovaný závěr Ústavního soudu, že každé zveřejnění nepravdivého (popř. nevhodného) údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv; takový zásah je dán pouze tehdy, jestliže (mimo jiné) v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze (I. ÚS 156/99).12. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu, kterou se žalobce domáhal omluvy za výroky žalovaného na shromáždění vlastníků jednotek dne 19. 10. 2022, zamítl.13. Pokud jde o žalobní požadavek na zdržení se zásahu do osobnostních práv žalobce tvrzením o jeho pravomocném odsouzení za trestný čin, odvolací soud jej shledává důvodným, nikoliv však v celé žalobcem navržené šíři, nýbrž jen ohledně konkrétní trestné činnosti, kterou žalovaný žalobci neoprávněně přisuzuje, a tím jej poškozuje na jeho cti. Žalovaný se mýlí, domnívá-li se, že nemusí ctít presumpci neviny jen proto, že v určité fázi trestního řízení došlo k pravomocnému odsouzení žalobce. Za situace, kdy toto rozhodnutí bylo později zrušeno a žalobce byl výsledně zproštěn viny, je třeba na něj hledět jako na nevinného a nelze o něm tvrdit opak. Jelikož žalovaný tuto skutečnost nerespektuje a výroků o pravomocném odsouzení žalobce za trestný čin dotačního podvodu se nehodlá ani napříště vyvarovat (jak prohlásil při jednání před soudem prvního stupně dne 25. 10. 2023 a 5. 4. 2024 a rovněž před odvolacím soudem dne 14. 8. 2025), hrozí nebezpečí uskutečnění neoprávněného zásahu i do budoucna. Z toho, jak žalovaný zprávu o žalobcově přechodném odsouzení opakovaně podával, resp. též z postoje žalovaného vyjádřeného při soudních jednáních, je zřejmé, že žalovaný v některých případech nezmiňuje, že nakonec došlo ke zproštění obžaloby (či viny), přičemž takovéto dílčí (a proto nesprávné, prakticky nepravdivé) informování o trestní věci žalobce hrozí ze strany žalovaného též v budoucnu. Je proto namístě zabránit hrozící újmě na osobnostních právech žalobce uložením povinnosti žalovanému zdržet se těchto výroků o žalobcově pravomocném odsouzení (tzv. bez dalšího). Celé konstatování, že po určitou dobu byl žalobce pravomocně odsouzen a že následně byl obžaloby zproštěn, zakázáno není, neboť je pravdivé, nezavádějící.14. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V tak, že žalobci uložil povinnost zdržet se tvrzení, že žalobce byl pravomocně odsouzen za trestný čin dotačního podvodu při čerpání dotací na obnovu domovního fondu, resp. za trestný čin pro , Výrok,  (jak zaznělo na shromáždění společenství vlastníků dne 19. 10. 2022), a ve zbývajícím rozsahu žalobního žádání (které zákaz formuluje obecně bez vztahu ke konkrétnímu činu) žalobu zamítl, neboť pro takto široké omezení projevu žalovaného nejsou dány důvody.15. Odvolací soud rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale též o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Tím je odklizen nákladový výrok IV rozsudku soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že procesní úspěch obou účastníků byl srovnatelný (žalobce uspěl se svým zdržovacím nárokem, avšak neuspěl s omluvou, žalovaný naopak), rozhodl odvolací soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku v části týkající se výroku o věci samé lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V části týkající se výroku o nákladech řízení není proti tomuto rozsudku dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2025:68.Co.93.2025.149","publishedAt":"2026-10-13","decisionAt":"2025-08-14","caseNumber":{"senate":68,"registry":"Co","index":93,"year":2025,"pageNumber":149},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Novosad","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o ochranu osobnosti","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":31,"registry":"C","index":78,"year":2023,"pageNumber":93},"affectedDate":"2024-10-02","courtCode":"OSPH01","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}