{"uuid":"1db2bf74-4e24-4e27-bbc1-8ec0e246e6e3","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Pavla Vlacha a JUDr. Čestmíra Slaného v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno zainteresované společnosti","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zainteresované společnosti","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o vyloučení majetku z exekuce,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. 1. 2026, č. j. 39 C 46/2025-99,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby z exekuce nařízené exekučním příkazem soudního exekutora ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti povinné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla vyloučena položka č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" zapsaná v protokolu o soupisu věcí ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. položka č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":", VIN kód: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"VIN kód","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle nichž společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále i jen „povinná“), vůči níž vede soudní exekutor ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" – západ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „soudní exekutor“) exekuci k vymožení pohledávky oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (zdejší žalované), uzavřela (jako úvěrovaná) dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jako úvěrující) smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které byly povinné poskytnuty finanční prostředky za účelem koupě ve výroku I napadeného rozsudku uvedeného motorového vozidla (dále jen „vozidlo“). Na úvěrující bylo zajišťovacím převodem práva převedeno vlastnictví k vozidlu k zajištění splnění jejích pohledávek z úvěrové smlouvy a současně bylo sjednáno, že úplným zánikem veškerých zajištěných závazků jejich splacením klientem (k tomu viz dále) přechází vlastnické právo k vozidlu zpět na klienta (tj. povinnou). Povinná úvěr nesplácela, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" udělila žalobkyni plnou moc k zastupování při jednání s úvěrující. Jeho výsledkem bylo, že žalobkyně doplatila ze svého bankovního na účet úvěrující dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zbytek úvěru (221 383 Kč) a úvěrující dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyni zmocnila k jednání na registru vozidel, aby byla zapsána jako nový vlastník vozidla, k čemuž však nedošlo. Toto své počínání úvěrující k dotazu soudu prvního stupně v řízení vysvětlila tak, že s žalobkyní jednala jako zmocněncem úvěrované, proto rovněž na její jméno vystavila plnou moc vůči registru vozidel. Vyloučila však, že by s žalobkyní uzavřela ohledně vozidla kupní smlouvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dále soud prvního stupně vzal za prokázané, že povinná obdržela dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce, že soudní exekutor dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" postihl vozidlo exekučním příkazem nařizujícím jeho prodej a že současně (téhož dne) pojal vozidlo do soupisu. Žalobkyně navrhla vozidlo ze soupisu vyškrtnout s tím, že je jeho vlastníkem, tento její návrh soudní exekutor usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně tak podala předmětnou žalobu tvrdíc (zprvu), že vozidlo nabyla koupí od úvěrující, které za to uhradila kupní cenu. Po poučení soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. pak stran svého tvrzeného vlastnictví k vozidlu v řízení dále rozvedla, že toto nabyla „jednak“ splněním dluhu za úvěrovanou „a dále i“ na základě plné moci vystavené úvěrující na jméno žalobkyně. Jelikož úvěr nesplatila povinná (coby „klient“), ale právě žalobkyně, nedošlo k aktivování smluvního ujednání o (zpětném) převodu vlastnictví z úvěrující na povinnou, tato se tak podle žalobkyně (vlastně) nikdy nestala vlastníkem vozidla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Tato skutková zjištění soud prvního stupně právně posoudil odkazuje na ustanovení § 44 odst. 1, § 44a odst. 1 a § 68 ex. ř., a shledal žalobu nedůvodnou s tím, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. „nedotvrdila“ a neprokázala, že by nabyla vlastnictví k vozidlu, ne(do)tvrdila ani neprokázala „rozhodné skutečnosti ohledně jakého právního jednání, kdy, s kým, co bylo obsahem, na jehož základě měla toto vlastnické právo k vozidlu nabýt“. Soud prvního stupně akcentoval, že úhrada části kupní ceny za povinnou (přesněji části úvěru; kupní cena vozidla již byla s jeho pomocí zaplacena – pozn. odvolacího soudu) ani dispozice plnou mocí vystavenou povinnou nabytí vlastnického práva žalobkyně prokázat nemůže, sama úvěrující to kategoricky vyloučila. Žalobkyně ani netvrdila, že by uzavřela jakoukoliv smlouvu s povinnou, to (nadto) ani nebylo možné s ohledem na účinky generálního inhibitoria nastalé již ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jichž se soudní exekutor dovolal. Žalobkyně tak úvěr doplatila již v době, kdy povinná nemohla nakládat se svým majetkem z důvodu exekuce. Do okamžiku doplacení úvěru byla vlastníkem vozidla úvěrující z titulu zajišťovacího převodu práva, po jeho doplacení pak došlo v souladu s článkem 3. 4 úvěrové smlouvy k přechodu vlastnického práva k vozidlu zpět na povinnou. Citované ustanovení úvěrové smlouvy podle soudu prvního stupně nelze vyložit jinak, než že se po splacení veškerých zajištěných závazků stane vlastníkem vozidla (opět) úvěrovaný, tj. povinná, je bez právního významu, kdo tyto závazky splní, zda povinná nebo třetí osoba; pro případ plnění třetí osoby (úvěrová) smlouva přechod vlastnictví na tuto osobu neumožňuje. Námitku žalobkyně, že závazky nesplnila povinná, ale ona, pročež by se měla stát vlastníkem žalobkyně, a nikoliv povinná, tudíž soud prvního stupně neshledal opodstatněnou s tím, že opomíjí smysl a účel uvedeného ustanovení úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl (zjevně) podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jakkoliv necitovaného), aplikovaného a contrario s tím, že v řízení úspěšná žalovaná se vzdala práva na jejich náhradu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně napadla rozsudek včasným a přípustným odvoláním, odkazujíc na odvolací důvody v ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), f) a g) o. s. ř. a vytýkajíc soudu prvního stupně, že dostatečně nezohlednil skutečný obsah a smysl právních vztahů mezi účastníky, záležející v tom, že „žalobkyně neuhradila závazek pouze jako třetí osoba bez dalšího (´bez právního důvodu ani z altruistických pohnutek´), ale učinila tak na základě dohody s povinným a se souhlasem úvěrové společnosti, přičemž smyslem této dohody bylo, že vozidlo po doplacení připadne žalobkyni“. Žalobkyně se tak stala „faktickým vlastníkem vozidla“ jako osoba, která „dokončila jeho pořízení“. Dále žalobkyně v odvolání uvedla, že pro posouzení důvodnosti vylučovací žaloby je rozhodující, zda postižená věc patří povinnému, to prokázáno nebylo, naopak bylo prokázáno, že vozidlo nabyla žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a rozhodl, jak požadováno v žalobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila a navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání opodstatněným, konstatuje po přezkumu napadeného rozsudku, že soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním (žalobkyně ve skutkové rovině věci ani žádné konkrétní výtky v odvolání neformulovala) a věc na podkladě takto správně a postačujícím způsobem zjištěného skutkového stavu věci posoudil přiléhavým způsobem i po stránce právní. Se závěry soudu prvního stupně (skutkovými i právními) se tak odvolací soud jako správnými ztotožňuje, v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí úvodem odkazuje, a s přihlédnutím k odvolacím námitkám žalobkyně, jakkoliv podle názoru odvolacího soudu nemohou vyvrátit správnost přezkoumávaného rozsudku, dodává k věci nad rámec jinak přiléhavého odůvodnění napadeného rozsudku následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvního stupně vyšel – předně – správně z toho, že vlastnické právo k vozidlu svědčící dle žalobních tvrzení žalobkyni je právem nepřipouštějícím exekuci. K tomu lze dodat, že z pohledu základních zásad exekučního práva a ustanovení § 267 o. s. ř. (jeho necitování soudem prvního stupně, který jej takto aplikoval jaksi konkludentně, je jediným drobným pochybením, které je možné vytknout) nemůže být sporu o tom, že výkonem rozhodnutí (exekucí) je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty náležející buď povinnému (v určitých případech i jeho manželovi), anebo třetí osobě, „má-li oprávněný (další oprávněný nebo jiný věřitel) z důvodu neúčinnosti (relativní bezúčinnosti) právního úkonu nebo jinak podle hmotného práva nárok, aby jeho pohledávka za povinným byla uspokojena z tohoto majetku“ (k tomu viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, kom. k § 267 o. s. ř.). Smyslem excindační žaloby je pak poskytnout právní ochranu právě těm (třetím) osobám, vůči nimž oprávněný nedisponuje žádným hmotněprávním důvodem k tomu, aby se jejich postižený majetek stal zdrojem pro jeho uspokojení. Tak by tomu – nepochybně – bylo i ve vztahu mezi žalovanou (oprávněnou) a žalobkyní, pokud by žalobkyně prosadila své tvrzení o vlastnictví k vozidlu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud – v úplné shodě se soudem prvního stupně – nepochybuje o tom, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., kterého se jí dostalo ze strany soudu prvního stupně při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jehož obsah odvolací soud hodnotí jako zcela instruktivní a věcně správný, netvrdila, resp. neprokázala relevantní hmotněprávní důvody nabytí svého vlastnictví k vozidlu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o (původní) žalobní tvrzení o uzavření kupní smlouvy s úvěrující a uhrazení kupní ceny, na jeho prokazování žalobkyně s ohledem na očividnou neudržitelnost takové konstrukce rezignovala (žalobkyně nemohla v roce 2024 uhradit část kupní ceny, byla-li kupní cena uhrazena už v roce 2021 v plné výši povinnou s pomocí úvěru, úvěrující uzavření jakékoliv smlouvy s žalobkyní kategoricky odmítla, žalobkyně žádnou písemnou smlouvu nepředložila, možnost, že by finanční instituce typu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" prodávala vozidla jinak než písemnými smlouvami, lze vyloučit).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Tvrzení, s nimiž žalobkyně přišla po již zmíněném procesním poučení (nabytí vlastnictví „jednak“ splněním dluhu za úvěrovanou „a dále i“ na základě plné moci vystavené úvěrující), jsou bez dalšího nezpůsobilá konstituovat vlastnické právo, potud tedy žalobkyně vlastnictví „nedotvrdila“, jak správně shledal soud prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pokud jde konečně o tvrzení obsažená v odvolání, podle nichž měla žalobkyně nabýt vlastnictví trojstrannou dohodou s úvěrující a povinnou, pak taková dohoda by jistě mohla, hypoteticky vzato, její vlastnictví založit; v této souvislosti odvolací soud konstatuje, že plně sdílí soudem prvního stupně zaujatý výklad úvěrové smlouvy v tom směru, že pokud povinná dočasně převedla své vlastnictví k vozidlu úvěrující (ve smyslu § 2040 odst. 1 o. z.), pak se po naplnění rozvazovací podmínky splnění dluhu (§ 2040 odst. 2 o. z.) nemohl stát („zpět“) vlastníkem nikdo jiný než právě povinná, nabytí vlastnictví někým jiným by si vyžádalo relevantní právní jednání jistě za účasti povinné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Takové jednání, pokud by bylo prokázáno, by však bylo, jak správně shledal soud prvního stupně, neplatné s ohledem na účinky generálního inhibitoria ve smyslu § 44a odst. 1 ex. ř., nastalé již v únoru roku 2023, tj. hluboko před tím, než by k takovému (vlastnictví žalobkyně údajně konstituujícímu) právnímu jednání povinné mělo dojít. V citovaném ustanovení zakotvená neplatnost právního jednání porušujícího generální inhibitorium je sice relativní, vážící se ke konkrétní exekuci, v níž účinky inhibitoria nastaly, pročež se mohou dovolávat jeho porušení účastníci (té které) exekuce a soudní exekutor ji provádějící, právě k tomu však v souzené věci došlo; závěr soudu prvního stupně o vznesení námitky soudním exekutorem sice není v napadeném rozsudku blíže zdůvodněn, je ale potvrzován obsahem spisu (srov. odůvodnění usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí vozidla ze soupisu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", nacházející se na č. l. 93 spisu a provedené soudem prvního stupně k důkazu při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Shora pod bodem 15 a 16 uvedené odvolací soud konstatuje právě jen pro případ, že by „odvolací kontraktační tvrzení“ žalobkyně měla být procesně přípustná, což nejsou, ježto s nimi žalobkyně přišla až po koncentraci řízení jak podle § 118b, tak podle § 119a o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Lze tak uzavřít, že soud prvního stupně při řešení otázky vlastnictví žalobkyně k vozidlu nijak nepochybil, správně uzavřel, že nebylo-li prokázáno, nelze žalobě vyhovět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), a to jak ve výroku o věci samé, tak ve výroku o nákladech řízení, na jehož důvody lze pro stručnost plně odkázat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla úspěšná i v odvolacím řízení, proto má právo na náhradu v něm vynaložených nákladů (ve vztahu k této fázi řízení se již tohoto práva nevzdala) za dva úkony (účast při odvolacím jednání a přípravu na ně) v paušální výši 450 Kč/úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. celkem ve výši 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. O lhůtě k plnění ve výroku o nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby z exekuce nařízené exekučním příkazem soudního exekutora , tituly před jménem,  , jméno FO,  dne , datum, , č. j. , spisová značka, , proti povinné , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , byla vyloučena položka č. , hodnota,  zapsaná v protokolu o soupisu věcí ze dne , datum, , tj. položka č. , hodnota,  – , podezřelý výraz, , VIN kód: , VIN kód,  (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle nichž společnost , právnická osoba,  (dále i jen „povinná“), vůči níž vede soudní exekutor , Orgán veřejné moci,  – západ , tituly před jménem,  , jméno FO,  (dále jen „soudní exekutor“) exekuci k vymožení pohledávky oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (zdejší žalované), uzavřela (jako úvěrovaná) dne , datum,  se společností , právnická osoba,  (jako úvěrující) smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly povinné poskytnuty finanční prostředky za účelem koupě ve výroku I napadeného rozsudku uvedeného motorového vozidla (dále jen „vozidlo“). Na úvěrující bylo zajišťovacím převodem práva převedeno vlastnictví k vozidlu k zajištění splnění jejích pohledávek z úvěrové smlouvy a současně bylo sjednáno, že úplným zánikem veškerých zajištěných závazků jejich splacením klientem (k tomu viz dále) přechází vlastnické právo k vozidlu zpět na klienta (tj. povinnou). Povinná úvěr nesplácela, dne , datum,  udělila žalobkyni plnou moc k zastupování při jednání s úvěrující. Jeho výsledkem bylo, že žalobkyně doplatila ze svého bankovního na účet úvěrující dne , datum,  zbytek úvěru (221 383 Kč) a úvěrující dne , datum,  žalobkyni zmocnila k jednání na registru vozidel, aby byla zapsána jako nový vlastník vozidla, k čemuž však nedošlo. Toto své počínání úvěrující k dotazu soudu prvního stupně v řízení vysvětlila tak, že s žalobkyní jednala jako zmocněncem úvěrované, proto rovněž na její jméno vystavila plnou moc vůči registru vozidel. Vyloučila však, že by s žalobkyní uzavřela ohledně vozidla kupní smlouvu.3. Dále soud prvního stupně vzal za prokázané, že povinná obdržela dne , datum,  vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce, že soudní exekutor dne , datum,  postihl vozidlo exekučním příkazem nařizujícím jeho prodej a že současně (téhož dne) pojal vozidlo do soupisu. Žalobkyně navrhla vozidlo ze soupisu vyškrtnout s tím, že je jeho vlastníkem, tento její návrh soudní exekutor usnesením ze dne , datum,  zamítl.4. Žalobkyně tak podala předmětnou žalobu tvrdíc (zprvu), že vozidlo nabyla koupí od úvěrující, které za to uhradila kupní cenu. Po poučení soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. pak stran svého tvrzeného vlastnictví k vozidlu v řízení dále rozvedla, že toto nabyla „jednak“ splněním dluhu za úvěrovanou „a dále i“ na základě plné moci vystavené úvěrující na jméno žalobkyně. Jelikož úvěr nesplatila povinná (coby „klient“), ale právě žalobkyně, nedošlo k aktivování smluvního ujednání o (zpětném) převodu vlastnictví z úvěrující na povinnou, tato se tak podle žalobkyně (vlastně) nikdy nestala vlastníkem vozidla.5. Tato skutková zjištění soud prvního stupně právně posoudil odkazuje na ustanovení § 44 odst. 1, § 44a odst. 1 a § 68 ex. ř., a shledal žalobu nedůvodnou s tím, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. „nedotvrdila“ a neprokázala, že by nabyla vlastnictví k vozidlu, ne(do)tvrdila ani neprokázala „rozhodné skutečnosti ohledně jakého právního jednání, kdy, s kým, co bylo obsahem, na jehož základě měla toto vlastnické právo k vozidlu nabýt“. Soud prvního stupně akcentoval, že úhrada části kupní ceny za povinnou (přesněji části úvěru; kupní cena vozidla již byla s jeho pomocí zaplacena – pozn. odvolacího soudu) ani dispozice plnou mocí vystavenou povinnou nabytí vlastnického práva žalobkyně prokázat nemůže, sama úvěrující to kategoricky vyloučila. Žalobkyně ani netvrdila, že by uzavřela jakoukoliv smlouvu s povinnou, to (nadto) ani nebylo možné s ohledem na účinky generálního inhibitoria nastalé již ke dni , datum, , jichž se soudní exekutor dovolal. Žalobkyně tak úvěr doplatila již v době, kdy povinná nemohla nakládat se svým majetkem z důvodu exekuce. Do okamžiku doplacení úvěru byla vlastníkem vozidla úvěrující z titulu zajišťovacího převodu práva, po jeho doplacení pak došlo v souladu s článkem 3. 4 úvěrové smlouvy k přechodu vlastnického práva k vozidlu zpět na povinnou. Citované ustanovení úvěrové smlouvy podle soudu prvního stupně nelze vyložit jinak, než že se po splacení veškerých zajištěných závazků stane vlastníkem vozidla (opět) úvěrovaný, tj. povinná, je bez právního významu, kdo tyto závazky splní, zda povinná nebo třetí osoba; pro případ plnění třetí osoby (úvěrová) smlouva přechod vlastnictví na tuto osobu neumožňuje. Námitku žalobkyně, že závazky nesplnila povinná, ale ona, pročež by se měla stát vlastníkem žalobkyně, a nikoliv povinná, tudíž soud prvního stupně neshledal opodstatněnou s tím, že opomíjí smysl a účel uvedeného ustanovení úvěrové smlouvy.6. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl (zjevně) podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (jakkoliv necitovaného), aplikovaného a contrario s tím, že v řízení úspěšná žalovaná se vzdala práva na jejich náhradu.7. Žalobkyně napadla rozsudek včasným a přípustným odvoláním, odkazujíc na odvolací důvody v ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), f) a g) o. s. ř. a vytýkajíc soudu prvního stupně, že dostatečně nezohlednil skutečný obsah a smysl právních vztahů mezi účastníky, záležející v tom, že „žalobkyně neuhradila závazek pouze jako třetí osoba bez dalšího (´bez právního důvodu ani z altruistických pohnutek´), ale učinila tak na základě dohody s povinným a se souhlasem úvěrové společnosti, přičemž smyslem této dohody bylo, že vozidlo po doplacení připadne žalobkyni“. Žalobkyně se tak stala „faktickým vlastníkem vozidla“ jako osoba, která „dokončila jeho pořízení“. Dále žalobkyně v odvolání uvedla, že pro posouzení důvodnosti vylučovací žaloby je rozhodující, zda postižená věc patří povinnému, to prokázáno nebylo, naopak bylo prokázáno, že vozidlo nabyla žalobkyně.8. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a rozhodl, jak požadováno v žalobě.9. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila a navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný.10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání opodstatněným, konstatuje po přezkumu napadeného rozsudku, že soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním (žalobkyně ve skutkové rovině věci ani žádné konkrétní výtky v odvolání neformulovala) a věc na podkladě takto správně a postačujícím způsobem zjištěného skutkového stavu věci posoudil přiléhavým způsobem i po stránce právní. Se závěry soudu prvního stupně (skutkovými i právními) se tak odvolací soud jako správnými ztotožňuje, v podrobnostech na ně pro stručnost odůvodnění svého rozhodnutí úvodem odkazuje, a s přihlédnutím k odvolacím námitkám žalobkyně, jakkoliv podle názoru odvolacího soudu nemohou vyvrátit správnost přezkoumávaného rozsudku, dodává k věci nad rámec jinak přiléhavého odůvodnění napadeného rozsudku následující.11. Soud prvního stupně vyšel – předně – správně z toho, že vlastnické právo k vozidlu svědčící dle žalobních tvrzení žalobkyni je právem nepřipouštějícím exekuci. K tomu lze dodat, že z pohledu základních zásad exekučního práva a ustanovení § 267 o. s. ř. (jeho necitování soudem prvního stupně, který jej takto aplikoval jaksi konkludentně, je jediným drobným pochybením, které je možné vytknout) nemůže být sporu o tom, že výkonem rozhodnutí (exekucí) je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty náležející buď povinnému (v určitých případech i jeho manželovi), anebo třetí osobě, „má-li oprávněný (další oprávněný nebo jiný věřitel) z důvodu neúčinnosti (relativní bezúčinnosti) právního úkonu nebo jinak podle hmotného práva nárok, aby jeho pohledávka za povinným byla uspokojena z tohoto majetku“ (k tomu viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, kom. k § 267 o. s. ř.). Smyslem excindační žaloby je pak poskytnout právní ochranu právě těm (třetím) osobám, vůči nimž oprávněný nedisponuje žádným hmotněprávním důvodem k tomu, aby se jejich postižený majetek stal zdrojem pro jeho uspokojení. Tak by tomu – nepochybně – bylo i ve vztahu mezi žalovanou (oprávněnou) a žalobkyní, pokud by žalobkyně prosadila své tvrzení o vlastnictví k vozidlu.12. Odvolací soud – v úplné shodě se soudem prvního stupně – nepochybuje o tom, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., kterého se jí dostalo ze strany soudu prvního stupně při jednání dne , datum,  a jehož obsah odvolací soud hodnotí jako zcela instruktivní a věcně správný, netvrdila, resp. neprokázala relevantní hmotněprávní důvody nabytí svého vlastnictví k vozidlu.13. Pokud jde o (původní) žalobní tvrzení o uzavření kupní smlouvy s úvěrující a uhrazení kupní ceny, na jeho prokazování žalobkyně s ohledem na očividnou neudržitelnost takové konstrukce rezignovala (žalobkyně nemohla v roce 2024 uhradit část kupní ceny, byla-li kupní cena uhrazena už v roce 2021 v plné výši povinnou s pomocí úvěru, úvěrující uzavření jakékoliv smlouvy s žalobkyní kategoricky odmítla, žalobkyně žádnou písemnou smlouvu nepředložila, možnost, že by finanční instituce typu , právnická osoba,  prodávala vozidla jinak než písemnými smlouvami, lze vyloučit).14. Tvrzení, s nimiž žalobkyně přišla po již zmíněném procesním poučení (nabytí vlastnictví „jednak“ splněním dluhu za úvěrovanou „a dále i“ na základě plné moci vystavené úvěrující), jsou bez dalšího nezpůsobilá konstituovat vlastnické právo, potud tedy žalobkyně vlastnictví „nedotvrdila“, jak správně shledal soud prvního stupně.15. Pokud jde konečně o tvrzení obsažená v odvolání, podle nichž měla žalobkyně nabýt vlastnictví trojstrannou dohodou s úvěrující a povinnou, pak taková dohoda by jistě mohla, hypoteticky vzato, její vlastnictví založit; v této souvislosti odvolací soud konstatuje, že plně sdílí soudem prvního stupně zaujatý výklad úvěrové smlouvy v tom směru, že pokud povinná dočasně převedla své vlastnictví k vozidlu úvěrující (ve smyslu § 2040 odst. 1 o. z.), pak se po naplnění rozvazovací podmínky splnění dluhu (§ 2040 odst. 2 o. z.) nemohl stát („zpět“) vlastníkem nikdo jiný než právě povinná, nabytí vlastnictví někým jiným by si vyžádalo relevantní právní jednání jistě za účasti povinné.16. Takové jednání, pokud by bylo prokázáno, by však bylo, jak správně shledal soud prvního stupně, neplatné s ohledem na účinky generálního inhibitoria ve smyslu § 44a odst. 1 ex. ř., nastalé již v únoru roku 2023, tj. hluboko před tím, než by k takovému (vlastnictví žalobkyně údajně konstituujícímu) právnímu jednání povinné mělo dojít. V citovaném ustanovení zakotvená neplatnost právního jednání porušujícího generální inhibitorium je sice relativní, vážící se ke konkrétní exekuci, v níž účinky inhibitoria nastaly, pročež se mohou dovolávat jeho porušení účastníci (té které) exekuce a soudní exekutor ji provádějící, právě k tomu však v souzené věci došlo; závěr soudu prvního stupně o vznesení námitky soudním exekutorem sice není v napadeném rozsudku blíže zdůvodněn, je ale potvrzován obsahem spisu (srov. odůvodnění usnesení soudního exekutora o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí vozidla ze soupisu ze dne , datum, , nacházející se na č. l. 93 spisu a provedené soudem prvního stupně k důkazu při jednání dne , datum, ).17. Shora pod bodem 15 a 16 uvedené odvolací soud konstatuje právě jen pro případ, že by „odvolací kontraktační tvrzení“ žalobkyně měla být procesně přípustná, což nejsou, ježto s nimi žalobkyně přišla až po koncentraci řízení jak podle § 118b, tak podle § 119a o. s. ř.18. Lze tak uzavřít, že soud prvního stupně při řešení otázky vlastnictví žalobkyně k vozidlu nijak nepochybil, správně uzavřel, že nebylo-li prokázáno, nelze žalobě vyhovět.19. Proto odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), a to jak ve výroku o věci samé, tak ve výroku o nákladech řízení, na jehož důvody lze pro stručnost plně odkázat.20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla úspěšná i v odvolacím řízení, proto má právo na náhradu v něm vynaložených nákladů (ve vztahu k této fázi řízení se již tohoto práva nevzdala) za dva úkony (účast při odvolacím jednání a přípravu na ně) v paušální výši 450 Kč/úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a usnesení , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , tj. celkem ve výši 900 Kč.21. O lhůtě k plnění ve výroku o nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je v rozsahu potvrzení napadeného rozsudku ve výroku o věci samé přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně rozhodujícího v této věci ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř., tedy jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:13.Co.123.2026.128","publishedAt":"2026-10-19","decisionAt":"2026-05-27","caseNumber":{"senate":13,"registry":"Co","index":123,"year":2026,"pageNumber":128},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Eliška","lastName":"Mrázková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o vyloučení majetku z exekuce,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":39,"registry":"C","index":46,"year":2025,"pageNumber":99},"affectedDate":"2026-01-22","courtCode":"OSPH08","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"119a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"267","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"44a","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"68","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","LHUTY","ZAJISTENI_ZAVAZKU","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","EXCES","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","KOUPE","VYKON_ROZHODNUTI","MAJETEK"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}