{"uuid":"1031fce7-0011-4df8-aa75-78154225db57","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Gerlovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 159 928,94 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 142 138,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 142 138,22 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 038,91 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 146 177,13 Kč od 30. 3. 2022 do 8. 4. 2022 a z částky 4 038,91 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení, částku 4 706,29 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 706,29 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, částku 6 287,04 Kč, částku 277,94 Kč, částku 980,54 Kč, částku 1 500 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 230 Kč k rukám Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 142 138,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 142 138,22 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 4 038,91 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 146 177,13 Kč od 30. 3. 2022 do 8. 4. 2022 a z částky 4 038,91 Kč od 9. 4. 2022 do zaplacení, částku 4 706,29 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 706,29 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, částku 6 287,04 Kč, částku 277,94 Kč, částku 980,54 Kč, částku 1 500 Kč, se zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 230 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 146 177,13 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" půjčka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 149 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách ve výši 2 175,16 Kč zahrnujících i úrok. Úvěr byl žalovaným načerpán převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru. Ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, žalobkyně tak žalovanému zaslala v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 19. 7. 2021 a současně jej vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka sestává z jistiny úvěru v částce 146 177,13 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 4 706,29 Kč, jehož přirůstání k jistině je upraveno v čl. 43 všeobecných obchodních podmínek, úroku z prodlení počítaného z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 v částce 6 287,04 Kč, úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 v částce 277,94 Kč, dílčích poplatků předepsaných žalovanému v částce 980,54 Kč, dílčích poplatků předepsaných žalovanému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, nicméně žalovanou pohledávku neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podané žalobě a písemném podání ze dne 17. 8. 2022 uvedla, že vycházela z informací získaných od spotřebitele, konkrétně údajů poskytnutých žalovaným v žádosti klienta o úvěr ze dne 4. 12. 2020, a zároveň vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného, když nahlédla do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Dále zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. U žalovaného v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z jeho potvrzení o příjmu ve výši 15 035 Kč. Žalovaný uvedl celkový čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, jedná se však o pomocný údaj. Při hodnocení úvěruschopnosti porovnávala žalobkyně příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem byla získána částka disponibilních zdrojů žalovaného, z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči žalobkyni měl žalovaný závazek 3 196,07 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti žádný závazek. Dále žalobkyně v písemném podání ze dne 17. 8. 2022 uvedla, že žalovaný celkem na úvěr načerpal částku ve výši 149 000 Kč a uhradil částku 6 861,78 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně již v podané žalobě označila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. (v případě žalovaného ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) rozhodl v této věci bez nařízení jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" půjčka“, že tato listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru žalobkyně, jako smluvní strany jsou zde označeny žalobkyně a žalovaný, oba subjekty jsou podrobně specifikovány. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 149 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách jistiny a úroků splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 1. 2021 s tím že měsíční anuitní splátka činí 2 175,16 Kč, úhrada pojištění 216 Kč a měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění 2 391,16 Kč s vyšší poslední splátkou (2 992,51 Kč, s pojištěním 3 208,51 Kč). Roční úroková sazba činila 8,90 % p. a., výše RPSN 9,53 %. Číslo účtu, na které měl být úvěr vyplacen, bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". V čl. III. odst. 4 smlouvy byly sjednány poplatky, v čl. III. odst. 6 smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek mimo jiné oprávnění žalobkyně prohlásit svým rozhodnutím dluh žalovaného za ihned splatný, toto oprávnění žalobkyně bylo sjednáno i v čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Smlouva je datována dnem 4. 12. 2020 a podepsána osobou jednající za žalobkyni i žalovaným;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Žádost o úvěr“, že žalovaný ke své osobě uvedl, že bydlí v pronajatém bytě/domě, je svobodný, pracovní poměr má na dobu neurčitou, korespondenční adresu má na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce má 15 035 Kč, jeho ostatní nezbytné měsíční náklady jsou 0 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč, jiné měsíční splátky 0 Kč, počet vyživovaných osob 0 Kč, jeho zaměstnavatelem je společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Listina je datována dnem 4. 12. 2020 a podepsána žalobkyní i žalovaným;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" půjčku“, že součástí tohoto dokumentu je i„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, v němž žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru a další informace, žalovaný obdržení poskytnutých informací stvrdil svým podpisem;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014“, že se jedná o obchodní podmínky žalobkyně, které blíže vymezují některá práva a povinnosti smluvních stran. V čl. 43 těchto podmínek bylo sjednáno, že úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013“, že se jedná o sazebník žalobkyně, v němž lze nalézt poplatky za vybrané služby poskytované žalobkyní;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listin„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“, že se jedná o dvě vyhotovení téže listiny, jednu vyhotovenou 8. 3. 2022 a druhou vyhotovenou 16. 8. 2022, podle níž při posuzování úvěruschopnosti bylo postupováno tak, že od příjmů žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima a normativních nákladů na bydlení a výší splátek dosavadních závazků. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 15 035 Kč měsíčně, který byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, z toho, že žalovaný bydlí v pronajaté bytě a podílí se na nákladech bydlení v rozsahu 50,12 %, dosavadní interní splátky žalovaného činily 3 196,07 Kč, dosavadní externí splátky 0 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Výsledek lustrace Centrální evidence exekucí“, že žalovaný byl lustrován v tomto systému dne 31. 3. 2022;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z informací z interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný měl vůči žalobkyni závazky s měsíčními splátkami 3 011,89 Kč a 184,18 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Potvrzení o výši příjmu“, že zaměstnavatel žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 2. 12. 2020 potvrdil, že průměrný čistý příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 15 035 Kč měsíčně, kdy zároveň uvedl, že celkový hrubý příjem žalovaného za posledních 6 měsíců byl 102 892 Kč a čistý příjem za totéž období 83 460 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Výpis z běžného účtu“, že se jedná o výpis z účtu žalovaného za období od 6. 11. 2020 do 4. 12. 2020. Počáteční zůstatek účtu byl záporný a činil - 4 611,82 Kč, konečný zůstatek činil 20 058,19 Kč. Dne 4. 12. 2020 byla na účet žalovaného připsána částka 149 000 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Výpis z úvěrového účtu“, že zůstatek úvěru žalovaného činí na jistině 146 177,13 Kč, smluvní úrok 4 706,29 Kč, úrok z prodlení z jistiny činí 1 231,92 Kč, úrok z prodlení ze smluvních úroků 115,76 Kč a splatné poplatky, pojištění, pokuty 2 480,54 Kč. Výpis obsahuje transakce, které na účtu proběhly;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Platební historie“, že se jedná o výpis z úvěrového účtu žalovaného. Tento obsahuje čerpání úvěru ve výši 149 000 Kč dne 4. 12. 2020, a splátky v úvěru v celkové výši 6 861,78 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Amortizace“, že se jedná o listinu, z jíž je zjevné, jak byly započteny jednotlivé splátky žalovaného na úvěr a obsahující tabulku předpisů úroků z prodlení;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listiny„ Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“, že žalobkyně dne 21. 7. 2021 vyhotovila dopis adresovaný žalovanému, jímž mu oznámila, že jeho úvěr prohlašuje za splatný ke dni 19. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 4. 8. 2021;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) z listin„ Předžalobní upomínka dle ust. § 142a občanského soudního řádu“, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného dopisy ze dat 31. 3. 2022 a 1. 4. 2022 k úhradě dluhu v celkové výši 160 026,08 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním, že pokud žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradí, bude podána žaloba u soudu. Přiloženy byly podací lístek svědčící o odeslání dopisu dne 1. 4. 2022 na obě známé adresy žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Závěr o skutkovém stavu, jež soud učinil z žalobkyní uvedených skutkových tvrzení a označených důkazů, je následující: Žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 4. 12. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 149 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 391,16 Kč včetně úhrady pojištění. Žalovaný na úvěr uhradil pouze částku 6 861,78 Kč. Úvěr řádně nesplácel a žalobkyně tak úvěr prohlásila ze splatný. Žalovaný úvěr nezaplatil ani na základě následně odeslané předžalobní výzvy. Úhradu žalované částky žalovaný neprokázal. Před uzavření smlouvy o úvěru žalovaný žalobkyni doložil svůj tehdejší průměrný čistý příjem 15 035 Kč měsíčně a uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný a nemá vyživovací povinnost, neuvedl žádné konkrétní výdaje, jako„ ostatní nezbytné měsíční náklady“ uvedl nulovou částku. Žádné doklady k tomu nepředkládal. Žalobkyně sice soudu předložila výpis z účtu žalovaného, ale tento byl zjevně opatřen až po poskytnutí úvěru, neboť obsahuje i částku vyplaceného úvěru. Žalobkyně provedla lustrace žalovaného ve svých systémech a zjistila, že vůči ní má závazky s celkovými měsíčními splátkami 3 196,07 Kč. Podle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti počítala žalobkyně ohledně výdajů žalovaného s částkou životního minima klienta podle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částkou normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 177/1995 Sb., a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 419 o. z.:„ Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 420 odst. 1 o. z.:„ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“):„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném v době uzavření úvěrové smlouvy:„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 580 odst. 1 o. z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 588 odst. 1 o. z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud po právní stránce věc posoudil podle uvedených ustanovení zákonných právních předpisů a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., a to ve formě spotřebitelského úvěru, jelikož byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelkou v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjevně porušila ustanovení § 86 ZoSÚ, jelikož řádně neprověřila výdaje žalovaného, v důsledku čehož je uzavřená úvěrová smlouva neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobkyně si zjevně vyžádala od žalovaného doklad o jeho příjmu a ve zbytku se ověřením jeho poměrů již nezabývala. Obžalovaný pouze podle žádosti o úvěr uváděl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, přesto své ostatní nezbytné měsíční náklady uvedl ve výši 0 Kč. Jiné měsíční splátky uvedl ve výši 0 Kč, ač měl minimálně závazky vůči žalobkyni v celkové výši 3 196,07 Kč měsíčně. Tyto jiné závazky žalobkyně ze svého systému zjistila, u jiných závazků pouze uváděla, že nahlédla do NRKI. Výpis z centrální evidence exekucí doložila až k datu 31. 3. 2022, byl tak zjevně opatřen až v souvislosti s vymáháním pohledávky. Žalobkyně sice předložila výpis z účtu žalovaného za období od 6. 11. 2020 do 4. 12. 2020, tento však byl opatřen zjevně až po poskytnutí úvěru, neboť obsahuje i částku vyplaceného úvěru. Tento výpis z účtu navíc počínal záporným zůstatkem - 4 611,82 Kč svědčícím o tom, že příjmy žalovaného nepostačovaly k pokrytí jeho výdajů. Žalobkyně nijak nezjišťovala výši nájmu žalovaného, jeho výdaje na stravu, odívání, dopravu, záliby, výdaje spojené s jeho zdravotním stavem. Z listiny„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ je zjevné, že ohledně výdajů žalovaného při výpočtu disponibilní částky počítala na straně výdajů s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení, ovšem životní minimum představuje pouze minimální hranici příjmů osoby, jež se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, nejedná se o věrohodné zachycení individuálních potřeb úvěrovaného, a normativní náklady na bydlení představují pouze částku stanovenou pro účely výpočtu příspěvku na bydlení, nikoli však konkrétní výdaje žalovaného spojené s jeho bydlením. Z výpisu z účtu žalovaného je přitom zřejmé, že tento měl zcela nepochybně vyšší výdaje na jeho základní osobní potřeby, než je částka životního minima. Žalobkyně dále uváděla, že provedla lustraci žalovaného v NRKI/BRKI a navrhla k tomu k důkazu, nechť si soud od zřizovatele těchto registrů vyžádá informace o tom, zda a kdy zde žalobkyně nahlížela, soud však tento důkaz neprovedl, neboť obdobné lustrace lze při hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele považovat pouze za pomocná kritéria, jelikož ani negativní lustrace spotřebitele v těchto registrech neznamená, že spotřebitel je schopen úvěr splácet. Soud tedy považuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní za zcela nedostatečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Skutečnost, že k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje vycházet pouze z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, je zřejmá ze samotného znění ustanovení § 86 odst. 1 ZosÚ, podle nějž je poskytovatel úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalobkyně tak měla od žalovaného zjistit jeho konkrétní výdaje na bydlení a další nezbytné výdaje a tyto si měla ověřit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. S ohledem na to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a nemohla tak bez důvodných pochybností dospět k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neměla podle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ žalovanému úvěr poskytnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Přesto žalobkyně smlouvu o úvěru s žalovaným uzavřela s vědomím sjednání úroků, poplatků a zajištění svého závazku smluvními sankcemi. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně uvedené v § 86 ZoSÚ byla uzavřena smlouva o úvěru, je třeba takovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ a § 588 o. z. posoudit jako absolutně neplatnou. Porušením povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je totiž nutné považovat za jednání, které odporuje zákonu (tj. § 86 ZoSÚ), a současně i za jednání, které zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud v tomto směru odkazuje také na judikaturu Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 1. srpna 2019 č.j. 15 Co 123/2019 – 115 uvedl:„ Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli (jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti) pozitivním zásahem ze strany soudu. Tomu zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":": 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O tom, že k neplatnosti smlouvy z důvodu porušení ust. § 86 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022 je třeba přihlížet i bez návrhu svědčí i novela ust. § 87 odst. 1 ZosÚ provedená zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022, podle níž byla druhá věta uvedeného ustanovení nahrazena větou„ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“ Podle důvodové zprávy k tomuto novelizovanému ustanovení právní úprava reaguje na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C -679/18 OPR Finance, který judikoval, že ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru s tím, že uvedené články„ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Důvodová zpráva dále uvádí, že již před uvedenou novelou měly soudy posuzovat plnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a vyvodit z toho právní následky i bez návrhu spotřebitele, na základě citované vnitrostátní judikatury, úprava byla provedena z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů normy a jednotného přístupu soudů k dané problematice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Plnila-li žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 149 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni na jistině vrátit podle § 87 odst. 1 věta třetí ZosÚ. Žalovaný žalobkyni uhradil částku v celkové výši 6 861,78 Kč, jeho povinnost vrátit žalobkyni jistinu tak trvá v částce 142 138,22 Kč. K úhradě této částky včetně zákonného úroku z prodlení tak byl žalovaný zavázán v rámci výroku I. rozsudku. Ve zbylé části není nárok uplatněný žalobkyní pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný a soud z toho důvodu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Úrok z prodlení z přiznané jistiny byl přiznán v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud má za prokázané odeslání předžalobní výzvy ze dne 1. 4. 2022 žalovanému dne 1. 4. 2022. Žalobkyně v této výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění v délce 7 dnů od odeslání výzvy, splatnost tak nastala dnem 8. 4. 2022 a ode dne 9. 4. 2022 je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl proto žalobkyni přiznán od tohoto data, a to v zákonné výši 11,75 % ročně. Poskytnutou lhůtu k vrácení dlužné jistiny považuje soud za přiměřenou poměrům žalovaného s ohledem na to, že zesplatnění úvěru bylo již ke dni 19. 7. 2021 zaznamenáno na výpisu z úvěrového účtu žalovaného a žalovaný tak dlouhodobě věděl, že po něm bude požadováno vrácení celé poskytnuté částky a mohl toto očekávat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala podanou žalobou částku, která ke dni vyhlášení rozsudku dne 11. 11. 2022 činila celkem 168 951,79 Kč (tj. 146 177,13 Kč + 10 681,94 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 146 177,13 Kč od 30. 3. 2022 do 11. 11. 2022 + 4 706,29 Kč + 343,91 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 4 706,29 Kč od 30. 3. 2022 do 11. 11. 2022 + xanon -240 + 277,94 Kč + 980,54 Kč + 1 500 Kč), soud její nárok shledal důvodným pouze co do částky v celkové výši 152 067,45 Kč (tj. 142 138,22 Kč + 9 929,23 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně z částky 142 138,22 Kč od 9. 4. 2022 do 11. 11. 2022). Žalobkyně tak byla úspěšná jen z 90 % a neúspěšná z 10 %, vznikl jí tak nárok na náklady řízení v rozsahu 80 % Tyto náklady řízení sestávají ze:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 146 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), ve výši 3 x 7 260 Kč = 21 780 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 153 363,96 Kč (tj. jistina 146 177,13 Kč + částka 4 706,29 Kč uplatněná jako kapitalizovaný úrok přirostlý k jistině podle čl. 43 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně + 980,54 Kč + 1 500 Kč);","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) náhrady za 21% DPH z částek ad b), c) ve výši 4 763 Kč;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"tj. celkem 33 589 Kč Náklady řízení v rozsahu 90 % z této částky náležející žalobkyni tak činí 30 230 Kč a byly jí přiznány výrokem III. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 17. 8. 2022 soud žalobkyni ani v rozsahu 80 % nepřiznal, jelikož se nejedná o účelně vynaložený úkon právní služby. Povinností žalobkyně bylo podat žalobu řádně s uvedením všech rozhodujících tvrzení, aniž by musela být soudem vyzývána k jejich doplnění. V případě žaloby, kterou se žalobkyně domáhá plnění z titulu spotřebitelského úvěru, je povinností žalobkyně již v žalobě dostatečným způsobem tvrdit, jak byla zkoumána a prověřována úvěruschopnost žalovaného. Pokud tak žalobkyně neučinila, nelze podání, kterým svá tvrzení na výzvu soudu doplnila, považovat za účelně učiněné a odměna a režijní paušál za takové podání nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 20. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 146 177,13 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uváděla, že uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 149 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách ve výši 2 175,16 Kč zahrnujících i úrok. Úvěr byl žalovaným načerpán převodem na bankovní účet specifikovaný ve smlouvě o úvěru. Ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, žalobkyně tak žalovanému zaslala v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 19. 7. 2021 a současně jej vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka sestává z jistiny úvěru v částce 146 177,13 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 4 706,29 Kč, jehož přirůstání k jistině je upraveno v čl. 43 všeobecných obchodních podmínek, úroku z prodlení počítaného z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 v částce 6 287,04 Kč, úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni 29. 3. 2022 v částce 277,94 Kč, dílčích poplatků předepsaných žalovanému v částce 980,54 Kč, dílčích poplatků předepsaných žalovanému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, nicméně žalovanou pohledávku neuhradil.\n2. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podané žalobě a písemném podání ze dne 17. 8. 2022 uvedla, že vycházela z informací získaných od spotřebitele, konkrétně údajů poskytnutých žalovaným v žádosti klienta o úvěr ze dne 4. 12. 2020, a zároveň vyvinula aktivní činnost k získání informací o finančních poměrech úvěrovaného, když nahlédla do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku ISIR, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiné. Dále zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. U žalovaného v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z jeho potvrzení o příjmu ve výši 15 035 Kč. Žalovaný uvedl celkový čistý měsíční příjem domácnosti 30 000 Kč, jedná se však o pomocný údaj. Při hodnocení úvěruschopnosti porovnávala žalobkyně příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem byla získána částka disponibilních zdrojů žalovaného, z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči žalobkyni měl žalovaný závazek 3 196,07 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti žádný závazek. Dále žalobkyně v písemném podání ze dne 17. 8. 2022 uvedla, že žalovaný celkem na úvěr načerpal částku ve výši 149 000 Kč a uhradil částku 6 861,78 Kč.\n3. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.\n4. Žalobkyně již v podané žalobě označila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. (v případě žalovaného ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) rozhodl v této věci bez nařízení jednání.\n5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:\n-) z listiny„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka“, že tato listina je vyhotovena na hlavičkovém papíru žalobkyně, jako smluvní strany jsou zde označeny žalobkyně a žalovaný, oba subjekty jsou podrobně specifikovány. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 149 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách jistiny a úroků splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 1. 2021 s tím že měsíční anuitní splátka činí 2 175,16 Kč, úhrada pojištění 216 Kč a měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění 2 391,16 Kč s vyšší poslední splátkou (2 992,51 Kč, s pojištěním 3 208,51 Kč). Roční úroková sazba činila 8,90 % p. a., výše RPSN 9,53 %. Číslo účtu, na které měl být úvěr vyplacen, bylo [bankovní účet]. V čl. III. odst. 4 smlouvy byly sjednány poplatky, v čl. III. odst. 6 smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek mimo jiné oprávnění žalobkyně prohlásit svým rozhodnutím dluh žalovaného za ihned splatný, toto oprávnění žalobkyně bylo sjednáno i v čl. III. odst. 11 písm. a) smlouvy. Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Smlouva je datována dnem 4. 12. 2020 a podepsána osobou jednající za žalobkyni i žalovaným;\n-) z listiny„ Žádost o úvěr“, že žalovaný ke své osobě uvedl, že bydlí v pronajatém bytě/domě, je svobodný, pracovní poměr má na dobu neurčitou, korespondenční adresu má na adrese [adresa], průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce má 15 035 Kč, jeho ostatní nezbytné měsíční náklady jsou 0 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč, jiné měsíční splátky 0 Kč, počet vyživovaných osob 0 Kč, jeho zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Listina je datována dnem 4. 12. 2020 a podepsána žalobkyní i žalovaným;\n-) z listiny„ Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] půjčku“, že součástí tohoto dokumentu je i„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, v němž žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru a další informace, žalovaný obdržení poskytnutých informací stvrdil svým podpisem;\n-) z listiny„ Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 9. 2014“, že se jedná o obchodní podmínky žalobkyně, které blíže vymezují některá práva a povinnosti smluvních stran. V čl. 43 těchto podmínek bylo sjednáno, že úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku;\n-) z listiny„ Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013“, že se jedná o sazebník žalobkyně, v němž lze nalézt poplatky za vybrané služby poskytované žalobkyní;\n-) z listin„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“, že se jedná o dvě vyhotovení téže listiny, jednu vyhotovenou 8. 3. 2022 a druhou vyhotovenou 16. 8. 2022, podle níž při posuzování úvěruschopnosti bylo postupováno tak, že od příjmů žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima a normativních nákladů na bydlení a výší splátek dosavadních závazků. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 15 035 Kč měsíčně, který byl ověřen z doloženého dokladu o příjmu, z toho, že žalovaný bydlí v pronajaté bytě a podílí se na nákladech bydlení v rozsahu 50,12 %, dosavadní interní splátky žalovaného činily 3 196,07 Kč, dosavadní externí splátky 0 Kč;\n-) z listiny„ Výsledek lustrace Centrální evidence exekucí“, že žalovaný byl lustrován v tomto systému dne 31. 3. 2022;\n-) z informací z interního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný měl vůči žalobkyni závazky s měsíčními splátkami 3 011,89 Kč a 184,18 Kč;\n-) z listiny„ Potvrzení o výši příjmu“, že zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba] dne 2. 12. 2020 potvrdil, že průměrný čistý příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 15 035 Kč měsíčně, kdy zároveň uvedl, že celkový hrubý příjem žalovaného za posledních 6 měsíců byl 102 892 Kč a čistý příjem za totéž období 83 460 Kč;\n-) z listiny„ Výpis z běžného účtu“, že se jedná o výpis z účtu žalovaného za období od 6. 11. 2020 do 4. 12. 2020. Počáteční zůstatek účtu byl záporný a činil - 4 611,82 Kč, konečný zůstatek činil 20 058,19 Kč. Dne 4. 12. 2020 byla na účet žalovaného připsána částka 149 000 Kč;\n-) z listiny„ Výpis z úvěrového účtu“, že zůstatek úvěru žalovaného činí na jistině 146 177,13 Kč, smluvní úrok 4 706,29 Kč, úrok z prodlení z jistiny činí 1 231,92 Kč, úrok z prodlení ze smluvních úroků 115,76 Kč a splatné poplatky, pojištění, pokuty 2 480,54 Kč. Výpis obsahuje transakce, které na účtu proběhly;\n-) z listiny„ Platební historie“, že se jedná o výpis z úvěrového účtu žalovaného. Tento obsahuje čerpání úvěru ve výši 149 000 Kč dne 4. 12. 2020, a splátky v úvěru v celkové výši 6 861,78 Kč;\n-) z listiny„ Amortizace“, že se jedná o listinu, z jíž je zjevné, jak byly započteny jednotlivé splátky žalovaného na úvěr a obsahující tabulku předpisů úroků z prodlení;\n-) z listiny„ Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“, že žalobkyně dne 21. 7. 2021 vyhotovila dopis adresovaný žalovanému, jímž mu oznámila, že jeho úvěr prohlašuje za splatný ke dni 19. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 4. 8. 2021;\n-) z listin„ Předžalobní upomínka dle ust. § 142a občanského soudního řádu“, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného dopisy ze dat 31. 3. 2022 a 1. 4. 2022 k úhradě dluhu v celkové výši 160 026,08 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy s upozorněním, že pokud žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradí, bude podána žaloba u soudu. Přiloženy byly podací lístek svědčící o odeslání dopisu dne 1. 4. 2022 na obě známé adresy žalovaného.\n6. Závěr o skutkovém stavu, jež soud učinil z žalobkyní uvedených skutkových tvrzení a označených důkazů, je následující: Žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne 4. 12. 2020 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 149 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 391,16 Kč včetně úhrady pojištění. Žalovaný na úvěr uhradil pouze částku 6 861,78 Kč. Úvěr řádně nesplácel a žalobkyně tak úvěr prohlásila ze splatný. Žalovaný úvěr nezaplatil ani na základě následně odeslané předžalobní výzvy. Úhradu žalované částky žalovaný neprokázal. Před uzavření smlouvy o úvěru žalovaný žalobkyni doložil svůj tehdejší průměrný čistý příjem 15 035 Kč měsíčně a uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný a nemá vyživovací povinnost, neuvedl žádné konkrétní výdaje, jako„ ostatní nezbytné měsíční náklady“ uvedl nulovou částku. Žádné doklady k tomu nepředkládal. Žalobkyně sice soudu předložila výpis z účtu žalovaného, ale tento byl zjevně opatřen až po poskytnutí úvěru, neboť obsahuje i částku vyplaceného úvěru. Žalobkyně provedla lustrace žalovaného ve svých systémech a zjistila, že vůči ní má závazky s celkovými měsíčními splátkami 3 196,07 Kč. Podle vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti počítala žalobkyně ohledně výdajů žalovaného s částkou životního minima klienta podle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částkou normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 177/1995 Sb., a výší měsíčních splátek dosavadních závazků.\n7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“\n8. Podle § 419 o. z.:„ Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“\n9. Podle § 420 odst. 1 o. z.:„ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“\n10. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“):„ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.“\n11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném v době uzavření úvěrové smlouvy:„ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“\n12. Podle § 580 odst. 1 o. z.:„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“\n13. Podle § 588 odst. 1 o. z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“\n14. Podle § 1970 o. z.:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“\n15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:„ Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“\n16. Soud po právní stránce věc posoudil podle uvedených ustanovení zákonných právních předpisů a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., a to ve formě spotřebitelského úvěru, jelikož byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelkou v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při uzavírání smlouvy žalobkyně zjevně porušila ustanovení § 86 ZoSÚ, jelikož řádně neprověřila výdaje žalovaného, v důsledku čehož je uzavřená úvěrová smlouva neplatná.\n17. Žalobkyně si zjevně vyžádala od žalovaného doklad o jeho příjmu a ve zbytku se ověřením jeho poměrů již nezabývala. Obžalovaný pouze podle žádosti o úvěr uváděl, že bydlí v pronajatém domě/bytě, přesto své ostatní nezbytné měsíční náklady uvedl ve výši 0 Kč. Jiné měsíční splátky uvedl ve výši 0 Kč, ač měl minimálně závazky vůči žalobkyni v celkové výši 3 196,07 Kč měsíčně. Tyto jiné závazky žalobkyně ze svého systému zjistila, u jiných závazků pouze uváděla, že nahlédla do NRKI. Výpis z centrální evidence exekucí doložila až k datu 31. 3. 2022, byl tak zjevně opatřen až v souvislosti s vymáháním pohledávky. Žalobkyně sice předložila výpis z účtu žalovaného za období od 6. 11. 2020 do 4. 12. 2020, tento však byl opatřen zjevně až po poskytnutí úvěru, neboť obsahuje i částku vyplaceného úvěru. Tento výpis z účtu navíc počínal záporným zůstatkem - 4 611,82 Kč svědčícím o tom, že příjmy žalovaného nepostačovaly k pokrytí jeho výdajů. Žalobkyně nijak nezjišťovala výši nájmu žalovaného, jeho výdaje na stravu, odívání, dopravu, záliby, výdaje spojené s jeho zdravotním stavem. Z listiny„ Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ je zjevné, že ohledně výdajů žalovaného při výpočtu disponibilní částky počítala na straně výdajů s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení, ovšem životní minimum představuje pouze minimální hranici příjmů osoby, jež se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, nejedná se o věrohodné zachycení individuálních potřeb úvěrovaného, a normativní náklady na bydlení představují pouze částku stanovenou pro účely výpočtu příspěvku na bydlení, nikoli však konkrétní výdaje žalovaného spojené s jeho bydlením. Z výpisu z účtu žalovaného je přitom zřejmé, že tento měl zcela nepochybně vyšší výdaje na jeho základní osobní potřeby, než je částka životního minima. Žalobkyně dále uváděla, že provedla lustraci žalovaného v NRKI/BRKI a navrhla k tomu k důkazu, nechť si soud od zřizovatele těchto registrů vyžádá informace o tom, zda a kdy zde žalobkyně nahlížela, soud však tento důkaz neprovedl, neboť obdobné lustrace lze při hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele považovat pouze za pomocná kritéria, jelikož ani negativní lustrace spotřebitele v těchto registrech neznamená, že spotřebitel je schopen úvěr splácet. Soud tedy považuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní za zcela nedostatečné.\n18. Skutečnost, že k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje vycházet pouze z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, je zřejmá ze samotného znění ustanovení § 86 odst. 1 ZosÚ, podle nějž je poskytovatel úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalobkyně tak měla od žalovaného zjistit jeho konkrétní výdaje na bydlení a další nezbytné výdaje a tyto si měla ověřit.\n19. S ohledem na to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a nemohla tak bez důvodných pochybností dospět k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neměla podle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ žalovanému úvěr poskytnout.\n20. Přesto žalobkyně smlouvu o úvěru s žalovaným uzavřela s vědomím sjednání úroků, poplatků a zajištění svého závazku smluvními sankcemi. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně uvedené v § 86 ZoSÚ byla uzavřena smlouva o úvěru, je třeba takovou smlouvu v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ a § 588 o. z. posoudit jako absolutně neplatnou. Porušením povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je totiž nutné považovat za jednání, které odporuje zákonu (tj. § 86 ZoSÚ), a současně i za jednání, které zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele.\n21. Soud v tomto směru odkazuje také na judikaturu Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 1. srpna 2019 č.j. 15 Co 123/2019 – 115 uvedl:„ Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, je-li v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli (jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti) pozitivním zásahem ze strany soudu. Tomu zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, [anonymizováno]: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C -243/08, EU:C: 2009, bod 32, ke směrnici Rady 85/577 EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C -227/08, EU:C: 2009, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C -32/12, EU:C: 2013, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C -497/13, EU:C: 2015, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C -429/05, EU:C: 2007, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41).“\n22. O tom, že k neplatnosti smlouvy z důvodu porušení ust. § 86 odst. 1 ZosÚ ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 28. 5. 2022 je třeba přihlížet i bez návrhu svědčí i novela ust. § 87 odst. 1 ZosÚ provedená zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022, podle níž byla druhá věta uvedeného ustanovení nahrazena větou„ Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“ Podle důvodové zprávy k tomuto novelizovanému ustanovení právní úprava reaguje na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C -679/18 OPR Finance, který judikoval, že ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru s tím, že uvedené články„ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Důvodová zpráva dále uvádí, že již před uvedenou novelou měly soudy posuzovat plnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a vyvodit z toho právní následky i bez návrhu spotřebitele, na základě citované vnitrostátní judikatury, úprava byla provedena z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů normy a jednotného přístupu soudů k dané problematice.\n23. Plnila-li žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 149 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni na jistině vrátit podle § 87 odst. 1 věta třetí ZosÚ. Žalovaný žalobkyni uhradil částku v celkové výši 6 861,78 Kč, jeho povinnost vrátit žalobkyni jistinu tak trvá v částce 142 138,22 Kč. K úhradě této částky včetně zákonného úroku z prodlení tak byl žalovaný zavázán v rámci výroku I. rozsudku. Ve zbylé části není nárok uplatněný žalobkyní pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný a soud z toho důvodu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.\n24. Úrok z prodlení z přiznané jistiny byl přiznán v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud má za prokázané odeslání předžalobní výzvy ze dne 1. 4. 2022 žalovanému dne 1. 4. 2022. Žalobkyně v této výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění v délce 7 dnů od odeslání výzvy, splatnost tak nastala dnem 8. 4. 2022 a ode dne 9. 4. 2022 je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl proto žalobkyni přiznán od tohoto data, a to v zákonné výši 11,75 % ročně. Poskytnutou lhůtu k vrácení dlužné jistiny považuje soud za přiměřenou poměrům žalovaného s ohledem na to, že zesplatnění úvěru bylo již ke dni 19. 7. 2021 zaznamenáno na výpisu z úvěrového účtu žalovaného a žalovaný tak dlouhodobě věděl, že po něm bude požadováno vrácení celé poskytnuté částky a mohl toto očekávat.\n25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala podanou žalobou částku, která ke dni vyhlášení rozsudku dne 11. 11. 2022 činila celkem 168 951,79 Kč (tj. 146 177,13 Kč + 10 681,94 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 146 177,13 Kč od 30. 3. 2022 do 11. 11. 2022 + 4 706,29 Kč + 343,91 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % z částky 4 706,29 Kč od 30. 3. 2022 do 11. 11. 2022 + xanon -240 + 277,94 Kč + 980,54 Kč + 1 500 Kč), soud její nárok shledal důvodným pouze co do částky v celkové výši 152 067,45 Kč (tj. 142 138,22 Kč + 9 929,23 Kč, tj. zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně z částky 142 138,22 Kč od 9. 4. 2022 do 11. 11. 2022). Žalobkyně tak byla úspěšná jen z 90 % a neúspěšná z 10 %, vznikl jí tak nárok na náklady řízení v rozsahu 80 % Tyto náklady řízení sestávají ze:\na) zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 146 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb.;\nb) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), ve výši 3 x 7 260 Kč = 21 780 Kč dle § 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 153 363,96 Kč (tj. jistina 146 177,13 Kč + částka 4 706,29 Kč uplatněná jako kapitalizovaný úrok přirostlý k jistině podle čl. 43 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně + 980,54 Kč + 1 500 Kč);\nc) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu;\nd) náhrady za 21% DPH z částek ad b), c) ve výši 4 763 Kč;\ntj. celkem 33 589 Kč Náklady řízení v rozsahu 90 % z této částky náležející žalobkyni tak činí 30 230 Kč a byly jí přiznány výrokem III. tohoto rozsudku.\n26. Odměnu a náhradu hotových výdajů za písemné podání ze dne 17. 8. 2022 soud žalobkyni ani v rozsahu 80 % nepřiznal, jelikož se nejedná o účelně vynaložený úkon právní služby. Povinností žalobkyně bylo podat žalobu řádně s uvedením všech rozhodujících tvrzení, aniž by musela být soudem vyzývána k jejich doplnění. V případě žaloby, kterou se žalobkyně domáhá plnění z titulu spotřebitelského úvěru, je povinností žalobkyně již v žalobě dostatečným způsobem tvrdit, jak byla zkoumána a prověřována úvěruschopnost žalovaného. Pokud tak žalobkyně neučinila, nelze podání, kterým svá tvrzení na výzvu soudu doplnila, považovat za účelně učiněné a odměna a režijní paušál za takové podání nenáleží.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSVSVM:2022:14.C.42.2022.1","publishedAt":"2023-01-26","decisionAt":"2022-11-11","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":42,"year":2022,"pageNumber":63},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Ludmila","lastName":"Gerlová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSVSVM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 159 928,94 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"420","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"173","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":409,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":96,"lexYear":2022,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"26","lexNumber":177,"lexYear":1995,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}