{"uuid":"2117f6d9-a69b-47f4-bb8a-a9deb4972ede","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Zuzany Hemelíkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"účastnice: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno účastnice","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození účastnice","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa účastnice","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o nahrazení rozhodnutí finančního arbitra","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 27. 4. 2026, č. j. 23 C 167/2025-87,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 21 373 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit účastnici do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 21 373 Kč.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou u soudu I. stupně dne 18. 11. 2025 domáhala nahrazení výroků I. a II. nálezu finančního arbitra ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, tak, že se návrh účastnice jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi zamítá; současně požadovala zrušení výroku IV. nálezu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podle žalobních tvrzení finanční arbitr nálezem ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 12. 2023, uzavřená mezi žalobkyní a účastnicí, je neplatná (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit účastnici 6 217 Kč do tří dnů od právní moci nálezu (výrok II.), ve zbývající části návrh účastnice zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni zaplatit Kanceláři finančního arbitra sankci 15 000 Kč do 15 dnů od právní moci nálezu (výrok IV.). Žalobkyně proti nálezu podala námitky, které finanční arbitr rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, doručeným žalobkyni dne 16. 9. 2025, zamítl a nález potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně a účastnice uzavřely: a) dne 23. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 10 000 Kč, podle níž měla účastnice uhradit také poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 303 Kč; b) dne 14. 11. 2022 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 10 000 Kč za shodných podmínek; c) dne 18. 5. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 12 000 Kč s poplatky 3 600 Kč a 3 840 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 363,60 Kč; d) dne 26. 6. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 17 000 Kč s poplatky 5 100 Kč a 5 440 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 515,10 Kč; e) dne 8. 12. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na 25 000 Kč s poplatky 7 500 Kč a 8 000 Kč, splatnou v 78 týdenních splátkách po 625 Kč. Účastnice se u finančního arbitra domáhala určení neplatnosti těchto smluv pro údajný rozpor některých jejich ujednání s dobrými mravy a pro nedostatečné posouzení své úvěruschopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Finanční arbitr založil své rozhodnutí na závěru, že žalobkyně úvěruschopnost účastnice řádně neprověřila a neposoudila. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila, neboť podle ní neodpovídá předloženým podkladům ani zjištěnému skutkovému stavu. Účastnice byla před uzavřením smluv, zejména prostřednictvím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, srozumitelně seznámena se všemi podmínkami úvěrů, včetně výše a četnosti splátek a celkové částky, kterou měla zaplatit. Před uzavřením smluv žalobkyně podle svých tvrzení zjišťovala a vyhodnocovala zejména pravidelný měsíční příjem účastnice, její náklady na bydlení a domácnost, počet členů domácnosti a nezaopatřených osob, bankovní a nebankovní závazky, případnou hypotéku nebo úvěr s balonovou splátkou, bytovou situaci, vlastnictví nemovitosti či automobilu, údaje o případných exekucích a insolvenci a údaje o zaměstnavateli. Tyto údaje měla prověřovat prostřednictvím systému CreditCheck, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, ARES a RÚIAN. Vycházela rovněž z pracovní smlouvy účastnice, jejího občanského průkazu a výpisů z účtu za předchozí dva kalendářní měsíce. Zjištěné údaje byly podle žalobkyně zaznamenány v evidenčních kartách klienta a v protokolech z informačních a posuzovacích návštěv. Pracovník žalobkyně při osobní návštěvě ověřoval účastnicí uváděné údaje podle předložených dokladů, zejména občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladů o nákladech na bydlení a dalších výdajích. V odůvodněných případech byly pořizovány také kopie těchto dokladů. Účastnice potvrdila, že proti ní není vedena exekuce, což mělo být ověřeno v centrální evidenci exekucí. V době uzavření smluv nebylo podle žalobkyně zjištěno ani insolvenční řízení. Účastnice byla ústně i písemně upozorněna na povinnost uvádět úplné, pravdivé a správné údaje. V čl. IV odst. 1 smluv prohlásila, že žádné skutečnosti podstatné pro uzavření smluv nezamlčela. V čl. IV odst. 4 dále potvrdila, že obdržela informace a vysvětlení potřebné k posouzení, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci, že jí není známa překážka bránící plnění závazků a že je schopna své dluhy splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Splnění povinnosti žalobkyně podle ní dokládají zejména evidenční karty klienta, protokoly z informačních a posuzovacích návštěv a prohlášení účastnice obsažená ve smlouvách a související dokumentaci. Zákon žalobkyni neukládá, aby pořídila a uchovávala kopie všech listin, které jí spotřebitel při posuzování úvěruschopnosti předložil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Finanční arbitr podle žalobkyně nezjistil skutkový stav v rozsahu nezbytném pro posouzení věci. Účastnice sama netvrdila, že by v době uzavření některé ze smluv nebyla schopna úvěr splácet. Samotné následné neplnění smlouvy neprokazuje, že nebyla úvěruschopná již při jejím uzavření. Stejně tak nelze žalobkyni přičítat k tíži, pokud nezjistila skutečnost, kterou mohla zjistit pouze z pravdivého sdělení účastnice. Žalobkyně proto navrhla účastnický výslech účastnice k jejím příjmům, výdajům, závazkům a celkové finanční situaci v době uzavření smluv. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, podle něhož nepostačuje pro závěr o neplatnosti smlouvy pouze zjištění určitého pochybení věřitele v procesu posouzení úvěruschopnosti. Musí být zjištěno, že existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, tedy že mu úvěr při řádném posouzení neměl být poskytnut. Způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti nejsou zákonem taxativně stanoveny. Nelze se proto omezit na kontrolu formálního splnění předem neurčeného seznamu administrativních úkonů nebo požadovaných listin. Rozhodující je materiální hledisko, tedy zda spotřebitel byl schopen sjednaný úvěr splácet a zda existovaly konkrétní skutečnosti zakládající důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti. Finanční arbitr však skutečnou finanční situaci účastnice v rozhodné době nezjišťoval a neučinil konkrétní skutková zjištění, z nichž by vyplývalo, že žalobkyní evidované údaje byly nesprávné nebo že účastnice nebyla schopna úvěr splácet. Jeho závěr je tak založen pouze na tvrzených nedostatcích procesu ověřování, nikoli na zjištění materiální neúvěruschopnosti účastnice. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22 na tomto závěru nic nemění. Plyne z něj pouze to, že úplné splnění úvěru samo o sobě nezhojí prokázané porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost. Neznamená však, že lze upustit od zjištění takového porušení nebo od zkoumání skutečné úvěruschopnosti spotřebitele. Finanční arbitr žalobkyni vytkl nedostatečné prověření úvěruschopnosti, avšak sám skutečnou finanční situaci účastnice nezjišťoval, účastnici k rozhodným okolnostem nevyslechl a své rozhodnutí neopřel o konkrétní zjištění, že účastnice v době uzavření smlouvy nebyla schopna úvěr splácet. Žalobkyně závěrem uvedla, že povinnosti uložené výroky II. a IV. nálezu finančního arbitra splnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Účastnice se ve vyjádření k žalobě ztotožnila se závěrem finančního arbitra, že žalobkyně nesplnila povinnost podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) posoudit její úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem tohoto porušení je podle účastnice neplatnost smluv, přičemž žalobkyně má právo pouze na vrácení poskytnutých jistin. Protože účastnice zaplatila nad rámec jistin 6 217 Kč, finanční arbitr výrokem II. nálezu správně uložil žalobkyni, aby jí tuto částku vrátila. Žalobkyně částku 6 217 Kč zaplatila účastnici dne 1. 10. 2025. Účastnice proto vzala svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem v rozsahu této částky zpět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně se zpětvzetím návrhu účastnicí nesouhlasila s odůvodněním, že splnění uložené povinnosti nebrání tomu, aby soud přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí. Soud I. stupně proto usnesením ze dne 8. 4. 2026, č. j. 23 C 167/2025-79, rozhodl, že zpětvzetí návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem je neúčinné. Poukázal na § 250h občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k zastavení řízení nedojde, jestliže se zpětvzetím ostatní účastníci řízení nesouhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku 12 269 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, které byly řádně předvolány, z jednání se omluvily a souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud I. stupně připomněl, že finanční arbitr nálezem ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, určil neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 12. 2023 (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit účastnici 6 217 Kč (výrok II.), ve zbývající části návrh účastnice zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni sankci 15 000 Kč (výrok IV.). Finanční arbitr dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv neposoudila úvěruschopnost účastnice s odbornou péčí. Její příjmy ověřovala pouze z jednotlivých plateb zachycených na částech bankovních výpisů a z dokladů o nemocenských dávkách a důchodu. Neopatřila si ucelené podklady umožňující posoudit výši a pravidelnost příjmů za dostatečně dlouhé období. Žalobkyně neověřila ani skutečné výdaje účastnice na bydlení, domácnost, dopravu a splácení dalších závazků. Vycházela především z údajů uvedených v evidenčních kartách a z obecných částek životního minima, které nevypovídaly o individuálních poměrech účastnice. Rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025 finanční arbitr námitky žalobkyně zamítl a nález potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud I. stupně zjistil, že účastnice uzavřely následujících pět smluv o spotřebitelském úvěru: a) dne 23. 6. 2022 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 10 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 1980 Kč a poplatky v celkové výši 6 200 Kč; b) dne 14. 11. 2022 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 10 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 1 980 Kč a poplatky 6 200 Kč; c) dne 18. 5. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 12 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 363,60 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 2 376 Kč a poplatky 7 440 Kč; d) dne 26. 6. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 17 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 515,10 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 3 366 Kč a poplatky 10 540 Kč; e) dne 8. 12. 2023 smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 25000 Kč, splatnou v 78 týdenních splátkách po 625 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 8 250 Kč a poplatky 15 500 Kč. Před uzavřením jednotlivých smluv účastnice podepsala formuláře se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Zástupce žalobkyně ji navštívil v místě bydliště, seznámil ji s podmínkami úvěru a vyplnil s ní evidenční kartu klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V evidenčních kartách žalobkyně zaznamenala následující údaje: v červnu 2022 příjem účastnice 12 303 Kč, výdaje 10 947 Kč a disponibilní zůstatek 1 356 Kč; v listopadu 2022 příjmy 19 876 Kč, výdaje 12 130 Kč a disponibilní zůstatek 7 746 Kč; v květnu 2023 příjmy 22 505 Kč, výdaje 11 057 Kč a disponibilní zůstatek 11 448 Kč; v červnu 2023 příjmy 22 865 Kč, výdaje 12 633 Kč a disponibilní zůstatek 10 232 Kč; v prosinci 2023 příjem 18 394 Kč, výdaje 13 289 Kč a disponibilní zůstatek 5 105 Kč. V kartách byly opakovaně uváděny náklady na bydlení 4 872 Kč, částka životního minima a závazky účastnice. Údaje o bydlení a vlastnictví nemovitosti se však mezi jednotlivými kartami lišily. Účastnice byla postupně označena za vlastnici rodinného domu, osobu bez nemovitosti, spoluvlastnici domu nebo osobu žijící ve spolubydlení. Žalobkyně ověřovala příjmy účastnice z částí výpisů z bankovního účtu zachycujících jednotlivé platby mzdy, nemocenských dávek a invalidního důchodu. Ve vztahu k poslední smlouvě vycházela také z rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" o přiznání starobního důchodu ve výši 18 394 Kč měsíčně. Pouze před uzavřením první smlouvy žalobkyně opatřila výpis z registru REPI. Z něj vyplývalo, že účastnice měla jeden otevřený spotřebitelský úvěr a šest ukončených spotřebitelských úvěrů; u žádného z nich nebyla evidována částka po splatnosti. Před uzavřením dalších smluv žalobkyně obdobné prověření nedoložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud I. stupně dále zjistil, že účastnice uzavírala spotřebitelské úvěry také s dalšími nebankovními poskytovateli, zejména se společnostmi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a CentroFinance. Některé z těchto úvěrů byly sjednány ještě před uzavřením smlouvy ze dne 8. 12. 2023, jiné až následně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud I. stupně neprovedl žalobkyní navržený účastnický výslech účastnice. Považoval jej za nadbytečný, neboť skutkový stav měl za dostatečně objasněný ostatními provedenými důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Úvěrové smlouvy posoudil jako neplatné, protože žalobkyně neprokázala, že před jejich uzavřením řádně posoudila úvěruschopnost účastnice. Při zjišťování příjmů vycházela pouze z dílčích částí výpisů z bankovního účtu a z rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Neopatřila si úplné výpisy za souvislé období, z nichž by bylo možné posoudit pravidelnost příjmů, celkový pohyb prostředků a skutečný výsledek měsíčního hospodaření účastnice. Rovněž dostatečně nezjišťovala skutečné náklady účastnice na bydlení a domácnost, běžné životní výdaje, například náklady na stravu a léky, případné zvýšené výdaje související se zdravotním stavem, výši a splácení dalších úvěrových závazků a celkové úvěrové zatížení účastnice. Vycházela z normativních částek a životního minima, které nemohly vystihovat individuální finanční situaci účastnice. Její závazky v registru REPI ověřila pouze před uzavřením první smlouvy, přestože jí následně poskytla další čtyři úvěry. Neprokázala ani aktuální kontrolu insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí nebo dalších registrů před uzavřením jednotlivých smluv. Nevěnovala pozornost ani vzájemným rozporům v evidenčních kartách, zejména měnícím se údajům o způsobu bydlení a vlastnictví nemovitosti. Tyto rozpory měly vést k důkladnějšímu ověření skutečných poměrů účastnice. Z dalších úvěrových smluv uzavíraných účastnicí soud I. stupně dovodil, že se účastnice nacházela v dluhové pasti a žalobkyně jí proto neměla poskytovat další úvěry. Z těchto důvodů shledal soud I. stupně rozhodnutí finančního arbitra správným a žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Účastnice měla ve věci plný úspěch, proto jí soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč. Náklady tvoří odměna advokáta ve výši 9 240 Kč za dva úkony právní služby po 4 620 Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k žalobě, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 10 140 Kč, tedy 2 129 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud I. stupně v nákladovém výroku neuvedl, že žalobkyně má náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce účastnice. Platební místo však podle něj vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž napadla oba jeho výroky. Nesouhlasila se závěrem, že úvěruschopnost účastnice řádně neposoudila. Před uzavřením každé smlouvy podle svého tvrzení postupovala podle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Zjišťovala osobní, rodinné, bytové, majetkové a závazkové poměry účastnice, vycházela z údajů a dokladů, které jí účastnice poskytla, a výsledek zaznamenala ve smluvní dokumentaci a evidenčních kartách podepsaných účastnicí. Nálezem finančního arbitra byla určena neplatnost pouze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při vypořádání vzájemných plnění však finanční arbitr i soud I. stupně vycházeli z neplatnosti všech pěti smluv. Jejich platnost proto musí být posouzena jednotlivě podle okolností existujících při uzavření každé z nich.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Zákon o spotřebitelském úvěru podle žalobkyně nestanoví taxativní seznam listin, které musí poskytovatel v každém případě vyžádat a uchovat. Nevyžaduje ani automatické předložení úplných výpisů z bankovního účtu bez ohledu na okolnosti konkrétního případu. Rozhodující je, zda měl poskytovatel nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace umožňující posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Evidenční karty zachycují údaje o bydlení, počtu členů domácnosti a vyživovaných osob, zaměstnání, příjmech, pravidelných výdajích, bankovních i nebankovních závazcích, hypotékách, exekucích, výživném, jiných srážkách a úvěrech s balonovou splátkou. U prvních dvou smluv byl uveden zaměstnavatel účastnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., včetně místa výkonu práce a kontaktu. U dalších smluv byly zaznamenány příjmy z důchodu a brigády. Ve vztahu ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo výslovně uvedeno předložení občanského průkazu a elektronického výpisu z účtu za květen a červen 2023. U smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl doložen příjem ze starobního důchodu. Z protokolů o informačních a posuzovacích návštěvách dále vyplývá, že před uzavřením smluv proběhlo osobní jednání s účastnicí v jejím bydlišti. Při něm byly projednány její příjmy a výdaje, připraveny podklady k evidenční kartě a udělen souhlas s ověřováním údajů v registrech klientských informací. Evidenční karty přitom nejsou pouhými jednostrannými interními záznamy. Zachycují údaje zjištěné při předsmluvním posouzení úvěruschopnosti, jejichž správnost, pravdivost a úplnost účastnice potvrdila svým podpisem. Účastnice neoznačila žádný konkrétní údaj v evidenčních kartách, který by byl nepravdivý nebo neúplný. Netvrdila ani, že by sjednané splátky byly již při uzavření smluv nad její finanční možnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud I. stupně podle žalobkyně dovodil existenci dluhové pasti zejména z dalších úvěrů účastnice. Nezohlednil však, že výpis REPI uváděl jeden otevřený úvěr bez částky po splatnosti a šest ukončených úvěrů s nulovým zůstatkem i nulovou částkou po splatnosti. Výpis tedy neprokazoval negativní platební historii účastnice. Další závazky, z nichž soud I. stupně vycházel, nebyly prokázány jako existující již při uzavření jednotlivých posuzovaných smluv. Některé z nich vznikly až později, zejména v roce 2024. Nemohly proto být žalobkyni v době posouzení úvěruschopnosti známy a samy o sobě nemohou zpětně prokazovat neúvěruschopnost účastnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobkyně dále uvedla, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, nelze neplatnost smlouvy založit pouze na nedostatku v dokumentaci nebo v procesu posouzení úvěruschopnosti. Je třeba zkoumat, zda by při řádném postupu bylo nutné dospět k závěru, že spotřebiteli úvěr neměl být poskytnut. Tento materiální test musí vycházet z konkrétních poměrů účastnice, výše jednotlivých splátek, jejích příjmů, výdajů a existujících závazků. Nemůže být nahrazen mechanickým požadavkem na předložení určitého druhu listiny ke každé položce. Obdobný závěr plyne z usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. IV. ÚS 3510/24. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-755/22 nepopírá nutnost zkoumat, zda by řádné posouzení úvěruschopnosti vedlo k závěru, že úvěr neměl být poskytnut. Řeší především to, že úplné splnění smlouvy samo o sobě nezhojí již zjištěné porušení povinnosti věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobkyně dále poukázala na to, že navrhla účastnický výslech účastnice k jejím příjmům, výdajům, závazkům, majetkovým poměrům a disponibilnímu zůstatku v době uzavření jednotlivých smluv. Soud I. stupně však tento důkaz odmítl jako nadbytečný. Takový postup je podle žalobkyně nesprávný, neboť soud I. stupně na jedné straně učinil závěr o dluhové pasti účastnice, na druhé straně neprovedl důkaz, který mohl objasnit její reálné finanční poměry v rozhodné době. Navržený výslech nesměřuje k dodatečnému vytvoření posouzení úvěruschopnosti, ale k ověření, zda údaje zaznamenané v evidenčních kartách odpovídaly skutečnosti, jaké závazky účastnice v rozhodné době měla, jaké byly její skutečné příjmy a výdaje a zda existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti sjednané úvěry splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že nález finančního arbitra ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, ve výrocích I. a II., ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, se nahrazuje tak, že se návrh účastnice podaný finančnímu arbitrovi zamítá a výrok IV. nálezu se ruší. Současně navrhla, aby účastnici byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů. Eventuálně navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Účastnice ve vyjádření k odvolání považovala napadený rozsudek za věcně správný. Žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv neposoudila její úvěruschopnost řádně, s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Smlouvy jsou proto podle účastnice neplatné. Žalobkyně dostatečně neprověřila příjmy ani výdaje účastnice. Neprokázala, že by si vyžádala výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo úplné výpisy z bankovního účtu za dostatečně dlouhé období před uzavřením jednotlivých smluv. Neprokázala ani řádné ověření pravidelných výdajů účastnice na bydlení, domácnost, dopravu a splácení dalších závazků. Existenci úvěrových závazků ověřovala v registru pouze před uzavřením první smlouvy. U dalších smluv vycházela z neaktuálních nebo účastnicí pouze deklarovaných údajů. Namísto skutečných výdajů používala obecné částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Ty však nevypovídají o individuální finanční situaci konkrétního spotřebitele a nemohou nahradit zjištění jeho skutečných a aktuálních výdajů. Žalobkyně také nevysvětlila rozpory mezi jednotlivými evidenčními kartami, zejména v údajích o bydlení a vlastnictví nemovitosti. Soud I. stupně proto správně uzavřel, že žalobkyně přistoupila k posouzení úvěruschopnosti pouze formálně, aniž zjistila skutečné finanční poměry účastnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Na uvedeném podle účastnice nic nemění skutečnost, že svým podpisem potvrdila údaje v evidenčních kartách. Poskytovatel spotřebitelského úvěru se nemůže spokojit pouze s prohlášením spotřebitele, ale musí rozhodné údaje přiměřeně ověřit. Podpis evidenční karty proto žalobkyni nezbavoval povinnosti ověřit správnost, úplnost a aktuálnost údajů, z nichž při posouzení úvěruschopnosti vycházela. Žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat, jakým způsobem úvěruschopnost účastnice posoudila. Důkazní břemeno ohledně splnění této zákonné povinnosti nelze přenášet na účastnici. Poskytovatel úvěru je současně povinen pořizovat a uchovávat dokumenty a záznamy, které umožňují osvědčit, z jakých údajů při posuzování úvěruschopnosti vycházel, jak je ověřil a jak je vyhodnotil. Pokud žalobkyně takové záznamy nepředložila, musí nést důsledky toho, že splnění své povinnosti neprokázala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Účastnice neshledala důvodnou ani námitku žalobkyně, že soud neprovedl její účastnický výslech. Účastnický výslech lze provést pouze se souhlasem vyslýchaného účastníka. Účastnice s tímto výslechem nesouhlasila a nesouhlasí s ním ani v odvolacím řízení. Účastnice navíc není povinna dodatečně prokazovat, jak žalobkyně před uzavřením smluv posuzovala její úvěruschopnost. Navrženým výslechem nelze napravovat nedostatek podkladů, které měla žalobkyně opatřit a uchovat již při uzavírání úvěrových smluv. Neprovedení účastnického výslechu proto nemohlo vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalobkyně podle účastnice neporušila svou zákonnou povinnost pouze nedostatečným prověřením údajů. Úvěry účastnici poskytla přesto, že již v rozhodné době existovaly objektivní důvody pochybovat o její schopnosti další závazky řádně splácet. Pokud by žalobkyně před uzavřením každé smlouvy prověřila dostupné úvěrové registry, zjistila by rozsah již existujících závazků účastnice. Jejich počet a objem měly žalobkyni upozornit na riziko předlužení a vést alespoň k důkladnějšímu ověření příjmů, výdajů a pohybů na bankovním účtu. Z úplných výpisů z účtu by vyplývalo, že část příjmů účastnice tvořily prostředky z dalších úvěrů a že významná část odchozích plateb směřovala na splácení starších závazků. Žalobkyně však takové podklady neopatřila. Nešlo proto pouze o dílčí nedostatek dokumentace, ale o situaci, kdy úvěry neměly být účastnici vůbec poskytnuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Účastnice dále namítla, že u posuzovaných smluv byla odměna za poskytnutí úvěru sjednána ve výši odpovídající úrokové sazbě 70,89 % ročně, respektive 63,33 % ročně. Taková výše odměny je podle ní zjevně nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Rozpor sjednané odměny s dobrými mravy proto představuje další samostatný důvod neplatnosti úvěrových smluv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Účastnice navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit jí náklady odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas oprávněnou osobou a obsahuje zákonem stanovené náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 a § 205 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a učinil z nich skutková zjištění, která mají oporu v obsahu spisu. Odvolací soud z těchto skutkových zjištění vychází a v podrobnostech na ně odkazuje. Právní posouzení věci dále doplňuje zejména ve vztahu k významu předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost a k námitkám žalobkyně založeným na rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Zpětvzetí návrhu účastnicí","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Účastnice vzala podáním doručeným soudu I. stupně dne 15. 12. 2025 svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem zpět v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 217 Kč. Žalobkyně se zpětvzetím nesouhlasila. Soud I. stupně proto usnesením ze dne 8. 4. 2026, č. j. 23 C 167/2025-79, rozhodl, že zpětvzetí návrhu je neúčinné. Za této situace nebyly splněny podmínky § 250h odst. 2 o.s.ř. pro zastavení řízení a nemohl nastat ani následek podle § 250h odst. 3 o.s.ř. spočívající v pozbytí účinnosti výroku II. nálezu finančního arbitra. Soud I. stupně proto správně rozhodl věcně také o části žaloby vztahující se k výroku II. nálezu finančního arbitra.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Rozsah přezkoumávané věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Finanční arbitr určil výrokem I. nálezu neplatnost pouze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 12. 2023. Z odůvodnění nálezu však vyplývá, že posoudil platnost všech pěti úvěrových smluv uzavřených mezi účastnicemi. Samostatný určovací výrok učinil pouze ve vztahu ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", protože tato smlouva v době jeho rozhodování dosud trvala a mezi účastnicemi existoval spor o povinnost účastnice platit vedle jistiny také sjednané úroky a poplatky. U předchozích čtyř, již ukončených smluv posoudil jejich platnost jako předběžnou otázku pro rozhodnutí o vzájemném vypořádání peněžitých plnění. Finanční arbitr tedy nepominul posouzení žádné z pěti smluv. Rozdíl mezi výrokem I. nálezu a jeho odůvodněním odpovídá rozdílnému procesnímu významu posouzení poslední, dosud trvající smlouvy a předchozích, již ukončených smluv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Výrok II. nálezu o zaplacení částky 6 217 Kč vychází ze vzájemného zúčtování plnění ze všech pěti smluv. Platnost prvních čtyř smluv proto byla otázkou rozhodnou pro posouzení peněžitého nároku účastnice, přestože nebyla předmětem samostatného určovacího výroku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Povinnost posoudit úvěruschopnost","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném v době uzavření posuzovaných smluv poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Povinnost posoudit úvěruschopnost je samostatnou předsmluvní povinností poskytovatele. Jejím účelem není pouze zjistit, zda konkrétní spotřebitel bude následně fakticky schopen sjednané splátky hradit, ale také zajistit odpovědné jednání poskytovatelů a předcházet nezodpovědnému poskytování úvěrů a nadměrnému zadlužování spotřebitelů. Poskytovatel proto musí již před uzavřením smlouvy získat, ověřit a vyhodnotit informace, které mu umožní učinit odborně podložený závěr o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tuto povinnost nelze nahradit dodatečným zjišťováním skutečné finanční situace spotřebitele v řízení před finančním arbitrem nebo soudem. Předmětem posouzení není pouze to, zda poskytovatel od spotřebitele určité informace formálně získal a zaznamenal. Musí jít o informace, které jsou dostatečné a spolehlivé a které poskytovatel přiměřeným způsobem ověřil a odborně vyhodnotil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Posouzení příjmů účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla ve vztahu k jednotlivým smlouvám pouze dílčí doklady o příjmech účastnice. Šlo zejména o jednotlivé příchozí platby mzdy, nemocenského nebo invalidního důchodu a ve vztahu k poslední smlouvě o první stranu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Takové doklady samy o sobě neposkytovaly ucelený obraz o výši, pravidelnosti a stálosti příjmů účastnice za období bezprostředně předcházející uzavření jednotlivých smluv. Žalobkyně neprokázala, že by si před uzavřením každé smlouvy opatřila souvislé výpisy z bankovního účtu, výplatní pásky, pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele nebo jiné srovnatelné podklady umožňující ověřit pravidelnost a trvání deklarovaných příjmů. Údaj zapsaný v evidenční kartě proto sice prokazuje, jaký příjem účastnice deklarovala, nikoli však bez dalšího, že žalobkyně tento příjem ověřila na základě spolehlivých a dostatečných informací.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Posouzení výdajů a závazků účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Ještě výraznější nedostatky vykazovalo zjišťování výdajů účastnice. Žalobkyně neprokázala, že by ověřila její skutečné a pravidelné výdaje na bydlení, domácnost, dopravu, stravu, léky a splácení dalších závazků. V evidenčních kartách byly opakovaně uváděny náklady na bydlení ve výši 4 872 Kč a částky odpovídající životnímu minimu. Žalobkyně však nedoložila, z jakých konkrétních podkladů částka nákladů na bydlení vycházela a jakým způsobem ověřila její správnost a aktuálnost. Životní minimum představuje obecnou zákonnou částku určenou k zajištění základních potřeb. Nevypovídá o skutečných pravidelných výdajích konkrétního spotřebitele. Použití této částky proto nemůže bez dalšího nahradit zjištění reálné výdajové stránky jeho rozpočtu. Žalobkyně navíc doložila prověření závazků účastnice v registru REPI pouze před uzavřením první smlouvy. Před uzavřením dalších čtyř smluv již aktuální výstup z tohoto nebo jiného registru nepředložila, přestože účastnici postupně poskytovala další úvěry a věděla alespoň o závazcích vzniklých z jejích vlastních předchozích smluv. Údaje o nebankovních závazcích uvedené v evidenčních kartách zachycovaly pouze účastnicí deklarované částky. Žalobkyně neprokázala, že ověřila jejich úplnost, výši jednotlivých splátek a způsob dosavadního plnění. Za těchto okolností nemohla mít žalobkyně objektivní a dostatečně spolehlivý přehled o tom, jaké prostředky účastnici po úhradě všech skutečných výdajů a závazků zůstávaly pro splácení nového úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Význam evidenčních karet","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Odvolací soud souhlasí se žalobkyní, že evidenční karty jsou listinnými důkazy o průběhu předsmluvního jednání a nelze je pominout. Dokládají, že žalobkyně od účastnice určité údaje zjišťovala a zaznamenávala. Samotné zachycení údajů v evidenční kartě však neprokazuje, že byly dostatečně ověřeny. Podpis účastnice potvrzuje, že údaje sdělila, nemůže však nahradit odborné posouzení žalobkyně ani ji zbavit povinnosti opatřit si dostatečné a spolehlivé podklady. Spotřebitel je povinen uvádět pravdivé a úplné údaje. Tato povinnost však existuje vedle samostatné povinnosti poskytovatele úvěru rozhodné informace ověřit a odborně vyhodnotit. Odpovědnost za posouzení úvěruschopnosti nelze přenést na spotřebitele prostřednictvím smluvního prohlášení, že poskytnuté údaje jsou pravdivé a že je schopen úvěr splácet. Rozpory mezi evidenčními kartami v údajích o bydlení a vlastnictví nemovitosti navíc ukazovaly na potřebu bližšího ověření těchto údajů. Žalobkyně nevysvětlila, zda šlo o skutečnou změnu poměrů účastnice, nepřesnost zápisu nebo nesprávnost některého z údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Povinnost pořizovat a uchovávat dokumentaci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ je poskytovatel povinen při poskytování spotřebitelského úvěru pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu nezbytném pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) téhož zákona uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli. Tyto dokumenty a záznamy je poskytovatel podle § 78 odst. 4 ZoSÚ povinen uchovávat po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo kdy došlo k jednání, na jehož základě dokumenty nebo záznamy vznikly. Vzhledem k době uzavření posuzovaných smluv tato povinnost žalobkyně v průběhu řízení trvala. Žalobkyně proto měla být schopna předložit dokumentaci, z níž by bylo možné hodnověrně zjistit, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích a závazcích účastnice si před uzavřením jednotlivých smluv opatřila, jakým způsobem je ověřila a jak je při posouzení úvěruschopnosti vyhodnotila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Tvrdí-li žalobkyně, že jí účastnice předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, úplné výpisy z účtu, doklady o nákladech na bydlení nebo jiné podklady, aniž je žalobkyně v řízení předložila nebo doložila alespoň záznam zachycující jejich konkrétní obsah a způsob vyhodnocení, nelze pouze na základě tohoto obecného tvrzení učinit závěr, že úvěruschopnost účastnice byla posouzena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Nepředložení dokumentů a záznamů, které byla žalobkyně ze zákona povinna pořídit a uchovávat právě proto, aby mohla hodnověrně osvědčit řádné plnění své povinnosti, jde z hlediska důkazního břemene k její tíži. Nelze připustit, aby nedostatek dokumentace, kterou měla žalobkyně povinnost vytvořit a uchovat, vedl k přenesení důkazního břemene na účastnici nebo byl napravován dodatečnou rekonstrukcí jejích poměrů prostřednictvím účastnického výslechu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výslech účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Žalobkyně vytýká soudu I. stupně, že neprovedl účastnický výslech účastnice k jejím skutečným příjmům, výdajům a závazkům v době uzavření smluv. Tento důkaz však nebyl pro rozhodnutí věci potřebný. Rozhodnou otázkou není, zda lze nyní dodatečně rekonstruovat skutečnou finanční situaci účastnice, ale zda žalobkyně před uzavřením smluv shromáždila, ověřila a vyhodnotila informace v rozsahu vyžadovaném § 86 ZoSÚ. Dodatečná výpověď účastnice nemůže změnit rozsah ani kvalitu podkladů, které měla žalobkyně k dispozici při poskytování úvěrů. Nemůže ani zpětně napravit tehdejší nedostatečné ověření příjmů, výdajů a závazků. Účastnický výslech by proto směřoval k nynější rekonstrukci skutečné finanční situace účastnice, nikoli k prokázání toho, jak žalobkyně splnila svou předsmluvní zákonnou povinnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Nadto lze podle § 131 o.s.ř. provést důkaz výslechem účastníka pouze s jeho souhlasem. Účastnice ve vyjádření k odvolání výslovně uvedla, že s výslechem nesouhlasí. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud tento důkaz neprovedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Námitka materiální úvěruschopnosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, podle něhož samo pochybení v procesu posouzení úvěruschopnosti nemusí vždy znamenat, že spotřebiteli úvěr neměl být poskytnut. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dovodil, že pro závěr o neplatnosti smlouvy musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet, respektive že mu úvěr neměl být poskytnut.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Uvedené rozhodnutí však bylo vydáno před rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22. Soudní dvůr v něm vyložil články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES tak, že porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nemůže být zhojeno úplným splněním úvěrové smlouvy, a to ani tehdy, jestliže spotřebitel v důsledku porušení této povinnosti neutrpěl škodlivé následky. Soudní dvůr zdůraznil, že povinnost posoudit úvěruschopnost neslouží pouze k ochraně konkrétního spotřebitele před bezprostřední platební neschopností, ale sleduje také odpovědnost věřitelů a předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů. Sankce spojená s porušením této povinnosti proto musí být účinná, přiměřená a odrazující. Z těchto závěrů vyplývá, že následná schopnost spotřebitele úvěr splatit ani absence prokázané újmy nemohou samy o sobě nahradit nebo zhojit nedostatečné předsmluvní posouzení úvěruschopnosti. V tomto rozsahu byly závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, které přikládaly rozhodující význam dodatečnému zjištění skutečné schopnosti spotřebitele úvěr splácet, pozdějším výkladem Soudního dvora překonány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Nadále platí, že ne každá jednotlivá administrativní nebo dokumentační vada znamená, že úvěruschopnost nebyla řádně posouzena. Je třeba rozlišovat mezi dílčím nedostatkem při jinak skutečně provedeném posouzení a situací, kdy poskytovatel neměl dostatečné a spolehlivé informace o základních složkách finanční situace spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. V projednávané věci nejde o ojedinělou formální vadu. Žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřila skutečné pravidelné výdaje účastnice a před uzavřením druhé až páté smlouvy její aktuální úvěrové zatížení a způsob plnění dosavadních dluhů. Bez těchto informací žalobkyně nemohla provést zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů ani učinit odborně podložený závěr o schopnosti účastnice úvěry splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Závěr o neplatnosti smluv proto není založen pouze na absenci určitého druhu listiny. Je založen na tom, že žalobkyně neprokázala skutečné provedení předsmluvního posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Tento nedostatek nelze odstranit účastnickým výslechem účastnice ani dodatečným zjištěním, zda byla v době uzavření smluv fakticky schopna splácet. Její dodatečná výpověď by mohla sloužit k rekonstrukci skutečných finančních poměrů, nemohla by však prokázat, že žalobkyně tyto poměry před uzavřením smluv sama řádně zjistila, ověřila a vyhodnotila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. Ani usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. IV. ÚS 3510/24, nevede k jinému závěru. Ústavní soud v něm přezkoumával, zda výklad obecných soudů představuje kvalifikovaný ústavněprávní exces; nepodal závazný obecný výklad § 86 a § 87 ZoSÚ. Ústavní soud vycházel navíc ze skutkově odlišné věci, v níž obecné soudy dospěly k závěru, že poskytovatel povinnost posoudit úvěruschopnost splnil, spotřebitel úvěr zcela splatil a nebylo ani tvrzeno, že mu úvěr neměl být poskytnut.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Platnost jednotlivých smluv","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Finanční arbitr se zabýval podklady vztahujícími se ke každé z pěti smluv. U každé z nich posuzoval, jaké doklady o příjmech žalobkyně předložila, zda ověřila skutečné výdaje účastnice a zda zjistila její aktuální úvěrové zatížení. U všech smluv zjistil, že předložené podklady nebyly dostatečné pro řádné ověření příjmové a zejména výdajové stránky rozpočtu účastnice. Nešlo proto o automatické přenesení závěru o neplatnosti jedné smlouvy na smlouvy ostatní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Ve vztahu ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 12. 2023 byla neplatnost vyslovena samostatným výrokem proto, že tato smlouva dosud trvala a mezi účastnicemi pokračoval spor o povinnost účastnice hradit vedle jistiny také sjednané úroky a poplatky. U předchozích čtyř již ukončených smluv byla jejich neplatnost posouzena jako předběžná otázka pro vypořádání vzájemných plnění. Nebylo proto třeba vyslovovat jejich neplatnost samostatnými určovacími výroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Po zohlednění všech pěti smluv finanční arbitr zjistil, že žalobkyně poskytla účastnici celkem 74 000 Kč a účastnice žalobkyni zaplatila celkem 80 217 Kč. Rozdíl činil 6 217 Kč, který byl účastnici správně přiznán výrokem II. nálezu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výrok IV. nálezu finančního arbitra","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. Žalobkyně se v žalobním návrhu domáhala rovněž zrušení výroku IV. nálezu, jímž jí finanční arbitr podle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, uložil povinnost zaplatit Kanceláři finančního arbitra sankci ve výši 15 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. Sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi je sice veřejnoprávní povahy, její uložení je však zákonem bezprostředně spojeno s výsledkem rozhodnutí finančního arbitra v soukromoprávním sporu. Finanční arbitr ji instituci uloží, jestliže návrhu spotřebitele, byť jen zčásti, vyhoví. Sankční výrok je proto závislý na meritorním výroku o soukromém právu, přestože sám nepředstavuje rozhodnutí o soukromoprávním nároku. Soudní kontrola sankčního výroku podle § 17a zákona o finančním arbitrovi probíhá společně se soudní kontrolou rozhodnutí ve věci soukromého práva v řízení podle části páté občanského soudního řádu. Procesní osud sankčního výroku se přitom odvíjí od výsledku nového projednání hlavní věci soudem. Jestliže by rozhodnutím soudu pozbyl účinnosti výrok nálezu, jímž bylo návrhu účastnice proti žalobkyni vyhověno, a sankční výrok by tím ztratil své zákonné opodstatnění, musel by být tento důsledek promítnut také do výroku o sankci. Zůstane-li však meritorní výrok, kterým bylo návrhu spotřebitele alespoň zčásti vyhověno, nadále účinný, výrok o sankci své opodstatnění neztrácí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. V projednávané věci odvolací soud potvrdil závěr soudu I. stupně, že nález finančního arbitra je ve výrocích I. a II. věcně správný. Nadále tedy trvá výrok, jímž bylo návrhu účastnice vůči žalobkyni vyhověno. Zákonný důvod pro uložení sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi proto neodpadl a nebyl dán důvod zasáhnout do výroku IV. nálezu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Požadavek žalobkyně na zrušení výroku IV. nálezu nelze posuzovat odděleně od výsledku hlavní věci. Protože žalobkyně nebyla úspěšná se svým požadavkem na nahrazení výroků I. a II. nálezu, nemohla být úspěšná ani s navazujícím požadavkem vztahujícím se k sankčnímu výroku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Závěr","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením jednotlivých smluv posoudila úvěruschopnost účastnice na základě dostatečných a spolehlivých informací. Neověřila zejména její skutečné pravidelné výdaje a před uzavřením druhé až páté smlouvy ani aktuální rozsah jejích dalších úvěrových závazků a způsob plnění dosavadních dluhů. Údaje uvedené v evidenčních kartách a obecné normativní částky nemohly bez dalšího vytvořit dostatečný podklad pro odborné posouzení schopnosti účastnice splácet další úvěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. Dodatečné zjišťování skutečné finanční situace účastnice jejím účastnickým výslechem by nemohlo napravit nedostatky předsmluvního posouzení. Soud I. stupně proto nepochybil, jestliže tento důkaz neprovedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Rozhodnutí finančního arbitra vychází z posouzení všech pěti smluv. Samostatný určovací výrok se správně týká pouze poslední, dosud trvající smlouvy, zatímco neplatnost již ukončených smluv byla posouzena jako předběžná otázka pro vzájemné vypořádání plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro nahrazení napadeného nálezu finančního arbitra rozhodnutím požadovaným žalobkyní. Odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku II., v němž rovněž neshledal pochybení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. Soud I. stupně správně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro nahrazení napadeného nálezu finančního arbitra rozhodnutím požadovaným žalobkyní. Protože výrok nálezu, jímž bylo návrhu účastnice vůči žalobkyni vyhověno, zůstal nedotčen, nebyl dán ani důvod pro zásah do závislého výroku IV. nálezu o sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. Skutečnost, že soud I. stupně v nákladovém výroku neuvedl platební místo, nemá na jeho věcnou správnost vliv, neboť povinnost plnit k rukám advokáta účastnice vyplývá přímo z § 149 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Náklady odvolacího řízení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"65. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Účastnice byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, po 4 620 Kč, celkem 9 240 Kč, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem 900 Kč, cestovní náhrada za cestu osobním automobilem, jehož VTP je založen ve spisu na č.l. 127, ze sídla advokáta ve Šternberku k odvolacímu soudu v Praze a zpět v celkové délce 610 km ve výši 5 124 Kč a náhrada za 16 započatých půlhodin promeškaného času po 150 Kč, celkem 2 400 Kč. Náklady bez DPH činí 17 664 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % činí 3 709,44 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení činí po zaokrouhlení 21 373 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"66. Žalobkyně je povinna náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce účastnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"67. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku došlo ve výroku II. ke zjevné nesprávnosti, kdy namísto správného označení účastnice byl použit termín „žalovaná“, odvolací soud tuto zjevnou nesprávnost postupem podle § 164 o.s.ř. tímto opravuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Ve shora označené věci se žalobkyně žalobou podanou u soudu I. stupně dne 18. 11. 2025 domáhala nahrazení výroků I. a II. nálezu finančního arbitra ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, tak, že se návrh účastnice jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi zamítá; současně požadovala zrušení výroku IV. nálezu.2. Podle žalobních tvrzení finanční arbitr nálezem ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  ze dne 8. 12. 2023, uzavřená mezi žalobkyní a účastnicí, je neplatná (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit účastnici 6 217 Kč do tří dnů od právní moci nálezu (výrok II.), ve zbývající části návrh účastnice zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni zaplatit Kanceláři finančního arbitra sankci 15 000 Kč do 15 dnů od právní moci nálezu (výrok IV.). Žalobkyně proti nálezu podala námitky, které finanční arbitr rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, doručeným žalobkyni dne 16. 9. 2025, zamítl a nález potvrdil.3. Žalobkyně a účastnice uzavřely: a) dne 23. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  na 10 000 Kč, podle níž měla účastnice uhradit také poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč, vše v 60 týdenních splátkách po 303 Kč; b) dne 14. 11. 2022 smlouvu č. , hodnota,  na 10 000 Kč za shodných podmínek; c) dne 18. 5. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na 12 000 Kč s poplatky 3 600 Kč a 3 840 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 363,60 Kč; d) dne 26. 6. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na 17 000 Kč s poplatky 5 100 Kč a 5 440 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 515,10 Kč; e) dne 8. 12. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na 25 000 Kč s poplatky 7 500 Kč a 8 000 Kč, splatnou v 78 týdenních splátkách po 625 Kč. Účastnice se u finančního arbitra domáhala určení neplatnosti těchto smluv pro údajný rozpor některých jejich ujednání s dobrými mravy a pro nedostatečné posouzení své úvěruschopnosti.4. Finanční arbitr založil své rozhodnutí na závěru, že žalobkyně úvěruschopnost účastnice řádně neprověřila a neposoudila. Žalobkyně s tímto závěrem nesouhlasila, neboť podle ní neodpovídá předloženým podkladům ani zjištěnému skutkovému stavu. Účastnice byla před uzavřením smluv, zejména prostřednictvím formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, srozumitelně seznámena se všemi podmínkami úvěrů, včetně výše a četnosti splátek a celkové částky, kterou měla zaplatit. Před uzavřením smluv žalobkyně podle svých tvrzení zjišťovala a vyhodnocovala zejména pravidelný měsíční příjem účastnice, její náklady na bydlení a domácnost, počet členů domácnosti a nezaopatřených osob, bankovní a nebankovní závazky, případnou hypotéku nebo úvěr s balonovou splátkou, bytovou situaci, vlastnictví nemovitosti či automobilu, údaje o případných exekucích a insolvenci a údaje o zaměstnavateli. Tyto údaje měla prověřovat prostřednictvím systému CreditCheck, centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, ARES a RÚIAN. Vycházela rovněž z pracovní smlouvy účastnice, jejího občanského průkazu a výpisů z účtu za předchozí dva kalendářní měsíce. Zjištěné údaje byly podle žalobkyně zaznamenány v evidenčních kartách klienta a v protokolech z informačních a posuzovacích návštěv. Pracovník žalobkyně při osobní návštěvě ověřoval účastnicí uváděné údaje podle předložených dokladů, zejména občanského průkazu, pracovní smlouvy, výplatních pásek a dokladů o nákladech na bydlení a dalších výdajích. V odůvodněných případech byly pořizovány také kopie těchto dokladů. Účastnice potvrdila, že proti ní není vedena exekuce, což mělo být ověřeno v centrální evidenci exekucí. V době uzavření smluv nebylo podle žalobkyně zjištěno ani insolvenční řízení. Účastnice byla ústně i písemně upozorněna na povinnost uvádět úplné, pravdivé a správné údaje. V čl. IV odst. 1 smluv prohlásila, že žádné skutečnosti podstatné pro uzavření smluv nezamlčela. V čl. IV odst. 4 dále potvrdila, že obdržela informace a vysvětlení potřebné k posouzení, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci, že jí není známa překážka bránící plnění závazků a že je schopna své dluhy splácet.5. Splnění povinnosti žalobkyně podle ní dokládají zejména evidenční karty klienta, protokoly z informačních a posuzovacích návštěv a prohlášení účastnice obsažená ve smlouvách a související dokumentaci. Zákon žalobkyni neukládá, aby pořídila a uchovávala kopie všech listin, které jí spotřebitel při posuzování úvěruschopnosti předložil.6. Finanční arbitr podle žalobkyně nezjistil skutkový stav v rozsahu nezbytném pro posouzení věci. Účastnice sama netvrdila, že by v době uzavření některé ze smluv nebyla schopna úvěr splácet. Samotné následné neplnění smlouvy neprokazuje, že nebyla úvěruschopná již při jejím uzavření. Stejně tak nelze žalobkyni přičítat k tíži, pokud nezjistila skutečnost, kterou mohla zjistit pouze z pravdivého sdělení účastnice. Žalobkyně proto navrhla účastnický výslech účastnice k jejím příjmům, výdajům, závazkům a celkové finanční situaci v době uzavření smluv. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, podle něhož nepostačuje pro závěr o neplatnosti smlouvy pouze zjištění určitého pochybení věřitele v procesu posouzení úvěruschopnosti. Musí být zjištěno, že existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, tedy že mu úvěr při řádném posouzení neměl být poskytnut. Způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti nejsou zákonem taxativně stanoveny. Nelze se proto omezit na kontrolu formálního splnění předem neurčeného seznamu administrativních úkonů nebo požadovaných listin. Rozhodující je materiální hledisko, tedy zda spotřebitel byl schopen sjednaný úvěr splácet a zda existovaly konkrétní skutečnosti zakládající důvodné pochybnosti o jeho úvěruschopnosti. Finanční arbitr však skutečnou finanční situaci účastnice v rozhodné době nezjišťoval a neučinil konkrétní skutková zjištění, z nichž by vyplývalo, že žalobkyní evidované údaje byly nesprávné nebo že účastnice nebyla schopna úvěr splácet. Jeho závěr je tak založen pouze na tvrzených nedostatcích procesu ověřování, nikoli na zjištění materiální neúvěruschopnosti účastnice. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22 na tomto závěru nic nemění. Plyne z něj pouze to, že úplné splnění úvěru samo o sobě nezhojí prokázané porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost. Neznamená však, že lze upustit od zjištění takového porušení nebo od zkoumání skutečné úvěruschopnosti spotřebitele. Finanční arbitr žalobkyni vytkl nedostatečné prověření úvěruschopnosti, avšak sám skutečnou finanční situaci účastnice nezjišťoval, účastnici k rozhodným okolnostem nevyslechl a své rozhodnutí neopřel o konkrétní zjištění, že účastnice v době uzavření smlouvy nebyla schopna úvěr splácet. Žalobkyně závěrem uvedla, že povinnosti uložené výroky II. a IV. nálezu finančního arbitra splnila.7. Účastnice se ve vyjádření k žalobě ztotožnila se závěrem finančního arbitra, že žalobkyně nesplnila povinnost podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) posoudit její úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem tohoto porušení je podle účastnice neplatnost smluv, přičemž žalobkyně má právo pouze na vrácení poskytnutých jistin. Protože účastnice zaplatila nad rámec jistin 6 217 Kč, finanční arbitr výrokem II. nálezu správně uložil žalobkyni, aby jí tuto částku vrátila. Žalobkyně částku 6 217 Kč zaplatila účastnici dne 1. 10. 2025. Účastnice proto vzala svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem v rozsahu této částky zpět.8. Žalobkyně se zpětvzetím návrhu účastnicí nesouhlasila s odůvodněním, že splnění uložené povinnosti nebrání tomu, aby soud přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí. Soud I. stupně proto usnesením ze dne 8. 4. 2026, č. j. 23 C 167/2025-79, rozhodl, že zpětvzetí návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem je neúčinné. Poukázal na § 250h občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k zastavení řízení nedojde, jestliže se zpětvzetím ostatní účastníci řízení nesouhlasí.9. Soud I. stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit účastnici na náhradě nákladů řízení částku 12 269 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).10. Věc podle § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic, které byly řádně předvolány, z jednání se omluvily a souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti.11. Soud I. stupně připomněl, že finanční arbitr nálezem ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, určil neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  ze dne 8. 12. 2023 (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit účastnici 6 217 Kč (výrok II.), ve zbývající části návrh účastnice zamítl (výrok III.) a uložil žalobkyni sankci 15 000 Kč (výrok IV.). Finanční arbitr dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv neposoudila úvěruschopnost účastnice s odbornou péčí. Její příjmy ověřovala pouze z jednotlivých plateb zachycených na částech bankovních výpisů a z dokladů o nemocenských dávkách a důchodu. Neopatřila si ucelené podklady umožňující posoudit výši a pravidelnost příjmů za dostatečně dlouhé období. Žalobkyně neověřila ani skutečné výdaje účastnice na bydlení, domácnost, dopravu a splácení dalších závazků. Vycházela především z údajů uvedených v evidenčních kartách a z obecných částek životního minima, které nevypovídaly o individuálních poměrech účastnice. Rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025 finanční arbitr námitky žalobkyně zamítl a nález potvrdil.12. Soud I. stupně zjistil, že účastnice uzavřely následujících pět smluv o spotřebitelském úvěru: a) dne 23. 6. 2022 smlouvu č. , hodnota,  na částku 10 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 1980 Kč a poplatky v celkové výši 6 200 Kč; b) dne 14. 11. 2022 smlouvu č. , hodnota,  na částku 10 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 1 980 Kč a poplatky 6 200 Kč; c) dne 18. 5. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na částku 12 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 363,60 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 2 376 Kč a poplatky 7 440 Kč; d) dne 26. 6. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na částku 17 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 515,10 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 3 366 Kč a poplatky 10 540 Kč; e) dne 8. 12. 2023 smlouvu č. , hodnota,  na částku 25000 Kč, splatnou v 78 týdenních splátkách po 625 Kč, vedle jistiny měla účastnice zaplatit úrok 8 250 Kč a poplatky 15 500 Kč. Před uzavřením jednotlivých smluv účastnice podepsala formuláře se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Zástupce žalobkyně ji navštívil v místě bydliště, seznámil ji s podmínkami úvěru a vyplnil s ní evidenční kartu klienta.13. V evidenčních kartách žalobkyně zaznamenala následující údaje: v červnu 2022 příjem účastnice 12 303 Kč, výdaje 10 947 Kč a disponibilní zůstatek 1 356 Kč; v listopadu 2022 příjmy 19 876 Kč, výdaje 12 130 Kč a disponibilní zůstatek 7 746 Kč; v květnu 2023 příjmy 22 505 Kč, výdaje 11 057 Kč a disponibilní zůstatek 11 448 Kč; v červnu 2023 příjmy 22 865 Kč, výdaje 12 633 Kč a disponibilní zůstatek 10 232 Kč; v prosinci 2023 příjem 18 394 Kč, výdaje 13 289 Kč a disponibilní zůstatek 5 105 Kč. V kartách byly opakovaně uváděny náklady na bydlení 4 872 Kč, částka životního minima a závazky účastnice. Údaje o bydlení a vlastnictví nemovitosti se však mezi jednotlivými kartami lišily. Účastnice byla postupně označena za vlastnici rodinného domu, osobu bez nemovitosti, spoluvlastnici domu nebo osobu žijící ve spolubydlení. Žalobkyně ověřovala příjmy účastnice z částí výpisů z bankovního účtu zachycujících jednotlivé platby mzdy, nemocenských dávek a invalidního důchodu. Ve vztahu k poslední smlouvě vycházela také z rozhodnutí , právnická osoba,  o přiznání starobního důchodu ve výši 18 394 Kč měsíčně. Pouze před uzavřením první smlouvy žalobkyně opatřila výpis z registru REPI. Z něj vyplývalo, že účastnice měla jeden otevřený spotřebitelský úvěr a šest ukončených spotřebitelských úvěrů; u žádného z nich nebyla evidována částka po splatnosti. Před uzavřením dalších smluv žalobkyně obdobné prověření nedoložila.14. Soud I. stupně dále zjistil, že účastnice uzavírala spotřebitelské úvěry také s dalšími nebankovními poskytovateli, zejména se společnostmi , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba,  a CentroFinance. Některé z těchto úvěrů byly sjednány ještě před uzavřením smlouvy ze dne 8. 12. 2023, jiné až následně.15. Soud I. stupně neprovedl žalobkyní navržený účastnický výslech účastnice. Považoval jej za nadbytečný, neboť skutkový stav měl za dostatečně objasněný ostatními provedenými důkazy.16. Úvěrové smlouvy posoudil jako neplatné, protože žalobkyně neprokázala, že před jejich uzavřením řádně posoudila úvěruschopnost účastnice. Při zjišťování příjmů vycházela pouze z dílčích částí výpisů z bankovního účtu a z rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Neopatřila si úplné výpisy za souvislé období, z nichž by bylo možné posoudit pravidelnost příjmů, celkový pohyb prostředků a skutečný výsledek měsíčního hospodaření účastnice. Rovněž dostatečně nezjišťovala skutečné náklady účastnice na bydlení a domácnost, běžné životní výdaje, například náklady na stravu a léky, případné zvýšené výdaje související se zdravotním stavem, výši a splácení dalších úvěrových závazků a celkové úvěrové zatížení účastnice. Vycházela z normativních částek a životního minima, které nemohly vystihovat individuální finanční situaci účastnice. Její závazky v registru REPI ověřila pouze před uzavřením první smlouvy, přestože jí následně poskytla další čtyři úvěry. Neprokázala ani aktuální kontrolu insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí nebo dalších registrů před uzavřením jednotlivých smluv. Nevěnovala pozornost ani vzájemným rozporům v evidenčních kartách, zejména měnícím se údajům o způsobu bydlení a vlastnictví nemovitosti. Tyto rozpory měly vést k důkladnějšímu ověření skutečných poměrů účastnice. Z dalších úvěrových smluv uzavíraných účastnicí soud I. stupně dovodil, že se účastnice nacházela v dluhové pasti a žalobkyně jí proto neměla poskytovat další úvěry. Z těchto důvodů shledal soud I. stupně rozhodnutí finančního arbitra správným a žalobu zamítl.17. Účastnice měla ve věci plný úspěch, proto jí soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč. Náklady tvoří odměna advokáta ve výši 9 240 Kč za dva úkony právní služby po 4 620 Kč, a to převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k žalobě, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 10 140 Kč, tedy 2 129 Kč.18. Soud I. stupně v nákladovém výroku neuvedl, že žalobkyně má náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce účastnice. Platební místo však podle něj vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.19. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž napadla oba jeho výroky. Nesouhlasila se závěrem, že úvěruschopnost účastnice řádně neposoudila. Před uzavřením každé smlouvy podle svého tvrzení postupovala podle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Zjišťovala osobní, rodinné, bytové, majetkové a závazkové poměry účastnice, vycházela z údajů a dokladů, které jí účastnice poskytla, a výsledek zaznamenala ve smluvní dokumentaci a evidenčních kartách podepsaných účastnicí. Nálezem finančního arbitra byla určena neplatnost pouze smlouvy č. , hodnota, . Při vypořádání vzájemných plnění však finanční arbitr i soud I. stupně vycházeli z neplatnosti všech pěti smluv. Jejich platnost proto musí být posouzena jednotlivě podle okolností existujících při uzavření každé z nich.20. Zákon o spotřebitelském úvěru podle žalobkyně nestanoví taxativní seznam listin, které musí poskytovatel v každém případě vyžádat a uchovat. Nevyžaduje ani automatické předložení úplných výpisů z bankovního účtu bez ohledu na okolnosti konkrétního případu. Rozhodující je, zda měl poskytovatel nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace umožňující posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Evidenční karty zachycují údaje o bydlení, počtu členů domácnosti a vyživovaných osob, zaměstnání, příjmech, pravidelných výdajích, bankovních i nebankovních závazcích, hypotékách, exekucích, výživném, jiných srážkách a úvěrech s balonovou splátkou. U prvních dvou smluv byl uveden zaměstnavatel účastnice , právnická osoba, ., včetně místa výkonu práce a kontaktu. U dalších smluv byly zaznamenány příjmy z důchodu a brigády. Ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota,  bylo výslovně uvedeno předložení občanského průkazu a elektronického výpisu z účtu za květen a červen 2023. U smlouvy č. , hodnota,  byl doložen příjem ze starobního důchodu. Z protokolů o informačních a posuzovacích návštěvách dále vyplývá, že před uzavřením smluv proběhlo osobní jednání s účastnicí v jejím bydlišti. Při něm byly projednány její příjmy a výdaje, připraveny podklady k evidenční kartě a udělen souhlas s ověřováním údajů v registrech klientských informací. Evidenční karty přitom nejsou pouhými jednostrannými interními záznamy. Zachycují údaje zjištěné při předsmluvním posouzení úvěruschopnosti, jejichž správnost, pravdivost a úplnost účastnice potvrdila svým podpisem. Účastnice neoznačila žádný konkrétní údaj v evidenčních kartách, který by byl nepravdivý nebo neúplný. Netvrdila ani, že by sjednané splátky byly již při uzavření smluv nad její finanční možnosti.21. Soud I. stupně podle žalobkyně dovodil existenci dluhové pasti zejména z dalších úvěrů účastnice. Nezohlednil však, že výpis REPI uváděl jeden otevřený úvěr bez částky po splatnosti a šest ukončených úvěrů s nulovým zůstatkem i nulovou částkou po splatnosti. Výpis tedy neprokazoval negativní platební historii účastnice. Další závazky, z nichž soud I. stupně vycházel, nebyly prokázány jako existující již při uzavření jednotlivých posuzovaných smluv. Některé z nich vznikly až později, zejména v roce 2024. Nemohly proto být žalobkyni v době posouzení úvěruschopnosti známy a samy o sobě nemohou zpětně prokazovat neúvěruschopnost účastnice.22. Žalobkyně dále uvedla, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, nelze neplatnost smlouvy založit pouze na nedostatku v dokumentaci nebo v procesu posouzení úvěruschopnosti. Je třeba zkoumat, zda by při řádném postupu bylo nutné dospět k závěru, že spotřebiteli úvěr neměl být poskytnut. Tento materiální test musí vycházet z konkrétních poměrů účastnice, výše jednotlivých splátek, jejích příjmů, výdajů a existujících závazků. Nemůže být nahrazen mechanickým požadavkem na předložení určitého druhu listiny ke každé položce. Obdobný závěr plyne z usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. IV. ÚS 3510/24. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-755/22 nepopírá nutnost zkoumat, zda by řádné posouzení úvěruschopnosti vedlo k závěru, že úvěr neměl být poskytnut. Řeší především to, že úplné splnění smlouvy samo o sobě nezhojí již zjištěné porušení povinnosti věřitele.23. Žalobkyně dále poukázala na to, že navrhla účastnický výslech účastnice k jejím příjmům, výdajům, závazkům, majetkovým poměrům a disponibilnímu zůstatku v době uzavření jednotlivých smluv. Soud I. stupně však tento důkaz odmítl jako nadbytečný. Takový postup je podle žalobkyně nesprávný, neboť soud I. stupně na jedné straně učinil závěr o dluhové pasti účastnice, na druhé straně neprovedl důkaz, který mohl objasnit její reálné finanční poměry v rozhodné době. Navržený výslech nesměřuje k dodatečnému vytvoření posouzení úvěruschopnosti, ale k ověření, zda údaje zaznamenané v evidenčních kartách odpovídaly skutečnosti, jaké závazky účastnice v rozhodné době měla, jaké byly její skutečné příjmy a výdaje a zda existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti sjednané úvěry splácet.24. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že nález finančního arbitra ze dne 18. 7. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-24, ve výrocích I. a II., ve spojení s rozhodnutím finančního arbitra o námitkách ze dne 15. 9. 2025, č. j. FA/SR/SU/2445/2024-29, se nahrazuje tak, že se návrh účastnice podaný finančnímu arbitrovi zamítá a výrok IV. nálezu se ruší. Současně navrhla, aby účastnici byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů. Eventuálně navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.25. Účastnice ve vyjádření k odvolání považovala napadený rozsudek za věcně správný. Žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv neposoudila její úvěruschopnost řádně, s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Smlouvy jsou proto podle účastnice neplatné. Žalobkyně dostatečně neprověřila příjmy ani výdaje účastnice. Neprokázala, že by si vyžádala výplatní pásky, pracovní smlouvu nebo úplné výpisy z bankovního účtu za dostatečně dlouhé období před uzavřením jednotlivých smluv. Neprokázala ani řádné ověření pravidelných výdajů účastnice na bydlení, domácnost, dopravu a splácení dalších závazků. Existenci úvěrových závazků ověřovala v registru pouze před uzavřením první smlouvy. U dalších smluv vycházela z neaktuálních nebo účastnicí pouze deklarovaných údajů. Namísto skutečných výdajů používala obecné částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Ty však nevypovídají o individuální finanční situaci konkrétního spotřebitele a nemohou nahradit zjištění jeho skutečných a aktuálních výdajů. Žalobkyně také nevysvětlila rozpory mezi jednotlivými evidenčními kartami, zejména v údajích o bydlení a vlastnictví nemovitosti. Soud I. stupně proto správně uzavřel, že žalobkyně přistoupila k posouzení úvěruschopnosti pouze formálně, aniž zjistila skutečné finanční poměry účastnice.26. Na uvedeném podle účastnice nic nemění skutečnost, že svým podpisem potvrdila údaje v evidenčních kartách. Poskytovatel spotřebitelského úvěru se nemůže spokojit pouze s prohlášením spotřebitele, ale musí rozhodné údaje přiměřeně ověřit. Podpis evidenční karty proto žalobkyni nezbavoval povinnosti ověřit správnost, úplnost a aktuálnost údajů, z nichž při posouzení úvěruschopnosti vycházela. Žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat, jakým způsobem úvěruschopnost účastnice posoudila. Důkazní břemeno ohledně splnění této zákonné povinnosti nelze přenášet na účastnici. Poskytovatel úvěru je současně povinen pořizovat a uchovávat dokumenty a záznamy, které umožňují osvědčit, z jakých údajů při posuzování úvěruschopnosti vycházel, jak je ověřil a jak je vyhodnotil. Pokud žalobkyně takové záznamy nepředložila, musí nést důsledky toho, že splnění své povinnosti neprokázala.27. Účastnice neshledala důvodnou ani námitku žalobkyně, že soud neprovedl její účastnický výslech. Účastnický výslech lze provést pouze se souhlasem vyslýchaného účastníka. Účastnice s tímto výslechem nesouhlasila a nesouhlasí s ním ani v odvolacím řízení. Účastnice navíc není povinna dodatečně prokazovat, jak žalobkyně před uzavřením smluv posuzovala její úvěruschopnost. Navrženým výslechem nelze napravovat nedostatek podkladů, které měla žalobkyně opatřit a uchovat již při uzavírání úvěrových smluv. Neprovedení účastnického výslechu proto nemohlo vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci.28. Žalobkyně podle účastnice neporušila svou zákonnou povinnost pouze nedostatečným prověřením údajů. Úvěry účastnici poskytla přesto, že již v rozhodné době existovaly objektivní důvody pochybovat o její schopnosti další závazky řádně splácet. Pokud by žalobkyně před uzavřením každé smlouvy prověřila dostupné úvěrové registry, zjistila by rozsah již existujících závazků účastnice. Jejich počet a objem měly žalobkyni upozornit na riziko předlužení a vést alespoň k důkladnějšímu ověření příjmů, výdajů a pohybů na bankovním účtu. Z úplných výpisů z účtu by vyplývalo, že část příjmů účastnice tvořily prostředky z dalších úvěrů a že významná část odchozích plateb směřovala na splácení starších závazků. Žalobkyně však takové podklady neopatřila. Nešlo proto pouze o dílčí nedostatek dokumentace, ale o situaci, kdy úvěry neměly být účastnici vůbec poskytnuty.29. Účastnice dále namítla, že u posuzovaných smluv byla odměna za poskytnutí úvěru sjednána ve výši odpovídající úrokové sazbě 70,89 % ročně, respektive 63,33 % ročně. Taková výše odměny je podle ní zjevně nepřiměřená a odporuje dobrým mravům. Rozpor sjednané odměny s dobrými mravy proto představuje další samostatný důvod neplatnosti úvěrových smluv.30. Účastnice navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit jí náklady odvolacího řízení.31. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas oprávněnou osobou a obsahuje zákonem stanovené náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 a § 205 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.32. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, provedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a učinil z nich skutková zjištění, která mají oporu v obsahu spisu. Odvolací soud z těchto skutkových zjištění vychází a v podrobnostech na ně odkazuje. Právní posouzení věci dále doplňuje zejména ve vztahu k významu předsmluvní povinnosti posoudit úvěruschopnost a k námitkám žalobkyně založeným na rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023.Zpětvzetí návrhu účastnicí33. Účastnice vzala podáním doručeným soudu I. stupně dne 15. 12. 2025 svůj návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem zpět v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 217 Kč. Žalobkyně se zpětvzetím nesouhlasila. Soud I. stupně proto usnesením ze dne 8. 4. 2026, č. j. 23 C 167/2025-79, rozhodl, že zpětvzetí návrhu je neúčinné. Za této situace nebyly splněny podmínky § 250h odst. 2 o.s.ř. pro zastavení řízení a nemohl nastat ani následek podle § 250h odst. 3 o.s.ř. spočívající v pozbytí účinnosti výroku II. nálezu finančního arbitra. Soud I. stupně proto správně rozhodl věcně také o části žaloby vztahující se k výroku II. nálezu finančního arbitra.Rozsah přezkoumávané věci34. Finanční arbitr určil výrokem I. nálezu neplatnost pouze smlouvy č. , hodnota,  ze dne 8. 12. 2023. Z odůvodnění nálezu však vyplývá, že posoudil platnost všech pěti úvěrových smluv uzavřených mezi účastnicemi. Samostatný určovací výrok učinil pouze ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, , protože tato smlouva v době jeho rozhodování dosud trvala a mezi účastnicemi existoval spor o povinnost účastnice platit vedle jistiny také sjednané úroky a poplatky. U předchozích čtyř, již ukončených smluv posoudil jejich platnost jako předběžnou otázku pro rozhodnutí o vzájemném vypořádání peněžitých plnění. Finanční arbitr tedy nepominul posouzení žádné z pěti smluv. Rozdíl mezi výrokem I. nálezu a jeho odůvodněním odpovídá rozdílnému procesnímu významu posouzení poslední, dosud trvající smlouvy a předchozích, již ukončených smluv.35. Výrok II. nálezu o zaplacení částky 6 217 Kč vychází ze vzájemného zúčtování plnění ze všech pěti smluv. Platnost prvních čtyř smluv proto byla otázkou rozhodnou pro posouzení peněžitého nároku účastnice, přestože nebyla předmětem samostatného určovacího výroku.Povinnost posoudit úvěruschopnost36. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném v době uzavření posuzovaných smluv poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů.37. Povinnost posoudit úvěruschopnost je samostatnou předsmluvní povinností poskytovatele. Jejím účelem není pouze zjistit, zda konkrétní spotřebitel bude následně fakticky schopen sjednané splátky hradit, ale také zajistit odpovědné jednání poskytovatelů a předcházet nezodpovědnému poskytování úvěrů a nadměrnému zadlužování spotřebitelů. Poskytovatel proto musí již před uzavřením smlouvy získat, ověřit a vyhodnotit informace, které mu umožní učinit odborně podložený závěr o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tuto povinnost nelze nahradit dodatečným zjišťováním skutečné finanční situace spotřebitele v řízení před finančním arbitrem nebo soudem. Předmětem posouzení není pouze to, zda poskytovatel od spotřebitele určité informace formálně získal a zaznamenal. Musí jít o informace, které jsou dostatečné a spolehlivé a které poskytovatel přiměřeným způsobem ověřil a odborně vyhodnotil.Posouzení příjmů účastnice38. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla ve vztahu k jednotlivým smlouvám pouze dílčí doklady o příjmech účastnice. Šlo zejména o jednotlivé příchozí platby mzdy, nemocenského nebo invalidního důchodu a ve vztahu k poslední smlouvě o první stranu rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Takové doklady samy o sobě neposkytovaly ucelený obraz o výši, pravidelnosti a stálosti příjmů účastnice za období bezprostředně předcházející uzavření jednotlivých smluv. Žalobkyně neprokázala, že by si před uzavřením každé smlouvy opatřila souvislé výpisy z bankovního účtu, výplatní pásky, pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele nebo jiné srovnatelné podklady umožňující ověřit pravidelnost a trvání deklarovaných příjmů. Údaj zapsaný v evidenční kartě proto sice prokazuje, jaký příjem účastnice deklarovala, nikoli však bez dalšího, že žalobkyně tento příjem ověřila na základě spolehlivých a dostatečných informací.Posouzení výdajů a závazků účastnice39. Ještě výraznější nedostatky vykazovalo zjišťování výdajů účastnice. Žalobkyně neprokázala, že by ověřila její skutečné a pravidelné výdaje na bydlení, domácnost, dopravu, stravu, léky a splácení dalších závazků. V evidenčních kartách byly opakovaně uváděny náklady na bydlení ve výši 4 872 Kč a částky odpovídající životnímu minimu. Žalobkyně však nedoložila, z jakých konkrétních podkladů částka nákladů na bydlení vycházela a jakým způsobem ověřila její správnost a aktuálnost. Životní minimum představuje obecnou zákonnou částku určenou k zajištění základních potřeb. Nevypovídá o skutečných pravidelných výdajích konkrétního spotřebitele. Použití této částky proto nemůže bez dalšího nahradit zjištění reálné výdajové stránky jeho rozpočtu. Žalobkyně navíc doložila prověření závazků účastnice v registru REPI pouze před uzavřením první smlouvy. Před uzavřením dalších čtyř smluv již aktuální výstup z tohoto nebo jiného registru nepředložila, přestože účastnici postupně poskytovala další úvěry a věděla alespoň o závazcích vzniklých z jejích vlastních předchozích smluv. Údaje o nebankovních závazcích uvedené v evidenčních kartách zachycovaly pouze účastnicí deklarované částky. Žalobkyně neprokázala, že ověřila jejich úplnost, výši jednotlivých splátek a způsob dosavadního plnění. Za těchto okolností nemohla mít žalobkyně objektivní a dostatečně spolehlivý přehled o tom, jaké prostředky účastnici po úhradě všech skutečných výdajů a závazků zůstávaly pro splácení nového úvěru.Význam evidenčních karet40. Odvolací soud souhlasí se žalobkyní, že evidenční karty jsou listinnými důkazy o průběhu předsmluvního jednání a nelze je pominout. Dokládají, že žalobkyně od účastnice určité údaje zjišťovala a zaznamenávala. Samotné zachycení údajů v evidenční kartě však neprokazuje, že byly dostatečně ověřeny. Podpis účastnice potvrzuje, že údaje sdělila, nemůže však nahradit odborné posouzení žalobkyně ani ji zbavit povinnosti opatřit si dostatečné a spolehlivé podklady. Spotřebitel je povinen uvádět pravdivé a úplné údaje. Tato povinnost však existuje vedle samostatné povinnosti poskytovatele úvěru rozhodné informace ověřit a odborně vyhodnotit. Odpovědnost za posouzení úvěruschopnosti nelze přenést na spotřebitele prostřednictvím smluvního prohlášení, že poskytnuté údaje jsou pravdivé a že je schopen úvěr splácet. Rozpory mezi evidenčními kartami v údajích o bydlení a vlastnictví nemovitosti navíc ukazovaly na potřebu bližšího ověření těchto údajů. Žalobkyně nevysvětlila, zda šlo o skutečnou změnu poměrů účastnice, nepřesnost zápisu nebo nesprávnost některého z údajů.Povinnost pořizovat a uchovávat dokumentaci41. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ je poskytovatel povinen při poskytování spotřebitelského úvěru pořizovat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu nezbytném pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) téhož zákona uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli. Tyto dokumenty a záznamy je poskytovatel podle § 78 odst. 4 ZoSÚ povinen uchovávat po dobu nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo kdy došlo k jednání, na jehož základě dokumenty nebo záznamy vznikly. Vzhledem k době uzavření posuzovaných smluv tato povinnost žalobkyně v průběhu řízení trvala. Žalobkyně proto měla být schopna předložit dokumentaci, z níž by bylo možné hodnověrně zjistit, jaké konkrétní informace o příjmech, výdajích a závazcích účastnice si před uzavřením jednotlivých smluv opatřila, jakým způsobem je ověřila a jak je při posouzení úvěruschopnosti vyhodnotila.42. Tvrdí-li žalobkyně, že jí účastnice předložila pracovní smlouvu, výplatní pásky, úplné výpisy z účtu, doklady o nákladech na bydlení nebo jiné podklady, aniž je žalobkyně v řízení předložila nebo doložila alespoň záznam zachycující jejich konkrétní obsah a způsob vyhodnocení, nelze pouze na základě tohoto obecného tvrzení učinit závěr, že úvěruschopnost účastnice byla posouzena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.43. Nepředložení dokumentů a záznamů, které byla žalobkyně ze zákona povinna pořídit a uchovávat právě proto, aby mohla hodnověrně osvědčit řádné plnění své povinnosti, jde z hlediska důkazního břemene k její tíži. Nelze připustit, aby nedostatek dokumentace, kterou měla žalobkyně povinnost vytvořit a uchovat, vedl k přenesení důkazního břemene na účastnici nebo byl napravován dodatečnou rekonstrukcí jejích poměrů prostřednictvím účastnického výslechu.Výslech účastnice44. Žalobkyně vytýká soudu I. stupně, že neprovedl účastnický výslech účastnice k jejím skutečným příjmům, výdajům a závazkům v době uzavření smluv. Tento důkaz však nebyl pro rozhodnutí věci potřebný. Rozhodnou otázkou není, zda lze nyní dodatečně rekonstruovat skutečnou finanční situaci účastnice, ale zda žalobkyně před uzavřením smluv shromáždila, ověřila a vyhodnotila informace v rozsahu vyžadovaném § 86 ZoSÚ. Dodatečná výpověď účastnice nemůže změnit rozsah ani kvalitu podkladů, které měla žalobkyně k dispozici při poskytování úvěrů. Nemůže ani zpětně napravit tehdejší nedostatečné ověření příjmů, výdajů a závazků. Účastnický výslech by proto směřoval k nynější rekonstrukci skutečné finanční situace účastnice, nikoli k prokázání toho, jak žalobkyně splnila svou předsmluvní zákonnou povinnost.45. Nadto lze podle § 131 o.s.ř. provést důkaz výslechem účastníka pouze s jeho souhlasem. Účastnice ve vyjádření k odvolání výslovně uvedla, že s výslechem nesouhlasí. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud tento důkaz neprovedl.Námitka materiální úvěruschopnosti46. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, podle něhož samo pochybení v procesu posouzení úvěruschopnosti nemusí vždy znamenat, že spotřebiteli úvěr neměl být poskytnut. Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dovodil, že pro závěr o neplatnosti smlouvy musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet, respektive že mu úvěr neměl být poskytnut.47. Uvedené rozhodnutí však bylo vydáno před rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22. Soudní dvůr v něm vyložil články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES tak, že porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele nemůže být zhojeno úplným splněním úvěrové smlouvy, a to ani tehdy, jestliže spotřebitel v důsledku porušení této povinnosti neutrpěl škodlivé následky. Soudní dvůr zdůraznil, že povinnost posoudit úvěruschopnost neslouží pouze k ochraně konkrétního spotřebitele před bezprostřední platební neschopností, ale sleduje také odpovědnost věřitelů a předcházení nezodpovědným praktikám při poskytování úvěrů. Sankce spojená s porušením této povinnosti proto musí být účinná, přiměřená a odrazující. Z těchto závěrů vyplývá, že následná schopnost spotřebitele úvěr splatit ani absence prokázané újmy nemohou samy o sobě nahradit nebo zhojit nedostatečné předsmluvní posouzení úvěruschopnosti. V tomto rozsahu byly závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, které přikládaly rozhodující význam dodatečnému zjištění skutečné schopnosti spotřebitele úvěr splácet, pozdějším výkladem Soudního dvora překonány.48. Nadále platí, že ne každá jednotlivá administrativní nebo dokumentační vada znamená, že úvěruschopnost nebyla řádně posouzena. Je třeba rozlišovat mezi dílčím nedostatkem při jinak skutečně provedeném posouzení a situací, kdy poskytovatel neměl dostatečné a spolehlivé informace o základních složkách finanční situace spotřebitele.49. V projednávané věci nejde o ojedinělou formální vadu. Žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřila skutečné pravidelné výdaje účastnice a před uzavřením druhé až páté smlouvy její aktuální úvěrové zatížení a způsob plnění dosavadních dluhů. Bez těchto informací žalobkyně nemohla provést zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů ani učinit odborně podložený závěr o schopnosti účastnice úvěry splácet.50. Závěr o neplatnosti smluv proto není založen pouze na absenci určitého druhu listiny. Je založen na tom, že žalobkyně neprokázala skutečné provedení předsmluvního posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Tento nedostatek nelze odstranit účastnickým výslechem účastnice ani dodatečným zjištěním, zda byla v době uzavření smluv fakticky schopna splácet. Její dodatečná výpověď by mohla sloužit k rekonstrukci skutečných finančních poměrů, nemohla by však prokázat, že žalobkyně tyto poměry před uzavřením smluv sama řádně zjistila, ověřila a vyhodnotila.51. Ani usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. IV. ÚS 3510/24, nevede k jinému závěru. Ústavní soud v něm přezkoumával, zda výklad obecných soudů představuje kvalifikovaný ústavněprávní exces; nepodal závazný obecný výklad § 86 a § 87 ZoSÚ. Ústavní soud vycházel navíc ze skutkově odlišné věci, v níž obecné soudy dospěly k závěru, že poskytovatel povinnost posoudit úvěruschopnost splnil, spotřebitel úvěr zcela splatil a nebylo ani tvrzeno, že mu úvěr neměl být poskytnut.Platnost jednotlivých smluv52. Finanční arbitr se zabýval podklady vztahujícími se ke každé z pěti smluv. U každé z nich posuzoval, jaké doklady o příjmech žalobkyně předložila, zda ověřila skutečné výdaje účastnice a zda zjistila její aktuální úvěrové zatížení. U všech smluv zjistil, že předložené podklady nebyly dostatečné pro řádné ověření příjmové a zejména výdajové stránky rozpočtu účastnice. Nešlo proto o automatické přenesení závěru o neplatnosti jedné smlouvy na smlouvy ostatní.53. Ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota,  ze dne 8. 12. 2023 byla neplatnost vyslovena samostatným výrokem proto, že tato smlouva dosud trvala a mezi účastnicemi pokračoval spor o povinnost účastnice hradit vedle jistiny také sjednané úroky a poplatky. U předchozích čtyř již ukončených smluv byla jejich neplatnost posouzena jako předběžná otázka pro vypořádání vzájemných plnění. Nebylo proto třeba vyslovovat jejich neplatnost samostatnými určovacími výroky.54. Po zohlednění všech pěti smluv finanční arbitr zjistil, že žalobkyně poskytla účastnici celkem 74 000 Kč a účastnice žalobkyni zaplatila celkem 80 217 Kč. Rozdíl činil 6 217 Kč, který byl účastnici správně přiznán výrokem II. nálezu.Výrok IV. nálezu finančního arbitra55. Žalobkyně se v žalobním návrhu domáhala rovněž zrušení výroku IV. nálezu, jímž jí finanční arbitr podle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, uložil povinnost zaplatit Kanceláři finančního arbitra sankci ve výši 15 000 Kč.56. Sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi je sice veřejnoprávní povahy, její uložení je však zákonem bezprostředně spojeno s výsledkem rozhodnutí finančního arbitra v soukromoprávním sporu. Finanční arbitr ji instituci uloží, jestliže návrhu spotřebitele, byť jen zčásti, vyhoví. Sankční výrok je proto závislý na meritorním výroku o soukromém právu, přestože sám nepředstavuje rozhodnutí o soukromoprávním nároku. Soudní kontrola sankčního výroku podle § 17a zákona o finančním arbitrovi probíhá společně se soudní kontrolou rozhodnutí ve věci soukromého práva v řízení podle části páté občanského soudního řádu. Procesní osud sankčního výroku se přitom odvíjí od výsledku nového projednání hlavní věci soudem. Jestliže by rozhodnutím soudu pozbyl účinnosti výrok nálezu, jímž bylo návrhu účastnice proti žalobkyni vyhověno, a sankční výrok by tím ztratil své zákonné opodstatnění, musel by být tento důsledek promítnut také do výroku o sankci. Zůstane-li však meritorní výrok, kterým bylo návrhu spotřebitele alespoň zčásti vyhověno, nadále účinný, výrok o sankci své opodstatnění neztrácí.57. V projednávané věci odvolací soud potvrdil závěr soudu I. stupně, že nález finančního arbitra je ve výrocích I. a II. věcně správný. Nadále tedy trvá výrok, jímž bylo návrhu účastnice vůči žalobkyni vyhověno. Zákonný důvod pro uložení sankce podle § 17a zákona o finančním arbitrovi proto neodpadl a nebyl dán důvod zasáhnout do výroku IV. nálezu.58. Požadavek žalobkyně na zrušení výroku IV. nálezu nelze posuzovat odděleně od výsledku hlavní věci. Protože žalobkyně nebyla úspěšná se svým požadavkem na nahrazení výroků I. a II. nálezu, nemohla být úspěšná ani s navazujícím požadavkem vztahujícím se k sankčnímu výroku.Závěr59. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením jednotlivých smluv posoudila úvěruschopnost účastnice na základě dostatečných a spolehlivých informací. Neověřila zejména její skutečné pravidelné výdaje a před uzavřením druhé až páté smlouvy ani aktuální rozsah jejích dalších úvěrových závazků a způsob plnění dosavadních dluhů. Údaje uvedené v evidenčních kartách a obecné normativní částky nemohly bez dalšího vytvořit dostatečný podklad pro odborné posouzení schopnosti účastnice splácet další úvěry.60. Dodatečné zjišťování skutečné finanční situace účastnice jejím účastnickým výslechem by nemohlo napravit nedostatky předsmluvního posouzení. Soud I. stupně proto nepochybil, jestliže tento důkaz neprovedl.61. Rozhodnutí finančního arbitra vychází z posouzení všech pěti smluv. Samostatný určovací výrok se správně týká pouze poslední, dosud trvající smlouvy, zatímco neplatnost již ukončených smluv byla posouzena jako předběžná otázka pro vzájemné vypořádání plnění.62. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro nahrazení napadeného nálezu finančního arbitra rozhodnutím požadovaným žalobkyní. Odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně nákladového výroku II., v němž rovněž neshledal pochybení.63. Soud I. stupně správně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro nahrazení napadeného nálezu finančního arbitra rozhodnutím požadovaným žalobkyní. Protože výrok nálezu, jímž bylo návrhu účastnice vůči žalobkyni vyhověno, zůstal nedotčen, nebyl dán ani důvod pro zásah do závislého výroku IV. nálezu o sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi.64. Skutečnost, že soud I. stupně v nákladovém výroku neuvedl platební místo, nemá na jeho věcnou správnost vliv, neboť povinnost plnit k rukám advokáta účastnice vyplývá přímo z § 149 odst. 1 o.s.ř.Náklady odvolacího řízení65. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. Účastnice byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří odměna advokáta za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu, po 4 620 Kč, celkem 9 240 Kč, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem 900 Kč, cestovní náhrada za cestu osobním automobilem, jehož VTP je založen ve spisu na č.l. 127, ze sídla advokáta ve Šternberku k odvolacímu soudu v Praze a zpět v celkové délce 610 km ve výši 5 124 Kč a náhrada za 16 započatých půlhodin promeškaného času po 150 Kč, celkem 2 400 Kč. Náklady bez DPH činí 17 664 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % činí 3 709,44 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení činí po zaokrouhlení 21 373 Kč.66. Žalobkyně je povinna náhradu nákladů odvolacího řízení zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce účastnice.67. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku došlo ve výroku II. ke zjevné nesprávnosti, kdy namísto správného označení účastnice byl použit termín „žalovaná“, odvolací soud tuto zjevnou nesprávnost postupem podle § 164 o.s.ř. tímto opravuje.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do 2 měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:21.Co.228.2026.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-10-21","caseNumber":{"senate":21,"registry":"Co","index":228,"year":2026,"pageNumber":129},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Hana","lastName":"Lojkásková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o nahrazení rozhodnutí finančního arbitra","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":23,"registry":"C","index":167,"year":2025,"pageNumber":87},"affectedDate":"2026-04-27","courtCode":"OSMB","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"78","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"131","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"164","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"250h","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"17a","lexNumber":229,"lexYear":2002,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"78","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"244","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_PRACOVNI","INSOLVENCE","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","EXCES","NEMOCENSKE_DAVKY","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","FINANCNI_ARBITR","VZAJEMNE_PLNENI","ZASTAVENI_RIZENI","VRACENI_VECI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}