{"uuid":"11db454f-eb8b-4669-a68e-6ca9c93b4f08","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 22 981,56 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 700 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se do částky 14 281,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 416,51 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 9 270,36 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 142,57 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 270,36 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I tohoto rozsudku, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 700 Kč od 1. 2. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se do částky 14 281,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 416,51 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 9 270,36 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 142,57 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 270,36 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I tohoto rozsudku, zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky specifikované v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný uzavřel dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s právní předchůdkyní žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) po posouzení úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „smlouva o úvěru “), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku ve výši 11 277 Kč sestávajícího z kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč a pojistného 2 808 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 410 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 7. 11. 2024. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil částku v celkové výši 1 300 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni, která se podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny 9 270,36 Kč, poplatků ve výši 8 711,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 416,51 Kč sestávajících z úroku z aktuální dlužné jistiny od 8. 11. 2024 do 21. 10. 2025, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 142,57 Kč sestávajícího z úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 8. 11. 2024 do 21. 10. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to vyplacením této částky v hotovosti. Soud má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatků za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatků za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč, ve spojení se sjednaným úrokem v částce 4 971 Kč, když žalovaný se na poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč včetně poplatků a úroků, při sjednané splatnosti závazku v délce cca 1 rok, zavázal uhradit jistinu navýšenou o 113 %. V článku 6., 6.1. byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení. V článku 6., 6. 2., 6.3., 6.4. byly sjednány další poplatky jakožto paušalizovaná náhrada nákladů za vyhotovení a odeslání upomínek. Pokud přitom právní předchůdkyně žalobkyně určuje poplatky v rozsahu téměř 35 % poskytnuté jistiny, pak je zřejmé, že v případě těchto „poplatků“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen pevný úrok v částce 4 971 Kč, avšak při součtu úroku a poplatků, se reálně jednalo o úrok cca 113 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), jak je tomu v daném případě. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud má dále za to, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nedošlo k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně pouze uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným a dále z příjmu žalovaného doloženého výplatními páskami za poslední 3 měsíce. Z žalobkyní předložených listin je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán zřejmě na částečný pracovní úvazek, pracovní poměr měl být uzavřen na dobu určitou bez uvedení data předpokládaného ukončení pracovního poměru, příjem žalovaného v srpnu 2023, který mu byl vyplacen, činil 362,21 Euro a v měsíci září 2023 částku 759,87 Euro. Celkový průměrný měsíční příjem žalovaného za období těchto 2 měsíců činil 561,04 Euro, tedy cca 13 682 Kč. Závazek ze smlouvy pak představoval splátky po 1 640 Kč měsíčně. Údaj o výši příjmu bez vyžádání si informací a důkazů ohledně skutečnosti, jaké jsou prokazatelné výdaje žalovaného (nikoliv pouze tvrzené), a to zejména výdaje související s bydlením, případně dojížděním do zaměstnání, je zcela nedostatečný. Žalobkyně taktéž neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do registrů BRKI, NRKI, a zda a v jaké výši byly dosavadní závazky žalovaného. Soud tudíž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy, že je žalovaný bez důvodných pochybností fakticky schopen závazek ze smlouvy uhradit (viz rozsudek NS ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/18), nedostála tak zákonem stanovené povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a jedná se tak o neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému celkem částku 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud na tuto částku uhradil celkem 1 300 Kč, soud tudíž podané žalobě vyhověl co do částky 8 700 Kč, přičemž uložil žalovanému povinnost tuto částku vrátit včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 1. 2. 2026, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 16. 1. 2026, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokázal, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, byť břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru spočívalo na něm (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp.zn. 33 Cdo 1902/2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, poplatcích, smluvní pokutě a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v řízení převážně úspěšný, přičemž tomuto náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky specifikované v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný uzavřel dne , datum,  s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba,  (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) po posouzení úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , číslo,  (dále jen „smlouva o úvěru “), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum,  úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku ve výši 11 277 Kč sestávajícího z kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč a pojistného 2 808 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 410 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 7. 11. 2024. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil částku v celkové výši 1 300 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni, která se podanou žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny 9 270,36 Kč, poplatků ve výši 8 711,20 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 416,51 Kč sestávajících z úroku z aktuální dlužné jistiny od 8. 11. 2024 do 21. 10. 2025, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 142,57 Kč sestávajícího z úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 8. 11. 2024 do 21. 10. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , číslo,  ze dne , datum,  byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to vyplacením této částky v hotovosti. Soud má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne , datum,  ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatků za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatků za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč, ve spojení se sjednaným úrokem v částce 4 971 Kč, když žalovaný se na poskytnutou jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč včetně poplatků a úroků, při sjednané splatnosti závazku v délce cca 1 rok, zavázal uhradit jistinu navýšenou o 113 %. V článku 6., 6.1. byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení. V článku 6., 6. 2., 6.3., 6.4. byly sjednány další poplatky jakožto paušalizovaná náhrada nákladů za vyhotovení a odeslání upomínek. Pokud přitom právní předchůdkyně žalobkyně určuje poplatky v rozsahu téměř 35 % poskytnuté jistiny, pak je zřejmé, že v případě těchto „poplatků“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen pevný úrok v částce 4 971 Kč, avšak při součtu úroku a poplatků, se reálně jednalo o úrok cca 113 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), jak je tomu v daném případě. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47.4. Soud má dále za to, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nedošlo k dostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně pouze uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným a dále z příjmu žalovaného doloženého výplatními páskami za poslední 3 měsíce. Z žalobkyní předložených listin je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán zřejmě na částečný pracovní úvazek, pracovní poměr měl být uzavřen na dobu určitou bez uvedení data předpokládaného ukončení pracovního poměru, příjem žalovaného v srpnu 2023, který mu byl vyplacen, činil 362,21 Euro a v měsíci září 2023 částku 759,87 Euro. Celkový průměrný měsíční příjem žalovaného za období těchto 2 měsíců činil 561,04 Euro, tedy cca 13 682 Kč. Závazek ze smlouvy pak představoval splátky po 1 640 Kč měsíčně. Údaj o výši příjmu bez vyžádání si informací a důkazů ohledně skutečnosti, jaké jsou prokazatelné výdaje žalovaného (nikoliv pouze tvrzené), a to zejména výdaje související s bydlením, případně dojížděním do zaměstnání, je zcela nedostatečný. Žalobkyně taktéž neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do registrů BRKI, NRKI, a zda a v jaké výši byly dosavadní závazky žalovaného. Soud tudíž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy, že je žalovaný bez důvodných pochybností fakticky schopen závazek ze smlouvy uhradit (viz rozsudek NS ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/18), nedostála tak zákonem stanovené povinnosti dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a jedná se tak o neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému celkem částku 10 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaný dosud na tuto částku uhradil celkem 1 300 Kč, soud tudíž podané žalobě vyhověl co do částky 8 700 Kč, přičemž uložil žalovanému povinnost tuto částku vrátit včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 1. 2. 2026, kdy byl žalovaný v prodlení s úhradou na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 16. 1. 2026, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokázal, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, byť břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru spočívalo na něm (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp.zn. 33 Cdo 1902/2025).5. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, poplatcích, smluvní pokutě a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.6. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný v řízení převážně úspěšný, přičemž tomuto náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCH:2026:12.C.202.2026.1","publishedAt":"2026-10-02","decisionAt":"2026-08-14","caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":202,"year":2026,"pageNumber":16},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Lasotová Brabcová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSCH","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 22 981,56 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}