{"uuid":"18b90b19-4a4a-43c1-9348-7c01f17c17fa","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudkyň Mgr. Magdalény Gargulákové a JUDr. Davida Kolumbera, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"vedlejší účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na straně žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta C","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta C","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o vyklizení nemovitostí a zdržení se užívání","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobců, žalované a vedlejší účastnice na straně žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 11. 2025, č. j. 35 C 317/2015955","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje ve výrocích I. a II. a mění ve výrocích III. a IV. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobci jsou povinni rovným dílem nahradit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7.634,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobci jsou povinni rovným dílem nahradit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.284,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje ve výrocích I. a II. a mění ve výrocích III. a IV. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.II. Žalobci jsou povinni rovným dílem nahradit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7.634,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.III. Žalobci jsou povinni rovným dílem nahradit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 5.284,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice na straně žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci a) a b) domáhali, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemky p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I.); zamítl žalobu, kterou se žalobci a) a b) domáhali, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok II.); žalobce a) a b) zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 123.820 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III.); žalobce a) a b) zavázal společně a nerozdílně zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku 26.693,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice (výrok IV.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobci v průběhu řízení zahájeného žalobou doručenou soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domáhali po žalované původně, aby upustila od neoprávněného zásahu, zdržela se užívání a vyklidila pozemky p. č. 1030/20, 1030/21, 1030/22, 1030/23, 1030/27, 1037/30; podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domáhali „pouze“ vyklizení všech těchto pozemků; podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, 1030/22 (s čističkou odpadních vod, dále jen „ČOV“), stavby likusáku a stavby ocelokolny; podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, pozemku p. č. 1030/21 (s ocelokolnou) a pozemku p. č. 1030/23 (s likusákem) a zdržení se užívání pozemku p. č. 1030/22 (s ČOV); podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, vyklizení stavby na pozemku p. č. 1030/21 (ocelokolna) a stavby na pozemku p. č. 1030/23 (likusák) a zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, 1030/23, 1030/21, 1030/22, stavby likusáku, která je součástí pozemku p. č. 1030/23, stavby ocelokolny, která je součástí pozemku p. č. 1030/21, a čistírny odpadních vod umístěné na pozemku p. č. 1030/22, vše v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud prvního stupně na tyto úpravy žalobního požadavku reagoval zastavením řízení v příslušné části, resp. připuštěním změny žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V návaznosti na skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo určeno, že stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/21 (ocelokolna), stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/22 (čistírna odpadních vod) a stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/23 a 1030/25 (likusák), vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", je ve vlastnictví společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":". (zde vedlejší účastnice na straně žalované), žalobci u jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzali zpět žalobu ohledně požadavku na vyklizení stavby likusáku na pozemku p. č. 1030/23 a stavby ocelokolny na pozemku p. č. 1030/21, zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/23, 1030/21, 1030/22, stavby likusáku na pozemku p. č. 1030/23, stavby ocelokolny na pozemku p. č. 1030/21, čistírny odpadních vod na pozemku p. č. 1030/22. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Předmětem řízení po všech těchto změnách je požadavek žalobců na vyklizení a zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobci se přitom nedomáhají odstranění zpevněných ploch na těchto pozemcích, tyto jsou dle jejich názoru součástí pozemků; požadují odstranění movitých věcí vnesených a vytvořených žalovanou z těchto zpevněných ploch, resp. věcí ve vlastnictví žalované a věcí, které zde byly na její pokyn umístěny, dále se domáhají zajištění toho, že se nebudou na pozemcích žádné takové movité a nemovité věci nacházet a žalovaná přestane tyto pozemky užívat, přestane činit úkony představující nezákonné užívání pozemků a pozemky žalobcům zpřístupní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci a) a b) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, na nichž se (s určitými výjimkami) nachází zpevněné plochy; pozemky se nachází v uzavřeném areálu, do něhož se vjíždí přes vrátnici se závorou; areál v minulosti vystavěl a využíval ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"; zpevněné plochy (s níže uvedenými výjimkami) byly zbudovány dle projektu společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" „Dostavba areálu ‚","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"‘, sklad finálního produktu, obj. 0051 – zpevněné plochy“; dostavba areálu byla provedena za částku 463.614 Kč dle rozpočtu z března 1984.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle technické zprávy zmíněného projektu měly být provedeny zemní práce spočívající v sejmutí ornice na ploše 3400 m2 v tl. 26 cm, tj. 884 m3; odvodnění mělo být řešeno odvedením povrchové vody do uličních vpustí, které jsou zaústěny do stávající kanalizace; konstrukce komunikací byla seshora asfaltový koberec zavřený 4+4 (8 cm), obalovaná štěrkodrť – infiltrační postřik 0,7 kg/m2 (10 cm), štěrkodrť (20 cm), štěrkopísek (15 cm), tj. celkem výše povrchu 53 cm; vozovka měla být ohraničena vysunutým betonovým obrubníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Na základě ohledání na místě samém ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud prvního stupně uzavřel, že - až na výjimky, konkrétně: (i) část pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, která je zarostlá, a navazuje na ni část nacházející se aktuálně před obrubníkem, která je tvořena směsí zbytkového stavebního materiálu, nijak zásadně nezpracované, nevrstvené, pouze položené na zemi, se kterou se mísí, (ii) část pozemku p. č 1037/30 mezi ocelokolnou vlevo a halou na p. č. 1031/1 vpravo, kde byly v minulosti umístěny betonové panely, aktuálně jsou betonové panely umístěny pouze v jedné řadě napříč a ve zbytku jde o udusanou plochu tvořenou směsí navážkového materiálu – se zpevněné plochy vybudované ve struktuře dle projektové dokumentace z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rozpočtu z 3/1984 nachází na jinak celé zbývající ploše pozemků p. č. 1030/27, 1037/30 i na pozemku p. č. 1030/20.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Vzhledem k tomu, že žalobci nepožadují odstranění zpevněných ploch, nýbrž se domáhají jejich neužívání a vyklizení, soud prvního stupně řešil, zda zpevněné plochy jsou samostatnou věcí či součástí pozemků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Zpevněné plochy byly vystavěny osobou odlišnou od vlastníka pozemků. Vzhledem k době jejich vybudování (80. léta 20. století) posuzoval otázky jejich vzniku, charakteru a vlastnictví dle § 119 a § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále jen „obč. zák.“. V průběhu judikatorního vývoje bylo opuštěno hledisko účelového určení zpevněných ploch a je striktně zohledňováno hledisko stavebního provedení zpevněných ploch a jejich vymezitelnosti ve vztahu k pozemku, na kterém je zbudována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Zpevněné plochy mají vlastní základy tvořené navezenou a zhutněnou štěrkodrtí, na kterých je vybudován povrch tvořený obalovanou štěrkodrtí a asfaltovou vrstvou, lze odlišit vlastní zpevněné plochy od pozemků, neboť zpevněné plochy začínají zmíněnými základy ze zhutněné štěrkodrti a pozemek samotný začíná zeminou, která zbyla po skrývce ornice. Zpevněné plochy jsou zřetelně odlišeny (ohraničeny) od ostatních ploch okolního terénu též v plošném směru. Při ohledání na místě samém bylo zjištěno, že (s výjimkou prostoru mezi likusákem a plotem a prostoru mezi ocelokolnou a sousední halou) je na pozemcích souvislá a ohraničená zpevněná plocha; v každém případě je jasně patrné, kde zpevněná plocha končí a kde začíná. Obrubník není nezbytnou podmínkou pro to, aby šlo o samostatnou věc v právním smyslu; zpevněné plochy v celém areálu mají mj. komunikační funkci, takže umístění obrubníků k ohraničení zpevněných ploch např. mezi pozemky p. č. 1030/27 a 1037/30 ve vlastnictví žalobců by nebylo logické a znemožňovalo by komunikační funkci. Zpevněná plocha snese zatížení těžkou technikou. Charakter zpevněných ploch jako komplexní stavby umocňuje také vybudování kanalizace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvního stupně uzavřel, že zpevněné plochy z hlediska svého charakteru představují stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., když mají jasně stanovenou skladbu z hlediska vrstev materiálu, která snese zatížení těžkou technikou (mj. kamion); je jednoznačně dáno, kde končí pozemek a začíná těleso zpevněné plochy, a to jak z hlediska horizontálního (spodní vrstvy zpevněných ploch), tak z hlediska vertikálního (obruby oddělující zpevněné plochy od pozemku, případně ostré přechody mezi pozemkem a zpevněnými plochami), a zároveň zpevněné plochy nelze odstranit, aniž by došlo k jejich znehodnocení. Zároveň má soud prvního stupně za to, že v rámci výrobního areálu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde pozemky a budovy vlastní různé subjekty, dává jednoznačně smysl (a je tedy účelným) s ohledem na nutnost zajištění dopravní obslužnosti areálu, průjezdnost komunikací, údržbu (zimní a letní) a opravy, aby zpevněné plochy byly samostatnou věcí. Je sice pravdou, že v době zřízení komunikací v areálu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" všechny budovy patřily jedinému vlastníku, avšak pozemky, na nichž byly zpevněné plochy zhotoveny, patřily různým vlastníkům, a z hlediska údržby, oprav a zajištění obslužnosti areálu bylo i v době zhotovení zpevněných ploch účelné, aby byly samostatnou věcí. Soud prvního stupně tedy zpevněné plochy považuje za stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., která je věcí nemovitou; dle § 118 obč. zák. tak byly ke dni svého vzniku věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Tento závěr učinil i ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20, který je umístěn v pozemku p. č. 1037/30 a je na něm betonový sokl tvořený třemi betonovými panely položenými na podloží. Toto podloží přitom tvoří zpevněná plocha, když při místním šetření byla viditelná spára mezi soklem tvořeným betonovými panely a jeho podložím; nebyla vidět pouze hlína, ale zpevněná plocha kontinuálně navazující na okolní zpevněné plochy. Jestliže je pozemek p. č. 1030/20 umístěn v pozemku p. č. 1037/30, na kterém se bezpochyby nachází zpevněná plocha provedená dle shora konkretizované technické dokumentace, a zpevněné plochy v tomto prostoru kontinuálně přechází z jednoho pozemku do dalšího, pak i na pozemku p. č. 1030/20 pod betonovým soklem se nachází tato zpevněná plocha, když se nejeví jako logické, aby pouze v tomto místě obdélníkového tvaru přiléhajícím k hale na pozemku p. č. 1030/30 tato zpevněná plocha nebyla, když jinak je toto místo zpevněnými plochami obklopeno; betonový sokl se nachází na této zpevněné ploše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na charakter zpevněných ploch jako samostatné věci v právním slova smyslu není vlastník pozemku v přímém vztahu s konečným uživatelem, takže domáhat se odstranění movitých věcí vnesených či vytvořených uživatelem na zpevněné ploše může pouze vlastník zpevněné plochy, nikoliv vlastník pozemku, který své nároky může uplatňovat pouze ve vztahu mezi ním a vlastníkem zpevněné plochy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle závěru soudu prvního stupně žalobci nejsou vlastníky zpevněných ploch, neboť je nevybudovali a nestali se jejich vlastníky ani na základě vydržení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, neboť žalobci tvrdili výkon vlastnických práv od roku 2007, resp. ve vztahu k p. č. 1030/27 od roku 2004. Běh vydržecích lhůt sice započal před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tj. za účinnosti obč. zák.), avšak vydržecí doba uplynula později než ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž vlastnické právo vzniká okamžikem uplynutí vydržecí doby, tedy v posuzovaném případě za účinnosti o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud prvního stupně vycházel z premisy, že vydržení vlastnického práva ke zpevněným plochám předpokládá reálný výkon vlastnických práv právě ke zpevněným plochám jako samostatným věcem s tím, že subjekt, vůči kterému jsou tato práva vykonávána, jejich výkon musí respektovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobci tvrdili, že jsou v dobré víře, že jsou vlastníky zpevněných ploch, nejméně od data ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy od pádu socialistického režimu, kdy mohli opětovně začít své pozemky užívat a byli zapsáni jako vlastníci těchto pozemků v katastru nemovitostí. Po celou dobu byli v dobré víře, že zpevněné plochy jsou součástí jejich pozemků; pokud součást věci sdílí osud věci hlavní, veškeré dispozice s předmětnými zpevněnými plochami se vždy odvíjely od samotné dispozice s pozemky. Svůj právní nárok na pozemky žalobci uplatňovali prostřednictvím přípisů adresovaných neoprávněným uživatelům již od roku 2000; uplatnili také nárok na zaplacení částky za neoprávněné užívání pozemků. Po celou dobu, kdy uplatňovali svá práva k předmětným pozemkům, za jejichž součást považovali také předmětné zpevněné plochy, se žádný cizí subjekt nepřihlásil a nerozporoval vlastnické právo žalobců k předmětným zpevněným plochám. Žalobci od počátku jednali jako vlastníci zpevněných ploch, neboť jejich cílem nebylo nalézt případného vlastníka zpevněných ploch a po něm požadovat nájem za zpevněnou plochu, nýbrž vyzývali k upuštění od neoprávněných zásahů do vlastnických práv subjekty, které se na předmětných pozemcích, potažmo na předmětných zpevněných plochách pohybovaly, přecházely přes ně, jezdily po nich auty a dále subjekty, které tyto plochy využívaly k odkládání věcí a k manipulaci s věcmi. Vzhledem k tomu, že žalobcům byl nerušený výkon jejich vlastnických práv zamezen, omezen, uplatňovali svá vlastnická práva prostřednictvím výzev k zamezení neoprávněného užívání a bránili svá vlastnická práva také soudní cestou. Jako adresáty těchto výzev k upuštění od neoprávněného užívání vždy označovali subjekty, které dle jejich názoru užívaly pozemky včetně zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Konkrétně se žalobci, resp. jejich právní předchůdci domáhali po společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydání bezdůvodného obohacení mj. za užívání předmětných pozemků; nejprve přípisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", následně podáním žaloby k Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v roce 2010 (řízení vedené tamním soudem pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":" Ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 byli žalobci schopni doložit výkon vlastnických práv k datu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy jejich právní předchůdci prodávali část svého pozemku p. č. 2423/1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (nyní 1030/27). Ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a p. č. 1037/30 dokládali žalobci výkon vlastnických práv k datu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy jednali o nájmu, resp. odkupu pozemků s představiteli společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Takto tvrzený výkon vlastnických práv se týká výkonu vlastnického práva k pozemkům pod zpevněnými plochami, nikoliv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem, takže nemohly v tomto směru být naplněny podmínky pro vydržení zpevněných ploch; přesvědčení a dobrá víra žalobců o tom, že zpevněné plochy jsou součástí pozemku, nejsou v tomto směru relevantní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Pouhé přesvědčení žalobců a víra v to, že jsou vlastníky zpevněných ploch, když chtějí těžit ze skutečnosti, že dobový výklad práva považoval zpevněné plochy za součásti pozemků, a v případě, že by zpevněné plochy byly součástí pozemků, pak by žalobci nabyli vlastnické právo přírůstkem, nemá z hlediska práva význam. Lze mít za to, že osoba průměrného rozumu by měla vědět, že stavba v dobových částkách v řádech statisíců financovaná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nemůže jen tak bez dalšího stát vlastnictvím toho, na jehož pozemku je zbudována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobci tyto plochy nevybudovali, nekoupili, nesměnili ani nevydrželi. Nikdy nevykonávali držbu fakticky, nepůsobili na zpevněné plochy jako by byli jejich vlastníci – žalobci tyto plochy nedrželi, neužívali ani neprováděli jejich opravu a údržbu, nestarali se o ně, nebrali si jejich plody apod. Okolnost, že v minulosti uplatňovali svá práva týkající se pozemků, neznamená, že by tím mohli založit vlastnictví či držbu zpevněných ploch. Držba je totiž faktickým stavem, který s procesní aktivitou žalobců nemá nic společného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Výkon práv, kdy osoba považující se za oprávněného držitele a vlastníka pouze tvrdí, že je vlastník, a vznáší požadavky např. na placení nájemného či požadavky na vyklizení, které nejsou realizovány, nebo se sice domáhá svých práv podanou žalobu, není dostačující z pohledu naplnění podmínek pro vydržení vlastnického práva ke zpevněným plochám, když nejde o výkon vlastnických práv ve smyslu držet, užívat, požívat, který by byl respektován stranou, vůči které je úkon výkonu vlastnických práv určen. Výzva k upuštění není užíváním, držbou, požíváním, není rozhodováním o tom, co konkrétního se s předmětem vlastnictví stane. Ani skutečnost, že žalobci podali žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, není tím výkonem vlastnických práv, který by měl být ve smyslu shora rozebraném relevantní pro závěr o tom, že žalobci předmět svého vlastnictví drželi, užívali a požívali, a že by takový výkon vlastnických práv byl respektován protistranou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Shora rozebrané v intencích úpravy vydržení provedené o. z. znamená, že je nutno přijmout závěr, že držba žalobců nebyla poctivá. Především však držba nebyla řádná, když žalobci zpevněné plochy na předmětných pozemcích nevystavěli, nenabyli na základě převodní (kupní, směnné, darovací) smlouvy; nezakládala se tedy na právním důvodu, který by jinak vedl k nabytí vlastnického práva. Žalobcům nelze započíst držbu jejich právních předchůdců, protože stejné skutečnosti, které byly dovozeny ve vztahu k žalobcům, se týkají i jejich právních předchůdců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud prvního stupně se zabýval i možností nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením dle § 1095 o. z. a dospěl k negativnímu závěru z důvodu absence jednak faktického výkonu držby, jednak úmyslu nikoliv nepoctivého. Žalobci ani jejich právní předchůdci, kteří zpevněné plochy nevybudovali, nezískali na základě převodní smlouvy, nikomu za majetkovou hodnotu spočívající ve zbudování zpevněných ploch neposkytli žádný ekvivalent, nemohli být v poctivém úmyslu, že nikomu nepůsobí újmu (pokud by bylo možno dovodit, že se držby ujali a fakticky ji vykonávali).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Uzavřel tedy, že žalobci nemohli nabýt vlastnické právo ke zpevněným plochám na předmětných pozemcích vydržením řádným ani mimořádným, když nesplňují podmínku držby (faktického výkonu práv), ani dobré víry, resp. poctivosti držby (u řádného vydržení) či držby v úmyslu nikoliv nepoctivém (pro mimořádné vydržení), tedy neprokázali existenci svého vlastnického práva těchto zpevněných ploch coby samostatných věcí nacházejících se na pozemcích ve vlastnictví žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Pro řízení nebylo stěžejní prokázání, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, ale zda vlastníkem zpevněných ploch jsou žalobci. Předmětem řízení je vyřešit spor mezi žalobci a žalovanou o užívání zpevněných ploch, pro který je předběžnou otázkou posouzení, zda a kdy se vlastníky stali žalobci, kteří se svým požadavkem na vyklizení nedomáhají odstranění zpevněných ploch z pozemků ve svém podílovém spoluvlastnictví, ale odstranění movitých věcí na ně vnesených atd. a jejich zpřístupnění. Předmětem řízení není určení vlastnického práva ke zpevněným plochám a účelem řízení tak není podat žalobcům informaci, který konkrétní subjekt zpevněné plochy vlastní (pokud není dovozeno vlastnictví žalobců), aby mohli po tomto subjektu uplatňovat svoje nároky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalobci, kteří neprokázali, že by byli vlastníky zpevněných ploch na předmětných pozemcích, nejsou aktivně legitimováni k uplatnění nároků na vyklizení a zdržení se užívání, jehož důsledkem má být vyklizení neoprávněně užívaných zpevněných ploch a zamezení jejich dalšímu užívání (především uskladňováním konstrukcí a kontejnerů vzniklých při výrobě provozované žalovanou). Protože nebyla prokázána aktivní legitimace žalobců, nezabýval se soud posuzováním pasivní legitimace žalované, ani skutečností, že v řízení se k užívání zpevněných ploch hlásila vedlejší účastnice, což mělo vyloučit pasivní legitimaci žalované, když na závěru o nedůvodnosti žaloby pro nedostatek aktivní legitimace žalobců se tím nemůže nic změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobců nutně vede k zamítnutí žaloby. Uvedené se týká pozemku p. č. 1030/20 v celém rozsahu a pozemků p. č. 1030/27 a 1037/30 v těch jejich částech, na nichž se nachází zpevněné plochy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Pokud jde o části pozemků p. č. 1030/27 a 1037/30, na nichž se zpevněné plochy nenachází - konkrétně část pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, která je zarostlá vegetací, a která je tvořena směsí zbytkového stavebního materiálu, nijak zásadně nezpracovaného, nevrstveného, pouze položeného na zemi, se kterou se mísí, a část pozemku p. č. 1037/30 mezi ocelokolnou na pozemku p. č. 1030/21 a halou na pozemku p. č. 1031/1, kde jsou umístěné pouze betonové panely, jinak je prostor tvořen navážkou/zásypem, kterou tvoří zhutněná masa materiálu (kamení, betonová nebo asfaltová drť i větší kusy), asfalt zde zcela chybí – není žaloba na vyklizení a zdržení se užívání důvodná, neboť tyto části pozemků nejsou nikým užívány a žádné vnesené věci se zde nenachází.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované, jakož i vedlejší účastnici na straně žalované, které obě jsou v řízení zastoupeny týmž zástupcem, přiznal vůči žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení ve výši, jež zástupce vyčíslil s tím, že jiných, než účtovaných nákladů řízení se žalovaná i vedlejší účastnice vzdaly. Neshledal zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům v těch částech, kde byla žaloba brána zpět, když takové rozhodnutí není možné ani dle § 146 odst. 2 o. s. ř., ani dle § 150 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Rozsudek napadli v celém jeho rozsahu odvoláním žalobci. Žalovaná a vedlejší účastnice podaly odvolání proti nákladovým výrokům s tím, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil, že nad rámec vyúčtovaných nákladů řízení se tyto účastnice náhrady nákladů řízení výslovně vzdaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, na jejich základě dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu a tento správně právně vyhodnotil. Odvolací námitky nejsou důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Žalobci napadenému rozsudku a řízení jeho vydání předcházejícímu vytýkají porušení zásady předvídatelnosti a principů rovnosti a právní jistoty. Mají za to, že po vydání rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl následně zrušen odvolacím soudem, soud prvního stupně změnil přístup k otázce, zda je pro meritorní rozhodnutí o žalobě nezbytné určit, kdo je vlastníkem zpevněných ploch; žalobci v tomto směru zcela legitimně očekávali, že soud bude i v řízení následujícím po zrušení rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nadále posuzovat, kdo je vlastníkem zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Tato námitka není důvodná, neboť již v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (strana 13, třetí odstavec) soud prvního stupně konstatoval, že je nutné posoudit, „zda žalobci se stali vlastníky těchto zpevněných ploch, aby mohli být aktivně legitimováni k uplatnění nároků spočívajících v tom, aby žalovaný neuskladňoval a neodkládal na tyto zpevněné plochy produkty vzniklé při jeho provozní činnosti.“ Soud prvního stupně tedy konstantně od počátku řízení jako předběžnou otázku řeší to, zda jsou žalobci vlastníky zpevněných ploch či nikoliv. Žalobci (zastoupeni advokátem) nemohli legitimně očekávat, že výsledkem řízení o žalobě na ochranu vlastnického práva žalobců bude zjištění, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, resp. který konkrétní subjekt zasahuje do vlastnického práva žalobců tím, že má na jejich pozemcích umístěnu stavbu zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Žalobci vykládají účelově odůvodnění usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydané v řízení, v němž se žalobci domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání svých pozemků. Pokud v dané věci soud řízení přerušil do nabytí právní moci konečného rozhodnutí v nyní projednávané věci s odůvodněním, že „Z informačního systému ISAS bylo zjištěno, že v řízení vedeném pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdejšího soudu je vedeno řízení o vyklizení předmětných pozemků. Z obsahu spisu vyplývá, že v tomto řízení je jako předběžná otázka řešeno to, zda jsou zpevněné plochy samostatnou věcí v právním smyslu a otázka jejich vlastnictví. V tomto řízení doposud nebylo rozhodnuto a je prováděno dokazování směřující k vyřešení shora uvedených předběžných otázek. … S ohledem na složitost, komplikovanost a náročnost takového dokazování je procesně neekonomické, aby toto probíhalo souběžně v obou řízeních.“, nelze z toho bez dalšího dovodit, že tamní soud očekává, že v tomto řízení bude určeno, kdo je vlastníkem zpevněných ploch na pozemcích žalobců; z uvedeného lze dovodit toliko, že tamní soud vychází ze skutečnosti, že je v tomto řízení jako předběžná otázka řešeno potenciální vlastnické právo žalobců ke zpevněným plochám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Nelze přisvědčit odvolací námitce, kterou se žalobci domáhají zohlednění rozhodnutí jiných soudů v dané věci, konkrétně rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydaného v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž se žalobci domáhali po společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydání bezdůvodného obohacení za užívání mimo jiné i pozemků p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30. Nelze totiž přisvědčit názoru žalobců, že Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodl, že zpevněné plochy na pozemcích jsou součástí těchto pozemků a náleží tak žalobcům, a že se s tímto závěrem ztotožnil i odvolací soud a dovolací soud, a následně takto odůvodněný nárok přijal i insolvenční soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":"v 30. odstavci odůvodnění) ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 uvedl: „Pokud jde o zbývající pozemky ve vlastnictví žalobců, jimiž jsou tzv. zpevněné plochy, k těmto pozemkům má soud v řízení za prokázané, že žalovaná (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") na základě Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" umožnila nájemci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., za úplatu volný průjezd po komunikacích a těchto zpevněných plochách, aby se nájemce mohl dostat k pronajatému halovému objektu hmoždinkárna, který je ve vlastnictví žalované (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Skutečnost, že nájemce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., tyto komunikace v rámci volného průjezdu k pronajatému objektu hmoždinkárna skutečně využíval, vyplývá jednak z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", předsedy představenstva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., jednak ze samotné Smlouvy o nájmu nebytových prostor dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jednak též z kopie katastrální mapy, na níž svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zakreslil průjezd přes pozemky – zpevněné plochy ve vlastnictví žalobců, jimiž se k pronajatému objektu od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., dostávala. Žalobcům (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":") tak vznikl ve vztahu k žalované nárok na bezdůvodné obohacení.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Dle názoru odvolacího soudu je tato úvaha Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" poměrně nesrozumitelná, resp. neúplná a nepřezkoumatelná, protože na jednu stranu se zdá, že pozemky a zpevněné plochy považuje za jednu věc, tj. že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, na druhou stranu pracuje se skutkovým závěrem, že žalovaná (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") pozemky? / zpevněné plochy? / pozemky, jichž jsou zpevněné plochy součástí? pronajala společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., přičemž žalovaná (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") rozhodně nebyla vlastníkem pozemků - těmi byli žalobci (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":") - mohla tudíž být jen vlastníkem zpevněných ploch, což by ovšem předpokládalo závěr, že zpevněné plochy nejsou součástí pozemků. Pokud za tohoto skutkového stavu Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznal žalobcům (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") vůči společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním jejich pozemků, pak musel vycházet z toho, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" užívá pozemky žalobců tím, že je vlastníkem na nich vybudovaných zpevněných ploch. Skutečnost, že jako vlastník zpevněných ploch umožnila jejich užívání třetímu subjektu (společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":".), je z hlediska odpovědnosti za vydání bezdůvodného obohacení irelevantní - v tomto směru se pak mýlil odvolací soud (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"), což mu vytkl soud dovolací (","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nadto, Obvodní soud pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" otázku charakteru zpevněných ploch mohl řešit / řešil (pokud vůbec) jen jako otázku předběžnou, což není pro soud v této věci nikterak závazné. Především však rozsudek Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", nikdy nenabyl právní moci, tudíž je zcela bezpředmětné se jej dovolávat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Protože jako předběžnou otázku je nutno řešit toliko, zda žalobci jsou vlastníky zpevněných ploch, a nikoliv kdo jiný je jejich vlastníkem, bylo by nad rámec tohoto řízení zabývat se prokazováním pravdivosti tvrzení vedlejší účastnice o jejím vlastnickém právu ke zpevněným plochám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Ve vztahu k posuzování charakteru zpevněných ploch soudem prvního stupně žalobci v odvolání poukazovali na to, že v průběhu řízení namítali, že na převážné části jejich pozemků není zpevněná plocha zhotovena dle projektové dokumentace ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a že při místním ohledání soud automaticky vzal za prokázané informace, jež mu byly sděleny ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"; s těmito jejich námitkami se však soud nijak nevypořádal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí poukazuje na podání žalobců ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. l. 815, v němž žalobci učinili nesporným, že (s určitými, níže uvedenými výjimkami) byly zpevněné plochy zbudovány podle projektu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" r. 1984. Výjimky se týkají pozemku p. č. 1030/20, kde se nad úrovní pozemku nachází betonový sokl a absentuje asfalt, části pozemku p. č. 1037/30 mezi ocelokolnou a pozemkem p. č. 1031/1, kde jsou umístěné pouze panely, a části pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, kde je pouze zemina; tyto skutečnosti není nutné prověřovat znalcem, dostačující bude ohlédnutí na místě samém. Soud prvního stupně tedy provedl ohledání na místě samém a tyto tvrzené skutečnosti zjistil (viz odst. 28 odůvodnění); skutečnosti zjišťoval vlastním ohledáním, nikoliv přebíral informace od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Pokud žalobci v replice k vyjádření žalované (v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") nově popírají, že zpevněné plochy nebyly v plném rozsahu realizovány dle projektu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" z r. 1984, jedná se o nepřípustné novoty ve smyslu § 205a o. s. ř., k nimž odvolací soud nepřihlíží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Závěr o povaze zpevněných ploch coby samostatné věci v právním slova smyslu učinil soud prvního stupně ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20 a k převážné části pozemků p. č. 1037/30 a p. č. 1030/27 s výše uvedenými výjimkami; ve vztahu k pozemkům p. č. 1037/30 a p. č. 1030/27 na základě shodných tvrzení účastníků o tom, že byly zbudovány dle projektové dokumentace z r. 1984, ve spojení se zjištěními z ohledání na místě samém; ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20 na základě zjištění z ohledání na místě samém dospěl k závěru, že se na něm nacházejí zpevněné plochy zbudované dle projektové dokumentace z r. 1984.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Byť je výsledek rozhodnutí (zamítnutí žaloby) stejný jak pro pozemky, resp. jejich části, na nichž se nachází zpevněné plochy zbudované dle projektové dokumentace z r. 1984, tak pro ty části pozemků, na nichž se zpevněné plochy nenachází, důvody pro zamítnutí žaloby jsou v každém z těchto případů odlišné. Tam, kde se zpevněné plochy nacházejí, je důvodem pro zamítnutí žaloby nedostatek aktivní legitimace žalobců; tam, kde se zpevněné plochy nenachází, je důvodem pro zamítnutí žaloby skutečnost, že na těchto částech pozemků se žádné věci ve vlastnictví žalované, příp. věci tam žalovanou vnesené, nenachází, resp. žalovaná tyto části pozemků neužívá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že judikatura ve vztahu k povaze zpevněných ploch v době od vydání zrušujícího usnesení odvolacího soudu prošla určitým vývojem, kdy oproti hledisku účelového určení zpevněných ploch je zdůrazňováno hledisko jejich stavebně technického provedení a jejich vymezení ve vztahu k pozemku, na němž jsou zbudovány. Hodnocení soudu prvního stupně, podle něhož v projednávané věci představují zpevněné plochy samostatnou věc ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., považuje odvolací soud za správné; v rámci stručnosti odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. Nesdílí názor žalobců, podle něhož by v dané věci bylo účelným, považovat zpevněné plochy za součást pozemků, neboť v opačném případě je pro žalobce v podstatě nemožné postavit na jisto, kdo je vlastníkem zpevněných ploch coby samostatných věcí, když tyto nejsou předmětem jakékoliv veřejné evidence.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Účelným se naopak jeví posoudit zpevněné plochy jako samostatné věci, stejně jak bylo učiněno v případě na ně plynně navazujících zpevněných ploch na sousedních pozemcích jiných vlastníků nacházejících se v témže uzavřeném areálu; viz řízení projednávané Okresním soudem ve Zlíně pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". V této souvislosti však nelze přisvědčit argumentaci žalované uplatněné ve vyjádření k odvolání žalobců, že v tomto „souvisejícím“ řízení Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. j.","anonStyle":"ANON"},{"text":", „výslovně přisvědčil závěru, že zpevněné plochy v areálu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" představují stavbu samostatného charakteru“. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud hodnotil závěr o charakteru zpevněných ploch coby součástí pozemků jako předčasný a soudům nižších stupňů uložil zabývat se jejich stavebně technickým provedením. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud výslovně uvedl, že otázku povahy zpevněných ploch nikterak nepředjímá. Stejně jako v řízení „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“, také v nyní projednávané věci se soud prvního stupně otázkou stavebně technického provedení zpevněných ploch zabýval, a právě s ohledem na něj posoudil zpevněné plochy jako samostatnou věc v právním slova smyslu, když současně bral v potaz i otázku účelnosti takového právního vztahu při zvážení konkrétních okolností a zachovávaných zvyklostí, tj. že zpevněné plochy na pozemcích žalobců představují jeden stavební a funkční celek se zpevněnými plochami na ostatních sousedních pozemcích jiných vlastníků v témže průmyslovém areálu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Ohledně hodnocení otázky nabytí vlastnického práva ke zpevněným plochám vydržením namítali žalobci v odvolání opět nekonzistentnost postupu soudu prvního stupně, když v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pracoval s tvrzením žalobců, že jsou schopni uvést konkrétní výkony vlastnického práva od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", z čehož dovodil, že k vydržení mělo dojít za účinnosti obč. zák., podle něhož je třeba naplnění podmínek posoudit, zatímco v nyní napadeném rozsudku, aniž by účastníky o změně postupu poučil, pracuje s tím, že vydržecí doba v návaznosti na argumentaci žalobců by uplynula po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pročež podmínky vydržení posuzuje podle o. z. Žalobci přitom v průběhu řízení skutková tvrzení ohledně okamžiku zahájení držby neměnili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Konstatování, že žalobci v průběhu řízení skutková tvrzení ohledně okamžiku zahájení držby neměnili, neodpovídá obsahu spisu. Žalobci v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č. l. 167) právně hodnotí, že zpevněné plochy vydrželi podle o. z. a odkazují na přípis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" z roku 2006 adresovaný Pozemkovému fondu, ve kterém jako majitelé předmětných pozemků žádali o zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemky ve vlastnictví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". V podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č. l. 307) tvrdí, že „jsou v dobré víře, že jsou vlastníky zpevněných ploch, nejméně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"; svůj právní nárok na pozemky včetně zpevněných ploch žalobci uplatňovali prostřednictvím přípisů adresovaných neoprávněným uživatelům již od roku 2000; konkrétně pak výzvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" adresované společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. a společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., kterými dokládají první úkon, jež považují za výkon držby, s datem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". V podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č. l. 336) žalobci upřesnili tvrzení ohledně výkonu vlastnických práv ke zpevněným plochám, přičemž ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 jej tvrdí (a dokládají) od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a 1037/30 jej tvrdí od roku 1998 a dokládají od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Konečně v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č. l. 815) se žalobci dovolávají vydržení ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzvali společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke zdržení se vstupu na pozemky a jejich užívání včetně zpevněných ploch a k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků a zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Z uvedeného lze uzavřít, že žalobci většinově tvrdili a prokazovali výkon držby od roku 2007, pouze v jednom případě a pouze k jednomu z celkem tří pozemků tvrdili výkon držby od roku 1991.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. V souladu se závěry rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 807/2024 soud prvního stupně dovodil, že vznik vlastnického práva se v souladu s § 3028 odst. 1 a 2 o. z. posuzuje podle dosavadních předpisů jen v případě, že ke vzniku vlastnického práva došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona (před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Vydržením vzniká vlastnické právo okamžikem uplynutí vydržecí doby. Právní posouzení vydržení vlastnického práva podle obč. zák., proto přichází v úvahu jen tehdy, pokud celá vydržecí doba podle tohoto právního předpisu měla před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uplynout, nestačí, že před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k počátku vydržecí doby. Uplynula-li vydržecí doba později než ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je třeba vydržení posuzovat podle o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Pro projednávanou věc z toho s ohledem na tvrzení žalobců plyne nutnost posoudit naplnění podmínek vydržení ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 podle obč. zák., zatímco ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a 1037/30 podle o. z. Oba právní předpisy vyžadují jako jednu z podmínek pro nabytí vlastnického práva vydržením faktický výkon držby ve smyslu faktického ovládání věci s úmyslem držet věc pro sebe; nestačí, je-li dána jen držební vůle nebo jen faktické ovládnutí věci; oba tyto prvky musí být splněny současně; musí jít o skutečný výkon práva, zpravidla respektovaný ostatními subjekty; nestačí, že někdo nároky vlastníka vůči ostatním subjektům vznáší, avšak pro jejich nesouhlas je nemůže realizovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že k vydržení (ať již podle obč. zák., či dle o. z.) nemohlo dojít pro absenci reálného výkonu vlastnických práv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem. Žalobci v řízení tvrdí a prokazují výkon vlastnických práv toliko k pozemkům pod zpevněnými plochami, nikoliv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že držba žalobců ve vztahu ke zpevněným plochám jako samostatným věcem nebyla poctivá (§ 1089 odst. 1 o. z.), pravá (§ 1090 odst. 1 o. z.) a řádná, resp. oprávněná ve smyslu § 134 odst. 1 obč. zák. Absence faktického výkonu držby je pak překážkou pro naplnění podmínek mimořádného vydržení dle § 1095 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Odvolací námitka, že žalovaná poctivost držby žalobců nesporovala, neobstojí. Scházela-li samotná držba, nebyl důvod sporovat její poctivost; nedostatek držby žalovaná namítla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Držba nemůže být založena jen tím, že si žalobci mysleli, že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, ohledně nichž rozesílali přípisy a podávali žaloby. Žalobci se nechopili držby zpevněných ploch tím, že byly na jejich pozemcích zbudovány, ani tím, že jim právně bylo obnoveno užívací právo k pozemkům. Úkony, které žalobci popisují, lze považovat pouze za faktický výkon jedné ze složek vlastnického práva (nikoliv složky spočívající ve faktickém ovládání věci), a to toliko ve vztahu k pozemkům, nikoliv za faktický výkon držby zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. Přesvědčení žalobců (založené na dobové judikatuře) o tom, že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, mohlo zakládat maximálně dobrou víru žalobců v to, že tomu tak ve skutečnosti je; nemůže však mít za následek to, že rozesílání přípisů a podávání žalob směřujících k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, bude považováno za faktický výkon držby zpevněných ploch na pozemcích zbudovaných. Žalobci sami vyvrací možnost faktické držby ve vztahu ke zpevněným plochám, poukazují-li na dlouhodobé bránění ve vstupu na jejich pozemky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. Nepřiléhavý je v této souvislosti odkaz na řízení projednávané Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod ","anonStyle":"NONE"},{"text":"sp. zn.","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že v něm měli být žalobci se svým nárokem úspěšní. Jak již bylo konstatováno shora, jednak je úvaha tamního soudu nesrozumitelná a nepřezkoumatelná, jednak řešení předběžné otázky tamním soudem není v nyní projednávané věci nijak závazné, jednak (a to především) tamní řízení neskončilo vydáním pravomocného rozhodnutí o věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Lze přisvědčit argumentaci žalované, že zpevněné plochy nepředstavují drobnou úpravu terénu nebo běžné „zhodnocení“ pozemku, nýbrž samostatně stavebně provedené komunikace a manipulační plochy, které byly zhotoveny jako součást provozní infrastruktury areálu, tudíž nemohla osoba průměrného rozumu objektivně předpokládat, že se taková stavba automaticky stala vlastnictvím vlastníka pozemku, který stavbu neobjednal, nefinancoval, neprováděl, nepřevzal, ani ji následně neužíval a nespravoval. Žalobci nikdy nevykonávali faktické panství nad zpevněnými plochami a nevystupovali vůči nim způsobem, který by byl společensky vnímán jako výkon držby stavby; neměli ke zpevněným plochám faktický přístup a nemohli s nimi reálně nakládat. Žalobci se snaží směšovat výkon práv k pozemkům s údajným výkonem držby ke zpevněným plochám, což nemůže být totéž, jsou-li zpevněné plochy samostatnou stavbou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Pokud žalobci v rámci dovolávání se mimořádného vydržení poukazují na to, že se domnělí vlastníci zpevněných ploch (dříve snad ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", nyní vedlejší účastnice na straně žalované) v rámci obrany proti výkonu vlastnických práv žalobců v podobě vymáhání bezdůvodného obohacení za užívání zpevněných ploch nedomáhali určení, že jsou výlučnými vlastníky zpevněných ploch, lze oponovat, že vedlejší účastnice na straně žalované se dosud nedostala do situace, kdy by byla nucena aktivně se domáhat určení svého vlastnického práva ke zpevněným plochám na pozemcích žalobců. Pokud se žalobci domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání zpevněných ploch, vyřeší se otázka vlastnického práva ke zpevněným plochám v daném řízení jako otázka předběžná. Pokud žalobci nevykonávají faktickou držbu zpevněných ploch, nemá jejich skutečný vlastník důvod bránit se mimořádnému vydržení podáním příslušné žaloby, neboť do jeho vlastnického práva není „údajným držitelem“ nijak zasahováno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Není důvodná odvolací námitka, že soud nevyzval vedlejší účastnici k prokázání pravdivosti tvrzení, že je vlastníkem zpevněných ploch, neboť pro rozhodnutí o žalobě není rozhodné, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, nýbrž pouze to, zda jsou jimi žalobci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. Odvolací soud nesdílí názor žalobců, že je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný, neboť nevymezuje, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, z jakého právního titulu jsou užívány, zda tento titul opravňuje k zásahu do vlastnického práva žalobců a proč vlastnictví pozemků samo o sobě neposkytuje žalobcům ochranu. Zodpovězení uvedených otázek zcela přesahuje rámec tohoto řízení. Domáhají-li se žalobci vyklizení zpevněných ploch na svých pozemcích a zdržení se jejich užívání ze strany žalované, je pro rozhodnutí podstatné především to, jaké právo svědčí žalobcům ke zpevněným plochám, resp. zda jsou žalobci jejich vlastníky. Samotný závěr, že žalobci vlastníky zpevněných ploch nejsou, postačí k tomu, aby soud o jejich žalobě věcně rozhodl. Pro rozhodnutí o žalobě není potřeba jako předběžnou otázku řešit to, který jiný subjekt – odlišný od žalobců – je vlastníkem zpevněných ploch, příp. z jakého právního titulu jsou zpevněné plochy užívány. Vlastnictví pozemků je rozhodné pouze ve vztahu s vlastníkem zpevněných ploch, nikoliv ve vztahu s jejich pouhým uživatelem. Pokud žalobci zpevněné plochy nevlastní, nemusí je zajímat, na základě jakého titulu zpevněné plochy užívá žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Pokud rozhodnutí soudu prvního stupně stojí na tom, že žalobci (nejsou-li vlastníky zpevněných ploch) nejsou aktivně legitimováni domáhat se vyklizení a zdržení se užívání zpevněných ploch, pak je zcela bezpředmětné vést dokazování (hodnotit žalobci předložené důkazy) k tomu, kdo a jakým způsobem zpevněné plochy užívá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. Soud prvního stupně vypořádal žalobní požadavek jak ve vztahu k těm částem pozemků, na nichž se zpevněné plochy nacházejí (není dána aktivní legitimace žalobců), tak k těm částem pozemků, na nichž se zpevněné plochy nenachází (z provedeného dokazování vyplynulo, že tyto části pozemků žalobců nejsou žalovanou užívány, žádné věci žalované se zde nenachází).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. V replice ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci v reakci na argumentaci žalované ve vyjádření k odvolání zcela účelově nově tvrdí, že se historicky domáhali plnění za neoprávněné užívání zpevněných ploch, ačkoliv obsahem všech ve věci doložených přípisů, jimiž prokazovali výkon vlastnických práv k pozemkům, za jejichž součást považovali údajně i zpevněné plochy, byly požadavky na plnění za užívání pozemků, tj. nikoliv za užívání zpevněných ploch.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je věcně správné, proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil výroky I. a II. napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"65. Odvolací soud shledal důvodným odvolání žalobců proti nákladovým výrokům, domáhají-li se aplikace § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení ve věci úspěšné žalované a vedlejší účastnici. Důvody hodné zvláštního zřetele shledává odvolací soud ve skutečnosti, že žalovaná již od počátku řízení věděla, že stavby (ocelokolna, likusák, ČOV) i zpevněné plochy vlastní vedlejší účastnice. Žalovaná ve vyjádření k odvolání tvrdí mj.: předávacím protokolem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a kupní smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přešly stavby a zpevněné plochy na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., později ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". a následně na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":". v rámci rozdělení společnosti, včetně kupní smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zápisu o předání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud by tyto informace sdělila hned v úvodu řízení, příp. v rámci předžalobního jednání, nemusel by nákladný soudní spor vůbec vzniknout. Odvolací soud proto změnil výroky III. a IV. napadeného rozsudku tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tím je vypořádáno také odvolání žalované a vedlejší účastnice proti těmto výrokům, které s ohledem na aplikaci § 150 o. s. ř. nebylo shledáno důvodným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"66. Uvedené důvody hodné zvláštního zřetele se však již netýkají řízení odvolacího. Žalobci proti rozsudku podali nedůvodné odvolání v situaci, kdy žalovaná poukazuje na skutečnost, že vlastníkem zpevněných ploch je vedlejší účastnice, a vedlejší účastnice sama se k vlastnictví zpevněných ploch hlásí. O nákladech odvolacího řízení tedy bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a žalobci byli zavázáni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení žalované a vedlejší účastnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"67. Náklady odvolacího řízení žalované jsou tvořeny odměnou za zastoupení a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobců ve věci samé, účast u jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), náhradou cestovních výdajů a náhradou za ztrátu času v souvislosti s účastí u jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"68. Náklady odvolacího řízení vedlejší účastnice na straně žalované jsou tvořeny odměnou za zastoupení a paušální náhradou hotových výdajů za jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), náhradou cestovních výdajů a náhradou za ztrátu času v souvislosti s účastí u jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"69. Výše tarifní hodnoty pro výpočet odměny činí 20.000 Kč, jež představuje součet tarifních hodnot za řízení o vyklizení nemovitostí (10.000 Kč dle § 9 odst. 1 AT) a za řízení o zdržení se užívání (10.000 Kč dle § 9 odst. 1 AT) dle § 12 odst. 3 AT. Ohledně aplikace § 9 odst. 1 AT srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 684/2016.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"70. Podle § 12 odst. 4 AT je za úkon účast u jednání, jež představuje společný úkon při zastupování dvou účastníků, snížena mimosmluvní odměna u každého účastníka o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení. Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"71. Plná odměna z tarifní hodnoty 20.000 Kč činí 1.900 Kč; tato náleží zástupci žalované za úkon vyjádření k odvolání. Snížená odměna pro každého z účastníků zastoupených týmž zástupcem za úkon účast u jednání odvolacího soudu činí 1.710 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"72. Dle § 13 odst. 1, 4 AT náleží zástupci paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z úkonů právní služby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"73. V souvislosti s účastí na jednání vynaložil zástupce obou účastníků cestovní výdaje ve výši 4.899 Kč za jízdu osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,5 l NM / 100 km ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Zlína a zpět, tj. 630 km, při ceně NM 34,10 Kč / 1 l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč / 1 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"74. Dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT náleží zástupci náhrada za promeškaný čas ve výši 12 × 150 Kč = 1.800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"75. Náklady odvolacího řízení žalované činí 1.900 Kč + 450 Kč + 1.710 Kč + 225 Kč (1/2 z 450 Kč) + 2.449,50 Kč (½ z 4.899 Kč) + 900 Kč (1/2 z 1.800 Kč) = 7.634,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"76. Náklady odvolacího řízení vedlejší účastnice na straně žalované činí 1.710 Kč + 225 Kč (1/2 z 450 Kč) + 2.449,50 Kč (½ z 4.899 Kč) + 900 Kč (1/2 z 1.800 Kč) = 5.284,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"77. V souladu s § 140 odst. 1 věta druhá, § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. zaplatí tyto společné náklady žalobci rovným dílem k rukám zástupce žalované a vedlejší účastnice ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci a) a b) domáhali, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemky p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 v k. ú. , adresa,  (výrok I.); zamítl žalobu, kterou se žalobci a) a b) domáhali, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 v k. ú. , adresa,  (výrok II.); žalobce a) a b) zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 123.820 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok III.); žalobce a) a b) zavázal společně a nerozdílně zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku 26.693,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice (výrok IV.).2. Žalobci v průběhu řízení zahájeného žalobou doručenou soudu dne , datum,  se domáhali po žalované původně, aby upustila od neoprávněného zásahu, zdržela se užívání a vyklidila pozemky p. č. 1030/20, 1030/21, 1030/22, 1030/23, 1030/27, 1037/30; podáním ze dne , datum,  se domáhali „pouze“ vyklizení všech těchto pozemků; podáním ze dne , datum,  se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, 1030/22 (s čističkou odpadních vod, dále jen „ČOV“), stavby likusáku a stavby ocelokolny; podáním ze dne , datum,  se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, pozemku p. č. 1030/21 (s ocelokolnou) a pozemku p. č. 1030/23 (s likusákem) a zdržení se užívání pozemku p. č. 1030/22 (s ČOV); podáním ze dne , datum,  se domáhali vyklizení pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, vyklizení stavby na pozemku p. č. 1030/21 (ocelokolna) a stavby na pozemku p. č. 1030/23 (likusák) a zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, 1030/23, 1030/21, 1030/22, stavby likusáku, která je součástí pozemku p. č. 1030/23, stavby ocelokolny, která je součástí pozemku p. č. 1030/21, a čistírny odpadních vod umístěné na pozemku p. č. 1030/22, vše v katastrálním území , adresa, . Soud prvního stupně na tyto úpravy žalobního požadavku reagoval zastavením řízení v příslušné části, resp. připuštěním změny žaloby.3. V návaznosti na skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne , datum, , , č. j., , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne , datum, , č. j. , č. j.,  bylo určeno, že stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/21 (ocelokolna), stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/22 (čistírna odpadních vod) a stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku p. č. 1030/23 a 1030/25 (likusák), vše v k. ú. , adresa, , je ve vlastnictví společnosti , Jméno žalované B, . (zde vedlejší účastnice na straně žalované), žalobci u jednání dne , datum,  vzali zpět žalobu ohledně požadavku na vyklizení stavby likusáku na pozemku p. č. 1030/23 a stavby ocelokolny na pozemku p. č. 1030/21, zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/23, 1030/21, 1030/22, stavby likusáku na pozemku p. č. 1030/23, stavby ocelokolny na pozemku p. č. 1030/21, čistírny odpadních vod na pozemku p. č. 1030/22. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno usnesením ze dne , datum, , , č. j., .4. Předmětem řízení po všech těchto změnách je požadavek žalobců na vyklizení a zdržení se užívání pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30 v k. ú. , adresa, . Žalobci se přitom nedomáhají odstranění zpevněných ploch na těchto pozemcích, tyto jsou dle jejich názoru součástí pozemků; požadují odstranění movitých věcí vnesených a vytvořených žalovanou z těchto zpevněných ploch, resp. věcí ve vlastnictví žalované a věcí, které zde byly na její pokyn umístěny, dále se domáhají zajištění toho, že se nebudou na pozemcích žádné takové movité a nemovité věci nacházet a žalovaná přestane tyto pozemky užívat, přestane činit úkony představující nezákonné užívání pozemků a pozemky žalobcům zpřístupní.5. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci a) a b) jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. 1030/20, 1030/27, 1037/30, na nichž se (s určitými výjimkami) nachází zpevněné plochy; pozemky se nachází v uzavřeném areálu, do něhož se vjíždí přes vrátnici se závorou; areál v minulosti vystavěl a využíval , adresa, ; zpevněné plochy (s níže uvedenými výjimkami) byly zbudovány dle projektu společnosti , Anonymizováno,  ze dne , datum,  „Dostavba areálu ‚, adresa, ‘, sklad finálního produktu, obj. 0051 – zpevněné plochy“; dostavba areálu byla provedena za částku 463.614 Kč dle rozpočtu z března 1984.6. Podle technické zprávy zmíněného projektu měly být provedeny zemní práce spočívající v sejmutí ornice na ploše 3400 m2 v tl. 26 cm, tj. 884 m3; odvodnění mělo být řešeno odvedením povrchové vody do uličních vpustí, které jsou zaústěny do stávající kanalizace; konstrukce komunikací byla seshora asfaltový koberec zavřený 4+4 (8 cm), obalovaná štěrkodrť – infiltrační postřik 0,7 kg/m2 (10 cm), štěrkodrť (20 cm), štěrkopísek (15 cm), tj. celkem výše povrchu 53 cm; vozovka měla být ohraničena vysunutým betonovým obrubníkem.7. Na základě ohledání na místě samém ze dne , datum,  soud prvního stupně uzavřel, že - až na výjimky, konkrétně: (i) část pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, která je zarostlá, a navazuje na ni část nacházející se aktuálně před obrubníkem, která je tvořena směsí zbytkového stavebního materiálu, nijak zásadně nezpracované, nevrstvené, pouze položené na zemi, se kterou se mísí, (ii) část pozemku p. č 1037/30 mezi ocelokolnou vlevo a halou na p. č. 1031/1 vpravo, kde byly v minulosti umístěny betonové panely, aktuálně jsou betonové panely umístěny pouze v jedné řadě napříč a ve zbytku jde o udusanou plochu tvořenou směsí navážkového materiálu – se zpevněné plochy vybudované ve struktuře dle projektové dokumentace z , datum,  a rozpočtu z 3/1984 nachází na jinak celé zbývající ploše pozemků p. č. 1030/27, 1037/30 i na pozemku p. č. 1030/20.8. Vzhledem k tomu, že žalobci nepožadují odstranění zpevněných ploch, nýbrž se domáhají jejich neužívání a vyklizení, soud prvního stupně řešil, zda zpevněné plochy jsou samostatnou věcí či součástí pozemků.9. Zpevněné plochy byly vystavěny osobou odlišnou od vlastníka pozemků. Vzhledem k době jejich vybudování (80. léta 20. století) posuzoval otázky jejich vzniku, charakteru a vlastnictví dle § 119 a § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k , datum, , dále jen „obč. zák.“. V průběhu judikatorního vývoje bylo opuštěno hledisko účelového určení zpevněných ploch a je striktně zohledňováno hledisko stavebního provedení zpevněných ploch a jejich vymezitelnosti ve vztahu k pozemku, na kterém je zbudována.10. Zpevněné plochy mají vlastní základy tvořené navezenou a zhutněnou štěrkodrtí, na kterých je vybudován povrch tvořený obalovanou štěrkodrtí a asfaltovou vrstvou, lze odlišit vlastní zpevněné plochy od pozemků, neboť zpevněné plochy začínají zmíněnými základy ze zhutněné štěrkodrti a pozemek samotný začíná zeminou, která zbyla po skrývce ornice. Zpevněné plochy jsou zřetelně odlišeny (ohraničeny) od ostatních ploch okolního terénu též v plošném směru. Při ohledání na místě samém bylo zjištěno, že (s výjimkou prostoru mezi likusákem a plotem a prostoru mezi ocelokolnou a sousední halou) je na pozemcích souvislá a ohraničená zpevněná plocha; v každém případě je jasně patrné, kde zpevněná plocha končí a kde začíná. Obrubník není nezbytnou podmínkou pro to, aby šlo o samostatnou věc v právním smyslu; zpevněné plochy v celém areálu mají mj. komunikační funkci, takže umístění obrubníků k ohraničení zpevněných ploch např. mezi pozemky p. č. 1030/27 a 1037/30 ve vlastnictví žalobců by nebylo logické a znemožňovalo by komunikační funkci. Zpevněná plocha snese zatížení těžkou technikou. Charakter zpevněných ploch jako komplexní stavby umocňuje také vybudování kanalizace.11. Soud prvního stupně uzavřel, že zpevněné plochy z hlediska svého charakteru představují stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., když mají jasně stanovenou skladbu z hlediska vrstev materiálu, která snese zatížení těžkou technikou (mj. kamion); je jednoznačně dáno, kde končí pozemek a začíná těleso zpevněné plochy, a to jak z hlediska horizontálního (spodní vrstvy zpevněných ploch), tak z hlediska vertikálního (obruby oddělující zpevněné plochy od pozemku, případně ostré přechody mezi pozemkem a zpevněnými plochami), a zároveň zpevněné plochy nelze odstranit, aniž by došlo k jejich znehodnocení. Zároveň má soud prvního stupně za to, že v rámci výrobního areálu , adresa, , kde pozemky a budovy vlastní různé subjekty, dává jednoznačně smysl (a je tedy účelným) s ohledem na nutnost zajištění dopravní obslužnosti areálu, průjezdnost komunikací, údržbu (zimní a letní) a opravy, aby zpevněné plochy byly samostatnou věcí. Je sice pravdou, že v době zřízení komunikací v areálu , adresa,  všechny budovy patřily jedinému vlastníku, avšak pozemky, na nichž byly zpevněné plochy zhotoveny, patřily různým vlastníkům, a z hlediska údržby, oprav a zajištění obslužnosti areálu bylo i v době zhotovení zpevněných ploch účelné, aby byly samostatnou věcí. Soud prvního stupně tedy zpevněné plochy považuje za stavbu ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., která je věcí nemovitou; dle § 118 obč. zák. tak byly ke dni svého vzniku věcí způsobilou být předmětem občanskoprávních vztahů.12. Tento závěr učinil i ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20, který je umístěn v pozemku p. č. 1037/30 a je na něm betonový sokl tvořený třemi betonovými panely položenými na podloží. Toto podloží přitom tvoří zpevněná plocha, když při místním šetření byla viditelná spára mezi soklem tvořeným betonovými panely a jeho podložím; nebyla vidět pouze hlína, ale zpevněná plocha kontinuálně navazující na okolní zpevněné plochy. Jestliže je pozemek p. č. 1030/20 umístěn v pozemku p. č. 1037/30, na kterém se bezpochyby nachází zpevněná plocha provedená dle shora konkretizované technické dokumentace, a zpevněné plochy v tomto prostoru kontinuálně přechází z jednoho pozemku do dalšího, pak i na pozemku p. č. 1030/20 pod betonovým soklem se nachází tato zpevněná plocha, když se nejeví jako logické, aby pouze v tomto místě obdélníkového tvaru přiléhajícím k hale na pozemku p. č. 1030/30 tato zpevněná plocha nebyla, když jinak je toto místo zpevněnými plochami obklopeno; betonový sokl se nachází na této zpevněné ploše.13. S ohledem na charakter zpevněných ploch jako samostatné věci v právním slova smyslu není vlastník pozemku v přímém vztahu s konečným uživatelem, takže domáhat se odstranění movitých věcí vnesených či vytvořených uživatelem na zpevněné ploše může pouze vlastník zpevněné plochy, nikoliv vlastník pozemku, který své nároky může uplatňovat pouze ve vztahu mezi ním a vlastníkem zpevněné plochy.14. Dle závěru soudu prvního stupně žalobci nejsou vlastníky zpevněných ploch, neboť je nevybudovali a nestali se jejich vlastníky ani na základě vydržení.15. Podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, neboť žalobci tvrdili výkon vlastnických práv od roku 2007, resp. ve vztahu k p. č. 1030/27 od roku 2004. Běh vydržecích lhůt sice započal před , datum,  (tj. za účinnosti obč. zák.), avšak vydržecí doba uplynula později než , datum, , přičemž vlastnické právo vzniká okamžikem uplynutí vydržecí doby, tedy v posuzovaném případě za účinnosti o. z.16. Soud prvního stupně vycházel z premisy, že vydržení vlastnického práva ke zpevněným plochám předpokládá reálný výkon vlastnických práv právě ke zpevněným plochám jako samostatným věcem s tím, že subjekt, vůči kterému jsou tato práva vykonávána, jejich výkon musí respektovat.17. Žalobci tvrdili, že jsou v dobré víře, že jsou vlastníky zpevněných ploch, nejméně od data , datum, , tedy od pádu socialistického režimu, kdy mohli opětovně začít své pozemky užívat a byli zapsáni jako vlastníci těchto pozemků v katastru nemovitostí. Po celou dobu byli v dobré víře, že zpevněné plochy jsou součástí jejich pozemků; pokud součást věci sdílí osud věci hlavní, veškeré dispozice s předmětnými zpevněnými plochami se vždy odvíjely od samotné dispozice s pozemky. Svůj právní nárok na pozemky žalobci uplatňovali prostřednictvím přípisů adresovaných neoprávněným uživatelům již od roku 2000; uplatnili také nárok na zaplacení částky za neoprávněné užívání pozemků. Po celou dobu, kdy uplatňovali svá práva k předmětným pozemkům, za jejichž součást považovali také předmětné zpevněné plochy, se žádný cizí subjekt nepřihlásil a nerozporoval vlastnické právo žalobců k předmětným zpevněným plochám. Žalobci od počátku jednali jako vlastníci zpevněných ploch, neboť jejich cílem nebylo nalézt případného vlastníka zpevněných ploch a po něm požadovat nájem za zpevněnou plochu, nýbrž vyzývali k upuštění od neoprávněných zásahů do vlastnických práv subjekty, které se na předmětných pozemcích, potažmo na předmětných zpevněných plochách pohybovaly, přecházely přes ně, jezdily po nich auty a dále subjekty, které tyto plochy využívaly k odkládání věcí a k manipulaci s věcmi. Vzhledem k tomu, že žalobcům byl nerušený výkon jejich vlastnických práv zamezen, omezen, uplatňovali svá vlastnická práva prostřednictvím výzev k zamezení neoprávněného užívání a bránili svá vlastnická práva také soudní cestou. Jako adresáty těchto výzev k upuštění od neoprávněného užívání vždy označovali subjekty, které dle jejich názoru užívaly pozemky včetně zpevněných ploch.18. Konkrétně se žalobci, resp. jejich právní předchůdci domáhali po společnosti , právnická osoba,  vydání bezdůvodného obohacení mj. za užívání předmětných pozemků; nejprve přípisem ze dne , datum, , následně podáním žaloby k Obvodnímu soudu pro , adresa,  v roce 2010 (řízení vedené tamním soudem pod , sp. zn.,  Ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 byli žalobci schopni doložit výkon vlastnických práv k datu , datum, , kdy jejich právní předchůdci prodávali část svého pozemku p. č. 2423/1 v k. ú. , adresa,  (nyní 1030/27). Ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a p. č. 1037/30 dokládali žalobci výkon vlastnických práv k datu , datum, , kdy jednali o nájmu, resp. odkupu pozemků s představiteli společností , právnická osoba,  a , Jméno žalované A, .19. Takto tvrzený výkon vlastnických práv se týká výkonu vlastnického práva k pozemkům pod zpevněnými plochami, nikoliv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem, takže nemohly v tomto směru být naplněny podmínky pro vydržení zpevněných ploch; přesvědčení a dobrá víra žalobců o tom, že zpevněné plochy jsou součástí pozemku, nejsou v tomto směru relevantní.20. Pouhé přesvědčení žalobců a víra v to, že jsou vlastníky zpevněných ploch, když chtějí těžit ze skutečnosti, že dobový výklad práva považoval zpevněné plochy za součásti pozemků, a v případě, že by zpevněné plochy byly součástí pozemků, pak by žalobci nabyli vlastnické právo přírůstkem, nemá z hlediska práva význam. Lze mít za to, že osoba průměrného rozumu by měla vědět, že stavba v dobových částkách v řádech statisíců financovaná , adresa,  se nemůže jen tak bez dalšího stát vlastnictvím toho, na jehož pozemku je zbudována.21. Žalobci tyto plochy nevybudovali, nekoupili, nesměnili ani nevydrželi. Nikdy nevykonávali držbu fakticky, nepůsobili na zpevněné plochy jako by byli jejich vlastníci – žalobci tyto plochy nedrželi, neužívali ani neprováděli jejich opravu a údržbu, nestarali se o ně, nebrali si jejich plody apod. Okolnost, že v minulosti uplatňovali svá práva týkající se pozemků, neznamená, že by tím mohli založit vlastnictví či držbu zpevněných ploch. Držba je totiž faktickým stavem, který s procesní aktivitou žalobců nemá nic společného.22. Výkon práv, kdy osoba považující se za oprávněného držitele a vlastníka pouze tvrdí, že je vlastník, a vznáší požadavky např. na placení nájemného či požadavky na vyklizení, které nejsou realizovány, nebo se sice domáhá svých práv podanou žalobu, není dostačující z pohledu naplnění podmínek pro vydržení vlastnického práva ke zpevněným plochám, když nejde o výkon vlastnických práv ve smyslu držet, užívat, požívat, který by byl respektován stranou, vůči které je úkon výkonu vlastnických práv určen. Výzva k upuštění není užíváním, držbou, požíváním, není rozhodováním o tom, co konkrétního se s předmětem vlastnictví stane. Ani skutečnost, že žalobci podali žalobu na vydání bezdůvodného obohacení, není tím výkonem vlastnických práv, který by měl být ve smyslu shora rozebraném relevantní pro závěr o tom, že žalobci předmět svého vlastnictví drželi, užívali a požívali, a že by takový výkon vlastnických práv byl respektován protistranou.23. Shora rozebrané v intencích úpravy vydržení provedené o. z. znamená, že je nutno přijmout závěr, že držba žalobců nebyla poctivá. Především však držba nebyla řádná, když žalobci zpevněné plochy na předmětných pozemcích nevystavěli, nenabyli na základě převodní (kupní, směnné, darovací) smlouvy; nezakládala se tedy na právním důvodu, který by jinak vedl k nabytí vlastnického práva. Žalobcům nelze započíst držbu jejich právních předchůdců, protože stejné skutečnosti, které byly dovozeny ve vztahu k žalobcům, se týkají i jejich právních předchůdců.24. Soud prvního stupně se zabýval i možností nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením dle § 1095 o. z. a dospěl k negativnímu závěru z důvodu absence jednak faktického výkonu držby, jednak úmyslu nikoliv nepoctivého. Žalobci ani jejich právní předchůdci, kteří zpevněné plochy nevybudovali, nezískali na základě převodní smlouvy, nikomu za majetkovou hodnotu spočívající ve zbudování zpevněných ploch neposkytli žádný ekvivalent, nemohli být v poctivém úmyslu, že nikomu nepůsobí újmu (pokud by bylo možno dovodit, že se držby ujali a fakticky ji vykonávali).25. Uzavřel tedy, že žalobci nemohli nabýt vlastnické právo ke zpevněným plochám na předmětných pozemcích vydržením řádným ani mimořádným, když nesplňují podmínku držby (faktického výkonu práv), ani dobré víry, resp. poctivosti držby (u řádného vydržení) či držby v úmyslu nikoliv nepoctivém (pro mimořádné vydržení), tedy neprokázali existenci svého vlastnického práva těchto zpevněných ploch coby samostatných věcí nacházejících se na pozemcích ve vlastnictví žalobců.26. Pro řízení nebylo stěžejní prokázání, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, ale zda vlastníkem zpevněných ploch jsou žalobci. Předmětem řízení je vyřešit spor mezi žalobci a žalovanou o užívání zpevněných ploch, pro který je předběžnou otázkou posouzení, zda a kdy se vlastníky stali žalobci, kteří se svým požadavkem na vyklizení nedomáhají odstranění zpevněných ploch z pozemků ve svém podílovém spoluvlastnictví, ale odstranění movitých věcí na ně vnesených atd. a jejich zpřístupnění. Předmětem řízení není určení vlastnického práva ke zpevněným plochám a účelem řízení tak není podat žalobcům informaci, který konkrétní subjekt zpevněné plochy vlastní (pokud není dovozeno vlastnictví žalobců), aby mohli po tomto subjektu uplatňovat svoje nároky.27. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalobci, kteří neprokázali, že by byli vlastníky zpevněných ploch na předmětných pozemcích, nejsou aktivně legitimováni k uplatnění nároků na vyklizení a zdržení se užívání, jehož důsledkem má být vyklizení neoprávněně užívaných zpevněných ploch a zamezení jejich dalšímu užívání (především uskladňováním konstrukcí a kontejnerů vzniklých při výrobě provozované žalovanou). Protože nebyla prokázána aktivní legitimace žalobců, nezabýval se soud posuzováním pasivní legitimace žalované, ani skutečností, že v řízení se k užívání zpevněných ploch hlásila vedlejší účastnice, což mělo vyloučit pasivní legitimaci žalované, když na závěru o nedůvodnosti žaloby pro nedostatek aktivní legitimace žalobců se tím nemůže nic změnit.28. Závěr o nedostatku aktivní legitimace žalobců nutně vede k zamítnutí žaloby. Uvedené se týká pozemku p. č. 1030/20 v celém rozsahu a pozemků p. č. 1030/27 a 1037/30 v těch jejich částech, na nichž se nachází zpevněné plochy.29. Pokud jde o části pozemků p. č. 1030/27 a 1037/30, na nichž se zpevněné plochy nenachází - konkrétně část pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, která je zarostlá vegetací, a která je tvořena směsí zbytkového stavebního materiálu, nijak zásadně nezpracovaného, nevrstveného, pouze položeného na zemi, se kterou se mísí, a část pozemku p. č. 1037/30 mezi ocelokolnou na pozemku p. č. 1030/21 a halou na pozemku p. č. 1031/1, kde jsou umístěné pouze betonové panely, jinak je prostor tvořen navážkou/zásypem, kterou tvoří zhutněná masa materiálu (kamení, betonová nebo asfaltová drť i větší kusy), asfalt zde zcela chybí – není žaloba na vyklizení a zdržení se užívání důvodná, neboť tyto části pozemků nejsou nikým užívány a žádné vnesené věci se zde nenachází.30. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované, jakož i vedlejší účastnici na straně žalované, které obě jsou v řízení zastoupeny týmž zástupcem, přiznal vůči žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení ve výši, jež zástupce vyčíslil s tím, že jiných, než účtovaných nákladů řízení se žalovaná i vedlejší účastnice vzdaly. Neshledal zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům v těch částech, kde byla žaloba brána zpět, když takové rozhodnutí není možné ani dle § 146 odst. 2 o. s. ř., ani dle § 150 o. s. ř.31. Rozsudek napadli v celém jeho rozsahu odvoláním žalobci. Žalovaná a vedlejší účastnice podaly odvolání proti nákladovým výrokům s tím, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil, že nad rámec vyúčtovaných nákladů řízení se tyto účastnice náhrady nákladů řízení výslovně vzdaly.32. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovanými subjekty (§ 201 o. s. ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, na jejich základě dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu a tento správně právně vyhodnotil. Odvolací námitky nejsou důvodné.33. Žalobci napadenému rozsudku a řízení jeho vydání předcházejícímu vytýkají porušení zásady předvídatelnosti a principů rovnosti a právní jistoty. Mají za to, že po vydání rozsudku ze dne , datum, , který byl následně zrušen odvolacím soudem, soud prvního stupně změnil přístup k otázce, zda je pro meritorní rozhodnutí o žalobě nezbytné určit, kdo je vlastníkem zpevněných ploch; žalobci v tomto směru zcela legitimně očekávali, že soud bude i v řízení následujícím po zrušení rozsudku ze dne , datum,  nadále posuzovat, kdo je vlastníkem zpevněných ploch.34. Tato námitka není důvodná, neboť již v rozsudku ze dne , datum,  (strana 13, třetí odstavec) soud prvního stupně konstatoval, že je nutné posoudit, „zda žalobci se stali vlastníky těchto zpevněných ploch, aby mohli být aktivně legitimováni k uplatnění nároků spočívajících v tom, aby žalovaný neuskladňoval a neodkládal na tyto zpevněné plochy produkty vzniklé při jeho provozní činnosti.“ Soud prvního stupně tedy konstantně od počátku řízení jako předběžnou otázku řeší to, zda jsou žalobci vlastníky zpevněných ploch či nikoliv. Žalobci (zastoupeni advokátem) nemohli legitimně očekávat, že výsledkem řízení o žalobě na ochranu vlastnického práva žalobců bude zjištění, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, resp. který konkrétní subjekt zasahuje do vlastnického práva žalobců tím, že má na jejich pozemcích umístěnu stavbu zpevněných ploch.35. Žalobci vykládají účelově odůvodnění usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne , datum, , , č. j.,  vydané v řízení, v němž se žalobci domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání svých pozemků. Pokud v dané věci soud řízení přerušil do nabytí právní moci konečného rozhodnutí v nyní projednávané věci s odůvodněním, že „Z informačního systému ISAS bylo zjištěno, že v řízení vedeném pod , sp. zn.,  zdejšího soudu je vedeno řízení o vyklizení předmětných pozemků. Z obsahu spisu vyplývá, že v tomto řízení je jako předběžná otázka řešeno to, zda jsou zpevněné plochy samostatnou věcí v právním smyslu a otázka jejich vlastnictví. V tomto řízení doposud nebylo rozhodnuto a je prováděno dokazování směřující k vyřešení shora uvedených předběžných otázek. … S ohledem na složitost, komplikovanost a náročnost takového dokazování je procesně neekonomické, aby toto probíhalo souběžně v obou řízeních.“, nelze z toho bez dalšího dovodit, že tamní soud očekává, že v tomto řízení bude určeno, kdo je vlastníkem zpevněných ploch na pozemcích žalobců; z uvedeného lze dovodit toliko, že tamní soud vychází ze skutečnosti, že je v tomto řízení jako předběžná otázka řešeno potenciální vlastnické právo žalobců ke zpevněným plochám.36. Nelze přisvědčit odvolací námitce, kterou se žalobci domáhají zohlednění rozhodnutí jiných soudů v dané věci, konkrétně rozsudku Obvodního soudu pro , adresa,  vydaného v řízení , sp. zn., , v němž se žalobci domáhali po společnosti , právnická osoba,  a.s. , adresa,  vydání bezdůvodného obohacení za užívání mimo jiné i pozemků p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30. Nelze totiž přisvědčit názoru žalobců, že Obvodní soud pro , adresa,  v rozsudku ze dne , datum, , , č. j.,  rozhodl, že zpevněné plochy na pozemcích jsou součástí těchto pozemků a náleží tak žalobcům, a že se s tímto závěrem ztotožnil i odvolací soud a dovolací soud, a následně takto odůvodněný nárok přijal i insolvenční soud.37. Obvodní soud pro , adresa,  v rozsudku ze dne , datum, , , č. j., v 30. odstavci odůvodnění) ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20, 1030/27 a 1037/30 uvedl: „Pokud jde o zbývající pozemky ve vlastnictví žalobců, jimiž jsou tzv. zpevněné plochy, k těmto pozemkům má soud v řízení za prokázané, že žalovaná (, právnická osoba,  a.s. , adresa, ) na základě Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne , datum,  umožnila nájemci , Jméno žalované A, ., za úplatu volný průjezd po komunikacích a těchto zpevněných plochách, aby se nájemce mohl dostat k pronajatému halovému objektu hmoždinkárna, který je ve vlastnictví žalované (, právnická osoba,  a.s. , adresa, ). Skutečnost, že nájemce , Jméno žalované A, ., tyto komunikace v rámci volného průjezdu k pronajatému objektu hmoždinkárna skutečně využíval, vyplývá jednak z výpovědi svědka , jméno FO, , předsedy představenstva , Jméno žalované A, ., jednak ze samotné Smlouvy o nájmu nebytových prostor dne , datum, , jednak též z kopie katastrální mapy, na níž svědek , jméno FO,  zakreslil průjezd přes pozemky – zpevněné plochy ve vlastnictví žalobců, jimiž se k pronajatému objektu od společnosti , právnická osoba,  a.s. , adresa,  společnost , Jméno žalované A, ., dostávala. Žalobcům (, Jméno žalobce A, , , Jméno žalobce B, ) tak vznikl ve vztahu k žalované nárok na bezdůvodné obohacení.“38. Dle názoru odvolacího soudu je tato úvaha Obvodního soudu pro , adresa,  poměrně nesrozumitelná, resp. neúplná a nepřezkoumatelná, protože na jednu stranu se zdá, že pozemky a zpevněné plochy považuje za jednu věc, tj. že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, na druhou stranu pracuje se skutkovým závěrem, že žalovaná (, právnická osoba,  a.s. , adresa, ) pozemky? / zpevněné plochy? / pozemky, jichž jsou zpevněné plochy součástí? pronajala společnosti , Jméno žalované A, ., přičemž žalovaná (, právnická osoba,  a.s. , adresa, ) rozhodně nebyla vlastníkem pozemků - těmi byli žalobci (, tituly před jménem,  , jméno FO,  a , Jméno žalobce B, ) - mohla tudíž být jen vlastníkem zpevněných ploch, což by ovšem předpokládalo závěr, že zpevněné plochy nejsou součástí pozemků. Pokud za tohoto skutkového stavu Obvodní soud pro , adresa,  přiznal žalobcům (, tituly před jménem,  , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, ) vůči společnosti , právnická osoba,  a.s. , adresa,  nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním jejich pozemků, pak musel vycházet z toho, že společnost , právnická osoba,  a.s. , adresa,  užívá pozemky žalobců tím, že je vlastníkem na nich vybudovaných zpevněných ploch. Skutečnost, že jako vlastník zpevněných ploch umožnila jejich užívání třetímu subjektu (společnosti , Jméno žalované A, .), je z hlediska odpovědnosti za vydání bezdůvodného obohacení irelevantní - v tomto směru se pak mýlil odvolací soud (, adresa, ), což mu vytkl soud dovolací (, anonymizováno, ). Nadto, Obvodní soud pro , adresa,  otázku charakteru zpevněných ploch mohl řešit / řešil (pokud vůbec) jen jako otázku předběžnou, což není pro soud v této věci nikterak závazné. Především však rozsudek Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne , datum, , , č. j., , nikdy nenabyl právní moci, tudíž je zcela bezpředmětné se jej dovolávat.39. Protože jako předběžnou otázku je nutno řešit toliko, zda žalobci jsou vlastníky zpevněných ploch, a nikoliv kdo jiný je jejich vlastníkem, bylo by nad rámec tohoto řízení zabývat se prokazováním pravdivosti tvrzení vedlejší účastnice o jejím vlastnickém právu ke zpevněným plochám.40. Ve vztahu k posuzování charakteru zpevněných ploch soudem prvního stupně žalobci v odvolání poukazovali na to, že v průběhu řízení namítali, že na převážné části jejich pozemků není zpevněná plocha zhotovena dle projektové dokumentace ze dne , datum, , a že při místním ohledání soud automaticky vzal za prokázané informace, jež mu byly sděleny ze strany , tituly před jménem,  , právnická osoba, ; s těmito jejich námitkami se však soud nijak nevypořádal.41. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí poukazuje na podání žalobců ze dne , datum, , č. l. 815, v němž žalobci učinili nesporným, že (s určitými, níže uvedenými výjimkami) byly zpevněné plochy zbudovány podle projektu , Anonymizováno,  r. 1984. Výjimky se týkají pozemku p. č. 1030/20, kde se nad úrovní pozemku nachází betonový sokl a absentuje asfalt, části pozemku p. č. 1037/30 mezi ocelokolnou a pozemkem p. č. 1031/1, kde jsou umístěné pouze panely, a části pozemku p. č. 1030/27 mezi likusákem a betonovým plotem, kde je pouze zemina; tyto skutečnosti není nutné prověřovat znalcem, dostačující bude ohlédnutí na místě samém. Soud prvního stupně tedy provedl ohledání na místě samém a tyto tvrzené skutečnosti zjistil (viz odst. 28 odůvodnění); skutečnosti zjišťoval vlastním ohledáním, nikoliv přebíral informace od , tituly před jménem,  , právnická osoba, .42. Pokud žalobci v replice k vyjádření žalované (v podání ze dne , datum, ) nově popírají, že zpevněné plochy nebyly v plném rozsahu realizovány dle projektu , Anonymizováno,  z r. 1984, jedná se o nepřípustné novoty ve smyslu § 205a o. s. ř., k nimž odvolací soud nepřihlíží.43. Závěr o povaze zpevněných ploch coby samostatné věci v právním slova smyslu učinil soud prvního stupně ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20 a k převážné části pozemků p. č. 1037/30 a p. č. 1030/27 s výše uvedenými výjimkami; ve vztahu k pozemkům p. č. 1037/30 a p. č. 1030/27 na základě shodných tvrzení účastníků o tom, že byly zbudovány dle projektové dokumentace z r. 1984, ve spojení se zjištěními z ohledání na místě samém; ve vztahu k pozemku p. č. 1030/20 na základě zjištění z ohledání na místě samém dospěl k závěru, že se na něm nacházejí zpevněné plochy zbudované dle projektové dokumentace z r. 1984.44. Byť je výsledek rozhodnutí (zamítnutí žaloby) stejný jak pro pozemky, resp. jejich části, na nichž se nachází zpevněné plochy zbudované dle projektové dokumentace z r. 1984, tak pro ty části pozemků, na nichž se zpevněné plochy nenachází, důvody pro zamítnutí žaloby jsou v každém z těchto případů odlišné. Tam, kde se zpevněné plochy nacházejí, je důvodem pro zamítnutí žaloby nedostatek aktivní legitimace žalobců; tam, kde se zpevněné plochy nenachází, je důvodem pro zamítnutí žaloby skutečnost, že na těchto částech pozemků se žádné věci ve vlastnictví žalované, příp. věci tam žalovanou vnesené, nenachází, resp. žalovaná tyto části pozemků neužívá.45. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že judikatura ve vztahu k povaze zpevněných ploch v době od vydání zrušujícího usnesení odvolacího soudu prošla určitým vývojem, kdy oproti hledisku účelového určení zpevněných ploch je zdůrazňováno hledisko jejich stavebně technického provedení a jejich vymezení ve vztahu k pozemku, na němž jsou zbudovány. Hodnocení soudu prvního stupně, podle něhož v projednávané věci představují zpevněné plochy samostatnou věc ve smyslu § 119 odst. 2 obč. zák., považuje odvolací soud za správné; v rámci stručnosti odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožňuje. Nesdílí názor žalobců, podle něhož by v dané věci bylo účelným, považovat zpevněné plochy za součást pozemků, neboť v opačném případě je pro žalobce v podstatě nemožné postavit na jisto, kdo je vlastníkem zpevněných ploch coby samostatných věcí, když tyto nejsou předmětem jakékoliv veřejné evidence.46. Účelným se naopak jeví posoudit zpevněné plochy jako samostatné věci, stejně jak bylo učiněno v případě na ně plynně navazujících zpevněných ploch na sousedních pozemcích jiných vlastníků nacházejících se v témže uzavřeném areálu; viz řízení projednávané Okresním soudem ve Zlíně pod , sp. zn.,  ve věci žalobce , tituly před jménem,  , právnická osoba,  proti žalované , právnická osoba, . V této souvislosti však nelze přisvědčit argumentaci žalované uplatněné ve vyjádření k odvolání žalobců, že v tomto „souvisejícím“ řízení Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne , datum, , , č. j., , „výslovně přisvědčil závěru, že zpevněné plochy v areálu , adresa,  představují stavbu samostatného charakteru“. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud hodnotil závěr o charakteru zpevněných ploch coby součástí pozemků jako předčasný a soudům nižších stupňů uložil zabývat se jejich stavebně technickým provedením. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud výslovně uvedl, že otázku povahy zpevněných ploch nikterak nepředjímá. Stejně jako v řízení „, Anonymizováno, “, také v nyní projednávané věci se soud prvního stupně otázkou stavebně technického provedení zpevněných ploch zabýval, a právě s ohledem na něj posoudil zpevněné plochy jako samostatnou věc v právním slova smyslu, když současně bral v potaz i otázku účelnosti takového právního vztahu při zvážení konkrétních okolností a zachovávaných zvyklostí, tj. že zpevněné plochy na pozemcích žalobců představují jeden stavební a funkční celek se zpevněnými plochami na ostatních sousedních pozemcích jiných vlastníků v témže průmyslovém areálu.47. Ohledně hodnocení otázky nabytí vlastnického práva ke zpevněným plochám vydržením namítali žalobci v odvolání opět nekonzistentnost postupu soudu prvního stupně, když v rozsudku ze dne , datum,  pracoval s tvrzením žalobců, že jsou schopni uvést konkrétní výkony vlastnického práva od , datum, , z čehož dovodil, že k vydržení mělo dojít za účinnosti obč. zák., podle něhož je třeba naplnění podmínek posoudit, zatímco v nyní napadeném rozsudku, aniž by účastníky o změně postupu poučil, pracuje s tím, že vydržecí doba v návaznosti na argumentaci žalobců by uplynula po , datum, , pročež podmínky vydržení posuzuje podle o. z. Žalobci přitom v průběhu řízení skutková tvrzení ohledně okamžiku zahájení držby neměnili.48. Konstatování, že žalobci v průběhu řízení skutková tvrzení ohledně okamžiku zahájení držby neměnili, neodpovídá obsahu spisu. Žalobci v podání ze dne , datum,  (č. l. 167) právně hodnotí, že zpevněné plochy vydrželi podle o. z. a odkazují na přípis , Jméno žalobce A,  z roku 2006 adresovaný Pozemkovému fondu, ve kterém jako majitelé předmětných pozemků žádali o zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemky ve vlastnictví , právnická osoba, . V podání ze dne , datum,  (č. l. 307) tvrdí, že „jsou v dobré víře, že jsou vlastníky zpevněných ploch, nejméně od , datum, ; svůj právní nárok na pozemky včetně zpevněných ploch žalobci uplatňovali prostřednictvím přípisů adresovaných neoprávněným uživatelům již od roku 2000; konkrétně pak výzvy ze dne , datum,  adresované společnosti , právnická osoba,  a.s. a společnosti , právnická osoba, ., kterými dokládají první úkon, jež považují za výkon držby, s datem , datum, . V podání ze dne , datum,  (č. l. 336) žalobci upřesnili tvrzení ohledně výkonu vlastnických práv ke zpevněným plochám, přičemž ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 jej tvrdí (a dokládají) od , datum, , a ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a 1037/30 jej tvrdí od roku 1998 a dokládají od , datum, . Konečně v podání ze dne , datum,  (č. l. 815) se žalobci dovolávají vydržení ke dni , datum,  s tím, že , datum,  vyzvali společnosti , právnická osoba,  a , Anonymizováno,  ke zdržení se vstupu na pozemky a jejich užívání včetně zpevněných ploch a k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků a zpevněných ploch.49. Z uvedeného lze uzavřít, že žalobci většinově tvrdili a prokazovali výkon držby od roku 2007, pouze v jednom případě a pouze k jednomu z celkem tří pozemků tvrdili výkon držby od roku 1991.50. V souladu se závěry rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 807/2024 soud prvního stupně dovodil, že vznik vlastnického práva se v souladu s § 3028 odst. 1 a 2 o. z. posuzuje podle dosavadních předpisů jen v případě, že ke vzniku vlastnického práva došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona (před , datum, ). Vydržením vzniká vlastnické právo okamžikem uplynutí vydržecí doby. Právní posouzení vydržení vlastnického práva podle obč. zák., proto přichází v úvahu jen tehdy, pokud celá vydržecí doba podle tohoto právního předpisu měla před , datum,  uplynout, nestačí, že před , datum,  došlo k počátku vydržecí doby. Uplynula-li vydržecí doba později než , datum, , je třeba vydržení posuzovat podle o. z.51. Pro projednávanou věc z toho s ohledem na tvrzení žalobců plyne nutnost posoudit naplnění podmínek vydržení ve vztahu k pozemku p. č. 1030/27 podle obč. zák., zatímco ve vztahu k pozemkům p. č. 1030/20 a 1037/30 podle o. z. Oba právní předpisy vyžadují jako jednu z podmínek pro nabytí vlastnického práva vydržením faktický výkon držby ve smyslu faktického ovládání věci s úmyslem držet věc pro sebe; nestačí, je-li dána jen držební vůle nebo jen faktické ovládnutí věci; oba tyto prvky musí být splněny současně; musí jít o skutečný výkon práva, zpravidla respektovaný ostatními subjekty; nestačí, že někdo nároky vlastníka vůči ostatním subjektům vznáší, avšak pro jejich nesouhlas je nemůže realizovat.52. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že k vydržení (ať již podle obč. zák., či dle o. z.) nemohlo dojít pro absenci reálného výkonu vlastnických práv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem. Žalobci v řízení tvrdí a prokazují výkon vlastnických práv toliko k pozemkům pod zpevněnými plochami, nikoliv ke zpevněným plochám jako samostatným věcem. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že držba žalobců ve vztahu ke zpevněným plochám jako samostatným věcem nebyla poctivá (§ 1089 odst. 1 o. z.), pravá (§ 1090 odst. 1 o. z.) a řádná, resp. oprávněná ve smyslu § 134 odst. 1 obč. zák. Absence faktického výkonu držby je pak překážkou pro naplnění podmínek mimořádného vydržení dle § 1095 o. z.53. Odvolací námitka, že žalovaná poctivost držby žalobců nesporovala, neobstojí. Scházela-li samotná držba, nebyl důvod sporovat její poctivost; nedostatek držby žalovaná namítla.54. Držba nemůže být založena jen tím, že si žalobci mysleli, že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, ohledně nichž rozesílali přípisy a podávali žaloby. Žalobci se nechopili držby zpevněných ploch tím, že byly na jejich pozemcích zbudovány, ani tím, že jim právně bylo obnoveno užívací právo k pozemkům. Úkony, které žalobci popisují, lze považovat pouze za faktický výkon jedné ze složek vlastnického práva (nikoliv složky spočívající ve faktickém ovládání věci), a to toliko ve vztahu k pozemkům, nikoliv za faktický výkon držby zpevněných ploch.55. Přesvědčení žalobců (založené na dobové judikatuře) o tom, že zpevněné plochy jsou součástí pozemků, mohlo zakládat maximálně dobrou víru žalobců v to, že tomu tak ve skutečnosti je; nemůže však mít za následek to, že rozesílání přípisů a podávání žalob směřujících k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, bude považováno za faktický výkon držby zpevněných ploch na pozemcích zbudovaných. Žalobci sami vyvrací možnost faktické držby ve vztahu ke zpevněným plochám, poukazují-li na dlouhodobé bránění ve vstupu na jejich pozemky.56. Nepřiléhavý je v této souvislosti odkaz na řízení projednávané Obvodním soudem pro , adresa,  pod , sp. zn.,  s tím, že v něm měli být žalobci se svým nárokem úspěšní. Jak již bylo konstatováno shora, jednak je úvaha tamního soudu nesrozumitelná a nepřezkoumatelná, jednak řešení předběžné otázky tamním soudem není v nyní projednávané věci nijak závazné, jednak (a to především) tamní řízení neskončilo vydáním pravomocného rozhodnutí o věci samé.57. Lze přisvědčit argumentaci žalované, že zpevněné plochy nepředstavují drobnou úpravu terénu nebo běžné „zhodnocení“ pozemku, nýbrž samostatně stavebně provedené komunikace a manipulační plochy, které byly zhotoveny jako součást provozní infrastruktury areálu, tudíž nemohla osoba průměrného rozumu objektivně předpokládat, že se taková stavba automaticky stala vlastnictvím vlastníka pozemku, který stavbu neobjednal, nefinancoval, neprováděl, nepřevzal, ani ji následně neužíval a nespravoval. Žalobci nikdy nevykonávali faktické panství nad zpevněnými plochami a nevystupovali vůči nim způsobem, který by byl společensky vnímán jako výkon držby stavby; neměli ke zpevněným plochám faktický přístup a nemohli s nimi reálně nakládat. Žalobci se snaží směšovat výkon práv k pozemkům s údajným výkonem držby ke zpevněným plochám, což nemůže být totéž, jsou-li zpevněné plochy samostatnou stavbou.58. Pokud žalobci v rámci dovolávání se mimořádného vydržení poukazují na to, že se domnělí vlastníci zpevněných ploch (dříve snad , právnická osoba,  a.s. , adresa, , nyní vedlejší účastnice na straně žalované) v rámci obrany proti výkonu vlastnických práv žalobců v podobě vymáhání bezdůvodného obohacení za užívání zpevněných ploch nedomáhali určení, že jsou výlučnými vlastníky zpevněných ploch, lze oponovat, že vedlejší účastnice na straně žalované se dosud nedostala do situace, kdy by byla nucena aktivně se domáhat určení svého vlastnického práva ke zpevněným plochám na pozemcích žalobců. Pokud se žalobci domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání zpevněných ploch, vyřeší se otázka vlastnického práva ke zpevněným plochám v daném řízení jako otázka předběžná. Pokud žalobci nevykonávají faktickou držbu zpevněných ploch, nemá jejich skutečný vlastník důvod bránit se mimořádnému vydržení podáním příslušné žaloby, neboť do jeho vlastnického práva není „údajným držitelem“ nijak zasahováno.59. Není důvodná odvolací námitka, že soud nevyzval vedlejší účastnici k prokázání pravdivosti tvrzení, že je vlastníkem zpevněných ploch, neboť pro rozhodnutí o žalobě není rozhodné, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, nýbrž pouze to, zda jsou jimi žalobci.60. Odvolací soud nesdílí názor žalobců, že je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný, neboť nevymezuje, kdo je vlastníkem zpevněných ploch, z jakého právního titulu jsou užívány, zda tento titul opravňuje k zásahu do vlastnického práva žalobců a proč vlastnictví pozemků samo o sobě neposkytuje žalobcům ochranu. Zodpovězení uvedených otázek zcela přesahuje rámec tohoto řízení. Domáhají-li se žalobci vyklizení zpevněných ploch na svých pozemcích a zdržení se jejich užívání ze strany žalované, je pro rozhodnutí podstatné především to, jaké právo svědčí žalobcům ke zpevněným plochám, resp. zda jsou žalobci jejich vlastníky. Samotný závěr, že žalobci vlastníky zpevněných ploch nejsou, postačí k tomu, aby soud o jejich žalobě věcně rozhodl. Pro rozhodnutí o žalobě není potřeba jako předběžnou otázku řešit to, který jiný subjekt – odlišný od žalobců – je vlastníkem zpevněných ploch, příp. z jakého právního titulu jsou zpevněné plochy užívány. Vlastnictví pozemků je rozhodné pouze ve vztahu s vlastníkem zpevněných ploch, nikoliv ve vztahu s jejich pouhým uživatelem. Pokud žalobci zpevněné plochy nevlastní, nemusí je zajímat, na základě jakého titulu zpevněné plochy užívá žalovaná.61. Pokud rozhodnutí soudu prvního stupně stojí na tom, že žalobci (nejsou-li vlastníky zpevněných ploch) nejsou aktivně legitimováni domáhat se vyklizení a zdržení se užívání zpevněných ploch, pak je zcela bezpředmětné vést dokazování (hodnotit žalobci předložené důkazy) k tomu, kdo a jakým způsobem zpevněné plochy užívá.62. Soud prvního stupně vypořádal žalobní požadavek jak ve vztahu k těm částem pozemků, na nichž se zpevněné plochy nacházejí (není dána aktivní legitimace žalobců), tak k těm částem pozemků, na nichž se zpevněné plochy nenachází (z provedeného dokazování vyplynulo, že tyto části pozemků žalobců nejsou žalovanou užívány, žádné věci žalované se zde nenachází).63. V replice ze dne , datum,  žalobci v reakci na argumentaci žalované ve vyjádření k odvolání zcela účelově nově tvrdí, že se historicky domáhali plnění za neoprávněné užívání zpevněných ploch, ačkoliv obsahem všech ve věci doložených přípisů, jimiž prokazovali výkon vlastnických práv k pozemkům, za jejichž součást považovali údajně i zpevněné plochy, byly požadavky na plnění za užívání pozemků, tj. nikoliv za užívání zpevněných ploch.64. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je věcně správné, proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil výroky I. a II. napadeného rozsudku.65. Odvolací soud shledal důvodným odvolání žalobců proti nákladovým výrokům, domáhají-li se aplikace § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení ve věci úspěšné žalované a vedlejší účastnici. Důvody hodné zvláštního zřetele shledává odvolací soud ve skutečnosti, že žalovaná již od počátku řízení věděla, že stavby (ocelokolna, likusák, ČOV) i zpevněné plochy vlastní vedlejší účastnice. Žalovaná ve vyjádření k odvolání tvrdí mj.: předávacím protokolem ze dne , datum,  a kupní smlouvou ze dne , datum,  přešly stavby a zpevněné plochy na společnost , právnická osoba, ., později , Jméno žalované A, . a následně na , Jméno žalované B, . v rámci rozdělení společnosti, včetně kupní smlouvy ze dne , datum,  a zápisu o předání ze dne , datum, . Pokud by tyto informace sdělila hned v úvodu řízení, příp. v rámci předžalobního jednání, nemusel by nákladný soudní spor vůbec vzniknout. Odvolací soud proto změnil výroky III. a IV. napadeného rozsudku tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tím je vypořádáno také odvolání žalované a vedlejší účastnice proti těmto výrokům, které s ohledem na aplikaci § 150 o. s. ř. nebylo shledáno důvodným.66. Uvedené důvody hodné zvláštního zřetele se však již netýkají řízení odvolacího. Žalobci proti rozsudku podali nedůvodné odvolání v situaci, kdy žalovaná poukazuje na skutečnost, že vlastníkem zpevněných ploch je vedlejší účastnice, a vedlejší účastnice sama se k vlastnictví zpevněných ploch hlásí. O nákladech odvolacího řízení tedy bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a žalobci byli zavázáni rovným dílem nahradit náklady odvolacího řízení žalované a vedlejší účastnice.67. Náklady odvolacího řízení žalované jsou tvořeny odměnou za zastoupení a paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobců ve věci samé, účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, ), náhradou cestovních výdajů a náhradou za ztrátu času v souvislosti s účastí u jednání.68. Náklady odvolacího řízení vedlejší účastnice na straně žalované jsou tvořeny odměnou za zastoupení a paušální náhradou hotových výdajů za jeden úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne , datum, ), náhradou cestovních výdajů a náhradou za ztrátu času v souvislosti s účastí u jednání.69. Výše tarifní hodnoty pro výpočet odměny činí 20.000 Kč, jež představuje součet tarifních hodnot za řízení o vyklizení nemovitostí (10.000 Kč dle § 9 odst. 1 AT) a za řízení o zdržení se užívání (10.000 Kč dle § 9 odst. 1 AT) dle § 12 odst. 3 AT. Ohledně aplikace § 9 odst. 1 AT srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 684/2016.70. Podle § 12 odst. 4 AT je za úkon účast u jednání, jež představuje společný úkon při zastupování dvou účastníků, snížena mimosmluvní odměna u každého účastníka o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení. Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025.71. Plná odměna z tarifní hodnoty 20.000 Kč činí 1.900 Kč; tato náleží zástupci žalované za úkon vyjádření k odvolání. Snížená odměna pro každého z účastníků zastoupených týmž zástupcem za úkon účast u jednání odvolacího soudu činí 1.710 Kč.72. Dle § 13 odst. 1, 4 AT náleží zástupci paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z úkonů právní služby.73. V souvislosti s účastí na jednání vynaložil zástupce obou účastníků cestovní výdaje ve výši 4.899 Kč za jízdu osobním automobilem s průměrnou spotřebou 5,5 l NM / 100 km ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Zlína a zpět, tj. 630 km, při ceně NM 34,10 Kč / 1 l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb. a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč / 1 km dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.74. Dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT náleží zástupci náhrada za promeškaný čas ve výši 12 × 150 Kč = 1.800 Kč.75. Náklady odvolacího řízení žalované činí 1.900 Kč + 450 Kč + 1.710 Kč + 225 Kč (1/2 z 450 Kč) + 2.449,50 Kč (½ z 4.899 Kč) + 900 Kč (1/2 z 1.800 Kč) = 7.634,50 Kč.76. Náklady odvolacího řízení vedlejší účastnice na straně žalované činí 1.710 Kč + 225 Kč (1/2 z 450 Kč) + 2.449,50 Kč (½ z 4.899 Kč) + 900 Kč (1/2 z 1.800 Kč) = 5.284,50 Kč.77. V souladu s § 140 odst. 1 věta druhá, § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. zaplatí tyto společné náklady žalobci rovným dílem k rukám zástupce žalované a vedlejší účastnice ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud shledá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebudou-li povinnosti tímto rozhodnutím uložené splněny dobrovolně, může se oprávněný domáhat jejich splnění prostřednictvím exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:58.Co.49.2026.1","publishedAt":"2026-10-02","decisionAt":"2026-05-28","caseNumber":{"senate":58,"registry":"Co","index":49,"year":2026,"pageNumber":1033},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Robert","lastName":"Pazderský","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o vyklizení nemovitostí a zdržení se užívání, o odvolání žalobců, žalované a vedlejší účastnice na straně žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 11. 2025, č. j. 35 C 317/2015-955","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":35,"registry":"C","index":317,"year":2015,"pageNumber":955},"affectedDate":"2025-11-03","courtCode":"OSZL","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"119","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"134","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"987","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"992","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1040","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1042","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1089","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1090","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1091","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1096","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VECNA_BREMENA","NEBYTOVY_PROSTOR","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","DOKAZOVANI","JISTOTA","SPOLUVLASTNICTVI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","DRZBA","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI","SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","PASIVNI_LEGITIMACE","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}