{"uuid":"152fb543-f613-40c7-8c20-b50f469529f9","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 14 143,23 Kč s přísl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 14 143,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 614,42 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 14 143,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 614,42 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 143,23 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené mezi účastníky. Podle smlouvy se banka zavázala poskytovat žalované úvěr do výše úvěrového rámce 150 000 Kč. K účelové=mu čerpání došlo nákupem zboží u obchodníka, a to 10 919 Kč, která měla být splacena v 72 splátkách po 297 Kč měsíčně. Současně bylo dohodnuto pojistné 44 Kč měsíčně. Žalovaná čerpala celkem 26 378,76 Kč, zaplatila celkem 38 660,60 Kč žalovaná neplnila své povinnosti, byla v prodlení s více splátkami a žalobkyně proto od smlouvy odstoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dluh se stal splatným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dlužná jistina činí 12 614,42 Kč, dlužné úroky 28,81 Kč, náklady v případě ukončení smlouvy 1 500 Kč žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr podle údajů poskytnutých žalovanou na základě telefonického prověřování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná uvedla, že zůstala sama s třemi dětmi, má pouze sociální podporu, nemůže peníze splácet. Dále uvedla, že ji překvapilo, že při uzavírání smlouvy po ní nechtěli doložit žádné příjmy, jen občanský průkaz a doklad o mateřské. Na žádné další výdaje kromě bydlení a dalších splátek úvěru se banka nedotazovala, o kreditní kartu ani nežádala, tu jí poslali sami. Průběžně pořád čerpala a něco platila, aniž by měla přehled, kolik vyčerpala a kolik zaplatila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že ji uzavřeli účastníci, Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr s účelovým čerpání ve výši 10 9198 Kč splatný v 72 splátkách včetně přistoupení k pojištění. V rámci dalších obsáhlých ujednání si účastníci sjednali dohodu o vydání a užívání platební úvěrové karty. Žalobkyně měla z této smlouvy k dispozici následující informace o poměrech žalované: svobodná, 3 děti, rodičovská dovolená, číslo na mobilní telefon, hlavní příjem 16 000 Kč, jiný pravidelný příjem 1 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč, nájem (bez služeb) 4 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listiny označené jako zpráva o posuzování úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně použila při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr následující informace: totožnost byla ověřena podle občanského průkazu, bylo provedeno šetření v rejstříku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", insolvenčním rejstříku, registru CRIF. Příjem činil rodičovský příspěvek 16 000 Kč, náklady na bydlení 4 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč. Ověření údajů nebylo přiloženo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z popisu operací na účtu, obratů na účtu a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná vyčerpala celkem částku 26 378,76 Kč a zaplatila celkem 38 660,60 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle rozhodnutí Soudního dvora C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi účastníky je neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb., který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák.č. 257/2016 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla z veřejně dostupných rejstříků, žádné důkazy o lustraci nedoložila. Je však nutno konstatovat, že ani předložení takových důkazů by nebylo v uvedeném případě dostatečné. žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr vyhodnotila ze zaslaného výpisu z účtu (který nedoložila), vlastního statistického modelu (který nijak nepopsala) a přihlédla ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného (aniž uvedla konkrétní údaje). Vzala v úvahu výdaje na jiné splátky, ověřila informace v CRIF (což nedoložila). Je zřejmé, že žalobkyně nezjistila řádné a relevantní informace v konkrétním případě ohledně výdajové stránky žalované. Kromě nákladů na čisté nájemné a splátky dalších půjček se o další výdaje nezajímala, neprovedla žádné další dotazování k jejich zjištění. Z vyjádření žalobkyně vyplývá, že neprovedla ani šetření v centrální evidenci exekucí a vůbec není zřejmé zda a jakým způsobem (jak ho kvantifikovala) přihlédla ke třem vyživovacím povinnostem žalované. Základní náklady na živobytí a bydlení nejsou nijak kvatifikovány, nejsou uvedeny žádné úvahy, kterými se žalobkyně řídila. Obecné poukazy na„ vlastní statistický model“ tak jsou zcela nepostačující a vágní. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná potvrdila, že žalobkyně neměla jakoukoli snahu zjišťovat další údaje o výdajích a zatížení žalované kromě již zmíněného nájmu a splátek. Tvrzení žalobkyně o tom, jak řádně schopnost žalované zvážila jsou tak pouze obecnými proklamacemi. Pokud se týká posouzení individuálních výdajů žalované, pak odkaz na průměrné výdaje, životní minimum apod. nejsou konkretizovány a nelze tak posoudit, jaké konkrétní položky vstoupily do rozhodovacího procesu žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V této souvislosti soud poukazuje na závěr Ústavního soudu (III ÚS 4129/18) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud má však za to, že právě kritérium, splněno nebylo. Žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, neboť evidentně neměla k dispozici dostatek podkladů k tomu, aby učinila odborný a řádná závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém úvěr splatit. V řízení žalobkyně neobjasnila, jaká byla konkrétní vstupní data pro posouzení takové schopnosti, zejména z jakých konkrétních výdajů vycházela.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O nutnosti doplnění tvrzení a důkazů soud nemohl žalobkyni poučit s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, neboť poučení podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř. soud poskytuje u jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V tomto případě je tedy jednoznačné, že žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně. Úvěr poskytla, ačkoli neměla evidentně dostatek relevantních údajů pro to, aby učinila odborný a řádně podložený závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Úvěr tak žalobkyně poskytla v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zák.č.257/2016 Sb. a smlouva je proto neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalované je povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb. Žalované byla poskytnuta celkem částka 26 378,76 Kč, podle provedených důkazů zaplatila 38 660,60 Kč. Proto jí již nevzniká žádná povinnost vracet jakoukoli částku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., protože úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevnikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 143,23 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky. Podle smlouvy se banka zavázala poskytovat žalované úvěr do výše úvěrového rámce 150 000 Kč. K účelové=mu čerpání došlo nákupem zboží u obchodníka, a to 10 919 Kč, která měla být splacena v 72 splátkách po 297 Kč měsíčně. Současně bylo dohodnuto pojistné 44 Kč měsíčně. Žalovaná čerpala celkem 26 378,76 Kč, zaplatila celkem 38 660,60 Kč žalovaná neplnila své povinnosti, byla v prodlení s více splátkami a žalobkyně proto od smlouvy odstoupila [datum] dluh se stal splatným [datum], dlužná jistina činí 12 614,42 Kč, dlužné úroky 28,81 Kč, náklady v případě ukončení smlouvy 1 500 Kč žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr podle údajů poskytnutých žalovanou na základě telefonického prověřování.\n2. Žalovaná uvedla, že zůstala sama s třemi dětmi, má pouze sociální podporu, nemůže peníze splácet. Dále uvedla, že ji překvapilo, že při uzavírání smlouvy po ní nechtěli doložit žádné příjmy, jen občanský průkaz a doklad o mateřské. Na žádné další výdaje kromě bydlení a dalších splátek úvěru se banka nedotazovala, o kreditní kartu ani nežádala, tu jí poslali sami. Průběžně pořád čerpala a něco platila, aniž by měla přehled, kolik vyčerpala a kolik zaplatila.\n3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli účastníci, Smlouva obsahovala (mj.) závazek úvěrujícího poskytnout úvěr s účelovým čerpání ve výši 10 9198 Kč splatný v 72 splátkách včetně přistoupení k pojištění. V rámci dalších obsáhlých ujednání si účastníci sjednali dohodu o vydání a užívání platební úvěrové karty. Žalobkyně měla z této smlouvy k dispozici následující informace o poměrech žalované: svobodná, 3 děti, rodičovská dovolená, číslo na mobilní telefon, hlavní příjem 16 000 Kč, jiný pravidelný příjem 1 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč, nájem (bez služeb) 4 500 Kč.\n4. Z listiny označené jako zpráva o posuzování úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalobkyně použila při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr následující informace: totožnost byla ověřena podle občanského průkazu, bylo provedeno šetření v rejstříku [příjmení], insolvenčním rejstříku, registru CRIF. Příjem činil rodičovský příspěvek 16 000 Kč, náklady na bydlení 4 500 Kč, splátky úvěrů 1 000 Kč. Ověření údajů nebylo přiloženo.\n5. Z popisu operací na účtu, obratů na účtu a shodných tvrzení účastníků má soud za prokázáno, že žalovaná vyčerpala celkem částku 26 378,76 Kč a zaplatila celkem 38 660,60 Kč.\n6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n8. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n9. Podle § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném k [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n10. Podle rozhodnutí Soudního dvora C [číslo] vnitrostátní soud zkoumá z úřední povinnosti, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele spočívající v povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Výslovně uvedl (v odpovědi na položenou předběžnou otázku), že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n11. Soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená dne [datum] mezi účastníky je neplatná.\n12. Věřiteli je zákonem uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Zákon nestanoví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).\n13. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Toto však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.\n14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Analýzu této schopnosti je nutno provést na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).\n15. Úprava § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. ukládá věřiteli povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit s tím, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V případě, že je úvěr poskytnut v rozporu s touto zásadou, je smlouva neplatná. Ustanovení § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. dále hovoří o možnosti spotřebitele vznášet námitku neplatnosti ve lhůtě tří let od uzavření smlouvy. Otázku, zda posuzovat tuto neplatnost jako relativní nebo absolutní soudy již dříve posoudily, s odkazem na vývoj právní úpravy v České republice i v Evropské unii, na ochranu spotřebitele, judikaturu Ústavního soudu a judikaturu Soudního dvora jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zkoumat ex offo. Tuto otázku definitivně řeší rozhodnutí Soudního dvora, jak je citováno výše. Soud proto na toto rozhodnutí zcela odkazuje.\n16. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák.č.257/2016 Sb., který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák.č. 257/2016 Sb.\n17. V tomto řízení žalobkyně v řízení tvrdila, že posouzení schopnosti žalované úvěr splácet provedla z veřejně dostupných rejstříků, žádné důkazy o lustraci nedoložila. Je však nutno konstatovat, že ani předložení takových důkazů by nebylo v uvedeném případě dostatečné. žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalované splácet úvěr vyhodnotila ze zaslaného výpisu z účtu (který nedoložila), vlastního statistického modelu (který nijak nepopsala) a přihlédla ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu, průměrných výdajích obyvatelstva včetně průměrného nájemného (aniž uvedla konkrétní údaje). Vzala v úvahu výdaje na jiné splátky, ověřila informace v CRIF (což nedoložila). Je zřejmé, že žalobkyně nezjistila řádné a relevantní informace v konkrétním případě ohledně výdajové stránky žalované. Kromě nákladů na čisté nájemné a splátky dalších půjček se o další výdaje nezajímala, neprovedla žádné další dotazování k jejich zjištění. Z vyjádření žalobkyně vyplývá, že neprovedla ani šetření v centrální evidenci exekucí a vůbec není zřejmé zda a jakým způsobem (jak ho kvantifikovala) přihlédla ke třem vyživovacím povinnostem žalované. Základní náklady na živobytí a bydlení nejsou nijak kvatifikovány, nejsou uvedeny žádné úvahy, kterými se žalobkyně řídila. Obecné poukazy na„ vlastní statistický model“ tak jsou zcela nepostačující a vágní. [jméno] žalovaná potvrdila, že žalobkyně neměla jakoukoli snahu zjišťovat další údaje o výdajích a zatížení žalované kromě již zmíněného nájmu a splátek. Tvrzení žalobkyně o tom, jak řádně schopnost žalované zvážila jsou tak pouze obecnými proklamacemi. Pokud se týká posouzení individuálních výdajů žalované, pak odkaz na průměrné výdaje, životní minimum apod. nejsou konkretizovány a nelze tak posoudit, jaké konkrétní položky vstoupily do rozhodovacího procesu žalobkyně.\n18. V této souvislosti soud poukazuje na závěr Ústavního soudu (III ÚS 4129/18) o tom, že poskytovatel úvěru má být veden k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.\n19. Soud má však za to, že právě kritérium, splněno nebylo. Žalobkyně nesplnila své povinnosti řádně, neboť evidentně neměla k dispozici dostatek podkladů k tomu, aby učinila odborný a řádná závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém úvěr splatit. V řízení žalobkyně neobjasnila, jaká byla konkrétní vstupní data pro posouzení takové schopnosti, zejména z jakých konkrétních výdajů vycházela.\n20. O nutnosti doplnění tvrzení a důkazů soud nemohl žalobkyni poučit s ohledem na její omluvenou absenci u jednání, neboť poučení podle § 118a odst.1 a 3 o.s.ř. soud poskytuje u jednání.\n21. V tomto případě je tedy jednoznačné, že žalobkyně svou povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet nesplnila řádně. Úvěr poskytla, ačkoli neměla evidentně dostatek relevantních údajů pro to, aby učinila odborný a řádně podložený závěr o tom, zda žalovaná nebude mít zjevný problém svůj dluh splatit. Úvěr tak žalobkyně poskytla v rozporu s ust. § 86 odst.1 věta druhá zák.č.257/2016 Sb. a smlouva je proto neplatná.\n22. Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti.\nŽalované je povinna poskytnutý úvěr vrátit v souladu s ust. § 87 zák.č.257/2016 Sb. Žalované byla poskytnuta celkem částka 26 378,76 Kč, podle provedených důkazů zaplatila 38 660,60 Kč. Proto jí již nevzniká žádná povinnost vracet jakoukoli částku.\n23. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.\n24. O nákladech soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., protože úspěšné žalované v řízení žádné náklady nevnikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPR:2023:7.C.165.2023.1","publishedAt":"2023-10-24","decisionAt":"2023-08-16","caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":165,"year":2023,"pageNumber":24},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Margita","lastName":"Marková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 14.143,23 Kč s přísl. - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_UKONU","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}