{"uuid":"1ead1e53-6e41-48ac-87af-c6f6ea59706e","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D. a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení vlastnictví","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na základě odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 26. 2. 2026, č. j. 4 C 380/2025-169","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 32 250 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":{"tableId":0,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdictText":"Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady odvolacího řízení ve výši 32 250 Kč.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba a pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 44 521,90 Kč (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že k převodu nebo zřízení věcného práva k nemovité věci je třeba písemné formy s podpisy všech účastníků; totéž platí i pro změnu nebo zrušení takového práva. Žalobce tvrdil, že došlo k ústní dohodě o převodu nemovitostí do jeho vlastnictví, avšak navzdory poučení o nutnosti doplnění tvrzení ohledně obsahu uzavřené dohody, tedy kdy byla uzavřena a jaký byl její obsah, na základě jakého právního důvodu mělo dojít k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, pouze uvedl, že při ukončení společného soužití účastníků se účastníci ústně dohodli tak, že vlastnictví nemovitosti bude náležet jemu, a to proto, že do nemovitosti investoval. Uzavření ústní dohody však neprokázal. I pokud by uzavřena byla, vyžadovala by písemnou formu s podpisy účastníků (§ 560 a § 561 o. z.), a to pod sankcí její neplatnosti (§ 582 o. z. a § 588 o. z.). Po opakovaném poučení žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Ta sice mohla být uzavřena v ústní formě podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 72/2021, avšak žalobce nedoplnil tvrzení o jejím obsahu, navíc na základě samotné smlouvy o smlouvě budoucí by nedošlo k převodu vlastnického práva na žalobce, jejím obsahem by byl pouze závazek žalované uzavřít v dohodnuté době hlavní smlouvu. Pokud by hlavní smlouva uzavřena nebyla, mohla by se oprávněná strana (žalobce) domáhat, aby obsah smlouvy určil soud. Z dohody o zúžení společného jmění účastníků z roku 2011 a z kupní smlouvy z roku 2012 vyplývá, že žalovaná nabyla předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví, což žalobce při uzavření kupní smlouvy výslovně potvrdil. V katastru nemovitostí je žalovaná jako výlučný vlastník evidována po celé rozhodné období. Za daného stavu nestačilo k nabytí vlastnictví žalobcem ani faktické užívání nemovitosti, ani investice (stavební úpravy). Tedy žalobce neprokázal vznik, obsah ani formu právního jednání, jež by založilo jeho vlastnické právo k nemovitostem, a ani neprokázal uzavření (a porušení) smlouvy o smlouvě budoucí, na jejímž základě by se mohl domáhat určení obsahu budoucí převodní smlouvy. Za této důkazní situace – při současném prokázání výlučného vlastnictví žalované z kupní smlouvy z roku 2012 – soud shledal žalobu na určení vlastnictví nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolal a uvedl, že soud prvního stupně „věc posoudil příliš formalisticky, důkazy vytrhl ze souvislostí a nepřisoudil odpovídající význam provedené vůli účastníků vyplývající z jejich komunikace, následného chování i svědeckých výpovědí“. Nesouhlasí se závěrem, že z dokazování nevyplývá existence závazné a určité dohody, nýbrž pouze faktické uspořádání bydlení po rozchodu účastníků. Tento závěr je s provedenými důkazy, zejména komunikací samotných účastníků, v rozporu. Existenci dohody potvrzuje výpověď svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i výpověď svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která uvedla, že „účastníci se takhle dohodli jako normální lidi“, a vyplývá i z další komunikace „","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je tvoje, mě do něj netahej“, „Stavíš si dům výhradně dle svých představ“, „Dnes jsem ti podala žádost na stavební úřad“. Soud však převzal verzi žalované, že šlo o výroky pronesené v afektu. To však vyvrací i následné chování stran, žalobce do roku 2020 do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pravidelně dojížděl, dokončoval dům; žalovaná o tom věděla, komunikovala s ním o tom. Nesprávný je i závěr soudu, že i kdyby byla prokázána žalobcem tvrzená ústní dohoda o převodu vlastnického práva, byla by neplatná pro nedostatek písemné formy. I toto posouzení je nepřiměřeně formalistické, neodpovídající pravidlům výkladu právních jednání uvedených v § 555 odst. 1, § 556 odst. 1 a § 574 o. z. Stejně tak formalistický je i závěr soudu prvního stupně, že i v případě existence smlouvy o smlouvě budoucí by se žalobce mohl domáhat jen určení obsahu smlouvy podle § 1787 odst. 1 o. z., nikoliv určení vlastnického práva. Předmětem řízení je odstranění rozporu mezi stavem zapsaným v katastru a stavem skutečným. Pokud soud sám uznal, že naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán, nelze trvat na tom, že žalobce měl nejprve podat jiný typ žaloby. Je nepochybné, že žalovaná nabyla nemovitost v roce 2012 do svého výlučného vlastnictví, žalobce souhlasí i s tím, že samotné faktické užívání nemovitosti, ani samotné investice do cizí věci bez dalšího vlastnické právo nezakládají, v dané věci tyto skutečnosti nejsou izolované. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu, případně rozsudek soudu prvního stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Závěr, že z provedených důkazů nevyplývá existence konkrétní dohody o převodu vlastnického práva, ani jiného dostatečně určitého majetkového ujednání, je přitom správný, když samostatné výroky typu „Vybral sis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je tvoje“, nelze izolovaně vytrhávat z kontextu a přisuzovat jim význam závazného právního jednání, neboť šlo o běžnou komunikaci bývalých partnerů. Žalobce přehlíží, že i podle jeho tvrzení nedošlo k uzavření písemné smlouvy, ani k vymezení přesného předmětu převodu, k ujednání o kupní smlouvě či jiné formě vypořádání, ani návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nedůvodná je i snaha žalobce dodatečně vykládat tvrzenou dohodu jako smlouvu o smlouvě budoucí, což je tvrzení objevující se až v reakci na právní závěry soudu prvního stupně; ani v tomto případě žalobce netvrdí konkrétní náležitosti. Pokud by smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena, žalobce by se mohl domáhat nahrazení projevu vůle či určení obsahu smlouvy, nikoliv určení vlastnického práva. Nepřípadný význam přikládá žalobce skutečnosti, že v nemovitosti dlouhodobě pobýval, investoval do ní a podílel se na jejím dokončování. To však jeho vlastnické právo nezakládá, rozhodující je, že nemovitosti žalovaná nabyla již v roce 2012, tento stav po celou dobu byl ve veřejném seznamu evidován, žalobce tento stav respektoval a neučinil žádné kroky směřující ke změně. Existenci údajné dohody začal tvrdit teprve po rozpadu vztahu účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce při jednání k dotazu odvolacího soudu uvedl, že bližší podmínky dohody účastníků v podané žalobě ani před soudem prvního stupně netvrdil. K převodu vlastnického práva „mělo pravděpodobně dojít bezúplatně“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolací soud zopakoval dokazování SMS zprávou (bez bližšího data): „Takovejch slibů a rozhodnutí jsem slyšela. Vždyť svým kecům nevěříš ani ty sám. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je tvoje, mně do něj netahej“ a „Nejprve si dostal na výběr, zda chceš ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vybral sis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Teď jsi mohl mít dům v hodnotě skoro 5 mil. a 2 mil. v hotovosti a auto. Já měla mít 4 mil. Takže já si prodám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" za větší peníze. Pro mě je to lepší. Ty budeš mít ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", které s věcným břemenem prodáš, tak za tři. Takže o 4 mil. méně. No, jako ta Vopice. Ale je to tvé rozhodnutí. Já na tom vlastně jenom vydělám, takže jsem vlastně v pohodě“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Po projednání odvolání dospěl odvolací soud k závěru, že není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Důkazy v řízení provedené, a to především komunikace účastníků (e-maily a SMS zprávy, včetně výroků, na něž v odvolání poukazuje žalobce), naznačují, že mezi účastníky byla do určité míry shodná vůle, aby žalobce „měl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"“. Nelze z nich však dovodit, že by tato jejich shodná vůle vyústila v nějakou definitivní dohodu určitého obsahu, a to ani z těch vět, které žalobce citoval v odvolání a které podle něj soud prvního stupně opomenul. Je přitom zřejmé, že zprávy žalované postrádají kontext, když žalovaná sice píše „Vybral sis ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":",“ ale zároveň dodává „já si prodám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" za větší peníze,“ jakoby žalobce měl možnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" mít, ale ta na něčem ztroskotala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podmínky a náležitosti konečné dohody žalobce nejenom neprokázal, ale vlastně ani netvrdil, což přiznal i před odvolacím soudem. Je proto vůbec otázkou, jaký by měl být obsah dohody, zda by se jednalo o darování, nějaké širší vypořádání vzájemných majetkových vztahů účastníků anebo něco jiného. Bez toho ovšem nelze dospět ani k závěru o povinnosti žalované převést nemovitost, natož k závěru, že jejím vlastníkem je žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Se soudem prvního stupně je nutné souhlasit, že jakákoliv dohoda účastníků o převodu nemovitosti by musela být písemná (§ 560 o. z.) s podpisy na téže listině (§ 561 odst. 2 o. z.). Písemná forma by musela být zachována i v případě, že by se jednalo o slib darování (§ 2057 o. z.); i by ten musel být písemný. Pokud by snad účastníci směřovali k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, ta by sice podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 72/2021, písemná být nemusela, ale musel by být tvrzen její obsah, a to alespoň obecným způsobem, jak vyžaduje § 1785 o. z.; následně by muselo být žalováno na určení obsahu smlouvy (§ 1787 odst. 1 o. z.). Ani obsah smlouvy o smlouvě budoucí obsah však žalobce netvrdil, jak správně uvedl i soud prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Nicméně, jak také správně soud prvního stupně uvedl, i kdyby žalobce tvrdil, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, na základě které se měl stát vlastníkem nemovitostí, měl podat jinou žalobu, a to žalobu na určení obsahu takové smlouvy, nikoliv žalobu na určení vlastnického práva. To nelze považovat za procesní formalismus a rozpor s § 80 o. s. ř., protože tvrzení o závazku převést vlastnictví k nemovitosti, je zcela odlišné od tvrzení, že je někdo vlastníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalobce přitom pomíjí, že na jakýkoli závazek žalované převést mu nemovitost, by musel navazovat vklad vlastnického práva. Bez toho nelze o nabytí vlastnického práva na základě smlouvy uvažovat. Překlenout se přes pravidlo, že nemovitosti evidované v katastru nemovitostí se nabývají vkladem do katastru nemovitostí (§ 1105 o. z.) nelze pak ani tvrzením o procesním formalismu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žaloba tedy neměla naději na úspěch, proto je rozsudek soudu prvního stupně zcela správný a na jeho správné odůvodnění lze pro stručnost odkázat. Odvolací soud proto rozsudek potvrdil, a to včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O náhradě nákladů odvolacího bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla i v odvolacím řízení úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s odvolacím řízením vynaložila, a to ve výši podle advokátního tarifu. Jedná se o odměnu advokáta za tři úkony právní služby, a to další porada zástupce žalované s klientkou konaná podle předloženého potvrzení dne 25. 5. 2026, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 26. 5. 2026 a účast zástupce žalované při jednání odvolacího soudu [§ 11 odst. 1 písm. c), písm. d) a písm. g) advokátního tarifu] po 10 300 Kč [§ 7 a § 9a odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , hodnota, , jehož součástí je stavba a pozemku parc. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa,  , adresa,  (výrok I) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 44 521,90 Kč (výrok II).2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že k převodu nebo zřízení věcného práva k nemovité věci je třeba písemné formy s podpisy všech účastníků; totéž platí i pro změnu nebo zrušení takového práva. Žalobce tvrdil, že došlo k ústní dohodě o převodu nemovitostí do jeho vlastnictví, avšak navzdory poučení o nutnosti doplnění tvrzení ohledně obsahu uzavřené dohody, tedy kdy byla uzavřena a jaký byl její obsah, na základě jakého právního důvodu mělo dojít k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, pouze uvedl, že při ukončení společného soužití účastníků se účastníci ústně dohodli tak, že vlastnictví nemovitosti bude náležet jemu, a to proto, že do nemovitosti investoval. Uzavření ústní dohody však neprokázal. I pokud by uzavřena byla, vyžadovala by písemnou formu s podpisy účastníků (§ 560 a § 561 o. z.), a to pod sankcí její neplatnosti (§ 582 o. z. a § 588 o. z.). Po opakovaném poučení žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. Ta sice mohla být uzavřena v ústní formě podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 72/2021, avšak žalobce nedoplnil tvrzení o jejím obsahu, navíc na základě samotné smlouvy o smlouvě budoucí by nedošlo k převodu vlastnického práva na žalobce, jejím obsahem by byl pouze závazek žalované uzavřít v dohodnuté době hlavní smlouvu. Pokud by hlavní smlouva uzavřena nebyla, mohla by se oprávněná strana (žalobce) domáhat, aby obsah smlouvy určil soud. Z dohody o zúžení společného jmění účastníků z roku 2011 a z kupní smlouvy z roku 2012 vyplývá, že žalovaná nabyla předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví, což žalobce při uzavření kupní smlouvy výslovně potvrdil. V katastru nemovitostí je žalovaná jako výlučný vlastník evidována po celé rozhodné období. Za daného stavu nestačilo k nabytí vlastnictví žalobcem ani faktické užívání nemovitosti, ani investice (stavební úpravy). Tedy žalobce neprokázal vznik, obsah ani formu právního jednání, jež by založilo jeho vlastnické právo k nemovitostem, a ani neprokázal uzavření (a porušení) smlouvy o smlouvě budoucí, na jejímž základě by se mohl domáhat určení obsahu budoucí převodní smlouvy. Za této důkazní situace – při současném prokázání výlučného vlastnictví žalované z kupní smlouvy z roku 2012 – soud shledal žalobu na určení vlastnictví nedůvodnou.3. Žalobce se proti rozsudku soudu prvního stupně odvolal a uvedl, že soud prvního stupně „věc posoudil příliš formalisticky, důkazy vytrhl ze souvislostí a nepřisoudil odpovídající význam provedené vůli účastníků vyplývající z jejich komunikace, následného chování i svědeckých výpovědí“. Nesouhlasí se závěrem, že z dokazování nevyplývá existence závazné a určité dohody, nýbrž pouze faktické uspořádání bydlení po rozchodu účastníků. Tento závěr je s provedenými důkazy, zejména komunikací samotných účastníků, v rozporu. Existenci dohody potvrzuje výpověď svědka , jméno FO,  i výpověď svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že „účastníci se takhle dohodli jako normální lidi“, a vyplývá i z další komunikace „, adresa,  je tvoje, mě do něj netahej“, „Stavíš si dům výhradně dle svých představ“, „Dnes jsem ti podala žádost na stavební úřad“. Soud však převzal verzi žalované, že šlo o výroky pronesené v afektu. To však vyvrací i následné chování stran, žalobce do roku 2020 do , adresa,  pravidelně dojížděl, dokončoval dům; žalovaná o tom věděla, komunikovala s ním o tom. Nesprávný je i závěr soudu, že i kdyby byla prokázána žalobcem tvrzená ústní dohoda o převodu vlastnického práva, byla by neplatná pro nedostatek písemné formy. I toto posouzení je nepřiměřeně formalistické, neodpovídající pravidlům výkladu právních jednání uvedených v § 555 odst. 1, § 556 odst. 1 a § 574 o. z. Stejně tak formalistický je i závěr soudu prvního stupně, že i v případě existence smlouvy o smlouvě budoucí by se žalobce mohl domáhat jen určení obsahu smlouvy podle § 1787 odst. 1 o. z., nikoliv určení vlastnického práva. Předmětem řízení je odstranění rozporu mezi stavem zapsaným v katastru a stavem skutečným. Pokud soud sám uznal, že naléhavý právní zájem na určovací žalobě je dán, nelze trvat na tom, že žalobce měl nejprve podat jiný typ žaloby. Je nepochybné, že žalovaná nabyla nemovitost v roce 2012 do svého výlučného vlastnictví, žalobce souhlasí i s tím, že samotné faktické užívání nemovitosti, ani samotné investice do cizí věci bez dalšího vlastnické právo nezakládají, v dané věci tyto skutečnosti nejsou izolované. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu, případně rozsudek soudu prvního stupně zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení.4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen. Závěr, že z provedených důkazů nevyplývá existence konkrétní dohody o převodu vlastnického práva, ani jiného dostatečně určitého majetkového ujednání, je přitom správný, když samostatné výroky typu „Vybral sis , adresa, , adresa, , adresa,  je tvoje“, nelze izolovaně vytrhávat z kontextu a přisuzovat jim význam závazného právního jednání, neboť šlo o běžnou komunikaci bývalých partnerů. Žalobce přehlíží, že i podle jeho tvrzení nedošlo k uzavření písemné smlouvy, ani k vymezení přesného předmětu převodu, k ujednání o kupní smlouvě či jiné formě vypořádání, ani návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nedůvodná je i snaha žalobce dodatečně vykládat tvrzenou dohodu jako smlouvu o smlouvě budoucí, což je tvrzení objevující se až v reakci na právní závěry soudu prvního stupně; ani v tomto případě žalobce netvrdí konkrétní náležitosti. Pokud by smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena, žalobce by se mohl domáhat nahrazení projevu vůle či určení obsahu smlouvy, nikoliv určení vlastnického práva. Nepřípadný význam přikládá žalobce skutečnosti, že v nemovitosti dlouhodobě pobýval, investoval do ní a podílel se na jejím dokončování. To však jeho vlastnické právo nezakládá, rozhodující je, že nemovitosti žalovaná nabyla již v roce 2012, tento stav po celou dobu byl ve veřejném seznamu evidován, žalobce tento stav respektoval a neučinil žádné kroky směřující ke změně. Existenci údajné dohody začal tvrdit teprve po rozpadu vztahu účastníků.5. Žalobce při jednání k dotazu odvolacího soudu uvedl, že bližší podmínky dohody účastníků v podané žalobě ani před soudem prvního stupně netvrdil. K převodu vlastnického práva „mělo pravděpodobně dojít bezúplatně“.6. Odvolací soud zopakoval dokazování SMS zprávou (bez bližšího data): „Takovejch slibů a rozhodnutí jsem slyšela. Vždyť svým kecům nevěříš ani ty sám. , adresa,  je tvoje, mně do něj netahej“ a „Nejprve si dostal na výběr, zda chceš , adresa,  , adresa, . Vybral sis , adresa, . Teď jsi mohl mít dům v hodnotě skoro 5 mil. a 2 mil. v hotovosti a auto. Já měla mít 4 mil. Takže já si prodám , adresa,  za větší peníze. Pro mě je to lepší. Ty budeš mít , adresa, , které s věcným břemenem prodáš, tak za tři. Takže o 4 mil. méně. No, jako ta Vopice. Ale je to tvé rozhodnutí. Já na tom vlastně jenom vydělám, takže jsem vlastně v pohodě“.7. Po projednání odvolání dospěl odvolací soud k závěru, že není důvodné.8. Důkazy v řízení provedené, a to především komunikace účastníků (e-maily a SMS zprávy, včetně výroků, na něž v odvolání poukazuje žalobce), naznačují, že mezi účastníky byla do určité míry shodná vůle, aby žalobce „měl , adresa, “. Nelze z nich však dovodit, že by tato jejich shodná vůle vyústila v nějakou definitivní dohodu určitého obsahu, a to ani z těch vět, které žalobce citoval v odvolání a které podle něj soud prvního stupně opomenul. Je přitom zřejmé, že zprávy žalované postrádají kontext, když žalovaná sice píše „Vybral sis , adresa, ,“ ale zároveň dodává „já si prodám , adresa,  za větší peníze,“ jakoby žalobce měl možnost , adresa,  mít, ale ta na něčem ztroskotala.9. Podmínky a náležitosti konečné dohody žalobce nejenom neprokázal, ale vlastně ani netvrdil, což přiznal i před odvolacím soudem. Je proto vůbec otázkou, jaký by měl být obsah dohody, zda by se jednalo o darování, nějaké širší vypořádání vzájemných majetkových vztahů účastníků anebo něco jiného. Bez toho ovšem nelze dospět ani k závěru o povinnosti žalované převést nemovitost, natož k závěru, že jejím vlastníkem je žalobce.10. Se soudem prvního stupně je nutné souhlasit, že jakákoliv dohoda účastníků o převodu nemovitosti by musela být písemná (§ 560 o. z.) s podpisy na téže listině (§ 561 odst. 2 o. z.). Písemná forma by musela být zachována i v případě, že by se jednalo o slib darování (§ 2057 o. z.); i by ten musel být písemný. Pokud by snad účastníci směřovali k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, ta by sice podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2022, sp. zn. 33 Cdo 72/2021, písemná být nemusela, ale musel by být tvrzen její obsah, a to alespoň obecným způsobem, jak vyžaduje § 1785 o. z.; následně by muselo být žalováno na určení obsahu smlouvy (§ 1787 odst. 1 o. z.). Ani obsah smlouvy o smlouvě budoucí obsah však žalobce netvrdil, jak správně uvedl i soud prvního stupně.11. Nicméně, jak také správně soud prvního stupně uvedl, i kdyby žalobce tvrdil, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, na základě které se měl stát vlastníkem nemovitostí, měl podat jinou žalobu, a to žalobu na určení obsahu takové smlouvy, nikoliv žalobu na určení vlastnického práva. To nelze považovat za procesní formalismus a rozpor s § 80 o. s. ř., protože tvrzení o závazku převést vlastnictví k nemovitosti, je zcela odlišné od tvrzení, že je někdo vlastníkem.12. Žalobce přitom pomíjí, že na jakýkoli závazek žalované převést mu nemovitost, by musel navazovat vklad vlastnického práva. Bez toho nelze o nabytí vlastnického práva na základě smlouvy uvažovat. Překlenout se přes pravidlo, že nemovitosti evidované v katastru nemovitostí se nabývají vkladem do katastru nemovitostí (§ 1105 o. z.) nelze pak ani tvrzením o procesním formalismu.13. Žaloba tedy neměla naději na úspěch, proto je rozsudek soudu prvního stupně zcela správný a na jeho správné odůvodnění lze pro stručnost odkázat. Odvolací soud proto rozsudek potvrdil, a to včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně.14. O náhradě nákladů odvolacího bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla i v odvolacím řízení úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s odvolacím řízením vynaložila, a to ve výši podle advokátního tarifu. Jedná se o odměnu advokáta za tři úkony právní služby, a to další porada zástupce žalované s klientkou konaná podle předloženého potvrzení dne 25. 5. 2026, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 26. 5. 2026 a účast zástupce žalované při jednání odvolacího soudu [§ 11 odst. 1 písm. c), písm. d) a písm. g) advokátního tarifu] po 10 300 Kč [§ 7 a § 9a odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu).","information":[{"texts":[{"text":"Proti výroku I tohoto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí. Proti výroku II není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:14.Co.106.2026.1","publishedAt":"2026-10-30","decisionAt":"2026-07-28","caseNumber":{"senate":14,"registry":"Co","index":106,"year":2026,"pageNumber":211},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zdeněk","lastName":"Pulkrábek","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o určení vlastnictví","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":380,"year":2025,"pageNumber":169},"affectedDate":"2026-02-26","courtCode":"OSTC","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","VECNA_BREMENA","SMLOUVA_O_SMLOUVE_BUDOUCI","DOKAZOVANI","PREVOD_NEMOVITOSTI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}