{"uuid":"18734de2-3eee-4d2c-b332-0a74dc86d048","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Boudníkové a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Jany Pokorné Stejskalové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"vedlejší účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na straně žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o žalobě z rušené držby a o určení existence služebnosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce a vedlejší účastnice proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 2. 2026, č. j. 21 C 59/2025-149","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 313 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované; ve výroku I. se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14 689 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 37 313 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované; ve výroku I. se potvrzuje.II. Žalobce a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 14 689 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že pozemek p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zatížen bezúplatnou služebností stezky a služebností cesty ve prospěch pozemků p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu dle geometrického plánku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I.) a rozhodl, že žalobce a vedlejší účastnice jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalované na náhradě nákladů řízení 25 489,77 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce podal dne 28. 4. 2025 žalobu na určení shora uvedené služebnosti stezky a cesty s odůvodněním, že toto právo služebnosti vydržel minimálně v rozsahu geometrického plánu na č. l. 19 v souvislosti s kupní smlouvou o převodu panujících pozemků ze dne 27. 8. 1997","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že podmínky pro řádné či mimořádné vydržení nebyly naplněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami a z nich učinil následující skutková zjištění. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice pozemku p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výpis z katastru nemovitostí LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Pozemek získala v dražbě dobrovolné k návrhu společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne 10. 11. 2004.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobce a vedlejší účastnice jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci (SJ) pozemků p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě kupní smlouvy ze dne 27. 8. 1997 (výpis z katastru nemovitostí LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalobce a vedlejší účastnice jako kupující uzavřeli se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". jako prodávající dne 27. 8. 1997 kupní smlouvu, kterou tato společnosti převedla do vlastnictví kupujících (jejich BSM) mimo jiné pozemku p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". V čl. III. odst. 3 bylo ujednáno, že „se prodávající zavazuje zřídit ve prospěch vlastníků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v obci i k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" bezplatné věcné břemeno odpovídající právu průchodu a průjezdu k nemovitostem, k nimž se převádí vlastnické právo touto smlouvou k tíži přístupových komunikací, které přiléhají k parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" st. pl. man. plocha a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" st. pl. nejpozději do 31. 12. 1997 a do této doby se zavazuje umožnit vlastníkům uvedených nemovitostí bezplatné právo průchodu a průjezdu přes své pozemky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaná navrhla žalobci a vedlejší účastnici dopisem ze dne 4. 1. 2011 uzavření dohody o užívání přístupu přes pozemky žalované na pozemek p. č. 1430/12 za úplatu 10 000 Kč bez DPH měsíčně (dopis ze dne 4. 1. 2011, faktura, poštovní podací lístek). Výzvou ze dne 31. 1. 2011 žalovaná vyzvala společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". prostřednictvím žalobce jako jejího jednatele k zaplacení pohledávky ve výši 96 000 Kč vzniklé z titulu užívání pozemků žalované (výzva ze dne 31. 1. 2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalovaná se u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala vydání rozhodnutí o umístění stavby oplocení, jež mělo být vybudováno mimo jiné na pozemku žalované p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (žádost ze dne 19. 12. 2012). ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 3. 6. 2013 vydal rozhodnutí, proti kterému podal dne 7. 8. 2013 žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že zaplocením mu bude znemožněn přístup k jeho pozemkům (protokol ze dne 4. 9. 2013, odvolání ze dne 7. 8. 2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypracoval sdělení datované 21. 1. 2013 o tom, že na pozemku p. č. 1430/22 se nacházelo veřejné prostranství pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V emailové komunikaci z 25. 10. 2013 až 7. 11. 2013 žalovaná navrhovala žalobci několik variant zajištění přístupu na jeho pozemek, kdy žádná z nich nezahrnovala existenci služebnosti či věcného břemene žalobce k tíži pozemku žalované. Žalobce v reakci na uvedené návrhy existenci služebnosti nezmínil (emailová komunikace).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvního stupně shledal na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. a následně na zjištěný skutkový stav aplikoval § 987, § 1089, § 1091, § 1095 a § 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně s odkazem na označenou judikaturu k otázce vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti) učinil závěr, že k mimořádnému vydržení nemohlo dojít, pokud nebyla splněna podmínka samotné držby tohoto práva. Žalobce a vedlejší účastnice odvozovali tuto držbu od čl. III. odst. 3 kupní smlouvy, v němž prodávající přijal závazek zřídit věcné břemeno práva průchodu a průjezdu a do doby jeho zřízení závazek umožnit bezplatný přístup přes jeho pozemky. Takto koncipované závazky dle soudu prvního stupně vylučují vznik držby věcného břemene (služebnosti), když žalobce a vedlejší účastnice si byli vědomi, že do doby vzniku věcného břemene (k jehož vzniku bylo třeba dalšího právního úkonu) je jejich užívací právo odvozeno od relativního závazkového vztahu, nikoli z důvodu existence věcného břemene. Uvedenému odpovídá žalobní tvrzení, že dobrá víra žalobce směřovala ke skutečnosti, že „služebnost bude ve prospěch jeho pozemků zapsána“ a v tomto směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. 22 Cdo 265/2024. Žalobce a vedlejší účastnice tak ve smyslu § 987 o. z. a § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) neměli objektivní důvod se domnívat, že by služebnost existovala. K tomu doplnil, že žalobce existenci služebnosti neprosazoval ani při jednání s žalovanou o užívání jejího pozemku ani ve stavebním řízení o umístění oplocení na pozemku žalované v roce 2013; držba tedy nebyla dána ani ze subjektivního pohledu účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Proti tomuto rozsudku podali žalobce a vedlejší účastnice včasné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Měli za to, že soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud se soustředil na právní důvod uchopení držby, namísto toho, aby věnoval pozornost vůli smluvních stran, které deklarovaly, že od určitého data má být přístup k prodávaným pozemkům zajištěn přes pozemky prodávajícího věcným břemenem. Odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2274/2021 o tom, že vůle držet právo odpovídající služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět a současně poukázal na judikaturu týkající se absence nepoctivého úmyslu při uchopení se držby. Žalobce již při koupi pozemku projevil vůli vykonávat právo přístupu jako věcné břemeno. Dle něj soud prvního stupně nesprávně právně posoudil, co se z právního pohledu stalo k 1. 1. 1998, kdy mělo skončit dočasné opatření a měl mu být umožněn přístup na základě věcného břemene. Měli za to, že úvaha soudu o tom, že neměli objektivní důvod se domnívat, že by služebnost existovala, popírá institut vydržení, neboť „cílem řízení je určit, zda držba práva, které držitel subjektivně vnímá jako služebnost, představuje služebnost i v objektivním právním smyslu“. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že držbu služebnosti žalobce a vedlejší účastnice nedali najevo v průběhu stavebního řízením, pak s tímto skutkovým závěrem nesouhlasí, neboť právě námitka ve stavebním řízení, směřující k ochraně přístupu k pozemkům, představuje výkon tohoto práva odpovídající služebnosti. Samotná diskuze s žalovanou o prodeji části pozemku nevylučuje existenci jiného titulu. Dále namítli, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, pokud nepřipustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního petitu o eventuální žalobní požadavek na zřízení nezbytné cesty. Závěrem měli výhrady k postupu, kdy nebyly akceptovány návrhy na prokázání jeho tvrzení o neexistenci veřejné pozemní komunikace, když žalovaná tvrdila, že právo služebnosti nemohlo být drženo, když v místě existovala veřejně přístupná pozemní komunikace. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Samotná existence ujednání o budoucím zřízení věcného břemene nevytváří ani věcné právo, ani jeho domnělou existenci. Z kupní smlouvy jasně plynulo, že žalobce užíval přístupu na základě dohody s prodávajícím, tedy na základě obligačního vztahu a nikoliv jako výkon vlastního věcného práva Žalobce proto nemohl být v dobré víře, že vykonává právo věcné povahy, ale že realizuje jen užívací závazkové právo a nelze ani uzavřít, že by jeho jednání bylo poctivé. Proto nebyly naplněny podmínky pro řádné ani mimořádné vydržení. Navíc pokud užíval komunikaci v době, kdy byla tato vedena jako veřejná komunikace, jednalo se o výkon obecného užívání, nikoli o držbu soukromého práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věta první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že je zde důvod pro změnu nákladového výroku, jinak posoudil odvolání žalobce a vedlejší účastnice jako nedůvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud předně uvádí, že souhlasí s tím, že procesní podmínka naléhavého právního zájmu pro podání určovací žaloby ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dána s ohledem na ustálenou soudní praxi, že naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by případný vyhovující výrok o určení věcného práva byl způsobilým podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci vyšel z výsledků dokazování soudu prvního stupně tak, jak je ve svém rozsudku tento správně popsal, a pro stručnost na jeho odůvodnění zcela odkazuje. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování k tomu, zda v místě existovala účelová komunikace, pak odvolací soud, s ohledem na níže popsané právní posouzení věci, nepovažoval za nutné dokazování k této otázce doplňovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve vztahu k právnímu posouzení, zda na pozemku žalované vázne služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobce a vedlejší účastnice z důvodu vydržení, odvolací soud vycházel jednak z příslušných ustanovení obč. zák., když k uchopení držby mělo dojít v souvislosti s kupní smlouvu z roku 1997, potažmo od 1. 1. 1998, kdy mělo dojít ke zřízení bezplatného věcného břemene a desetiletá vydržecí doba měla uplynout za účinnosti obč. zák. a jednak z příslušných ustanovení o. z. ohledně mimořádného vydržení, když rozhodné skutečnosti pro mimořádné vydržení měly nastat za účinnosti o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, je-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podmínkami pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je existence nemovitosti, která podle práva může být věcným břemenem zatížena, oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni a uplynutí desetileté vydržecí doby a tyto podmínky musí být splněny kumulativně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobce a vedlejší účastnice se měli ujmout držby práva odpovídajícího věcnému břemeni průchodu a průjezdu v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 27. 8. 1997. V této smlouvě se prodávající zavázal zřídit v jejich prospěch věcné břemeno průchodu a průjezdu k převáděným nemovitostem, a to nejpozději do 31. 12. 1997. Do doby jeho zřízení bylo jejich oprávnění užívat přístupové komunikace nacházející se na pozemcích prodávajícího založeno pouze na obligačním ujednání o umožnění průchodu a průjezdu. Odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatelů, podle něhož mělo toto dočasné obligační oprávnění trvat pouze do uvedeného data. Jeho účelem bylo zjevně zajistit přístup k převáděným nemovitostem do doby, než bude věcné břemeno zřízeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoliv (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 22 cdo 3750/2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří; ze slov zákona (\"...se zřetelem ke všem okolnostem...\") vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (viz rozsudek publikovaný pod č. C 1176 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 16). Držené právo tedy nemusí existovat, je ale nutné, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o jeho existenci, tedy právě o existenci toho práva, které má být vydrženo (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1417/2001).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Dle konstantní judikatury k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené právo k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno „od nepaměti“. Nabyvatelovo přesvědčení o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží, že nejedná bezprávně, musí být podloženo důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení, tedy okolnostmi svědčícími o poctivosti nabytí; právo odpovídající věcnému břemeni může být vydrženo na základě právního titulu, který bez dalšího sjednaná práva a povinnosti nezakládá, ale obecně vzato je způsobilý je založit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 5272/2009). Oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), která má za následek vznik daného věcného práva. Taková držba se proto nemůže opírat o pouhou skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1417/2001).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobce neuvedl žádnou právní skutečnost, s níž by zákon spojoval vznik věcného břemene a která by tak mohla založit kvalifikovanou (objektivně ospravedlnitelnou) dobrou víru žalobce, že přístup k pozemkům užívá právě z titulu věcného břemene. Podle zákona prodávající mohl zřídit právo odpovídající věcnému břemeni jen na základě písemné dohody s kupujícími a vloženou do katastru nemovitostí. Příslib obsažený v kupní smlouvě, že v budoucnu bude věcné břemeno zřízeno, takovou kvalifikovanou dobrou víru založit nemůže, neboť s takovým příslibem zákon vznik věcného břemene nespojuje. Také případná změna obligačního práva průchodu a průjezdu na právo věcné by musela být založena samostatným písemným právním jednáním. Z obsahu kupní smlouvy je přitom zřejmé, že do doby zřízení věcného břemene bylo právo průchodu a průjezdu po stávajících přístupových komunikacích na pozemcích prodávajícího založeno pouze jeho obligačním závazkem. Smlouva nestanoví, že by se toto obligační právo mělo automaticky přeměnit v právo věcné. Takový následek by ostatně nebylo možné zapsat do katastru nemovitostí bez řádného označení služebného pozemku parcelním číslem a katastrálním územím, popřípadě bez vymezení zatížené části pozemku geometrickým plánem. Žalobce a vedlejší účastnice tak jen na základě kupní smlouvy nemohli být v dobré víře, že jim právo odpovídající věcnému břemeni vzniklo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odvolací soud proto uzavírá, že pokud žalobce a vedlejší účastnice nerealizovali právo odpovídající věcnému břemeni průchodu a průjezdu v dobré víře, že jim takové právo náleží, nebyly podmínky pro vydržení daného práva dle obč. zák. splněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Dle skutkových okolností do úvahy přicházelo nabytí předmětného věcného práva ještě na základě mimořádného vydržení dle o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením p dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud e mu prokáže nepoctivý úmysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode den nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věci movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. K mimořádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni občanský zákoník vyžaduje jednak uplynutí dvacetileté vydržecí doby, přičemž její trvání nesmí skončit před 1. 1. 2019 (§ 3066 o. z.) a jednak aby držiteli daného práva nebyl prokázán „nepoctivý úmysl“ k okamžiku uchopení se držby práva. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby práva nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. S ohledem na okolnosti, za nichž se žalobce a vedlejší účastnice chopili držby tvrzeného práva, má odvolací soud za to, že nelze dovodit ani to, že žalobce a vedlejší účastnice vykonávali držbu nikoli v nepoctivém úmyslu. Z obsahu kupní smlouvy jim muselo být zřejmé, že právo průchodu a průjezdu má do zřízení věcného břemene pouze obligační povahu. Současně věděli, že prodávající svůj příslib nesplnil a že věcné břemeno v jejich prospěch zřízeno nebylo a že tak vykonávají právo, které jim nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ve vztahu k procesnímu pochybení spočívajícímu v nepřipuštění změny žaloby odvolací soud uvádí, že k postupu soudu prvního stupně nemá výhrady. Poté, co byla pravomocně zamítnuta žaloba na ochranu držby práva služebnosti, soud prvního stupně nařídil jednání na 3. 2. 2026, při kterém byl podán návrh na rozšíření žalobního požadavku o eventuální požadavek na zřízení nezbytné cesty. Pokud soud prvního stupně podle § 95 odst. 2 o. s. ř. změnu žaloby nepřipustil, postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, a navíc by byla porušena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť soud prvního stupně na základě své přípravy mohl o dosavadním určovacím nároku rozhodnout při prvním jednání. Je třeba si totiž uvědomit, že požadavek na určení existence služebnosti a požadavek na zřízení nezbytné cesty představují různé nároky, pro jejichž posouzení je nezbytné tvrdit naprosto odlišné právně významné skutečnosti. Navíc rozšířený požadavek nemohl být ve vztahu k požadavku dosavadnímu v eventuálnímu poměru. Dle judikatury Ústavního soudu jde o eventuální petit tehdy, je-li žalobcem požadováno náhradní plnění pro případ, že žalovaný není s to plnit to, co žalobce v základní žalobní žádosti požaduje. Taková situace u žaloby na určení nemůže nastat. U tohoto typu žalob totiž do úvahy nepřipadá jiná eventualita, než že soud určí, že určitá osoba je či není vlastníkem věci, případně osobou oprávněnou z věcného břemene, v důsledku čehož je eventuální petit u určovacích žalob z povahy věci vyloučen (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. II. ÚS 1571/11 odstavec předposlední, nebo ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 1611/13 bod 17.). Žalobci nic nebrání, aby si nárok na povolení nezbytné cesty uplatnil samostatně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Soud prvního stupně se správně nezabýval otázkou existence účelové komunikace, neboť na posouzení dané věci by to nemělo žádný vliv. Za určitých podmínek není vyloučeno, aby vedle sebe existovaly veřejná účelová komunikace a soukromá služebnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 22 Cdo 579/2023), přičemž žalobce od počátku tvrdil, že přístupovou cestu využíval na základě věcného břemene (služebnosti).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Na základě shora vyloženého odvolací soud zamítavý výrok I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přistoupil ke změně výroku II. stran náhrady nákladů řízení mezi účastníky. Soud prvního stupně správně přiznal žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když tato byla ve věci procesně úspěšná, nesprávně však určil její výši Náklady řízení žalované tvoří náklady jejího právního zastoupení skládající se z odměny advokátky za jeden úkon právní služby ve výši 8 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení při spojení dvou věcí – nároku na ochranu držby a nároku na určení existence služebnosti podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu – tarifní hodnota 178 000 Kč), odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 10. 7. 2025, účast u odvolacího jednání dne 19. 11. 2025 ve věci žaloby na ochranu držby služebnosti) po 3 700 Kč (počítáno z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu), odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k žalobě ze dne 5. 9. 2025 a účast na jednání dne 3. 2. 2026 ve věci určení existence služebnosti) po 5 620 Kč (počítáno z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), z pěti paušálních náhrad po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, tj. 2 250 Kč, z náhrady za promeškaný čas jízdou k soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět 4 půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu – 600 Kč, z náhrady cestovného ve výši 1 127 Kč (viz odůvodnění soudu prvního stupně), a z náhrady za 21 % DPH ve výši 6 476 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná a náleží jí tak plná náhrada nákladů řízení sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po 5 620 Kč (tarifní hodnota 113 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a náhrady za 21 % DPH ve výši 2 549 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že pozemek p. č. , Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa,  je zatížen bezúplatnou služebností stezky a služebností cesty ve prospěch pozemků p. č. , Anonymizováno,  a st. , Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa,  v rozsahu dle geometrického plánku č. , hodnota,  (výrok I.) a rozhodl, že žalobce a vedlejší účastnice jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalované na náhradě nákladů řízení 25 489,77 Kč (výrok II.).2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci , adresa, .3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce podal dne 28. 4. 2025 žalobu na určení shora uvedené služebnosti stezky a cesty s odůvodněním, že toto právo služebnosti vydržel minimálně v rozsahu geometrického plánu na č. l. 19 v souvislosti s kupní smlouvou o převodu panujících pozemků ze dne 27. 8. 19974. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že podmínky pro řádné či mimořádné vydržení nebyly naplněny.5. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami a z nich učinil následující skutková zjištění. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice pozemku p. č. , Anonymizováno,  k. ú. , adresa,  (výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, ). Pozemek získala v dražbě dobrovolné k návrhu společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , dne 10. 11. 2004.6. Žalobce a vedlejší účastnice jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci (SJ) pozemků p. č. , Anonymizováno,  a st. , Anonymizováno,  k. ú. , adresa,  na základě kupní smlouvy ze dne 27. 8. 1997 (výpis z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, ). Žalobce a vedlejší účastnice jako kupující uzavřeli se společností , právnická osoba, . jako prodávající dne 27. 8. 1997 kupní smlouvu, kterou tato společnosti převedla do vlastnictví kupujících (jejich BSM) mimo jiné pozemku p. č. , Anonymizováno,  a st. , Anonymizováno, . V čl. III. odst. 3 bylo ujednáno, že „se prodávající zavazuje zřídit ve prospěch vlastníků parc. č. , hodnota,  v obci i k. ú. , adresa,  bezplatné věcné břemeno odpovídající právu průchodu a průjezdu k nemovitostem, k nimž se převádí vlastnické právo touto smlouvou k tíži přístupových komunikací, které přiléhají k parc. č. , Anonymizováno,  st. pl. man. plocha a parc. č. , hodnota,  st. pl. nejpozději do 31. 12. 1997 a do této doby se zavazuje umožnit vlastníkům uvedených nemovitostí bezplatné právo průchodu a průjezdu přes své pozemky.“7. Žalovaná navrhla žalobci a vedlejší účastnici dopisem ze dne 4. 1. 2011 uzavření dohody o užívání přístupu přes pozemky žalované na pozemek p. č. 1430/12 za úplatu 10 000 Kč bez DPH měsíčně (dopis ze dne 4. 1. 2011, faktura, poštovní podací lístek). Výzvou ze dne 31. 1. 2011 žalovaná vyzvala společnost , právnická osoba, . prostřednictvím žalobce jako jejího jednatele k zaplacení pohledávky ve výši 96 000 Kč vzniklé z titulu užívání pozemků žalované (výzva ze dne 31. 1. 2011).8. Žalovaná se u , právnická osoba,  , adresa,  domáhala vydání rozhodnutí o umístění stavby oplocení, jež mělo být vybudováno mimo jiné na pozemku žalované p. č. , Anonymizováno,  k. ú. , adresa,  (žádost ze dne 19. 12. 2012). , právnická osoba,  , adresa,  dne 3. 6. 2013 vydal rozhodnutí, proti kterému podal dne 7. 8. 2013 žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že zaplocením mu bude znemožněn přístup k jeho pozemkům (protokol ze dne 4. 9. 2013, odvolání ze dne 7. 8. 2013).9. , právnická osoba,  , adresa,  vypracoval sdělení datované 21. 1. 2013 o tom, že na pozemku p. č. 1430/22 se nacházelo veřejné prostranství pro veřejně přístupnou účelovou komunikaci.10. V emailové komunikaci z 25. 10. 2013 až 7. 11. 2013 žalovaná navrhovala žalobci několik variant zajištění přístupu na jeho pozemek, kdy žádná z nich nezahrnovala existenci služebnosti či věcného břemene žalobce k tíži pozemku žalované. Žalobce v reakci na uvedené návrhy existenci služebnosti nezmínil (emailová komunikace).11. Soud prvního stupně shledal na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. a následně na zjištěný skutkový stav aplikoval § 987, § 1089, § 1091, § 1095 a § 3066 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně s odkazem na označenou judikaturu k otázce vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti) učinil závěr, že k mimořádnému vydržení nemohlo dojít, pokud nebyla splněna podmínka samotné držby tohoto práva. Žalobce a vedlejší účastnice odvozovali tuto držbu od čl. III. odst. 3 kupní smlouvy, v němž prodávající přijal závazek zřídit věcné břemeno práva průchodu a průjezdu a do doby jeho zřízení závazek umožnit bezplatný přístup přes jeho pozemky. Takto koncipované závazky dle soudu prvního stupně vylučují vznik držby věcného břemene (služebnosti), když žalobce a vedlejší účastnice si byli vědomi, že do doby vzniku věcného břemene (k jehož vzniku bylo třeba dalšího právního úkonu) je jejich užívací právo odvozeno od relativního závazkového vztahu, nikoli z důvodu existence věcného břemene. Uvedenému odpovídá žalobní tvrzení, že dobrá víra žalobce směřovala ke skutečnosti, že „služebnost bude ve prospěch jeho pozemků zapsána“ a v tomto směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. 22 Cdo 265/2024. Žalobce a vedlejší účastnice tak ve smyslu § 987 o. z. a § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) neměli objektivní důvod se domnívat, že by služebnost existovala. K tomu doplnil, že žalobce existenci služebnosti neprosazoval ani při jednání s žalovanou o užívání jejího pozemku ani ve stavebním řízení o umístění oplocení na pozemku žalované v roce 2013; držba tedy nebyla dána ani ze subjektivního pohledu účastníků.12. Proti tomuto rozsudku podali žalobce a vedlejší účastnice včasné odvolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Měli za to, že soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud se soustředil na právní důvod uchopení držby, namísto toho, aby věnoval pozornost vůli smluvních stran, které deklarovaly, že od určitého data má být přístup k prodávaným pozemkům zajištěn přes pozemky prodávajícího věcným břemenem. Odkázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2274/2021 o tom, že vůle držet právo odpovídající služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět a současně poukázal na judikaturu týkající se absence nepoctivého úmyslu při uchopení se držby. Žalobce již při koupi pozemku projevil vůli vykonávat právo přístupu jako věcné břemeno. Dle něj soud prvního stupně nesprávně právně posoudil, co se z právního pohledu stalo k 1. 1. 1998, kdy mělo skončit dočasné opatření a měl mu být umožněn přístup na základě věcného břemene. Měli za to, že úvaha soudu o tom, že neměli objektivní důvod se domnívat, že by služebnost existovala, popírá institut vydržení, neboť „cílem řízení je určit, zda držba práva, které držitel subjektivně vnímá jako služebnost, představuje služebnost i v objektivním právním smyslu“. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že držbu služebnosti žalobce a vedlejší účastnice nedali najevo v průběhu stavebního řízením, pak s tímto skutkovým závěrem nesouhlasí, neboť právě námitka ve stavebním řízení, směřující k ochraně přístupu k pozemkům, představuje výkon tohoto práva odpovídající služebnosti. Samotná diskuze s žalovanou o prodeji části pozemku nevylučuje existenci jiného titulu. Dále namítli, že soud prvního stupně zatížil řízení vadou, pokud nepřipustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního petitu o eventuální žalobní požadavek na zřízení nezbytné cesty. Závěrem měli výhrady k postupu, kdy nebyly akceptovány návrhy na prokázání jeho tvrzení o neexistenci veřejné pozemní komunikace, když žalovaná tvrdila, že právo služebnosti nemohlo být drženo, když v místě existovala veřejně přístupná pozemní komunikace. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.13. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Samotná existence ujednání o budoucím zřízení věcného břemene nevytváří ani věcné právo, ani jeho domnělou existenci. Z kupní smlouvy jasně plynulo, že žalobce užíval přístupu na základě dohody s prodávajícím, tedy na základě obligačního vztahu a nikoliv jako výkon vlastního věcného práva Žalobce proto nemohl být v dobré víře, že vykonává právo věcné povahy, ale že realizuje jen užívací závazkové právo a nelze ani uzavřít, že by jeho jednání bylo poctivé. Proto nebyly naplněny podmínky pro řádné ani mimořádné vydržení. Navíc pokud užíval komunikaci v době, kdy byla tato vedena jako veřejná komunikace, jednalo se o výkon obecného užívání, nikoli o držbu soukromého práva.14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích § 212 věta první o. s. ř. v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že je zde důvod pro změnu nákladového výroku, jinak posoudil odvolání žalobce a vedlejší účastnice jako nedůvodné.15. Odvolací soud předně uvádí, že souhlasí s tím, že procesní podmínka naléhavého právního zájmu pro podání určovací žaloby ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dána s ohledem na ustálenou soudní praxi, že naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by případný vyhovující výrok o určení věcného práva byl způsobilým podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí.16. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci vyšel z výsledků dokazování soudu prvního stupně tak, jak je ve svém rozsudku tento správně popsal, a pro stručnost na jeho odůvodnění zcela odkazuje. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování k tomu, zda v místě existovala účelová komunikace, pak odvolací soud, s ohledem na níže popsané právní posouzení věci, nepovažoval za nutné dokazování k této otázce doplňovat.17. Ve vztahu k právnímu posouzení, zda na pozemku žalované vázne služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobce a vedlejší účastnice z důvodu vydržení, odvolací soud vycházel jednak z příslušných ustanovení obč. zák., když k uchopení držby mělo dojít v souvislosti s kupní smlouvu z roku 1997, potažmo od 1. 1. 1998, kdy mělo dojít ke zřízení bezplatného věcného břemene a desetiletá vydržecí doba měla uplynout za účinnosti obč. zák. a jednak z příslušných ustanovení o. z. ohledně mimořádného vydržení, když rozhodné skutečnosti pro mimořádné vydržení měly nastat za účinnosti o. z.18. Podle 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.19. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.20. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, je-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitosti.21. Podmínkami pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je existence nemovitosti, která podle práva může být věcným břemenem zatížena, oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni a uplynutí desetileté vydržecí doby a tyto podmínky musí být splněny kumulativně.22. Žalobce a vedlejší účastnice se měli ujmout držby práva odpovídajícího věcnému břemeni průchodu a průjezdu v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 27. 8. 1997. V této smlouvě se prodávající zavázal zřídit v jejich prospěch věcné břemeno průchodu a průjezdu k převáděným nemovitostem, a to nejpozději do 31. 12. 1997. Do doby jeho zřízení bylo jejich oprávnění užívat přístupové komunikace nacházející se na pozemcích prodávajícího založeno pouze na obligačním ujednání o umožnění průchodu a průjezdu. Odvolací soud nesouhlasí s názorem odvolatelů, podle něhož mělo toto dočasné obligační oprávnění trvat pouze do uvedeného data. Jeho účelem bylo zjevně zajistit přístup k převáděným nemovitostem do doby, než bude věcné břemeno zřízeno.23. Ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoliv (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 22 cdo 3750/2023).24. Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo patří; ze slov zákona (\"...se zřetelem ke všem okolnostem...\") vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (viz rozsudek publikovaný pod č. C 1176 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 16). Držené právo tedy nemusí existovat, je ale nutné, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o jeho existenci, tedy právě o existenci toho práva, které má být vydrženo (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1417/2001).25. Dle konstantní judikatury k naplnění dobré víry nestačí, když tvrzené právo k nemovitosti bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž vlastník nemovitosti jeho výkonu bránil, popřípadě, že bylo vykonáváno „od nepaměti“. Nabyvatelovo přesvědčení o tom, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží, že nejedná bezprávně, musí být podloženo důvodem opravňujícím k takovému přesvědčení, tedy okolnostmi svědčícími o poctivosti nabytí; právo odpovídající věcnému břemeni může být vydrženo na základě právního titulu, který bez dalšího sjednaná práva a povinnosti nezakládá, ale obecně vzato je způsobilý je založit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2012, sp. zn. 22 Cdo 5272/2009). Oprávněná držba práva odpovídajícího věcnému břemeni vychází z omluvitelného omylu ohledně existence právní skutečnosti (titulu), která má za následek vznik daného věcného práva. Taková držba se proto nemůže opírat o pouhou skutečnost, že obsah určitého práva je dlouhodobě fakticky vykonáván (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1417/2001).26. Žalobce neuvedl žádnou právní skutečnost, s níž by zákon spojoval vznik věcného břemene a která by tak mohla založit kvalifikovanou (objektivně ospravedlnitelnou) dobrou víru žalobce, že přístup k pozemkům užívá právě z titulu věcného břemene. Podle zákona prodávající mohl zřídit právo odpovídající věcnému břemeni jen na základě písemné dohody s kupujícími a vloženou do katastru nemovitostí. Příslib obsažený v kupní smlouvě, že v budoucnu bude věcné břemeno zřízeno, takovou kvalifikovanou dobrou víru založit nemůže, neboť s takovým příslibem zákon vznik věcného břemene nespojuje. Také případná změna obligačního práva průchodu a průjezdu na právo věcné by musela být založena samostatným písemným právním jednáním. Z obsahu kupní smlouvy je přitom zřejmé, že do doby zřízení věcného břemene bylo právo průchodu a průjezdu po stávajících přístupových komunikacích na pozemcích prodávajícího založeno pouze jeho obligačním závazkem. Smlouva nestanoví, že by se toto obligační právo mělo automaticky přeměnit v právo věcné. Takový následek by ostatně nebylo možné zapsat do katastru nemovitostí bez řádného označení služebného pozemku parcelním číslem a katastrálním územím, popřípadě bez vymezení zatížené části pozemku geometrickým plánem. Žalobce a vedlejší účastnice tak jen na základě kupní smlouvy nemohli být v dobré víře, že jim právo odpovídající věcnému břemeni vzniklo.27. Odvolací soud proto uzavírá, že pokud žalobce a vedlejší účastnice nerealizovali právo odpovídající věcnému břemeni průchodu a průjezdu v dobré víře, že jim takové právo náleží, nebyly podmínky pro vydržení daného práva dle obč. zák. splněny.28. Dle skutkových okolností do úvahy přicházelo nabytí předmětného věcného práva ještě na základě mimořádného vydržení dle o. z.29. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením p dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.30. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud e mu prokáže nepoctivý úmysl.31. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode den nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věci movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.32. K mimořádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni občanský zákoník vyžaduje jednak uplynutí dvacetileté vydržecí doby, přičemž její trvání nesmí skončit před 1. 1. 2019 (§ 3066 o. z.) a jednak aby držiteli daného práva nebyl prokázán „nepoctivý úmysl“ k okamžiku uchopení se držby práva. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby práva nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu.33. S ohledem na okolnosti, za nichž se žalobce a vedlejší účastnice chopili držby tvrzeného práva, má odvolací soud za to, že nelze dovodit ani to, že žalobce a vedlejší účastnice vykonávali držbu nikoli v nepoctivém úmyslu. Z obsahu kupní smlouvy jim muselo být zřejmé, že právo průchodu a průjezdu má do zřízení věcného břemene pouze obligační povahu. Současně věděli, že prodávající svůj příslib nesplnil a že věcné břemeno v jejich prospěch zřízeno nebylo a že tak vykonávají právo, které jim nenáleží.34. Ve vztahu k procesnímu pochybení spočívajícímu v nepřipuštění změny žaloby odvolací soud uvádí, že k postupu soudu prvního stupně nemá výhrady. Poté, co byla pravomocně zamítnuta žaloba na ochranu držby práva služebnosti, soud prvního stupně nařídil jednání na 3. 2. 2026, při kterém byl podán návrh na rozšíření žalobního požadavku o eventuální požadavek na zřízení nezbytné cesty. Pokud soud prvního stupně podle § 95 odst. 2 o. s. ř. změnu žaloby nepřipustil, postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu, a navíc by byla porušena zásada rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť soud prvního stupně na základě své přípravy mohl o dosavadním určovacím nároku rozhodnout při prvním jednání. Je třeba si totiž uvědomit, že požadavek na určení existence služebnosti a požadavek na zřízení nezbytné cesty představují různé nároky, pro jejichž posouzení je nezbytné tvrdit naprosto odlišné právně významné skutečnosti. Navíc rozšířený požadavek nemohl být ve vztahu k požadavku dosavadnímu v eventuálnímu poměru. Dle judikatury Ústavního soudu jde o eventuální petit tehdy, je-li žalobcem požadováno náhradní plnění pro případ, že žalovaný není s to plnit to, co žalobce v základní žalobní žádosti požaduje. Taková situace u žaloby na určení nemůže nastat. U tohoto typu žalob totiž do úvahy nepřipadá jiná eventualita, než že soud určí, že určitá osoba je či není vlastníkem věci, případně osobou oprávněnou z věcného břemene, v důsledku čehož je eventuální petit u určovacích žalob z povahy věci vyloučen (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2011, sp. zn. II. ÚS 1571/11 odstavec předposlední, nebo ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 1611/13 bod 17.). Žalobci nic nebrání, aby si nárok na povolení nezbytné cesty uplatnil samostatně.35. Soud prvního stupně se správně nezabýval otázkou existence účelové komunikace, neboť na posouzení dané věci by to nemělo žádný vliv. Za určitých podmínek není vyloučeno, aby vedle sebe existovaly veřejná účelová komunikace a soukromá služebnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 22 Cdo 579/2023), přičemž žalobce od počátku tvrdil, že přístupovou cestu využíval na základě věcného břemene (služebnosti).36. Na základě shora vyloženého odvolací soud zamítavý výrok I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.37. Podle § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přistoupil ke změně výroku II. stran náhrady nákladů řízení mezi účastníky. Soud prvního stupně správně přiznal žalované právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když tato byla ve věci procesně úspěšná, nesprávně však určil její výši Náklady řízení žalované tvoří náklady jejího právního zastoupení skládající se z odměny advokátky za jeden úkon právní služby ve výši 8 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení při spojení dvou věcí – nároku na ochranu držby a nároku na určení existence služebnosti podle § 12 odst. 3 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu – tarifní hodnota 178 000 Kč), odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání ze dne 10. 7. 2025, účast u odvolacího jednání dne 19. 11. 2025 ve věci žaloby na ochranu držby služebnosti) po 3 700 Kč (počítáno z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu), odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k žalobě ze dne 5. 9. 2025 a účast na jednání dne 3. 2. 2026 ve věci určení existence služebnosti) po 5 620 Kč (počítáno z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), z pěti paušálních náhrad po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, tj. 2 250 Kč, z náhrady za promeškaný čas jízdou k soudu , adresa,  a zpět 4 půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu – 600 Kč, z náhrady cestovného ve výši 1 127 Kč (viz odůvodnění soudu prvního stupně), a z náhrady za 21 % DPH ve výši 6 476 Kč.38. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná a náleží jí tak plná náhrada nákladů řízení sestávající z odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po 5 620 Kč (tarifní hodnota 113 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a náhrady za 21 % DPH ve výši 2 549 Kč.39. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:22.Co.123.2026.1","publishedAt":"2026-10-30","decisionAt":"2026-08-18","caseNumber":{"senate":22,"registry":"Co","index":123,"year":2026,"pageNumber":186},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Boudníková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"o žalobě z rušené držby a o určení existence služebnosti","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":21,"registry":"C","index":59,"year":2025,"pageNumber":149},"affectedDate":"2026-02-03","courtCode":"OSPB","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"95","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"129","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"987","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1089","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1091","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3066","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1510","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"130","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1260","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SLUZEBNOST","POZEMNI_KOMUNIKACE","VECNA_BREMENA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","DRZBA","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","DRAZBA","KOUPE","JEDNATEL","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}