{"uuid":"0fdab9a8-64c5-4aa1-8976-31b64af818e0","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Vackové a soudců JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyň: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně A","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně B","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"obě zastoupené advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 611 529,75 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2025, č. j. 41 Cm 37/2020-2340,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a III potvrzuje, ve výroku II se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 1 317 281,40 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni a) náklady odvolacího řízení ve výši 24 619,37 Kč a žalobkyni b) náklady odvolacího řízení ve výši 24 023,34 Kč k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a III potvrzuje, ve výroku II se mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 1 317 281,40 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni a) náklady odvolacího řízení ve výši 24 619,37 Kč a žalobkyni b) náklady odvolacího řízení ve výši 24 023,34 Kč k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyním částku 611 529,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 611 529,75 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení (výrok I), nahradit jim náklady řízení ve výši 3 190 845,42 Kč (výrok II) a nahradit náklady řízení ve výši 19 261,29 Kč též státu (výrok III).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Rozhodl takto o žalobě založené na tvrzení, že žalobkyně byly zhotovitelkami díla podle smlouvy o dílo ze dne 6. 1. 2017 na provedení stavby „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ (dále jen „smlouva“ a „stavba“), kterou považují za relativně neplatnou, resp. od níž odstoupily. Po ukončení smlouvy se domáhaly úhrady ceny prací nesporně provedených v červnu 2019 vyúčtovaných fakturou ze dne 15. 7. 2019, č. 9940, znějící na částku 611 529,75 Kč. Žalovaný započetl proti této pohledávce svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení s milníkem č. 5, toto započtení žalobkyně již v podané žalobě zpochybnily a tvrdily, že právě ono (nikoli samotná jejich pohledávka) je předmětem sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný nezpochybňoval provedení prací, které žalobkyně vyúčtovaly uvedenou fakturou, ani jejich cenu, namítal však, jak již zmíněno, že nesporná pohledávka žalobkyň ještě před podáním žaloby již k 15. 8. 2019 zanikla zápočtem proti pohledávce žalovaného na úhradu smluvní pokuty vyúčtované předtím dopisem ze dne 9. 4. 2019 v celkové výši 11 119 028, 93 Kč za prodlení se splněním milníku č. 5 [definovaného jako „Zajištění vydání kolaudačního souhlasu „A“ a „B“ části (3. a 4. etapy)“]. Částí nároku na smluvní pokutu ve výši 611 529,75 Kč se žalovaný bránil žalobou uplatněnému nároku, zbytek požadované smluvní pokuty ve výši 10 507 499,18 Kč uplatnil (spolu s další smluvní pokutou) vzájemným návrhem, který soud prvního stupně v průběhu řízení vyloučil k samostatnému projednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Prvním rozhodnutím v této věci ze dne 20. 3. 2024, č. j. 41 Cm 37/2020-1606, soud prvního stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že uplatněný nárok je po právu, pohledávka žalovaného však není způsobilá k započtení, proto se jí nezabýval. Odvolací soud svým usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 4 Cmo 155/2024-1686, 4 Cmo 156/2024, rozsudek soud prvního stupně zrušil a vrátil k novému projednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud ve svém usnesení zdůraznil, že není pochyb o tom, že žalobkyním svědčí žalovaná pohledávka. Bez ohledu na to, jakým způsobem v konečném důsledku smlouva zanikla, o čemž rovněž nebylo pochyb (nakonec od ní odstoupily obě strany a dílo dokončil třetí subjekt), účastníci výslovně deklarovali, že žalobkyním vznikl nárok na úhradu stavebních prací za měsíc červen 2019 ve výši 611 529,75 Kč, jejichž cenu vyúčtovaly fakturou č. 9940 ze dne 15. 7. 2019. Žalovaný výslovně v dopise ze dne 15. 8. 2019 označil částku 611 529,75 Kč za svůj dluh vůči žalobkyním, akceptoval tedy jeho existenci a započetl vůči němu svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení se splněním milníku č. 5.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolací soud svým předchozím rozhodnutím zavázal soud prvního stupně právním názorem, že na pohledávku žalovaného vycházející z téhož smluvního vztahu, byť je mezi účastníky sporná, je třeba hledět jako na pohledávku započitatelnou ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), proto v tomto konkrétním případě započtení nebrání. Přitakal závěru soudu prvního stupně, že strany uzavřely platnou smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. o. z., a to včetně platného ujednání o smluvní pokutě obsaženého v čl. 14. 2. 9. smlouvy. Připomněl, že otázku tvrzeného odstoupení od smlouvy v souvislosti se smluvní pokutou není třeba řešit (§ 2005 odst. 2 o. z.). Objasnil rovněž, že obsahem pojmu „zajistit vydání kolaudačního souhlasu“, jímž byl definován milník č. 5, je v daných souvislostech řádný návrh, jemuž by mohl stavební úřad bez dalšího vyhovět. Se splněním tohoto milníku se žalobkyně nemohly ocitnout v prodlení, pokud nemohly řádný návrh (včetně všech potřebných dokladů) podat včas v důsledku prodlení žalovaného jako věřitele (§ 1968 o. z.), případně v důsledku tvrzeného prodlení jeho smluvního partnera (projektanta), které jde rovněž k tíži věřitele. Soudu prvního stupně proto uložil, aby doplnil dokazování a na základě jeho výsledku pak rozhodl o tom, zda k prodlení se splněním povinnosti podat řádný návrh stavebnímu úřadu došlo zcela či zčásti kvůli prodlení žalovaného. V případě, že by soud prvního stupně dospěl k závěru, že se žalobkyně v prodlení, byť zčásti, ocitly, měl se zabývat případnou moderací smluvní pokuty, resp. tím, zda je požadavek na její úhradu vzhledem k okolnostem v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně poté na základě dříve provedeného i nyní doplněného dokazování vyšel mimo jiné z nesporné skutečnosti, že podle dodatku č. 3 ke smlouvě měl být milník č. 5 splněn do 25. 11. 2018, žalobkyně podaly příslušný návrh dne 7. 11. 2018, povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením však bylo vydáno až 28. 12. 2018. Stavební úřad totiž na základě místního šetření dne 22. 11. 2018 řízení přerušil do úplného odstranění na stavbě při místním šetření zjištěných nedostatků (stavebních úprav propojovacích chodeb v podlažích, požárních uzávěr, zajištění výměny vzduchu v prostoru kompresorovny a vakuové stanice a dalších) a též za účelem doplnění potřebných listin [souhlasných závazných stanovisek příslušných krajských orgánů – krajské hygienické stanice (KHS), hasičského záchranného sboru (HZS) - technické inspekce (TIČR), výchozí revizní zprávy elektroinstalace, atd.)], nejpozději do 31. 12. 2018. O pokračování v řízení rozhodl dne 7. 12. 2018 na základě oznámení žalobkyně a) z téhož dne, že stavba byla dokončena a v řízení lze pokračovat. Stavební úřad nařídil k projednání doplněných podkladů ústní jednání na 18. 12. 2018, při něm zjistil, že nedostatky na stavbě byly odstraněny, byla předložena projektová dokumentace skutečného provedení elektra, výchozí revize elektra a TIČR a KHS vyslovili souhlas s vydáním rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání. Dne 28. 12. 2018 stavební úřad obdržel poslední chybějící doklad, kterým bylo souhlasné závazné stanovisko HZS ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" kraje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh z 7. 11. 2018 nebyl řádným návrhem, neboť k tomu datu nebyly doplněny stavebním úřadem požadované doklady a na stavbě byly nedodělky bránící jejímu užívání. Žalobkyně v průběhu řízení netvrdily ani neprokázaly, o jaké nedodělky se mělo jednat a zda i ony měly souvislost s žalobkyněmi namítanými vadami projektové dokumentace. Nebylo prokázáno, jaký konkrétní vliv měl nedostatečný stavební průzkum u výtahu V3 a práce s tím spojené. Žalobkyně samy připustily určitou stavební nedokončenost, která byla prokázána i svědecky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V řízení však byly zjištěny chyby v projektové dokumentaci, za kterou nesl zodpovědnost žalovaný, konkrétně nedostatky projekčního řešení vzduchotechniky, které chybně předepisovalo řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku. Toto řešení označily znalecké posudky za „zásadní projekční chybu“. Chyba byla napravena provizorním řešením - zregulováním tlaku vzduchotechniky po konzultaci se žalovaným (projektantem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") dne 28. 12. 2018. Nedostatky měl i projekt požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), které byly napraveny až vydáním nového PBŘ dne 6. 12. 2018, který zpracoval ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", generální projektant stavby jako subdodavatel žalovaného. To pak vyvolalo další stavební práce, které bylo nutné před spuštěním objektu udělat, např. doplnit požární izolace vzduchotechnického potrubí, úpravy rozvaděčů, včetně předstěn k nim a požárních dvířek, přesun některých zařízení apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů měly sice zajistit žalobkyně, k prodlení s jejich zajištěním však došlo z důvodů na straně žalovaného souvisejících s nedostatky a chybami v projektové dokumentaci, přinejmenším kvůli změně etapizace stavby (podle původní etapizace se měly stavební práce v 1. PP a v 1. NP realizovat až spolu s rekonstrukcí objektu B) bylo nutné projektovou dokumentaci upravit. Nezbytné úpravy vyplývající z etapizace stavby však neobsahovalo PBŘ, což bylo zjištěno až při dokončování stavby 4. etapy. Změny se týkaly mj. řešení únikové cesty, větrání a elektroinstalace a ohraničení dočasných požárních úseků vzniklých etapizací. Dotčené úřady komunikovaly s generálním projektantem, jelikož prověřovaly zejména správnost projektové dokumentace a realizaci stavby v souladu s ní. Generální projektant byl ve smluvním vztahu se žalovaným. Prodlení projektanta jde k tíži žalovanému jako jeho smluvnímu partnerovi. Žalobkyně proto podle § 1968 o. z. nemohly být v prodlení, protože nemohly plnit včas v důsledku prodlení žalovaného jako věřitele. Prodlení věřitele spočívalo v nedostatku součinnosti nutné k obstarání příslušné listiny (§ 1975 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Do 7. 12. 2018 se však podle soudu prvního stupně nejednalo o výlučné prodlení žalovaného. Proto se zabýval též moderací smluvní pokuty a dospěl k závěru, že vzhledem k popsaným okolnostem stavby a dále vzhledem k tomu, že žalovanému nevznikla žádná škoda, je třeba moderovat smluvní pokutu až na 0 Kč. Konstatoval rovněž, že za okolností, za nichž k prodlení došlo, je požadavek na úhradu smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný, navrhuje ho změnit a žalobu zamítnout. Namítá nesprávná skutková zjištění a nedostatečné odůvodnění rozsudku v části týkající se údajných chyb projektové dokumentace. Za nelogický považuje závěr o moderaci smluvní pokuty, jíž se soud prvního stupně neměl zabývat, dospěl-li k závěru, že v prodlení byl žalovaný. Přesto, že soud prvního stupně uzavřel, že za prodlení mohou obě strany, vůbec neřešil, jak k tomu dospěl a která ze stran je po jakou dobu za prodlení odpovědná. Vytýká soudu prvního stupně, že pouze sepsal stručný obsah provedených důkazů, aniž by je ve vzájemných souvislostech hodnotil. Rozsáhle polemizuje s východisky pro moderaci smluvní pokuty, které podle jeho názoru soud prvního stupně učinil v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, navíc nepřezkoumatelně, a zdůrazňuje, že žalovaná pohledávka zanikla započtením ještě před podáním žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Závěr o prodlení žalovaného je podle odvolatele překvapivý a neodpovídá průběhu řízení, ani odůvodnění rozsudku v jednací síni. Vymezuje se proti závěru o nedostatcích projekčního řešení vzduchotechniky, které chybně předepisovalo řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku. Bylo podle něj prokázáno, že generální projektant „neměl povinnost cokoli zpracovávat“. Svoji práci splnil v okamžiku, kdy zpracoval projekt, na stavbě působil pouze jako autorský dozor, který schvaloval projekční změny. Pokud zhotovitel u některých změn oslovil projektanta, učinil tak proto, že to pro něj bylo časově výhodnější, nikoli proto, že by musel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Připomíná, že milník č. 5 měl být splněn do 25. 11. 2018, splněn však byl až 28. 12. 2018, kdy bylo vydáno rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby. Připomíná průběh stavebního řízení, je přesvědčen, že důvody pro jeho přerušení spočívaly ve stavební nedokončenosti a chybějících dokladech, a zdůrazňuje že teprve 22. 11. 2018 při místním šetření stavebního úřadu, nikoli s předstihem, jak je obvyklé, proběhla první neúspěšná zkouška elektronické požární signalizace (EPS). Žalobkyně ještě 19. 12. 2018 vyzývaly své subdodavatele, aby odstranili vady bránící provedení funkční zkoušky, a ta proběhla úspěšně až 27. 12. 2018 za účasti zástupců HZS. Jestliže se žalobkyně opakovaně a bezúspěšně pokoušely o funkční zkoušku EPS, problém nebyl v podkladech, které měl zpracovat projektant.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Namítá rovněž, že náklady řízení přiznané žalobkyním jsou zcela nepřiměřené, jejich podstatnou část tvoří platby (podle žalovaného vynaložené neúčelně) za znalecké posudky ve výši 1 873 564 Kč, které žalobkyně zadaly ještě před zahájením soudního řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalobkyně, přes dílčí výhrady vůči některým závěrům soudu prvního stupně, považují jeho rozsudek ve výsledku za věcně správný a navrhují ho potvrdit. Jsou přesvědčeny, že soud prvního stupně řádně doplnil dokazování a dospěl ke správnému závěr o prodlení žalovaného po celou dobu jím tvrzeného prodlení žalobkyň. Samotné prodlení žalovaného tudíž vylučuje možnost dovolávat se prodlení žalobkyň, nebylo proto třeba řešit otázku moderace smluvní pokuty, protože nárok na ni žalovanému nevznikl (důvody pro moderaci nicméně soud prvního stupně dovodil správně). Prodlení se stavebními pracemi bylo totiž rovněž způsobeno žalovaným, resp. nedostatky v projektové dokumentaci, za kterou byl odpovědný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Projektové řešení vzduchotechniky chybně předepisovalo nemožné řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku, což způsobovalo problémy s tlakem vzduchu projevující se zablokováním otvírání a zavírání dveří v protipožárních předělech při spuštění požárního větrání a bránilo vydání povolení o předčasném užívání stavby. Žalovaný i generální projektant chybu hledali dlouho mimo projektovou dokumentaci, při funkční zkoušce 22. 11. 2018 trvali na tom, že jde o nedostatek způsobený tím, že nebyl zapojen jeden z ventilátorů (který ovšem nemohl být zapojen rovněž v důsledku chyby v projektové dokumentaci). Až následně bylo skutečně zjištěna chyba v projektové dokumentaci, což generální projektant částečně uznal v emailu z 20. 12. 2018 a napravil ji až vydáním oficiální projekční změny č. 28 v únoru 2019. Žalobkyně nicméně nad rámec svých smluvních povinností po konzultaci s projektantem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" situaci v prosinci 2018 provizorně vyřešily složitým zregulováním systému, o čemž svědčí protokol z 28. 12. 2018. Pokud by žalobkyně postupovaly podle projektové dokumentace, rozhodnutí o předčasném užívání stavby by mohlo být vydáno až v únoru 2019. Žalovaný byl tudíž v prodlení po celou dobu tvrzeného prodlení žalobkyň.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Další chyby projektové dokumentace obsahovalo PBŘ. Závazné stanovisko HZS, které bylo podle stavebního úřadu jedním z chybějících podkladů, je datováno 19. 12. 2018. Bylo vydáno na základě aktualizovaného PBŘ, které až 6. 12. 2018 zpracoval zástupce generálního projektanta. Aktualizace PBŘ si vyžádala řadu též stavebních úprav (mj. předstěny k rozvaděčům). Projektová dokumentace vzhledem ke změně etapizace stavby nebyla úplná, příslušné změny žádaly žalobkyně na kontrolním dnu č. 86, projektant po měsíci sdělil, že nemá potřebné kapacity, žalovaný změnu projektové dokumentace nezajistil, žalobkyně proto musely potupovat operativně a řešit řadu problémů, které by s řádnou projektovou dokumentací nevznikly. Projektová dokumentace rovněž vycházela z nedostatečného průzkumu, což se projevilo až po uzavření dodatku č. 3 v souvislosti s nutností vyztužit stěny výtahové šachty, nebo nepočítala s konkrétními parametry přístrojů, které se nově instalovaly (rentgen), což rovněž vyžadovalo projektové změny a další práce, s nimiž se původně nepočítalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobkyně se vymezují vůči závěru soudu prvního stupně, že v řízení nebyl prokázán vliv uvedených problémů na stavební nedodělky vytýkané stavebním úřadem. Kapacity, které žalobkyně musely k jejich řešení využít, nemohly být nasazeny na jiné části stavby, řada uvedených prací rovněž blokovala navazující (např. dokončovací) práce. Vzhledem k časově velmi těsnému harmonogramu milníku č. 5 se jakékoli dílčí zpoždění po uzavření dodatku č. 3 muselo kvůli návaznosti prací promítnout do konečného termínu milníku č. 5.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Za správný považují žalobkyně i výrok o nákladech řízení. Znalecké posudky byly využity soudem prvního stupně k odůvodnění jeho rozhodnutí, tj. náklady na jejich pořízení byly vynaloženy účelně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":19,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud věc znovu projednal podle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":20,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně ve svém předchozím rozhodnutí právním názorem, který je stručně shrnut v bodech 5 a 6 shora a na němž odvolací soud ani nyní nemá co měnit. Soud prvního stupně postupoval v souladu s ním, doplnil dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě zjistil skutkový stav, který je pro rozhodnutí dostatečný. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, jak je stručně shrnut v bodech 7, 9 a 10, považuje odvolací soud za správný, v tomto rozsahu na něj také pro stručnost odkazuje. V konečném důsledku je také správné rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, které je založeno na závěru, že prodlení na straně žalovaného jako věřitele vyloučilo podle § 1968 věty druhé o. z. odpovědnost žalobkyň za jejich prodlení. K uvedenému je však třeba vzhledem k námitkám odvolatele doplnit následující:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Smlouva byla uzavírána podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „z. v. z.“), a prováděcí vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Uvedené právní předpisy se v tomto případě užijí podle přechodného ustanovení § 273 odst. 1 zákona č. 136/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to vzhledem k datu 29. 1. 2016, kdy bylo nesporně zahájeno zadávací řízení, z něhož jako vítěz vzešly žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 44 odst. 4 z. v. z. musí zadávací dokumentace mimo jiné obsahovat také příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 230/2012 Sb.) zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace byla přílohou smlouvy o dílo a jejím prostřednictvím byl vymezen předmět díla. musela být, jak ze shora uvedeného vyplývá, součástí zadávacích podmínek, za její správnost a úplnost byl tedy podle § 44 odst. 1 zákona z. v. z. odpovědný zadavatel, tj. žalovaný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Zadávací dokumentaci nesporně tvořil subododavatel žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", za veškeré chyby projektové dokumentace proto nese odpovědnost žalovaný stejně, jako by ji tvořil sám (§ 1935 o. z.). Ze smlouvy nevyplývá povinností žalobkyň upravovat prováděcí projektovou dokumentaci v případě požadavků zadavatele na změnu díla. Jejich povinností plynoucí ze smlouvy bylo pouze po skončení díla (jeho částí) zpracovat dokumentaci skutečného provedení stavby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Nebylo sporu o tom, že změnu etapizace stavby v zájmu zachování provozu krajské nemocnice požadoval zadavatel, který také nesl odpovědnost za zajištění s tím související úpravy prováděcí projektové dokumentace. Argument žalovaného, že si žalobkyně mohly projektovou dokumentaci upravit samy, proto nelze přijmout. V řízení bylo prokázáno, že dokumentace obsahovala chyby způsobené mj. právě tím, že se do ní nepromítla změna etapizace stavby, či změny požárně bezpečnostních předpisů. Výsledkem bylo krom jiného nevhodné PBŘ, které bylo třeba přepracovat, a chybné řešení vzduchotechniky, která neobstála při opakované funkční zkoušce EPS. Znalecké posudky, které byly v řízení provedeny (včetně posudku předloženého žalovanou stranou), se shodly na tom, že řešení požárního větrání původně navržené (dveře projektované s požárními mřížkami a chybějící požární klapka) bylo chybou projektové dokumentace. Připustil to ostatně ve své výpovědi i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jednatel generálního projektanta, a svědčí o tom i v únoru 2019 přijatá oficiální projektová změna č. 28 (a to bez ohledu na to, zda byla posléze realizována či nikoli).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Žalovaný de facto ani nezpochybňuje, že řešení vzduchotechniky chybné bylo, podstatou jeho obrany je vlastně námitka, že žalobkyně neudělaly dříve funkční zkoušku EPS, která by jeho chybu včas odhalila. Ani tento argument však nelze přijmout. Nelze činit žalobkyně odpovědné za to, že včas nezjistily chybu, za kterou odpovídá žalovaný. Chyba tohoto typu totiž jde již nad rámec požadavků na odbornou úroveň zhotovitele, který by ji měl odhalit. Kontrola projektu zhotovitelem nemůže nahrazovat práci projektanta a s touto prací související úvahy o koncepci projektovaného systému, která není zřejmá na první pohled. Žalobkyně odhalily zjevnou chybu související s mřížkami v požárních dveřích, nebylo však možné po nich požadovat, aby propočítávaly tlak v prostorech mezi dveřmi v požárních koridorech a doplňovaly v projektové dokumentaci chybějící prvky, které by zajistily řádnou funkci EPS. V řízení bylo prokázáno, že se po několika pokusech systém podařilo provizorně zregulovat až 28. 12. 2018 tak, aby třetí funkční zkouška EPS (za účasti HZS) téhož dne nakonec mohla proběhnout úspěšně. Šlo však, jak uvedeno, pouze o provizorní řešení, jímž byla pro potřeby rozhodnutí o dočasném užívání stavby vyřešena chyba projektanta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. V uvedené souvislosti je vhodné připomenout, že odvolací soud již v předchozí fázi řízení zjistil, že ještě 24. 10. 2018 na kontrolním dni č. 90 k požadavku žalobkyň na zpracování změn projektové dokumentace s vyřešením provizorií ze dne 3. 10. 2018 deklaroval generální projektant, že není schopen vydat kompletní projektovou dokumentaci v rozsahu všech profesí v požadovaném termínu. I s přihlédnutím ke zjištění soudu prvního stupně o průběhu předchozích kontrolních dnů je zřejmé, že si zhotovitelky byly vědomy toho, že mohou nastat problémy související se změnou etapizace, upozorňovaly na ně a žádaly (v daném případě zjevně marně) tomu odpovídající přístup ze strany objednatele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Dne 19. 12. 2018 vydal HZS souhlasné závazné stanovisko k dokumentaci ke změně stavby předložené 18. 12. 2018 v rozsahu PBŘ a vycházel přitom z podkladů označených jako „Požárně bezpečnostní řešení ze dne 6. 12. 2018, zpracovatel: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Toto závazné stanovisko mohlo být zpracováno teprve tehdy, kdy HZS odsouhlasil správnost požárně bezpečnostního řešení na základě změny projektové dokumentace provedené 6. 12. 2018. Podle správných zjištění soudu prvního stupně teprve na základě této změny mohly žalobkyně začít s řadou stavebních úprav, s nimiž původní projekt nepočítal. Jinak řečeno byl to žalovaný, kdo byl v prodlení se zpracováním změny projektové dokumentace, na jejímž základě mohly být provedeny stavební úpravy, které umožnily vydat dne 19. 12. 2018 souhlasné stanovisko HZS. Toto stanovisko bylo posledním podkladem, který stavební úřad potřeboval, bylo stavebnímu úřadu doručeno dne 28. 12. 2018 a na jeho základě téhož dne vydal stavební úřad povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Bez ohledu na to, zda HZS své závazné stanovisko zaslal stavebnímu úřadu na základě splněných požadavků na změnu PBŘ, nebo až poté, kdy se podařilo zregulovat EPS (jak namítá žalovaný), bylo to zjevně v konečném důsledku prodlení projektanta, a tedy žalovaného, které bylo příčinou, pro kterou nemohl stavební úřad rozhodnout dříve. Žalovaný byl v prodlení s poskytnutím součinnosti po celou dobu prodlení žalobkyň, proto podle § 1968 věta druhá o. z. platí, že žalobkyně za toto prodlení nemohou nést odpovědnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalovaný tudíž nemá za žalobkyněmi pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení s předáním milníku č. 5, v důsledku započtení (části) této neexistující pohledávky tudíž nemohla zaniknout pohledávka žalobkyň, která je jinak nesporná. Odvolací soud z uvedených důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně jako ve výroku o věci samé správné potvrdil podle § 219 o. s. ř., aniž považoval za potřebné zabývat se podmínkami moderace smluvní pokuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Odvolací soud dal nicméně za pravdu žalovanému, že požadavek na náhradu plateb za znalecké posudky, které byly zpracovány před zahájením tohoto řízení a nikoli pouze pro jeho potřeby, nelze vypořádat v rámci režimu náhrady nákladů řízení podle § 142 o. s. ř., ale jako hmotněprávní nárok. Potřeba znaleckého zkoumání byla v tomto řízení saturována ústně podanými znaleckými posudky, náklady na něž nesl stát a budou mu neúspěšným žalovaným nahrazeny podle výroku III rozsudku soudu prvního stupně, který byl rovněž potvrzen jako správný podle § 219 o. s. ř. Výrok II o nákladech řízení mezi účastníky byl tudíž změněn podle § 220 o. s. ř., ale pouze tak, že od jinak správně vypočtené náhrady nákladů řízení vzniklých žalobkyním zaplacením soudních poplatků, za zastoupení advokátem a za (účelně vynaložené) hotové výdaje pověřeného zaměstnance žalobkyně a) byla odečtena částka 1 873 564 Kč, kterou žalobkyně podle předložených dokladů zaplatily za znalecké posudky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyním vznikly v tomto odvolacím řízení náklady za zastoupení jedním advokátem, jejich výše byla určena podle § 6 odst. 1, § 7 odst. 6, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jako odměna vycházející z tarifní hodnoty sporu za každý úkon právní služby, který jejich zástupce v odvolacím řízení vykonal, snížená v případě jedné ze zastupovaných o 80 %. Zástupce žalobkyň se vyjádřil k podanému odvolání a zúčastnil se jednání odvolacího soudu, učinil tedy dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, za každý z nich náleží odměna 19 404 Kč a paušální náhrada 2x po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Včetně daně z přidané hodnoty ve výši 8 338,68 Kč je výše nákladů za právní zastoupení v odvolacím řízení celkem pro obě zastoupené 48 046,68 Kč, tj. pro každou z nich 24 023,34 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Další náklady vznikly pouze žalobkyni a) v souvislosti s cestou pověřeného zaměstnance žalobkyně a) k jednání odvolacího soudu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, tj. celkem 75 km vozidlem Škoda Octavia, RZ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou spotřebou 4,6 l motorové nafty na 100 km při ceně paliva 44,50 Kč za litr a sazbě základní náhrady 5,90 Kč za jeden kilometr jízdy podle aktuální vyhlášky č. 573/2025 Sb., tj. celkem 596,03 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyním částku 611 529,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 611 529,75 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení (výrok I), nahradit jim náklady řízení ve výši 3 190 845,42 Kč (výrok II) a nahradit náklady řízení ve výši 19 261,29 Kč též státu (výrok III).2. Rozhodl takto o žalobě založené na tvrzení, že žalobkyně byly zhotovitelkami díla podle smlouvy o dílo ze dne 6. 1. 2017 na provedení stavby „, Anonymizováno, “ (dále jen „smlouva“ a „stavba“), kterou považují za relativně neplatnou, resp. od níž odstoupily. Po ukončení smlouvy se domáhaly úhrady ceny prací nesporně provedených v červnu 2019 vyúčtovaných fakturou ze dne 15. 7. 2019, č. 9940, znějící na částku 611 529,75 Kč. Žalovaný započetl proti této pohledávce svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení s milníkem č. 5, toto započtení žalobkyně již v podané žalobě zpochybnily a tvrdily, že právě ono (nikoli samotná jejich pohledávka) je předmětem sporu.3. Žalovaný nezpochybňoval provedení prací, které žalobkyně vyúčtovaly uvedenou fakturou, ani jejich cenu, namítal však, jak již zmíněno, že nesporná pohledávka žalobkyň ještě před podáním žaloby již k 15. 8. 2019 zanikla zápočtem proti pohledávce žalovaného na úhradu smluvní pokuty vyúčtované předtím dopisem ze dne 9. 4. 2019 v celkové výši 11 119 028, 93 Kč za prodlení se splněním milníku č. 5 [definovaného jako „Zajištění vydání kolaudačního souhlasu „A“ a „B“ části (3. a 4. etapy)“]. Částí nároku na smluvní pokutu ve výši 611 529,75 Kč se žalovaný bránil žalobou uplatněnému nároku, zbytek požadované smluvní pokuty ve výši 10 507 499,18 Kč uplatnil (spolu s další smluvní pokutou) vzájemným návrhem, který soud prvního stupně v průběhu řízení vyloučil k samostatnému projednání.4. Prvním rozhodnutím v této věci ze dne 20. 3. 2024, č. j. 41 Cm 37/2020-1606, soud prvního stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že uplatněný nárok je po právu, pohledávka žalovaného však není způsobilá k započtení, proto se jí nezabýval. Odvolací soud svým usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 4 Cmo 155/2024-1686, 4 Cmo 156/2024, rozsudek soud prvního stupně zrušil a vrátil k novému projednání.5. Odvolací soud ve svém usnesení zdůraznil, že není pochyb o tom, že žalobkyním svědčí žalovaná pohledávka. Bez ohledu na to, jakým způsobem v konečném důsledku smlouva zanikla, o čemž rovněž nebylo pochyb (nakonec od ní odstoupily obě strany a dílo dokončil třetí subjekt), účastníci výslovně deklarovali, že žalobkyním vznikl nárok na úhradu stavebních prací za měsíc červen 2019 ve výši 611 529,75 Kč, jejichž cenu vyúčtovaly fakturou č. 9940 ze dne 15. 7. 2019. Žalovaný výslovně v dopise ze dne 15. 8. 2019 označil částku 611 529,75 Kč za svůj dluh vůči žalobkyním, akceptoval tedy jeho existenci a započetl vůči němu svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení se splněním milníku č. 5.6. Odvolací soud svým předchozím rozhodnutím zavázal soud prvního stupně právním názorem, že na pohledávku žalovaného vycházející z téhož smluvního vztahu, byť je mezi účastníky sporná, je třeba hledět jako na pohledávku započitatelnou ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), proto v tomto konkrétním případě započtení nebrání. Přitakal závěru soudu prvního stupně, že strany uzavřely platnou smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 a násl. o. z., a to včetně platného ujednání o smluvní pokutě obsaženého v čl. 14. 2. 9. smlouvy. Připomněl, že otázku tvrzeného odstoupení od smlouvy v souvislosti se smluvní pokutou není třeba řešit (§ 2005 odst. 2 o. z.). Objasnil rovněž, že obsahem pojmu „zajistit vydání kolaudačního souhlasu“, jímž byl definován milník č. 5, je v daných souvislostech řádný návrh, jemuž by mohl stavební úřad bez dalšího vyhovět. Se splněním tohoto milníku se žalobkyně nemohly ocitnout v prodlení, pokud nemohly řádný návrh (včetně všech potřebných dokladů) podat včas v důsledku prodlení žalovaného jako věřitele (§ 1968 o. z.), případně v důsledku tvrzeného prodlení jeho smluvního partnera (projektanta), které jde rovněž k tíži věřitele. Soudu prvního stupně proto uložil, aby doplnil dokazování a na základě jeho výsledku pak rozhodl o tom, zda k prodlení se splněním povinnosti podat řádný návrh stavebnímu úřadu došlo zcela či zčásti kvůli prodlení žalovaného. V případě, že by soud prvního stupně dospěl k závěru, že se žalobkyně v prodlení, byť zčásti, ocitly, měl se zabývat případnou moderací smluvní pokuty, resp. tím, zda je požadavek na její úhradu vzhledem k okolnostem v rozporu s dobrými mravy.7. Soud prvního stupně poté na základě dříve provedeného i nyní doplněného dokazování vyšel mimo jiné z nesporné skutečnosti, že podle dodatku č. 3 ke smlouvě měl být milník č. 5 splněn do 25. 11. 2018, žalobkyně podaly příslušný návrh dne 7. 11. 2018, povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením však bylo vydáno až 28. 12. 2018. Stavební úřad totiž na základě místního šetření dne 22. 11. 2018 řízení přerušil do úplného odstranění na stavbě při místním šetření zjištěných nedostatků (stavebních úprav propojovacích chodeb v podlažích, požárních uzávěr, zajištění výměny vzduchu v prostoru kompresorovny a vakuové stanice a dalších) a též za účelem doplnění potřebných listin [souhlasných závazných stanovisek příslušných krajských orgánů – krajské hygienické stanice (KHS), hasičského záchranného sboru (HZS) - technické inspekce (TIČR), výchozí revizní zprávy elektroinstalace, atd.)], nejpozději do 31. 12. 2018. O pokračování v řízení rozhodl dne 7. 12. 2018 na základě oznámení žalobkyně a) z téhož dne, že stavba byla dokončena a v řízení lze pokračovat. Stavební úřad nařídil k projednání doplněných podkladů ústní jednání na 18. 12. 2018, při něm zjistil, že nedostatky na stavbě byly odstraněny, byla předložena projektová dokumentace skutečného provedení elektra, výchozí revize elektra a TIČR a KHS vyslovili souhlas s vydáním rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání. Dne 28. 12. 2018 stavební úřad obdržel poslední chybějící doklad, kterým bylo souhlasné závazné stanovisko HZS , adresa,  kraje.8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh z 7. 11. 2018 nebyl řádným návrhem, neboť k tomu datu nebyly doplněny stavebním úřadem požadované doklady a na stavbě byly nedodělky bránící jejímu užívání. Žalobkyně v průběhu řízení netvrdily ani neprokázaly, o jaké nedodělky se mělo jednat a zda i ony měly souvislost s žalobkyněmi namítanými vadami projektové dokumentace. Nebylo prokázáno, jaký konkrétní vliv měl nedostatečný stavební průzkum u výtahu V3 a práce s tím spojené. Žalobkyně samy připustily určitou stavební nedokončenost, která byla prokázána i svědecky.9. V řízení však byly zjištěny chyby v projektové dokumentaci, za kterou nesl zodpovědnost žalovaný, konkrétně nedostatky projekčního řešení vzduchotechniky, které chybně předepisovalo řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku. Toto řešení označily znalecké posudky za „zásadní projekční chybu“. Chyba byla napravena provizorním řešením - zregulováním tlaku vzduchotechniky po konzultaci se žalovaným (projektantem , Anonymizováno, ) dne 28. 12. 2018. Nedostatky měl i projekt požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), které byly napraveny až vydáním nového PBŘ dne 6. 12. 2018, který zpracoval , Anonymizováno, , generální projektant stavby jako subdodavatel žalovaného. To pak vyvolalo další stavební práce, které bylo nutné před spuštěním objektu udělat, např. doplnit požární izolace vzduchotechnického potrubí, úpravy rozvaděčů, včetně předstěn k nim a požárních dvířek, přesun některých zařízení apod.10. Souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů měly sice zajistit žalobkyně, k prodlení s jejich zajištěním však došlo z důvodů na straně žalovaného souvisejících s nedostatky a chybami v projektové dokumentaci, přinejmenším kvůli změně etapizace stavby (podle původní etapizace se měly stavební práce v 1. PP a v 1. NP realizovat až spolu s rekonstrukcí objektu B) bylo nutné projektovou dokumentaci upravit. Nezbytné úpravy vyplývající z etapizace stavby však neobsahovalo PBŘ, což bylo zjištěno až při dokončování stavby 4. etapy. Změny se týkaly mj. řešení únikové cesty, větrání a elektroinstalace a ohraničení dočasných požárních úseků vzniklých etapizací. Dotčené úřady komunikovaly s generálním projektantem, jelikož prověřovaly zejména správnost projektové dokumentace a realizaci stavby v souladu s ní. Generální projektant byl ve smluvním vztahu se žalovaným. Prodlení projektanta jde k tíži žalovanému jako jeho smluvnímu partnerovi. Žalobkyně proto podle § 1968 o. z. nemohly být v prodlení, protože nemohly plnit včas v důsledku prodlení žalovaného jako věřitele. Prodlení věřitele spočívalo v nedostatku součinnosti nutné k obstarání příslušné listiny (§ 1975 o. z.).11. Do 7. 12. 2018 se však podle soudu prvního stupně nejednalo o výlučné prodlení žalovaného. Proto se zabýval též moderací smluvní pokuty a dospěl k závěru, že vzhledem k popsaným okolnostem stavby a dále vzhledem k tomu, že žalovanému nevznikla žádná škoda, je třeba moderovat smluvní pokutu až na 0 Kč. Konstatoval rovněž, že za okolností, za nichž k prodlení došlo, je požadavek na úhradu smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy.12. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný, navrhuje ho změnit a žalobu zamítnout. Namítá nesprávná skutková zjištění a nedostatečné odůvodnění rozsudku v části týkající se údajných chyb projektové dokumentace. Za nelogický považuje závěr o moderaci smluvní pokuty, jíž se soud prvního stupně neměl zabývat, dospěl-li k závěru, že v prodlení byl žalovaný. Přesto, že soud prvního stupně uzavřel, že za prodlení mohou obě strany, vůbec neřešil, jak k tomu dospěl a která ze stran je po jakou dobu za prodlení odpovědná. Vytýká soudu prvního stupně, že pouze sepsal stručný obsah provedených důkazů, aniž by je ve vzájemných souvislostech hodnotil. Rozsáhle polemizuje s východisky pro moderaci smluvní pokuty, které podle jeho názoru soud prvního stupně učinil v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, navíc nepřezkoumatelně, a zdůrazňuje, že žalovaná pohledávka zanikla započtením ještě před podáním žaloby.13. Závěr o prodlení žalovaného je podle odvolatele překvapivý a neodpovídá průběhu řízení, ani odůvodnění rozsudku v jednací síni. Vymezuje se proti závěru o nedostatcích projekčního řešení vzduchotechniky, které chybně předepisovalo řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku. Bylo podle něj prokázáno, že generální projektant „neměl povinnost cokoli zpracovávat“. Svoji práci splnil v okamžiku, kdy zpracoval projekt, na stavbě působil pouze jako autorský dozor, který schvaloval projekční změny. Pokud zhotovitel u některých změn oslovil projektanta, učinil tak proto, že to pro něj bylo časově výhodnější, nikoli proto, že by musel.14. Připomíná, že milník č. 5 měl být splněn do 25. 11. 2018, splněn však byl až 28. 12. 2018, kdy bylo vydáno rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby. Připomíná průběh stavebního řízení, je přesvědčen, že důvody pro jeho přerušení spočívaly ve stavební nedokončenosti a chybějících dokladech, a zdůrazňuje že teprve 22. 11. 2018 při místním šetření stavebního úřadu, nikoli s předstihem, jak je obvyklé, proběhla první neúspěšná zkouška elektronické požární signalizace (EPS). Žalobkyně ještě 19. 12. 2018 vyzývaly své subdodavatele, aby odstranili vady bránící provedení funkční zkoušky, a ta proběhla úspěšně až 27. 12. 2018 za účasti zástupců HZS. Jestliže se žalobkyně opakovaně a bezúspěšně pokoušely o funkční zkoušku EPS, problém nebyl v podkladech, které měl zpracovat projektant.15. Namítá rovněž, že náklady řízení přiznané žalobkyním jsou zcela nepřiměřené, jejich podstatnou část tvoří platby (podle žalovaného vynaložené neúčelně) za znalecké posudky ve výši 1 873 564 Kč, které žalobkyně zadaly ještě před zahájením soudního řízení.16. Žalobkyně, přes dílčí výhrady vůči některým závěrům soudu prvního stupně, považují jeho rozsudek ve výsledku za věcně správný a navrhují ho potvrdit. Jsou přesvědčeny, že soud prvního stupně řádně doplnil dokazování a dospěl ke správnému závěr o prodlení žalovaného po celou dobu jím tvrzeného prodlení žalobkyň. Samotné prodlení žalovaného tudíž vylučuje možnost dovolávat se prodlení žalobkyň, nebylo proto třeba řešit otázku moderace smluvní pokuty, protože nárok na ni žalovanému nevznikl (důvody pro moderaci nicméně soud prvního stupně dovodil správně). Prodlení se stavebními pracemi bylo totiž rovněž způsobeno žalovaným, resp. nedostatky v projektové dokumentaci, za kterou byl odpovědný.17. Projektové řešení vzduchotechniky chybně předepisovalo nemožné řešení požárních dveří s mřížkami a neobsahovalo regulační klapku, což způsobovalo problémy s tlakem vzduchu projevující se zablokováním otvírání a zavírání dveří v protipožárních předělech při spuštění požárního větrání a bránilo vydání povolení o předčasném užívání stavby. Žalovaný i generální projektant chybu hledali dlouho mimo projektovou dokumentaci, při funkční zkoušce 22. 11. 2018 trvali na tom, že jde o nedostatek způsobený tím, že nebyl zapojen jeden z ventilátorů (který ovšem nemohl být zapojen rovněž v důsledku chyby v projektové dokumentaci). Až následně bylo skutečně zjištěna chyba v projektové dokumentaci, což generální projektant částečně uznal v emailu z 20. 12. 2018 a napravil ji až vydáním oficiální projekční změny č. 28 v únoru 2019. Žalobkyně nicméně nad rámec svých smluvních povinností po konzultaci s projektantem , Anonymizováno,  situaci v prosinci 2018 provizorně vyřešily složitým zregulováním systému, o čemž svědčí protokol z 28. 12. 2018. Pokud by žalobkyně postupovaly podle projektové dokumentace, rozhodnutí o předčasném užívání stavby by mohlo být vydáno až v únoru 2019. Žalovaný byl tudíž v prodlení po celou dobu tvrzeného prodlení žalobkyň.18. Další chyby projektové dokumentace obsahovalo PBŘ. Závazné stanovisko HZS, které bylo podle stavebního úřadu jedním z chybějících podkladů, je datováno 19. 12. 2018. Bylo vydáno na základě aktualizovaného PBŘ, které až 6. 12. 2018 zpracoval zástupce generálního projektanta. Aktualizace PBŘ si vyžádala řadu též stavebních úprav (mj. předstěny k rozvaděčům). Projektová dokumentace vzhledem ke změně etapizace stavby nebyla úplná, příslušné změny žádaly žalobkyně na kontrolním dnu č. 86, projektant po měsíci sdělil, že nemá potřebné kapacity, žalovaný změnu projektové dokumentace nezajistil, žalobkyně proto musely potupovat operativně a řešit řadu problémů, které by s řádnou projektovou dokumentací nevznikly. Projektová dokumentace rovněž vycházela z nedostatečného průzkumu, což se projevilo až po uzavření dodatku č. 3 v souvislosti s nutností vyztužit stěny výtahové šachty, nebo nepočítala s konkrétními parametry přístrojů, které se nově instalovaly (rentgen), což rovněž vyžadovalo projektové změny a další práce, s nimiž se původně nepočítalo.19. Žalobkyně se vymezují vůči závěru soudu prvního stupně, že v řízení nebyl prokázán vliv uvedených problémů na stavební nedodělky vytýkané stavebním úřadem. Kapacity, které žalobkyně musely k jejich řešení využít, nemohly být nasazeny na jiné části stavby, řada uvedených prací rovněž blokovala navazující (např. dokončovací) práce. Vzhledem k časově velmi těsnému harmonogramu milníku č. 5 se jakékoli dílčí zpoždění po uzavření dodatku č. 3 muselo kvůli návaznosti prací promítnout do konečného termínu milníku č. 5.20. Za správný považují žalobkyně i výrok o nákladech řízení. Znalecké posudky byly využity soudem prvního stupně k odůvodnění jeho rozhodnutí, tj. náklady na jejich pořízení byly vynaloženy účelně.21. Odvolací soud věc znovu projednal podle § 212 a 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Odvolání není důvodné.22. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně ve svém předchozím rozhodnutí právním názorem, který je stručně shrnut v bodech 5 a 6 shora a na němž odvolací soud ani nyní nemá co měnit. Soud prvního stupně postupoval v souladu s ním, doplnil dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě zjistil skutkový stav, který je pro rozhodnutí dostatečný. Skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, jak je stručně shrnut v bodech 7, 9 a 10, považuje odvolací soud za správný, v tomto rozsahu na něj také pro stručnost odkazuje. V konečném důsledku je také správné rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, které je založeno na závěru, že prodlení na straně žalovaného jako věřitele vyloučilo podle § 1968 věty druhé o. z. odpovědnost žalobkyň za jejich prodlení. K uvedenému je však třeba vzhledem k námitkám odvolatele doplnit následující:23. Smlouva byla uzavírána podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „z. v. z.“), a prováděcí vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Uvedené právní předpisy se v tomto případě užijí podle přechodného ustanovení § 273 odst. 1 zákona č. 136/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a to vzhledem k datu 29. 1. 2016, kdy bylo nesporně zahájeno zadávací řízení, z něhož jako vítěz vzešly žalobkyně.24. Podle § 44 odst. 4 z. v. z. musí zadávací dokumentace mimo jiné obsahovat také příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 230/2012 Sb.) zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace byla přílohou smlouvy o dílo a jejím prostřednictvím byl vymezen předmět díla. musela být, jak ze shora uvedeného vyplývá, součástí zadávacích podmínek, za její správnost a úplnost byl tedy podle § 44 odst. 1 zákona z. v. z. odpovědný zadavatel, tj. žalovaný.25. Zadávací dokumentaci nesporně tvořil subododavatel žalovaného , právnická osoba, , za veškeré chyby projektové dokumentace proto nese odpovědnost žalovaný stejně, jako by ji tvořil sám (§ 1935 o. z.). Ze smlouvy nevyplývá povinností žalobkyň upravovat prováděcí projektovou dokumentaci v případě požadavků zadavatele na změnu díla. Jejich povinností plynoucí ze smlouvy bylo pouze po skončení díla (jeho částí) zpracovat dokumentaci skutečného provedení stavby.26. Nebylo sporu o tom, že změnu etapizace stavby v zájmu zachování provozu krajské nemocnice požadoval zadavatel, který také nesl odpovědnost za zajištění s tím související úpravy prováděcí projektové dokumentace. Argument žalovaného, že si žalobkyně mohly projektovou dokumentaci upravit samy, proto nelze přijmout. V řízení bylo prokázáno, že dokumentace obsahovala chyby způsobené mj. právě tím, že se do ní nepromítla změna etapizace stavby, či změny požárně bezpečnostních předpisů. Výsledkem bylo krom jiného nevhodné PBŘ, které bylo třeba přepracovat, a chybné řešení vzduchotechniky, která neobstála při opakované funkční zkoušce EPS. Znalecké posudky, které byly v řízení provedeny (včetně posudku předloženého žalovanou stranou), se shodly na tom, že řešení požárního větrání původně navržené (dveře projektované s požárními mřížkami a chybějící požární klapka) bylo chybou projektové dokumentace. Připustil to ostatně ve své výpovědi i , Anonymizováno, , jednatel generálního projektanta, a svědčí o tom i v únoru 2019 přijatá oficiální projektová změna č. 28 (a to bez ohledu na to, zda byla posléze realizována či nikoli).27. Žalovaný de facto ani nezpochybňuje, že řešení vzduchotechniky chybné bylo, podstatou jeho obrany je vlastně námitka, že žalobkyně neudělaly dříve funkční zkoušku EPS, která by jeho chybu včas odhalila. Ani tento argument však nelze přijmout. Nelze činit žalobkyně odpovědné za to, že včas nezjistily chybu, za kterou odpovídá žalovaný. Chyba tohoto typu totiž jde již nad rámec požadavků na odbornou úroveň zhotovitele, který by ji měl odhalit. Kontrola projektu zhotovitelem nemůže nahrazovat práci projektanta a s touto prací související úvahy o koncepci projektovaného systému, která není zřejmá na první pohled. Žalobkyně odhalily zjevnou chybu související s mřížkami v požárních dveřích, nebylo však možné po nich požadovat, aby propočítávaly tlak v prostorech mezi dveřmi v požárních koridorech a doplňovaly v projektové dokumentaci chybějící prvky, které by zajistily řádnou funkci EPS. V řízení bylo prokázáno, že se po několika pokusech systém podařilo provizorně zregulovat až 28. 12. 2018 tak, aby třetí funkční zkouška EPS (za účasti HZS) téhož dne nakonec mohla proběhnout úspěšně. Šlo však, jak uvedeno, pouze o provizorní řešení, jímž byla pro potřeby rozhodnutí o dočasném užívání stavby vyřešena chyba projektanta.28. V uvedené souvislosti je vhodné připomenout, že odvolací soud již v předchozí fázi řízení zjistil, že ještě 24. 10. 2018 na kontrolním dni č. 90 k požadavku žalobkyň na zpracování změn projektové dokumentace s vyřešením provizorií ze dne 3. 10. 2018 deklaroval generální projektant, že není schopen vydat kompletní projektovou dokumentaci v rozsahu všech profesí v požadovaném termínu. I s přihlédnutím ke zjištění soudu prvního stupně o průběhu předchozích kontrolních dnů je zřejmé, že si zhotovitelky byly vědomy toho, že mohou nastat problémy související se změnou etapizace, upozorňovaly na ně a žádaly (v daném případě zjevně marně) tomu odpovídající přístup ze strany objednatele.29. Dne 19. 12. 2018 vydal HZS souhlasné závazné stanovisko k dokumentaci ke změně stavby předložené 18. 12. 2018 v rozsahu PBŘ a vycházel přitom z podkladů označených jako „Požárně bezpečnostní řešení ze dne 6. 12. 2018, zpracovatel: , Anonymizováno, “. Toto závazné stanovisko mohlo být zpracováno teprve tehdy, kdy HZS odsouhlasil správnost požárně bezpečnostního řešení na základě změny projektové dokumentace provedené 6. 12. 2018. Podle správných zjištění soudu prvního stupně teprve na základě této změny mohly žalobkyně začít s řadou stavebních úprav, s nimiž původní projekt nepočítal. Jinak řečeno byl to žalovaný, kdo byl v prodlení se zpracováním změny projektové dokumentace, na jejímž základě mohly být provedeny stavební úpravy, které umožnily vydat dne 19. 12. 2018 souhlasné stanovisko HZS. Toto stanovisko bylo posledním podkladem, který stavební úřad potřeboval, bylo stavebnímu úřadu doručeno dne 28. 12. 2018 a na jeho základě téhož dne vydal stavební úřad povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením.30. Bez ohledu na to, zda HZS své závazné stanovisko zaslal stavebnímu úřadu na základě splněných požadavků na změnu PBŘ, nebo až poté, kdy se podařilo zregulovat EPS (jak namítá žalovaný), bylo to zjevně v konečném důsledku prodlení projektanta, a tedy žalovaného, které bylo příčinou, pro kterou nemohl stavební úřad rozhodnout dříve. Žalovaný byl v prodlení s poskytnutím součinnosti po celou dobu prodlení žalobkyň, proto podle § 1968 věta druhá o. z. platí, že žalobkyně za toto prodlení nemohou nést odpovědnost.31. Žalovaný tudíž nemá za žalobkyněmi pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení s předáním milníku č. 5, v důsledku započtení (části) této neexistující pohledávky tudíž nemohla zaniknout pohledávka žalobkyň, která je jinak nesporná. Odvolací soud z uvedených důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně jako ve výroku o věci samé správné potvrdil podle § 219 o. s. ř., aniž považoval za potřebné zabývat se podmínkami moderace smluvní pokuty.32. Odvolací soud dal nicméně za pravdu žalovanému, že požadavek na náhradu plateb za znalecké posudky, které byly zpracovány před zahájením tohoto řízení a nikoli pouze pro jeho potřeby, nelze vypořádat v rámci režimu náhrady nákladů řízení podle § 142 o. s. ř., ale jako hmotněprávní nárok. Potřeba znaleckého zkoumání byla v tomto řízení saturována ústně podanými znaleckými posudky, náklady na něž nesl stát a budou mu neúspěšným žalovaným nahrazeny podle výroku III rozsudku soudu prvního stupně, který byl rovněž potvrzen jako správný podle § 219 o. s. ř. Výrok II o nákladech řízení mezi účastníky byl tudíž změněn podle § 220 o. s. ř., ale pouze tak, že od jinak správně vypočtené náhrady nákladů řízení vzniklých žalobkyním zaplacením soudních poplatků, za zastoupení advokátem a za (účelně vynaložené) hotové výdaje pověřeného zaměstnance žalobkyně a) byla odečtena částka 1 873 564 Kč, kterou žalobkyně podle předložených dokladů zaplatily za znalecké posudky.33. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyním vznikly v tomto odvolacím řízení náklady za zastoupení jedním advokátem, jejich výše byla určena podle § 6 odst. 1, § 7 odst. 6, § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jako odměna vycházející z tarifní hodnoty sporu za každý úkon právní služby, který jejich zástupce v odvolacím řízení vykonal, snížená v případě jedné ze zastupovaných o 80 %. Zástupce žalobkyň se vyjádřil k podanému odvolání a zúčastnil se jednání odvolacího soudu, učinil tedy dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, za každý z nich náleží odměna 19 404 Kč a paušální náhrada 2x po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Včetně daně z přidané hodnoty ve výši 8 338,68 Kč je výše nákladů za právní zastoupení v odvolacím řízení celkem pro obě zastoupené 48 046,68 Kč, tj. pro každou z nich 24 023,34 Kč.34. Další náklady vznikly pouze žalobkyni a) v souvislosti s cestou pověřeného zaměstnance žalobkyně a) k jednání odvolacího soudu z , adresa,  a zpět, tj. celkem 75 km vozidlem Škoda Octavia, RZ , SPZ,  s průměrnou spotřebou 4,6 l motorové nafty na 100 km při ceně paliva 44,50 Kč za litr a sazbě základní náhrady 5,90 Kč za jeden kilometr jízdy podle aktuální vyhlášky č. 573/2025 Sb., tj. celkem 596,03 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 236–239 o. s. ř. Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:4.Cmo.62.2026.1","publishedAt":"2026-10-30","decisionAt":"2026-06-30","caseNumber":{"senate":4,"registry":"Cmo","index":62,"year":2026,"pageNumber":2400},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Monika","lastName":"Vacková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení částky 611 529,75 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2025, č. j. 41 Cm 37/2020-2340,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"236","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1987","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"273","lexNumber":136,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":19,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":20,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}