{"uuid":"14cba3d9-17eb-4acc-981a-eced1153ca33","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 54.485 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 33.781 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 33.781 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení, co do částky ve výši 4.940,25 Kč, co do úroku ve výši 78,09 % p. a z částky 39.403,86 Kč od 27. 1. 2026 do 18. 2. 2026, úroku ve výši 11,5 % p. a z částky 39.403,86 Kč od 19. 2. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 1. 2026 dosáhne částky 161.510,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 3.528 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.528 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.236 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.236 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek za podání žaloby ve výši 2.725 Kč na účet soudu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", VS ","anonStyle":"NONE"},{"text":"var. symbol","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 690 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále, po právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 33.781 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 33.781 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení, co do částky ve výši 4.940,25 Kč, co do úroku ve výši 78,09 % p. a z částky 39.403,86 Kč od 27. 1. 2026 do 18. 2. 2026, úroku ve výši 11,5 % p. a z částky 39.403,86 Kč od 19. 2. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 27. 1. 2026 dosáhne částky 161.510,40 Kč.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky ve výši 3.528 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.528 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12.236 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.236 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 1. 2026 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek za podání žaloby ve výši 2.725 Kč na účet soudu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 690 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále, po právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 12. 5. 2026 domáhala zaplacení částky 54 485 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobně podanou žalobou požadovala uhradit částku ve výši 49 545,40 Kč skládající se z nové jistiny úvěru v celkové výši 47 048,40 Kč (dlužná původní jistina úvěru ve výši 39 403,83 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 644,54 Kč). Dále požadovala žalobkyně uhradit smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1 000 Kč. Dále požadovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 4 940,25 Kč, dle bodu 6.5 smlouvy, ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 47 048,40 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, kdy žalobou je požadována smluvní pokuta k datu vyhotovení žaloby ve výši 4 940,25 Kč. Dále požadovala žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru z částky 39 403,86 Kč ode dne 27. 1. 2026 do zaplacení, a to úrok v sazbě 78,09 % ročně od 19. 2. 2026, a to v nominální úrokové sazbě 1,50 % ročně. Dále se žalobkyně domáhala úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 0 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně obdržela výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů ze dne 19. 5. 2026, kde byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Po obdržení této výzvy žalobkyně vzala žalobu částečně zpět do částky ve výši 33 781 Kč spolu s příslušenstvím požadovanou v bodě 2.1 žalobního návrhu a dále smluvní pokutu požadovanou v bodě II žalobního návrhu ve výši 4 940,25 Kč. Dále vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadovaného obchodního úroku. Žalobkyně učinila toto částečné zpětvzetí a o tomto rozhodl soud ve výroku I tohoto rozsudku, když v rozsahu částečného zpětvzetí učiněného žalobkyní řízení zastavil. Předmětem řízení pak zůstal nárok uplatněný žalobkyní na částku ve výši 15 764 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2026 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že k této požadované částce dospěla tak, že od vyplacené jistiny ve výši 41 000 Kč odečetla celkovou úhradu žalovaného ve výši 28 764 Kč a přičetla dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši 3 528 Kč. Co se týká zavinění částečného zastavení řízení, soud toto zavinění shledal na straně žalobkyně, když žaloba nebyla vzata zpět pro chování žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě, které žalovaný obdržel částku ve výši 41 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dnes 17. 1. 2025 na bankovní účet žalovaného (viz smlouva o úvěru, doklad o výplatě částky 41 000 Kč žalovanému). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 28 764 Kč (tvrzení žalobkyně, přehled splátek, úhrad a dluhu). V obsahu úvěrové smlouvy v bodě 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku u které je dlužník v prodlení. Dále v bodě 6.2 smlouvy je sjednáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta a to částka 200 Kč u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení. Další smluvní pokuta je obsažena v bodě 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (předsmluvní formulář, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, dodatek číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" k návrhu smlouvy o úvěru a příloha číslo 1. k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Žalobkyně prokázala, že žalovaný je vlastník účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" (důkaz o odeslání 1 Kč, základní informace o klientovi, zaslaná SMS, informace o vyplacení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr před poskytnutím úvěru, žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných dokladů. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. Scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobkyně předložila soudu listinu nazvanou jako hodnocení klienta, kde je žalovaný označen jako fyzická osoba spotřebitel a jsou uvedeny příjmy: Pravidelný čistý měsíční příjem klienta je ze zaměstnání, a to 28 377 Kč. Celkem příjmy 28 377 Kč. Dále jsou uvedeny výdaje: Klient životní minimum 4 860 Kč, splátky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ve výši 4 516 Kč, bydlení 4 739 Kč a celkem výdaje 14 115 Kč. Je uveden zaměstnavatel Střední škola, základní škola a mateřská a škola v Olomouci, pracovní poměr na dobu neurčitou, je to hlavní pracovní poměr, výpovědní lhůta neběží. Žadatel byl v době žádosti svobodný, forma bydlení vlastní, vzdělání maturita. Dále byl předložen občanský průkaz, kopie obou stran (hodnocení klienta, kopie občanského průkazu). Dále žalobkyně předložila výpis z elektronického bankovnictví z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze které vyplývá příjem žalovaného ze zaměstnání 30 495 Kč s příchozí úhradou 6. 12. 2024, a dále příchozí úhrada 31 873 Kč dne 8. 1. 2025 a další ze dne 8. 1. 2025. Dále jsou zde výplatní pásky čisté mzdy k žalovanému za 12/2024 na 31 873 Kč (výplatní pásek). Dále žalobkyně předložila výpis z NRKI, kde je uvedeno 8 finančních institucí s žádostí. Dále je zde přehled splátek a doklad o proplacení úvěru ve výši 41 000 Kč žalovanému (viz doklad o proplacení). Dále žalovaný podal přihlášku do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry dne 16. 1. 2025. K tomu patří předložený informační dokument o pojistném produktu a informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru výzvou z 22. 9. 2025 a následně z 22. 12. 2025 a následně výzvou ze 20. 1. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně zjišťovala příjmovou stránku žalovaného a také výdajovou stránku, zejména z tvrzení žalovaného. Žalobkyně si řádně prověřila příjmovou stránku, když tuto zjišťovala jednak z tvrzení žalovaného, která zanesla do předsmluvního formuláře a do karty klienta. Co se týká příjmu, má soud za to, že tento žalobkyně dostatečně prověřila, když zjistila platné údaje žalovaného z jeho občanského průkazu a dále předložila výplatní pásky za období od 6. 12. 2024 do 8. 1. 2025 (viz výplatní pásky). Další výplatní pásku předložila žalobkyně za 12/2024 a výpis z nebankovního registru klientských informací. Co se týká výdajové stránky, tak žalobkyně údaje získané od žadatele o úvěr žádným způsobem neprověřila. Žalobkyně uvedla, že z její strany byly prověřeny doklady a informace získané od žalovaného, databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále žalobkyně uplatnila tzv. Scoring klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména novelu zákona č. 145/2010 Sb. povedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dle kterého, součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z tiskopisu, který žalobkyně předložila, nazvaného „hodnocení klienta“ vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán, zaměstnání na dobu neurčitou a dosahoval příjmu 28.377 Kč. Toto prokázala žalobkyně předloženými výpisy příchozí úhrady z 6.12.2024, 8.1.2025, a výplatní páskou 12 2024. Žalobkyni lze přisvědčit, že dosáhla odborné péče při zkoumání aktivní stránky majetkových poměrů žalovaného, když prověřila tvrzení žalovaného, že je zaměstnán a prověřila, jakou částku mu zaměstnavatel měsíčně poskytuje. Žalobkyně tedy prověřovala příjmy žalovaného. Žalobkyně však nedostála odborné péči při zkoumání pasivní stránky majetkových poměrů žalovaného, když nezjišťovala aktivně konkrétní výdaje žalovaného. Žalobkyně neprověřila výdaje tvrzené žalovaným ve výši 4.739 Kč, a ani neprovedla úkony směřující ke zjištění všech dalších skutečných výdajů žalovaného. Žalobkyně tedy nezjišťovala poměry žadatele o úvěr fakticky, avšak abstrahovala je od skutečností, které neprověřila. Žalobkyně totiž vůbec neprověřila výdaje žalovaného. Žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným v hodnocení klienta a z životního minima ve výši 4.860 Kč, a dále připočetla žalobkyně splátky na předchozí úvěr ve výši 4.516 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Pokud žalobkyně neprověřila aktivně výdajovou stránku, tak nedostála svým povinnostem odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud dovodil neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorieLavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti [Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 ZosÚ ve spojení s § 588 o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012.]. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení: ve vztahu k směrnici 93/13, rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C243/08, EU:C:2009:350, bod 32; k směrnici Rady 85/577/EHS, rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C227/08, EU:C:2009:792, bod 29; k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, rozsudek ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Soud nemá pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. června 2015, Faber, C497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura), z čehož vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. října 2007, Rampion a Godard, C429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65)...(rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 8 Co 26/2019-80 ze dne 22.2.2019). Soud tedy přihlíží k neplatnosti uvedeného právního jednání – předmětné úvěrové smlouvy i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a dovodil absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Předmětem smlouvy je spotřebitelský úvěr neúčelový, jiný než na bydlení. Poskytnuta byla částka 41 000 Kč a vyplacena žalovaným částka ve výši 28 764 Kč. Smlouva mezi účastníky uzavřena byla, byť distančním způsobem prostředky komunikace na dálku. Žalovaný je ve všech listinách označen jako fyzická osoba spotřebitel. Vzhledem k tomu, že nedošlo k prověření výdajů spotřebitele před poskytnutím úvěru, soud danou smlouvu i bez návrhu vyhodnotil jako absolutně neplatnou. V daném případě soud dovodil, že poskytovatel úvěru nezjišťoval konkrétní výdaje na straně žalovaného. Co se týká výdajů, tak nebyly žádným způsobem ověřeny, vycházelo se pouze z tvrzení žadatele o úvěr a z vypočteného životního minima. S ohledem na § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posuzoval danou smlouvu a dospěl k závěru, že poskytovatel poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, smlouva je proto neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je třeba posoudit daný případ v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto přiznal žalobkyni právo na poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady žalovaným. Žalobkyni tak byla vrácena poskytnutá jistina, ponížená o provedené úhrady ve výši 28.764 Kč. Další nároky uplatněné žalobou byly posouzeny jako nedůvodné a byly zamítnuty. Co se týká zákonných úroků z prodlení, má na ně žalobkyně právo dle § 1970 občanského zákoníku ve výši nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ve výroku V soud uložil žalobkyni povinnost nahradit okresnímu soudu poplatek za podání žaloby ve výši 2 725 Kč, když kontrolou spisu bylo zjištěno, že soudní poplatek za podání žaloby dosud nebyl zaplacen. Nárok vyplývá z § 1 zákona č. 549/1991 Sb. a § 7 citovaného zákona a byl stanoven dle položky 1 sazebníku poplatků. Dle § 2 odst. 1 písm. a je poplatníkem poplatků za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel, a proto byla tato povinnost uložená žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Současně soud při rozhodování o částečném zastavení řízení před prvním jednání věci samé přihlédl k tomu, že je potřeba vrátit část zaplaceného soudního poplatku žalobkyni v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, a proto v rozsahu zpětvzetí vrátil soud žalobkyni částečně zaplacený soudní poplatek, a to snížený o 20 % (nejméně však o 1 000 Kč). Žalobkyni bude vrácena část zaplaceného soudní poplatku ve výši 690 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O náhradě nákladů rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první, když zavinění částečného zastavení řízení shledal na straně žalobkyně, když žaloba nebyla vzata zpět pro chování žalovaného. Žalovaný pak byl ve věci procesně úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 12. 5. 2026 domáhala zaplacení částky 54 485 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo , hodnota,  dne , datum, . Žalobně podanou žalobou požadovala uhradit částku ve výši 49 545,40 Kč skládající se z nové jistiny úvěru v celkové výši 47 048,40 Kč (dlužná původní jistina úvěru ve výši 39 403,83 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 644,54 Kč). Dále požadovala žalobkyně uhradit smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 497 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 1 000 Kč. Dále požadovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši 4 940,25 Kč, dle bodu 6.5 smlouvy, ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 47 048,40 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, kdy žalobou je požadována smluvní pokuta k datu vyhotovení žaloby ve výši 4 940,25 Kč. Dále požadovala žalobkyně úrok za poskytnutí úvěru z částky 39 403,86 Kč ode dne 27. 1. 2026 do zaplacení, a to úrok v sazbě 78,09 % ročně od 19. 2. 2026, a to v nominální úrokové sazbě 1,50 % ročně. Dále se žalobkyně domáhala úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 0 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně obdržela výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů ze dne 19. 5. 2026, kde byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Po obdržení této výzvy žalobkyně vzala žalobu částečně zpět do částky ve výši 33 781 Kč spolu s příslušenstvím požadovanou v bodě 2.1 žalobního návrhu a dále smluvní pokutu požadovanou v bodě II žalobního návrhu ve výši 4 940,25 Kč. Dále vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadovaného obchodního úroku. Žalobkyně učinila toto částečné zpětvzetí a o tomto rozhodl soud ve výroku I tohoto rozsudku, když v rozsahu částečného zpětvzetí učiněného žalobkyní řízení zastavil. Předmětem řízení pak zůstal nárok uplatněný žalobkyní na částku ve výši 15 764 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2026 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že k této požadované částce dospěla tak, že od vyplacené jistiny ve výši 41 000 Kč odečetla celkovou úhradu žalovaného ve výši 28 764 Kč a přičetla dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet ve výši 3 528 Kč. Co se týká zavinění částečného zastavení řízení, soud toto zavinění shledal na straně žalobkyně, když žaloba nebyla vzata zpět pro chování žalovaného.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že dne , datum,  byla mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru číslo , hodnota, , na základě, které žalovaný obdržel částku ve výši 41 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dnes 17. 1. 2025 na bankovní účet žalovaného (viz smlouva o úvěru, doklad o výplatě částky 41 000 Kč žalovanému). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 28 764 Kč (tvrzení žalobkyně, přehled splátek, úhrad a dluhu). V obsahu úvěrové smlouvy v bodě 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku u které je dlužník v prodlení. Dále v bodě 6.2 smlouvy je sjednáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta a to částka 200 Kč u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení. Další smluvní pokuta je obsažena v bodě 6.5 smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (předsmluvní formulář, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, dodatek číslo , hodnota,  k návrhu smlouvy o úvěru a příloha číslo 1. k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Žalobkyně prokázala, že žalovaný je vlastník účtu , č. účtu,  (důkaz o odeslání 1 Kč, základní informace o klientovi, zaslaná SMS, informace o vyplacení).5. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr před poskytnutím úvěru, žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných dokladů. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. Scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.6. Žalobkyně předložila soudu listinu nazvanou jako hodnocení klienta, kde je žalovaný označen jako fyzická osoba spotřebitel a jsou uvedeny příjmy: Pravidelný čistý měsíční příjem klienta je ze zaměstnání, a to 28 377 Kč. Celkem příjmy 28 377 Kč. Dále jsou uvedeny výdaje: Klient životní minimum 4 860 Kč, splátky , právnická osoba, . ve výši 4 516 Kč, bydlení 4 739 Kč a celkem výdaje 14 115 Kč. Je uveden zaměstnavatel Střední škola, základní škola a mateřská a škola v Olomouci, pracovní poměr na dobu neurčitou, je to hlavní pracovní poměr, výpovědní lhůta neběží. Žadatel byl v době žádosti svobodný, forma bydlení vlastní, vzdělání maturita. Dále byl předložen občanský průkaz, kopie obou stran (hodnocení klienta, kopie občanského průkazu). Dále žalobkyně předložila výpis z elektronického bankovnictví z , právnická osoba, , ze které vyplývá příjem žalovaného ze zaměstnání 30 495 Kč s příchozí úhradou 6. 12. 2024, a dále příchozí úhrada 31 873 Kč dne 8. 1. 2025 a další ze dne 8. 1. 2025. Dále jsou zde výplatní pásky čisté mzdy k žalovanému za 12/2024 na 31 873 Kč (výplatní pásek). Dále žalobkyně předložila výpis z NRKI, kde je uvedeno 8 finančních institucí s žádostí. Dále je zde přehled splátek a doklad o proplacení úvěru ve výši 41 000 Kč žalovanému (viz doklad o proplacení). Dále žalovaný podal přihlášku do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry dne 16. 1. 2025. K tomu patří předložený informační dokument o pojistném produktu a informace o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru výzvou z 22. 9. 2025 a následně z 22. 12. 2025 a následně výzvou ze 20. 1. 2026.7. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně zjišťovala příjmovou stránku žalovaného a také výdajovou stránku, zejména z tvrzení žalovaného. Žalobkyně si řádně prověřila příjmovou stránku, když tuto zjišťovala jednak z tvrzení žalovaného, která zanesla do předsmluvního formuláře a do karty klienta. Co se týká příjmu, má soud za to, že tento žalobkyně dostatečně prověřila, když zjistila platné údaje žalovaného z jeho občanského průkazu a dále předložila výplatní pásky za období od 6. 12. 2024 do 8. 1. 2025 (viz výplatní pásky). Další výplatní pásku předložila žalobkyně za 12/2024 a výpis z nebankovního registru klientských informací. Co se týká výdajové stránky, tak žalobkyně údaje získané od žadatele o úvěr žádným způsobem neprověřila. Žalobkyně uvedla, že z její strany byly prověřeny doklady a informace získané od žalovaného, databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále žalobkyně uplatnila tzv. Scoring klienta.8. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména novelu zákona č. 145/2010 Sb. povedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dle kterého, součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.9. Z tiskopisu, který žalobkyně předložila, nazvaného „hodnocení klienta“ vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán, zaměstnání na dobu neurčitou a dosahoval příjmu 28.377 Kč. Toto prokázala žalobkyně předloženými výpisy příchozí úhrady z 6.12.2024, 8.1.2025, a výplatní páskou 12 2024. Žalobkyni lze přisvědčit, že dosáhla odborné péče při zkoumání aktivní stránky majetkových poměrů žalovaného, když prověřila tvrzení žalovaného, že je zaměstnán a prověřila, jakou částku mu zaměstnavatel měsíčně poskytuje. Žalobkyně tedy prověřovala příjmy žalovaného. Žalobkyně však nedostála odborné péči při zkoumání pasivní stránky majetkových poměrů žalovaného, když nezjišťovala aktivně konkrétní výdaje žalovaného. Žalobkyně neprověřila výdaje tvrzené žalovaným ve výši 4.739 Kč, a ani neprovedla úkony směřující ke zjištění všech dalších skutečných výdajů žalovaného. Žalobkyně tedy nezjišťovala poměry žadatele o úvěr fakticky, avšak abstrahovala je od skutečností, které neprověřila. Žalobkyně totiž vůbec neprověřila výdaje žalovaného. Žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených žalovaným v hodnocení klienta a z životního minima ve výši 4.860 Kč, a dále připočetla žalobkyně splátky na předchozí úvěr ve výši 4.516 Kč.10. Pokud žalobkyně neprověřila aktivně výdajovou stránku, tak nedostála svým povinnostem odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud dovodil neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.11. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorieLavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084]. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti [Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 ZosÚ ve spojení s § 588 o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, , jméno FO,  C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012.]. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení: ve vztahu k směrnici 93/13, rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C243/08, EU:C:2009:350, bod 32; k směrnici Rady 85/577/EHS, rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C227/08, EU:C:2009:792, bod 29; k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, rozsudek ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Soud nemá pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. června 2015, Faber, C497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura), z čehož vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. října 2007, Rampion a Godard, C429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65)...(rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 8 Co 26/2019-80 ze dne 22.2.2019). Soud tedy přihlíží k neplatnosti uvedeného právního jednání – předmětné úvěrové smlouvy i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a dovodil absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.12. Předmětem smlouvy je spotřebitelský úvěr neúčelový, jiný než na bydlení. Poskytnuta byla částka 41 000 Kč a vyplacena žalovaným částka ve výši 28 764 Kč. Smlouva mezi účastníky uzavřena byla, byť distančním způsobem prostředky komunikace na dálku. Žalovaný je ve všech listinách označen jako fyzická osoba spotřebitel. Vzhledem k tomu, že nedošlo k prověření výdajů spotřebitele před poskytnutím úvěru, soud danou smlouvu i bez návrhu vyhodnotil jako absolutně neplatnou. V daném případě soud dovodil, že poskytovatel úvěru nezjišťoval konkrétní výdaje na straně žalovaného. Co se týká výdajů, tak nebyly žádným způsobem ověřeny, vycházelo se pouze z tvrzení žadatele o úvěr a z vypočteného životního minima. S ohledem na § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posuzoval danou smlouvu a dospěl k závěru, že poskytovatel poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, smlouva je proto neplatná.13. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je třeba posoudit daný případ v režimu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto přiznal žalobkyni právo na poskytnutou jistinu poníženou o provedené úhrady žalovaným. Žalobkyni tak byla vrácena poskytnutá jistina, ponížená o provedené úhrady ve výši 28.764 Kč. Další nároky uplatněné žalobou byly posouzeny jako nedůvodné a byly zamítnuty. Co se týká zákonných úroků z prodlení, má na ně žalobkyně právo dle § 1970 občanského zákoníku ve výši nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.14. Ve výroku V soud uložil žalobkyni povinnost nahradit okresnímu soudu poplatek za podání žaloby ve výši 2 725 Kč, když kontrolou spisu bylo zjištěno, že soudní poplatek za podání žaloby dosud nebyl zaplacen. Nárok vyplývá z § 1 zákona č. 549/1991 Sb. a § 7 citovaného zákona a byl stanoven dle položky 1 sazebníku poplatků. Dle § 2 odst. 1 písm. a je poplatníkem poplatků za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel, a proto byla tato povinnost uložená žalobkyni.15. Současně soud při rozhodování o částečném zastavení řízení před prvním jednání věci samé přihlédl k tomu, že je potřeba vrátit část zaplaceného soudního poplatku žalobkyni v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, a proto v rozsahu zpětvzetí vrátil soud žalobkyni částečně zaplacený soudní poplatek, a to snížený o 20 % (nejméně však o 1 000 Kč). Žalobkyni bude vrácena část zaplaceného soudní poplatku ve výši 690 Kč.16. O náhradě nákladů rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první, když zavinění částečného zastavení řízení shledal na straně žalobkyně, když žaloba nebyla vzata zpět pro chování žalovaného. Žalovaný pak byl ve věci procesně úspěšný, avšak náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSBU:2026:208.C.14.2026.1","publishedAt":"2026-11-02","decisionAt":"2026-09-10","caseNumber":{"senate":208,"registry":"C","index":14,"year":2026,"pageNumber":77},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kristýna","lastName":"Stachová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSBU","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI","ZASTAVENI"],"caseSubject":"54.485 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"251","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"10","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ZASTAVENI_RIZENI","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}