{"uuid":"1e0d6ff6-4841-4cbb-a839-02c2f7816e66","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudců JUDr. Roberta Ožvalda a Mgr. Mileny Vránkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" Ilonou Budkovou sídlem Medkova 909, 149 00 Praha - Chodov","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem Mgr. Ondřejem Řezáčem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem Koperníkova 822/25, 301 00 Plzeň","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 237 659,04 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 31. října 2025, č. j. 2 C 191/2024-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaných potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení mění tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 151 250,60 Kč k rukám její právní zástupkyně Mgr. Ilony Budkové do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 37 963,65 Kč k rukám její právní zástupkyně Mgr. Ilony Budkové do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaných potvrzuje.II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů řízení mění tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 151 250,60 Kč k rukám její právní zástupkyně Mgr. Ilony Budkové do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 37 963,65 Kč k rukám její právní zástupkyně Mgr. Ilony Budkové do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 235 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 9. 4. 2024 do 6. 5. 2024 ve výši 2 659,04 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 235 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 659,04 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení (odst. II.), a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám právní zástupkyně náklady řízení ve výši 157 397,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky 235 000 Kč s příslušenstvím původně s tvrzením, že dne 29. 3. 2024 omylem převedla postupně prostřednictvím 3 plateb ze svého účtu na účty žalovaných celkem částku 235 000 Kč; tvrzení o důvodu plateb následně pozměnila a tvrdila, že k tomu došlo na základě nemravného a trestního jednání spočívajícího ve vydírání ze strany žalovaných, které je prověřováno policií. Naopak žalovaní tvrdili, že uvedeného dne žalobkyně po setkání se žalovanými a jejich dcerou vrátila na jejich účty celkovou částku 235 000 Kč, kterou jí na přelomu října a listopadu 2023 zapůjčil prvý žalovaný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně učinil závěr, že dne 29. 3. 2024 byla z jednoho účtu žalobkyně odeslána na účet prvého žalovaného částka 35 000 Kč a na účet druhé žalované částka 100 000 Kč a že z dalšího účtu žalobkyně byla na shodný účet druhé žalované odeslána další částka 100 000 Kč. Rozpor v tvrzených důvodech zaslání částek žalobkyně odůvodňovala tím, že celá záležitost je pro ni citlivá, tíživá, styděla se, že se žalovanými nechala vydírat a nechtěla vysvětlovat manželovi, proč bylo vydírání úspěšné. Pokud se žalovaní bránili tvrzením, že uvedená finanční částka představovala vrácení zápůjčky, potom k ní prvý žalovaný uvedl pouze obecné informace v tom smyslu, že peníze předal žalobkyni na některém z tréninku tenisu v obálce a dohodli se, že peníze vrátí na přelomu ledna a února 2024. Dále prvý žalovaný vypověděl, že při tréninku dne 15. 1. 2024 se žalobkyně psychicky zhroutila, jejímu chování podlehl a došlo mezi nimi k orálnímu sexu. O celé záležitosti se svěřil koncem března 2024 manželce a ta spolu s dcerou dne 29. 3. 2024 v tenisové hale ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v době, kdy věděli, že žalobkyně s prvým žalovaným trénují, chtěli celou věc se žalobkyní probrat a vyzvali ji k zaplacení finanční částky s tím, že pokud žalobkyně nezaplatí, vše o intimním incidentu i o tom, jakým způsobem se žalobkyně vyjadřovala o svém manželovi, mu sdělí. Žalobkyně proto uvedené částky odeslala na účty sdělené žalovanými. Situace v tenisové hale je zachycena v audionahrávce předložené žalovanými s tím, že tímto způsobem dokládají vrácení zápůjčky. Ovšem dle soudu I. stupně nic takového z nahrávky nevyplývá, když z ní je zřejmé, že peníze žalobkyně zaslala proto, aby se manžel nic nedozvěděl. Nahrávka je přitom rozdělena do 8 samostatných částí, které na sebe bezprostředně nenavazují, lze tedy předpokládat, že s ní bylo manipulováno. Soud neuvěřil tvrzení svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dcery žalovaných), která nahrávku pořídila, že nahrávání bylo přerušeno například proto, že jí někdo volal (v takovém případě by však bylo slyšet zvonění telefonu). V nahrávce však dle soudu I. stupně zcela chybí jakákoliv zmínka o zápůjčce, vše se točí okolo intimního incidentu z 15. 1. 2024 a toho, zda chce žalobkyně s prvým žalovaným v budoucnu žít. Není ani zřejmé, jak se dospělo k částce 235 000 Kč, přičemž dle nahrávky měl být skutečný důvod platby zastřený úhradou budoucích tréninků, které se již neměly uskutečnit. Žádný doklad o zápůjčce však žalovaní nebyli schopni předložit. Pokud žalovaní dokládali výpisy ze svých účtů výběry hotovosti v období od září 2022 do září 2023 (ke svému tvrzení, že doma měli dostatek finančních prostředků), jsou uvedené výběry bez jakékoliv časové souvislosti s tvrzenou zápůjčkou, která měla být poskytnuta na přelomu října a listopadu 2023. Rovněž změna tvrzení žalobkyně o důvodech zaslání částky 235 000 Kč neměla na řízení vliv, když zejména na základě lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" lze pochopit žalobkyni, že se k celé záležitosti nechtěla znovu vracet a bylo pro ni snazší tvrdit, že peníze zaslala omylem. Jelikož ani přes opakované poučení soudu žalovaní neprokázali existenci tvrzené zápůjčky, vzniklo na jejich straně bezdůvodné obohacení v částce 235 000 Kč (§ 2991 o. z.). Soud pak neshledal důvod provádět další žalovanými navržené důkazy výslechy svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť provedl důkaz čtením vysvětlení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze spisu Policie ČR, a o poskytnutí zápůjčky jim není nic známo. Dále zamítl návrh na provedení důkazů usnesením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a stížností žalovaných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, když průběh trestního řízení a jeho výsledek není pro rozhodnutí podstatný (jak plyne již z rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119). Jelikož tedy bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovaným částku 235 000 Kč na jejich účty bez právního důvodu, zatímco žalovaní neprokázali zaslání této částky žalobkyní z titulu vrácení zápůjčky, soud I. stupně co do částky 235 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 4. 2024 do zaplacení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 9. 4. do 6. 5. 2024) žalobě vyhověl; žalobu pak zamítl ohledně požadavku na přiznání úroku z prodlení z částky 2 659,04 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení, neboť úrok nemůže být znovu úročen. O nákladech řízení pak rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla téměř zcela úspěšná, a proto jí přiznal plnou náhradu nákladů konkrétně specifikovaných (zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení) v celkové výši 157 397,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Rozsudek ve výrocích I. o platební povinnosti a III. o náhradě nákladů řízení napadli žalovaní odvoláním. V prvé řadě namítli, že toto řízení souvisí s řízením trestním vedeném o zcela totožném skutku, proto považují za nelogické, že soud I. stupně odmítl provést důkaz stížností podanou proti zahájení trestního stíhání (byť výslechy svědků z policejního spisu provedl a přikládá jim význam); stížnost považují za zcela stěžejní, neboť se podrobně zabývá rozborem audionahrávky z 29. 3. 2024. Ve stížnosti je poukazováno na rozpory v tvrzeních žalobkyně, která v tomto řízení nesla důkazní břemeno, které dle žalovaných neunesla, když vše postavila pouze na odeslaných platbách. Kromě toho na základě podané stížnosti bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a vráceno policejnímu orgánu k novému prošetření, kdy by měla žalobkyně jakožto poškozená rozpory ve svých tvrzeních vysvětlit. Jelikož účastnický výslech žalobkyně nebyl proveden, může její výslech v trestní věci přinést rozhodné skutečnosti; proto by na něj mělo být vyčkáno. Následně žalovaní uvádí podstatnou část stížnosti podané v trestní věci (jde o rozbor audionahrávky) a uvedená tvrzení považují za odvolací důvod. Dále nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, proč by měla být věrohodná změna tvrzení žalobkyně ohledně důvodu její platby, přičemž bylo na žalobkyni, aby věrohodně prokázala, jak dospěla k částce 235 000 Kč; k přenesení důkazního břemene na žalované tak nemělo dojít. Je rovněž nesmyslné, že by se mělo jednat o platby za tréninkové hodiny, když částky byly zaslány na soukromé účty žalovaných. Dovozují proto, že soud I. stupně vykládá důkaz nahrávkou svévolně a v rozporu s jejím zněním. Za absurdní považují výklad, že neunesli důkazní břemeno o vratce zápůjčky, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozhodné době disponovala značnými finančními prostředky a zápůjčku nepotřebovala. Žalovaní jasně vysvětlili, proč byla žalobkyni zápůjčka poskytnuta a podložili to i důkazy ohledně rozvodového řízení žalobkyně a s tím souvisejícím špatným psychickým stavem. Pokud soud zdůrazňuje lékařskou zprávu, kterou žalobkyně prokazuje zhoršený stav po incidentu se žalovanými, jedná se opět pouze o tvrzení žalobkyně, nikoliv o odborný názor lékaře. Naopak psychický stav žalobkyně se zhoršil z toho důvodu, když si uvědomila, že přišla o pomoc, která jí byla soustavně poskytována prvým žalovaným a musela vrátit finanční prostředky, které měla právě na rozvodové řízení. Po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně se pak žalovaným podařilo nalézt svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterému se žalobkyně svěřila, že jí prvý žalovaný finančně pomohl; svědek je připraven poskytnout ve věci výpověď, přičemž jej nebylo možné uvést v rámci koncentrace řízení, neboť žalovaní nevěděli, že má o řešené věci povědomí. V návaznosti na trestní stíhání zahájené na popud manžela žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně nemá jinou možnost, než tvrdit to, co tvrdí její manžel, proto bylo namístě vyslechnout i manžela žalobkyně, což soud I. stupně zamítl. Žalovaní proto navrhovali zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšími řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Podle jejího názoru soud I. stupně srozumitelně vyložil, z jakých důkazů vycházel a proč některé důkazy byly irelevantní (např. stížnost žalovaných proti usnesení o zahájení trestního stíhání není nic jiného, než tvrzení žalovaných; navíc k navržení důkazů přistoupili až po koncentraci řízení). Oddělitelnost trestního a civilního řízení soud I. stupně přesvědčivě osvětlil v odůvodnění rozsudku, navíc vycházel i z dřívějšího rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119. Předmětem tohoto sporu je posouzení otázky, zda žalobkyni vznikl za žalovanými nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně unesla své důkazní břemeno, neboť prokázala, že finanční prostředky ve výši 235 000 Kč byly převedeny do dispoziční sféry žalovaných. Pokud žalovaní tvrdí, že předmětná transakce byla učiněna z důvodu vrácení zápůjčky poskytnuté žalobkyni prvým žalovaným, je v souladu s ustálenou judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 246/2001 či 32 Cdo 5215/2017) na žalovaných, aby existenci zápůjčky prokázali, což se v řízení nestalo. Ačkoliv předmět tohoto řízení souvisí s prověřováním Policie ČR co do okolností zadání pokynů k převodu peněz ze strany žalobkyně, závěry trestního řízení nemohou ovlivnit posouzení otázky, zda žalovaní prokázali právní titul plněné částky. V případě žalovanými předložené audionahrávky jde o cíleně sestříhaný materiál tak, aby byly odstraněny momenty nejostřejšího nátlaku a agrese žalovaných. Žalobkyně se důrazně ohrazuje i proti lživým nařčením ze strany žalovaných ohledně údajné e-mailové komunikace pod falešnými jmény. Za nepřijatelné považuje soudy žalovaných o jejím duševním zdraví, naopak soud I. stupně správně vycházel z odborné lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která potvrzuje křehkost žalobkyně a její psychické následky plynoucí právě z incidentu ze dne 29. 3. 2024. Byť nakonec usnesením Policie ČR ze dne 24. 2. 2026 došlo k odložení trestní věci, z jeho odůvodnění plyne, že policejní komisař nemůže vyloučit, že ke skutku skutečně došlo, že nahrávky nezachycují celé jednání mezi žalobkyní a žalovanými a není vyloučeno, že s nahrávkami bylo účelově manipulováno a že na nahrávkách zúčastněné osoby nehovoří o půjčce, vrácení dluhu. K žalovanými navrženému výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně následně uvedla, že na jmenovaného podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi ve stádiu pokusu s tím, že čestné prohlášení tohoto svědka ze dne 24. 2. 2026, podle kterého se mu žalobkyně měla během tréninkových pauz svěřit s existencí zápůjčky, žalobkyně odmítla jako zjevně nepravdivé; navíc poukázala na omezenou možnost provádění nových důkazů v odvolacím řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 věta první o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výslovně napadených výrocích I. o platební povinnosti žalovaných a III. o náhradě nákladů řízení (jak je uvedeno výslovně v doplnění odvolání žalovaných ze dne 15. 1. 2026); rozsudek soudu I. stupně v odst. II. ve výroku o částečném zamítnutí žaloby nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). I po doplnění dokazování usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. 10. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"šlo o důkaz v odvolacím řízení přípustný, neboť byl navržen již v řízení před soudem I. stupně) a usnesením Policie ČR ze dne 24. 2. 2026, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (šlo o důkaz v odvolacím řízení přípustný ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř., neboť usnesení bylo vydáno až po vyhlášení napadeného rozsudku) dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pro přezkum napadeného rozsudku, i s ohledem na odvolací argumentaci žalovaných, bylo klíčové rozložení důkazního břemene účastníků řízení. Důkazní břemeno vyplývá z ust. § 120 o. s. ř., podle něhož účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (odst. 1, věta první), a neoznačil-li důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2, věta druhá). Důkazním břemenem se tedy rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost vyplývající z ust. § 120 odst. 1 o. s. ř., bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v tzv. důkazní nouzi, tedy v situaci, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla prokázána, takže výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o existenci této skutečnosti a ani o tom, že tato skutečnost nenastala (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle konstantní judikatury dovolacího soudu týkající se rozložení důkazního břemene účastníků ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatnil nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání; na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na jehož základě si směl převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou tedy v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1615/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud I. stupně řádně zjistil provedeným dokazováním, že dne 29. 3. 2024 byly ze 2 účtů žalobkyně odeslány žalobkyní na specifikované účty prvého žalovaného a druhé žalované částky 35 000 Kč a 2x 100 000 Kč, celkem tedy 235 000 Kč. Pakliže žalobkyně tvrdila, že tyto platby odeslala bez právního důvodu (ať již šlo o původní tvrzení z důvodu omylu či změněné tvrzení o vydírání ze strany žalovaných), při obou tvrzeních se jednalo o plnění bez právního důvodu, a tudíž žalobkyni tížilo důkazní břemeno k prokázání pouze toho, že uvedené částky žalovaným na jejich účty odeslala (což žalovaní nikterak nezpochybňovali); odvolací námitky žalovaných o neunesení důkazního břemene žalobkyní proto nejsou namístě. To znamená, že na unesení důkazního břemene žalobkyně nemělo vliv, zda byl v řízení prokázán jí tvrzení změněný důvod zaslání peněžních prostředků žalovaným, tedy že z jejich strany byla vydírána. Rovněž tak změna tvrzení žalobkyně o důvodech poukázání částky 235 000 Kč na účty žalovaných neměla na unesení důkazního břemene žalobkyně žádný vliv, význam mohla mít na hodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. Pokud však na základě lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (podle které se o žalobkyni stará od února 2023 pro poruchy spánku, úzkosti a emoční labilitu související s rozvodovou situací, přičemž v dubnu 2023 - správně 2024 - vyhledala lékařskou pomoc v souvislosti s proběhlým vydíráním, které se přidalo již k existujícím stresorům a výrazně se zhoršil její spánek, trpěla na intenzivní návaly úzkosti, měla pocit bezcennosti) vyšel soud I. stupně z toho, že žalobkyně se k celé záležitosti (tvrzené vydírání) nechtěla znovu vracet a bylo pro ni snazší tvrdit, že peníze zaslala omylem, nelze přisvědčit ani další odvolací námitce žalovaných, zpochybňující uvedený závěr soudu I. stupně. Naopak za ničím nepodloženou domněnku obsaženou v odvolání žalovaných lze označit jejich tvrzení, že psychický stav žalobkyně se zhoršil, když si uvědomila, že přišla o pomoc poskytovanou jí prvým žalovaným a že musela vrátit finanční prostředky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. S ohledem na shora uvedený závěr o rozložení důkazního břemene bylo tedy na žalovaných, aby prokázali právní důvod toho, že si smějí peněžní prostředky zaslané jim žalobkyní dne 29. 3. 2024 ponechat, tedy aby prokázali jimi tvrzenou zápůjčku částky 235 000 Kč, kterou měl poskytnout žalobkyni prvý žalovaný na přelomu října a listopadu 2023, aby mohla žalobkyně opustit svého manžela a osamostatnit se. Bylo-li přitom předmětem prověřování Policie ČR podezření ze spáchání přečinu vydírání ze strany žalovaných, týkalo se primárně události ze dne 29. 3. 2024 a okolností, za kterých byly žalobkyní zaslány na účty žalovaných částky v souhrnné výši 235 000 Kč. Není tedy věcně správná argumentace žalovaných v odvolání, že šetření Policie ČR bylo vedeno o zcela totožném skutku, jaký je předmětem tohoto řízení, a není tak namístě kritika soudu I. stupně, který neprováděl žalovanými navržené důkazy stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání a usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. října 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jak přitom uvedl odvolací soud ve svém usnesení ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119 (v rámci posuzování podmínek pro přerušení řízení ve vztahu k řízení u Policie ČR), nemusí být trestněprávní závěr šetření policejního orgánu týkající se událostí ze dne 29. 3. 2024 pro rozhodnutí v této občanskoprávní věci důležitý. Pokud však v průběhu odvolacího řízení bylo šetření Policie ČR ukončeno vydáním usnesení ze dne 24. 2. 2026, potom s ohledem na komplexnost posouzení věci a s přihlédnutém ke skutečnosti, že soud I. stupně provedl důkaz usnesením policejního orgánu ze dne 3. 6. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zahájení trestního stíhání žalovaných a jejich dcery ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", považoval odvolací soud za vhodné doplnit dokazování zrušujícím rozhodnutím státní zástupkyně a konečným rozhodnutím policejního orgánu; z důvodu nadbytečnosti však neprováděl důkaz stížností podanou obviněnými proti usnesení o zahájení trestného stíhání ze dne 3. 6. 2025, neboť taková stížnost představuje pouze vyjádření stanoviska obviněných, které bylo zohledněno i v rámci rozhodnutí státní zástupkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z usnesení státní zástupkyně OSZ pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 29. 10. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že jím bylo zrušeno usnesení policejního orgánu ze dne 3. 6. 2025 o zahájení trestního stíhání. Z odůvodnění usnesení státní zástupkyně plyne, že usnesení o zahájení trestního stíhání se opíralo stěžejně o výpověď poškozené (žalobkyně), nepřímo podporované dalšími důkazy, nicméně dle státní zástupkyně situaci mění nahrávky ze dne 29. 3. 2024, když výhrůžky ani nátlak ze strany obviněných nejsou zaznamenány (byť si je státní zástupkyně vědoma toho, že nahrávky nejsou kompletní, nezachycují celý průběh konfrontace a nelze vyloučit ani účelové vypuštění stěžejních částí), přičemž zároveň by poškozená měla vysvětlit některé své výroky vyplývající z nahrávky (co udělala za chybu, jakou záruku měli obviněni proti ní mít apod.); zároveň státní zástupkyně podotkla, že z předložených nahrávek není ani prokázáno, že by peníze poslané poškozenou obviněným měly být navrácením nějaké půjčky, když o žádné půjčce neexistuje žádný písemný ani jiný záznam, o penězích se jako o půjčce nemluví ani v samotné nahrávce a majetková situace poškozené rozhodně potřebu půjčky nevysvětluje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z usnesení policejního orgánu ze dne 24. 2. 2026 (proti kterému žalobkyně jakožto poškozená stížnost, dle sdělení právní zástupkyně při odvolacím jednání, nepodávala) bylo zjištěno, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání zločinu vydírání, kterého se měli dopustit žalovaní a jejich dcera ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z odůvodnění usnesení plyne, že na základě vyhodnocení doložených audionahrávek bylo zjištěno, že na sebe bezprostředně nenavazují, není zde zaznamenána celá komunikace, v doložených nahrávkách není žádné vyhrožování či vulgární výroky vůči poškozené zaznamenáno (poškozená se s nimi loučí slovy mějte se). Zároveň na nahrávkách není zaznamenán důvod zasílání finančních prostředků, zúčastněné osoby zde nehovoří o půjčce, vrácení dluhu a poškozená se nijak nedotazuje, proč má peníze zaslat a ani nenaznačuje, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na finanční prostředky nemají nárok. Žalobkyně jako poškozená pak při výslechu před policejním orgánem dne 3. 12. 2025 uvedla, že nahrávky byly sestříhány tak, aby bylo slyšet pouze to, co je ve prospěch druhé strany, a že veškeré nátlakové jednání se mělo odehrát předtím. Žalobkyně popřela sexuální poměr s prvním žalovaným, pokud se omlouvala a říkala, že to posrala, myslela tím, že ji prvý žalovaný obejmul a ona mu poslala fotku nemocného tchána. Pokud se s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" loučila slovy mějte se, vysvětlila, že byla ráda, že vše skončilo. Policejní orgán tedy věc uzavřel tak, že proti sobě stojí výpověď poškozené a tvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že pořízené audionahrávky nezachycují celé jednání a není vyloučeno, že s nimi bylo účelově manipulováno a byť policejní komisař nemůže vyloučit, že ke skutku došlo, nebyly prověřováním zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dokazování doplněné odvolacím soudem a zjištění učiněná z příslušných rozhodnutí státní zástupkyně a policejního orgánu nepřináší do skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně žádnou změnu, neboť z nich neplyne nic nového pro klíčový závěr pro rozhodnutí dané věci, tedy zda se žalovaným podařilo prokázat poskytnutí zápůjčky prvním žalovaným pro žalobkyni v částce 235 000 Kč. Pokud došlo k odložení trestní věci z podezření ze spáchání zločinu vydírání, bylo to proto, že zde proti sobě stály výpovědi poškozené (žalobkyně) a tvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž na žalovanými doložených nahrávkách žádné výhrůžky či vulgární urážky popsané poškozenou zaznamenány nebyly (což bylo zásadní pro trestní stíhání konkrétní osoby). Naopak pro rozhodnutí v této občanskoprávní věci jsou významné závěry policejního orgánu a předtím i státní zástupkyně o tom, že nahrávky nezachycují celé jednání mezi poškozenou a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že není vyloučeno, že s nahrávkami bylo účelově manipulováno a že na nahrávkách se nehovoří o půjčce a o vrácení dluhu. Jedná se tedy o stejné hodnocení rozkouskovanosti nahrávky a jejího obsahu tak, jak na základě důkazu touto audionahrávkou učinil i soud I. stupně. Pokud tedy dcera žalovaných ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pořizovala nahrávku ze setkání se žalobkyní dne 29. 3. 2024, není dán žádný racionální důvod k tomu (jak i uvádí soud I. stupně), aby došlo k tolika přerušením nahrávky, že vzniklo 8 částí, které na sebe bezprostředně nenavazují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Obsah nahrávky pak soud I. stupně rozebírá zejména v bodě 22. odůvodnění svého rozsudku, přičemž jím učiněná zjištění odpovídají písemnému přepisu této nahrávky obsaženému na č. l. 171 – 175 spisu. Jde-li přitom o nahrávku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", je zřejmé, že druhá žalovaná poukazuje na to, jak se žalobkyně vyjadřovala o svém manželovi, žalobkyně na to reaguje tak, že to jenom napsala (soud I. stupně v bodě 9. odůvodnění rozsudku správně poukazuje na elektronickou komunikace žalobkyně s prvním žalovaným, kde se žalobkyně hanlivě vyjadřovala o svém manželovi) a následně po dalším vyjádření druhé žalované žalobkyně uvádí, že udělala chybu, že to prostě posrala. Pokud následně druhá žalovaná poukazuje na sexuální kontakt mezi žalobkyní a prvým žalovaným, ten žalobkyně v nahrávce popírá. Z uvedeného tedy plyne, že žalobkyně se na nahrávce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyjadřovala shodně, jak vypověděla i na Policii ČR dne 3. 12. 2025. Pokud jde o nahrávku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zde druhá žalovaná nabádá ke spočítání toho, kolik hodin (tréninku tenisu) je za květen a červen a pokud žalobkyně připomene, že na tenis chodí i její dcera, reaguje na to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak, že se to žalobkyni ještě prodraží. Tedy evidentně mělo dojít ke spočítání budoucích hodin tenisových tréninků žalobkyně, popřípadě její dcery, aniž by na hodiny tréninku docházely. Pokud v nahrávce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně uvádí, že pošle těch 35 (myšleno 35 000 Kč), je evidentní, že muselo do té doby dojít k výpočtu této částky, který v nahrávkách obsažen není (to rovněž svědčí o tom, že nahrávky byly účelově sestřihány). Pokud v nahrávce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně zmiňuje účet, na který posílala prvému žalovanému peníze za tréninky, prvý žalovaný na to reagoval tak, že by musel vystavit fakturu, proto to udělají bez faktury na jiný jeho účet (k tomu také nakonec došlo). Z toho tedy plyne, že částka 35 000 Kč zaslaná žalobkyní na účet prvého žalovaného byla odvozována od tréninků, které žalobkyně (popřípadě i její dcera) měly u prvého žalovaného mít až do června 2024, což vylučuje verzi žalovaných, že se jednalo o vrácení části zápůjčky ohledně prostředků, které prvý žalovaný předtím vybral ze svého účtu. Proti tvrzení žalovaných, že šlo o vrácení zápůjčky, je i obsah nahrávky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vyjádření druhé žalované, že pokud by první žalovaný chtěl žít se žalobkyní, pak nemusí mít žádný peníze, zavolají to manželovi žalobkyně a řeknou mu, že chtějí žít spolu; pokud by přitom šlo o zápůjčku poskytnutou žalobkyni, a to dle tvrzení žalovaných z jejich společných prostředků, je nelogické, že by druhá žalovaná netrvala na vrácení poskytnuté zápůjčky (alespoň zčásti). Pokud pak žalobkyně na vyjádření druhé žalované, že to zavolají a řeknou manželovi žalobkyně, reaguje tak, aby jí řekli číslo účtu, je evidentní, že jedná pod nátlakem a z obavy toho, aby se to její manžel nedozvěděl. Pakliže tedy soud I. stupně následně v bodě 23. odůvodnění rozsudku uzavírá, že z nahrávky nevyplývá, že zaslání peněz žalobkyní představovalo vratku zápůjčky, ale naopak je zřejmé, že peníze zaslala proto, aby se manžel nic nedozvěděl, nelze takovému závěru nic vytknout; odvolací výtka žalovaných o svévolném výkladu nahrávky soudem I. stupně tak není důvodná. Pokud žalovaní do podaného odvolání zakomponovali podstatnou část textu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, obsahující rozbor audionahrávky z 29. 3. 2024, je třeba k tomu uvést, že argumentace obsažená ve stížnosti směřovala zejména ke zpochybnění šetřeného vydírání, zatímco z hlediska tohoto řízení byly významné skutečnosti týkající se poskytnutí zápůjčky. Proto odvolací soud nepovažuje za potřebné reagovat na veškerou stížnostní argumentaci (ostatně ta našla odezvu v citovaném rozhodnutí státní zástupkyně).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Správným zjištěním soudu I. stupně, že z nahrávek nevyplývá nic o tom, že částky zaslané žalobkyní dne 29. 3. 2024 představují vratku zápůjčky, odpovídá i následná elektronická komunikace mezi žalobkyní a druhou žalovanou z doby bezprostředně navazující, konkrétně z 3. 4., 4. 4. a 7. 4. 2024 (bod 7. odůvodnění napadeného rozsudku). V rámci této komunikace žalobkyně požádala o vrácení omylné platby, přičemž druhá žalovaná se žalobkyní řešila incident s orálním sexem a vyhrožovala jí, že o tom bude informován manžel žalobkyně. Je přitom nelogické, že pokud by se dne 29. 3. 2024 skutečně jednalo o vrácení zápůjčky žalobkyní, že by krátce na to žádala vrácení peněz z důvodu omylné platby; zároveň je nelogické, že by se druhá žalovaná takovému požadavku žalobkyně nebránila jednoduše tím, že peníze představovaly vrácení zápůjčky. Pokud však o vrácení zápůjčky není ze strany druhé žalované žádná zmínka, je i touto komunikací zásadním způsobem zpochybněna obrana žalovaných uplatňovaná v rámci tohoto řízení, že peníze zaslané žalobkyní dne 29. 3. 2024 představují vrácení zápůjčky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud I. stupně neopomenul ani obranu žalovaných spočívající v předložení výpisů z jejich účtů o výběrech hotovosti (zjištění uvedena v bodě 17. odůvodnění jeho rozhodnutí), kterou správně vyhodnotil tak, že tyto výběry v období od září 2022 do září 2023 nejsou v žádné časové souvislosti s tvrzením o poskytnutí zápůjčky. Pokud soud I. stupně dále zjistil i majetkovou a finanční situaci žalobkyně v rozhodné době, potom jak prokázané výlučné vlastnictví 2 bytových jednotek, tak i zůstatky na účtech žalobkyně na počátku roku 2024 zpochybňují žalovanými tvrzený důvod poskytnutí zápůjčky žalobkyni, tedy potřebu peněžních prostředků pro její osamostatnění se od manžela.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud I. stupně tedy správně založil své rozhodnutí ve věci na závěru, že žalovaní ani přes opakované poučení soudu neprokázali existenci jimi tvrzené zápůjčky. Procesní postup soudu I. stupně plyne zejména z průběhu jednání ze dne 22. 10. 2025, kdy po provedeném dokazování, mimo jiného i spisem Policie ČR a v něm obsaženými výpověďmi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", manžela žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně i žalovaných, a po výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučil žalované, že dosud provedenými důkazy nebylo prokázáno, že poskytli žalobkyni zápůjčku v částce 235 000 Kč; současně byli vyzváni k navržení dalších důkazů k tomuto tvrzení a poučeni, že neprokázání této skutečnosti se může projevit na výsledku řízení v podobě neunesení důkazního břemene. Nato žalovaní navrhli důkaz nahrávkou z incidentu ze dne 29. 3. 2024, která však, jak je shora rozvedeno, poskytnutí zápůjčky neprokazuje. Pokud dále trvali na výslechu svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud I. stupně tyto důkazy neprováděl s odůvodněním, že provedl důkazy čtením vysvětlení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze spisu Policie ČR, přičemž je zřejmé, že o poskytnutí zápůjčky jim není nic známo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Takový postup považuje odvolací soud za procesně správný, neboť z judikatury soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 2/2010) plyne, že soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§ 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), není tedy vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Rozhoduje-li však v neprospěch účastníka řízení proto, že nebylo prokázáno jeho tvrzení (z důvodu neunesení důkazního břemene), pak takový závěr předpokládá, že řádně a úplně provedl navržené důkazy; důkaz, který účastník k prokázání svého tvrzení označil, není třeba provést zásadně jen tehdy, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nemohou být rozhodné skutečnosti prokázány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Důkazní návrh výpověďmi shora uvedených svědků žalovaní učinili již v písemném podání ze dne 17. 1. 2025, přičemž výpověď manžela žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" navrhovali k jím podanému trestnímu oznámení a k předžalobní výzvě, kterou zaslal žalovaným, nikoli k tvrzení žalovaných o poskytnutí zápůjčky žalobkyni. Proto soud I. stupně, i s přihlédnutím k obsahu vysvětlení podanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na Policii ČR, výslech tohoto svědka neprováděl, neboť tvrzení žalovaných o existenci zápůjčky by touto výpovědí nemohlo být prokázáno. Pokud žalovaní v písemném podání z 17. 1. 2025 navrhli výslech ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s odůvodněním, že seznámili žalobkyni se žalovanými a mohou svědčit k tvrzení stran sporu, není z toho zřejmé, že by jimi mohly být prokázány skutečnosti ohledně zápůjčky žalobkyni. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" podal vysvětlení v rámci šetření Policie ČR a soud I. stupně správně dovodil, že o poskytnutí zápůjčky tomuto svědkovi není nic známo. Navrhovaný výslech svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak byl žalovanými podrobněji zdůvodněn při jednání soudu I. stupně dne 22. 10. 2025 po poskytnutém poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. tak, že touto výpovědí chtějí prokázat (ne)konzistentnost a (ne)důvěryhodnost výpovědi žalobkyně a že se může vyjádřit k tomu, jaký byl vztah manželů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboli tato svědkyně měla svědčit k jiným okolnostem, než které byly významné z hlediska unesení důkazního břemene žalovaných. Proto rovněž výslech těchto svědků soud I. stupně pro nadbytečnost správně neprováděl. Pokud je v rámci protokolu o jednání ze dne 22. 10. 2025 zmíněn žalovanými i jimi navržený účastnický výslech žalobkyně, potom soud I. stupně při uvedeném jednání správně poukázal na to, že žalobkyně možnost vypovědět nevyužila, přičemž její výpověď je vázána na souhlas (ten z obsahu spisu neplyne); navíc žalobkyně opakovaně vypovídala před policejním orgánem a existenci zápůjčky popírala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Pokud žalovaní předložili až v rámci odvolacího řízení prohlášení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 2. 2026 o tom, že mu žalobkyně v rámci tréninků řekla, že jí prvý žalovaný pomohl, že jí poskytl finanční půjčku, a dále navrhli výslech ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako svědka, dospěl odvolací soud k závěru, že jde o důkazy v odvolacím řízení nepřípustné, neboť na možnost jejich provedení v odvolacím řízení nedopadá žádná z výjimek uvedených v ust. § 205a o. s. ř. Pokud žalovaní přípustnost těchto důkazů v odvolacím řízení odůvodňovali tím, že dříve nevěděli o tom, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" má o řešené věci jakékoliv povědomí, potom přípustnost důkazních návrhů v odvolacím řízení dle § 205a o. s. ř. není s takovou (ne)vědomostí účastníka řízení spojena. Provedení těchto důkazů v odvolacím řízení neodůvodňuje ani ust. § 205a písm. f) o. s. ř., které míří pouze na důkazy, které nastaly či vznikly po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně, nicméně v daném případě objektivně mohly být navrženy již před soudem I. stupně. Proto odvolací soud ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tyto důkazy prováděny nebudou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Za této situace je proto správný závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaní neprokázali, že by jim žalobkyně částku 235 000 Kč zaslala z titulu vrácení zápůjčky. Proto se jedná o plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. a žalovaným tak byla důvodně uložena povinnost tuto částku, včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) zaplatit. Odvolací soud tak rozsudek soudu I. stupně v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaných podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud I. stupně dospěl rovněž ke správnému závěru, že s ohledem na pouze marginální neúspěch má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení; na tuto procesní situaci přitom dopadá ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. (odkaz soudu I. stupně na § 142 odst. 1 o. s. ř. o plném úspěchu žalobkyně nebyl přesný). Po přezkumu jednotlivých položek nákladů řízení, jejichž náhrada byla žalobkyni přiznána (bod 28. odůvodnění napadeného rozsudku), odvolací soud dle obsahu spisu zjistil, že pokud byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za úkon právní služby spočívající v odvolání proti opravnému usnesení ze dne 28. 2. 2025, potom žádné takové odvolání podáno nebylo. Jelikož za tento úkon právní služby byla žalobkyni přiznána náhrada ve výši jedné poloviny odměny v částce 4 630 Kč a paušální náhrada nákladů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, ve znění předpisů pozdějších (dále jen AT), ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z těchto částek náhrada 21 % DPH ve výši 1 066,80 Kč, byla nedůvodně za uvedený úkon právní služby přiznána celková částka 6 146,80 Kč. Odvolací soud proto tuto částku odečetl od částky přiznané soudem I. stupně žalobkyni ve výši 157 397,40 Kč (ohledně zbývajících částek nákladů řízení v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v bodě 28.), tudíž správně měla částka náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně činit pouze 151 250,60 Kč. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odst. III. výroku a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně (§ 1872 a násl. o. z.) zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 151 250,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V odvolacím řízení zcela uspěla žalobkyně, která tak má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů této fáze řízení. Konkrétně jde o náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaných, vyjádření k navrženému důkazu žalovaných a účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 4. 2026) po 9 260 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 AT, 3 režijní náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu za 6 půlhodin po 150 Kč v částce 900 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) a náhradu cestovních výdajů za tuto cestu v částce 1 344,92 Kč, celkem 31 374,92 Kč, k tomu náhrada 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v částce 6 588,73 Kč, celkem náklady odvolacího řízení žalobkyně 37 963,65 Kč. Proto odvolací soud žalovaným dále uložil povinnost nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení shora uvedenou částku opět společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů k rukám právní zástupkyně žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 235 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 9. 4. 2024 do 6. 5. 2024 ve výši 2 659,04 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 235 000 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 659,04 Kč od 7. 5. 2024 do zaplacení (odst. II.), a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám právní zástupkyně náklady řízení ve výši 157 397,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (odst. III.).2. Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky 235 000 Kč s příslušenstvím původně s tvrzením, že dne 29. 3. 2024 omylem převedla postupně prostřednictvím 3 plateb ze svého účtu na účty žalovaných celkem částku 235 000 Kč; tvrzení o důvodu plateb následně pozměnila a tvrdila, že k tomu došlo na základě nemravného a trestního jednání spočívajícího ve vydírání ze strany žalovaných, které je prověřováno policií. Naopak žalovaní tvrdili, že uvedeného dne žalobkyně po setkání se žalovanými a jejich dcerou vrátila na jejich účty celkovou částku 235 000 Kč, kterou jí na přelomu října a listopadu 2023 zapůjčil prvý žalovaný.3. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně učinil závěr, že dne 29. 3. 2024 byla z jednoho účtu žalobkyně odeslána na účet prvého žalovaného částka 35 000 Kč a na účet druhé žalované částka 100 000 Kč a že z dalšího účtu žalobkyně byla na shodný účet druhé žalované odeslána další částka 100 000 Kč. Rozpor v tvrzených důvodech zaslání částek žalobkyně odůvodňovala tím, že celá záležitost je pro ni citlivá, tíživá, styděla se, že se žalovanými nechala vydírat a nechtěla vysvětlovat manželovi, proč bylo vydírání úspěšné. Pokud se žalovaní bránili tvrzením, že uvedená finanční částka představovala vrácení zápůjčky, potom k ní prvý žalovaný uvedl pouze obecné informace v tom smyslu, že peníze předal žalobkyni na některém z tréninku tenisu v obálce a dohodli se, že peníze vrátí na přelomu ledna a února 2024. Dále prvý žalovaný vypověděl, že při tréninku dne 15. 1. 2024 se žalobkyně psychicky zhroutila, jejímu chování podlehl a došlo mezi nimi k orálnímu sexu. O celé záležitosti se svěřil koncem března 2024 manželce a ta spolu s dcerou dne 29. 3. 2024 v tenisové hale , právnická osoba,  v době, kdy věděli, že žalobkyně s prvým žalovaným trénují, chtěli celou věc se žalobkyní probrat a vyzvali ji k zaplacení finanční částky s tím, že pokud žalobkyně nezaplatí, vše o intimním incidentu i o tom, jakým způsobem se žalobkyně vyjadřovala o svém manželovi, mu sdělí. Žalobkyně proto uvedené částky odeslala na účty sdělené žalovanými. Situace v tenisové hale je zachycena v audionahrávce předložené žalovanými s tím, že tímto způsobem dokládají vrácení zápůjčky. Ovšem dle soudu I. stupně nic takového z nahrávky nevyplývá, když z ní je zřejmé, že peníze žalobkyně zaslala proto, aby se manžel nic nedozvěděl. Nahrávka je přitom rozdělena do 8 samostatných částí, které na sebe bezprostředně nenavazují, lze tedy předpokládat, že s ní bylo manipulováno. Soud neuvěřil tvrzení svědkyně , jméno FO,  (dcery žalovaných), která nahrávku pořídila, že nahrávání bylo přerušeno například proto, že jí někdo volal (v takovém případě by však bylo slyšet zvonění telefonu). V nahrávce však dle soudu I. stupně zcela chybí jakákoliv zmínka o zápůjčce, vše se točí okolo intimního incidentu z 15. 1. 2024 a toho, zda chce žalobkyně s prvým žalovaným v budoucnu žít. Není ani zřejmé, jak se dospělo k částce 235 000 Kč, přičemž dle nahrávky měl být skutečný důvod platby zastřený úhradou budoucích tréninků, které se již neměly uskutečnit. Žádný doklad o zápůjčce však žalovaní nebyli schopni předložit. Pokud žalovaní dokládali výpisy ze svých účtů výběry hotovosti v období od září 2022 do září 2023 (ke svému tvrzení, že doma měli dostatek finančních prostředků), jsou uvedené výběry bez jakékoliv časové souvislosti s tvrzenou zápůjčkou, která měla být poskytnuta na přelomu října a listopadu 2023. Rovněž změna tvrzení žalobkyně o důvodech zaslání částky 235 000 Kč neměla na řízení vliv, když zejména na základě lékařské zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  lze pochopit žalobkyni, že se k celé záležitosti nechtěla znovu vracet a bylo pro ni snazší tvrdit, že peníze zaslala omylem. Jelikož ani přes opakované poučení soudu žalovaní neprokázali existenci tvrzené zápůjčky, vzniklo na jejich straně bezdůvodné obohacení v částce 235 000 Kč (§ 2991 o. z.). Soud pak neshledal důvod provádět další žalovanými navržené důkazy výslechy svědků , jméno FO,  a , jméno FO,  a , jméno FO, , neboť provedl důkaz čtením vysvětlení , jméno FO,  a , jméno FO,  ze spisu Policie ČR, a o poskytnutí zápůjčky jim není nic známo. Dále zamítl návrh na provedení důkazů usnesením , Anonymizováno,  pro , adresa, , sp. zn. , datum,  a stížností žalovaných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, když průběh trestního řízení a jeho výsledek není pro rozhodnutí podstatný (jak plyne již z rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119). Jelikož tedy bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovaným částku 235 000 Kč na jejich účty bez právního důvodu, zatímco žalovaní neprokázali zaslání této částky žalobkyní z titulu vrácení zápůjčky, soud I. stupně co do částky 235 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 4. 2024 do zaplacení (včetně kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 9. 4. do 6. 5. 2024) žalobě vyhověl; žalobu pak zamítl ohledně požadavku na přiznání úroku z prodlení z částky 2 659,04 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení, neboť úrok nemůže být znovu úročen. O nákladech řízení pak rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla téměř zcela úspěšná, a proto jí přiznal plnou náhradu nákladů konkrétně specifikovaných (zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení) v celkové výši 157 397,40 Kč.4. Rozsudek ve výrocích I. o platební povinnosti a III. o náhradě nákladů řízení napadli žalovaní odvoláním. V prvé řadě namítli, že toto řízení souvisí s řízením trestním vedeném o zcela totožném skutku, proto považují za nelogické, že soud I. stupně odmítl provést důkaz stížností podanou proti zahájení trestního stíhání (byť výslechy svědků z policejního spisu provedl a přikládá jim význam); stížnost považují za zcela stěžejní, neboť se podrobně zabývá rozborem audionahrávky z 29. 3. 2024. Ve stížnosti je poukazováno na rozpory v tvrzeních žalobkyně, která v tomto řízení nesla důkazní břemeno, které dle žalovaných neunesla, když vše postavila pouze na odeslaných platbách. Kromě toho na základě podané stížnosti bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno a vráceno policejnímu orgánu k novému prošetření, kdy by měla žalobkyně jakožto poškozená rozpory ve svých tvrzeních vysvětlit. Jelikož účastnický výslech žalobkyně nebyl proveden, může její výslech v trestní věci přinést rozhodné skutečnosti; proto by na něj mělo být vyčkáno. Následně žalovaní uvádí podstatnou část stížnosti podané v trestní věci (jde o rozbor audionahrávky) a uvedená tvrzení považují za odvolací důvod. Dále nesouhlasí s názorem soudu I. stupně, proč by měla být věrohodná změna tvrzení žalobkyně ohledně důvodu její platby, přičemž bylo na žalobkyni, aby věrohodně prokázala, jak dospěla k částce 235 000 Kč; k přenesení důkazního břemene na žalované tak nemělo dojít. Je rovněž nesmyslné, že by se mělo jednat o platby za tréninkové hodiny, když částky byly zaslány na soukromé účty žalovaných. Dovozují proto, že soud I. stupně vykládá důkaz nahrávkou svévolně a v rozporu s jejím zněním. Za absurdní považují výklad, že neunesli důkazní břemeno o vratce zápůjčky, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v rozhodné době disponovala značnými finančními prostředky a zápůjčku nepotřebovala. Žalovaní jasně vysvětlili, proč byla žalobkyni zápůjčka poskytnuta a podložili to i důkazy ohledně rozvodového řízení žalobkyně a s tím souvisejícím špatným psychickým stavem. Pokud soud zdůrazňuje lékařskou zprávu, kterou žalobkyně prokazuje zhoršený stav po incidentu se žalovanými, jedná se opět pouze o tvrzení žalobkyně, nikoliv o odborný názor lékaře. Naopak psychický stav žalobkyně se zhoršil z toho důvodu, když si uvědomila, že přišla o pomoc, která jí byla soustavně poskytována prvým žalovaným a musela vrátit finanční prostředky, které měla právě na rozvodové řízení. Po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně se pak žalovaným podařilo nalézt svědka , jméno FO, , kterému se žalobkyně svěřila, že jí prvý žalovaný finančně pomohl; svědek je připraven poskytnout ve věci výpověď, přičemž jej nebylo možné uvést v rámci koncentrace řízení, neboť žalovaní nevěděli, že má o řešené věci povědomí. V návaznosti na trestní stíhání zahájené na popud manžela žalobkyně je zřejmé, že žalobkyně nemá jinou možnost, než tvrdit to, co tvrdí její manžel, proto bylo namístě vyslechnout i manžela žalobkyně, což soud I. stupně zamítl. Žalovaní proto navrhovali zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšími řízení.5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Podle jejího názoru soud I. stupně srozumitelně vyložil, z jakých důkazů vycházel a proč některé důkazy byly irelevantní (např. stížnost žalovaných proti usnesení o zahájení trestního stíhání není nic jiného, než tvrzení žalovaných; navíc k navržení důkazů přistoupili až po koncentraci řízení). Oddělitelnost trestního a civilního řízení soud I. stupně přesvědčivě osvětlil v odůvodnění rozsudku, navíc vycházel i z dřívějšího rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119. Předmětem tohoto sporu je posouzení otázky, zda žalobkyni vznikl za žalovanými nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně unesla své důkazní břemeno, neboť prokázala, že finanční prostředky ve výši 235 000 Kč byly převedeny do dispoziční sféry žalovaných. Pokud žalovaní tvrdí, že předmětná transakce byla učiněna z důvodu vrácení zápůjčky poskytnuté žalobkyni prvým žalovaným, je v souladu s ustálenou judikaturou (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 246/2001 či 32 Cdo 5215/2017) na žalovaných, aby existenci zápůjčky prokázali, což se v řízení nestalo. Ačkoliv předmět tohoto řízení souvisí s prověřováním Policie ČR co do okolností zadání pokynů k převodu peněz ze strany žalobkyně, závěry trestního řízení nemohou ovlivnit posouzení otázky, zda žalovaní prokázali právní titul plněné částky. V případě žalovanými předložené audionahrávky jde o cíleně sestříhaný materiál tak, aby byly odstraněny momenty nejostřejšího nátlaku a agrese žalovaných. Žalobkyně se důrazně ohrazuje i proti lživým nařčením ze strany žalovaných ohledně údajné e-mailové komunikace pod falešnými jmény. Za nepřijatelné považuje soudy žalovaných o jejím duševním zdraví, naopak soud I. stupně správně vycházel z odborné lékařské zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO, , která potvrzuje křehkost žalobkyně a její psychické následky plynoucí právě z incidentu ze dne 29. 3. 2024. Byť nakonec usnesením Policie ČR ze dne 24. 2. 2026 došlo k odložení trestní věci, z jeho odůvodnění plyne, že policejní komisař nemůže vyloučit, že ke skutku skutečně došlo, že nahrávky nezachycují celé jednání mezi žalobkyní a žalovanými a není vyloučeno, že s nahrávkami bylo účelově manipulováno a že na nahrávkách zúčastněné osoby nehovoří o půjčce, vrácení dluhu. K žalovanými navrženému výslechu svědka , jméno FO,  žalobkyně následně uvedla, že na jmenovaného podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi ve stádiu pokusu s tím, že čestné prohlášení tohoto svědka ze dne 24. 2. 2026, podle kterého se mu žalobkyně měla během tréninkových pauz svěřit s existencí zápůjčky, žalobkyně odmítla jako zjevně nepravdivé; navíc poukázala na omezenou možnost provádění nových důkazů v odvolacím řízení.6. Odvolání bylo podáno včas, osobami oprávněnými a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 věta první o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výslovně napadených výrocích I. o platební povinnosti žalovaných a III. o náhradě nákladů řízení (jak je uvedeno výslovně v doplnění odvolání žalovaných ze dne 15. 1. 2026); rozsudek soudu I. stupně v odst. II. ve výroku o částečném zamítnutí žaloby nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). I po doplnění dokazování usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro , adresa,  ze dne 29. 10. 2025, č. j. , Anonymizováno, šlo o důkaz v odvolacím řízení přípustný, neboť byl navržen již v řízení před soudem I. stupně) a usnesením Policie ČR ze dne 24. 2. 2026, č. j. , Anonymizováno,  (šlo o důkaz v odvolacím řízení přípustný ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř., neboť usnesení bylo vydáno až po vyhlášení napadeného rozsudku) dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.7. Pro přezkum napadeného rozsudku, i s ohledem na odvolací argumentaci žalovaných, bylo klíčové rozložení důkazního břemene účastníků řízení. Důkazní břemeno vyplývá z ust. § 120 o. s. ř., podle něhož účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (odst. 1, věta první), a neoznačil-li důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst. 2, věta druhá). Důkazním břemenem se tedy rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za výsledek dokazování v tom smyslu, že nebudou-li prokázána jeho tvrzení, tj. nesplní-li důkazní povinnost vyplývající z ust. § 120 odst. 1 o. s. ř., bude rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v tzv. důkazní nouzi, tedy v situaci, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla prokázána, takže výsledky hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o existenci této skutečnosti a ani o tom, že tato skutečnost nenastala (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001).8. Podle konstantní judikatury dovolacího soudu týkající se rozložení důkazního břemene účastníků ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení platí, že žalobce, jenž uplatnil nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání; na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na jehož základě si směl převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou tedy v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1615/2021).9. Soud I. stupně řádně zjistil provedeným dokazováním, že dne 29. 3. 2024 byly ze 2 účtů žalobkyně odeslány žalobkyní na specifikované účty prvého žalovaného a druhé žalované částky 35 000 Kč a 2x 100 000 Kč, celkem tedy 235 000 Kč. Pakliže žalobkyně tvrdila, že tyto platby odeslala bez právního důvodu (ať již šlo o původní tvrzení z důvodu omylu či změněné tvrzení o vydírání ze strany žalovaných), při obou tvrzeních se jednalo o plnění bez právního důvodu, a tudíž žalobkyni tížilo důkazní břemeno k prokázání pouze toho, že uvedené částky žalovaným na jejich účty odeslala (což žalovaní nikterak nezpochybňovali); odvolací námitky žalovaných o neunesení důkazního břemene žalobkyní proto nejsou namístě. To znamená, že na unesení důkazního břemene žalobkyně nemělo vliv, zda byl v řízení prokázán jí tvrzení změněný důvod zaslání peněžních prostředků žalovaným, tedy že z jejich strany byla vydírána. Rovněž tak změna tvrzení žalobkyně o důvodech poukázání částky 235 000 Kč na účty žalovaných neměla na unesení důkazního břemene žalobkyně žádný vliv, význam mohla mít na hodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. Pokud však na základě lékařské zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  (podle které se o žalobkyni stará od února 2023 pro poruchy spánku, úzkosti a emoční labilitu související s rozvodovou situací, přičemž v dubnu 2023 - správně 2024 - vyhledala lékařskou pomoc v souvislosti s proběhlým vydíráním, které se přidalo již k existujícím stresorům a výrazně se zhoršil její spánek, trpěla na intenzivní návaly úzkosti, měla pocit bezcennosti) vyšel soud I. stupně z toho, že žalobkyně se k celé záležitosti (tvrzené vydírání) nechtěla znovu vracet a bylo pro ni snazší tvrdit, že peníze zaslala omylem, nelze přisvědčit ani další odvolací námitce žalovaných, zpochybňující uvedený závěr soudu I. stupně. Naopak za ničím nepodloženou domněnku obsaženou v odvolání žalovaných lze označit jejich tvrzení, že psychický stav žalobkyně se zhoršil, když si uvědomila, že přišla o pomoc poskytovanou jí prvým žalovaným a že musela vrátit finanční prostředky.10. S ohledem na shora uvedený závěr o rozložení důkazního břemene bylo tedy na žalovaných, aby prokázali právní důvod toho, že si smějí peněžní prostředky zaslané jim žalobkyní dne 29. 3. 2024 ponechat, tedy aby prokázali jimi tvrzenou zápůjčku částky 235 000 Kč, kterou měl poskytnout žalobkyni prvý žalovaný na přelomu října a listopadu 2023, aby mohla žalobkyně opustit svého manžela a osamostatnit se. Bylo-li přitom předmětem prověřování Policie ČR podezření ze spáchání přečinu vydírání ze strany žalovaných, týkalo se primárně události ze dne 29. 3. 2024 a okolností, za kterých byly žalobkyní zaslány na účty žalovaných částky v souhrnné výši 235 000 Kč. Není tedy věcně správná argumentace žalovaných v odvolání, že šetření Policie ČR bylo vedeno o zcela totožném skutku, jaký je předmětem tohoto řízení, a není tak namístě kritika soudu I. stupně, který neprováděl žalovanými navržené důkazy stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání a usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro , adresa,  ze dne 29. října 2025, č. j. , Anonymizováno, . Jak přitom uvedl odvolací soud ve svém usnesení ze dne 3. 4. 2025, č. j. 15 Co 150/2025-119 (v rámci posuzování podmínek pro přerušení řízení ve vztahu k řízení u Policie ČR), nemusí být trestněprávní závěr šetření policejního orgánu týkající se událostí ze dne 29. 3. 2024 pro rozhodnutí v této občanskoprávní věci důležitý. Pokud však v průběhu odvolacího řízení bylo šetření Policie ČR ukončeno vydáním usnesení ze dne 24. 2. 2026, potom s ohledem na komplexnost posouzení věci a s přihlédnutém ke skutečnosti, že soud I. stupně provedl důkaz usnesením policejního orgánu ze dne 3. 6. 2025, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno,  o zahájení trestního stíhání žalovaných a jejich dcery , jméno FO, , považoval odvolací soud za vhodné doplnit dokazování zrušujícím rozhodnutím státní zástupkyně a konečným rozhodnutím policejního orgánu; z důvodu nadbytečnosti však neprováděl důkaz stížností podanou obviněnými proti usnesení o zahájení trestného stíhání ze dne 3. 6. 2025, neboť taková stížnost představuje pouze vyjádření stanoviska obviněných, které bylo zohledněno i v rámci rozhodnutí státní zástupkyně.11. Z usnesení státní zástupkyně OSZ pro , adresa,  ze dne 29. 10. 2025, č. j. , Anonymizováno,  bylo zjištěno, že jím bylo zrušeno usnesení policejního orgánu ze dne 3. 6. 2025 o zahájení trestního stíhání. Z odůvodnění usnesení státní zástupkyně plyne, že usnesení o zahájení trestního stíhání se opíralo stěžejně o výpověď poškozené (žalobkyně), nepřímo podporované dalšími důkazy, nicméně dle státní zástupkyně situaci mění nahrávky ze dne 29. 3. 2024, když výhrůžky ani nátlak ze strany obviněných nejsou zaznamenány (byť si je státní zástupkyně vědoma toho, že nahrávky nejsou kompletní, nezachycují celý průběh konfrontace a nelze vyloučit ani účelové vypuštění stěžejních částí), přičemž zároveň by poškozená měla vysvětlit některé své výroky vyplývající z nahrávky (co udělala za chybu, jakou záruku měli obviněni proti ní mít apod.); zároveň státní zástupkyně podotkla, že z předložených nahrávek není ani prokázáno, že by peníze poslané poškozenou obviněným měly být navrácením nějaké půjčky, když o žádné půjčce neexistuje žádný písemný ani jiný záznam, o penězích se jako o půjčce nemluví ani v samotné nahrávce a majetková situace poškozené rozhodně potřebu půjčky nevysvětluje.12. Z usnesení policejního orgánu ze dne 24. 2. 2026 (proti kterému žalobkyně jakožto poškozená stížnost, dle sdělení právní zástupkyně při odvolacím jednání, nepodávala) bylo zjištěno, že policejní orgán odložil trestní věc podezření ze spáchání zločinu vydírání, kterého se měli dopustit žalovaní a jejich dcera , jméno FO, . Z odůvodnění usnesení plyne, že na základě vyhodnocení doložených audionahrávek bylo zjištěno, že na sebe bezprostředně nenavazují, není zde zaznamenána celá komunikace, v doložených nahrávkách není žádné vyhrožování či vulgární výroky vůči poškozené zaznamenáno (poškozená se s nimi loučí slovy mějte se). Zároveň na nahrávkách není zaznamenán důvod zasílání finančních prostředků, zúčastněné osoby zde nehovoří o půjčce, vrácení dluhu a poškozená se nijak nedotazuje, proč má peníze zaslat a ani nenaznačuje, že , jméno FO,  na finanční prostředky nemají nárok. Žalobkyně jako poškozená pak při výslechu před policejním orgánem dne 3. 12. 2025 uvedla, že nahrávky byly sestříhány tak, aby bylo slyšet pouze to, co je ve prospěch druhé strany, a že veškeré nátlakové jednání se mělo odehrát předtím. Žalobkyně popřela sexuální poměr s prvním žalovaným, pokud se omlouvala a říkala, že to posrala, myslela tím, že ji prvý žalovaný obejmul a ona mu poslala fotku nemocného tchána. Pokud se s , jméno FO,  loučila slovy mějte se, vysvětlila, že byla ráda, že vše skončilo. Policejní orgán tedy věc uzavřel tak, že proti sobě stojí výpověď poškozené a tvrzení , jméno FO, , že pořízené audionahrávky nezachycují celé jednání a není vyloučeno, že s nimi bylo účelově manipulováno a byť policejní komisař nemůže vyloučit, že ke skutku došlo, nebyly prověřováním zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby.13. Dokazování doplněné odvolacím soudem a zjištění učiněná z příslušných rozhodnutí státní zástupkyně a policejního orgánu nepřináší do skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně žádnou změnu, neboť z nich neplyne nic nového pro klíčový závěr pro rozhodnutí dané věci, tedy zda se žalovaným podařilo prokázat poskytnutí zápůjčky prvním žalovaným pro žalobkyni v částce 235 000 Kč. Pokud došlo k odložení trestní věci z podezření ze spáchání zločinu vydírání, bylo to proto, že zde proti sobě stály výpovědi poškozené (žalobkyně) a tvrzení , jméno FO, , přičemž na žalovanými doložených nahrávkách žádné výhrůžky či vulgární urážky popsané poškozenou zaznamenány nebyly (což bylo zásadní pro trestní stíhání konkrétní osoby). Naopak pro rozhodnutí v této občanskoprávní věci jsou významné závěry policejního orgánu a předtím i státní zástupkyně o tom, že nahrávky nezachycují celé jednání mezi poškozenou a , jméno FO, , že není vyloučeno, že s nahrávkami bylo účelově manipulováno a že na nahrávkách se nehovoří o půjčce a o vrácení dluhu. Jedná se tedy o stejné hodnocení rozkouskovanosti nahrávky a jejího obsahu tak, jak na základě důkazu touto audionahrávkou učinil i soud I. stupně. Pokud tedy dcera žalovaných , jméno FO,  pořizovala nahrávku ze setkání se žalobkyní dne 29. 3. 2024, není dán žádný racionální důvod k tomu (jak i uvádí soud I. stupně), aby došlo k tolika přerušením nahrávky, že vzniklo 8 částí, které na sebe bezprostředně nenavazují.14. Obsah nahrávky pak soud I. stupně rozebírá zejména v bodě 22. odůvodnění svého rozsudku, přičemž jím učiněná zjištění odpovídají písemnému přepisu této nahrávky obsaženému na č. l. 171 – 175 spisu. Jde-li přitom o nahrávku č. , hodnota, , je zřejmé, že druhá žalovaná poukazuje na to, jak se žalobkyně vyjadřovala o svém manželovi, žalobkyně na to reaguje tak, že to jenom napsala (soud I. stupně v bodě 9. odůvodnění rozsudku správně poukazuje na elektronickou komunikace žalobkyně s prvním žalovaným, kde se žalobkyně hanlivě vyjadřovala o svém manželovi) a následně po dalším vyjádření druhé žalované žalobkyně uvádí, že udělala chybu, že to prostě posrala. Pokud následně druhá žalovaná poukazuje na sexuální kontakt mezi žalobkyní a prvým žalovaným, ten žalobkyně v nahrávce popírá. Z uvedeného tedy plyne, že žalobkyně se na nahrávce č. , hodnota,  vyjadřovala shodně, jak vypověděla i na Policii ČR dne 3. 12. 2025. Pokud jde o nahrávku č. , hodnota, , zde druhá žalovaná nabádá ke spočítání toho, kolik hodin (tréninku tenisu) je za květen a červen a pokud žalobkyně připomene, že na tenis chodí i její dcera, reaguje na to , jméno FO,  tak, že se to žalobkyni ještě prodraží. Tedy evidentně mělo dojít ke spočítání budoucích hodin tenisových tréninků žalobkyně, popřípadě její dcery, aniž by na hodiny tréninku docházely. Pokud v nahrávce č. , hodnota,  žalobkyně uvádí, že pošle těch 35 (myšleno 35 000 Kč), je evidentní, že muselo do té doby dojít k výpočtu této částky, který v nahrávkách obsažen není (to rovněž svědčí o tom, že nahrávky byly účelově sestřihány). Pokud v nahrávce č. , hodnota,  žalobkyně zmiňuje účet, na který posílala prvému žalovanému peníze za tréninky, prvý žalovaný na to reagoval tak, že by musel vystavit fakturu, proto to udělají bez faktury na jiný jeho účet (k tomu také nakonec došlo). Z toho tedy plyne, že částka 35 000 Kč zaslaná žalobkyní na účet prvého žalovaného byla odvozována od tréninků, které žalobkyně (popřípadě i její dcera) měly u prvého žalovaného mít až do června 2024, což vylučuje verzi žalovaných, že se jednalo o vrácení části zápůjčky ohledně prostředků, které prvý žalovaný předtím vybral ze svého účtu. Proti tvrzení žalovaných, že šlo o vrácení zápůjčky, je i obsah nahrávky č. , hodnota,  a vyjádření druhé žalované, že pokud by první žalovaný chtěl žít se žalobkyní, pak nemusí mít žádný peníze, zavolají to manželovi žalobkyně a řeknou mu, že chtějí žít spolu; pokud by přitom šlo o zápůjčku poskytnutou žalobkyni, a to dle tvrzení žalovaných z jejich společných prostředků, je nelogické, že by druhá žalovaná netrvala na vrácení poskytnuté zápůjčky (alespoň zčásti). Pokud pak žalobkyně na vyjádření druhé žalované, že to zavolají a řeknou manželovi žalobkyně, reaguje tak, aby jí řekli číslo účtu, je evidentní, že jedná pod nátlakem a z obavy toho, aby se to její manžel nedozvěděl. Pakliže tedy soud I. stupně následně v bodě 23. odůvodnění rozsudku uzavírá, že z nahrávky nevyplývá, že zaslání peněz žalobkyní představovalo vratku zápůjčky, ale naopak je zřejmé, že peníze zaslala proto, aby se manžel nic nedozvěděl, nelze takovému závěru nic vytknout; odvolací výtka žalovaných o svévolném výkladu nahrávky soudem I. stupně tak není důvodná. Pokud žalovaní do podaného odvolání zakomponovali podstatnou část textu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, obsahující rozbor audionahrávky z 29. 3. 2024, je třeba k tomu uvést, že argumentace obsažená ve stížnosti směřovala zejména ke zpochybnění šetřeného vydírání, zatímco z hlediska tohoto řízení byly významné skutečnosti týkající se poskytnutí zápůjčky. Proto odvolací soud nepovažuje za potřebné reagovat na veškerou stížnostní argumentaci (ostatně ta našla odezvu v citovaném rozhodnutí státní zástupkyně).15. Správným zjištěním soudu I. stupně, že z nahrávek nevyplývá nic o tom, že částky zaslané žalobkyní dne 29. 3. 2024 představují vratku zápůjčky, odpovídá i následná elektronická komunikace mezi žalobkyní a druhou žalovanou z doby bezprostředně navazující, konkrétně z 3. 4., 4. 4. a 7. 4. 2024 (bod 7. odůvodnění napadeného rozsudku). V rámci této komunikace žalobkyně požádala o vrácení omylné platby, přičemž druhá žalovaná se žalobkyní řešila incident s orálním sexem a vyhrožovala jí, že o tom bude informován manžel žalobkyně. Je přitom nelogické, že pokud by se dne 29. 3. 2024 skutečně jednalo o vrácení zápůjčky žalobkyní, že by krátce na to žádala vrácení peněz z důvodu omylné platby; zároveň je nelogické, že by se druhá žalovaná takovému požadavku žalobkyně nebránila jednoduše tím, že peníze představovaly vrácení zápůjčky. Pokud však o vrácení zápůjčky není ze strany druhé žalované žádná zmínka, je i touto komunikací zásadním způsobem zpochybněna obrana žalovaných uplatňovaná v rámci tohoto řízení, že peníze zaslané žalobkyní dne 29. 3. 2024 představují vrácení zápůjčky.16. Soud I. stupně neopomenul ani obranu žalovaných spočívající v předložení výpisů z jejich účtů o výběrech hotovosti (zjištění uvedena v bodě 17. odůvodnění jeho rozhodnutí), kterou správně vyhodnotil tak, že tyto výběry v období od září 2022 do září 2023 nejsou v žádné časové souvislosti s tvrzením o poskytnutí zápůjčky. Pokud soud I. stupně dále zjistil i majetkovou a finanční situaci žalobkyně v rozhodné době, potom jak prokázané výlučné vlastnictví 2 bytových jednotek, tak i zůstatky na účtech žalobkyně na počátku roku 2024 zpochybňují žalovanými tvrzený důvod poskytnutí zápůjčky žalobkyni, tedy potřebu peněžních prostředků pro její osamostatnění se od manžela.17. Soud I. stupně tedy správně založil své rozhodnutí ve věci na závěru, že žalovaní ani přes opakované poučení soudu neprokázali existenci jimi tvrzené zápůjčky. Procesní postup soudu I. stupně plyne zejména z průběhu jednání ze dne 22. 10. 2025, kdy po provedeném dokazování, mimo jiného i spisem Policie ČR a v něm obsaženými výpověďmi , jméno FO, , manžela žalobkyně , jméno FO, , žalobkyně i žalovaných, a po výslechu svědkyně , jméno FO, , podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučil žalované, že dosud provedenými důkazy nebylo prokázáno, že poskytli žalobkyni zápůjčku v částce 235 000 Kč; současně byli vyzváni k navržení dalších důkazů k tomuto tvrzení a poučeni, že neprokázání této skutečnosti se může projevit na výsledku řízení v podobě neunesení důkazního břemene. Nato žalovaní navrhli důkaz nahrávkou z incidentu ze dne 29. 3. 2024, která však, jak je shora rozvedeno, poskytnutí zápůjčky neprokazuje. Pokud dále trvali na výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO,  a , jméno FO, , soud I. stupně tyto důkazy neprováděl s odůvodněním, že provedl důkazy čtením vysvětlení , jméno FO,  a , jméno FO,  ze spisu Policie ČR, přičemž je zřejmé, že o poskytnutí zápůjčky jim není nic známo.18. Takový postup považuje odvolací soud za procesně správný, neboť z judikatury soudů (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 2/2010) plyne, že soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§ 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), není tedy vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Rozhoduje-li však v neprospěch účastníka řízení proto, že nebylo prokázáno jeho tvrzení (z důvodu neunesení důkazního břemene), pak takový závěr předpokládá, že řádně a úplně provedl navržené důkazy; důkaz, který účastník k prokázání svého tvrzení označil, není třeba provést zásadně jen tehdy, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nemohou být rozhodné skutečnosti prokázány.19. Důkazní návrh výpověďmi shora uvedených svědků žalovaní učinili již v písemném podání ze dne 17. 1. 2025, přičemž výpověď manžela žalobkyně , jméno FO,  navrhovali k jím podanému trestnímu oznámení a k předžalobní výzvě, kterou zaslal žalovaným, nikoli k tvrzení žalovaných o poskytnutí zápůjčky žalobkyni. Proto soud I. stupně, i s přihlédnutím k obsahu vysvětlení podanému , jméno FO,  na Policii ČR, výslech tohoto svědka neprováděl, neboť tvrzení žalovaných o existenci zápůjčky by touto výpovědí nemohlo být prokázáno. Pokud žalovaní v písemném podání z 17. 1. 2025 navrhli výslech , jméno FO,  a , jméno FO,  s odůvodněním, že seznámili žalobkyni se žalovanými a mohou svědčit k tvrzení stran sporu, není z toho zřejmé, že by jimi mohly být prokázány skutečnosti ohledně zápůjčky žalobkyni. , jméno FO,  , jméno FO,  podal vysvětlení v rámci šetření Policie ČR a soud I. stupně správně dovodil, že o poskytnutí zápůjčky tomuto svědkovi není nic známo. Navrhovaný výslech svědkyně , jméno FO,  pak byl žalovanými podrobněji zdůvodněn při jednání soudu I. stupně dne 22. 10. 2025 po poskytnutém poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. tak, že touto výpovědí chtějí prokázat (ne)konzistentnost a (ne)důvěryhodnost výpovědi žalobkyně a že se může vyjádřit k tomu, jaký byl vztah manželů , jméno FO, , neboli tato svědkyně měla svědčit k jiným okolnostem, než které byly významné z hlediska unesení důkazního břemene žalovaných. Proto rovněž výslech těchto svědků soud I. stupně pro nadbytečnost správně neprováděl. Pokud je v rámci protokolu o jednání ze dne 22. 10. 2025 zmíněn žalovanými i jimi navržený účastnický výslech žalobkyně, potom soud I. stupně při uvedeném jednání správně poukázal na to, že žalobkyně možnost vypovědět nevyužila, přičemž její výpověď je vázána na souhlas (ten z obsahu spisu neplyne); navíc žalobkyně opakovaně vypovídala před policejním orgánem a existenci zápůjčky popírala.20. Pokud žalovaní předložili až v rámci odvolacího řízení prohlášení , jméno FO,  ze dne 24. 2. 2026 o tom, že mu žalobkyně v rámci tréninků řekla, že jí prvý žalovaný pomohl, že jí poskytl finanční půjčku, a dále navrhli výslech , jméno FO,  jako svědka, dospěl odvolací soud k závěru, že jde o důkazy v odvolacím řízení nepřípustné, neboť na možnost jejich provedení v odvolacím řízení nedopadá žádná z výjimek uvedených v ust. § 205a o. s. ř. Pokud žalovaní přípustnost těchto důkazů v odvolacím řízení odůvodňovali tím, že dříve nevěděli o tom, že , jméno FO,  má o řešené věci jakékoliv povědomí, potom přípustnost důkazních návrhů v odvolacím řízení dle § 205a o. s. ř. není s takovou (ne)vědomostí účastníka řízení spojena. Provedení těchto důkazů v odvolacím řízení neodůvodňuje ani ust. § 205a písm. f) o. s. ř., které míří pouze na důkazy, které nastaly či vznikly po vyhlášení rozhodnutí soudu I. stupně, nicméně v daném případě objektivně mohly být navrženy již před soudem I. stupně. Proto odvolací soud ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tyto důkazy prováděny nebudou.21. Za této situace je proto správný závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaní neprokázali, že by jim žalobkyně částku 235 000 Kč zaslala z titulu vrácení zápůjčky. Proto se jedná o plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. a žalovaným tak byla důvodně uložena povinnost tuto částku, včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) zaplatit. Odvolací soud tak rozsudek soudu I. stupně v odstavci I. ve výroku o platební povinnosti žalovaných podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.22. Soud I. stupně dospěl rovněž ke správnému závěru, že s ohledem na pouze marginální neúspěch má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení; na tuto procesní situaci přitom dopadá ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. (odkaz soudu I. stupně na § 142 odst. 1 o. s. ř. o plném úspěchu žalobkyně nebyl přesný). Po přezkumu jednotlivých položek nákladů řízení, jejichž náhrada byla žalobkyni přiznána (bod 28. odůvodnění napadeného rozsudku), odvolací soud dle obsahu spisu zjistil, že pokud byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů za úkon právní služby spočívající v odvolání proti opravnému usnesení ze dne 28. 2. 2025, potom žádné takové odvolání podáno nebylo. Jelikož za tento úkon právní služby byla žalobkyni přiznána náhrada ve výši jedné poloviny odměny v částce 4 630 Kč a paušální náhrada nákladů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 dle vyhlášky č. 177/96 Sb., advokátní tarif, ve znění předpisů pozdějších (dále jen AT), ve znění účinném od 1. 1. 2025, a z těchto částek náhrada 21 % DPH ve výši 1 066,80 Kč, byla nedůvodně za uvedený úkon právní služby přiznána celková částka 6 146,80 Kč. Odvolací soud proto tuto částku odečetl od částky přiznané soudem I. stupně žalobkyni ve výši 157 397,40 Kč (ohledně zbývajících částek nákladů řízení v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v bodě 28.), tudíž správně měla částka náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně činit pouze 151 250,60 Kč. Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně v odst. III. výroku a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně (§ 1872 a násl. o. z.) zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 151 250,60 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).23. V odvolacím řízení zcela uspěla žalobkyně, která tak má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů této fáze řízení. Konkrétně jde o náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaných, vyjádření k navrženému důkazu žalovaných a účast na jednání odvolacího soudu dne 21. 4. 2026) po 9 260 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 AT, 3 režijní náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT, náhradu za promeškaný čas za cestu k jednání odvolacího soudu za 6 půlhodin po 150 Kč v částce 900 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) a náhradu cestovních výdajů za tuto cestu v částce 1 344,92 Kč, celkem 31 374,92 Kč, k tomu náhrada 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v částce 6 588,73 Kč, celkem náklady odvolacího řízení žalobkyně 37 963,65 Kč. Proto odvolací soud žalovaným dále uložil povinnost nahradit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení shora uvedenou částku opět společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů k rukám právní zástupkyně žalobkyně.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen v případě, že se jedná o rozhodnutí, které závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzená jinak (§ 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je však podle § 239 o. s. ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání mohou účastníci podat do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v I. stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:15.Co.63.2026.273","publishedAt":"2026-07-17","decisionAt":"2026-04-28","caseNumber":{"senate":15,"registry":"Co","index":63,"year":2026,"pageNumber":273},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavel","lastName":"Přibyl","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSCBTA","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 237 659,04 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":2,"registry":"C","index":191,"year":2024,"pageNumber":195},"affectedDate":"2025-10-31","courtCode":"OSTA","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","VRACENI_VECI","HODNOCENI_DUKAZU","PRERUSENI_RIZENI","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}