{"uuid":"0e5aa470-c88b-40ab-abf6-c09f8984e847","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 32 200 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32 200 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 485 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32 200 Kč od , datum,  do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 485 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 32 200 Kč s příslušenstvím, kterou má žalovaný dlužit žalobkyni na základě mezi nimi dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 25 300 Kč oproti závazku žalovaného poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru a poplatky za další objednané volitelné služby, čemuž žalovaný nedostál a ačkoliv čerpal částku 25 300 Kč, zaplatil 0 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.","anonStyle":"NONE"},{"text":"web","anonStyle":"ANON"},{"text":".cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, tak, že zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni a předložil jí výpisy z bankovního účtu ze kterých zjistila příjem žalovaného, žalobkyně si dále ověřila, se žalovaný nenachází v CEE, ISIR, prověřila ho v NRKI a BRKI, kontrolovala registr neplatných dokladů. Žalovaný nakonec smlouvu odsouhlasil kliknutím a došlo k podepsání úvěrové smlouvy. Žalovaná částka se skládá jednak z jistiny 25 300 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 6 240 Kč a poplatku za službu presto ve výši 660 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však již nic dalšího neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit jeho úvěruschopnost a smlouva by tak měla být prohlášena za neplatnou. Žalobkyně podle něj rovněž nedoložila poskytnutí částky uvedené v žalobě. Navrhoval, aby soud zamítl žalobu nad rámec nesplacené části jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listin předložených žalobkyní, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran sporována, soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaný se dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dohodli, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalovanému částku do výše 25 300 Kč prostřednictvím bankovního převodu na účet žalovaného, a to na základě žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách žalobkyně. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím, tj. celkem částku 31 795 Kč, a to do dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (zjištěno z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným splácením). Žalobkyně svou povinnost splnila a částku 25 300 Kč zaslala žalovanému na jeho účet, a to konkrétně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 12 000 Kč, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 9 000 Kč, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 1 700 Kč a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 2 600 Kč (prokázáno listinou - přehledem bankovních transakcí, přičemž žalovaný nijak nerozporoval, že by bankovní účet, na který byly prostředky zaslány byl jeho, nadto žalobkyně si tento ověřila prostřednictvím zaslání autorizační platby, jak bylo doloženo listinou Autorizace ověření totožnosti), žalovaný vrátil částku 0 Kč (žalovaný ve svém vyjádření ani netvrdil, že by nějakou částku žalobkyni vrátil). Před uzavřením smlouvy žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala dotazem na jeho příjmy a výdaje. Žalovaný uvedl, že v domácnosti s ním žijí 3 osoby s příjmem s tím, že její příjem činí 29 500 Kč, který si měla žalobkyně ověřit na částku 8 666 Kč, kterou měla zjistit z potvrzení o přijaté platbě, kterou bylo potvrzení o platbě žalovanému od Úřadu práce ve výši 10 012 Kč, přičemž ze zprávy pro příjemce vyplývá, že se jednalo o „DnB“, tj. doplatek na bydlení, (zjištěno z potvrzení o platbě č. l. 21) a dále žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje činí 1 500 Kč na půjčky, 300 Kč na bydlení, a další 300 Kč na nezbytné a ostatní výdaje (bylo zjištěno z listiny - Výpis o posouzení úvěruschopnosti). Dle listiny s názvem CreditwrthinessMethodology žalobkyně úvěruschopnost posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů, kromě toho nahlíží do nejrůznějších dostupných databází (CEE, IR, registr hledaných osob, registr neplatných dokladů, katastrální rejstřík apod.) Pracovník ke všem příjmům žadatele kontroluje, zda byly doloženy odpovídají doklady (bankovní výpisy, daňové přiznání, potvrzení zaměstnavatele atd.) a v případě výdajů pracuje nejen s informacemi klienta, ale i faktickým dopočítáváním výdajů, komparuje je s obvyklými minimálními výdaji, jak s nimi pracuje zákon č. 440/2006 Sb., zohledňuje i počet členů domácnosti. Žalobkyně k prokázání ověření úvěruschopnosti předložila jednak shora citovaný výpis z posouzení úvěruschopnosti a listinu stran potvrzení o ověření příjmu žalované (listina Identifikované příjmy a potvrzení o platbě č. l. 21), ve které je pouze uvedeno, že na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací byl ověřen příjem 8 666 Kč a jednak již shora uvedené potvrzení o platbě. Pokud se týká výdajů na bydlení žalobkyně předložila nepodepsanou nájemní smlouvu, ze které však vyplývá, že žalovaný měl za nájem platit částku 4 000 Kč (12 000 Kč děleno 3 osobami, jak bylo prokázáno z listiny nájemní smlouva). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k úhradě dlužné před podáním žaloby, ale žalovaný nic dalšího nezaplatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě, které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k čerpání částku až do výše 25 300 Kč převodem na jeho bankovní účet, oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit spolu s poplatky. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky poskytla žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“). Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Pokud se týká příjmů, žalobkyně měla k dispozici pouze jedno potvrzení o vyplacení doplatku na bydlení žalovanému v měsíci září 2021, protože se však jednalo o doplatek na bydlení, tedy dávku pomoci v hmotné nouzi, nejednalo se o fakticky žádný příjem žalovaného jako takový. Již jen na základě této informace měla žalobkyně postupovat obezřetněji a chtít po žalovaném, ayb jí doložil, jaké pravidelné příjmy má. Doplatek na bydlení má totiž pokrýt odůvodněné výdaje na bydlení do té míry, aby dané osobě následně zbyla částka na živobytí. Z takové částky je však zjevné, že žalovaný by nebyl schopen bez dalšího splácet jakoukoliv splátku na úvěr. Pokud se týká výdajů, tak zde žalobkyně rovněž pochybila, když dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvěřila tvrzením žalovaného, že jeho výdaje na bydlení jsou 300 Kč, ačkoliv měla k dispozici nájemní smlouvu, ze které vyplývala zcela jiná částka. Ostatní výdaje si žalobkyně neověřovala vůbec žádným způsobem. Uvedené nepřeklene ani to, že žalobkyně dopočítává výdaje z životního a existenčního minima a nahlíží do nejrůznějších databází, neboť výdaje je nutné zkoumat zvlášť v každém jednotlivém případě a nelze vycházet z pouhých statistických dat, nebo nahlédnutím do databází, jejichž výstup nenapovídá skoro nic o skutečných výdajích. Pokud žalovaný disponoval s bankovním účtem, jak vyplývá z předložených listin, měla žalobkyně možnost se s kompletním výpisem z účtu seznámit. Nelze pak odhlédnout od toho, že deklarované výdaje 300 Kč (pokud pomineme splátkové výdaje a výdaje na bydlení) jsou nízké a neodpovídají běžným výdajům dospělé osoby ČR. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 ZSU, protože soud je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v § 87 odst. 1 ZSU.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU a uložit žalovanému vrácení poskytnuté jistiny. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému částku 25 300 Kč a žalovaný jí vrátil 0 Kč, pročež jí stále dluží částku 25 300 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace § 87 ZSU nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Stejně tak rozhodl i Krajský soud v Ostravě v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160. Žalovaný neuhradil žalobkyni od poskytnutí prostředků žádnou částku a je proto naprosto zjevné, že dosud nebylo v jeho možnostech dlužnou jistinu uhradit. Žalobě pak nebylo možné vyhovět ani co do zaplacení sjednaného poplatku, a to z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy. Proto byla žaloba ve zbytku zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 25 300 Kč (57 % celku) a neúspěšná (výrok II.) v částce 19 276,7 Kč (43 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) a na věc aplikoval § 14b AT, když z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných případech opakovaně žaloby na ustáleném vzoru a dále se jedná o nárok nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1. AT částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyni byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 3krát 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1 800 Kč) ve výši 378 Kč, když zástupce žalobkyně jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku 1 288 Kč, činí 3 466 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 14 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 485 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 32 200 Kč s příslušenstvím, kterou má žalovaný dlužit žalobkyni na základě mezi nimi dne , datum,  uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr až do výše 25 300 Kč oproti závazku žalovaného poskytnuté prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v podobě poplatku za poskytnutí úvěru a poplatky za další objednané volitelné služby, čemuž žalovaný nedostál a ačkoliv čerpal částku 25 300 Kč, zaplatil 0 Kč. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., web, .cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, tak, že zjistila celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni a předložil jí výpisy z bankovního účtu ze kterých zjistila příjem žalovaného, žalobkyně si dále ověřila, se žalovaný nenachází v CEE, ISIR, prověřila ho v NRKI a BRKI, kontrolovala registr neplatných dokladů. Žalovaný nakonec smlouvu odsouhlasil kliknutím a došlo k podepsání úvěrové smlouvy. Žalovaná částka se skládá jednak z jistiny 25 300 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 6 240 Kč a poplatku za službu presto ve výši 660 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, ten však již nic dalšího neuhradil.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit jeho úvěruschopnost a smlouva by tak měla být prohlášena za neplatnou. Žalobkyně podle něj rovněž nedoložila poskytnutí částky uvedené v žalobě. Navrhoval, aby soud zamítl žalobu nad rámec nesplacené části jistiny.3. Soud ve věci usnesením ze dne , datum,  vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.4. Z listin předložených žalobkyní, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran sporována, soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaný se dne , datum,  dohodli, že žalobkyně se zavazuje poskytnout žalovanému částku do výše 25 300 Kč prostřednictvím bankovního převodu na účet žalovaného, a to na základě žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách žalobkyně. Žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni s příslušenstvím, tj. celkem částku 31 795 Kč, a to do dne , datum,  (zjištěno z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným splácením). Žalobkyně svou povinnost splnila a částku 25 300 Kč zaslala žalovanému na jeho účet, a to konkrétně dne , datum,  částku 12 000 Kč, dne , datum,  částku 9 000 Kč, dne , datum,  částku 1 700 Kč a dne , datum,  částku 2 600 Kč (prokázáno listinou - přehledem bankovních transakcí, přičemž žalovaný nijak nerozporoval, že by bankovní účet, na který byly prostředky zaslány byl jeho, nadto žalobkyně si tento ověřila prostřednictvím zaslání autorizační platby, jak bylo doloženo listinou Autorizace ověření totožnosti), žalovaný vrátil částku 0 Kč (žalovaný ve svém vyjádření ani netvrdil, že by nějakou částku žalobkyni vrátil). Před uzavřením smlouvy žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala dotazem na jeho příjmy a výdaje. Žalovaný uvedl, že v domácnosti s ním žijí 3 osoby s příjmem s tím, že její příjem činí 29 500 Kč, který si měla žalobkyně ověřit na částku 8 666 Kč, kterou měla zjistit z potvrzení o přijaté platbě, kterou bylo potvrzení o platbě žalovanému od Úřadu práce ve výši 10 012 Kč, přičemž ze zprávy pro příjemce vyplývá, že se jednalo o „DnB“, tj. doplatek na bydlení, (zjištěno z potvrzení o platbě č. l. 21) a dále žalovaný uvedl, že jeho pravidelné výdaje činí 1 500 Kč na půjčky, 300 Kč na bydlení, a další 300 Kč na nezbytné a ostatní výdaje (bylo zjištěno z listiny - Výpis o posouzení úvěruschopnosti). Dle listiny s názvem CreditwrthinessMethodology žalobkyně úvěruschopnost posuzuje zejména na základě porovnání příjmů a výdajů, kromě toho nahlíží do nejrůznějších dostupných databází (CEE, IR, registr hledaných osob, registr neplatných dokladů, katastrální rejstřík apod.) Pracovník ke všem příjmům žadatele kontroluje, zda byly doloženy odpovídají doklady (bankovní výpisy, daňové přiznání, potvrzení zaměstnavatele atd.) a v případě výdajů pracuje nejen s informacemi klienta, ale i faktickým dopočítáváním výdajů, komparuje je s obvyklými minimálními výdaji, jak s nimi pracuje zákon č. 440/2006 Sb., zohledňuje i počet členů domácnosti. Žalobkyně k prokázání ověření úvěruschopnosti předložila jednak shora citovaný výpis z posouzení úvěruschopnosti a listinu stran potvrzení o ověření příjmu žalované (listina Identifikované příjmy a potvrzení o platbě č. l. 21), ve které je pouze uvedeno, že na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací byl ověřen příjem 8 666 Kč a jednak již shora uvedené potvrzení o platbě. Pokud se týká výdajů na bydlení žalobkyně předložila nepodepsanou nájemní smlouvu, ze které však vyplývá, že žalovaný měl za nájem platit částku 4 000 Kč (12 000 Kč děleno 3 osobami, jak bylo prokázáno z listiny nájemní smlouva). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum,  k úhradě dlužné před podáním žaloby, ale žalovaný nic dalšího nezaplatil.5. Zjištěný skutkový stav soud následně posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum,  smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě, které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout k čerpání částku až do výše 25 300 Kč převodem na jeho bankovní účet, oproti závazku žalovaného tuto částku vrátit spolu s poplatky. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky poskytla žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSU“). Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jejích schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018.6. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Pokud se týká příjmů, žalobkyně měla k dispozici pouze jedno potvrzení o vyplacení doplatku na bydlení žalovanému v měsíci září 2021, protože se však jednalo o doplatek na bydlení, tedy dávku pomoci v hmotné nouzi, nejednalo se o fakticky žádný příjem žalovaného jako takový. Již jen na základě této informace měla žalobkyně postupovat obezřetněji a chtít po žalovaném, ayb jí doložil, jaké pravidelné příjmy má. Doplatek na bydlení má totiž pokrýt odůvodněné výdaje na bydlení do té míry, aby dané osobě následně zbyla částka na živobytí. Z takové částky je však zjevné, že žalovaný by nebyl schopen bez dalšího splácet jakoukoliv splátku na úvěr. Pokud se týká výdajů, tak zde žalobkyně rovněž pochybila, když dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti uvěřila tvrzením žalovaného, že jeho výdaje na bydlení jsou 300 Kč, ačkoliv měla k dispozici nájemní smlouvu, ze které vyplývala zcela jiná částka. Ostatní výdaje si žalobkyně neověřovala vůbec žádným způsobem. Uvedené nepřeklene ani to, že žalobkyně dopočítává výdaje z životního a existenčního minima a nahlíží do nejrůznějších databází, neboť výdaje je nutné zkoumat zvlášť v každém jednotlivém případě a nelze vycházet z pouhých statistických dat, nebo nahlédnutím do databází, jejichž výstup nenapovídá skoro nic o skutečných výdajích. Pokud žalovaný disponoval s bankovním účtem, jak vyplývá z předložených listin, měla žalobkyně možnost se s kompletním výpisem z účtu seznámit. Nelze pak odhlédnout od toho, že deklarované výdaje 300 Kč (pokud pomineme splátkové výdaje a výdaje na bydlení) jsou nízké a neodpovídají běžným výdajům dospělé osoby ČR. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou v souladu se zněním § 87 odst. 1 ZSU, protože soud je povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v § 87 odst. 1 ZSU.7. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu § 87 ZSU a uložit žalovanému vrácení poskytnuté jistiny. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému částku 25 300 Kč a žalovaný jí vrátil 0 Kč, pročež jí stále dluží částku 25 300 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.8. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace § 87 ZSU nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Stejně tak rozhodl i Krajský soud v Ostravě v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160. Žalovaný neuhradil žalobkyni od poskytnutí prostředků žádnou částku a je proto naprosto zjevné, že dosud nebylo v jeho možnostech dlužnou jistinu uhradit. Žalobě pak nebylo možné vyhovět ani co do zaplacení sjednaného poplatku, a to z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy. Proto byla žaloba ve zbytku zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 25 300 Kč (57 % celku) a neúspěšná (výrok II.) v částce 19 276,7 Kč (43 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „AT“) a na věc aplikoval § 14b AT, když z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných případech opakovaně žaloby na ustáleném vzoru a dále se jedná o nárok nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1. AT částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyni byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 3krát 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1 800 Kč) ve výši 378 Kč, když zástupce žalobkyně jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku 1 288 Kč, činí 3 466 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 14 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 485 Kč.10. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSFM:2025:9.C.308.2024.1","publishedAt":"2025-07-04","decisionAt":"2025-04-29","caseNumber":{"senate":9,"registry":"C","index":308,"year":2024,"pageNumber":26},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Eva","lastName":"Hanková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSFM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 32 200 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}