{"uuid":"14500e14-eade-4038-b0af-e2d742d939de","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o výživné pro zletilou dceru","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 30.9.2021, č.j. 5 C 283/2020 - 101","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částkou dalších 1.000 Kč měsíčně splatnou vždy nejpozději každého 25. dne v měsíci předem, ohledně částky 500 Kč měsíčně za totéž období se rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Dlužné výživné vzniklé nedoplatkem výživného uvedeného ve výroku I. za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 13.200 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku V. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 3.333 Kč do tří dnů od jeho právní moci k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od [datum] částkou dalších 1.000 Kč měsíčně splatnou vždy nejpozději každého 25. dne v měsíci předem, ohledně částky 500 Kč měsíčně za totéž období se rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku potvrzuje.\nII. Dlužné výživné vzniklé nedoplatkem výživného uvedeného ve výroku I. za období od [datum] do [datum] v částce 13.200 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku.\nIII. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku V. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.\nIV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 3.333 Kč do tří dnů od jeho právní moci k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo částečně vyhověno a částečně byla zamítnuta žaloba na stanovení výživného žalobkyni, bylo rozhodnuto o dluhu na výživném a o náhradě nákladů řízení, řízení bylo tímto rozhodnutím též částečně zastaveno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Včasným odvoláním rozsudek napadla v jí nepříznivých výrocích žalobkyně, namítala, že soudem I. stupně stanovené výživné neodpovídá ani jejím potřebám ani příjmům žalovaného a setrvala na přiznání výživného ve výši dle jejího návrhu (po částečném zpětvzetí).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. K odvolání se písemně vyjádřil žalovaný a namítal prakticky totéž, co před soudem I. stupně, tedy poukazoval na důvody, pro které by výživné nemělo žalobkyni náležet vůbec.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud předesílá shodně s poučením účastníků u jednání odvolacího soudu, že se nemohl zabývat otázkou, zda lze žalobkyni výživné vůbec přiznat, když byl vázán pravomocným rozsudkem soudu I. stupně o přiznání částky 4.000 Kč (tedy o 1.000 Kč více, než bylo původní výživné). Jiná by byla situace, pokud by odvolání podal i žalovaný, pak by šlo o relevantní námitku. Takto ovšem bylo předmětem přezkumu pouze to, zda má žalobkyně dostávat výživné ještě vyšší, než jaké soud I. stupně přiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V odvolacím řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nadále řádně studuje, pokud pak jde o příjem žalovaného, tento činil za období po rozhodnutí soudu I. stupně v průměru 32.557 Kč čistého měsíčně dle zprávy jeho zaměstnavatele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Příjem žalovaného i s přihlédnutím k dalším okolnostem zjištěným již soudem I. stupně dovoluje tomuto platit výživné ve výši 5.000 Kč celkem, což se v daném řízení promítlo tak, že odvolací soud změnil dle § 220 odst. 2 o. s. ř. rozsudek tak, že přiznal v běžném výživném další částku 1.000 Kč měsíčně za předmětné období, ohledně částky 500 Kč měsíčně potvrdil dle § 219 o. s. ř. zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Pokud jde o dluh na výživném, dle odvolacího soudu rovněž výrok o dluhu v rozsudku soudu I. stupně již nabyl právní moci, když souvisí s již pravomocným výrokem o přiznání částky 4.000 Kč měsíčně v běžném výživném. Odvolací soud proto rozhodoval jen o dluhu vzniklém z přiznání dalších 1.000 Kč měsíčně, a protože za celé předmětné období žalovaný neplatil více, než stanovené výživné, činí dluh částku uvedenou ve výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud dále změnil výrok o náhradě nákladů řízení. Zde totiž soud I. stupně nesprávně vycházel z toho, že jde o nové stanovení výživného. Jakkoliv takto byl formulován petit žaloby i výrok rozhodnutí, obsahově jde o zvýšení výživného, když původní výživné nebylo zrušeno ani nenastaly podmínky, pro které by ze zákona vyživovací povinnost zanikla a původní rozhodnutí by se tak stalo neúčinné. To pak znamená, že před soudem I. stupně šlo o řízení o zvýšení výživného o 3.500 Kč měsíčně, z čehož bylo v konečném důsledku žalobě vyhověno o 2000 Kč měsíčně a žaloba byla zamítnuta či řízení zastaveno o 1.500 Kč měsíčně. Zde je pak rozdíl v úspěchu účastníků řízení do té míry malý, že je namístě dle 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu žádné ze stran nepřiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná z jedné třetiny, byla přiznána částka 1.000 Kč měsíčně a 500 Kč měsíčně bylo zamítnuto – potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Je proto namístě přiznat náhradu v tomto rozsahu dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení byla pro tyto účely částka 90000 Kč (60 násobek požadované měsíční částky), proto jeden úkon činí dle advokátního tarifu 4.700 Kč, dva úkony pak 9.400 Kč, k tomu dva paušály po 300 Kč, vše dle advokátního tarifu. Z celkových nákladů 10.000 Kč pak třetina činí 3.333 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo částečně vyhověno a částečně byla zamítnuta žaloba na stanovení výživného žalobkyni, bylo rozhodnuto o dluhu na výživném a o náhradě nákladů řízení, řízení bylo tímto rozhodnutím též částečně zastaveno.\n2. Včasným odvoláním rozsudek napadla v jí nepříznivých výrocích žalobkyně, namítala, že soudem I. stupně stanovené výživné neodpovídá ani jejím potřebám ani příjmům žalovaného a setrvala na přiznání výživného ve výši dle jejího návrhu (po částečném zpětvzetí).\n3. K odvolání se písemně vyjádřil žalovaný a namítal prakticky totéž, co před soudem I. stupně, tedy poukazoval na důvody, pro které by výživné nemělo žalobkyni náležet vůbec.\n4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.\n5. Odvolací soud předesílá shodně s poučením účastníků u jednání odvolacího soudu, že se nemohl zabývat otázkou, zda lze žalobkyni výživné vůbec přiznat, když byl vázán pravomocným rozsudkem soudu I. stupně o přiznání částky 4.000 Kč (tedy o 1.000 Kč více, než bylo původní výživné). Jiná by byla situace, pokud by odvolání podal i žalovaný, pak by šlo o relevantní námitku. Takto ovšem bylo předmětem přezkumu pouze to, zda má žalobkyně dostávat výživné ještě vyšší, než jaké soud I. stupně přiznal.\n6. V odvolacím řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nadále řádně studuje, pokud pak jde o příjem žalovaného, tento činil za období po rozhodnutí soudu I. stupně v průměru 32.557 Kč čistého měsíčně dle zprávy jeho zaměstnavatele.\n7. Příjem žalovaného i s přihlédnutím k dalším okolnostem zjištěným již soudem I. stupně dovoluje tomuto platit výživné ve výši 5.000 Kč celkem, což se v daném řízení promítlo tak, že odvolací soud změnil dle § 220 odst. 2 o. s. ř. rozsudek tak, že přiznal v běžném výživném další částku 1.000 Kč měsíčně za předmětné období, ohledně částky 500 Kč měsíčně potvrdil dle § 219 o. s. ř. zamítavé rozhodnutí soudu I. stupně.\n8. Pokud jde o dluh na výživném, dle odvolacího soudu rovněž výrok o dluhu v rozsudku soudu I. stupně již nabyl právní moci, když souvisí s již pravomocným výrokem o přiznání částky 4.000 Kč měsíčně v běžném výživném. Odvolací soud proto rozhodoval jen o dluhu vzniklém z přiznání dalších 1.000 Kč měsíčně, a protože za celé předmětné období žalovaný neplatil více, než stanovené výživné, činí dluh částku uvedenou ve výroku rozsudku.\n9. Odvolací soud dále změnil výrok o náhradě nákladů řízení. Zde totiž soud I. stupně nesprávně vycházel z toho, že jde o nové stanovení výživného. Jakkoliv takto byl formulován petit žaloby i výrok rozhodnutí, obsahově jde o zvýšení výživného, když původní výživné nebylo zrušeno ani nenastaly podmínky, pro které by ze zákona vyživovací povinnost zanikla a původní rozhodnutí by se tak stalo neúčinné. To pak znamená, že před soudem I. stupně šlo o řízení o zvýšení výživného o 3.500 Kč měsíčně, z čehož bylo v konečném důsledku žalobě vyhověno o 2000 Kč měsíčně a žaloba byla zamítnuta či řízení zastaveno o 1.500 Kč měsíčně. Zde je pak rozdíl v úspěchu účastníků řízení do té míry malý, že je namístě dle 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu žádné ze stran nepřiznat.\n10. V odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná z jedné třetiny, byla přiznána částka 1.000 Kč měsíčně a 500 Kč měsíčně bylo zamítnuto – potvrzen rozsudek soudu I. stupně. Je proto namístě přiznat náhradu v tomto rozsahu dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení byla pro tyto účely částka 90000 Kč (60 násobek požadované měsíční částky), proto jeden úkon činí dle advokátního tarifu 4.700 Kč, dva úkony pak 9.400 Kč, k tomu dva paušály po 300 Kč, vše dle advokátního tarifu. Z celkových nákladů 10.000 Kč pak třetina činí 3.333 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2022:37.Co.275.2021 .1","publishedAt":"2022-02-07","decisionAt":"2022-01-11","caseNumber":{"senate":37,"registry":"CO","index":275,"year":2021,"pageNumber":134},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ladislav","lastName":"Palatin","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 30.9.2021, č.j. 5 C 283/2020 - 101","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":283,"year":2020,"pageNumber":1},"affectedDate":"2021-09-30","courtCode":"OSTR","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"913","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"910","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","VYZIVNE","ZVYSENI_VYZIVNEHO"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}