{"uuid":"1c57ef2f-de06-45f1-b1f2-a3d749175c33","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem Mgr. Markem Dejmkem sídlem Perlová 7, 301 00 Plzeň","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 6 000 0000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 95 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 5 904 800 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 95 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 5 904 800 Kč, se zamítá.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svoji žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 31 485 208 Kč. Svůj nárok opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím usnesením Policie ČR ze dne 15. 2. 2013, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vznikla nemajetková újma ve výši 25 000 000 Kč a majetková újmy ve výši 485 208 Kč. Dále svůj nárok co do výše 6 000 000 Kč opíral o nesprávný úřední postup, nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v Rokycanech (dále též „OS“) pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"(dále též „původní řízení“). K tomu zdůraznil, že sám žalobce neučinil nic, co by řízení mělo zdržet a orgány činné v trestním řízení měly více jak 12 let na to, aby o skutku meritorně rozhodly. Žalobce uváděl, že promlčení zavinily výlučně orgány činné v trestním řízení. Konkrétně poukázal na nekvalitní a neprofesionální práci policie. Tvrdil přitom, že jeho trestní stíhání bylo postaveno na nezákonných a z části dokonce i úmyslně zfalšovaných důkazech. Žalobce upozorňoval i na znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl zpracován dle žalobce nezákonně a na základě zfalšovaných důkazů. Pochybení spatřoval žalobce i na straně Krajského soudu v Plzni coby soudu odvolacího, který nařídil výslech zemřelé svědkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává. Poukázala přitom na § 12 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 37 C 18/2025-74, když žalobu zamítl. Městský soud v Praze coby odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97, rozsudek soudu I. stupně co do částky 25 485 208 Kč potvrdil, Co do částky 6 000 000 Kč (pokud jde o nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou původního řízení) zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně přitom uložil, aby se opětovně zabýval otázkou přiměřeného zadostiučinění, které by se dle odvolacího soudu mělo poskytnout v penězích s přihlédnutím k tomu, že žalobci se již satisfakce dostalo, a to v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne 7. 5. 2024. Tato žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne 7. 11. 2024, které bylo žalobci doručeno téhož dne. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a za toto se žalobci omluvila. Odškodnění v penězích nicméně poskytnout odmítla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil následující. Dne 18. 10. 2011, 22. 2. 2012, 1. 3. 2012 a 22. 3. 2012 učiněny záznamy o zahájení úkonů trestního řízení. Dne 16. 12. 2011 zajištěny účty společnosti žalobce na základě t.ř. Dne 2. 1. 2012 zamítnuta námitka podjatosti žalobce vůči policejnímu orgánu. Dne 21. 2. 2012 provedeny prohlídky prostor. Dne 6. 3. 2012 vrácen externí disk. Dne 14. 3. 2012 sepsán protokol o provedení soupisu zajištěných věcí při prohlídkách. Dne 16. 3. 2012 spojeny trestní věci žalobce ke společnému řízení, vše nadále projednáváno pod č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 29. 5. 2012 zrušeno zajištění peněžních prostředků. Dne 15. 2. 2013 zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", přestože věděl nejpozději k 31. 12. 2010, že tato společnost je v úpadku, tak v období od 31. 12. 2010 do 24. 11. 2011 nehradil splatné závazky poměrně a rovnoměrně, nýbrž některé věřitele zvýhodňoval přednostním splácením pohledávek, v důsledku čehož úmyslně zvýhodnil část věřitelů o celkovou částku 17 514 723,11 Kč, tedy o tuto částku zmařil uspokojení ostatních věřitelů, 150 věřitelů bylo zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno žalobci dne 18. 2. 2013. Dne 25. 2. 2013 zaslána blanketní stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání. Dne 20. 3. 2013 stížnost odůvodněna. Dne 29. 4. 2013 stížnost odmítnuta. Dne 3. 9. 2013 zamítnuta ústavní stížnost žalobce. Dne 17. 10. 2012 předložen KSZ v Plzni návrh na zajištění majetku od poškozeného, přičemž tento návrh byl zamítnut. Dne 21. 5. 2013 vyslechnut obviněný. Dne 25. 1. 2012 podal vysvětlení obviněný. Dne 1. 3. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, znalec žádal o prodloužení lhůty s ohledem na složitost. Na č. l. 915-1292 znalecký posudek z oboru kybernetika. Dne 13. 7. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Dne 20. 7. 2012 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a ekonomická odvětví různá. Na č. l. 1350-1452 znalecký posudek, posouzení hospodářské situace + doplněk. Dne 9. 1. 2013 vyslechnut ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na č. l. 1459-2438 poučení poškozených. Dne 4. 11. 2013 vyrozuměn žalobce o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 18. 11. 2013 bylo umožněno prostudovat spis obviněnému. Dne 25. 11. 2013 podán návrh na podání obžaloby pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne 19. 12. 2013 podána obžaloba k Okresnímu soudu v Rokycanech. Dne 3. 1. 2014 voláno k hlavnímu líčení na 11. 2. 2014. Mezitím připojeno několik poškozených. Na hlavním líčení dne 11. 2. 2014 přednesena obžaloba, obžalovaný nevypovídal, vyslechnut poškozený jako svědek, čteno několik desítek návrhů poškozených, vyslechnut svědek, vyslechnut znalec, odročeno na 25. 2. 2014. Na hlavní líčení dne 25. 2. 2014 voláni znalci. Dne 24. 2. 2014 vydáno opatření o doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 24. 2. 2014 hlavní líčení odvoláno. Dne 17. 3. 2014 došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Neznámého data voláno na hlavní líčení dne 15. 5. 2014. Dne 28. 4. 2014 a 9. 5. 2014 dodány znalecké posudky z oboru písmoznalectví znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (2x posudky na objednávku žalobce). Na hlavním líčení dne 15. 5. 2014 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na hlavním líčení dne 16. 5. 2014 vyslechnut svědek, odročeno na 10. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 vyslechnuto 5 svědků, provedeno několik desítek šanonů či desek důkazů, odročeno na 16. 9. 2014. Dne 2. 7. 2014 přibrána znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" týkající se podpisu na deskách. Dne 9. 9. 2014 dodán posudek z písmoznalectví znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na hlavním líčení dne 16. 9. 2014 vyslechnuta znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", odročeno na 9. 10. 2014. Dne 8. 10. 2014 vydáno opatření, aby ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypracoval doplněk posudku z oboru kybernetika. Hlavní líčení odvoláno. Dne 6. 11. 2014 došlo doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na hlavním líčení dne 25. 11. 2014 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyslechnut svědek, jednání odročeno na neurčito. Dne 3. 2. 2015 přibrán znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z oboru Kybernetika, výpočetní technika. Dne 19. 2. 2015 doplněno o jeden další znalecký úkol. Dne 3. 4. 2015 došel soudu znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 13. 4. 2015 voláno na HL dne 5. 5. 2015. Na hlavním líčení dne 5. 5. 2015 vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyslechnuti 3 svědci, přerušeno do 6. 5. 2015, kde byl vyslechnut svědek, předloženo k nahlédnutí několik listin, vyhlášen zprošťující rozsudek, přičemž desítky přihlášených poškozených bylo odkázano na občanskoprávní řízení. Dne 3. 6. 2015 odůvodněno odvolání státního zástupce. Dne 10. 6. 2015 odvolání rozesláno. Dne 17. 6. 2015 spis předložen Krajskému soudu v Plzni. Dne 7. 9. 2015 rozsudek I. stupně zrušen, neboť zdaleka neprovedl všechny potřebné a dostupné důkazy, u každého z věřitelů je nutno zjistit a prokázat, kdy přesně pohledávka vznikla, z jakého důvodu, na podkladě jaké faktury, splatnost, jaký má charakter, a zda byla konkrétní částka věřiteli uhrazena popřípadě v jakém rozsahu (150 věřitelů zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným). Dne 30. 9. 2015 voláno k HL na 5. 11. 2015, 8. 12. 2015, 14. 1. 2016, 11.-12.2. 2016, 10.-11.3. 2016. Na hlavním líčení dne 5. 11. 2015 čten obsah protokolů z HL, vyslechnuti 2 svědci, odročeno na 14. 1. 2016. Jednání odvoláno z důvodu, že doposud nebyly předloženy důkazy OSZ a nelze očekávat, že budou v termínu předloženy. Odvoláno hlavní líčení také na březen, neboť nebyly dodány důkazy od PČR. Dne 24. 5. 2016 PČR sdělila, že od insolvenčního správce zajistila seznam věřitelů, dále provedla rozeslání žádostí o součinnost cca 300 subjektům, dochází k osobním jednáním, telefonickým dotazům, nedošlých odpovědí je zatím cca 30 %, zároveň probíhá vyhodnocování došlých odpovědí. Dne 16. 8. 2016 sděleno, že je hotová tabulka časové osy dle požadavku se seznamem pohledávek s doklady zvýhodněných věřitelů, stále se čeká na odpověď cca 10 věřitelů. Dne 1. 11. 2016 PČR sdělila, že bylo provedeno zařazení došlých podkladů, cca 5 svazků, někteří věřitelé zaslali jen část požadovaného, některé zaslaly pouze skutečné úhrady, jiné jen neuhrazené pohledávky a některé nezaslali nic, PČR provádí doplňování materiálů u cca 60 subjektů. Dne 10. 1. 2017 požádán OSZ o součinnost, že je třeba sestavit přehled všech věřitelů s časovou osou dle pokynu KS v Plzni. Dne 13. 2. 2017 požadován přehled všech věřitelů od OSZ. Dne 20. 3. 2017 OSZ zaslalo soudu přehled vyhotovený PČR. Dne 26. 4. 2017 vyžádán insolvenční spis. Ke dni 2. 6. 2017 nebyl insolvenční spis zaslán. Dne 7. 6. 2017 zaslán dotaz na insolvenčního správce. Dne 14. 6. 2017 vydáno opatření k doplnění znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 22. 12. 2017 prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku z důvodu složitosti a vytíženosti znalce do 28. 2. 2018. Dne 14. 3. 2018 došel soudu doplněk znaleckého posudku. Dne 16. 4. 2018 voláno na HL na 17. 5. 2018, 19. 6. 2018, 4. 9. 2018, 5. 9. 2018, 6. 9. 2018. Na hlavním líčení dne 17. 5. 2018 čten podstatný obsah protokolů z HL, vyslechnut znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", na žádost obhájce termín 19. 6. 2018 zrušen. Na HL dne 4. 9. 2018 dovyslechnut ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dáno k nahlédnutí několik desítek listin, vyslechnut obžalovaný. Na HL dne 5. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin. Na HL dne 6. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin, HL odročeno na 18. 10. 2018, 15. 11. 2018, 22. 11. 2018, 6. 12. 2018, 13. 12. 2018, 10. 1. 2019, 17. 1. 2019. Na HL dne 15. 11. 2018 vyslechnuti 4 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 22. 11. 2018 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 6. 12. 2018 vyslechnuti 3 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 13. 12. 2018 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů, dále stanoveny další termíny HL: 7. 2. 2019, 14. 2. 2019, 21. 2. 2019, 14. 3. 2019, 21. 3. 2019, 4. 4. 2019, 11. 4. 2019. Na HL dne 10. 1. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 17. 1. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 2. 2019 vyslechnut svědek. Na HL dne 21. 2. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 3. 2019 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 21. 3. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 11. 4. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek, Na HL dne 13. 6. 2019 s ohledem na změnu senátu čten podstatný obsah protokolů z hlavního líčení, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 18. 7. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 8. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 5. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 12. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 26. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 15. 11. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 11. 2019 provedeny desítky listinných důkazů, vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 5. 12. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 24. 1. 2020 vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 13. 2. 2020 vyslechnut svědek. Dne 3. 3. 2020 osloveny znalecké ústavy. Dne 31. 3. 2020 urgována ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zda je ochotná a schopná vypracovat znalecký posudek. Ke dni 22. 5. 2020 nedošla odpověď univerzity, načež odpověď urgována. Dne 23. 6. 2020 univerzita sdělila, že posudek je schopná zpracovat. Dne 9. 7. 2020 přibrán znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", strany vyrozuměny a dotázány, zda mají proti znaleckému ústavu námitky. Dne 29. 7. 2020 obhájce sdělil, že nikoli, přičemž návrhy otázek zašle do 31. 8. 2020. Dne 15. 9. 2020 urgovány strany o návrhy znaleckých otázek. Dne 21. 9. 2020 zaslal návrhy obžalovaný. Dne 24. 9. 2020 ustanoven znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nechť do 1 roku zpracuje znalecký posudek z oboru ekonomika. Dne 14. 10. 2020 státní zástupce obeznámen, že jeho námitky nejsou důvodné. Dne 19. 10. 2020 spis zaslán znaleckému ústavu. Dne 2. 9. 2021 znaleckému ústavu sděleno, že na vypracování posudku trvá na dotaz znaleckého ústavu s ohledem na pochybnosti stran ohledně spolehlivosti podkladových materiálů. Dne 29. 11. 2021 požádáno o prodloužení lhůty k vypracování posudku do 30. 4. 2022 s ohledem na velké množství podkladů, které ještě ke všemu musejí být hodnoceny z hlediska použitelnosti, žádosti vyhověno. Z důvodu pozitivního PCR testu a s tím související povinnou izolací a karanténou tvůrců znaleckého posudku znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty do 31. 8. 2022, žádosti vyhověno. Vzhledem k velkému objemu podkladů požádáno o prodloužení lhůty do 31. 10. 2022, žádosti vyhověno. Dne 31. 10. 2022 předložen znalecký posudek soudu. Dne 7. 11. 2022 znalecký posudek rozeslán, nařízeno HL na 19. 1. 2023. Na HL dne 19. 1. 2023 čteny krátce protokoly o HL, provedeno několik listin, vyslechnuti znalci ze znaleckého ústavu, za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku HL odročeno na neurčito. Dne 6. 2. 2023 přibranému znaleckému ústavu uloženo, aby vypracoval doplněk znaleckého posudku ve lhůtě 4 měsíců. Dne 15. 2. 2023 zaslány materiály znaleckému ústavu. Dne 24. 3. 2023 přibrán znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve lhůtě dvou měsíců. Na žádost univerzity lhůta k podání posudku prodloužena do 31. 7. 2023 z důvodu rozsáhlosti věci, nevyhověno, z důvodu běhu promlčecí lhůty. Dne 29. 5. 2023 došel soudu posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (revizní). Dne 31. 5. 2023 posudek rozeslán. Dne 30. 6. 2023 předložen posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", voláno k HL na 18. 8. 2023. HL odvoláno, neboť znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezaslal kompletní posudek. Dne 17. 8. 2023 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" požádána o komplexní revizi doplňku posudku. Dne 26. 9. 2023 došel revizní posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 27. 9. 2023 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělila, že znalecký posudek ještě není hotov, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" upozorněna, že lhůta uplynula a že soud posudek nutně potřebuje, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" přislíbila vyhotovení znaleckého posudku do 9. 10. 2023. Dne 12. 10. 2023 došel doplněk 2 ke znaleckému posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na HL dne 7. 11. 2023 vyslechnuti znalci, vyhlášen zprošťující rozsudek podle § 226 písm. b) t.ř., poškození odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 28. 11. 2023 došlo doplněné odvolání státního zástupce. Dne 29. 11. 2023 odvolání rozesláno. Dne 21. 12. 2023 OS v Rokycanech trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo trestní stíhání promlčeno. Dne 22. 12. 2023 podána stížnost státního zástupce. Dne 3. 1. 2024 stížnost doplněna. Dne 26. 1. 2024 věc předložena Krajskému soudu v Plzni. Dne 1. 2. 2024 KS zrušil usnesení Okresního soudu v Rokycanech, kterým bylo zastaveno trestní stíhání, neboť stejného dne před rozhodnutím o stížnosti rozhodl o odvolání proti rozsudku, kde trestní stíhání obžalovaného zastavil, neboť bylo promlčeno, a to usnesením č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v právní moci 1. 2. 2024. Dne 10. 4. 2024 přiznáno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" znalečné. Dne 11. 6. 2024 rozhodnutí o znalečném odvolacím soudem zrušeno, neboť je dostatečně neodůvodněné, tedy nepřezkoumatelné. Dne 25. 6. 2024 znovu rozhodnuto o znalečném, v právní moci 2. 7. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené žalobcem. K tomu soud uvádí, že nepřihlížel ke změně žalobních tvrzení obsažených v podání žalobce ze dne 17. 12. 2025. Ke změně těchto žalobních tvrzení totiž došlo až poté, co bylo řízení zkoncentrováno ve smyslu § 118b o. s. ř. (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010). Jinými slovy řečeno, žalobce ve své žalobě původně ve své žalobě popisoval dopady samotného trestního stíhání do svého života. V podání ze dne 17. 12. 2025 pak tyto dopady začal spojovat nikoliv se samotným trestním stíháním, nýbrž s délkou tohoto trestního stíhání. Podle soudu nicméně k této změně tvrzení není namístě přihlížet, jak bylo osvětleno výše. Nadto u řady těchto tvrzení je zřejmé, že dotčená újma byla způsobena samotným řízení; nikoliv jeho délkou. Po zásahu odvolacího soudu je nicméně žalobce odškodňován nikoliv za skutečnost, že se řízení vedlo, nýbrž kvůli tomu, že trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobce svojí žalobou domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou jeho trestního stíhání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne 18. 2. 2013, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení jeho trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 1. 2. 2024, kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 10 let a 11 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, dle něhož „[V] případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Trestní stíhání probíhalo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako standardně obtížné (resp. složité). Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. Naopak jako mimořádně složitou hodnotí soud věc po skutkové stránce. Ve věci byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnou (resp. složitou).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K tomu soud uvádí, že složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, jednak složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2138/2009). Posuzování řízení z hlediska počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1680/2023). V projednávané věci se soud domnívá, že není namístě hodnotit počet instancí, v nichž byla věc řešena, v neprospěch strany žalující. Rozhodnutí soudu I. stupně totiž byla rušena pro nepřezkoumatelnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Pokud jde o význam řízení, vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, jej soud hodnotí jako standardní. Sice se jednalo o trestní řízení, což dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR již samo o sobě povahou svého předmětu zakládá vyšší význam pro žalobce, jinými slovy zvýšený význam se presumuje (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011); nicméně s ohledem na to, že žalobce byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, je namístě uvažovat o standardním významu původního řízení pro jeho osobu (k tomu viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých „typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal, že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a to v období od 5. 11. 2015 (kdy bylo odvoláno jednání) do 16. 4. 2018 (kdy bylo voláno k hlavnímu líčení). Je sice pravda, že v mezidobí byly obstarávány důkazy, avšak délka obstarávání těchto důkazů byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila. Žalovaná nicméně argumentovala, že považuje za dostatečné odškodnění samotné konstatování porušení práva a omluvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Zdůrazňuje se, že samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) byť spojené s omluvou je dostatečné jen ve výjimečných případech (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 843/2017, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4689/2015, ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3305/2015, ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3793/2016, ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4012/2016, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2101/2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Shora citovaná judikatura přitom stanoví, že konkrétní specifické okolnosti mohou odůvodnit přiznání i přiměřeného zadostiučinění v penězích (i v těch případech, kdy bylo trestní stíhání zastaveno z toho důvodu promlčení trestní odpovědnosti). V projednávané věci pak odvolací soud dovodil, že je namístě přiznat odškodnění v penězích (viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu částkou 95 200 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 16 000 Kč za první dva roky řízení a 16 000 za každý další rok řízení (tj. za 10 let řízení 144 000 Kč a za dalších 9 měsíců řízení 14 667 Kč). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení soud nepovažuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat. Soud nicméně nevolil ani nejnižší možnou základní částku, neboť původní řízení přesáhlo délku 10 let a rozhodně jej nelze označit za nikterak krátké (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1320/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. K tomu soud uvádí, že nenavyšoval základní částku s ohledem na měnící se hospodářské poměry a ani k této otázce neprováděl žádné dokazování. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011 (viz nejnověji rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2356/2024 a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/25).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Vypočtená základní částka ve výši 158 667 Kč byla ponížena o 40 % z důvodu složitosti. Dále byla ponížena o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Soud přitom nehodnotil v neprospěch žalobce skutečnost, že řízení bylo vedeno opakovaně vedeno před soudem I. stupně (viz bod 20 tohoto rozsudku). Vypočtená základní částka byla navýšena naopak o 10 % z důvodu suboptimálního postupu soudů v původním řízení. Soud na tomto kritériu nevolil vyšší ohodnocení, neboť žalobce je odškodňován za celou délku původního řízení, nikoliv jen za úseky zatížené průtahy, resp. suboptimálním postupem. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 40 %, tj. na výslednou částku 95 200 Kč. Dlužno poznamenat, že jakkoliv typově patří původní řízení mezi ta řízení, která mají pro účastníky vyšší význam, soud nijak nenavyšoval vypočtenou základní částku z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce, když soud zohlednil v intencích rozhodnutí odvolacího soudu tu skutečnost, že žalobce byl již kompenzováni zastavením trestního stíhání (viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. uložil žalované zaplatit částku 95 200 Kč a ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, který měla ve věci jenom zcela nepatrný neúspěch, plnou náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva. Výrok o náhradě nákladů řízení je rovněž odůvodněn § 151 odst. 3 o. s. ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 700 Kč odpovídající paušální náhradě za 6 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 24. 4. 2025 a příprava na jednání, vyjádření k odvolání, účast na jednání dne 26. 11. 2025, účast na jednání dne 18. 12. 2025). Soud přitom vycházel z hodnoty paušální náhrady 450 Kč za jeden úkon. Jinak řečeno, soud v projednávané věci neaplikoval vyhlášku č. 254/2015 Sb., a to pro její rozpor s ústavním pořádkem, a namísto toho postupoval analogicky podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že v případě žalované přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 advokátního tarifu. „Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon „převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako „příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako „příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon „příprava na věc“. K tomu se odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. I. ÚS 1773/24.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Lhůta k plnění byla ve výroku I. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svoji žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 31 485 208 Kč. Svůj nárok opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím usnesením Policie ČR ze dne 15. 2. 2013, č. j. , Anonymizováno, , vznikla nemajetková újma ve výši 25 000 000 Kč a majetková újmy ve výši 485 208 Kč. Dále svůj nárok co do výše 6 000 000 Kč opíral o nesprávný úřední postup, nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu v Rokycanech (dále též „OS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). K tomu zdůraznil, že sám žalobce neučinil nic, co by řízení mělo zdržet a orgány činné v trestním řízení měly více jak 12 let na to, aby o skutku meritorně rozhodly. Žalobce uváděl, že promlčení zavinily výlučně orgány činné v trestním řízení. Konkrétně poukázal na nekvalitní a neprofesionální práci policie. Tvrdil přitom, že jeho trestní stíhání bylo postaveno na nezákonných a z části dokonce i úmyslně zfalšovaných důkazech. Žalobce upozorňoval i na znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , který byl zpracován dle žalobce nezákonně a na základě zfalšovaných důkazů. Pochybení spatřoval žalobce i na straně Krajského soudu v Plzni coby soudu odvolacího, který nařídil výslech zemřelé svědkyně.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává. Poukázala přitom na § 12 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“).3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 37 C 18/2025-74, když žalobu zamítl. Městský soud v Praze coby odvolací soud svým rozhodnutím ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97, rozsudek soudu I. stupně co do částky 25 485 208 Kč potvrdil, Co do částky 6 000 000 Kč (pokud jde o nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou původního řízení) zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soudu I. stupně přitom uložil, aby se opětovně zabýval otázkou přiměřeného zadostiučinění, které by se dle odvolacího soudu mělo poskytnout v penězích s přihlédnutím k tomu, že žalobci se již satisfakce dostalo, a to v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne 7. 5. 2024. Tato žádost byla vypořádána stanoviskem žalované ze dne 7. 11. 2024, které bylo žalobci doručeno téhož dne. V tomto stanovisku žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením vedeným u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. , Anonymizováno,  a za toto se žalobci omluvila. Odškodnění v penězích nicméně poskytnout odmítla.6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).7. Ze spisu Okresního soudu v Rokycanech vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno,  soud zjistil následující. Dne 18. 10. 2011, 22. 2. 2012, 1. 3. 2012 a 22. 3. 2012 učiněny záznamy o zahájení úkonů trestního řízení. Dne 16. 12. 2011 zajištěny účty společnosti žalobce na základě t.ř. Dne 2. 1. 2012 zamítnuta námitka podjatosti žalobce vůči policejnímu orgánu. Dne 21. 2. 2012 provedeny prohlídky prostor. Dne 6. 3. 2012 vrácen externí disk. Dne 14. 3. 2012 sepsán protokol o provedení soupisu zajištěných věcí při prohlídkách. Dne 16. 3. 2012 spojeny trestní věci žalobce ke společnému řízení, vše nadále projednáváno pod č. j. , Anonymizováno, . Dne 29. 5. 2012 zrušeno zajištění peněžních prostředků. Dne 15. 2. 2013 zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti , právnická osoba, , přestože věděl nejpozději k 31. 12. 2010, že tato společnost je v úpadku, tak v období od 31. 12. 2010 do 24. 11. 2011 nehradil splatné závazky poměrně a rovnoměrně, nýbrž některé věřitele zvýhodňoval přednostním splácením pohledávek, v důsledku čehož úmyslně zvýhodnil část věřitelů o celkovou částku 17 514 723,11 Kč, tedy o tuto částku zmařil uspokojení ostatních věřitelů, 150 věřitelů bylo zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno žalobci dne 18. 2. 2013. Dne 25. 2. 2013 zaslána blanketní stížnost žalobce proti zahájení trestního stíhání. Dne 20. 3. 2013 stížnost odůvodněna. Dne 29. 4. 2013 stížnost odmítnuta. Dne 3. 9. 2013 zamítnuta ústavní stížnost žalobce. Dne 17. 10. 2012 předložen KSZ v Plzni návrh na zajištění majetku od poškozeného, přičemž tento návrh byl zamítnut. Dne 21. 5. 2013 vyslechnut obviněný. Dne 25. 1. 2012 podal vysvětlení obviněný. Dne 1. 3. 2012 přibrán znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, znalec žádal o prodloužení lhůty s ohledem na složitost. Na č. l. 915-1292 znalecký posudek z oboru kybernetika. Dne 13. 7. 2012 přibrán znalec , jméno FO,  k podání znaleckého posudku z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Dne 20. 7. 2012 přibrán znalec , jméno FO,  z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence a ekonomická odvětví různá. Na č. l. 1350-1452 znalecký posudek, posouzení hospodářské situace + doplněk. Dne 9. 1. 2013 vyslechnut , jméno FO, . Na č. l. 1459-2438 poučení poškozených. Dne 4. 11. 2013 vyrozuměn žalobce o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 18. 11. 2013 bylo umožněno prostudovat spis obviněnému. Dne 25. 11. 2013 podán návrh na podání obžaloby pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1 a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne 19. 12. 2013 podána obžaloba k Okresnímu soudu v Rokycanech. Dne 3. 1. 2014 voláno k hlavnímu líčení na 11. 2. 2014. Mezitím připojeno několik poškozených. Na hlavním líčení dne 11. 2. 2014 přednesena obžaloba, obžalovaný nevypovídal, vyslechnut poškozený jako svědek, čteno několik desítek návrhů poškozených, vyslechnut svědek, vyslechnut znalec, odročeno na 25. 2. 2014. Na hlavní líčení dne 25. 2. 2014 voláni znalci. Dne 24. 2. 2014 vydáno opatření o doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Dne 24. 2. 2014 hlavní líčení odvoláno. Dne 17. 3. 2014 došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Neznámého data voláno na hlavní líčení dne 15. 5. 2014. Dne 28. 4. 2014 a 9. 5. 2014 dodány znalecké posudky z oboru písmoznalectví znalce , jméno FO,  (2x posudky na objednávku žalobce). Na hlavním líčení dne 15. 5. 2014 vyslechnut znalec , jméno FO, , znalec , jméno FO, , na hlavním líčení dne 16. 5. 2014 vyslechnut svědek, odročeno na 10. 6. 2014. Na hlavním líčení dne 10. 6. 2014 vyslechnuto 5 svědků, provedeno několik desítek šanonů či desek důkazů, odročeno na 16. 9. 2014. Dne 2. 7. 2014 přibrána znalkyně , Anonymizováno,  týkající se podpisu na deskách. Dne 9. 9. 2014 dodán posudek z písmoznalectví znalkyně , Anonymizováno, . Na hlavním líčení dne 16. 9. 2014 vyslechnuta znalkyně , Anonymizováno, , odročeno na 9. 10. 2014. Dne 8. 10. 2014 vydáno opatření, aby , jméno FO,  vypracoval doplněk posudku z oboru kybernetika. Hlavní líčení odvoláno. Dne 6. 11. 2014 došlo doplnění znaleckého posudku , jméno FO, . Na hlavním líčení dne 25. 11. 2014 vyslechnut znalec , jméno FO, , vyslechnut svědek, jednání odročeno na neurčito. Dne 3. 2. 2015 přibrán znalec , jméno FO,  z oboru Kybernetika, výpočetní technika. Dne 19. 2. 2015 doplněno o jeden další znalecký úkol. Dne 3. 4. 2015 došel soudu znalecký posudek , jméno FO, . Dne 13. 4. 2015 voláno na HL dne 5. 5. 2015. Na hlavním líčení dne 5. 5. 2015 vyslechnut znalec , jméno FO,  a znalec , Anonymizováno, , vyslechnuti 3 svědci, přerušeno do 6. 5. 2015, kde byl vyslechnut svědek, předloženo k nahlédnutí několik listin, vyhlášen zprošťující rozsudek, přičemž desítky přihlášených poškozených bylo odkázano na občanskoprávní řízení. Dne 3. 6. 2015 odůvodněno odvolání státního zástupce. Dne 10. 6. 2015 odvolání rozesláno. Dne 17. 6. 2015 spis předložen Krajskému soudu v Plzni. Dne 7. 9. 2015 rozsudek I. stupně zrušen, neboť zdaleka neprovedl všechny potřebné a dostupné důkazy, u každého z věřitelů je nutno zjistit a prokázat, kdy přesně pohledávka vznikla, z jakého důvodu, na podkladě jaké faktury, splatnost, jaký má charakter, a zda byla konkrétní částka věřiteli uhrazena popřípadě v jakém rozsahu (150 věřitelů zvýhodněných oproti 100 věřitelům poškozeným). Dne 30. 9. 2015 voláno k HL na 5. 11. 2015, 8. 12. 2015, 14. 1. 2016, 11.-12.2. 2016, 10.-11.3. 2016. Na hlavním líčení dne 5. 11. 2015 čten obsah protokolů z HL, vyslechnuti 2 svědci, odročeno na 14. 1. 2016. Jednání odvoláno z důvodu, že doposud nebyly předloženy důkazy OSZ a nelze očekávat, že budou v termínu předloženy. Odvoláno hlavní líčení také na březen, neboť nebyly dodány důkazy od PČR. Dne 24. 5. 2016 PČR sdělila, že od insolvenčního správce zajistila seznam věřitelů, dále provedla rozeslání žádostí o součinnost cca 300 subjektům, dochází k osobním jednáním, telefonickým dotazům, nedošlých odpovědí je zatím cca 30 %, zároveň probíhá vyhodnocování došlých odpovědí. Dne 16. 8. 2016 sděleno, že je hotová tabulka časové osy dle požadavku se seznamem pohledávek s doklady zvýhodněných věřitelů, stále se čeká na odpověď cca 10 věřitelů. Dne 1. 11. 2016 PČR sdělila, že bylo provedeno zařazení došlých podkladů, cca 5 svazků, někteří věřitelé zaslali jen část požadovaného, některé zaslaly pouze skutečné úhrady, jiné jen neuhrazené pohledávky a některé nezaslali nic, PČR provádí doplňování materiálů u cca 60 subjektů. Dne 10. 1. 2017 požádán OSZ o součinnost, že je třeba sestavit přehled všech věřitelů s časovou osou dle pokynu KS v Plzni. Dne 13. 2. 2017 požadován přehled všech věřitelů od OSZ. Dne 20. 3. 2017 OSZ zaslalo soudu přehled vyhotovený PČR. Dne 26. 4. 2017 vyžádán insolvenční spis. Ke dni 2. 6. 2017 nebyl insolvenční spis zaslán. Dne 7. 6. 2017 zaslán dotaz na insolvenčního správce. Dne 14. 6. 2017 vydáno opatření k doplnění znaleckého posudku , jméno FO, . Dne 22. 12. 2017 prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku z důvodu složitosti a vytíženosti znalce do 28. 2. 2018. Dne 14. 3. 2018 došel soudu doplněk znaleckého posudku. Dne 16. 4. 2018 voláno na HL na 17. 5. 2018, 19. 6. 2018, 4. 9. 2018, 5. 9. 2018, 6. 9. 2018. Na hlavním líčení dne 17. 5. 2018 čten podstatný obsah protokolů z HL, vyslechnut znalec , jméno FO, , na žádost obhájce termín 19. 6. 2018 zrušen. Na HL dne 4. 9. 2018 dovyslechnut , jméno FO, , dáno k nahlédnutí několik desítek listin, vyslechnut obžalovaný. Na HL dne 5. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin. Na HL dne 6. 9. 2018 dáno k nahlédnutí několik desítek listin, HL odročeno na 18. 10. 2018, 15. 11. 2018, 22. 11. 2018, 6. 12. 2018, 13. 12. 2018, 10. 1. 2019, 17. 1. 2019. Na HL dne 15. 11. 2018 vyslechnuti 4 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 22. 11. 2018 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 6. 12. 2018 vyslechnuti 3 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 13. 12. 2018 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů, dále stanoveny další termíny HL: 7. 2. 2019, 14. 2. 2019, 21. 2. 2019, 14. 3. 2019, 21. 3. 2019, 4. 4. 2019, 11. 4. 2019. Na HL dne 10. 1. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 17. 1. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 2. 2019 vyslechnut svědek. Na HL dne 21. 2. 2019 vyslechnuti 2 svědci, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 14. 3. 2019 vyslechnut svědek, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 21. 3. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 11. 4. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek, Na HL dne 13. 6. 2019 s ohledem na změnu senátu čten podstatný obsah protokolů z hlavního líčení, provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 18. 7. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 8. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 5. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 12. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 26. 9. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 15. 11. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů. Na HL dne 29. 11. 2019 provedeny desítky listinných důkazů, vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 5. 12. 2019 provedeno několik desítek listinných důkazů, vyslechnut svědek. Na HL dne 24. 1. 2020 vyslechnuti 4 svědci. Na HL dne 13. 2. 2020 vyslechnut svědek. Dne 3. 3. 2020 osloveny znalecké ústavy. Dne 31. 3. 2020 urgována , Anonymizováno, , zda je ochotná a schopná vypracovat znalecký posudek. Ke dni 22. 5. 2020 nedošla odpověď univerzity, načež odpověď urgována. Dne 23. 6. 2020 univerzita sdělila, že posudek je schopná zpracovat. Dne 9. 7. 2020 přibrán znalecký ústav , Anonymizováno, , strany vyrozuměny a dotázány, zda mají proti znaleckému ústavu námitky. Dne 29. 7. 2020 obhájce sdělil, že nikoli, přičemž návrhy otázek zašle do 31. 8. 2020. Dne 15. 9. 2020 urgovány strany o návrhy znaleckých otázek. Dne 21. 9. 2020 zaslal návrhy obžalovaný. Dne 24. 9. 2020 ustanoven znalecký ústav , Anonymizováno,  nechť do 1 roku zpracuje znalecký posudek z oboru ekonomika. Dne 14. 10. 2020 státní zástupce obeznámen, že jeho námitky nejsou důvodné. Dne 19. 10. 2020 spis zaslán znaleckému ústavu. Dne 2. 9. 2021 znaleckému ústavu sděleno, že na vypracování posudku trvá na dotaz znaleckého ústavu s ohledem na pochybnosti stran ohledně spolehlivosti podkladových materiálů. Dne 29. 11. 2021 požádáno o prodloužení lhůty k vypracování posudku do 30. 4. 2022 s ohledem na velké množství podkladů, které ještě ke všemu musejí být hodnoceny z hlediska použitelnosti, žádosti vyhověno. Z důvodu pozitivního PCR testu a s tím související povinnou izolací a karanténou tvůrců znaleckého posudku znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty do 31. 8. 2022, žádosti vyhověno. Vzhledem k velkému objemu podkladů požádáno o prodloužení lhůty do 31. 10. 2022, žádosti vyhověno. Dne 31. 10. 2022 předložen znalecký posudek soudu. Dne 7. 11. 2022 znalecký posudek rozeslán, nařízeno HL na 19. 1. 2023. Na HL dne 19. 1. 2023 čteny krátce protokoly o HL, provedeno několik listin, vyslechnuti znalci ze znaleckého ústavu, za účelem vypracování doplňku znaleckého posudku HL odročeno na neurčito. Dne 6. 2. 2023 přibranému znaleckému ústavu uloženo, aby vypracoval doplněk znaleckého posudku ve lhůtě 4 měsíců. Dne 15. 2. 2023 zaslány materiály znaleckému ústavu. Dne 24. 3. 2023 přibrán znalecký ústav , adresa,  ve lhůtě dvou měsíců. Na žádost univerzity lhůta k podání posudku prodloužena do 31. 7. 2023 z důvodu rozsáhlosti věci, nevyhověno, z důvodu běhu promlčecí lhůty. Dne 29. 5. 2023 došel soudu posudek , Anonymizováno,  (revizní). Dne 31. 5. 2023 posudek rozeslán. Dne 30. 6. 2023 předložen posudek , Anonymizováno, , voláno k HL na 18. 8. 2023. HL odvoláno, neboť znalecký ústav , Anonymizováno,  nezaslal kompletní posudek. Dne 17. 8. 2023 , Anonymizováno,  požádána o komplexní revizi doplňku posudku. Dne 26. 9. 2023 došel revizní posudek , Anonymizováno, . Dne 27. 9. 2023 , Anonymizováno,  sdělila, že znalecký posudek ještě není hotov, , Anonymizováno,  upozorněna, že lhůta uplynula a že soud posudek nutně potřebuje, , Anonymizováno,  přislíbila vyhotovení znaleckého posudku do 9. 10. 2023. Dne 12. 10. 2023 došel doplněk 2 ke znaleckému posudku , Anonymizováno, . Na HL dne 7. 11. 2023 vyslechnuti znalci, vyhlášen zprošťující rozsudek podle § 226 písm. b) t.ř., poškození odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne 28. 11. 2023 došlo doplněné odvolání státního zástupce. Dne 29. 11. 2023 odvolání rozesláno. Dne 21. 12. 2023 OS v Rokycanech trestní stíhání žalobce zastavil, neboť bylo trestní stíhání promlčeno. Dne 22. 12. 2023 podána stížnost státního zástupce. Dne 3. 1. 2024 stížnost doplněna. Dne 26. 1. 2024 věc předložena Krajskému soudu v Plzni. Dne 1. 2. 2024 KS zrušil usnesení Okresního soudu v Rokycanech, kterým bylo zastaveno trestní stíhání, neboť stejného dne před rozhodnutím o stížnosti rozhodl o odvolání proti rozsudku, kde trestní stíhání obžalovaného zastavil, neboť bylo promlčeno, a to usnesením č. j. , Anonymizováno,  v právní moci 1. 2. 2024. Dne 10. 4. 2024 přiznáno , Anonymizováno,  znalečné. Dne 11. 6. 2024 rozhodnutí o znalečném odvolacím soudem zrušeno, neboť je dostatečně neodůvodněné, tedy nepřezkoumatelné. Dne 25. 6. 2024 znovu rozhodnuto o znalečném, v právní moci 2. 7. 2024.8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.9. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkazy navržené žalobcem. K tomu soud uvádí, že nepřihlížel ke změně žalobních tvrzení obsažených v podání žalobce ze dne 17. 12. 2025. Ke změně těchto žalobních tvrzení totiž došlo až poté, co bylo řízení zkoncentrováno ve smyslu § 118b o. s. ř. (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010). Jinými slovy řečeno, žalobce ve své žalobě původně ve své žalobě popisoval dopady samotného trestního stíhání do svého života. V podání ze dne 17. 12. 2025 pak tyto dopady začal spojovat nikoliv se samotným trestním stíháním, nýbrž s délkou tohoto trestního stíhání. Podle soudu nicméně k této změně tvrzení není namístě přihlížet, jak bylo osvětleno výše. Nadto u řady těchto tvrzení je zřejmé, že dotčená újma byla způsobena samotným řízení; nikoliv jeho délkou. Po zásahu odvolacího soudu je nicméně žalobce odškodňován nikoliv za skutečnost, že se řízení vedlo, nýbrž kvůli tomu, že trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu.10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.11. Žalobce svojí žalobou domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou jeho trestního stíhání.12. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla škoda či nemajetková újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.13. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.14. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.15. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.16. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne 18. 2. 2013, kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení jeho trestního stíhání. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu 1. 2. 2024, kdy bylo trestní stíhání pravomocně skončeno. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobce, tedy činí cca 10 let a 11 měsíců.17. Dlužno poznamenat, že soud při posuzování přiměřenosti délky předmětného trestního stíhání nepřihlížel k té fázi trestního řízení, která předcházela zahájení trestního stíhání žalobce. Uvedený závěr soud opírá zejména o stanovisko Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne 13. 4. 2011, dle něhož „[V] případě trestního řízení je třeba považovat řízení za zahájené v zásadě okamžikem sdělení obvinění osobě podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. ř.“), resp. doručení opisu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému (§ 160 odst. 2 tr. ř.)“.18. Trestní stíhání probíhalo opakovaně na 2 stupních soudní soustavy, a předtím v rámci přípravného řízení u Policie ČR. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že již samo vedení řízení u několika stupňů justiční soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv (včetně opravných prostředků) daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení a rozhodovat o nich (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010).19. Po procesní stránce soud řízení hodnotí rovněž jako standardně obtížné (resp. složité). Soud věc po stránce hmotněprávní hodnotí jako standardně obtížnou (resp. složitou), neboť orgány činné v trestním řízení posuzovaly otázku naplnění skutkové podstaty trestného činu, pro nějž byl žalobce stíhán, a splnění podmínek pro vznik trestní odpovědnosti žalobce. Naopak jako mimořádně složitou hodnotí soud věc po skutkové stránce. Ve věci byla provedena řada znaleckých posudků, listin a vyslýcháno velké množství svědků. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako obtížnou (resp. složitou).20. K tomu soud uvádí, že složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, jednak složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. 30 Cdo 675/2013, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2138/2009). Posuzování řízení z hlediska počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Zároveň je však třeba přihlédnout k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1112/2011, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 30 Cdo 1680/2023). V projednávané věci se soud domnívá, že není namístě hodnotit počet instancí, v nichž byla věc řešena, v neprospěch strany žalující. Rozhodnutí soudu I. stupně totiž byla rušena pro nepřezkoumatelnost.21. Pokud jde o význam řízení, vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, jej soud hodnotí jako standardní. Sice se jednalo o trestní řízení, což dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR již samo o sobě povahou svého předmětu zakládá vyšší význam pro žalobce, jinými slovy zvýšený význam se presumuje (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011); nicméně s ohledem na to, že žalobce byl odškodněn za nepřiměřenou délku původního řízení i tím, že trestní stíhání bylo zastaveno, je namístě uvažovat o standardním významu původního řízení pro jeho osobu (k tomu viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).22. Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdil (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých „typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014).23. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Soud nezaznamenal, že by se sám žalobce snažil o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).24. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal průtahy, resp. období nečinnosti, a to v období od 5. 11. 2015 (kdy bylo odvoláno jednání) do 16. 4. 2018 (kdy bylo voláno k hlavnímu líčení). Je sice pravda, že v mezidobí byly obstarávány důkazy, avšak délka obstarávání těchto důkazů byla dána nikoliv řádnou spoluprací policie.25. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.26. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila. Žalovaná nicméně argumentovala, že považuje za dostatečné odškodnění samotné konstatování porušení práva a omluvu.27. Zdůrazňuje se, že samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) byť spojené s omluvou je dostatečné jen ve výjimečných případech (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 843/2017, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 785/2015, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4689/2015, ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3305/2015, ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3793/2016, ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4012/2016, a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2101/2019).28. Shora citovaná judikatura přitom stanoví, že konkrétní specifické okolnosti mohou odůvodnit přiznání i přiměřeného zadostiučinění v penězích (i v těch případech, kdy bylo trestní stíhání zastaveno z toho důvodu promlčení trestní odpovědnosti). V projednávané věci pak odvolací soud dovodil, že je namístě přiznat odškodnění v penězích (viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).29. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu částkou 95 200 Kč.30. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 16 000 Kč za první dva roky řízení a 16 000 za každý další rok řízení (tj. za 10 let řízení 144 000 Kč a za dalších 9 měsíců řízení 14 667 Kč). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení soud nepovažuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat. Soud nicméně nevolil ani nejnižší možnou základní částku, neboť původní řízení přesáhlo délku 10 let a rozhodně jej nelze označit za nikterak krátké (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1320/2011).31. K tomu soud uvádí, že nenavyšoval základní částku s ohledem na měnící se hospodářské poměry a ani k této otázce neprováděl žádné dokazování. K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne 13. 4. 2011 (viz nejnověji rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2356/2024 a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/25).32. Vypočtená základní částka ve výši 158 667 Kč byla ponížena o 40 % z důvodu složitosti. Dále byla ponížena o 10 % z důvodu, že se na vyřizování věci podílely policejní a soudní orgány. Soud přitom nehodnotil v neprospěch žalobce skutečnost, že řízení bylo vedeno opakovaně vedeno před soudem I. stupně (viz bod 20 tohoto rozsudku). Vypočtená základní částka byla navýšena naopak o 10 % z důvodu suboptimálního postupu soudů v původním řízení. Soud na tomto kritériu nevolil vyšší ohodnocení, neboť žalobce je odškodňován za celou délku původního řízení, nikoliv jen za úseky zatížené průtahy, resp. suboptimálním postupem. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 40 %, tj. na výslednou částku 95 200 Kč. Dlužno poznamenat, že jakkoliv typově patří původní řízení mezi ta řízení, která mají pro účastníky vyšší význam, soud nijak nenavyšoval vypočtenou základní částku z důvodu vyššího významu původního řízení pro žalobce, když soud zohlednil v intencích rozhodnutí odvolacího soudu tu skutečnost, že žalobce byl již kompenzováni zastavením trestního stíhání (viz bod 13 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2025, č. j. 11 Co 281/2025-97).33. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011).34. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud výrokem I. uložil žalované zaplatit částku 95 200 Kč a ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl.35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, který měla ve věci jenom zcela nepatrný neúspěch, plnou náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva. Výrok o náhradě nákladů řízení je rovněž odůvodněn § 151 odst. 3 o. s. ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.36. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 700 Kč odpovídající paušální náhradě za 6 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 24. 4. 2025 a příprava na jednání, vyjádření k odvolání, účast na jednání dne 26. 11. 2025, účast na jednání dne 18. 12. 2025). Soud přitom vycházel z hodnoty paušální náhrady 450 Kč za jeden úkon. Jinak řečeno, soud v projednávané věci neaplikoval vyhlášku č. 254/2015 Sb., a to pro její rozpor s ústavním pořádkem, a namísto toho postupoval analogicky podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).37. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že v případě žalované přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 7. října 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úkon „příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 advokátního tarifu. „Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon „převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako „příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako „příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon „příprava na věc“. K tomu se odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. I. ÚS 1773/24.38. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.39. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.40. Lhůta k plnění byla ve výroku I. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2025:37.C.18.2025.1","publishedAt":"2026-11-03","decisionAt":"2025-12-22","caseNumber":{"senate":37,"registry":"C","index":18,"year":2025,"pageNumber":109},"solver":{"titlesBefore":"","firstName":"Petr","lastName":"Navrátil","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 31 485 208 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"5","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"223","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PRAVNI_DOMNENKA","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZNALECKY_POSUDEK","ZAVINENI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","MAJETKOVA_UJMA","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}