{"uuid":"1df828be-9087-4a4c-89f0-2a6e5cf6f6ef","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený opatrovníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 51 710,35 Kč s příslušenstvím- půjčka","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37 853,27 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) částku ve výši 13 857,08 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) úrok z prodlení výši 8,25 % z částky 50 594,46 Kč od 28.5.2021 do zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) úrok ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28.5.2021 do zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Soud přiznává opatrovníku žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátu, se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odměnu za zastupování ve výši 10 320 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Česká republika - Městský soud v Brně nemá právo na náhradu odměny opatrovníka žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 37 853,27 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit\n-) částku ve výši 13 857,08 Kč\n-) úrok z prodlení výši 8,25 % z částky 50 594,46 Kč od 28.5.2021 do zaplacení\n-) úrok ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28.5.2021 do zaplacení\nse zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.\nIV. Soud přiznává opatrovníku žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátu, se sídlem [adresa], odměnu za zastupování ve výši 10 320 Kč.\nV. Česká republika - Městský soud v Brně nemá právo na náhradu odměny opatrovníka žalovaného.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2021, doplněnou o podání ze dne 29. 12. 2021 a 25. 11. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 51 710,35 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 26. 2. 2020 uzavřena smlouva o rychlé půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 783 Kč. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky, na svůj dluh uhradil částku 12 146,73 Kč a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby sestávající z dlužné jistiny ve výši 43 293,17 Kč, smluvního úroku ve výši 4 777,29 Kč, poplatků ve výši 1 024 Kč, dlužných upomínek ve výši 1 500 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 115,89 Kč, úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 30. 6. 2022, č.j. 34 C 197/2021-81, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný se jeho prostřednictvím k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 11. 8. 2022. Uvedl, že žalobce dostatečným způsobem nezjišťoval skutečné příjmy žalovaného, výdaje žalovaného pak žalobce nezjišťoval a neověřoval vůbec, smlouvu o rychlé půjčce uzavřenou mezi účastníky je proto nutné posuzovat za absolutně neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 2. 2020 a z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč ve prospěch jeho účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Mezi účastníky byl sjednán smluvní úrok ve výši 16,99 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 911 Kč vždy k 15. dni v měsíci; první splátka byla splatná dne 16. 3. 2020. Žalovaný se v souladu se smlouvou o půjčce zavázal hradit poplatky a sankce dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 16. 3. 2020 částku 630,73 Kč a dále dne 16. 4. 2020, 15. 5. 2020, 15. 6. 2020, 15. 7. 2020, 17. 8. 2020 a 15. 9. 2020 vždy částku ve výši 1 911 Kč; celkem žalovaný uhradil 12 146,73 Kč. Od 16. 9. 2020 žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z dopisu ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce prohlásil celý dluh za okamžitě splatný. Současně žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze struktury dluhu se podává, že ke dni 16. 7. 2021 činil dluh na splátkách úvěru 43 293,17 Kč, dluh na smluvním úroku činil 4 777,29 Kč, dluh na poplatcích činil 1 024 Kč, dluh na upomínkách činil 1 500 Kč, tj. částka v celkové výši 50 594,46 Kč. Dluh na úroku z prodlení činil 1 115,89 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze sdělení žalobce se podává, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný deklaroval příjem 25 037 Kč, výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu a porovnávány s příjmem žalovaného. Žalobce dále zjistil, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí půjčky další závazky, ale kapacita hradit dluh byla dostatečná. Příjem byl rovněž ověřován oproti RB účtu (účet žalovaného vedený u žalobce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v lednu 2019 měl žalovaný příjmy ve výši 22 434 Kč a výdaje ve výši 22 433,62 Kč (rozdíl činil 0,38 Kč), v únoru 2019 příjmy 22 899 Kč a výdaje 22 453,25 Kč (rozdíl 445,75 Kč), v březnu 2019 příjmy 23 412,27 Kč a výdaje 23 858,4 Kč (rozdíl 446,13 Kč), v dubnu 2019 příjmy 30 187 Kč a výdaje 26 870,68 Kč (rozdíl 3 316,32 Kč), v květnu 2019 příjmy 26 644 Kč a výdaje 29 944,90 Kč (rozdíl - 3 300,90 Kč), v červnu 2019 příjmy 24 014 Kč a výdaje 24 014,86 Kč (rozdíl – 0,86 Kč), v červenci 2019 příjmy 24 600 Kč a výdaje 24 599,83 Kč (rozdíl 0,17 Kč), v srpnu 2019 příjmy 27 536 Kč a výdaje 27 535,98 Kč (rozdíl 0,02 Kč, v září 2019 příjmy 28 920 Kč a výdaje 28 919,86 Kč (rozdíl 0,14 Kč), v říjnu 2019 příjmy 29 222 Kč a výdaje 24 498,58 Kč (rozdíl 4 723,42 Kč), v listopadu příjmy 225 405 Kč (z toho úvěr poskytnutý žalobcem ve výši 200 000 Kč dne 11. 11. 2019) a výdaje 131 275 Kč (rozdíl 94 130 Kč), v prosinci 2019 příjmy 25 283 Kč a výdaje 94 747,69 Kč (rozdíl – 69 464,69 Kč), v lednu 2020 příjmy 29 110 Kč a výdaje 52 954,73 Kč (rozdíl - 23 844,73 Kč) a v únoru (do dne poskytnutí rychlé půjčky ve výši 50 000 Kč dne 26. 2. 2020) příjmy 44 728 Kč a výdaje 44 408,97 Kč (rozdíl 319,03 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci dluhu opětovně upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Bylo zjištěno, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí úvěru příjem ve výši cca 25 000 Kč; uvedené vyplynulo z mimořádného výpisu z účtu. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) však není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Jejich výši žalobce rovněž zjišťoval z mimořádného výpisu z účtu za dobu od ledna 2019 do února 2020. Z předloženého výpisu je však zřejmé, že výdaje žalovaného lednu 2019, únoru 2019, červnu 2019, červenci 2019, srpnu 2019, září 2019 a únoru 2020 byly téměř stejné jako příjmy žalovaného, v březnu 2019, květnu 2019, prosinci 2019 a lednu 2020 byly výdaje žalovaného nižší než jeho příjmy a pouze dubnu 2019, říjnu 2019 a listopadu 2019 byly příjmy žalovaného vyšší než příjmy žalovaného, přičemž je třeba dodat, že v listopadu byl do příjmů žalovaného zahrnut poskytnutý úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalobce tedy skutečně zkoumal a také ověřoval výdaje žalovaného, tyto však zcela nesprávně hodnotil, když žalovanému poskytl úvěr, ačkoliv bylo zcela zjevné, že žalovaný (až na výjimky) nemá dostatek finančních prostředků na úhradu řádné splátky. Nadto pak byl žalovanému poskytnut úvěr v době, kdy byl žalovaný povinen hradit další dluhy (úvěr ze dne 11. 11. 2019 ve výši 200 000 Kč). Pokud žalobce dále uváděl, že při zkoumání výdajů žalovaného vycházel z historických dat z Českého statistického, je třeba konstatovat, že povinnost žalobce ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Důvod, proč žalovaný zasílal částky bance Revolut není z výpisu z účtu zřejmý, vycházel-li žalobce při prověřování výdajů žalovaného právě z tohoto účtu, jsou tyto částky výdajem bez bližšího určení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobce tedy postupoval zcela formálně a žalovanému poskytl úvěr za situace, kdy poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Uvedený postup žalobce nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud proto uzavřel, že smlouva byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Ve světle uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 37 853,27 Kč (částka 50 000 Kč poskytnutá žalovanému dne 27. 2. 2020 ponížená o úhradu žalovaného ve výši 12 146,73 Kč); ve zbylé části žalované jistiny, tj. v částce 13 857,08 Kč byl návrh žalobce zamítnut. V části nároku na zaplacení úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Ohledně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje a z tohoto důvodu byl soud rovněž nucen ustanovit mu opatrovníka pro dané řízení. Soudu ani opatrovníku žalovaného nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 51 710 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do 29. 11. 2022 v kapitalizované výši 12 976 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do 29. 11. 2022 v kapitalizované výši 6 301 Kč, tj. částka v celkové výši 70 987 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 37 853 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 33 134 Kč (13 857 Kč + 6 301 Kč + 12 976 Kč). Žalobce tak byl úspěšný v 53 % předmětu řízení, v 47 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je tedy téměř totožný, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného rozhodl soud výrokem IV. podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 10 320 Kč. Odměna je představována třemi úkony právní služby po 3 140 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 50 594,46 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 a § 7 odst. 5 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 11. 8. 2022 a účast u jednání dne 29. 11. 2022), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovník žalovaného není registrovaným plátcem DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Jelikož byl žalobce ve věci převážně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2021, doplněnou o podání ze dne 29. 12. 2021 a 25. 11. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 51 710,35 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 26. 2. 2020 uzavřena smlouva o rychlé půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 16,99 % ročně ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 783 Kč. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky, na svůj dluh uhradil částku 12 146,73 Kč a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby sestávající z dlužné jistiny ve výši 43 293,17 Kč, smluvního úroku ve výši 4 777,29 Kč, poplatků ve výši 1 024 Kč, dlužných upomínek ve výši 1 500 Kč, úroků z prodlení ve výši 1 115,89 Kč, úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení.\n2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 30. 6. 2022, č.j. 34 C 197/2021-81, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný se jeho prostřednictvím k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 11. 8. 2022. Uvedl, že žalobce dostatečným způsobem nezjišťoval skutečné příjmy žalovaného, výdaje žalovaného pak žalobce nezjišťoval a neověřoval vůbec, smlouvu o rychlé půjčce uzavřenou mezi účastníky je proto nutné posuzovat za absolutně neplatnou.\n3. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:\n4. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne 26. 2. 2020 a z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 27. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč ve prospěch jeho účtu č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byl sjednán smluvní úrok ve výši 16,99 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 911 Kč vždy k 15. dni v měsíci; první splátka byla splatná dne 16. 3. 2020. Žalovaný se v souladu se smlouvou o půjčce zavázal hradit poplatky a sankce dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby.\n5. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 16. 3. 2020 částku 630,73 Kč a dále dne 16. 4. 2020, 15. 5. 2020, 15. 6. 2020, 15. 7. 2020, 17. 8. 2020 a 15. 9. 2020 vždy částku ve výši 1 911 Kč; celkem žalovaný uhradil 12 146,73 Kč. Od 16. 9. 2020 žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.\n6. Z dopisu ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce prohlásil celý dluh za okamžitě splatný. Současně žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu.\n7. Ze struktury dluhu se podává, že ke dni 16. 7. 2021 činil dluh na splátkách úvěru 43 293,17 Kč, dluh na smluvním úroku činil 4 777,29 Kč, dluh na poplatcích činil 1 024 Kč, dluh na upomínkách činil 1 500 Kč, tj. částka v celkové výši 50 594,46 Kč. Dluh na úroku z prodlení činil 1 115,89 Kč.\n8. Ze sdělení žalobce se podává, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný deklaroval příjem 25 037 Kč, výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu a porovnávány s příjmem žalovaného. Žalobce dále zjistil, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí půjčky další závazky, ale kapacita hradit dluh byla dostatečná. Příjem byl rovněž ověřován oproti RB účtu (účet žalovaného vedený u žalobce).\n9. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v lednu 2019 měl žalovaný příjmy ve výši 22 434 Kč a výdaje ve výši 22 433,62 Kč (rozdíl činil 0,38 Kč), v únoru 2019 příjmy 22 899 Kč a výdaje 22 453,25 Kč (rozdíl 445,75 Kč), v březnu 2019 příjmy 23 412,27 Kč a výdaje 23 858,4 Kč (rozdíl 446,13 Kč), v dubnu 2019 příjmy 30 187 Kč a výdaje 26 870,68 Kč (rozdíl 3 316,32 Kč), v květnu 2019 příjmy 26 644 Kč a výdaje 29 944,90 Kč (rozdíl - 3 300,90 Kč), v červnu 2019 příjmy 24 014 Kč a výdaje 24 014,86 Kč (rozdíl – 0,86 Kč), v červenci 2019 příjmy 24 600 Kč a výdaje 24 599,83 Kč (rozdíl 0,17 Kč), v srpnu 2019 příjmy 27 536 Kč a výdaje 27 535,98 Kč (rozdíl 0,02 Kč, v září 2019 příjmy 28 920 Kč a výdaje 28 919,86 Kč (rozdíl 0,14 Kč), v říjnu 2019 příjmy 29 222 Kč a výdaje 24 498,58 Kč (rozdíl 4 723,42 Kč), v listopadu příjmy 225 405 Kč (z toho úvěr poskytnutý žalobcem ve výši 200 000 Kč dne 11. 11. 2019) a výdaje 131 275 Kč (rozdíl 94 130 Kč), v prosinci 2019 příjmy 25 283 Kč a výdaje 94 747,69 Kč (rozdíl – 69 464,69 Kč), v lednu 2020 příjmy 29 110 Kč a výdaje 52 954,73 Kč (rozdíl - 23 844,73 Kč) a v únoru (do dne poskytnutí rychlé půjčky ve výši 50 000 Kč dne 26. 2. 2020) příjmy 44 728 Kč a výdaje 44 408,97 Kč (rozdíl 319,03 Kč).\n10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 16. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci dluhu opětovně upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne.\n11. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.\n12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).\n13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem\n16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\n17. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.\n18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n19. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.\n20. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.\n21. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Bylo zjištěno, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí úvěru příjem ve výši cca 25 000 Kč; uvedené vyplynulo z mimořádného výpisu z účtu. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) však není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Jejich výši žalobce rovněž zjišťoval z mimořádného výpisu z účtu za dobu od ledna 2019 do února 2020. Z předloženého výpisu je však zřejmé, že výdaje žalovaného lednu 2019, únoru 2019, červnu 2019, červenci 2019, srpnu 2019, září 2019 a únoru 2020 byly téměř stejné jako příjmy žalovaného, v březnu 2019, květnu 2019, prosinci 2019 a lednu 2020 byly výdaje žalovaného nižší než jeho příjmy a pouze dubnu 2019, říjnu 2019 a listopadu 2019 byly příjmy žalovaného vyšší než příjmy žalovaného, přičemž je třeba dodat, že v listopadu byl do příjmů žalovaného zahrnut poskytnutý úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalobce tedy skutečně zkoumal a také ověřoval výdaje žalovaného, tyto však zcela nesprávně hodnotil, když žalovanému poskytl úvěr, ačkoliv bylo zcela zjevné, že žalovaný (až na výjimky) nemá dostatek finančních prostředků na úhradu řádné splátky. Nadto pak byl žalovanému poskytnut úvěr v době, kdy byl žalovaný povinen hradit další dluhy (úvěr ze dne 11. 11. 2019 ve výši 200 000 Kč). Pokud žalobce dále uváděl, že při zkoumání výdajů žalovaného vycházel z historických dat z Českého statistického, je třeba konstatovat, že povinnost žalobce ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného nelze nahrazovat obecným statistickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). Důvod, proč žalovaný zasílal částky bance Revolut není z výpisu z účtu zřejmý, vycházel-li žalobce při prověřování výdajů žalovaného právě z tohoto účtu, jsou tyto částky výdajem bez bližšího určení.\n22. Žalobce tedy postupoval zcela formálně a žalovanému poskytl úvěr za situace, kdy poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Uvedený postup žalobce nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).\n23. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).\n24. Soud proto uzavřel, že smlouva byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).\n25. Ve světle uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 37 853,27 Kč (částka 50 000 Kč poskytnutá žalovanému dne 27. 2. 2020 ponížená o úhradu žalovaného ve výši 12 146,73 Kč); ve zbylé části žalované jistiny, tj. v částce 13 857,08 Kč byl návrh žalobce zamítnut. V části nároku na zaplacení úroku ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Ohledně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje a z tohoto důvodu byl soud rovněž nucen ustanovit mu opatrovníka pro dané řízení. Soudu ani opatrovníku žalovaného nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).\n26. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).\n27. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 51 710 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok ve výši 16,99 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do 29. 11. 2022 v kapitalizované výši 12 976 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 594,46 Kč od 28. 5. 2021 do 29. 11. 2022 v kapitalizované výši 6 301 Kč, tj. částka v celkové výši 70 987 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 37 853 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 33 134 Kč (13 857 Kč + 6 301 Kč + 12 976 Kč). Žalobce tak byl úspěšný v 53 % předmětu řízení, v 47 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je tedy téměř totožný, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů nepřiznal.\n28. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného rozhodl soud výrokem IV. podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 10 320 Kč. Odměna je představována třemi úkony právní služby po 3 140 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 50 594,46 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 a § 7 odst. 5 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 11. 8. 2022 a účast u jednání dne 29. 11. 2022), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovník žalovaného není registrovaným plátcem DPH.\n29. Jelikož byl žalobce ve věci převážně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2022:34.C.197.2021.1","publishedAt":"2023-02-07","decisionAt":"2022-11-29","caseNumber":{"senate":34,"registry":"C","index":197,"year":2021,"pageNumber":104},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavel","lastName":"Matouš","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 51 710,35 Kč s příslušenstvím- půjčka","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"140","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"547","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODMENA_OPATROVNIKA","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_PUJCCE","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}