{"uuid":"1f7eb574-ba98-4c83-adf8-205efea6e86a","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o náhradu škody","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 240 000 Kč a částku 116 000 Kč jako majetkovou újmou, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 240 000 Kč a částku 116 000 Kč jako majetkovou újmou, se zamítá.\nII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady nemajetkové újmy a majetkové škody v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod č.j. 27 C 115/2000 Soudní spor byl veden od podání žaloby dne 8. 8. 2000, doručené soudu dne 10. 8. 2000, do rozhodnutí Městského soudu v Praze pod č.j. 23 Co 235/2016 ze dne 27. 11. 2019, které nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. V souvislosti s uvedeným řízením vznikla žalobkyni majetková újma spočívající v nákladech na právní pomoc, která jí byla poskytována po dobu 20 let soudního řízení, když tato je vyčíslena částkou 200 000 Kč, dále majetková újma z důvodu ztráty na starobním důchodu ve výši 200 000 Kč a též nemajetková újma 300 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Následně upřesnila, že částka 300 000 Kč je nemajetková újma vzniklá v důsledku nesprávného úředního postupu a částka 240 000 Kč představuje majetkovou újmu ve formě náhrady nákladů právního poradenství po dobu soudního řízení ve sporu o náhradu mzdy, přičemž majetková újma jí vznikla i na ztrátě na důchodu, kterou ale není schopna specifikovat (uvedené učinila podáním soudu doručeným dne 6. 4. 2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. U jednání soudu dne 15. 12. 2021 pak navrhla zpětvzetí žaloby co do nemajetkové újmy 300 000 Kč a stejně tak vzala žalobu částečně zpět co do majetkové škody spočívající ve ztrátě na starobním důchodu (200 000 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud poté řízení co do částky 300 000 Kč a 200 000 Kč zastavil. Předmětem řízení zůstala pak částka 240 000 Kč jako majetková újma spočívající v náhradě nákladů právního poradenství po dobu soudního řízení ve sporu o náhradu mzdy a částka 116 000 Kč jako majetková újma spočívající v náhradě zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela žalobkyně užívat po zhoršení zdravotního stavu v důsledku stresu při dlouho trvajícím soudním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Poté byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 odst. 3 o.s.ř., že je povinna předložit důkazy jimiž specifikuje z jakých konkrétních jí zaplacených částek tato škoda se sestává a doloží důkazy na podporu tohoto tvrzení, a to pokud jde o náklady za právní pomoc a stejně tak doplnit z čeho vychází při konstrukci majetkové újmy jako náhrady zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela užívat při zhoršení zdravotního stavu a dále prokázat příčinnou souvislost, že právě v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzené nepřiměřené délce řízení došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu, což si vyžádalo zvýšené náklady na stravování a že žalobkyni vznikla majetková škoda spočívající v konkrétních částkách pravidelněji vynakládaných na odstranění následků nepříznivého zdravotního stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobkyně na to reagovala tak, že doklady ohledně právních služeb jednak k dispozici nemá a pokud je původně měla, pak uplynula řada let a doklady si neuchovávala, takže je soudu není schopna předložit. Pokud jde o specifikaci ohledně nákladů, které vynaložila na dietní stravování, k tomuto uvedla, že navrhuje, aby soud nařídil vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví a předložila rovněž dokument o tom, že se jí zdravotní stav zlepšil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Řízení nadále probíhalo co do částky majetkové újmy ve výši 240 000 Kč a 116 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 1. 4. 2020 (žádostí ze dne 31. 3. 2020) a doplněním doručeným dne 20. 11. 2020 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 300 000 Kč a náhrady škody ve výši 200 000 Kč a 200 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 26. 4. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění v požadované výši 300 000 Kč. Nárok na náhradu škody nebyl shledán důvodným. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané řízení trvalo celkem 19 let a 4 měsíce. Na délku řízení mělo negativní vliv zejména opakované rušení rozhodnutí soudu nižšího stupně soudem nadřízeným. K průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu docházelo zejména v řízení před Nejvyšším soudem ČR, před soudem I. stupně a před odvolacím soudem byly úkony soudu činěny v navazujících lhůtách. Žalobkyni proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v požadované výši 300 000 Kč. Tato částka byla žalobkyni poukázána. Nárok na náhradu škody ve výši 240 000 Kč představující náklady vynaložené na právní pomoc žalovaná neuznává. Má za to, že už jenom ze skutečnosti, že v rámci předběžného projednání žalobkyně tvrzenou škodu vyčíslila částkou 200 000 Kč a v žalobě částkou 240 000 Kč, je zřejmé, že žalobkyně nemůže doložit vznik tvrzené škody ani jej blíže specifikovat. Co se týče v žalobě zmiňované škody představující ztrátu na starobním důchodu, sama žalobkyně uvádí, že tuto škodu nelze přesně vyčíslit. Vznik škody, její výše a příčinná souvislost s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení tak zůstává pouze v rovině tvrzení. Žalovaná tak žalobou uplatněné nároky neuznává. Uvedla dále, že žalobkyně sice u žalované uplatnila žádost o poskytnutí zadostiučinění a náhrady škody dne 1. 4. 2020, řádně jej však doplnila až dne 20. 11. 2020. Do té doby nebyla žádost projednatelná, když žalobkyně neuvedla soud a spisovou značku řízení, v němž tvrdila nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Žádost žalobkyně tak byla žalovanou vyřízena v zákonné šestiměsíční lhůtě dle ust. § 15 zákona č. 82/1998.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z nesporných tvrzení se podává chronologie řízení (z něhož žalovaná žalobkyni poskytla nemajetkovou újmu 300 000 Kč), a to u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č.j. 27 C 115/2000, které bylo iniciováno žalobkyní jako řízení o zaplacení náhrady mzdy v důsledku neplatného rozvázání pracovního poměru. Řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 10. 8. 2000. Usnesením ze dne 28. 3. 2001 bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Následně bylo řízení usnesením ze dne 3. 3. 2004 přerušeno do pravomocného skočení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 27 C 8/98 a přerušení bylo dne 31. 3. 2004 potvrzeno odvolacím soudem. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto dne 16. 9. 2004. Ve dnech 21. 1. 2005, 8. 4. 2005 a 22. 6. 2005 se konalo jednání a při následném jednání dne 31. 8. 2005 byl vyhlášen částečný rozsudek. Dne 25. 11. 2005 proběhlo další jednání a při jednání konaném dne 27. 1. 2006 bylo připuštěno rozšíření žaloby a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Žalobkyně podala odvolání a spis byl dne 19. 10. 2006 předložen Městskému soudu v Praze jakožto soudu odvolacímu. Dne 1. 2. 2007 byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu. Obě strany sporu podaly dovolání, dne 29. 10. 2008 bylo dovolání žalobkyně usnesením Nejvyššího soudu ČR odmítnuto. O dovolání žalovaného nebylo rozhodnuto. Usnesením ze dne 28. 1. 2009 bylo žalobkyni odňato osvobození od soudních poplatků. Při jednání konaném dne 30. 4. 2009 byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba ve zbývající části zamítnuta. Odvolací soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 11. 2009. Následně byl spis dne 21. 1. 2010 předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání žalovaného podaného proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 1. 2. 2007. O tomto dovolání bylo rozhodnuto dne 11. 3. 2010, kdy Nejvyšší soud částečně zrušil nejenom rozsudek odvolacího soudu ze dne 1. 2. 2007, ale také rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. 4. 2009 a rozsudek odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2009. Poté Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 15. 9. 2011 rozhodl o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2009 tak, že jej částečně zrušil a částečně potvrdil. Odvolací soud ve věci opět rozhodl rozsudkem ze dne 8. 3. 2012. Spis se vrátil soudu I. stupně a usnesením ze dne 19. 9. 2012 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 12. 3. 2013. Dne 18. 3. 2013 bylo rozhodnuto o znalečném, toto rozhodnutí bylo částečně zrušeno odvolacím soudem dne 15. 7. 2013. Nové rozhodnutí o znalečném bylo vydáno dne 9. 9. 2013. Při jednání konaném dne 16. 12. 2013 byl znalec vyslechnut a dne 18. 12. 2013 byl vyhlášen rozsudek. Dne 23. 1. 2014 bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dne 3. 4. 2014 byl spis předložen odvolacímu soudu a dne 2. 6. 2014 se konalo jednání. Dne 19. 9. 2014 byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen. Při jednání konaném dne 17. 9. 2015 bylo připuštěno rozšíření žaloby a byl vyhlášen rozsudek. Žalobkyně podala odvolání a následně podala žádost o osvobození od soudních poplatků, které nebylo vyhověno, přičemž rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno i odvolacím soudem. Následně byl usnesením ze dne 19. 4. 2016 žalobkyni zaplacený soudní poplatek vrácen. Dne 7. 6. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu, byl však vrácen bez věcného vyřízení s pokynem, aby byla žalobkyně vyzvána k doplnění odvolání. Spis byl odvolacímu soudu opětovně předložen dne 18. 8. 2016 a dne 14. 12. 2016 byl vyhlášen rozsudek. Žalobkyně podala dovolání, požádala o osvobození od soudních poplatků a podala také návrh na opravu rozsudku. Návrh na opravu rozsudku byl dne 29. 3. 2017 zamítnut, toto rozhodnutí bylo dne 10. 7. 2017 potvrzeno odvolacím soudem. Usnesením ze dne 20. 7. 2017 bylo žalobkyni přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků a dne 30. 11. 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR. Rozsudkem ze dne 18. 6. 2019 byl rozsudek odvolacího soudu ze dne 14. 12. 2016 zrušen. Odvolací soud ve věci opět rozhodl dne 27. 11. 2019. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Řízení trvalo celkem 19 let a 4 měsíce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z lékařské zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 2. 2022 se podává, že u žalobkyně je konstatován dobrý klinický stav, objektivně se cítí dobře, původně byla léčena pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", opětovné zhoršení potíží, upravena medikace a potíže ustoupily, nyní se cítí dobře.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žaloba nemůže obstát, neboť není zřejmé i přes výzvu žalobkyni k upřesnění žalobních tvrzení, z jakých věcných důvodů vyčíslila zbývající požadovaný nárok právě v žalované výši 240 000 Kč a 116 000 Kč a tvrzení žalobkyně zůstala neurčitá a nejasná, kdy z nich nebylo možno dovodit, jaké náklady žalobkyni v souvislosti s právní pomocí v namítaném řízení vůbec vznikly, přičemž neobstojí její obrana, že se doklady o těchto úkonech pro delší období od jejich vzniku, již nezachovaly. Nedoplnila též, z čeho vychází při konstrukci majetkové újmy jako náhrady zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela užívat při zhoršení zdravotního stavu a dále netvrdila a neprokázala příčinnou souvislost, že právě v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzené nepřiměřené délce řízení došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu, což si vyžádalo zvýšené náklady na stravování. Též nedoložila, že jí vznikla majetková škoda spočívající v konkrétních částkách pravidelněji vynakládaných na odstranění následků nepříznivého zdravotního stavu. Neoznačila ke svým tvrzením důkazy, kterých se dovolává. Na výzvu soudu žalobkyně tedy reagovala, avšak nedostatky v žalobních požadavcích neodstranila. Je povinností žalobkyně tvrdit rozhodné skutečnosti tak, aby bylo jasné, o čem konkrétně a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Tvrzení žalobkyně jsou však zcela nedostatečná, nedostatky nebyly odstraněny a z tvrzení žalobkyně si tak soud nemohl udělat představu o skutkovém základě žaloby, proč zrovna částky 240 000 Kč a 116 000 Kč by měly být žalobkyni přiznány. Ačkoliv žalobkyně přesně vyčísluje žalovanou částku, neuvádí však, jak k jejímu vyčíslení dospěla, tedy proč se po žalované domáhá náhrady škody právě v žalované výši a neuvádí žádné srozumitelné bližší okolnosti ohledně jejího vzniku. Neuvádí, kdy došlo k majetkovému úbytku ve výši žalované částky a na základě jakých skutečností se majetek žalobkyně nezvětšil o žalovanou částku, ačkoliv se dal očekávat opak. Z výše nastíněných důvodů, tedy pro absenci tvrzení stran předpokladů podmiňujících odpovědnost žalované strany, soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že škoda na straně žalované vznikla a v jaké výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 2 paušály dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. (převzetí věci, vyjádření k žalobě) x 300 Kč; celkem 600 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala náhrady nemajetkové újmy a majetkové škody v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod č.j. 27 C 115/2000 Soudní spor byl veden od podání žaloby dne 8. 8. 2000, doručené soudu dne 10. 8. 2000, do rozhodnutí Městského soudu v Praze pod č.j. 23 Co 235/2016 ze dne 27. 11. 2019, které nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. V souvislosti s uvedeným řízením vznikla žalobkyni majetková újma spočívající v nákladech na právní pomoc, která jí byla poskytována po dobu 20 let soudního řízení, když tato je vyčíslena částkou 200 000 Kč, dále majetková újma z důvodu ztráty na starobním důchodu ve výši 200 000 Kč a též nemajetková újma 300 000 Kč.\n2. Následně upřesnila, že částka 300 000 Kč je nemajetková újma vzniklá v důsledku nesprávného úředního postupu a částka 240 000 Kč představuje majetkovou újmu ve formě náhrady nákladů právního poradenství po dobu soudního řízení ve sporu o náhradu mzdy, přičemž majetková újma jí vznikla i na ztrátě na důchodu, kterou ale není schopna specifikovat (uvedené učinila podáním soudu doručeným dne 6. 4. 2021).\n3. U jednání soudu dne 15. 12. 2021 pak navrhla zpětvzetí žaloby co do nemajetkové újmy 300 000 Kč a stejně tak vzala žalobu částečně zpět co do majetkové škody spočívající ve ztrátě na starobním důchodu (200 000 Kč).\n4. Soud poté řízení co do částky 300 000 Kč a 200 000 Kč zastavil. Předmětem řízení zůstala pak částka 240 000 Kč jako majetková újma spočívající v náhradě nákladů právního poradenství po dobu soudního řízení ve sporu o náhradu mzdy a částka 116 000 Kč jako majetková újma spočívající v náhradě zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela žalobkyně užívat po zhoršení zdravotního stavu v důsledku stresu při dlouho trvajícím soudním řízení.\n5. Poté byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 odst. 3 o.s.ř., že je povinna předložit důkazy jimiž specifikuje z jakých konkrétních jí zaplacených částek tato škoda se sestává a doloží důkazy na podporu tohoto tvrzení, a to pokud jde o náklady za právní pomoc a stejně tak doplnit z čeho vychází při konstrukci majetkové újmy jako náhrady zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela užívat při zhoršení zdravotního stavu a dále prokázat příčinnou souvislost, že právě v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzené nepřiměřené délce řízení došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu, což si vyžádalo zvýšené náklady na stravování a že žalobkyni vznikla majetková škoda spočívající v konkrétních částkách pravidelněji vynakládaných na odstranění následků nepříznivého zdravotního stavu.\n6. Žalobkyně na to reagovala tak, že doklady ohledně právních služeb jednak k dispozici nemá a pokud je původně měla, pak uplynula řada let a doklady si neuchovávala, takže je soudu není schopna předložit. Pokud jde o specifikaci ohledně nákladů, které vynaložila na dietní stravování, k tomuto uvedla, že navrhuje, aby soud nařídil vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví a předložila rovněž dokument o tom, že se jí zdravotní stav zlepšil.\n7. Řízení nadále probíhalo co do částky majetkové újmy ve výši 240 000 Kč a 116 000 Kč.\n8. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 1. 4. 2020 (žádostí ze dne 31. 3. 2020) a doplněním doručeným dne 20. 11. 2020 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 300 000 Kč a náhrady škody ve výši 200 000 Kč a 200 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 26. 4. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění v požadované výši 300 000 Kč. Nárok na náhradu škody nebyl shledán důvodným. Žalovaná dospěla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Namítané řízení trvalo celkem 19 let a 4 měsíce. Na délku řízení mělo negativní vliv zejména opakované rušení rozhodnutí soudu nižšího stupně soudem nadřízeným. K průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu docházelo zejména v řízení před Nejvyšším soudem ČR, před soudem I. stupně a před odvolacím soudem byly úkony soudu činěny v navazujících lhůtách. Žalobkyni proto žalovaná poskytla zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v požadované výši 300 000 Kč. Tato částka byla žalobkyni poukázána. Nárok na náhradu škody ve výši 240 000 Kč představující náklady vynaložené na právní pomoc žalovaná neuznává. Má za to, že už jenom ze skutečnosti, že v rámci předběžného projednání žalobkyně tvrzenou škodu vyčíslila částkou 200 000 Kč a v žalobě částkou 240 000 Kč, je zřejmé, že žalobkyně nemůže doložit vznik tvrzené škody ani jej blíže specifikovat. Co se týče v žalobě zmiňované škody představující ztrátu na starobním důchodu, sama žalobkyně uvádí, že tuto škodu nelze přesně vyčíslit. Vznik škody, její výše a příčinná souvislost s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení tak zůstává pouze v rovině tvrzení. Žalovaná tak žalobou uplatněné nároky neuznává. Uvedla dále, že žalobkyně sice u žalované uplatnila žádost o poskytnutí zadostiučinění a náhrady škody dne 1. 4. 2020, řádně jej však doplnila až dne 20. 11. 2020. Do té doby nebyla žádost projednatelná, když žalobkyně neuvedla soud a spisovou značku řízení, v němž tvrdila nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Žádost žalobkyně tak byla žalovanou vyřízena v zákonné šestiměsíční lhůtě dle ust. § 15 zákona č. 82/1998.\n9. Z nesporných tvrzení se podává chronologie řízení (z něhož žalovaná žalobkyni poskytla nemajetkovou újmu 300 000 Kč), a to u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod č.j. 27 C 115/2000, které bylo iniciováno žalobkyní jako řízení o zaplacení náhrady mzdy v důsledku neplatného rozvázání pracovního poměru. Řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 10. 8. 2000. Usnesením ze dne 28. 3. 2001 bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Následně bylo řízení usnesením ze dne 3. 3. 2004 přerušeno do pravomocného skočení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 27 C 8/98 a přerušení bylo dne 31. 3. 2004 potvrzeno odvolacím soudem. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto dne 16. 9. 2004. Ve dnech 21. 1. 2005, 8. 4. 2005 a 22. 6. 2005 se konalo jednání a při následném jednání dne 31. 8. 2005 byl vyhlášen částečný rozsudek. Dne 25. 11. 2005 proběhlo další jednání a při jednání konaném dne 27. 1. 2006 bylo připuštěno rozšíření žaloby a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Žalobkyně podala odvolání a spis byl dne 19. 10. 2006 předložen Městskému soudu v Praze jakožto soudu odvolacímu. Dne 1. 2. 2007 byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu. Obě strany sporu podaly dovolání, dne 29. 10. 2008 bylo dovolání žalobkyně usnesením Nejvyššího soudu ČR odmítnuto. O dovolání žalovaného nebylo rozhodnuto. Usnesením ze dne 28. 1. 2009 bylo žalobkyni odňato osvobození od soudních poplatků. Při jednání konaném dne 30. 4. 2009 byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba ve zbývající části zamítnuta. Odvolací soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 11. 2009. Následně byl spis dne 21. 1. 2010 předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání žalovaného podaného proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 1. 2. 2007. O tomto dovolání bylo rozhodnuto dne 11. 3. 2010, kdy Nejvyšší soud částečně zrušil nejenom rozsudek odvolacího soudu ze dne 1. 2. 2007, ale také rozsudek soudu I. stupně ze dne 30. 4. 2009 a rozsudek odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2009. Poté Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 15. 9. 2011 rozhodl o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2009 tak, že jej částečně zrušil a částečně potvrdil. Odvolací soud ve věci opět rozhodl rozsudkem ze dne 8. 3. 2012. Spis se vrátil soudu I. stupně a usnesením ze dne 19. 9. 2012 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 12. 3. 2013. Dne 18. 3. 2013 bylo rozhodnuto o znalečném, toto rozhodnutí bylo částečně zrušeno odvolacím soudem dne 15. 7. 2013. Nové rozhodnutí o znalečném bylo vydáno dne 9. 9. 2013. Při jednání konaném dne 16. 12. 2013 byl znalec vyslechnut a dne 18. 12. 2013 byl vyhlášen rozsudek. Dne 23. 1. 2014 bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dne 3. 4. 2014 byl spis předložen odvolacímu soudu a dne 2. 6. 2014 se konalo jednání. Dne 19. 9. 2014 byl vydán rozsudek odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu I. stupně částečně zrušen. Při jednání konaném dne 17. 9. 2015 bylo připuštěno rozšíření žaloby a byl vyhlášen rozsudek. Žalobkyně podala odvolání a následně podala žádost o osvobození od soudních poplatků, které nebylo vyhověno, přičemž rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno i odvolacím soudem. Následně byl usnesením ze dne 19. 4. 2016 žalobkyni zaplacený soudní poplatek vrácen. Dne 7. 6. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu, byl však vrácen bez věcného vyřízení s pokynem, aby byla žalobkyně vyzvána k doplnění odvolání. Spis byl odvolacímu soudu opětovně předložen dne 18. 8. 2016 a dne 14. 12. 2016 byl vyhlášen rozsudek. Žalobkyně podala dovolání, požádala o osvobození od soudních poplatků a podala také návrh na opravu rozsudku. Návrh na opravu rozsudku byl dne 29. 3. 2017 zamítnut, toto rozhodnutí bylo dne 10. 7. 2017 potvrzeno odvolacím soudem. Usnesením ze dne 20. 7. 2017 bylo žalobkyni přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků a dne 30. 11. 2017 byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR. Rozsudkem ze dne 18. 6. 2019 byl rozsudek odvolacího soudu ze dne 14. 12. 2016 zrušen. Odvolací soud ve věci opět rozhodl dne 27. 11. 2019. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Řízení trvalo celkem 19 let a 4 měsíce.\n10. Z lékařské zprávy [anonymizována dvě slova] [ulice] ze dne 4. 2. 2022 se podává, že u žalobkyně je konstatován dobrý klinický stav, objektivně se cítí dobře, původně byla léčena pro [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], opětovné zhoršení potíží, upravena medikace a potíže ustoupily, nyní se cítí dobře.\n11. Žaloba nemůže obstát, neboť není zřejmé i přes výzvu žalobkyni k upřesnění žalobních tvrzení, z jakých věcných důvodů vyčíslila zbývající požadovaný nárok právě v žalované výši 240 000 Kč a 116 000 Kč a tvrzení žalobkyně zůstala neurčitá a nejasná, kdy z nich nebylo možno dovodit, jaké náklady žalobkyni v souvislosti s právní pomocí v namítaném řízení vůbec vznikly, přičemž neobstojí její obrana, že se doklady o těchto úkonech pro delší období od jejich vzniku, již nezachovaly. Nedoplnila též, z čeho vychází při konstrukci majetkové újmy jako náhrady zvýšených nákladů na dietní stravu a léky, které musela užívat při zhoršení zdravotního stavu a dále netvrdila a neprokázala příčinnou souvislost, že právě v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tvrzené nepřiměřené délce řízení došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu, což si vyžádalo zvýšené náklady na stravování. Též nedoložila, že jí vznikla majetková škoda spočívající v konkrétních částkách pravidelněji vynakládaných na odstranění následků nepříznivého zdravotního stavu. Neoznačila ke svým tvrzením důkazy, kterých se dovolává. Na výzvu soudu žalobkyně tedy reagovala, avšak nedostatky v žalobních požadavcích neodstranila. Je povinností žalobkyně tvrdit rozhodné skutečnosti tak, aby bylo jasné, o čem konkrétně a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Tvrzení žalobkyně jsou však zcela nedostatečná, nedostatky nebyly odstraněny a z tvrzení žalobkyně si tak soud nemohl udělat představu o skutkovém základě žaloby, proč zrovna částky 240 000 Kč a 116 000 Kč by měly být žalobkyni přiznány. Ačkoliv žalobkyně přesně vyčísluje žalovanou částku, neuvádí však, jak k jejímu vyčíslení dospěla, tedy proč se po žalované domáhá náhrady škody právě v žalované výši a neuvádí žádné srozumitelné bližší okolnosti ohledně jejího vzniku. Neuvádí, kdy došlo k majetkovému úbytku ve výši žalované částky a na základě jakých skutečností se majetek žalobkyně nezvětšil o žalovanou částku, ačkoliv se dal očekávat opak. Z výše nastíněných důvodů, tedy pro absenci tvrzení stran předpokladů podmiňujících odpovědnost žalované strany, soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že škoda na straně žalované vznikla a v jaké výši.\n12. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, která měla úspěch ve věci. Žalované tak náleží 2 paušály dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 254/2015 Sb. (převzetí věci, vyjádření k žalobě) x 300 Kč; celkem 600 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:14.C.40.2021.5","publishedAt":"2022-07-01","decisionAt":"2022-03-24","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":40,"year":2021,"pageNumber":83},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Otília","lastName":"Hrehová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o náhradu škody","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["MAJETKOVA_UJMA","NAHRADA_MZDY","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","PENEZITE_PLNENI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}