{"uuid":"1d4fd421-b85d-419d-b89e-fcc2ff4dbada","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 43 313,34 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se co do částky 17 172,25 Kč spolu s úrokem ve výši 3 444,94 Kč, úrokem z prodlení ve výši 502,54 Kč, úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do zaplacení, úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do 8.12.2021 a úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 15 011,25 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 141,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 141,09 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se co do částky 17 172,25 Kč spolu s úrokem ve výši 3 444,94 Kč, úrokem z prodlení ve výši 502,54 Kč, úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do zaplacení, úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do 8.12.2021 a úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 15 011,25 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, zamítá.\nII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 141,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 141,09 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9.6.2022 doplněné dne 10.10.2022 a 18.10.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 43 313,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 17.5.2019 Smlouvu o rychlé půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů, SOLUS, CBL, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a tvrzení žalované, že její příjem ze zaměstnání činí 24 303 Kč, že je svobodná a žije v pronájmu. Ohledně výdajů právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně spolu s dalšími poplatky dle úvěrové smlouvy ve výši dle ceníku. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila na úvěr celkovou částku 23 858,91 Kč. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně dne 4.8.2021 úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny 41 152,34 Kč, poplatků za pojištění úvěru a výzvy k zaplacení v celkové výši 2 161 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 444,94 Kč, který představuje smluvní úrok ve výši 16,99 % z částky 43 313,34 Kč od 17.1.2021 do 13.9.2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 502,54 Kč představující úrok z prodlení za období od 1.2.2021 do 29.7.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 16,99 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná dne 17.5.2019 uzavřela s právní předchůdkyně smlouvu o rychlé půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu. Je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 24 303 Kč. Měsíční splátky jiných úvěrů činí 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 16,99 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 1 783 Kč měsíčně a pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 128 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne 17.6.2019. Dále se smluvní strany dohodly na poplatku za upomínky ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou splátek, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zbylou část neuhrazeného úvěru zesplatnit (viz návrh na uzavření smlouvy, viz akceptace návrhu smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byl i ceník, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky (viz ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, viz produktové podmínky pro osobní úvěry ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", viz všeobecné obchodní podmínky). Úvěryschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě databáze CBL (viz výpis z databáze CBL), bankovních a nebankovních databází BRKI/NRKI/SOLUS, IBL, dále na základě příjmu žalované, databáze insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR, skóringového modelu (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalované poskytnut dne 17.5.2019 (viz výpis z účtu ze dne 31.12.2019). Historie splácení úvěru včetně uplatnění poplatků za upomínky za prodlení žalované se splácením úvěru vyplývá z výpisů z účtu za období od 17.5.2019 do 16.12.2020 (viz výpisy z účtu žalované ze dne 31.12.2019, 31.12.2020). Splátky úvěry byly žalované sníženy v období od 16.12.2020 do 16.4.2021 na částku 500 Kč (viz oznámení o změně splácení poskytnutého úvěru ze dne 3.12.2020). Dne 4.8.2021 právní předchůdkyně žalobkyně zbývající část úvěru zesplatnila, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek (viz prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu, viz přehled podacích čísel). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 23.9.2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 2018, viz smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", viz příloha ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" viz potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz vyrozumění o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání - přehled podacích čísel). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou s tím, aby dlužnou částku uhradila do 7 dnů (viz předžalobní výzva ze dne 26.11.2021, viz doklad o odeslání – seznam odeslaných předžalobních výzev).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 783 Kč a pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 128 Kč měsíčně. Žalovaná na úvěr uhradila částku 23 858,91 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v něm uvedených, neboť žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalované ani žádné doklady o výdajích žalované. Žalobkyně se omezila pouze na konstatování, že úvěryschopnost žalované byla posouzena na základě jí sdělených údajů a na základně bankovních a nebankovních databází a výstupu ze scóringového modelu. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2018 ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 50 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Žalovaná na úvěr zaplatila částku 23 858,91 Kč. Je tak povinna vrátit žalobkyni částku 26 141,09 Kč Žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru v předžalobní výzvě ze dne 26.11.2021, kdy jí byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dnů. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne 26.11.2021. Třetí pracovní den, tj. ve středu 1.12.2021, se zásilka považuje za doručenou (viz § 573 o.z.) Lhůta 7 dnů k úhradě žalované uplynula ve středu dne 8.12.2021, od 9.12.2021 je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 26 141,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 141,09 Kč od 9.12.2021 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve zbývající části, tedy co do částky 17 172,25 Kč spolu s úrokem ve výši 3 444,94 Kč, úrokem z prodlení ve výši 502,54 Kč, úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do zaplacení, úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do 8.12.2021 a úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 15 011,25 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 9.6.2022 doplněné dne 10.10.2022 a 18.10.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 43 313,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne 17.5.2019 Smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě bankovních a nebankovních registrů, SOLUS, CBL, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a tvrzení žalované, že její příjem ze zaměstnání činí 24 303 Kč, že je svobodná a žije v pronájmu. Ohledně výdajů právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně spolu s dalšími poplatky dle úvěrové smlouvy ve výši dle ceníku. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila na úvěr celkovou částku 23 858,91 Kč. Protože žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně dne 4.8.2021 úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny 41 152,34 Kč, poplatků za pojištění úvěru a výzvy k zaplacení v celkové výši 2 161 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 444,94 Kč, který představuje smluvní úrok ve výši 16,99 % z částky 43 313,34 Kč od 17.1.2021 do 13.9.2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 502,54 Kč představující úrok z prodlení za období od 1.2.2021 do 29.7.2021. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 16,99 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14. 9. 2021 do zaplacení.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.\n4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:\n5. Žalovaná dne 17.5.2019 uzavřela s právní předchůdkyně smlouvu o rychlé půjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že je svobodná, bydlí v pronájmu. Je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem ve výši 24 303 Kč. Měsíční splátky jiných úvěrů činí 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 16,99 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 1 783 Kč měsíčně a pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 128 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne 17.6.2019. Dále se smluvní strany dohodly na poplatku za upomínky ve výši 500 Kč. V případě prodlení žalované s úhradou splátek, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zbylou část neuhrazeného úvěru zesplatnit (viz návrh na uzavření smlouvy, viz akceptace návrhu smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byl i ceník, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky (viz ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, viz produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], viz všeobecné obchodní podmínky). Úvěryschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě databáze CBL (viz výpis z databáze CBL), bankovních a nebankovních databází BRKI/NRKI/SOLUS, IBL, dále na základě příjmu žalované, databáze insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR, skóringového modelu (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalované poskytnut dne 17.5.2019 (viz výpis z účtu ze dne 31.12.2019). Historie splácení úvěru včetně uplatnění poplatků za upomínky za prodlení žalované se splácením úvěru vyplývá z výpisů z účtu za období od 17.5.2019 do 16.12.2020 (viz výpisy z účtu žalované ze dne 31.12.2019, 31.12.2020). Splátky úvěry byly žalované sníženy v období od 16.12.2020 do 16.4.2021 na částku 500 Kč (viz oznámení o změně splácení poskytnutého úvěru ze dne 3.12.2020). Dne 4.8.2021 právní předchůdkyně žalobkyně zbývající část úvěru zesplatnila, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek (viz prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu, viz přehled podacích čísel). Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 23.9.2021 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 2018, viz smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo], viz příloha [číslo] viz potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz vyrozumění o postoupení pohledávky, viz doklad o odeslání - přehled podacích čísel). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou s tím, aby dlužnou částku uhradila do 7 dnů (viz předžalobní výzva ze dne 26.11.2021, viz doklad o odeslání – seznam odeslaných předžalobních výzev).\n6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\nDle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\nDle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 783 Kč a pojistným za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 128 Kč měsíčně. Žalovaná na úvěr uhradila částku 23 858,91 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.\n8. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.\n9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“\n11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] 2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v něm uvedených, neboť žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána a poučena o důsledcích neunesení důkazního břemene, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jejích výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalované ani žádné doklady o výdajích žalované. Žalobkyně se omezila pouze na konstatování, že úvěryschopnost žalované byla posouzena na základě jí sdělených údajů a na základně bankovních a nebankovních databází a výstupu ze scóringového modelu. Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházet.\n15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] 2018 ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 50 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Žalovaná na úvěr zaplatila částku 23 858,91 Kč. Je tak povinna vrátit žalobkyni částku 26 141,09 Kč Žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru v předžalobní výzvě ze dne 26.11.2021, kdy jí byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dnů. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne 26.11.2021. Třetí pracovní den, tj. ve středu 1.12.2021, se zásilka považuje za doručenou (viz § 573 o.z.) Lhůta 7 dnů k úhradě žalované uplynula ve středu dne 8.12.2021, od 9.12.2021 je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 26 141,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 141,09 Kč od 9.12.2021 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.\n17. Ve zbývající části, tedy co do částky 17 172,25 Kč spolu s úrokem ve výši 3 444,94 Kč, úrokem z prodlení ve výši 502,54 Kč, úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do zaplacení, úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 41 152,34 Kč od 14.9.2021 do 8.12.2021 a úrokem z prodleni ve výši 8,5 % ročně z částky 15 011,25 Kč od 9.12.2021 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).\n18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.\n19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2022:61.C.88.2022.3","publishedAt":"2023-01-03","decisionAt":"2022-11-24","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":88,"year":2022,"pageNumber":40},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"43 313,34 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POJISTENI_UVERU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}