{"uuid":"1f4af350-668f-496f-af53-92459fb4cbdd","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Nadi Pínové a soudkyň JUDr. Jany Tondrové a Mgr. Alžběty Stříbrné ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 3 528 000 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobců i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. května 2025, č. j. 11 C 265/2016-669,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. co do částky 418 457 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 366 754 Kč od 1. 7. 2016 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 51 703 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a ve výroku II. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. co do částky 1 354 543 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 645 246 Kč od 1. 7. 2016 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 709 297 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobcům se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náklady řízení ve výši 126 688,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náklady řízení ve výši 11 937,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. co do částky 418 457 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 366 754 Kč od 1. 7. 2016 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 51 703 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a ve výroku II. potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. co do částky 1 354 543 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 645 246 Kč od 1. 7. 2016 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 709 297 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalobcům se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa,  náklady řízení ve výši 126 688,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa,  náklady řízení ve výši 11 937,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 1 773 000 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným v tomto výroku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), v rozsahu částky 1 755 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá vůči druhému právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Soud dále uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 53 828,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a současně uložil žalované povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 84 780,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto rozhodl společně o dvou žalobách (žaloba 1. z roku 2016 o zaplacení částky 1 640 480 Kč a žaloba 2. z roku 2019 o zaplacení částky 1 887 520 Kč), kterými se žalobci domáhali celkem částky 3 528 000 Kč s příslušenstvím, představujícím zákonný úrok z prodlení z částek 1 640 480 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení a z částky 1 887 520 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení. Uplatněný nárok zahrnoval slevu z kupní ceny převáděných nemovitých věcí za právní a faktické vady spočívající v existenci v kupní smlouvě neuvedených věcných břemen a ochranných pásem a dále požadavek na zaplacení smluvní pokuty podle čl. VII. bodu 5 kupní smlouvy. Součástí nároku byly také částky představující náklady na odstranění drobných staveb kolidujících s trasami inženýrských sítí. Žalobci vyšli z obsahu kupní smlouvy, v níž je žalovaná ujistila, že na převáděných nemovitostech žádné právní vady neváznou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná namítala, že žalobci o existenci věcných břemen, zejména vedení vodovodu a plynovodu pod převáděnými pozemky, věděli již před uzavřením kupní smlouvy, neboť jim byly prostřednictvím zprostředkovatele kupní smlouvy poskytnuty určité technické podklady. Dále žalovaná tvrdila, že případná opomenutí v návrhu smlouvy jsou pouze administrativním pochybením zprostředkovatele, a nemohou vést k odpovědnosti žalované. Dále rozporovala existenci některých žalobci tvrzených závad, zejména břemene elektrického vedení, ochranného pásma dráhy či vedení veřejného osvětlení, a zpochybňovala výpočet uplatněné slevy. Argumentovala rovněž tím, že některé sítě byly přeloženy či jsou nefunkční (např. plynovod), a nemohou tak ovlivňovat hodnotu nemovitostí. Podstatnou část její obrany tvořila polemika se znaleckými posudky předloženými žalobci oproti podpoře závěrů posudků, které hodnotu závad stanovily v nižší částce. Žalovaná tvrdila, že žalobci neprokázali snížení funkční upotřebitelnosti nemovitostí a namítala absenci prokázaného stavebního záměru, který by měl být zatížením věcnými břemeny zmařen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového závěru, že mezi účastníky byla dne 10. 2. 2016 uzavřena kupní smlouva, v níž žalovaná výslovně deklarovala, že na převáděných nemovitých věcech neváznou – s výjimkou zapsaného věcného břemene ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – žádné právní vady ani neuvedená věcná břemena. Soud měl za prokázané, že tato ujištění byla nepravdivá, neboť ke dni převodu na nemovitostech existovala věcná břemena vodovodu (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), plynovodu (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), elektrického vedení (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") a veřejného osvětlení (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a dále ochranná pásma (OP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a OP dráhy). Soud z provedených listin a sdělení správců inženýrských sítí ověřil existenci všech těchto závad v době převodu. Soud prvního stupně dále konstatoval, že žalobci před uzavřením smlouvy nedisponovali podklady, které by jim umožnily zjistit aktuální vedení sítí, neboť jim byly předloženy pouze historické dokumenty z roku 1990 zachycující stav inženýrských sítí v době před výstavbou domu. Z dokazování vyplynulo, že žalobci měli v době před podpisem smlouvy záměr stavby zimní zahrady a chtěli nemovitosti užívat jako funkční celek. Podstatnou část dokazování tvořily znalecké posudky. Soud provedl celkem šest posudků (ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Po jejich porovnání uzavřel, že nejpřesvědčivějším a metodicky nejkorektnějším posudkem je ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který ocenil hodnotu věcných břemen v roce 2016 částkou 1 645 000 Kč při míře omezení 50 %. Z téhož posudku soud prvního stupně převzal i výši nákladů na odstranění drobných staveb ve výši 99 280 Kč, z nichž žalobci uplatnili 78 000 Kč. Zároveň dospěl k závěru, že ochranné pásmo dráhy ve skutečnosti neomezuje užívání předmětného pozemku v relevantní míře, a proto je ve vztahu k nároku na slevu bez významu. Za bezvýznamné označil rovněž ochranné pásmo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", které žalobci sami ve své žalobě neoceňovali.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně z ustanovení § 1914 odst. 2, § 1916 odst. 1 písm. a) a c), § 1917, § 1923, § 2099, § 2103, § 2106, § 2107 a § 2048 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že žalovaná poskytla žalobcům vadné plnění, neboť je podle kupní smlouvy výslovně ujistila o neexistenci jakýchkoliv dalších právních vad a věcných břemen, což se prokázalo jako nepravdivé. Tato ujištění měla povahu ujednání o jakosti ve smyslu § 1916 o. z. a zakládala vznik odpovědnosti žalované za právní vady, a to bez ohledu na její dobrou či zlou víru. Soud odmítl námitku žalované, že žalobci mohli při obvyklé pozornosti vady zjistit, neboť tato výluka se neuplatní, jestliže prodávající kupujícího výslovně ujistí o bezvadnosti věci (§ 2013 věta druhá o. z.). Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalobcům vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z. v rozsahu skutečného snížení tržní hodnoty nemovitých věcí v důsledku existujících závad. V otázce výše slevy soud vyšel z posudku ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který nejlépe splnil požadavky na metodickou správnost a zohlednil funkční celek nemovitostí. Soud přiznal žalobcům slevu odpovídající částce 1 645 000 Kč za věcná břemena a 78 000 Kč za náklady na odstranění závad. Dále jim přiznal smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč podle § 2048 odst. 1 o. z., protože žalovaná uvedla v kupní smlouvě pět nepravdivých prohlášení. V rozsahu částky 1 755 000 Kč soud žalobu zamítl, neboť žalobci požadovali slevu vyšší, než odpovídala skutečnému snížení hodnoty nemovitostí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci byli ve věci úspěšní přibližně v rozsahu 50 %. Rozdíl v jejich procesní úspěšnosti činil pouze 0,5 %, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. O náhradě nákladů státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že každému účastníkovi uložil povinnost uhradit nezálohované náklady řízení v poměru odpovídajícím jejich procesní neúspěšnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Rozsudek napadli žalobci i žalovaná včasnými a přípustnými odvoláními, a to vždy do výroků vydaných v jejich neprospěch a dále do výroků o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobci ve svém odvolání, které směřovalo proti zamítavému výroku II. a výrocích o nákladech řízení III. a IV. namítli, že soud prvního stupně nesprávně určil výši přiměřené slevy z kupní ceny, když vyšel z hodnoty věcných břemen stanovené variantou 1 ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy při míře omezení vlastnického práva 50 %, a nikoliv z varianty 2 tohoto posudku, která stanoví míru omezení na 75 %. Odvolatelé tvrdí, že takto soud porušil princip úplného a spravedlivého odškodnění a že jim měl být přiznán podstatně vyšší nárok, neboť skutečný stav nemovitostí odpovídá závěrům znaleckého posudku, který hodnotu omezení stanovil částkou 2 468 000 Kč. Odvolatelé dále namítají, že soud prvního stupně nesprávně a nedostatečně zohlednil závazné odborné stanovisko poradního sboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 11. 2020, které uvádí, že míra omezení v obdobných případech se zpravidla pohybuje v rozmezí 70–80 %, což soud zcela pominul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobci nesouhlasí ani s výrokem o náhradě nákladů řízení, neboť mají za to, že splnili předpoklady § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož může být částečně úspěšnému účastníkovi přiznána plná náhrada nákladů, záviselo-li rozhodnutí zejména na znaleckém posudku. Žalobci uvedli, že výši svého nároku odvodili z prvního odborného posudku ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který provedl detailní ohledání místa, a že nemohli předjímat zásadní rozpory mezi jednotlivými následnými posudky. Odvolatelé rovněž namítli, že jim soud prvního stupně neměl ukládat povinnost uhradit část nákladů státu, neboť na vzniku těchto nákladů nenesou odpovědnost a jejich postup ve věci byl po celou dobu procesně poctivý.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Zásadní výhrady žalobců proti skutkovým závěrům spočívají v tom, že skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn neúplně a nesprávně v rozsahu, v jakém nalézací soud dospěl k závěru o míře omezení vlastnického práva pouze ve výši 50 %. Podle odvolatelů soud nepřihlédl k zásadním skutečnostem prokazujícím značné omezení užívání pozemků, zejména kumulaci několika inženýrských sítí a ochranných pásem, která podle znaleckého ústavu fakticky znemožňuje hospodářské využití podstatné části pozemků. Odvolatelé zdůrazňují, že ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" provedl reálné místní šetření, zohlednil skutečné vedení sítí a jejich technické parametry, a přesvědčivě odůvodnil závěr o 75% omezení vlastníků. Podle odvolatelů soud prvního stupně tento klíčový skutkový závěr neodůvodněně ignoroval. Žalobci dále namítli, že nebyly správně hodnoceny skutkové okolnosti týkající se jejich snahy o smírné řešení a chování žalované, která opakovaně jednání o narovnání ukončovala. Tyto skutečnosti podle nich měly být rovněž vzaty v potaz při posouzení jejich procesního úspěchu. Námitky žalobců směřují i proti nesprávnému právnímu posouzení, a to ve dvou zásadních směrech. Prvním je posouzení rozsahu nároku na slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z. Podle žalobců soud nesprávně posoudil míru omezení vlastnického práva a nezohlednil princip plné náhrady újmy, vyplývající i z analogické aplikace § 2951 o. z. Druhým okruhem námitek je porušení povinnosti soudu vycházet z odborného stanoviska poradního sboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle § 38 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, které má podle odvolatelů závaznou povahu a potvrzuje správnost postupu ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud měl toto stanovisko aplikovat jako relevantní interpretační vodítko k metodice oceňování věcných břemen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolacímu soudu žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům nárok v plné uplatněné výši, tj. částku odpovídající variantě 2 ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 2 468 000 Kč s příslušenstvím, případně aby byl rozsudek v této části zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dále požadují změnu výroku III. tak, aby žalovaná byla povinna nahradit žalobcům náklady řízení v plném rozsahu a současně navrhli změnu výroku IV. tak, aby žalobcům nebyla ukládána povinnost hradit jakýkoliv podíl na nákladech České republiky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaná ve svém odvolání proti výroku I. a výrokům o nákladech řízení III. a V. především namítla, že rozsudek soudu prvního stupně je nesprávný, neboť soud vycházel z chybných skutkových závěrů a nesprávně právně posoudil věc. Tvrdí, že soud bez adekvátního odůvodnění přiznal žalobcům slevu z kupní ceny ve výši přesahující 1,7 mil. Kč, ačkoliv skutečné omezení vlastníků pozemků je podle ní pouze marginální. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje žalovaná za nepřiměřené a nespravedlivé, neboť na základě formálně existujících věcných břemen byla žalobcům přiznána sleva přesahující 30 % hodnoty pozemků, což neodpovídá skutečnému dopadu těchto břemen na jejich užívání. Žalovaná dále namítla, že soud pochybil tím, že vyšel z hodnoty věcných břemen stanovené ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který považuje za metodicky vadný, a naopak neaplikoval závěry superrevizního posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž byl soudem ustanoven k objektivnímu zhodnocení všech dosavadních posudků. Podle žalované se soud dopustil nesprávného hodnocení důkazů a závěry ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" neoprávněně preferoval. Dle žalované soud prvního stupně nesprávně hodnotil otázku funkční využitelnosti a upotřebitelnosti pozemků, když pouze konstatoval existenci věcných břemen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", aniž by posoudil jejich skutečný dopad na užívání nemovitostí. Žalovaná tvrdí, že žalobci neprokázali, jak konkrétně věcná břemena omezují jejich vlastnické právo, případně jak brání zamýšlené přístavbě zimní zahrady. Žalovaná zdůraznila, že samotná existence věcných břemen není bez dalšího důvodem pro vznik slevy z ceny (§ 2099 a § 1923 o. z.), a že žalobci měli prokázat konkrétní nemožnost realizace stavebního záměru. Soud se podle ní spokojil výlučně s průvodní zprávou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z roku 2016, aniž by ověřil, zda by vlastníci inženýrských sítí skutečně odmítli udělit souhlas se stavbou, a opomenul, že přemístění sítí nebo souhlas oprávněných z věcných břemen není zákonem vyloučen (§ 23 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích; § 46 odst. 8 a § 68 odst. 4 písm. b) energetického zákona). Zároveň soud prvního stupně nerespektoval námitku žalované, že případná přístavba zimní zahrady by byla vyloučena již územním plánem, tedy bez ohledu na existenci věcných břemen, a že žalobci neprokázali zahájení jakéhokoliv formálního stavebního řízení, jehož zamítnutí by jejich tvrzení podpořilo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalovaná jako nesprávné považuje právní posouzení otázky slevy z kupní ceny podle § 1923 o. z., neboť soud prvního stupně podle ní paušálně hodnotil všechna věcná břemena mírou omezení 50 %, aniž by přihlédl k jejich individuální povaze, umístění a skutečnému dopadu na nemovitosti. Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. 23 Cdo 1207/2023, 23 Cdo 2666/2024), podle níž je třeba při určování přiměřené slevy zohlednit jen tu část nemovitosti, na níž se vada vyskytuje, a posuzovat každé zatížení samostatně. Žalovaná tvrdí, že soud měl respektovat i právní úpravu kompenzace za zásahy do pozemku vlastníkem sítě (§ 7 odst. 4 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích; § 29 odst. 9 energetického zákona), a že soud nesprávně ignoroval užitek, který žalobci z inženýrských sítí plynul (zajištění dodávky energií, finanční kompenzace ze strany provozovatele). Dále v odvolání namítla nesprávnou aplikaci § 2103 věty druhé o. z., neboť je přesvědčena, že pokud byl žalobce jako odborník schopen zjistit existenci vad ze zaslaných materiálů, a přesto se na ujištění žalované spoléhal, jednalo se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.) a šlo o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Žalovaná namítla vadu řízení spočívající v tom, že soud opomněl posoudit její námitku opožděného uplatnění vady spočívající ve věcném břemenu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle § 1920 a § 1921 odst. 3 o. z., neboť žalobci tuto vadu vytkli až téměř tři roky po uzavření kupní smlouvy. Tvrdí, že soud tuto námitku vůbec nevyhodnotil, což zakládá vadu řízení mající vliv na výsledek sporu. Odvolacímu soudu navrhla, aby změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a V. tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. Subsidiárně navrhla, aby odvolací soud uvedené části rozsudku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobci se k odvolání žalované vyjádřili a jejich vyjádření představuje komplexní a systematickou obranu závěrů soudu prvního stupně, přičemž žalobci setrvávají na tom, že rozhodnutí je ve vyhovující části věcně správné, řádně odůvodněné a v souladu s hmotným právem i judikaturou Nejvyššího soudu. Žalobci zdůraznili, že existence věcných břemen a ochranných pásem, která žalovaná kupní smlouvou výslovně popřela, představuje právní vadu podle § 2099 a § 1916 o. z., bez ohledu na to, zda jde o břemena zapsaná či nezapsaná v katastru nemovitostí. Vyjádření dále zdůrazňuje, že soud prvního stupně správně určil podstatné snížení funkční a tržní hodnoty předmětných pozemků, neboť věcná břemena protínají pozemky v zásadních částech, včetně průchodu mezi obytným domem a zahradní částí, čímž fakticky znemožňují veškeré stavební rozšíření. Žalobci poukázali, že správně byla aplikována zásada objektivní odpovědnosti prodávajícího a princip ex tunc, tedy posuzování vad ke dni převodu. Vyjádření k odvolání rovněž obhajuje správnost závěrů ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který jako jediný v souladu s metodikou a odbornými standardy zohlednil kumulativní účinek jednotlivých omezení a postupoval v souladu se stanoviskem poradního sboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19. 11. 2020. Vyjádření žalobců se zásadně vymezilo proti tvrzení žalované, že samotná existence věcných břemen nepředstavuje právní vadu. Žalobci uvádějí, že tento argument je v přímém rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5726/2015, který konstatuje, že jakékoli právo třetí osoby k převáděné věci představuje právní vadu, a to bez ohledu na zapsání či nezapsání do veřejných evidencí. Žalobci nesouhlasí s tvrzením žalované, že břemena jsou umístěna pouze při okrajích pozemků a neomezují stavební činnost, přičemž uvádějí, že toto tvrzení je v rozporu s provedenými důkazy, zejména s výkresy znaleckých ústavů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobci odmítli i argument žalované, že užitek z inženýrských sítí (napojení na vodovod, elektřinu či plyn) kompenzuje negativní dopad věcných břemen na hodnotu pozemků. Vyjádření připomíná, že judikatura výslovně dovozuje, že užitek z připojení na veřejné sítě nelze zaměňovat s prospěchem z existence věcného břemene, které vlastníka omezuje. Závěrem se žalobci vymezili proti námitce žalované, že údajně neuplatnili vady včas a uvedli, že vady uplatnili vždy bezodkladně poté, co se o nich z objektivních důvodů mohli dozvědět, přičemž i při nejpřísnějším výkladu podali uplatnění vad v rámci pěti let stanovených § 2129 odst. 2 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Rovněž žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobců a považuje jej za nedůvodné, neboť podle jejího názoru soud prvního stupně posoudil věc nesprávně v jejich prospěch. Tvrdí, že se již svým vlastním odvoláním podrobně vymezila vůči odvolání žalobců, kdy zejména žalobci neunesli důkazní břemeno ohledně existence reálného omezení funkční využitelnosti pozemků v důsledku věcných břemen. Podle žalované nemůže samotná existence inženýrských sítí automaticky znamenat vznik nároku na slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z., neboť je nezbytné prokázat skutečný dopad vady na funkční a hospodářské využití pozemků. Žalovaná uvádí, že žalobci neprokázali nemožnost realizace svého stavebního záměru, neboť nepředložili žádné rozhodnutí stavebního úřadu, z něhož by vyplývalo, že přítomnost věcných břemen vylučuje výstavbu. Tvrdí, že soud prvního stupně pochybil, když za prokázanou považoval pouhou průvodní zprávu projektanta a neopřel se o žádný správní dokument či vyjádření oprávněných z věcných břemen, které by odmítaly záměr přístavby. Další významný argument žalované spočívá v tvrzení, že soud prvního stupně pochybil, pokud paušálně hodnotil všechna věcná břemena mírou omezení 50 %, aniž by zohlednil jejich polohu, rozsah nebo skutečný funkční význam. Tvrdí, že soud měl jednotlivá břemena posuzovat odděleně, přičemž některá z nich se nenacházejí v místech relevantních pro zamýšlené stavební rozšíření, a nemohou tudíž omezovat užívání pozemků. Žalovaná také odmítá závěr žalobců, že věcná břemena jsou umístěna v centrální části pozemků. Tvrdí, že břemena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nacházejí převážně na okrajích pozemků a nepředstavují překážku pro zamýšlenou přístavbu, která měla být realizována jižně od budovy. Poukazuje na to, že samotné vedení inženýrských sítí zajišťuje funkčnost domu a přináší užitek, který žalobci zcela pomíjejí. Vyjádření se vymezuje také proti tvrzení žalobců o objektivní odpovědnosti žalované a namítá, že žalobci měli o existenci břemen vědomost již před uzavřením smlouvy, což bylo dle ní prokázáno v řízení před soudem prvního stupně. Podle žalované žalobci využívají ustanovení § 2103 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy a dopouštějí se zneužití práva. Závěrem žalovaná setrvala na tom, že super revizní posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž náhrada nenáleží automaticky při jakémkoliv omezení vlastnického práva, ale pouze tehdy, dosáhne-li omezení takové intenzity, že zasahuje samotnou podstatu vlastnictví. Podle žalované maximální možná výše náhrady – pokud by vůbec měla být přiznána – činí podle super revizního posudku 192 929 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (§ 212 a § 212a o. s. ř.) včetně řízení jemu předcházejícího. Po zhodnocení námitek žalované, jakož i žalobců, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně se zcela nevypořádal s námitkami žalované a nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu, která se k přiměřené slevě z kupní ceny vztahuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V rozsudku ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1207/2022 Nejvyšší soud konstatoval, že přiměřená sleva z kupní ceny musí odpovídat takové výši, která v konkrétních poměrech dané věci bude odpovídající míře narušení ekvivalence plnění a bude způsobilá toto narušení narovnat, a to prostřednictvím snížení kupní ceny. Zároveň z rozhodnutí vyplývá, že při určení slevy musí být přihlíženo ke konkrétním okolnostem daného případu, tedy k povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci, jak se vada projevuje při užívání věci a jak její užívání brání či komplikuje. Soud prvního stupně těmto požadavkům nedostál, neboť se zaměřil pouze na vyčíslení omezení vlastnického práva ve vztahu k hodnotě věcných břemen, aniž by věc posoudil komplexně, tedy jaký je jejich skutečný dopad na užívání domu jako celku. Obdobně pouze mechanicky na základě znaleckého posudku vyčíslil náklady na odstranění drobných staveb, aniž by se zabýval tím, že k faktickému odstranění nedošlo a ani nemusí. Zároveň však odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že existence věcných břemen technické infrastruktury byla vadou prodávané nemovité věci zakládající podstatné porušení kupní smlouvy, a že žalobcům proto vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. Proto se odvolací soud zaměřil zejména na stanovení výše slevy, tak aby odpovídala všem okolnostem případu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobcům se dostalo poučení odvolacím soudem v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. tak, aby doplnili svá tvrzení a označili k nim důkazy, jak konkrétně vytčené právní vady – věcná břemena umístěná na konkrétních pozemcích – omezují, ztěžují či znemožňují užívání věci, tj. jednotlivých pozemků i nemovité věci jako celek a jak tyto právní vady přispívají k možnému způsobu a rozsahu užívání věci, případně k ceně nutných úprav, které byly právními vadami vyvolány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V reakci na toto poučení žalobci uvedli, že pokud by znali před podpisem kupní smlouvy všechny právní vady, kupní smlouvu by neuzavírali. Tvrdí, že právní vady mají trvalý a strukturální dopad na stavební využitelnost pozemků, na možnost jejich rozvoje, a dokonce i na samotnou obyvatelnost rodinného domu. Od smlouvy neodstoupili zejména proto, že již byla vyplacena kupní cena z hypotečního úvěru a odstoupení by znamenalo značná ekonomická a právní rizika. Proto uplatnili nárok na slevu z kupní ceny. Žalobci zdůrazňují, že věcná břemena nejsou pouhou evidenční skutečností, ale trvalým omezením vlastnického práva a souběh více sítí a ochranných pásem představuje kumulativní omezení, které zásadně snižuje stavební, dispoziční i investiční potenciál nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Konkrétně žalobci tvrdí, že právní vady znemožňují nebo významně komplikují výstavbu drobných staveb (pergoly, garáže, bazény, zahradní domky, retenční nádrže apod.), omezují terénní úpravy, výkopy a budování opěrných zdí, fragmentují pozemky a snižují využitelnost i částí mimo samotná ochranná pásma, komplikují údržbu a rekonstrukci domu kvůli omezenému vjezdu těžké techniky, brání výsadbě stromů a hluboce kořenících dřevin, znemožňují realizaci fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště, znemožňují rozšíření domu či výstavbu doplňkových objektů, fakticky brání využití plánovaného alternativního zdroje vody (studny). K doložení některých tvrzení připojili rozhodnutí k průzkumnému hydrogeologickému vrtu a doklad o absolvování rekvalifikačního kurzu souvisejícího s provozem fotovoltaických zdrojů. Žalobci zdůraznili, že nemovitost kupovali jako funkční celek tvořený rodinným domem a zahradou. Věcná břemena podle nich vedou k tomu, že zahradu nelze využívat standardním způsobem a současně musí trpět vstupy třetích osob za účelem údržby sítí. To podle nich snižuje komfort bydlení, soukromí i atraktivitu nemovitosti. Souběh právních omezení pak dle žalobců významně snižuje tržní hodnotu nemovitosti. Za účelem vyčíslení rozdílu mezi hodnotou nezatížené a zatížené nemovitosti zadali zpracování odborné studie společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., kterou soudu předloží. Žalobci odmítli argument žalované, že měli předložit zamítavá rozhodnutí stavebních nebo jiných úřadů. Tvrdí, že existence omezení vyplývá přímo z povahy věcných břemen a ochranných pásem a není třeba zahajovat předem neúspěšná správní řízení pouze za účelem získání formálního zamítavého rozhodnutí. Závěrem zmínili, že právní vady (odlišné od nyní projednávaných – pozn. soudu) již vedly ke konkrétnímu soudnímu sporu se sousedkou. Ta se domáhá odstranění části domu zasahující na její pozemek a odstranění kanalizační přípojky vedené přes její parcelu. Podle žalobců byla existence přestavku i neoprávněné přípojky potvrzena znaleckými posudky v jiném soudním řízení. V případě odstranění přípojky může dojít k nemožnosti napojení domu na veřejnou kanalizaci, což by mohlo vést až k faktické neobyvatelnosti domu. Tento stav označují za reálnou a nikoli pouze hypotetickou hrozbu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S ohledem na tvrzení žalobců odvolací soud provedl místní šetření, aby mohl komplexně posoudit vliv právních vad na užívání domu jako celku a tím řádně stanovit výši slevy z kupní ceny. Místní šetření se uskutečnilo dne 5. 6. 2026 za přítomnosti členů odvolacího senátu, žalobce a) a obou právních zástupců. Z místního šetření byl pořízen zvukový záznam, jehož přepis je založen ve spise, jakož i fotografie (umístěny na CD). Odvolací soud má na základě místního šetření za prokázané, že na nemovitých věcech v době uzavření kupní smlouvy ze dne 10. 2. 2016 se nacházela ve smlouvě neuvedená věcná břemena – podzemní inženýrské sítě: a) Vodovodní řad (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") – věcné břemeno č. 1. Vedení veřejného vodovodu je umístěno na pozemcích parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. na pozemku I a pozemku IV. Jde o funkční vodovodní řad vybudovaný roku 1972, doposud provozovaný, s příslušným ochranným pásmem. Toto břemeno nebylo uvedeno v kupní smlouvě, není zapsáno v KN, zasahuje oba pozemky, na pozemku č. I je vyústěna kontrolní šachta, která je viditelná v dlažbě. V nedávné době došlo k její výměně, je tedy nutno umožnit přístup k těmto zařízením; b) Plynovodní řad (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") – věcné břemeno č. 2 na pozemcích (I a IV) se nacházel funkční plynovod, umístěný zde od roku 1974, který byl následně v roce 2016 odpojen, avšak v době převodu pozemků byl funkční, jeho potrubí zůstalo v zemi. Také toto břemeno nebylo v kupní smlouvě uvedeno; c) Elektrické vedení nízkého napětí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – věcné břemeno č. 4 se nacházelo na pozemku I. a pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č. II) jako podzemní kabelové vedení elektrické energie (NN 1 kV) s ochranným pásmem, které bylo později přemístěno mimo dotčené pozemky a nyní do nich zasahuje ochranným pásmem; d) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – věcné břemeno č. 6, ochranné pásmo zasahuje na pozemky I, II a IV, jedná se stožár + kabelové vedení, vybudované již v roce 1974 a existující i v roce 2016. Pozemek IV je zasažen Ochranným pásmem komunikační sítě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – OP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – věcné břemeno č. 3. a na pozemek II zasahuje ochranné pásmo železniční trati ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"–","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"–","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", přibližně ve vzdálenosti 49 m od osy koleje - Ochranné pásmo dráhy – OP dráhy – věcné břemeno č. 5.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Na dotčených pozemcích jsou umístěny drobné stavby a venkovní úpravy, které se nacházejí v ochranných pásmech a trasách vedení inženýrských sítí, jedná se zejména o zděný plot na betonové podezdívce, betonovou dlažbu, opěrnou zídku z žulového kamene, venkovní schodiště. Žalobci s ohledem na počet osob v domácnosti zvažovali rozšíření nemovitosti, a to realizaci zimní zahrady, o níž při místním šetření tvrdili, že má být umístěna na pozemku I. Nově vyvstal problém s umístěním kanalizace s ohledem na postoj sousedky, která odmítá mít kanalizaci na svém pozemku, žalobci potřebují rovněž řešit energetickou náročnost domu, a to cestou výstavby fotovoltaické elektrárny, s bateriovým uložištěm, kdy stávající panely umístěné na střeše domu jsou nedostačující. Dále chtějí realizovat vodovodní přípojku z vrtu umístěném na sousedním pozemku, který je také v jejich vlastnictví, přípojka by se však křížila s vodovodním řádem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Odvolací soud doplnil dokazování o osvědčení o rekvalifikaci vydané ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 16. 5. 2023, z něhož je prokázáno, že žalobce a) absolvoval vzdělávací program ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Program","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 7. 2025 je prokázáno vydání souhlasu ke geologickým pracím k průzkumnému hydrogeologickému vrtu hloubky 60 m na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobci předložili studii vypracovanou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 21. 4. 2026, která stanoví interval snížení hodnoty nemovitého majetku z titulu existence váznoucích věcných břemen. Odvolací soud z ní zjistil, že popisuje stav k roku 2026 a týká se věcného břemene ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dráhy a interval snížení hodnoty nemovitého majetku byl stanoven od 2 976 000 Kč do 4 464 000 Kč, přičemž celková výměra pozemků zatížených věcnými břemeny dle studie činí 218,83 m² a tržní hodnota pozemků byly vyčíslena na částku 24 481 Kč/m², procentuální výše nájemného stanovena na 5 %, což představuje nájemné za rok 1 224 Kč/m², míra kapitalizace byla zvolena v úrovni 4,5 % ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. K důkazům, které přeložila žalovaná a týkaly se zejména obecné informace o záměru žalobce umístit na nemovitosti fotovoltaickou elektrárnu, odvolací soud nepřihlížel právě pro obecný charakter s tím, že soudu je známo uložení fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu žalobců a zároveň žalobce informoval o záměru kapacitu navýšit, v čemž mu mají bránit konkrétní zatížení pozemků věcnými břemeny. Žalovaná pak ještě poukázala na to, že na dotčeném pozemku č. I, pod nímž se nachází přístupové šachty k vodovodu, byla dlažba i v době uzavření kupní smlouvy, o čemž svědčí veřejně přístupné satelitní snímky, což odporuje tvrzení žalobců, že byl pozemek zakryt zeminou a při prohlídce před uzavřením smlouvy neměli o jejich existenci povědomí, když zároveň byli seznámeni se stavební dokumentací, která zachycovala zakreslení vedení plynu a vodovodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Na základě doplněného dokazování odvolací soud konstatuje, že skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, jak je popsán v bodech 9. až 19., společně se skutkovým stavem zjištěným soudem odvolacím, je dostatečný pro posouzení věci. Odvolací soud považuje za podstatné, že žalobci sice měli před uzavřením kupní smlouvy k dispozici technické výkresy (geometrický plán, snímek pozemkové mapy) z roku 1990, resp. 1994, ty však nemohly nahradit zásadní informaci, že pozemky jsou zatíženy vedením inženýrských sítí, případně ochranných pásem. Odvolací soud tak sdílí závěr soudu prvního stupně, že existence věcných břemen technické infrastruktury byla vadou prodávané nemovité věci zakládající podstatné porušení kupní smlouvy, a že žalobcům proto vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. (aplikovatelnost tohoto ustanovení i na smlouvu o koupi nemovité věci vyplývá z § 2131 o. z.). Z tohoto závěru, proto odvolací soud dále vychází. Právní vady nebyly zjistitelné z výpisu z katastru nemovitostí, o existenci ochranného pásma dráhy mohli mít žalobci obecné povědomí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odvolací námitka žalované, podle níž samotná existence věcných břemen nepředstavuje právní vadu, není důvodná. Soud prvního stupně správně vyšel z ustanovení § 2099 o. z. a ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která vykládá právní vadu jako existenci jakéhokoli práva třetí osoby zatěžujícího převáděnou nemovitost bez ohledu na to, zda jde o právo zapsané či nezapsané. Žalovaná kupní smlouvou výslovně ujistila, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani neuvedené právní vady, a odpovědnost podle § 2103 věty druhé o. z. má objektivní povahu. Tvrzení žalované o údajné vědomosti žalobců nemá právní relevanci a soud prvního stupně jej správně nepřijal, neboť prodávající je povinen poskytnout pravdivé ujištění o stavu převáděné věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Zároveň nelze souhlasit se žalobci, kteří tvrdí, že lze aplikovat ustanovení § 2951 o. z., kdy se jedná o obecné ustanovení o způsobu náhrady škody a nemajetkové újmy, tedy o deliktní či obdobné odpovědnosti za újmu, oproti nároku vyplývajícímu z vadného plnění (§ 1923 o. z.), které stanoví konkrétní nároky nabyvatele při odstranitelné či neodstranitelné vadě. Jen proto, že existuje vada, nevzniká automaticky právo na náhradu škody podle § 2951 o. z. a primárně se uplatní režim práv z vadného plnění podle § 1923 a násl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud však nemůže přijmout závěr soudu prvního stupně, který výši slevy z kupní ceny vyjádřil pouhým matematickým vzorcem vycházejícím z vyčíslení hodnoty věcných břemen. Jak zdůraznila judikatura Nejvyššího soudu vyjádřená v již citovaném rozsudku ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1207/2023, musí přiměřená sleva odpovídat míře narušení ekvivalence plnění a nelze ji určit jen prostým rozdílem hodnot „bez vady vs. s vadou“ nebo jen náklady na odstranění vady bez zohlednění dalších hodnot. Nejvyšší soud tak vyložil, že při určení částky odpovídající přiměřené slevě z kupní ceny musí být vždy přihlíženo ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy z ceny bude záviset především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci a příp. její estetické hodnoty. Při jejím určení je nutné přihlížet k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání věci, popř. snižují životnost věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci, k ceně nutných oprav věci (přičemž slevu obvykle nelze ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad či s hodnotou všech nákladů, které se sám kupující rozhodl vynaložit na odstranění vady) a jiným obdobným hlediskům, přičemž prostřednictvím slevy by měla být vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1317/2021, ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2045/2021, ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4541/2016, či ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2889/2015).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Přiměřenou výši slevy z kupní ceny proto nelze relevantně určit bez přihlédnutí k tomu, jakým způsobem vada věci snižuje její použitelnost a možnost užívání, příp. její životnost oproti stavu předpokládanému při uzavření smlouvy (tj. oproti stavu bezvadného plnění, pro který byla sjednána konkrétní kupní cena). Nutno pak přihlédnout k tomu, jak se rozsah vad projevil vzhledem ke sjednané kupní ceně celé nemovitosti, jejímu charakteru, stáří a zejména jak vytčené vady komplikují a omezují užívání nemovitosti jako celku, a to oproti stavu, kdy žalobci předpokládali, že kupují nemovitost bezvadnou. Odvolací soud proto nepřijal názor žalobců, že je třeba vycházet z jimi předkládaného z odborného stanoviska poradního sboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle § 38 zákona č. 254/2019 Sb., když nevychází z aktuální judikatury stran posouzení slevy z kupní ceny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Odvolací soud se posoudil jednotlivá omezení, jak byla žalobci tvrzena a jak byla zjištěna i na základě provedeného dokazování včetně místního šetření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Ochranné pásmo železnice není věcným břemenem, jedná se o veřejnoprávní omezení, které vyplývá přímo ze zákona o drahách, resp. jej upravuje vyhláška č. 52/1964 Sb., vyhláška ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se provádí zákon o dráhách. Provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy je v ochranném pásmu dráhy oprávněn v odůvodněných případech vstupovat na cizí pozemky, a to zejména při provozování dráhy, opravách a údržbě, odstraňování následků nehod a překážek bránících provozování drážní dopravy. S ohledem na vzdálenost pozemku žalobců, konkrétně se to týká pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemek č. II), který bezprostředně s dráhou nesousedí, je omezení žalobců spočívající v možném vstupu provozovatele dráhy čistě hypotetické. Obdobně nejsou žalobci omezeni ani v případě drobných staveb na svém pozemku – zde žulové zídky, která vyrovnává terén pozemku (k tomu srovnej § 9 odst. 2 a 3 zákona o dráhách č. 266/1994 Sb., v platném znění, resp. přílohu č. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Ochranné pásmo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", které zasahuje pozemky parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemky č. I a II). Jedná se o vedení nízkého napětí, které je nyní vedeno na sousedním pozemku. Do roku 2022 bylo pod předmětnými pozemky částečně vedeno při jejich západním okraji. V současné době do pozemků zasahuje ochranné pásmo (1 metr od vedení – nebylo provedeno přesné měření) a žalobce obecně omezuje tím, že nelze zde provádět stavby, vysazovat trvalé porosty či provádět zemní práce. Vzhledem k tomu, že v současné době je vedení umístěno za plotem a s ohledem na charakter předmětných pozemků, resp. částí zasažených ochranným pásmem (na pozemku II. je umístěna dlážděná cesta okolo domu a plotu, která pokračuje i na pozemek č. I a z pozemku vedení vyústilo v podobné trase jako vodovodní přípojka) odvolací soud neshledal žádné podstatné omezení, které by v současné době existující ochranné pásmo představovalo. Pokud jde o situaci před rokem 2022, tedy i v době uzavření kupní smlouvy, žalobci nijak nekonkretizovali, jak je toto věcné břemeno omezovalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Ochranné pásmo vedení sítě veřejného osvětlení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se týká pozemků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemky č. I, II. a IV). Samotné vedení je vně dotčených pozemků a ochranné pásmo činí 1 m od osy vedení, do pozemků tak zasahuje omezeně, v případě pozemků I a II je shodné s ochranným pásmem","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Omezení spočívá zejména v omezení provádění zemních prací (výkopy, terénní úpravy) bez předchozího souhlasu a vytyčení kabelových tras, případně omezení výsadby stromů a keřů, které by bránily osvětlení či do ochranného pásma zasahovaly. Omezení je opět pouze hypotetické, samotné vedení je mimo pozemky žalobců a ochranné pásmo zasahuje jen svým okrajem, kde jsou umístěny ploty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Ochranné pásmo vedení sítě elektronických komunikací ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nachází na severní straně pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemek č. IV), který představuje vydlážděnou plochu, která se nachází v ochranném pásmu vedení, které je 0,5 m od osy vedení. Práce v ochranném pásmu opět vyžadují souhlas provozovatele. V místě ochranného pásma se nachází plot směrem k ulici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Vedení plynovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", konkrétně potrubí o šířce 0,2 m včetně ochranného pásma bylo na pozemcích parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemky č. I a IV) umístěno do srpna 2016, tedy zhruba 4 měsíce od vložení vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí. V současné době je trvale odpojeno a tím zaniklo i ochranné pásmo (§ 68 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). S ohledem na skutečnost, že došlo k přeložení plynového vedení a stávající bylo odpojeno a odplyněno, je omezení žalobců zcela minimální. Jediný nekomfort může představovat případné odstranění zahloubených trubek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":" Vedení vodovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to potrubí o průměru 0,1 metru s ochranným pásmem 1,5 m na každou stranu od středu prochází pozemky parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – pozemek č. IV (pouze částečně při západním okraji) a dále pozemkem parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – pozemek I. v severojižním a západovýchodním směru. Na pozemku jsou umístěny kontrolní šachty, spolu s kanalizačním vstupem sloužícím k revizi či kontrole. Tyto kanalizační vstupy jsou viditelné, dle žalobce prošly v nedávné době renovací a je tak zřejmé, že je třeba umožnit vstup pracovníkům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", na pozemek (§ 7 odst. 1 zákona č. 247/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích). Vedení vodovodu z pohledu ochranného pásma omezuje žalobce v provádění zemních práci, staveb, umístění konstrukcí či činností, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazování trvalých porostů, provádění terénních úprav, a to bez souhlasu vlastníka vodovodu. Ten může být nahrazen souhlasem stavebního úřadu (§ 23 ZoVK). Jak vyplynulo ze sdělení žalobce a) při místním šetření, v ochranném pásmu vodovodního vedení měli žalobci v úmyslu umístit zimní zahradu, která by navazovala bezprostředně na rodinný dům při jeho severní hranici. Po zjištění právní vady od úmyslu výstavby upustili a stavební úřad o souhlas nežádali. Tvrzení o umístění zimní zahrady, jak vyplynulo z dokazování, se ukázalo nepravdivým, neboť stavba zimní zahrady byla plánována na jižní straně domu s umožněním vstupu do zahrady. Nicméně v místě severní hranice domu jsou žalobci ochranným pásmem a vodovodním vedením omezeni a tímto severním směrem je rozšíření domu spíše hůře proveditelné právě s ohledem na existenci vedení vodovodu pod povrchem. Další komplikaci, jak rovněž vyplynulo z místního šetření, žalobci spatřují v možném riziku odstranění dlažby či plotu při západní hranici pozemku č. I. K případnému využití tohoto pozemku žalobce uvedl, že zde byly zvažovány terénní úpravy s případným umístěním bazénu, posléze zmínil umístění panelů solární elektrárny. Odvolací soud proto považuje existenci tohoto věcného břemene s ohledem na použitelnost nemovitosti jako za podstatnou vadu, která představuje snížení hodnoty nemovitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Pokud žalobci před odvolacím soudem přeložili povolení k průzkumnému vrtu, který by měl být umístěn na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", nacházející se bezprostředně vedle pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a kde hodlají zbudovat studnu, přičemž přípojka od této studny by mohla křižovat stávající vodovodní vedení, odvolací soud uvádí, že pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci nabyli až po uzavření kupní smlouvy s žalovanou, a zejména poté, co jim právní vady byly známy. Zároveň nijak nedoložili, že případné křížení vodovodní přípojky se stávajícím vodovodním vedením je zcela vyloučeno (ostatně ochranné pásmo veřejného osvětlení, resp. vedení nízkého napětí se dotýká i tohoto pozemku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. I když tvrzení žalobců stran možných omezení využití dotčených pozemků zůstalo i po poučení odvolacím soudem v obecné rovině, kdy zmiňovali příkladem realizaci pergoly, přístřešků, garáže, bazénu, retenční nádrže, základů pro technologické zařízení, případné omezení při hlubinných pracích, terénních úpravách, budování zpevněných ploch, zakládání opěrných zdí či stabilizačních prvků či omezení výsadby stromů a keřů, je zřejmé, že i když žádný z těchto záměrů dosud nebyl realizován a tudíž ani nebylo jednáno s příslušnými orgány k udělení souhlasu, žalobci jsou ve vlastnickém právu omezeni a využitelnost nemovitosti jako celku je snížena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Na druhé straně však nelze vyloučit, že by existence zejména ochranných pásem inženýrských sítí vedených pod povrchem zcela vylučovala realizaci např. fotovoltaické elektrárny, která má přiléhat k rodinnému domu, tedy že by za splnění podmínek provozovatelů sítí ji nebylo možné postavit. Ostatně k tvrzením žalobců, že existencí ochranných pásem jsou omezeni v přístupu nákladních vozidel na pozemek, odvolací soud nepřihlížel, neboť by to s ohledem na hustotu všech sítí na území obytných celků představovalo nemožnost přepravy jakéhokoliv materiálu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Odvolací soud po zhodnocení všech shora vedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, a to, pokud se týká omezení žalobců v důsledku právních vad, které spočívají v nutnosti strpět věcné břemeno služebnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v době od uzavření kupní smlouvy dosud, dále služebnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v době od uzavření kupní smlouvy do roku 2022 a služebnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to po dobu zhruba 4 měsíců. Ostatní tvrzená věcná břemena dle odvolacího soudu žalobce v zásadě neomezují v běžném užívání nemovitosti, případně její modernizaci. Jde zejména o ochranné pásmo dráhy, která ani s pozemkem žalobců nesousedí, navíc žalobci o existenci dráhy věděli před uzavřením smlouvy a jakékoliv omezení užívání je zcela hypotetické. Obdobně to platí i o vedení veřejného osvětlení, kdy pozemek žalobců je zcela minimálně zasažen ochranným pásmem a v místě, kde se nachází žalobci, netvrdili ani neprokázali, jaké omezení by jim mělo toto ochranné pásmo přinášet, navíc se částečně kryje s ochranným pásmem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Soud prvního stupně hodnotil dopad věcných břemen ve světle provedených důkazů, (zejména znaleckých posudků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), které měly dle soudu prvního stupně prokázat, že inženýrské sítě protínají pozemky v jejich centrální zóně, čímž zásadně omezují jejich stavební využitelnost. Jak konkrétně se to projevuje, však soud prvního stupně neuvedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. S ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 nelze přiměřenou slevu automaticky ztotožnit ani s náklady na odstranění vady, ani pouze jako rozdíl ceny věci s vadou a bez vady. Odvolací soud se proto řídil úvahou, jak zjištěná omezení spočívající v existenci práv třetích osob k nemovitosti se promítnou do slevy z kupní ceny, tak aby byl zachován ekvivalent vzájemných plnění. Znalecké posudky, z nichž soud prvního stupně vycházel, se jednak rozcházely ve výměře zasažených pozemků, kdy připustily omezení spočívající v ochranném pásmu železnice či ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", které však žalobci nepožadovali, případně souběžně vedená ochranná pásma sčítaly, či uváděly nepřesné údaje a rovněž se rozcházely v odhadu ceny pozemků. Soud prvního stupně pouze mechanicky odečetl ochranné pásmo dráhy a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a stanovil slevu z kupní ceny dle omezení vlastnického práva věcnými břemeny, aniž by zohlednil všech podstatné okolnosti jako je trvalost či dočasnost věcných břemen a jejich faktické omezení vlastnického práva žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Při úvaze o výši slevy se odvolací soud proto řídil zejména tím, v jakém rozsahu jsou nemovitosti zasaženy, jak věcná břemena omezují užívání a zda případně mají vliv na tržní hodnotu nemovitosti. I když věcná břemena nezasahují do rodinného domu, je třeba pozemky ve vlastnictví žalobců včetně stavby na nich vnímat jako celek. Z místního šetření odvolací soud dospěl k závěru, že pozemek na jižní straně je věcnými břemeny omezen zcela minimálně, kdy na tomto pozemku (pozemek č. II) je situována hlavní zahrada, je zde umístěna trampolína, dětské hřiště, vzrostlý strom a jde tak o zcela běžné využití zahrady u domu v městské zástavbě. Pozemek č. IV je svojí výměrou nejmenší (17 m²), trojúhelníkového tvaru, je umístěn při severní hranici, sousedí s hlavní komunikací, pozemkem v sousedství a při jižní hranici navazuje na pozemek č. I, který pak stoupá k obytnému domu, kde tvoří pouze mírně svažitou plochu. Pod těmito pozemky prochází vodovodní vedení, v roce 2016 to bylo i vedení plynové. Oba pozemky jsou kryty dlažbou, v horní části pozemku č. I v sousedství rodinného domu jsou umístěny přístupové šachty k vodovodnímu vedení. Je zde rovněž retenční nádrž v těsné blízkosti domu. Zejména tato plocha pozemku č. I je omezeně využitelná a věcné břemeno na tomto pozemku snižuje hodnotu a užitné vlastnosti nemovitosti. Na využití pozemku tak dopadá jednak to, že je třeba umožnit přístup pracovníkům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" k podzemnímu vedení či šachtám a jednak jsou žalobci omezeni případnou výstavbou. S ohledem na zastavěnost pozemku lze stěží realizovat podstatné rozšíření rodinného domu, v úvahu přicházejí zahradní úpravy včetně zmiňovaného bazénu, či nově, uložení fotovoltaických panelů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Odvolací soud zohlednil, v jaké výměře jsou pozemky č. I a IV vedením vodovodu zasaženy, vyšel přitom ze znaleckých posudků, kdy se jedná o potrubí o šířce 0,1 m a ochranné pásmo 1,5 metru na každou stranu od osy potrubí, tedy celkem o 3 m (některé posudky uvádějí 3,1 m), délce asi 32 m, což představuje zhruba 100 m ² (zde se posudky mírně rozcházejí, někdy je započítána souběžně plocha s plynovým potrubím). Celková výměra těchto dvou pozemků činí 282 m ², tedy jedná se o zasaženou plochu necelou jednou třetinou, kdy podstatnější je u pozemku č. I. Jelikož bylo třeba vyjít ze stavu, který zde byl v době uzavření kupní smlouvy, uvažoval odvolací soud i o slevě za vedení plynovodu (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), kdy šíře potrubí byla 0,2 m, ochranné pásmo 1 m na každou stranu a délce cca 29 m, tedy 58 m², přičemž zde byl částečný souběh s vedením vodovodu a pouze dočasná existence v řádu měsíců. U vedení nízkého napětí pod pozemky č. I a II, ochranné pásmo do roku 2022 činilo 1 m na každou stranu, dle znaleckých posudků činila délka vedení na dotčených pozemcích asi 35 m, tj. zasáhla plochu 70 m ², z celkové výměry 505 m², tedy zhruba 13 %, nyní již vedení vymístěno na sousední pozemek a zasahuje jen ochranné pásmo z jedné strany v nezjištěném rozsahu. Nejblíže úvahám soudu o stanovení slevy z kupní ceny byl super revizní posudek vypracovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), který uvažoval veškeré souvislosti, s ohledem na zadání pak stanovil hodnotu omezení vlastnického práva ve formě věcných břemen, s přihlédnutím k jejich vlivu na případnou hodnotu při prodeji, zohlednil že plynovod byl ještě v roce 2016 odstaven z provozu, vodovod je nadále v provozu a jeho vymístění po skončení životnosti nelze předpovědět, u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" se jednalo o dočasné břemeno, neboť vedení bylo přeloženo. Nutno také uvažovat, že některá ochranná pásma se zřejmě překrývají (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), jsou uložena pod povrchem a faktický dopad není tak výrazný, jak se snažili žalobci uvádět (např. omezení spočívající v nedostupnosti vjezdu na pozemek nákladními vozidly). Odvolací soud zároveň zohlednil i cenu pozemků, jak byla oceněna znaleckými posudky v době uskutečnění prodeje a nyní požadovanou slevou, která by s ohledem na faktické omezení dané věcnými břemeny, představovala více jak 82 % slevu (soud vyšel z cenové mapy v roce 2016, tj. ceny za 1 m ² ve výši 4 080 Kč při výměře 686 m²).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Vzhledem k těmto úvahám odvolací soud přiznal žalobcům slevu z kupní ceny z titulu vedení vodovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 338 430 Kč, když vyšel z částky 423 037 Kč stanovené ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který připustil snížení hodnoty v rozpětí mínus 20 %, a to s ohledem na skutečný zjištěný stav, poměr k hodnotě využívané nemovitosti a zejména s ohledem na neurčitá tvrzení žalobců, jaká omezení jsou žalobcům způsobena, jak je případně omezena budoucí prodejnost a případné náklady na řešení např. přeložkou sítě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. V případě vedení plynovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyšel odvolací soud zejména ze skutečnosti, že toto věcné břemeno žalobce omezovalo pouze dočasně, kdy došlo k jeho odpojení a vymístění a skutečnost, že v zemi zůstaly nepoužité trubky, což žalobce fakticky neomezuje vůbec. Navíc toto vedení bylo vedeno částečně v souběžné dráze s vodovodním vedením, a proto za dočasné omezení byla přiznána sleva ve výši 18 324 Kč (22 905 Kč ze ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" – 20 %).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Sleva z kupní ceny v případě věcného břemene vedení nízkého napětí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo v roce 2022 přeloženo, byla opět vyčíslena z částky 64 328 Kč – 20 %. V tomto případě je omezení žalobců dle odvolacího soudu malé, dočasné vedení bylo pod hranicí pozemků a pod cestou vedoucí okolo domu, nyní je zde pouze ochranné pásmo, opět při hranici pozemku, kde je situován vjezd na pozemek a do garáže a stále cesta okolo obytného domu, která je přístupem na pozemek č. II a nelze ji jinak využít. Proto snížení kupní ceny o částku 51 703 Kč je dle odvolacího soudu zcela adekvátní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Odvolací soud se zabýval i tím, zda mají žalobci nárok na slevu kupní ceny spočívající v nákladech na odstranění drobných staveb. Při posuzování této otázky přihlédl odvolací soud k tomu, že smyslem práva z vadného plnění není reparace vzniklých škod. Žalobci nadto žádné škody netvrdili, opět pouze hypoteticky tvrdili, že musí vynaložit náklady na odstranění drobných staveb, které se na pozemcích dotčených věcnými břemeny nachází. Pokud mezi ně například jmenovali opěrnou zídku na zahradě, či plot při západní hranici, ničím neprokázali nutnost odstranění těchto staveb. Obdobné je to s dlažbou či schůdky opět při západní hranici, pod nimiž zřejmě vede trasa vodovodního vedení. Z tohoto důvodu žalobcům nebyla přiznána částka 78 000 Kč, kterou na odstranění těchto staveb požadovali, neboť k jejich odstranění nedošlo, nebyla prokázána potřeba jejich odstranění nevyžaduje s ohledem na charakter drobných staveb a škoda tak žalobcům nevznikla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Celková výše slevy z kupní ceny tak činí 408 457 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Z nároku žalobců na zaplacení smluvní pokuty, vyplývající z porušení ujednání obsažených v kupní smlouvě, odvolací soud považuje oprávněný nárok na uhrazení smluvní pokuty pouze v částce 10 000 Kč, neboť z kupní smlouvy vyplývá, že smluvní pokuta se váže k uvedení nepravdivého prohlášení ve smlouvě. Toho se žalovaná dopustila tím, že prohlásila, že na předmětu převodu neváznou žádné právní vady, které tam jsou příkladmo vyjmenovány, mezi něž patří i věcná břemena. Žalobcům tak náleží pouze částka 10 000 Kč za tuto nepravdivou informaci žalované, nikoliv za každé ze zmíněných věcných břemen. Odvolací soud proto ohledně částky 40 000 Kč považuje žalobu za nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Žalobcům tedy náleží částky 408 457 Kč a 10 000 Kč, celkem 418 457 Kč, což odvolací soud uložil žalované spolu s příslušenstvím žalobcům uhradit. Příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení vychází z uplatnění nároků u žalované, kdy nejprve žalobci požadovali slevu z titulu věcných břemen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to od 1. 7. 2016 (žaloba 1) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 1. 3. 2019 (druhá žaloba). Vzhledem k tomu, že žalobcům nebyla přiznána sleva z kupní cenu z titulu ochranného pásma ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", nezabýval se odvolací soud ani včasností uplatněného nároku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., jímž bylo žalobě vyhověno, potvrdil ohledně částky 418 457 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 366 754 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení a z částky 51 703 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to s ohledem na to kdy byly jednotlivé nároky žalobci vůči žalované vzneseny (v prvním přídě se jedná o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve druhém případě o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), jakož i potvrdil podle § 219 o. s. ř. celý zamítavý výrok II. Zároveň podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil výrok I. ohledně zbývající částky, tj. ohledně 1 354 543 Kč (1 236 543 Kč – zbytek nárok na slevu z kupní ceny + 78 000 Kč – náklady na odstranění drobných staveb + 40 000 Kč – zbytek smluvní pokuty), v nichž považuje žalobu za nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř. tak, že žalobcům, kteří by měli nárok na jejich náhradu podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tuto náhradu nepřiznal. Odvolací soud seznámil účastníky řízení před vyhlášením rozhodnutí o tom, že zvažuje aplikaci uvedeného ustanovení a umožnil účastníkům se k této otázce vyjádřit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Odvolací soud vyšel z tohoto, že žalobci se domáhali zaplacení částky 3 528 000 Kč, z čehož jim bylo přiznáno 418 457 Kč s příslušenstvím. Je třeba zohlednit jednotlivé nároky, jak je žalovaní požadovali, kdy byli co do základu úspěšní v uhrazení nároku na slevu z kupní ceny za právní vady v důsledku věcného břemene vedení vodovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", plynovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vedení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", což představuje v součtu dle částek uplatněných žalobou částku 2 510 527,50 Kč a 10 000 Kč za smluvní pokutu. Oproti tomu byla zamítnuta částka 1 007 709,50 Kč představující nároky na slevu z kupní ceny za věcná břemena ochranného pásma dráhy, vedení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", požadovaná částka na odstranění drobných staveb a smluvní pokuta ve výši celkem 40 000 Kč. Úspěch žalobců by tak představoval 71 %, jejich neúspěch 29 % a poměr úspěchu a neúspěchu, tedy žalobci by měli nárok na náhradu nákladů 42 % všech účelně vynaložených nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Nelze však opomenout, že nároky žalobců byly s ohledem na přiznanou částku nepřiměřeně vysoké, když např. slevu z titulu vedení plynovodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci požadovali částku 412 346 + 434 566 Kč a byla jim přiznána částka 18 324 Kč, což je v hrubém nepoměru k tomu, co žalobci požadovali, ač z pohledu náhrady nákladů řízení byli s tímto nárokem úspěšní, obdobně z důvodů dočasného vedené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod pozemkem žalobců a následného ochranného pásma byla požadována sleva v celkové výši 919 810,50 Kč, žalobci uspěli co do částky 51 703 Kč. Bylo by proto nespravedlivé, aby žalobci, kteří požadovali násobně vyšší slevu, než jaká odpovídala všem okolnostem věci a byla jim přiznána, byli z hlediska nákladů řízení převážně úspěšní a tím by jim vzniklo právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Odvolací soud nepřijal argument žalobců, že jako laici byli odkázáni při stanovení žalobního nároku na znalecký posudek, který si k určení slevy z kupní ceny nechali vypracovat, ani argument, že žalovaná se bránila mimosoudnímu vyřešení sporu, když částka, kterou žalovaná nabídla jako slevu, se blíží částce, jak o ní rozhodl odvolací soud. Pouze znalecké posudky předložené žalobci ve výsledné slevě výrazně převyšovaly posudky, které nechal vypracovat soud, včetně revizního posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který pro vyčíslení slevy z kupní ceny vyšel odvolací soud. Například ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" stanovil výši slevy na 247 500 Kč, ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyčíslil výši slevy na 533 000 Kč. I při laické úvaze s ohledem na celkovou kupní cenu celé nemovitosti vyčíslená sleva ZP ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" 4 991 000 Kč, z níž žalobci v žalobách vyšli, je zcela v nepoměru k ekvivalentu plnění, který má sleva z kupní ceny zajistit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Odvolací soud se neodchýlil o rozhodovací praxe Ústavního soudu (nález ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. III. ÚS 2389/20), kdy se se zabýval použitím § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť v části nároků byli žalobci co do základu úspěšní. Ale všechny shora popsané okolnosti věci brání přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům, neboť by jejich přiznáním, byť z částky, kterou soud uložil žalované k zaplacení, došlo k hrubému nepoměru s faktickým neúspěchem žalobců. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodl, že žalobcům se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. O nákladech státu rozhodl odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to již podle úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení, kdy žalobci byli neúspěšní v 88 % a neúspěch žalované byl 12 %. Odvolací soud vyšel nákladů řízení, které vznikly státu s vypracováním znaleckých posudků, ve výši 138 609 Kč (od celkové výše znalečného 190 484 Kč odečetl zaplacenou zálohu ve výši 51 875 Kč). Žalobci jsou povinni zaplatit 88% z této částky, tj. 121 975 Kč a žalovaná 12%, tj. 16 633 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku 1 773 000 Kč spolu s úrokem z prodlení specifikovaným v tomto výroku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), v rozsahu částky 1 755 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá vůči druhému právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Soud dále uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 53 828,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV) a současně uložil žalované povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 84 780,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V).2. Takto rozhodl společně o dvou žalobách (žaloba 1. z roku 2016 o zaplacení částky 1 640 480 Kč a žaloba 2. z roku 2019 o zaplacení částky 1 887 520 Kč), kterými se žalobci domáhali celkem částky 3 528 000 Kč s příslušenstvím, představujícím zákonný úrok z prodlení z částek 1 640 480 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení a z částky 1 887 520 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení. Uplatněný nárok zahrnoval slevu z kupní ceny převáděných nemovitých věcí za právní a faktické vady spočívající v existenci v kupní smlouvě neuvedených věcných břemen a ochranných pásem a dále požadavek na zaplacení smluvní pokuty podle čl. VII. bodu 5 kupní smlouvy. Součástí nároku byly také částky představující náklady na odstranění drobných staveb kolidujících s trasami inženýrských sítí. Žalobci vyšli z obsahu kupní smlouvy, v níž je žalovaná ujistila, že na převáděných nemovitostech žádné právní vady neváznou.3. Žalovaná namítala, že žalobci o existenci věcných břemen, zejména vedení vodovodu a plynovodu pod převáděnými pozemky, věděli již před uzavřením kupní smlouvy, neboť jim byly prostřednictvím zprostředkovatele kupní smlouvy poskytnuty určité technické podklady. Dále žalovaná tvrdila, že případná opomenutí v návrhu smlouvy jsou pouze administrativním pochybením zprostředkovatele, a nemohou vést k odpovědnosti žalované. Dále rozporovala existenci některých žalobci tvrzených závad, zejména břemene elektrického vedení, ochranného pásma dráhy či vedení veřejného osvětlení, a zpochybňovala výpočet uplatněné slevy. Argumentovala rovněž tím, že některé sítě byly přeloženy či jsou nefunkční (např. plynovod), a nemohou tak ovlivňovat hodnotu nemovitostí. Podstatnou část její obrany tvořila polemika se znaleckými posudky předloženými žalobci oproti podpoře závěrů posudků, které hodnotu závad stanovily v nižší částce. Žalovaná tvrdila, že žalobci neprokázali snížení funkční upotřebitelnosti nemovitostí a namítala absenci prokázaného stavebního záměru, který by měl být zatížením věcnými břemeny zmařen.4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového závěru, že mezi účastníky byla dne 10. 2. 2016 uzavřena kupní smlouva, v níž žalovaná výslovně deklarovala, že na převáděných nemovitých věcech neváznou – s výjimkou zapsaného věcného břemene , právnická osoba,  – žádné právní vady ani neuvedená věcná břemena. Soud měl za prokázané, že tato ujištění byla nepravdivá, neboť ke dni převodu na nemovitostech existovala věcná břemena vodovodu (, právnická osoba, ), plynovodu (, právnická osoba, ), elektrického vedení (, právnická osoba, ) a veřejného osvětlení (, právnická osoba, ), a dále ochranná pásma (OP , právnická osoba,  a OP dráhy). Soud z provedených listin a sdělení správců inženýrských sítí ověřil existenci všech těchto závad v době převodu. Soud prvního stupně dále konstatoval, že žalobci před uzavřením smlouvy nedisponovali podklady, které by jim umožnily zjistit aktuální vedení sítí, neboť jim byly předloženy pouze historické dokumenty z roku 1990 zachycující stav inženýrských sítí v době před výstavbou domu. Z dokazování vyplynulo, že žalobci měli v době před podpisem smlouvy záměr stavby zimní zahrady a chtěli nemovitosti užívat jako funkční celek. Podstatnou část dokazování tvořily znalecké posudky. Soud provedl celkem šest posudků (ZP , právnická osoba, , ZP , právnická osoba, , ZP , právnická osoba, , ZP , právnická osoba, , ZP , právnická osoba,  a ZP , právnická osoba, ). Po jejich porovnání uzavřel, že nejpřesvědčivějším a metodicky nejkorektnějším posudkem je ZP , právnická osoba, , který ocenil hodnotu věcných břemen v roce 2016 částkou 1 645 000 Kč při míře omezení 50 %. Z téhož posudku soud prvního stupně převzal i výši nákladů na odstranění drobných staveb ve výši 99 280 Kč, z nichž žalobci uplatnili 78 000 Kč. Zároveň dospěl k závěru, že ochranné pásmo dráhy ve skutečnosti neomezuje užívání předmětného pozemku v relevantní míře, a proto je ve vztahu k nároku na slevu bez významu. Za bezvýznamné označil rovněž ochranné pásmo , právnická osoba, , které žalobci sami ve své žalobě neoceňovali.5. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně z ustanovení § 1914 odst. 2, § 1916 odst. 1 písm. a) a c), § 1917, § 1923, § 2099, § 2103, § 2106, § 2107 a § 2048 občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že žalovaná poskytla žalobcům vadné plnění, neboť je podle kupní smlouvy výslovně ujistila o neexistenci jakýchkoliv dalších právních vad a věcných břemen, což se prokázalo jako nepravdivé. Tato ujištění měla povahu ujednání o jakosti ve smyslu § 1916 o. z. a zakládala vznik odpovědnosti žalované za právní vady, a to bez ohledu na její dobrou či zlou víru. Soud odmítl námitku žalované, že žalobci mohli při obvyklé pozornosti vady zjistit, neboť tato výluka se neuplatní, jestliže prodávající kupujícího výslovně ujistí o bezvadnosti věci (§ 2013 věta druhá o. z.). Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalobcům vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z. v rozsahu skutečného snížení tržní hodnoty nemovitých věcí v důsledku existujících závad. V otázce výše slevy soud vyšel z posudku ZP , právnická osoba, , který nejlépe splnil požadavky na metodickou správnost a zohlednil funkční celek nemovitostí. Soud přiznal žalobcům slevu odpovídající částce 1 645 000 Kč za věcná břemena a 78 000 Kč za náklady na odstranění závad. Dále jim přiznal smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč podle § 2048 odst. 1 o. z., protože žalovaná uvedla v kupní smlouvě pět nepravdivých prohlášení. V rozsahu částky 1 755 000 Kč soud žalobu zamítl, neboť žalobci požadovali slevu vyšší, než odpovídala skutečnému snížení hodnoty nemovitostí.6. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci byli ve věci úspěšní přibližně v rozsahu 50 %. Rozdíl v jejich procesní úspěšnosti činil pouze 0,5 %, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.7. O náhradě nákladů státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že každému účastníkovi uložil povinnost uhradit nezálohované náklady řízení v poměru odpovídajícím jejich procesní neúspěšnosti.8. Rozsudek napadli žalobci i žalovaná včasnými a přípustnými odvoláními, a to vždy do výroků vydaných v jejich neprospěch a dále do výroků o nákladech řízení.9. Žalobci ve svém odvolání, které směřovalo proti zamítavému výroku II. a výrocích o nákladech řízení III. a IV. namítli, že soud prvního stupně nesprávně určil výši přiměřené slevy z kupní ceny, když vyšel z hodnoty věcných břemen stanovené variantou 1 ZP , právnická osoba, , tedy při míře omezení vlastnického práva 50 %, a nikoliv z varianty 2 tohoto posudku, která stanoví míru omezení na 75 %. Odvolatelé tvrdí, že takto soud porušil princip úplného a spravedlivého odškodnění a že jim měl být přiznán podstatně vyšší nárok, neboť skutečný stav nemovitostí odpovídá závěrům znaleckého posudku, který hodnotu omezení stanovil částkou 2 468 000 Kč. Odvolatelé dále namítají, že soud prvního stupně nesprávně a nedostatečně zohlednil závazné odborné stanovisko poradního sboru , právnická osoba,  ze dne 19. 11. 2020, které uvádí, že míra omezení v obdobných případech se zpravidla pohybuje v rozmezí 70–80 %, což soud zcela pominul.10. Žalobci nesouhlasí ani s výrokem o náhradě nákladů řízení, neboť mají za to, že splnili předpoklady § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož může být částečně úspěšnému účastníkovi přiznána plná náhrada nákladů, záviselo-li rozhodnutí zejména na znaleckém posudku. Žalobci uvedli, že výši svého nároku odvodili z prvního odborného posudku ZP , právnická osoba, , který provedl detailní ohledání místa, a že nemohli předjímat zásadní rozpory mezi jednotlivými následnými posudky. Odvolatelé rovněž namítli, že jim soud prvního stupně neměl ukládat povinnost uhradit část nákladů státu, neboť na vzniku těchto nákladů nenesou odpovědnost a jejich postup ve věci byl po celou dobu procesně poctivý.11. Zásadní výhrady žalobců proti skutkovým závěrům spočívají v tom, že skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn neúplně a nesprávně v rozsahu, v jakém nalézací soud dospěl k závěru o míře omezení vlastnického práva pouze ve výši 50 %. Podle odvolatelů soud nepřihlédl k zásadním skutečnostem prokazujícím značné omezení užívání pozemků, zejména kumulaci několika inženýrských sítí a ochranných pásem, která podle znaleckého ústavu fakticky znemožňuje hospodářské využití podstatné části pozemků. Odvolatelé zdůrazňují, že ZP , právnická osoba,  provedl reálné místní šetření, zohlednil skutečné vedení sítí a jejich technické parametry, a přesvědčivě odůvodnil závěr o 75% omezení vlastníků. Podle odvolatelů soud prvního stupně tento klíčový skutkový závěr neodůvodněně ignoroval. Žalobci dále namítli, že nebyly správně hodnoceny skutkové okolnosti týkající se jejich snahy o smírné řešení a chování žalované, která opakovaně jednání o narovnání ukončovala. Tyto skutečnosti podle nich měly být rovněž vzaty v potaz při posouzení jejich procesního úspěchu. Námitky žalobců směřují i proti nesprávnému právnímu posouzení, a to ve dvou zásadních směrech. Prvním je posouzení rozsahu nároku na slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z. Podle žalobců soud nesprávně posoudil míru omezení vlastnického práva a nezohlednil princip plné náhrady újmy, vyplývající i z analogické aplikace § 2951 o. z. Druhým okruhem námitek je porušení povinnosti soudu vycházet z odborného stanoviska poradního sboru , právnická osoba,  podle § 38 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, které má podle odvolatelů závaznou povahu a potvrzuje správnost postupu ZP , právnická osoba, . Soud měl toto stanovisko aplikovat jako relevantní interpretační vodítko k metodice oceňování věcných břemen.12. Odvolacímu soudu žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům nárok v plné uplatněné výši, tj. částku odpovídající variantě 2 ZP , právnická osoba,  ve výši 2 468 000 Kč s příslušenstvím, případně aby byl rozsudek v této části zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dále požadují změnu výroku III. tak, aby žalovaná byla povinna nahradit žalobcům náklady řízení v plném rozsahu a současně navrhli změnu výroku IV. tak, aby žalobcům nebyla ukládána povinnost hradit jakýkoliv podíl na nákladech České republiky.13. Žalovaná ve svém odvolání proti výroku I. a výrokům o nákladech řízení III. a V. především namítla, že rozsudek soudu prvního stupně je nesprávný, neboť soud vycházel z chybných skutkových závěrů a nesprávně právně posoudil věc. Tvrdí, že soud bez adekvátního odůvodnění přiznal žalobcům slevu z kupní ceny ve výši přesahující 1,7 mil. Kč, ačkoliv skutečné omezení vlastníků pozemků je podle ní pouze marginální. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje žalovaná za nepřiměřené a nespravedlivé, neboť na základě formálně existujících věcných břemen byla žalobcům přiznána sleva přesahující 30 % hodnoty pozemků, což neodpovídá skutečnému dopadu těchto břemen na jejich užívání. Žalovaná dále namítla, že soud pochybil tím, že vyšel z hodnoty věcných břemen stanovené ZP , právnická osoba, , který považuje za metodicky vadný, a naopak neaplikoval závěry superrevizního posudku , právnická osoba, , jenž byl soudem ustanoven k objektivnímu zhodnocení všech dosavadních posudků. Podle žalované se soud dopustil nesprávného hodnocení důkazů a závěry , právnická osoba,  neoprávněně preferoval. Dle žalované soud prvního stupně nesprávně hodnotil otázku funkční využitelnosti a upotřebitelnosti pozemků, když pouze konstatoval existenci věcných břemen , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba,  a , právnická osoba, , aniž by posoudil jejich skutečný dopad na užívání nemovitostí. Žalovaná tvrdí, že žalobci neprokázali, jak konkrétně věcná břemena omezují jejich vlastnické právo, případně jak brání zamýšlené přístavbě zimní zahrady. Žalovaná zdůraznila, že samotná existence věcných břemen není bez dalšího důvodem pro vznik slevy z ceny (§ 2099 a § 1923 o. z.), a že žalobci měli prokázat konkrétní nemožnost realizace stavebního záměru. Soud se podle ní spokojil výlučně s průvodní zprávou , tituly před jménem,  , jméno FO,  z roku 2016, aniž by ověřil, zda by vlastníci inženýrských sítí skutečně odmítli udělit souhlas se stavbou, a opomenul, že přemístění sítí nebo souhlas oprávněných z věcných břemen není zákonem vyloučen (§ 23 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích; § 46 odst. 8 a § 68 odst. 4 písm. b) energetického zákona). Zároveň soud prvního stupně nerespektoval námitku žalované, že případná přístavba zimní zahrady by byla vyloučena již územním plánem, tedy bez ohledu na existenci věcných břemen, a že žalobci neprokázali zahájení jakéhokoliv formálního stavebního řízení, jehož zamítnutí by jejich tvrzení podpořilo.14. Žalovaná jako nesprávné považuje právní posouzení otázky slevy z kupní ceny podle § 1923 o. z., neboť soud prvního stupně podle ní paušálně hodnotil všechna věcná břemena mírou omezení 50 %, aniž by přihlédl k jejich individuální povaze, umístění a skutečnému dopadu na nemovitosti. Odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. 23 Cdo 1207/2023, 23 Cdo 2666/2024), podle níž je třeba při určování přiměřené slevy zohlednit jen tu část nemovitosti, na níž se vada vyskytuje, a posuzovat každé zatížení samostatně. Žalovaná tvrdí, že soud měl respektovat i právní úpravu kompenzace za zásahy do pozemku vlastníkem sítě (§ 7 odst. 4 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích; § 29 odst. 9 energetického zákona), a že soud nesprávně ignoroval užitek, který žalobci z inženýrských sítí plynul (zajištění dodávky energií, finanční kompenzace ze strany provozovatele). Dále v odvolání namítla nesprávnou aplikaci § 2103 věty druhé o. z., neboť je přesvědčena, že pokud byl žalobce jako odborník schopen zjistit existenci vad ze zaslaných materiálů, a přesto se na ujištění žalované spoléhal, jednalo se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o. z.) a šlo o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Žalovaná namítla vadu řízení spočívající v tom, že soud opomněl posoudit její námitku opožděného uplatnění vady spočívající ve věcném břemenu , právnická osoba,  podle § 1920 a § 1921 odst. 3 o. z., neboť žalobci tuto vadu vytkli až téměř tři roky po uzavření kupní smlouvy. Tvrdí, že soud tuto námitku vůbec nevyhodnotil, což zakládá vadu řízení mající vliv na výsledek sporu. Odvolacímu soudu navrhla, aby změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. a V. tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. Subsidiárně navrhla, aby odvolací soud uvedené části rozsudku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.15. Žalobci se k odvolání žalované vyjádřili a jejich vyjádření představuje komplexní a systematickou obranu závěrů soudu prvního stupně, přičemž žalobci setrvávají na tom, že rozhodnutí je ve vyhovující části věcně správné, řádně odůvodněné a v souladu s hmotným právem i judikaturou Nejvyššího soudu. Žalobci zdůraznili, že existence věcných břemen a ochranných pásem, která žalovaná kupní smlouvou výslovně popřela, představuje právní vadu podle § 2099 a § 1916 o. z., bez ohledu na to, zda jde o břemena zapsaná či nezapsaná v katastru nemovitostí. Vyjádření dále zdůrazňuje, že soud prvního stupně správně určil podstatné snížení funkční a tržní hodnoty předmětných pozemků, neboť věcná břemena protínají pozemky v zásadních částech, včetně průchodu mezi obytným domem a zahradní částí, čímž fakticky znemožňují veškeré stavební rozšíření. Žalobci poukázali, že správně byla aplikována zásada objektivní odpovědnosti prodávajícího a princip ex tunc, tedy posuzování vad ke dni převodu. Vyjádření k odvolání rovněž obhajuje správnost závěrů ZP , právnická osoba, , který jako jediný v souladu s metodikou a odbornými standardy zohlednil kumulativní účinek jednotlivých omezení a postupoval v souladu se stanoviskem poradního sboru , právnická osoba,  ze dne 19. 11. 2020. Vyjádření žalobců se zásadně vymezilo proti tvrzení žalované, že samotná existence věcných břemen nepředstavuje právní vadu. Žalobci uvádějí, že tento argument je v přímém rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 5726/2015, který konstatuje, že jakékoli právo třetí osoby k převáděné věci představuje právní vadu, a to bez ohledu na zapsání či nezapsání do veřejných evidencí. Žalobci nesouhlasí s tvrzením žalované, že břemena jsou umístěna pouze při okrajích pozemků a neomezují stavební činnost, přičemž uvádějí, že toto tvrzení je v rozporu s provedenými důkazy, zejména s výkresy znaleckých ústavů , právnická osoba,  a , právnická osoba, . Žalobci odmítli i argument žalované, že užitek z inženýrských sítí (napojení na vodovod, elektřinu či plyn) kompenzuje negativní dopad věcných břemen na hodnotu pozemků. Vyjádření připomíná, že judikatura výslovně dovozuje, že užitek z připojení na veřejné sítě nelze zaměňovat s prospěchem z existence věcného břemene, které vlastníka omezuje. Závěrem se žalobci vymezili proti námitce žalované, že údajně neuplatnili vady včas a uvedli, že vady uplatnili vždy bezodkladně poté, co se o nich z objektivních důvodů mohli dozvědět, přičemž i při nejpřísnějším výkladu podali uplatnění vad v rámci pěti let stanovených § 2129 odst. 2 o. z.16. Rovněž žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobců a považuje jej za nedůvodné, neboť podle jejího názoru soud prvního stupně posoudil věc nesprávně v jejich prospěch. Tvrdí, že se již svým vlastním odvoláním podrobně vymezila vůči odvolání žalobců, kdy zejména žalobci neunesli důkazní břemeno ohledně existence reálného omezení funkční využitelnosti pozemků v důsledku věcných břemen. Podle žalované nemůže samotná existence inženýrských sítí automaticky znamenat vznik nároku na slevu z kupní ceny podle § 1923 o. z., neboť je nezbytné prokázat skutečný dopad vady na funkční a hospodářské využití pozemků. Žalovaná uvádí, že žalobci neprokázali nemožnost realizace svého stavebního záměru, neboť nepředložili žádné rozhodnutí stavebního úřadu, z něhož by vyplývalo, že přítomnost věcných břemen vylučuje výstavbu. Tvrdí, že soud prvního stupně pochybil, když za prokázanou považoval pouhou průvodní zprávu projektanta a neopřel se o žádný správní dokument či vyjádření oprávněných z věcných břemen, které by odmítaly záměr přístavby. Další významný argument žalované spočívá v tvrzení, že soud prvního stupně pochybil, pokud paušálně hodnotil všechna věcná břemena mírou omezení 50 %, aniž by zohlednil jejich polohu, rozsah nebo skutečný funkční význam. Tvrdí, že soud měl jednotlivá břemena posuzovat odděleně, přičemž některá z nich se nenacházejí v místech relevantních pro zamýšlené stavební rozšíření, a nemohou tudíž omezovat užívání pozemků. Žalovaná také odmítá závěr žalobců, že věcná břemena jsou umístěna v centrální části pozemků. Tvrdí, že břemena , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba,  a , právnická osoba,  se nacházejí převážně na okrajích pozemků a nepředstavují překážku pro zamýšlenou přístavbu, která měla být realizována jižně od budovy. Poukazuje na to, že samotné vedení inženýrských sítí zajišťuje funkčnost domu a přináší užitek, který žalobci zcela pomíjejí. Vyjádření se vymezuje také proti tvrzení žalobců o objektivní odpovědnosti žalované a namítá, že žalobci měli o existenci břemen vědomost již před uzavřením smlouvy, což bylo dle ní prokázáno v řízení před soudem prvního stupně. Podle žalované žalobci využívají ustanovení § 2103 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy a dopouštějí se zneužití práva. Závěrem žalovaná setrvala na tom, že super revizní posudek , právnická osoba,  respektuje judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž náhrada nenáleží automaticky při jakémkoliv omezení vlastnického práva, ale pouze tehdy, dosáhne-li omezení takové intenzity, že zasahuje samotnou podstatu vlastnictví. Podle žalované maximální možná výše náhrady – pokud by vůbec měla být přiznána – činí podle super revizního posudku 192 929 Kč.17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (§ 212 a § 212a o. s. ř.) včetně řízení jemu předcházejícího. Po zhodnocení námitek žalované, jakož i žalobců, dospěl odvolací soud k závěru, že soud prvního stupně se zcela nevypořádal s námitkami žalované a nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu, která se k přiměřené slevě z kupní ceny vztahuje.18. V rozsudku ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1207/2022 Nejvyšší soud konstatoval, že přiměřená sleva z kupní ceny musí odpovídat takové výši, která v konkrétních poměrech dané věci bude odpovídající míře narušení ekvivalence plnění a bude způsobilá toto narušení narovnat, a to prostřednictvím snížení kupní ceny. Zároveň z rozhodnutí vyplývá, že při určení slevy musí být přihlíženo ke konkrétním okolnostem daného případu, tedy k povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci, jak se vada projevuje při užívání věci a jak její užívání brání či komplikuje. Soud prvního stupně těmto požadavkům nedostál, neboť se zaměřil pouze na vyčíslení omezení vlastnického práva ve vztahu k hodnotě věcných břemen, aniž by věc posoudil komplexně, tedy jaký je jejich skutečný dopad na užívání domu jako celku. Obdobně pouze mechanicky na základě znaleckého posudku vyčíslil náklady na odstranění drobných staveb, aniž by se zabýval tím, že k faktickému odstranění nedošlo a ani nemusí. Zároveň však odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že existence věcných břemen technické infrastruktury byla vadou prodávané nemovité věci zakládající podstatné porušení kupní smlouvy, a že žalobcům proto vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. Proto se odvolací soud zaměřil zejména na stanovení výše slevy, tak aby odpovídala všem okolnostem případu.19. Žalobcům se dostalo poučení odvolacím soudem v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. tak, aby doplnili svá tvrzení a označili k nim důkazy, jak konkrétně vytčené právní vady – věcná břemena umístěná na konkrétních pozemcích – omezují, ztěžují či znemožňují užívání věci, tj. jednotlivých pozemků i nemovité věci jako celek a jak tyto právní vady přispívají k možnému způsobu a rozsahu užívání věci, případně k ceně nutných úprav, které byly právními vadami vyvolány.20. V reakci na toto poučení žalobci uvedli, že pokud by znali před podpisem kupní smlouvy všechny právní vady, kupní smlouvu by neuzavírali. Tvrdí, že právní vady mají trvalý a strukturální dopad na stavební využitelnost pozemků, na možnost jejich rozvoje, a dokonce i na samotnou obyvatelnost rodinného domu. Od smlouvy neodstoupili zejména proto, že již byla vyplacena kupní cena z hypotečního úvěru a odstoupení by znamenalo značná ekonomická a právní rizika. Proto uplatnili nárok na slevu z kupní ceny. Žalobci zdůrazňují, že věcná břemena nejsou pouhou evidenční skutečností, ale trvalým omezením vlastnického práva a souběh více sítí a ochranných pásem představuje kumulativní omezení, které zásadně snižuje stavební, dispoziční i investiční potenciál nemovitosti.21. Konkrétně žalobci tvrdí, že právní vady znemožňují nebo významně komplikují výstavbu drobných staveb (pergoly, garáže, bazény, zahradní domky, retenční nádrže apod.), omezují terénní úpravy, výkopy a budování opěrných zdí, fragmentují pozemky a snižují využitelnost i částí mimo samotná ochranná pásma, komplikují údržbu a rekonstrukci domu kvůli omezenému vjezdu těžké techniky, brání výsadbě stromů a hluboce kořenících dřevin, znemožňují realizaci fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště, znemožňují rozšíření domu či výstavbu doplňkových objektů, fakticky brání využití plánovaného alternativního zdroje vody (studny). K doložení některých tvrzení připojili rozhodnutí k průzkumnému hydrogeologickému vrtu a doklad o absolvování rekvalifikačního kurzu souvisejícího s provozem fotovoltaických zdrojů. Žalobci zdůraznili, že nemovitost kupovali jako funkční celek tvořený rodinným domem a zahradou. Věcná břemena podle nich vedou k tomu, že zahradu nelze využívat standardním způsobem a současně musí trpět vstupy třetích osob za účelem údržby sítí. To podle nich snižuje komfort bydlení, soukromí i atraktivitu nemovitosti. Souběh právních omezení pak dle žalobců významně snižuje tržní hodnotu nemovitosti. Za účelem vyčíslení rozdílu mezi hodnotou nezatížené a zatížené nemovitosti zadali zpracování odborné studie společnosti , právnická osoba, ., kterou soudu předloží. Žalobci odmítli argument žalované, že měli předložit zamítavá rozhodnutí stavebních nebo jiných úřadů. Tvrdí, že existence omezení vyplývá přímo z povahy věcných břemen a ochranných pásem a není třeba zahajovat předem neúspěšná správní řízení pouze za účelem získání formálního zamítavého rozhodnutí. Závěrem zmínili, že právní vady (odlišné od nyní projednávaných – pozn. soudu) již vedly ke konkrétnímu soudnímu sporu se sousedkou. Ta se domáhá odstranění části domu zasahující na její pozemek a odstranění kanalizační přípojky vedené přes její parcelu. Podle žalobců byla existence přestavku i neoprávněné přípojky potvrzena znaleckými posudky v jiném soudním řízení. V případě odstranění přípojky může dojít k nemožnosti napojení domu na veřejnou kanalizaci, což by mohlo vést až k faktické neobyvatelnosti domu. Tento stav označují za reálnou a nikoli pouze hypotetickou hrozbu.22. S ohledem na tvrzení žalobců odvolací soud provedl místní šetření, aby mohl komplexně posoudit vliv právních vad na užívání domu jako celku a tím řádně stanovit výši slevy z kupní ceny. Místní šetření se uskutečnilo dne 5. 6. 2026 za přítomnosti členů odvolacího senátu, žalobce a) a obou právních zástupců. Z místního šetření byl pořízen zvukový záznam, jehož přepis je založen ve spise, jakož i fotografie (umístěny na CD). Odvolací soud má na základě místního šetření za prokázané, že na nemovitých věcech v době uzavření kupní smlouvy ze dne 10. 2. 2016 se nacházela ve smlouvě neuvedená věcná břemena – podzemní inženýrské sítě: a) Vodovodní řad (, právnická osoba, ) – věcné břemeno č. 1. Vedení veřejného vodovodu je umístěno na pozemcích parc. č. , číslo,  a , číslo, , tj. na pozemku I a pozemku IV. Jde o funkční vodovodní řad vybudovaný roku 1972, doposud provozovaný, s příslušným ochranným pásmem. Toto břemeno nebylo uvedeno v kupní smlouvě, není zapsáno v KN, zasahuje oba pozemky, na pozemku č. I je vyústěna kontrolní šachta, která je viditelná v dlažbě. V nedávné době došlo k její výměně, je tedy nutno umožnit přístup k těmto zařízením; b) Plynovodní řad (, právnická osoba, ) – věcné břemeno č. 2 na pozemcích (I a IV) se nacházel funkční plynovod, umístěný zde od roku 1974, který byl následně v roce 2016 odpojen, avšak v době převodu pozemků byl funkční, jeho potrubí zůstalo v zemi. Také toto břemeno nebylo v kupní smlouvě uvedeno; c) Elektrické vedení nízkého napětí , právnická osoba,  – věcné břemeno č. 4 se nacházelo na pozemku I. a pozemku parc. č. , číslo,  (č. II) jako podzemní kabelové vedení elektrické energie (NN 1 kV) s ochranným pásmem, které bylo později přemístěno mimo dotčené pozemky a nyní do nich zasahuje ochranným pásmem; d) , právnická osoba,  , právnická osoba,  – věcné břemeno č. 6, ochranné pásmo zasahuje na pozemky I, II a IV, jedná se stožár + kabelové vedení, vybudované již v roce 1974 a existující i v roce 2016. Pozemek IV je zasažen Ochranným pásmem komunikační sítě , právnická osoba,  – OP , právnická osoba,  – věcné břemeno č. 3. a na pozemek II zasahuje ochranné pásmo železniční trati , adresa, –, adresa, –, adresa, , přibližně ve vzdálenosti 49 m od osy koleje - Ochranné pásmo dráhy – OP dráhy – věcné břemeno č. 5.23. Na dotčených pozemcích jsou umístěny drobné stavby a venkovní úpravy, které se nacházejí v ochranných pásmech a trasách vedení inženýrských sítí, jedná se zejména o zděný plot na betonové podezdívce, betonovou dlažbu, opěrnou zídku z žulového kamene, venkovní schodiště. Žalobci s ohledem na počet osob v domácnosti zvažovali rozšíření nemovitosti, a to realizaci zimní zahrady, o níž při místním šetření tvrdili, že má být umístěna na pozemku I. Nově vyvstal problém s umístěním kanalizace s ohledem na postoj sousedky, která odmítá mít kanalizaci na svém pozemku, žalobci potřebují rovněž řešit energetickou náročnost domu, a to cestou výstavby fotovoltaické elektrárny, s bateriovým uložištěm, kdy stávající panely umístěné na střeše domu jsou nedostačující. Dále chtějí realizovat vodovodní přípojku z vrtu umístěném na sousedním pozemku, který je také v jejich vlastnictví, přípojka by se však křížila s vodovodním řádem , právnická osoba, .24. Odvolací soud doplnil dokazování o osvědčení o rekvalifikaci vydané , právnická osoba, . ze dne 16. 5. 2023, z něhož je prokázáno, že žalobce a) absolvoval vzdělávací program , Program, . Z rozhodnutí , právnická osoba, , , právnická osoba,  ze dne 21. 7. 2025 je prokázáno vydání souhlasu ke geologickým pracím k průzkumnému hydrogeologickému vrtu hloubky 60 m na pozemku parc. č. , číslo,  v k. ú. , adresa, . Žalobci předložili studii vypracovanou , právnická osoba, . ze dne 21. 4. 2026, která stanoví interval snížení hodnoty nemovitého majetku z titulu existence váznoucích věcných břemen. Odvolací soud z ní zjistil, že popisuje stav k roku 2026 a týká se věcného břemene , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba,  a dráhy a interval snížení hodnoty nemovitého majetku byl stanoven od 2 976 000 Kč do 4 464 000 Kč, přičemž celková výměra pozemků zatížených věcnými břemeny dle studie činí 218,83 m² a tržní hodnota pozemků byly vyčíslena na částku 24 481 Kč/m², procentuální výše nájemného stanovena na 5 %, což představuje nájemné za rok 1 224 Kč/m², míra kapitalizace byla zvolena v úrovni 4,5 % ročně.25. K důkazům, které přeložila žalovaná a týkaly se zejména obecné informace o záměru žalobce umístit na nemovitosti fotovoltaickou elektrárnu, odvolací soud nepřihlížel právě pro obecný charakter s tím, že soudu je známo uložení fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu žalobců a zároveň žalobce informoval o záměru kapacitu navýšit, v čemž mu mají bránit konkrétní zatížení pozemků věcnými břemeny. Žalovaná pak ještě poukázala na to, že na dotčeném pozemku č. I, pod nímž se nachází přístupové šachty k vodovodu, byla dlažba i v době uzavření kupní smlouvy, o čemž svědčí veřejně přístupné satelitní snímky, což odporuje tvrzení žalobců, že byl pozemek zakryt zeminou a při prohlídce před uzavřením smlouvy neměli o jejich existenci povědomí, když zároveň byli seznámeni se stavební dokumentací, která zachycovala zakreslení vedení plynu a vodovodu.26. Na základě doplněného dokazování odvolací soud konstatuje, že skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně, jak je popsán v bodech 9. až 19., společně se skutkovým stavem zjištěným soudem odvolacím, je dostatečný pro posouzení věci. Odvolací soud považuje za podstatné, že žalobci sice měli před uzavřením kupní smlouvy k dispozici technické výkresy (geometrický plán, snímek pozemkové mapy) z roku 1990, resp. 1994, ty však nemohly nahradit zásadní informaci, že pozemky jsou zatíženy vedením inženýrských sítí, případně ochranných pásem. Odvolací soud tak sdílí závěr soudu prvního stupně, že existence věcných břemen technické infrastruktury byla vadou prodávané nemovité věci zakládající podstatné porušení kupní smlouvy, a že žalobcům proto vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny podle § 2106 odst. 1 písm. c) o. z. (aplikovatelnost tohoto ustanovení i na smlouvu o koupi nemovité věci vyplývá z § 2131 o. z.). Z tohoto závěru, proto odvolací soud dále vychází. Právní vady nebyly zjistitelné z výpisu z katastru nemovitostí, o existenci ochranného pásma dráhy mohli mít žalobci obecné povědomí.27. Odvolací námitka žalované, podle níž samotná existence věcných břemen nepředstavuje právní vadu, není důvodná. Soud prvního stupně správně vyšel z ustanovení § 2099 o. z. a ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která vykládá právní vadu jako existenci jakéhokoli práva třetí osoby zatěžujícího převáděnou nemovitost bez ohledu na to, zda jde o právo zapsané či nezapsané. Žalovaná kupní smlouvou výslovně ujistila, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena ani neuvedené právní vady, a odpovědnost podle § 2103 věty druhé o. z. má objektivní povahu. Tvrzení žalované o údajné vědomosti žalobců nemá právní relevanci a soud prvního stupně jej správně nepřijal, neboť prodávající je povinen poskytnout pravdivé ujištění o stavu převáděné věci.28. Zároveň nelze souhlasit se žalobci, kteří tvrdí, že lze aplikovat ustanovení § 2951 o. z., kdy se jedná o obecné ustanovení o způsobu náhrady škody a nemajetkové újmy, tedy o deliktní či obdobné odpovědnosti za újmu, oproti nároku vyplývajícímu z vadného plnění (§ 1923 o. z.), které stanoví konkrétní nároky nabyvatele při odstranitelné či neodstranitelné vadě. Jen proto, že existuje vada, nevzniká automaticky právo na náhradu škody podle § 2951 o. z. a primárně se uplatní režim práv z vadného plnění podle § 1923 a násl.29. Odvolací soud však nemůže přijmout závěr soudu prvního stupně, který výši slevy z kupní ceny vyjádřil pouhým matematickým vzorcem vycházejícím z vyčíslení hodnoty věcných břemen. Jak zdůraznila judikatura Nejvyššího soudu vyjádřená v již citovaném rozsudku ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1207/2023, musí přiměřená sleva odpovídat míře narušení ekvivalence plnění a nelze ji určit jen prostým rozdílem hodnot „bez vady vs. s vadou“ nebo jen náklady na odstranění vady bez zohlednění dalších hodnot. Nejvyšší soud tak vyložil, že při určení částky odpovídající přiměřené slevě z kupní ceny musí být vždy přihlíženo ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy z ceny bude záviset především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, na snížení funkčních vlastností věci a příp. její estetické hodnoty. Při jejím určení je nutné přihlížet k tomu, jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání věci, popř. snižují životnost věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci, k ceně nutných oprav věci (přičemž slevu obvykle nelze ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad či s hodnotou všech nákladů, které se sám kupující rozhodl vynaložit na odstranění vady) a jiným obdobným hlediskům, přičemž prostřednictvím slevy by měla být vytvořena situace blížící se stavu, kdy by bylo plněno bez vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1317/2021, ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2045/2021, ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4541/2016, či ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2889/2015).30. Přiměřenou výši slevy z kupní ceny proto nelze relevantně určit bez přihlédnutí k tomu, jakým způsobem vada věci snižuje její použitelnost a možnost užívání, příp. její životnost oproti stavu předpokládanému při uzavření smlouvy (tj. oproti stavu bezvadného plnění, pro který byla sjednána konkrétní kupní cena). Nutno pak přihlédnout k tomu, jak se rozsah vad projevil vzhledem ke sjednané kupní ceně celé nemovitosti, jejímu charakteru, stáří a zejména jak vytčené vady komplikují a omezují užívání nemovitosti jako celku, a to oproti stavu, kdy žalobci předpokládali, že kupují nemovitost bezvadnou. Odvolací soud proto nepřijal názor žalobců, že je třeba vycházet z jimi předkládaného z odborného stanoviska poradního sboru , právnická osoba,  podle § 38 zákona č. 254/2019 Sb., když nevychází z aktuální judikatury stran posouzení slevy z kupní ceny.31. Odvolací soud se posoudil jednotlivá omezení, jak byla žalobci tvrzena a jak byla zjištěna i na základě provedeného dokazování včetně místního šetření. Ochranné pásmo železnice není věcným břemenem, jedná se o veřejnoprávní omezení, které vyplývá přímo ze zákona o drahách, resp. jej upravuje vyhláška č. 52/1964 Sb., vyhláška , právnická osoba, , kterou se provádí zákon o dráhách. Provozovatel dráhy a provozovatel drážní dopravy je v ochranném pásmu dráhy oprávněn v odůvodněných případech vstupovat na cizí pozemky, a to zejména při provozování dráhy, opravách a údržbě, odstraňování následků nehod a překážek bránících provozování drážní dopravy. S ohledem na vzdálenost pozemku žalobců, konkrétně se to týká pozemku parc. č. , číslo,  (pozemek č. II), který bezprostředně s dráhou nesousedí, je omezení žalobců spočívající v možném vstupu provozovatele dráhy čistě hypotetické. Obdobně nejsou žalobci omezeni ani v případě drobných staveb na svém pozemku – zde žulové zídky, která vyrovnává terén pozemku (k tomu srovnej § 9 odst. 2 a 3 zákona o dráhách č. 266/1994 Sb., v platném znění, resp. přílohu č. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon). Ochranné pásmo , právnická osoba, , které zasahuje pozemky parc. č. , číslo,  a parc. č. , číslo,  (pozemky č. I a II). Jedná se o vedení nízkého napětí, které je nyní vedeno na sousedním pozemku. Do roku 2022 bylo pod předmětnými pozemky částečně vedeno při jejich západním okraji. V současné době do pozemků zasahuje ochranné pásmo (1 metr od vedení – nebylo provedeno přesné měření) a žalobce obecně omezuje tím, že nelze zde provádět stavby, vysazovat trvalé porosty či provádět zemní práce. Vzhledem k tomu, že v současné době je vedení umístěno za plotem a s ohledem na charakter předmětných pozemků, resp. částí zasažených ochranným pásmem (na pozemku II. je umístěna dlážděná cesta okolo domu a plotu, která pokračuje i na pozemek č. I a z pozemku vedení vyústilo v podobné trase jako vodovodní přípojka) odvolací soud neshledal žádné podstatné omezení, které by v současné době existující ochranné pásmo představovalo. Pokud jde o situaci před rokem 2022, tedy i v době uzavření kupní smlouvy, žalobci nijak nekonkretizovali, jak je toto věcné břemeno omezovalo. Ochranné pásmo vedení sítě veřejného osvětlení , právnická osoba,  se týká pozemků parc. č. , číslo, , , číslo,  a , číslo,  (pozemky č. I, II. a IV). Samotné vedení je vně dotčených pozemků a ochranné pásmo činí 1 m od osy vedení, do pozemků tak zasahuje omezeně, v případě pozemků I a II je shodné s ochranným pásmem, Anonymizováno, , právnická osoba, . Omezení spočívá zejména v omezení provádění zemních prací (výkopy, terénní úpravy) bez předchozího souhlasu a vytyčení kabelových tras, případně omezení výsadby stromů a keřů, které by bránily osvětlení či do ochranného pásma zasahovaly. Omezení je opět pouze hypotetické, samotné vedení je mimo pozemky žalobců a ochranné pásmo zasahuje jen svým okrajem, kde jsou umístěny ploty. Ochranné pásmo vedení sítě elektronických komunikací , právnická osoba,  se nachází na severní straně pozemku parc. č. , číslo,  (pozemek č. IV), který představuje vydlážděnou plochu, která se nachází v ochranném pásmu vedení, které je 0,5 m od osy vedení. Práce v ochranném pásmu opět vyžadují souhlas provozovatele. V místě ochranného pásma se nachází plot směrem k ulici , adresa, . Vedení plynovodu , právnická osoba, , konkrétně potrubí o šířce 0,2 m včetně ochranného pásma bylo na pozemcích parc. č. , číslo,  a , číslo,  (pozemky č. I a IV) umístěno do srpna 2016, tedy zhruba 4 měsíce od vložení vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí. V současné době je trvale odpojeno a tím zaniklo i ochranné pásmo (§ 68 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). S ohledem na skutečnost, že došlo k přeložení plynového vedení a stávající bylo odpojeno a odplyněno, je omezení žalobců zcela minimální. Jediný nekomfort může představovat případné odstranění zahloubených trubek. Vedení vodovodu , právnická osoba, , a to potrubí o průměru 0,1 metru s ochranným pásmem 1,5 m na každou stranu od středu prochází pozemky parc. č. , číslo,  – pozemek č. IV (pouze částečně při západním okraji) a dále pozemkem parc. č. , číslo,  – pozemek I. v severojižním a západovýchodním směru. Na pozemku jsou umístěny kontrolní šachty, spolu s kanalizačním vstupem sloužícím k revizi či kontrole. Tyto kanalizační vstupy jsou viditelné, dle žalobce prošly v nedávné době renovací a je tak zřejmé, že je třeba umožnit vstup pracovníkům , právnická osoba, , na pozemek (§ 7 odst. 1 zákona č. 247/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích). Vedení vodovodu z pohledu ochranného pásma omezuje žalobce v provádění zemních práci, staveb, umístění konstrukcí či činností, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazování trvalých porostů, provádění terénních úprav, a to bez souhlasu vlastníka vodovodu. Ten může být nahrazen souhlasem stavebního úřadu (§ 23 ZoVK). Jak vyplynulo ze sdělení žalobce a) při místním šetření, v ochranném pásmu vodovodního vedení měli žalobci v úmyslu umístit zimní zahradu, která by navazovala bezprostředně na rodinný dům při jeho severní hranici. Po zjištění právní vady od úmyslu výstavby upustili a stavební úřad o souhlas nežádali. Tvrzení o umístění zimní zahrady, jak vyplynulo z dokazování, se ukázalo nepravdivým, neboť stavba zimní zahrady byla plánována na jižní straně domu s umožněním vstupu do zahrady. Nicméně v místě severní hranice domu jsou žalobci ochranným pásmem a vodovodním vedením omezeni a tímto severním směrem je rozšíření domu spíše hůře proveditelné právě s ohledem na existenci vedení vodovodu pod povrchem. Další komplikaci, jak rovněž vyplynulo z místního šetření, žalobci spatřují v možném riziku odstranění dlažby či plotu při západní hranici pozemku č. I. K případnému využití tohoto pozemku žalobce uvedl, že zde byly zvažovány terénní úpravy s případným umístěním bazénu, posléze zmínil umístění panelů solární elektrárny. Odvolací soud proto považuje existenci tohoto věcného břemene s ohledem na použitelnost nemovitosti jako za podstatnou vadu, která představuje snížení hodnoty nemovitosti.32. Pokud žalobci před odvolacím soudem přeložili povolení k průzkumnému vrtu, který by měl být umístěn na pozemku parc. č. , číslo, , nacházející se bezprostředně vedle pozemku parc. č. , číslo,  a kde hodlají zbudovat studnu, přičemž přípojka od této studny by mohla křižovat stávající vodovodní vedení, odvolací soud uvádí, že pozemek parc. č. , číslo,  žalobci nabyli až po uzavření kupní smlouvy s žalovanou, a zejména poté, co jim právní vady byly známy. Zároveň nijak nedoložili, že případné křížení vodovodní přípojky se stávajícím vodovodním vedením je zcela vyloučeno (ostatně ochranné pásmo veřejného osvětlení, resp. vedení nízkého napětí se dotýká i tohoto pozemku).33. I když tvrzení žalobců stran možných omezení využití dotčených pozemků zůstalo i po poučení odvolacím soudem v obecné rovině, kdy zmiňovali příkladem realizaci pergoly, přístřešků, garáže, bazénu, retenční nádrže, základů pro technologické zařízení, případné omezení při hlubinných pracích, terénních úpravách, budování zpevněných ploch, zakládání opěrných zdí či stabilizačních prvků či omezení výsadby stromů a keřů, je zřejmé, že i když žádný z těchto záměrů dosud nebyl realizován a tudíž ani nebylo jednáno s příslušnými orgány k udělení souhlasu, žalobci jsou ve vlastnickém právu omezeni a využitelnost nemovitosti jako celku je snížena.34. Na druhé straně však nelze vyloučit, že by existence zejména ochranných pásem inženýrských sítí vedených pod povrchem zcela vylučovala realizaci např. fotovoltaické elektrárny, která má přiléhat k rodinnému domu, tedy že by za splnění podmínek provozovatelů sítí ji nebylo možné postavit. Ostatně k tvrzením žalobců, že existencí ochranných pásem jsou omezeni v přístupu nákladních vozidel na pozemek, odvolací soud nepřihlížel, neboť by to s ohledem na hustotu všech sítí na území obytných celků představovalo nemožnost přepravy jakéhokoliv materiálu.35. Odvolací soud po zhodnocení všech shora vedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, a to, pokud se týká omezení žalobců v důsledku právních vad, které spočívají v nutnosti strpět věcné břemeno služebnosti , právnická osoba, , a to v době od uzavření kupní smlouvy dosud, dále služebnosti , právnická osoba, , a to v době od uzavření kupní smlouvy do roku 2022 a služebnosti , právnická osoba, , a to po dobu zhruba 4 měsíců. Ostatní tvrzená věcná břemena dle odvolacího soudu žalobce v zásadě neomezují v běžném užívání nemovitosti, případně její modernizaci. Jde zejména o ochranné pásmo dráhy, která ani s pozemkem žalobců nesousedí, navíc žalobci o existenci dráhy věděli před uzavřením smlouvy a jakékoliv omezení užívání je zcela hypotetické. Obdobně to platí i o vedení veřejného osvětlení, kdy pozemek žalobců je zcela minimálně zasažen ochranným pásmem a v místě, kde se nachází žalobci, netvrdili ani neprokázali, jaké omezení by jim mělo toto ochranné pásmo přinášet, navíc se částečně kryje s ochranným pásmem , právnická osoba, , resp. , právnická osoba, .36. Soud prvního stupně hodnotil dopad věcných břemen ve světle provedených důkazů, (zejména znaleckých posudků , právnická osoba,  a , právnická osoba, ), které měly dle soudu prvního stupně prokázat, že inženýrské sítě protínají pozemky v jejich centrální zóně, čímž zásadně omezují jejich stavební využitelnost. Jak konkrétně se to projevuje, však soud prvního stupně neuvedl.37. S ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 nelze přiměřenou slevu automaticky ztotožnit ani s náklady na odstranění vady, ani pouze jako rozdíl ceny věci s vadou a bez vady. Odvolací soud se proto řídil úvahou, jak zjištěná omezení spočívající v existenci práv třetích osob k nemovitosti se promítnou do slevy z kupní ceny, tak aby byl zachován ekvivalent vzájemných plnění. Znalecké posudky, z nichž soud prvního stupně vycházel, se jednak rozcházely ve výměře zasažených pozemků, kdy připustily omezení spočívající v ochranném pásmu železnice či , právnická osoba, , které však žalobci nepožadovali, případně souběžně vedená ochranná pásma sčítaly, či uváděly nepřesné údaje a rovněž se rozcházely v odhadu ceny pozemků. Soud prvního stupně pouze mechanicky odečetl ochranné pásmo dráhy a , právnická osoba,  a stanovil slevu z kupní ceny dle omezení vlastnického práva věcnými břemeny, aniž by zohlednil všech podstatné okolnosti jako je trvalost či dočasnost věcných břemen a jejich faktické omezení vlastnického práva žalobců.38. Při úvaze o výši slevy se odvolací soud proto řídil zejména tím, v jakém rozsahu jsou nemovitosti zasaženy, jak věcná břemena omezují užívání a zda případně mají vliv na tržní hodnotu nemovitosti. I když věcná břemena nezasahují do rodinného domu, je třeba pozemky ve vlastnictví žalobců včetně stavby na nich vnímat jako celek. Z místního šetření odvolací soud dospěl k závěru, že pozemek na jižní straně je věcnými břemeny omezen zcela minimálně, kdy na tomto pozemku (pozemek č. II) je situována hlavní zahrada, je zde umístěna trampolína, dětské hřiště, vzrostlý strom a jde tak o zcela běžné využití zahrady u domu v městské zástavbě. Pozemek č. IV je svojí výměrou nejmenší (17 m²), trojúhelníkového tvaru, je umístěn při severní hranici, sousedí s hlavní komunikací, pozemkem v sousedství a při jižní hranici navazuje na pozemek č. I, který pak stoupá k obytnému domu, kde tvoří pouze mírně svažitou plochu. Pod těmito pozemky prochází vodovodní vedení, v roce 2016 to bylo i vedení plynové. Oba pozemky jsou kryty dlažbou, v horní části pozemku č. I v sousedství rodinného domu jsou umístěny přístupové šachty k vodovodnímu vedení. Je zde rovněž retenční nádrž v těsné blízkosti domu. Zejména tato plocha pozemku č. I je omezeně využitelná a věcné břemeno na tomto pozemku snižuje hodnotu a užitné vlastnosti nemovitosti. Na využití pozemku tak dopadá jednak to, že je třeba umožnit přístup pracovníkům , právnická osoba,  k podzemnímu vedení či šachtám a jednak jsou žalobci omezeni případnou výstavbou. S ohledem na zastavěnost pozemku lze stěží realizovat podstatné rozšíření rodinného domu, v úvahu přicházejí zahradní úpravy včetně zmiňovaného bazénu, či nově, uložení fotovoltaických panelů.39. Odvolací soud zohlednil, v jaké výměře jsou pozemky č. I a IV vedením vodovodu zasaženy, vyšel přitom ze znaleckých posudků, kdy se jedná o potrubí o šířce 0,1 m a ochranné pásmo 1,5 metru na každou stranu od osy potrubí, tedy celkem o 3 m (některé posudky uvádějí 3,1 m), délce asi 32 m, což představuje zhruba 100 m ² (zde se posudky mírně rozcházejí, někdy je započítána souběžně plocha s plynovým potrubím). Celková výměra těchto dvou pozemků činí 282 m ², tedy jedná se o zasaženou plochu necelou jednou třetinou, kdy podstatnější je u pozemku č. I. Jelikož bylo třeba vyjít ze stavu, který zde byl v době uzavření kupní smlouvy, uvažoval odvolací soud i o slevě za vedení plynovodu (, právnická osoba, ), kdy šíře potrubí byla 0,2 m, ochranné pásmo 1 m na každou stranu a délce cca 29 m, tedy 58 m², přičemž zde byl částečný souběh s vedením vodovodu a pouze dočasná existence v řádu měsíců. U vedení nízkého napětí pod pozemky č. I a II, ochranné pásmo do roku 2022 činilo 1 m na každou stranu, dle znaleckých posudků činila délka vedení na dotčených pozemcích asi 35 m, tj. zasáhla plochu 70 m ², z celkové výměry 505 m², tedy zhruba 13 %, nyní již vedení vymístěno na sousední pozemek a zasahuje jen ochranné pásmo z jedné strany v nezjištěném rozsahu. Nejblíže úvahám soudu o stanovení slevy z kupní ceny byl super revizní posudek vypracovaný , právnická osoba,  (ZP , právnická osoba, ), který uvažoval veškeré souvislosti, s ohledem na zadání pak stanovil hodnotu omezení vlastnického práva ve formě věcných břemen, s přihlédnutím k jejich vlivu na případnou hodnotu při prodeji, zohlednil že plynovod byl ještě v roce 2016 odstaven z provozu, vodovod je nadále v provozu a jeho vymístění po skončení životnosti nelze předpovědět, u , právnická osoba,  se jednalo o dočasné břemeno, neboť vedení bylo přeloženo. Nutno také uvažovat, že některá ochranná pásma se zřejmě překrývají (, právnická osoba,  a , právnická osoba, ), jsou uložena pod povrchem a faktický dopad není tak výrazný, jak se snažili žalobci uvádět (např. omezení spočívající v nedostupnosti vjezdu na pozemek nákladními vozidly). Odvolací soud zároveň zohlednil i cenu pozemků, jak byla oceněna znaleckými posudky v době uskutečnění prodeje a nyní požadovanou slevou, která by s ohledem na faktické omezení dané věcnými břemeny, představovala více jak 82 % slevu (soud vyšel z cenové mapy v roce 2016, tj. ceny za 1 m ² ve výši 4 080 Kč při výměře 686 m²).40. Vzhledem k těmto úvahám odvolací soud přiznal žalobcům slevu z kupní ceny z titulu vedení vodovodu , právnická osoba,  ve výši 338 430 Kč, když vyšel z částky 423 037 Kč stanovené ZP , právnická osoba, , který připustil snížení hodnoty v rozpětí mínus 20 %, a to s ohledem na skutečný zjištěný stav, poměr k hodnotě využívané nemovitosti a zejména s ohledem na neurčitá tvrzení žalobců, jaká omezení jsou žalobcům způsobena, jak je případně omezena budoucí prodejnost a případné náklady na řešení např. přeložkou sítě.41. V případě vedení plynovodu , právnická osoba,  vyšel odvolací soud zejména ze skutečnosti, že toto věcné břemeno žalobce omezovalo pouze dočasně, kdy došlo k jeho odpojení a vymístění a skutečnost, že v zemi zůstaly nepoužité trubky, což žalobce fakticky neomezuje vůbec. Navíc toto vedení bylo vedeno částečně v souběžné dráze s vodovodním vedením, a proto za dočasné omezení byla přiznána sleva ve výši 18 324 Kč (22 905 Kč ze ZP , právnická osoba,  – 20 %).42. Sleva z kupní ceny v případě věcného břemene vedení nízkého napětí , právnická osoba, , které bylo v roce 2022 přeloženo, byla opět vyčíslena z částky 64 328 Kč – 20 %. V tomto případě je omezení žalobců dle odvolacího soudu malé, dočasné vedení bylo pod hranicí pozemků a pod cestou vedoucí okolo domu, nyní je zde pouze ochranné pásmo, opět při hranici pozemku, kde je situován vjezd na pozemek a do garáže a stále cesta okolo obytného domu, která je přístupem na pozemek č. II a nelze ji jinak využít. Proto snížení kupní ceny o částku 51 703 Kč je dle odvolacího soudu zcela adekvátní.43. Odvolací soud se zabýval i tím, zda mají žalobci nárok na slevu kupní ceny spočívající v nákladech na odstranění drobných staveb. Při posuzování této otázky přihlédl odvolací soud k tomu, že smyslem práva z vadného plnění není reparace vzniklých škod. Žalobci nadto žádné škody netvrdili, opět pouze hypoteticky tvrdili, že musí vynaložit náklady na odstranění drobných staveb, které se na pozemcích dotčených věcnými břemeny nachází. Pokud mezi ně například jmenovali opěrnou zídku na zahradě, či plot při západní hranici, ničím neprokázali nutnost odstranění těchto staveb. Obdobné je to s dlažbou či schůdky opět při západní hranici, pod nimiž zřejmě vede trasa vodovodního vedení. Z tohoto důvodu žalobcům nebyla přiznána částka 78 000 Kč, kterou na odstranění těchto staveb požadovali, neboť k jejich odstranění nedošlo, nebyla prokázána potřeba jejich odstranění nevyžaduje s ohledem na charakter drobných staveb a škoda tak žalobcům nevznikla.44. Celková výše slevy z kupní ceny tak činí 408 457 Kč.45. Z nároku žalobců na zaplacení smluvní pokuty, vyplývající z porušení ujednání obsažených v kupní smlouvě, odvolací soud považuje oprávněný nárok na uhrazení smluvní pokuty pouze v částce 10 000 Kč, neboť z kupní smlouvy vyplývá, že smluvní pokuta se váže k uvedení nepravdivého prohlášení ve smlouvě. Toho se žalovaná dopustila tím, že prohlásila, že na předmětu převodu neváznou žádné právní vady, které tam jsou příkladmo vyjmenovány, mezi něž patří i věcná břemena. Žalobcům tak náleží pouze částka 10 000 Kč za tuto nepravdivou informaci žalované, nikoliv za každé ze zmíněných věcných břemen. Odvolací soud proto ohledně částky 40 000 Kč považuje žalobu za nedůvodnou.46. Žalobcům tedy náleží částky 408 457 Kč a 10 000 Kč, celkem 418 457 Kč, což odvolací soud uložil žalované spolu s příslušenstvím žalobcům uhradit. Příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení vychází z uplatnění nároků u žalované, kdy nejprve žalobci požadovali slevu z titulu věcných břemen , právnická osoba,  a , právnická osoba, , a to od 1. 7. 2016 (žaloba 1) a , právnická osoba,  od 1. 3. 2019 (druhá žaloba). Vzhledem k tomu, že žalobcům nebyla přiznána sleva z kupní cenu z titulu ochranného pásma , právnická osoba, , nezabýval se odvolací soud ani včasností uplatněného nároku.47. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., jímž bylo žalobě vyhověno, potvrdil ohledně částky 418 457 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 366 754 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení a z částky 51 703 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to s ohledem na to kdy byly jednotlivé nároky žalobci vůči žalované vzneseny (v prvním přídě se jedná o , právnická osoba,  a , právnická osoba, , ve druhém případě o , právnická osoba, ), jakož i potvrdil podle § 219 o. s. ř. celý zamítavý výrok II. Zároveň podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil výrok I. ohledně zbývající částky, tj. ohledně 1 354 543 Kč (1 236 543 Kč – zbytek nárok na slevu z kupní ceny + 78 000 Kč – náklady na odstranění drobných staveb + 40 000 Kč – zbytek smluvní pokuty), v nichž považuje žalobu za nedůvodnou.48. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř. tak, že žalobcům, kteří by měli nárok na jejich náhradu podle § 142 odst. 3 o. s. ř., tuto náhradu nepřiznal. Odvolací soud seznámil účastníky řízení před vyhlášením rozhodnutí o tom, že zvažuje aplikaci uvedeného ustanovení a umožnil účastníkům se k této otázce vyjádřit.49. Odvolací soud vyšel z tohoto, že žalobci se domáhali zaplacení částky 3 528 000 Kč, z čehož jim bylo přiznáno 418 457 Kč s příslušenstvím. Je třeba zohlednit jednotlivé nároky, jak je žalovaní požadovali, kdy byli co do základu úspěšní v uhrazení nároku na slevu z kupní ceny za právní vady v důsledku věcného břemene vedení vodovodu , právnická osoba, , plynovodu , právnická osoba,  a vedení , právnická osoba, , což představuje v součtu dle částek uplatněných žalobou částku 2 510 527,50 Kč a 10 000 Kč za smluvní pokutu. Oproti tomu byla zamítnuta částka 1 007 709,50 Kč představující nároky na slevu z kupní ceny za věcná břemena ochranného pásma dráhy, vedení , právnická osoba,  a , právnická osoba, , požadovaná částka na odstranění drobných staveb a smluvní pokuta ve výši celkem 40 000 Kč. Úspěch žalobců by tak představoval 71 %, jejich neúspěch 29 % a poměr úspěchu a neúspěchu, tedy žalobci by měli nárok na náhradu nákladů 42 % všech účelně vynaložených nákladů řízení.50. Nelze však opomenout, že nároky žalobců byly s ohledem na přiznanou částku nepřiměřeně vysoké, když např. slevu z titulu vedení plynovodu , právnická osoba,  žalobci požadovali částku 412 346 + 434 566 Kč a byla jim přiznána částka 18 324 Kč, což je v hrubém nepoměru k tomu, co žalobci požadovali, ač z pohledu náhrady nákladů řízení byli s tímto nárokem úspěšní, obdobně z důvodů dočasného vedené , právnická osoba,  pod pozemkem žalobců a následného ochranného pásma byla požadována sleva v celkové výši 919 810,50 Kč, žalobci uspěli co do částky 51 703 Kč. Bylo by proto nespravedlivé, aby žalobci, kteří požadovali násobně vyšší slevu, než jaká odpovídala všem okolnostem věci a byla jim přiznána, byli z hlediska nákladů řízení převážně úspěšní a tím by jim vzniklo právo na náhradu nákladů řízení.51. Odvolací soud nepřijal argument žalobců, že jako laici byli odkázáni při stanovení žalobního nároku na znalecký posudek, který si k určení slevy z kupní ceny nechali vypracovat, ani argument, že žalovaná se bránila mimosoudnímu vyřešení sporu, když částka, kterou žalovaná nabídla jako slevu, se blíží částce, jak o ní rozhodl odvolací soud. Pouze znalecké posudky předložené žalobci ve výsledné slevě výrazně převyšovaly posudky, které nechal vypracovat soud, včetně revizního posudku , právnická osoba, , který pro vyčíslení slevy z kupní ceny vyšel odvolací soud. Například ZP , právnická osoba,  stanovil výši slevy na 247 500 Kč, ZP , právnická osoba,  vyčíslil výši slevy na 533 000 Kč. I při laické úvaze s ohledem na celkovou kupní cenu celé nemovitosti vyčíslená sleva ZP , právnická osoba,  4 991 000 Kč, z níž žalobci v žalobách vyšli, je zcela v nepoměru k ekvivalentu plnění, který má sleva z kupní ceny zajistit.52. Odvolací soud se neodchýlil o rozhodovací praxe Ústavního soudu (nález ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. III. ÚS 2389/20), kdy se se zabýval použitím § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť v části nároků byli žalobci co do základu úspěšní. Ale všechny shora popsané okolnosti věci brání přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům, neboť by jejich přiznáním, byť z částky, kterou soud uložil žalované k zaplacení, došlo k hrubému nepoměru s faktickým neúspěchem žalobců. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodl, že žalobcům se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.53. O nákladech státu rozhodl odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., a to již podle úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení, kdy žalobci byli neúspěšní v 88 % a neúspěch žalované byl 12 %. Odvolací soud vyšel nákladů řízení, které vznikly státu s vypracováním znaleckých posudků, ve výši 138 609 Kč (od celkové výše znalečného 190 484 Kč odečetl zaplacenou zálohu ve výši 51 875 Kč). Žalobci jsou povinni zaplatit 88% z této částky, tj. 121 975 Kč a žalovaná 12%, tj. 16 633 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o. s. ř.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:54.Co.309.2025.828","publishedAt":"2026-10-16","decisionAt":"2026-06-30","caseNumber":{"senate":54,"registry":"Co","index":309,"year":2025,"pageNumber":828},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Naďa","lastName":"Pínová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 3 528 000 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":265,"year":2016,"pageNumber":669},"affectedDate":"2025-05-07","courtCode":"OSPH06","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"239","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"68","lexNumber":458,"lexYear":2000,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":247,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1917","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1923","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2048","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2099","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2103","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2106","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2107","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"38","lexNumber":254,"lexYear":2019,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SLUZEBNOST","VECNA_BREMENA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","SLEVA_Z_CENY","SMLOUVA_KUPNI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","ODBORY","NAKLADY_RIZENI","VZAJEMNE_PLNENI","HODNOCENI_DUKAZU","PODNIKATEL"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}