{"uuid":"20dbc4ad-eb19-41a8-9a97-63e545e27d8f","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Skalické a soudkyň JUDr. Hany Příhodové a JUDr. Ivany Tomkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa ","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Územní pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 4.669.648,20 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze dne 26. 3. 2019, č. j. 11 C 129/2017-270,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.</b>\n<b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.669.648,20 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 30. 6. 2016 do zaplacení (výrok I), a žalobci stanovil povinnost, aby nahradil žalovanému náklady řízení ve výši 2.100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4.669.648,20 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 30. 6. 2016 do zaplacení (výrok I), a žalobci stanovil povinnost, aby nahradil žalovanému náklady řízení ve výši 2.100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).","information":[{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal, neboť s ním nesouhlasil a namítl, že soud prvního stupně věc neposoudil správně. Zopakoval, že v důsledku dlouhodobé nečinnosti žalovaného resp. soudního exekutora v exekučním řízení, v němž žalobce vystupoval jako oprávněný, se movité věci ve vlastnictví povinného, a to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", představující technologické zařízení úpravny vody v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", staly nepoužitelnými a neprodejnými, ačkoli v době zahájení exekuce prodejné a použitelné byly, takže při řádném a včasném průběhu exekučního řízení mohla být jeho pohledávka jako oprávněného za uvedenou společností alespoň zčásti uspokojena. Předmětné sepsané movité věci nebyly v exekučním řízení oceněny a nebyla ani provedena dražba, v níž mohlo být dosaženo zajímavé ceny dražených věcí. Žalobce znovu poukázal i na pochybení Krajského soudu v Brně v řízení o likvidaci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zdůraznil, že nečinností žalovaného byl zbaven i možnosti uplatnit své nároky z odpovědnosti za škodu vůči jedinému akcionáři a statutárnímu zástupci této společnosti. Poukázal na to, že o uvažované dražbě měly povědomost i některé společnosti podnikající v oboru, které měly zájem technologické zařízení nebo jeho části získat. Podle jeho názoru byly splněny podmínky odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu, neboť nepochybně byl zjištěn nesprávný úřední postup žalovaného spočívající v dlouhodobé nečinnosti exekutorského úřadu a rovněž i příčinná souvislost mezi touto nečinností a vzniklou škodou. Žalobce dále namítl, že soud prvního stupně nesprávně posoudil i otázku promlčení, neboť podle jeho názoru vznesl žalovaný námitku promlčení zjevně v rozporu s dobrými mravy. Uplatnění této námitky je podle něho výrazem zneužití práva silnějším účastníkem na úkor účastníka slabšího, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil. V této souvislosti poukázal na ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku i článek I odst. 1 a článek 4 Ústavy České republiky a navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že jeho žalobě v celém rozsahu vyhoví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce žalovaný podrobně uvedl, z jakých důvodů s odvolacími námitkami žalobce nesouhlasí, a uvedl, že v řízení nebylo zjištěno, že movité věci dlužníka žalobce v exekučním řízení, které byly součástí technologické zařízení úpravny vody, bylo možno zpeněžit za částku 2,6 mil. Kč a že v době zahájení exekuce byly prodejné a použitelné. Poukázal na to, že k zásadnímu poklesu hodnoty sepsaných movitých věcí došlo již dlouho před zahájením exekučního řízení, což nemohl exekutor nijak ovlivnit. Zdůraznil, že účelem exekuce je prodej věcí za takovou cenu, která pokryje alespoň náklady exekuce, což nebyl případ posuzovaného exekučního řízení. Neprovedení dražby nebylo důsledkem nečinnosti exekutora, nýbrž toho, že dražba byla vyhodnocena jako nevhodný způsob provedení exekuce pro nízkou cenu předmětných věcí. Není rovněž zřejmá příčinná souvislost mezi tím, že exekutor neprovedl dražbu, a tím, že žalobce neuplatnil odpovědnost vůči statutárnímu zástupci a akcionáři jeho dlužníka. Také jeho tvrzenou odpovědnost za škodu vzniklou likvidací chlorových lahví nelze vyvodit a nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce, že by alespoň nerezové filtry byly prodejné za částku 100.000 Kč. Nesprávný úřední postup žalovaného ani příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou nebyla v řízení prokázána, a žalovaný tak nemůže za škodu odpovídat. Žalovaný dále nesouhlasil ani s tvrzením žalobce, že námitku promlčení vznesl v rozporu s dobrými mravy, a poukázal i na to, že žalobce neuvedl žádné takové skutečnosti, na nichž by se měla tvrzená nemravnost vznesené námitky promlčení zakládat. Podle jeho názoru rozhodl soud prvního stupně v této věci zcela správně, a proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací posoudil takto podané odvolání žalobce jako včasné, podané osobou k tomu oprávněnou, jako přípustné a řádné (ustanovení § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., ve spojení s ustanoveními § 201, § 202 odst. 2 a contrario a § 205 téhož zákona). Odvolací důvody, které žalobce uplatnil ve svém odvolání, lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř., tedy že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti zakládající odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly žalobcem v jeho odvolání tvrzeny a odvolací soud je ze spisu ani nezjistil. Po přezkoumání napadeného rozsudku v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z obsahu předloženého spisu odvolací soud zjistil, že se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky i s příslušenstvím, a to jako náhrady škody, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem žalovaného spočívajícím v dlouhodobé nečinnosti žalovaného, resp. exekutora ","anonStyle":"NONE"},{"text":"exekutorský úřad","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který měl realizovat výkon rozhodnutí nařízeným usnesením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 1. 2. 2010, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to k vymožení pohledávky žalobce jako oprávněného vůči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a. s., jako povinnému, a to na základě exekučního titulu, jímž byl pravomocný rozsudek Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 9. 2009, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":". Kromě provedeného soupisu movitých věcí však ","anonStyle":"NONE"},{"text":"exekutorský úřad","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" neučinil pro realizaci předmětného výkonu rozhodnutí nic, neprovedl ani dražbu a nakonec byla nařízená exekuce zastavena, neboť povinná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla dnem 6. 4. 2015 vymazána z obchodního rejstříku, neboť zanikla bez právního nástupce. Žalobce tedy nevymohl pohledávku za povinným, kterou i s kapitalizovaným úrokem z prodlení vyčíslil částkou 4.407.925,20 Kč, a navíc mu vznikla další škoda ve výši 261.723 Kč, neboť na své náklady musel zlikvidovat tlakové lahve patřící ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", které byly u žalobce dlouhodobě nevhodně uloženy a které hrozily ekologickou havárií z důvodu možného úniku chloru. I tato škoda vznikla podle žalobce v důsledku dlouhodobé nečinnosti žalovaného, neboť lahve zkorodovaly a hrozil únik chloru do ovzduší. V průběhu řízení pak žalobce doplnil svůj uplatněný nárok na náhradu škody poukazem na nesprávný a podle něj zcela nepochopitelný postup Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" v řízeních vedených pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy namísto zjevně naplněných podmínek pro vyhlášení insolvence, rozhodl u předlužené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" o likvidaci a jejím likvidátorem jmenoval jediného akcionáře a jediného statutárního zástupce této společnosti. Další soudem jmenovaný likvidátor posléze zajistil výmaz povinné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" z obchodního rejstříku, aniž by byl jakkoli vypořádán pravomocně přiznaný závazek této společnosti. V důsledku nečinnosti soudního exekutora se žalobce jako oprávněný v exekučním řízení nemohl uspokojit přímo vůči statutárnímu zástupci a jedinému akcionáři ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť veškeré eventuální možné nároky vůči němu se promlčely.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný připustil, že žalobce u něj předběžně uplatnil tvrzený nárok, jemuž však nebylo možno vyhovět, neboť v předmětné věci k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Délka exekučního řízení byla s ohledem na konkrétní okolnosti případu zcela přiměřená, a to i s přihlédnutím k tomu, že pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. Navíc zde chybí i příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v nečinnosti exekutora a namítanou škodou jako další ze zákonných předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu. Tvrzení žalobce, že by při jiném postupu exekutora došlo ke zpeněžení předmětných movitých věcí ve vlastnictví povinné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že by tedy došlo k uspokojení pohledávky žalobce jako oprávněného, jsou podle názoru žalovaného pouhou spekulací, neboť nelze předjímat hodnotu předmětných movitých věcí ani okolnost, zda bylo reálně v možnostech exekutora je zpeněžit a do jaké výše. Žaloba je tedy podle jeho názoru zcela nedůvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Při posouzení žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody vyšel odvolací soud ze skutkového stavu, jak jej z provedených důkazů zjistil soud prvního stupně, neboť skutkový stav ve věci byl zjištěn zcela správně a v dostatečném rozsahu tak, že bylo možno ve věci rozhodnout. Zjištěný skutkový stav vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, který byl účastníkům doručen, a proto je jim znám, takže odvolací soud v tomto směru odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se ztotožnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Jelikož jde o tvrzený nárok žalobce na náhradu škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem žalovaného, soud prvního stupně správně po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon) a správně jej podřadil pod jeho ustanovení § 13 odst. 1, podle něhož stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Z výše citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k vyvození odpovědnosti státu za škodu je zapotřebí, aby byly současně splněny tři zákonné předpoklady, a to existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Nesplnění byť jednoho z nich má za následek, že odpovědnost státu za škodu nelze vyvodit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V posuzované věci bylo proto zapotřebí posoudit, zda jsou všechny výše uvedené předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu splněny či nikoliv. Po přezkoumání a posouzení této otázky se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že uvedené zákonné předpoklady odpovědnosti za škodu v této věci splněny nejsou, neboť v řízení nebyl zjištěn nesprávný úřední postup žalovaného ani příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Jak již bylo výše uvedeno, nesprávný úřední postup a příčinnou souvislost mezi ním a vzniklou škodou spatřoval žalobce v dlouhotrvající nečinnosti soudního exekutora v řízení o exekuci nařízené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesením ze dne 1. 2. 2010 sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"exekutorský úřad","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde byla věc vedena pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Uvedené exekuční řízení trvalo od 1. 2. 2010 do 26. 11. 2015 a skončilo jeho zastavením, aniž byl žalobce jako oprávněný v exekučním řízení jakkoli uspokojen, ačkoli nebýt nečinnosti soudního exekutora, mohla být jeho pohledávka za povinnou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" alespoň zčásti vymožena prodejem movitých věcí v dražbě, která však v důsledku nečinnosti exekutora provedena nebyla. Odvolací soud ovšem přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že v řízení nebyl tvrzený nesprávný úřední postup žalovaného zjištěn. Je sice pravda, že exekuční řízení trvalo necelých 6 let, nicméně to samo o sobě ještě nezakládá závěr, že trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu. Otázku přiměřenosti délky tohoto řízení je totiž zapotřebí posuzovat jednak s ohledem na konkrétní okolnosti případu s přihlédnutím k tomu, že šlo o řízení exekuční a nikoli nalézací, a jednak s ohledem na to, že z žádného právního předpisu nevyplývá stanovení žádné lhůty, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou či naopak nepřiměřenou. Navíc nelze nevidět, že pouze průtahy přičitatelné státu, tedy průtahy výlučně způsobené liknavým postupem státních orgánů, mohou vést k závěru o nepřiměřené délce řízení. Z připojeného exekučního spisu byly zjištěny jednotlivé úkony prováděné v exekučním řízení, kdy bylo především snahou exekutora zjistit majetek povinné společnosti, který byl následně sepsán v protokole o soupisu movitých věcí dne 17. 3. 2011. Žádný další majetek povinné společnosti, který by bylo možno postihnout, již zjištěn nebyl a za této situace je otázkou, zda by vůbec výsledky provedené dražby pokryly náklady exekuce, a zda tudíž byla dražba vhodným způsobem provedení exekuce. Za popsané situace tak nelze uzavřít, že by neprovedení dražby resp. délku exekučního řízení bylo možno přičítat výlučně k tíži postupu soudního exekutora, neboť délku exekučního řízení nepochybně ovlivňoval i fakt nedostatku majetku povinné společnosti. Existence nesprávného úředního postupu jako zákonného předpokladu odpovědnosti státu za škodu však musí být postavena najisto.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. I kdyby neobstál výše uvedený závěr o neexistenci nesprávného úředního postupu v posuzované věci, není splněn ani další předpoklad odpovědnosti žalovaného za tvrzenou škodu, a to existenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou. Jak správně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl soud prvního stupně, příčinná souvislost je obecně dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého chodu věcí adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události, bez níž by škoda nenastala. Příčinná souvislost musí být v řízení rovněž nepochybně zjištěna a důkazní břemeno i v tomto směru leží na žalobci jakožto na poškozeném. Bylo tedy na něm, aby prokázal, že nebýt tvrzeného nesprávného úředního postupu exekutora, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Žalobce ani po řádném procesním poučení v řízení neprokázal, že mu tvrzená škoda vznikla v důsledku liknavého postupu exekutora v exekučním řízení, především neprovedením dražby sepsaných movitých věcí. V tomto směru odvolací soud přisvědčil žalovanému, že úvahy o tom, zda by při jiném postupu exekutora došlo ke zpeněžení předmětných movitých věcí ve vlastnictví povinného, za jakých podmínek, do jaké výše a zda vůbec by tedy došlo k uspokojení pohledávky žalobce, či alespoň zčásti, jsou pouhou spekulací, neboť nebylo možno zjistit, jakou cenu měly sepsané movité věci a zda je bylo možno za tuto cenu prodat. Nelze nevidět, že sepsané movité věci byly součástí technologického zařízení úpravny vody v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla budována v letech 2005 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", je tak zřejmé, že už v době, kdy došlo k soupisu jednotlivých movitých věcí dne 17. 3. 2011, tedy cca pět let poté, šlo o věci značně zastaralé, které již dlouho nebyly v záruční době, což se nepochybně odráželo i v jejich ceně. V této souvislosti je také nutno uvést, že nebyli zjištěni ani případní zájemci o koupi sepsaných movitých věcí, na něž poukazoval žalobce, neboť v tomto směru slyšení svědci svůj zájem jednoznačně nepotvrdili, resp. uvedli, že by zájem snad byl o věci v záruční době, která však již v době zahájení exekučního řízení i provedení soupisu dražby dávno uplynula. Je tak otázkou, zda bylo vůbec v možnostech soudního exekutora sepsané movité věci v dražbě zpeněžit a za jakou cenu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle názoru odvolacího soudu neodpovídá žalovaný ani za škodu, která měla být žalobci způsobena tím, že měl zlikvidovat sepsané tlakové chlorové lahve, které byly u něj uskladněny a u nichž hrozil únik chloru, neboť ani v tomto případě nebylo postaveno najisto, že k vynaložení finanční prostředků na jejich likvidaci došlo v příčinné souvislosti s tvrzenou nečinností soudního exekutora, jemuž nelze nebezpečí úniku chloru z lahví klast k tíži.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Pokud jde o uplatněný nárok na náhradu škody spočívající v tom, že žalobce nemohl své případné nároky uplatnit vůči statutárnímu zástupci a jedinému akcionáři povinné ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", protože se v důsledku nesprávného postupu Krajského soudu v Brně i soudního exekutora vůči němu promlčely, v této části odvolací soud stejně jako soud prvního stupně shledal vznesenou námitku žalovaného vůči takto uplatněnému nároku za důvodnou, neboť tento nárok je vzhledem k datu jeho uplatnění i délce dvouleté promlčecí doby promlčen. V této souvislosti považuje odvolací soud za potřebné uvést, že na rozdíl od žalobce nepovažuje vznesenou námitku promlčení za rozpornou s dobrými mravy. Nutno zdůraznit, že možnost namítnout promlčení vyplývá pro účastníka řízení z hmotného práva, a jde tak o institut zákonný a tudíž použitelný, který přispívá k jistotě v právních vztazích. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu v obdobných věcech, např. z jeho rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 ze dne 22. 8. 2002 nebo sp. zn. 21 Cdo 85/2010 ze dne 8. 2. 2011, s jejichž závěry se odvolací soud ztotožnil a nemá žádný důvod jakkoliv se od nich odchylovat, uplatnění námitky promlčení by bylo možno posoudit jako rozporné s dobrými mravy pouze ve výjimečných případech, pokud by se jednalo o zneužití práva vznést námitku promlčení na úkor účastníka řízení, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a současně by bylo možno dojít k závěru, že zánik nároku uplynutím promlčecí doby by byl vůči takovému účastníkovi nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem práva, které uplatňuje, a to i s přihlédnutím k důvodům, pro něž své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by navíc musely být naplněny v tak výjimečné intenzitě, aby mohlo být druhému účastníku řízení odepřeno jeho právo vznést námitku promlčení, neboť odepření tohoto práva je významným zásahem do principu právní jistoty. V posuzované věci však okolnosti, v nichž by bylo možno spatřovat rozpornost vznesené námitky promlčení s dobrými mravy, žalobce ani netvrdil a neuvedl ani, co mu bránilo tento svůj nárok uplatnit včas. Skutečnost, že jej uplatnil opožděně, nelze klást k tíži žalovaného. Žalobce netvrdil žádné takové výjimečné okolnosti, které by svědčily o zneužití práva žalovaným na jeho úkor a které by mu znemožnily včas jeho nárok uplatnit. Nebyly tedy tvrzeny ani zjištěny žádné okolnosti v takové výjimečné intenzitě, které by v posuzované věci odůvodňovaly odepření práva žalovaného vznést námitku promlčení, kterou mu dává hmotné právo, a nelze ji v této věci považovat za zneužití práva žalovaného tuto námitku vznést.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že soud prvního stupně v této věci správně a dostatečně zjistil skutkový stav a správně jej také právně posoudil, takže odvolací důvody, které žalobce uplatnil ve svém odvolání, nejsou dány. Jeho námitky, jimiž brojil proti napadenému rozsudku, jsou nepřiléhavé, a proto k nim nebylo možno přihlédnout. Za této situace odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v celém rozsahu potvrdil za použití ustanovení § 219 o.s.ř., neboť i navazující výrok o náhradě nákladů řízení je správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 téhož zákona, podle nichž v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto jeho náklady jsou tvořeny hotovými výdaji nezastoupeného účastníka (ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 211 téhož zákona), a to v paušální výši určené podle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy ve výši 300 Kč za každý úkon, a to za písemné vyjádření k odvolání žalobce, přípravu účasti na odvolacích jednání a účast u odvolacího jednání. Celkové náklady odvolacího řízení žalobce tak činí 900 Kč, takže k zaplacení této částky odvolací soud zavázal žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, přičemž lhůta ke splnění uložené povinnosti je odůvodněna ustanoveními § 160 odst. 1 o.s.ř. a § 211 téhož zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu Brno – venkov. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná strana dobrovolně a včas to, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat jeho splnění návrhem na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2022:17.Co.154.2020.1","publishedAt":"2022-05-02","decisionAt":"2022-04-05","caseNumber":{"senate":17,"registry":"CO","index":154,"year":2020,"pageNumber":312},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Věra","lastName":"Skalická","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno – venkov ze dne 26. 3. 2019, č. j. 11 C 129/2017-270,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":129,"year":2017,"pageNumber":27},"affectedDate":"2019-03-26","courtCode":"OSBI","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}