{"uuid":"0f37572f-b9e9-4aad-8def-ea988bc10d96","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 62.756,29 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"částky 45.586 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 76.586 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 315,92 Kč, ve výši 8,25 % ročně z částky 56.586 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1.582,05 Kč, ve výši 8,25 % ročně z částky 45.586 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"částky 17.170,29 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 60.884,94 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 3.125,31 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 55.687,58 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 18.354,90 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 44.687,58 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosáhne částky 170.539 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení\nčástky 45.586 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 76.586 Kč od [datum] do [datum] ve výši 315,92 Kč, ve výši 8,25 % ročně z částky 56.586 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1.582,05 Kč, ve výši 8,25 % ročně z částky 45.586 Kč od [datum] do zaplacení,\nčástky 17.170,29 Kč,\núroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 60.884,94 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.125,31 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 55.687,58 Kč od [datum] do [datum] ve výši 18.354,90 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,63 % ročně z částky 44.687,58 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 170.539 Kč, se zamítá.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky ve výši 62.756,29 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na žádost žalovaného žalobce poskytl žadateli peněžní prostředky ve výši 75.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě jako č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný byl dle smlouvy povinen vždy k 20. dni kalendářního měsíce uhradit žalobci splátku ve výši 9.144 Kč. Částka kromě dlužné jistiny zahrnuje rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 400 Kč, vedle toho žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru (včetně smluvní pokuty a nákladů za prodlení žalovaného) počínaje dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 17.170,29 Kč. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství ve formě zákonných a smluvních úroků z prodlení v sazbě 102,63 % ročně z dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, byť mu byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), zaslány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z výpisu se seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce má povolení k činnosti poskytovat spotřebitelské úvěry dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z kopie občanského průkazu žalovaného je zjevné, že totožnost žalovaného byla žalobcem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ověřena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že ta byla podepsaná žalovaným a zprostředkovatelem žalobce. Žalobce sám smlouvu akceptoval dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Z obsahu smlouvy soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75.000 Kč na účet označený jménem žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částku žalobci formou 18 měsíčních splátek po 9.144 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaný zavázal žalobci uhradit částku ve výši 149.616 Kč. Ve smlouvě byly definovány úroky ve výši 102,63 % p. a. a roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši 162,72 % /část A) smlouvy/, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta /bod 6.3 smlouvy/. Součástí smlouvy o úvěru byl splátková kalendář, který evidoval počet jednotlivých splátek úvěru ve sjednané výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k návrhu úvěrové smlouvy, vyplývá, že jej žalovaný podepsal rovněž dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". V předsmluvním formuláři smlouvy jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy odpovídající obsahu zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z prohlášení klientů ve vztahu k informacím pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že se žalovaný měl seznámit s právy a povinnostmi pohledem ustanovení § 92 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z přihlášky do pojištění ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaný se zavázal hradit pojistné za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr v částce po 832 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z informačního dokumentu k pojištění schopnosti splácet úvěr a informací o pojištění vyplývá, že poskytovatel úvěru informoval žalovaného o pojistném produktu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z oznámení o schválení úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zřejmé, že žalobce oznámil žalovanému, že došlo ke schválení úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že částka 75.000 Kč byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" poukázána z účtu žalobce na účet žalovaného, uvedený v úvěrové smlouvě jako č.: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Existence účtu vedeného na osobu žalovaného byla ověřena z kopie záhlaví výpisu z předmětného účtu vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z přehledu karty klienta, zde žalovaného, je patrné, že na dluh bylo žalovaným uhrazeno celkem 11 plateb v celkové výši 85.864 Kč, přičemž následně již žalovaný ničeho neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z výpisu ze systému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zjevné, že žalovaný v rozhodné době nebyl veden jako dlužník.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z listiny týkající se interního screeningu žalobce se podává, že žalovaný nebyl pohledem CBS skóre hodnocen (skóre, kterému odpovídá, pohledem katalogu žalobce – hodnocení bonity klienta), když z doložené listiny vyplývá, že„ CBS nelze vypočítat“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z hodnocení klienta ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaný označil za svůj čistý měsíční příjem v podobě mzdy částku 18.848 Kč, což současně označil za jeho celková měsíční aktiva. Za výdaje zde označil žalovaný částku 2.000 Kč vynaloženou měsíčně na bydlení. Žalobce vnímal celkové výdaje žalovaného jako součet tvrzených nákladů a k tomu částky, kterou je nutné rezervovat na životní minimum jednotlivce ve výši 3.410 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak dosahovaly částky 5.410 Kč. Tudíž volné měsíční zdroje žalovaného po započtení rezervy ve výši 1.000 Kč byly žalobcem stanoveny na částku 12.438 Kč měsíčně. Žalovaný v hodnocení dále uvedl, že je svobodný a nežije s manželem/kou či partnerem/kou ve společné domácnosti. Za ostatní výdaje vynaložené na dopravu, záliby apod. označil žalovaný nulovou částku, stejně tak uvedl nulové výdaje vynaložené na splátky dalších úvěrů, děti v domácnosti či spoření. K otázce zaměstnání uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z detailu bankovního účtu vyplývá, že žalovaný pobíral měsíční mzdu, a to dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 18.223 Kč a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 19.474 Kč. Dále z dalšího detailu bankovního účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že použitelný zůstatek prostředků na účtu žalovaného dosahoval částky 243,26 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z doložené pracovní smlouvy žalovaného ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to na dobu určitou do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z výzev ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzýván k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě svého dluhu, když se ocitl v prodlení se splácením sjednaných úhrad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z předžalobní výzvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle podacího archu odeslané žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z výše uvedených skutečností soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dokument označený jako„ smlouva o úvěru“, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku 75.000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se tímto ujednáním zavázal uhradit žalobci částku 149.616 Kč formou 18 pravidelných splátek, uhradil však žalobci prostřednictvím 11 nepravidelných splátek částku ve výši 85.864 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"o. z.\"), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Žalovaný skutečně obdržel od žalobce částku 75.000 Kč na jím uvedený účet, avšak na čerpanou částku zaplatil žalobci jen 85.864 Kč namísto celkové žalobcem požadované částky 149.616 Kč. Pohledem smluvních ujednání žalobci svědčilo právo úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu, což i učinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud se rovněž zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud ve vztahu k této věci uvádí, že pohledem právní úpravy tak předně posuzoval, zda je nárok žalobce po právu, anebo není. Případně v jaké výši je po právu a v jaké již není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). Ve smyslu § 86 a § 87 ZSÚ je pak zjevné, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Uvedeným úhlem pohledu je i přes obsah ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ soudem nahlíženo na zákonnou úpravu tak, že postup odborně vybaveného poskytovatele úvěru jdoucí příkře proti zájmů spotřebitele, např. v tom smyslu, že neprověřil řádným způsobem jeho poměry (§ 75, § 86 citovaného zákona), nemůže požívat právní ochrany a vede k absolutní neplatnosti. Spotřebitel obecně není tak odborně vybavený jako poskytovatel úvěru, když jeho snahou je na úvěr dosáhnout. I proto spotřebitelské právo stanoví povinnosti zatěžující předně poskytovatele úvěru, který by měl s náležitou odbornou péčí jako profesionál posoudit a prověřit rizika spojená s poskytnutím úvěru tomu kterému spotřebiteli, zde žalovanému. Jeho postup by měl být řádný a odborný a nikoliv formální či laxní, anebo takový, který se zaměří jen na prověření příjmové stránky spotřebitele (žadatele o úvěr) a za využití úvěrové matematiky a efektivní úrokové sazby (převyšující výrazně i nominální úrokovou sazbu) spotřebiteli/žalovanému v rámci tzv. adhézní (formulářové) smlouvy zcela nepřiměřeně tvrdě (v porovnáními se zjištěnými možnostmi úvěrovaného) nastaví podmínky, za kterých má úvěr čerpat a splácet. Pohledem obsahu smluvního vztahu jde jen o maximalizaci nepřiměřeně vysokého zisku, jdoucímu přímo proti obsahu spotřebitelského práva a ochrany spotřebitele, která obecně modifikuje smluvní autonomii obligačních stran (sp. zn. I. US 523/07).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Po provedeném dokazování soud zjistil, že povinnost poskytovatele úvěru (žalobce) spočívající v odborném posouzení schopnosti spotřebitele, v daném případě žalovaného, splácet spotřebitelský úvěr, byla jednoznačně ze strany žalobce zanedbána. Ačkoli registr Solus negativní informace ohledně žalovaného nepřinesl, přesto je nutné dostatečně ověřit zejména aktiva a pasiva posuzovaného klienta tak, aby byl schopen nastavené splátky hradit. V rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů tvrzených dlužníkem v rámci žádosti o úvěr, podpořených předloženými dokumenty v podobě pracovní smlouvy a detailu výpisu z účtu, dle kterého je žalovanému vyplácena mzda okolo částky ve výši 18.848 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného pak posoudil žalobce jako součet částek životního minima ve výši 3.410 Kč a výdajů na bydlení (nájem, inkaso) ve výši 2.000 Kč. Celkové výdaje po započtení rezervy 1.000 Kč tak pro účely posouzení úvěru dosahovaly částky 6.410 Kč. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný doložil potvrzení o vypláceném příjmu, avšak nedoložil žádné listinné důkazy prokazující jeho výdaje, kdy vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se zavázal vrátit žalobci za poskytnuté prostředky ve výši 75.000 Kč částku v celkové výši 149.616 Kč při RPSN ve výši 162,72 %, má soud za to, že daná skutečnost měla logicky vést žalobce k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného, když soud pohledem obecné právní praxe považuje nastavené podmínky za nepřiměřené při komplexním porovnání s obdobnými úvěry poskytovanými na trhu. Konkrétně k otázce bydlení žalovaný uvedl pouze to, že nežije s partnerem v domácnosti a hradí částku vynaloženou na bydlení ve výši 2.000 Kč měsíčně, přičemž tato skutečnost nebyla nikterak doložena (např. formou výpisu z účtu, složenkami či smlouvami ve věci hrazení a sjednání záloh za energie, výpis o vlastnictví nemovitosti atd.). Současně je zjevné, že částka ostatních výdajů žalovaného v tvrzené výši 0 Kč měsíčně nemůže být uvedená pravdivě, když není zřejmé, z čeho by v takovém případě žalovaný hradil výdaje vynaložené na dopravu, stravu či léky. Dále k pracovní smlouvě, která jediná deklaruje příjem žalovaného, soud uvádí, že tato byla sjednána na dobu určitou, takže přísun aktiv žalovaného stvrzovala pouze do dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Tyto veškeré rozpory však měl žalobce zkoumat a nespokojit se pouze s údaji tvrzenými klientem, který mnohdy, obzvlášť při půjčování většího objemu peněz, jedná účelově a v časové tísni. Pouhým nahlédnutím na uváděné výdaje lze rovněž dospět k závěru, že celkově deklarovaná výše výdajů žalovaného je zjevně nepřiměřeně nízká pohledem běžných cen a cenové hladiny obecně. Soud se proto nemohl v daném případě spokojit se způsobem, jak žalobce posuzoval výdajovou stránku žalovaného, mimo to nelze dle názoru soudu v konkrétním případě toho kterého spotřebitele vycházet ze standardizovaných tabulkových údajů pohledem zákona o životním a existenčním minimu. Postup žalobce tak lze vyhodnotit jako úvěrově benevolentní, vedený pouze snahou o poskytnutí úvěru. Výdajová stránka žalovaného měla být detailněji prověřena a doložena, alespoň tedy co do nákladů na bydlení a výdajů na ostatní záležitosti. Postup žalobce při prověřování úvěruschopnosti žalovaného byl zcela neodborný a ryze formální, a je proto jej ze strany soudu posoudit jako postup neprofesionální, který nemůže přivodit pro žalobce jen příznivé důsledky ve smyslu respektování všech jím v řízení uplatněných nároků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Pokud tedy byla následně mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 86 ZSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy, když smluvní podmínky zcela nevýhodné pro spotřebitele umožňují získat neoprávněný a mnohdy až lichvářský profit pro poskytovatele úvěru (§ 580 odst. 1 o. z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že smluvní ujednání v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 o. z.). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 o. z.), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Vzhledem k tomu, že žalobce poskytl žalovanému plnění bez právního důvodu, je třeba na plnění, které poskytl žalovanému ve výši 75.000 Kč hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 o. z.). Žalovaný však žalobci již uhradil částku vyšší, a to v celkové výši 85.864 Kč. Vzhledem k tomu soud nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. V případě bezdůvodného obohacení navíc soud doplňuje, že zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností spotřebitele, což znamená, že žalovaný by ani doposud nebyl v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím ve výroku. Tento závěr soudu ve smyslu jud. sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se opírá o výslovné znění shora citovaného ustanovení § 87 ZSÚ, z jehož výslovného znění slovní konstrukce„ spotřebitel (nikoliv už dlužník) je povinen vrátit v době přiměřené“ vyplývá, že k založení nové platební povinnosti pro žalované dojde vždy teprve soudním rozhodnutím a že v době rozhodování soudu žalovaná ještě ani není za dlužníka považována. Jakékoliv odkazy na problematiku splatnosti bezdůvodného obohacení upraveného v občanském zákoníku jsou ve světle zásady lex specialis derrogat lex generalis, dle názoru nalézacího soudu, nepřiléhavé a nepřípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, jelikož plně úspěšnému žalovanémi v řízení žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky ve výši 62.756,29 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na žádost žalovaného žalobce poskytl žadateli peněžní prostředky ve výši 75.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě jako č. [bankovní účet]. Žalovaný byl dle smlouvy povinen vždy k 20. dni kalendářního měsíce uhradit žalobci splátku ve výši 9.144 Kč. Částka kromě dlužné jistiny zahrnuje rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 400 Kč, vedle toho žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru (včetně smluvní pokuty a nákladů za prodlení žalovaného) počínaje dnem [datum] ve výši 17.170,29 Kč. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství ve formě zákonných a smluvních úroků z prodlení v sazbě 102,63 % ročně z dlužné částky.\n2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, byť mu byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), zaslány.\n3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.\n4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:\n5. Z výpisu se seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce má povolení k činnosti poskytovat spotřebitelské úvěry dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.\n6. Z kopie občanského průkazu žalovaného je zjevné, že totožnost žalovaného byla žalobcem dne [datum] ověřena.\n7. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne ze dne [datum] vyplývá, že ta byla podepsaná žalovaným a zprostředkovatelem žalobce. Žalobce sám smlouvu akceptoval dne [datum] Z obsahu smlouvy soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 75.000 Kč na účet označený jménem žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částku žalobci formou 18 měsíčních splátek po 9.144 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaný zavázal žalobci uhradit částku ve výši 149.616 Kč. Ve smlouvě byly definovány úroky ve výši 102,63 % p. a. a roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši 162,72 % /část A) smlouvy/, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta /bod 6.3 smlouvy/. Součástí smlouvy o úvěru byl splátková kalendář, který evidoval počet jednotlivých splátek úvěru ve sjednané výši.\n8. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k návrhu úvěrové smlouvy, vyplývá, že jej žalovaný podepsal rovněž dne [datum]. V předsmluvním formuláři smlouvy jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy odpovídající obsahu zákona o spotřebitelském úvěru.\n9. Z prohlášení klientů ve vztahu k informacím pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný měl seznámit s právy a povinnostmi pohledem ustanovení § 92 zákona o spotřebitelském úvěru.\n10. Z přihlášky do pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se zavázal hradit pojistné za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr v částce po 832 Kč měsíčně.\n11. Z informačního dokumentu k pojištění schopnosti splácet úvěr a informací o pojištění vyplývá, že poskytovatel úvěru informoval žalovaného o pojistném produktu.\n12. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce oznámil žalovanému, že došlo ke schválení úvěrové smlouvy.\n13. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že částka 75.000 Kč byla dne [datum] poukázána z účtu žalobce na účet žalovaného, uvedený v úvěrové smlouvě jako č.: [bankovní účet]. Existence účtu vedeného na osobu žalovaného byla ověřena z kopie záhlaví výpisu z předmětného účtu vedeného u [právnická osoba]\n14. Z přehledu karty klienta, zde žalovaného, je patrné, že na dluh bylo žalovaným uhrazeno celkem 11 plateb v celkové výši 85.864 Kč, přičemž následně již žalovaný ničeho neuhradil.\n15. Z výpisu ze systému [příjmení] ze dne [datum] je zjevné, že žalovaný v rozhodné době nebyl veden jako dlužník.\n16. Z listiny týkající se interního screeningu žalobce se podává, že žalovaný nebyl pohledem CBS skóre hodnocen (skóre, kterému odpovídá, pohledem katalogu žalobce – hodnocení bonity klienta), když z doložené listiny vyplývá, že„ CBS nelze vypočítat“.\n17. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný označil za svůj čistý měsíční příjem v podobě mzdy částku 18.848 Kč, což současně označil za jeho celková měsíční aktiva. Za výdaje zde označil žalovaný částku 2.000 Kč vynaloženou měsíčně na bydlení. Žalobce vnímal celkové výdaje žalovaného jako součet tvrzených nákladů a k tomu částky, kterou je nutné rezervovat na životní minimum jednotlivce ve výši 3.410 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak dosahovaly částky 5.410 Kč. Tudíž volné měsíční zdroje žalovaného po započtení rezervy ve výši 1.000 Kč byly žalobcem stanoveny na částku 12.438 Kč měsíčně. Žalovaný v hodnocení dále uvedl, že je svobodný a nežije s manželem/kou či partnerem/kou ve společné domácnosti. Za ostatní výdaje vynaložené na dopravu, záliby apod. označil žalovaný nulovou částku, stejně tak uvedl nulové výdaje vynaložené na splátky dalších úvěrů, děti v domácnosti či spoření. K otázce zaměstnání uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele [právnická osoba]\n18. Z detailu bankovního účtu vyplývá, že žalovaný pobíral měsíční mzdu, a to dne [datum] ve výši 18.223 Kč a dne [datum] ve výši 19.474 Kč. Dále z dalšího detailu bankovního účtu [bankovní účet] vyplývá, že použitelný zůstatek prostředků na účtu žalovaného dosahoval částky 243,26 Kč.\n19. Z doložené pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], a to na dobu určitou do [datum].\n20. Z výzev ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzýván k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě svého dluhu, když se ocitl v prodlení se splácením sjednaných úhrad.\n21. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], dle podacího archu odeslané žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení.\n22. Z výše uvedených skutečností soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dokument označený jako„ smlouva o úvěru“, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku 75.000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se tímto ujednáním zavázal uhradit žalobci částku 149.616 Kč formou 18 pravidelných splátek, uhradil však žalobci prostřednictvím 11 nepravidelných splátek částku ve výši 85.864 Kč.\n23. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen \"o. z.\"), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum], a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).\n24. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n25. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n26. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n27. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Žalovaný skutečně obdržel od žalobce částku 75.000 Kč na jím uvedený účet, avšak na čerpanou částku zaplatil žalobci jen 85.864 Kč namísto celkové žalobcem požadované částky 149.616 Kč. Pohledem smluvních ujednání žalobci svědčilo právo úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném úhradu celého dluhu, což i učinil.\n28. Soud se rovněž zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 o. z.). Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud ve vztahu k této věci uvádí, že pohledem právní úpravy tak předně posuzoval, zda je nárok žalobce po právu, anebo není. Případně v jaké výši je po právu a v jaké již není.\n29. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). Ve smyslu § 86 a § 87 ZSÚ je pak zjevné, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.\n30. Uvedeným úhlem pohledu je i přes obsah ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ soudem nahlíženo na zákonnou úpravu tak, že postup odborně vybaveného poskytovatele úvěru jdoucí příkře proti zájmů spotřebitele, např. v tom smyslu, že neprověřil řádným způsobem jeho poměry (§ 75, § 86 citovaného zákona), nemůže požívat právní ochrany a vede k absolutní neplatnosti. Spotřebitel obecně není tak odborně vybavený jako poskytovatel úvěru, když jeho snahou je na úvěr dosáhnout. I proto spotřebitelské právo stanoví povinnosti zatěžující předně poskytovatele úvěru, který by měl s náležitou odbornou péčí jako profesionál posoudit a prověřit rizika spojená s poskytnutím úvěru tomu kterému spotřebiteli, zde žalovanému. Jeho postup by měl být řádný a odborný a nikoliv formální či laxní, anebo takový, který se zaměří jen na prověření příjmové stránky spotřebitele (žadatele o úvěr) a za využití úvěrové matematiky a efektivní úrokové sazby (převyšující výrazně i nominální úrokovou sazbu) spotřebiteli/žalovanému v rámci tzv. adhézní (formulářové) smlouvy zcela nepřiměřeně tvrdě (v porovnáními se zjištěnými možnostmi úvěrovaného) nastaví podmínky, za kterých má úvěr čerpat a splácet. Pohledem obsahu smluvního vztahu jde jen o maximalizaci nepřiměřeně vysokého zisku, jdoucímu přímo proti obsahu spotřebitelského práva a ochrany spotřebitele, která obecně modifikuje smluvní autonomii obligačních stran (sp. zn. I. US 523/07).\n31. Po provedeném dokazování soud zjistil, že povinnost poskytovatele úvěru (žalobce) spočívající v odborném posouzení schopnosti spotřebitele, v daném případě žalovaného, splácet spotřebitelský úvěr, byla jednoznačně ze strany žalobce zanedbána. Ačkoli registr Solus negativní informace ohledně žalovaného nepřinesl, přesto je nutné dostatečně ověřit zejména aktiva a pasiva posuzovaného klienta tak, aby byl schopen nastavené splátky hradit. V rámci zkoumání solventnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů tvrzených dlužníkem v rámci žádosti o úvěr, podpořených předloženými dokumenty v podobě pracovní smlouvy a detailu výpisu z účtu, dle kterého je žalovanému vyplácena mzda okolo částky ve výši 18.848 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného pak posoudil žalobce jako součet částek životního minima ve výši 3.410 Kč a výdajů na bydlení (nájem, inkaso) ve výši 2.000 Kč. Celkové výdaje po započtení rezervy 1.000 Kč tak pro účely posouzení úvěru dosahovaly částky 6.410 Kč. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný doložil potvrzení o vypláceném příjmu, avšak nedoložil žádné listinné důkazy prokazující jeho výdaje, kdy vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný se zavázal vrátit žalobci za poskytnuté prostředky ve výši 75.000 Kč částku v celkové výši 149.616 Kč při RPSN ve výši 162,72 %, má soud za to, že daná skutečnost měla logicky vést žalobce k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného, když soud pohledem obecné právní praxe považuje nastavené podmínky za nepřiměřené při komplexním porovnání s obdobnými úvěry poskytovanými na trhu. Konkrétně k otázce bydlení žalovaný uvedl pouze to, že nežije s partnerem v domácnosti a hradí částku vynaloženou na bydlení ve výši 2.000 Kč měsíčně, přičemž tato skutečnost nebyla nikterak doložena (např. formou výpisu z účtu, složenkami či smlouvami ve věci hrazení a sjednání záloh za energie, výpis o vlastnictví nemovitosti atd.). Současně je zjevné, že částka ostatních výdajů žalovaného v tvrzené výši 0 Kč měsíčně nemůže být uvedená pravdivě, když není zřejmé, z čeho by v takovém případě žalovaný hradil výdaje vynaložené na dopravu, stravu či léky. Dále k pracovní smlouvě, která jediná deklaruje příjem žalovaného, soud uvádí, že tato byla sjednána na dobu určitou, takže přísun aktiv žalovaného stvrzovala pouze do dne [datum] Tyto veškeré rozpory však měl žalobce zkoumat a nespokojit se pouze s údaji tvrzenými klientem, který mnohdy, obzvlášť při půjčování většího objemu peněz, jedná účelově a v časové tísni. Pouhým nahlédnutím na uváděné výdaje lze rovněž dospět k závěru, že celkově deklarovaná výše výdajů žalovaného je zjevně nepřiměřeně nízká pohledem běžných cen a cenové hladiny obecně. Soud se proto nemohl v daném případě spokojit se způsobem, jak žalobce posuzoval výdajovou stránku žalovaného, mimo to nelze dle názoru soudu v konkrétním případě toho kterého spotřebitele vycházet ze standardizovaných tabulkových údajů pohledem zákona o životním a existenčním minimu. Postup žalobce tak lze vyhodnotit jako úvěrově benevolentní, vedený pouze snahou o poskytnutí úvěru. Výdajová stránka žalovaného měla být detailněji prověřena a doložena, alespoň tedy co do nákladů na bydlení a výdajů na ostatní záležitosti. Postup žalobce při prověřování úvěruschopnosti žalovaného byl zcela neodborný a ryze formální, a je proto jej ze strany soudu posoudit jako postup neprofesionální, který nemůže přivodit pro žalobce jen příznivé důsledky ve smyslu respektování všech jím v řízení uplatněných nároků.\n32. Pokud tedy byla následně mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva, je tato smlouva neplatná jednak pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 86 ZSU, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dále pro rozpor s dobrými mravy, když smluvní podmínky zcela nevýhodné pro spotřebitele umožňují získat neoprávněný a mnohdy až lichvářský profit pro poskytovatele úvěru (§ 580 odst. 1 o. z., nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Vzhledem k tomu, že se jedná o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jde o neplatnost absolutní, tzn. že smluvní ujednání v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by žalovaný neplatnost namítal (§ 588 o. z.). Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 o. z.), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledává i judikatura Ústavního soudu, kdy v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bylo uvedeno, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).\n33. Vzhledem k tomu, že žalobce poskytl žalovanému plnění bez právního důvodu, je třeba na plnění, které poskytl žalovanému ve výši 75.000 Kč hledět nikoli jako na plnění ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 o. z.). Žalovaný však žalobci již uhradil částku vyšší, a to v celkové výši 85.864 Kč. Vzhledem k tomu soud nárok uplatněný žalobou v celém rozsahu zamítl.\n34. V případě bezdůvodného obohacení navíc soud doplňuje, že zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností spotřebitele, což znamená, že žalovaný by ani doposud nebyl v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím ve výroku. Tento závěr soudu ve smyslu jud. sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 se opírá o výslovné znění shora citovaného ustanovení § 87 ZSÚ, z jehož výslovného znění slovní konstrukce„ spotřebitel (nikoliv už dlužník) je povinen vrátit v době přiměřené“ vyplývá, že k založení nové platební povinnosti pro žalované dojde vždy teprve soudním rozhodnutím a že v době rozhodování soudu žalovaná ještě ani není za dlužníka považována. Jakékoliv odkazy na problematiku splatnosti bezdůvodného obohacení upraveného v občanském zákoníku jsou ve světle zásady lex specialis derrogat lex generalis, dle názoru nalézacího soudu, nepřiléhavé a nepřípustné.\n35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení, jelikož plně úspěšnému žalovanémi v řízení žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí, nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:242.C.1.2023.1","publishedAt":"2023-12-06","decisionAt":"2023-07-04","caseNumber":{"senate":242,"registry":"C","index":1,"year":2023,"pageNumber":100},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Petra","lastName":"Sedláčková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 62 756,29 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3028","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}