{"uuid":"211971b8-8f85-41ba-8a4d-c7c5000330c6","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 11 153 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 018 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 018 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 982 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,34 Kč od 22. 8. 2022 do 6. 9. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 153 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 572 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 018 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 018 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 982 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,34 Kč od 22. 8. 2022 do 6. 9. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 153 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 572 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2022 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 11 153 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 8. 2021. Výše úvěru činila 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí, avšak fakticky nastala až dne 11. 3. 2022, neboť žalovaný si termín splatnosti opakovaně prodloužil. Schválená výše úvěru byla odeslána dne 30. 8. 2021 na účet, který žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy (č.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Ve smlouvě byl sjednán také poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy, k jeho úhradě. Žalovaná částka zahrnuje neuhrazenou jistinu ve výši 7 510 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek ze SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 980 Kč, poplatek ze prodloužení splatnosti„ desetiprocentním odkladem“ ve výši 488 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 1. 12. 2022, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalobkyně prověřila bonitu žalovaného jako spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, v jehož rámci je oddělením úvěrových rizik posuzována příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány informace od klienta o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, počet dětí apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS (žádný závazek po splatnosti), NRKI (pozitivní vyhodnocení), ISIR a CEE (obojí bez záznamu). Svá tvrzení žalobkyně doložila částí výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2021, potvrzením o provedení ověření bonity klienta a úvěrovou zprávou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z účasti u jednání se omluvila žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z úvěrové smlouvy ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že úvěr byl sjednán ve výši 10 000 Kč jako bezúročný, RPSN činila 48,3 %. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč, poplatek za desetiprocentní odklad ve výši 490 Kč, poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč a poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Výše splátky byla sjednána na částku 10 330 Kč se splatností dne 29. 9. 2021. Pro případ prodlení úvěrovaného bylo sjednáno, že je povinen uhradit účelně vynaložené náklady na upomínání, minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, max. 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, a to prostřednictvím SMS kódu, který žalovaný zadal na stránkách ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podrobnosti ohledně podmínek poskytnutí a splácení úvěru jsou specifikovány ve formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který není opatřen žádným podpisem (ani elektronickým).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dosud na svůj dluh uhradil celkem částku 2 982 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 30. 8. 2021 byla na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaslána částka 10 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má již úvěr, jehož měsíční splátka činí 1 676 Kč a zbývající částka k doplacení činí 15 083 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že vyplývá, že žalobkyně se na osobu žalovaného dotázala dne 30. 8. 2021 v registrech ISIR, SOLUS a CRIBIS (exekuce). Ani jednou databází žalovaný neprocházel, v registru NRKI zněla odpověď OK. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalovaného ve výši 25 000 Kč měsíčně uvedeného v žádosti. Žádnou žádost o úvěr však soudu nepředložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z částečného výpisu z účtu žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" spořitelny za měsíc duben 2021 vyplývá, že konečný zůstatek činil - 50,36 Kč, přičemž na účet přišla pouze částka 5 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobkyně žalovanému dne 25. 7. 2022 odeslala předžalobní výzvu ke splacení celého úvěru v částce 11 153 Kč ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy (tj. ode dne 22. 7. 2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“) účinného od 1. 1. 2014. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně na výzvu soudu sice doplnila svá tvrzení ohledně úkonů, které učinila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, avšak ani po tomto doplnění není soudu zřejmé, proč při poskytnutí úvěru vycházela z příjmu žalovaného ve výši 22 000 Kč měsíčně. K tomuto tvrzení nepředložila žalobkyně soudu žádný důkaz (standartně např. výplatní pásku nebo alespoň žádost o úvěr). Pokud tvrdí, že vycházela ze statistického modelu, pak soudu není jasné, jaké údaje do tohoto modelu ohledně osoby žalovaného zadala. Ze žádného z předložených důkazů totiž nevyplývá, jakého vzdělání žalovaný dosáhl, resp. v jakém oboru je vyučen a není tak zřejmé, z čeho by žalobkyně zjistila potenciální příjem žalovaného. Totéž se týká i předpokládaných výdajů žalovaného, kdy z žalobkyní předložených listin nebyly zjištěny žádné skutečnosti týkající se bytové nebo rodinné situace žalovaného (typ bydlení, rodinný stav, počet dětí apod.). Částečným výpisem z účtu žalovaného má soud za prokázané pouze to, že žalovaný je skutečně majitelem účtu, na který byla jistina úvěru zaslána. S ohledem na shora uvedené je smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a Ústavního soudu ČR (např. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Co se týče dílčího rozdílu, a to věty druhé a třetí § 87 odst. 1 ZoSÚ, dle nichž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k tomu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", OPR- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci § 86 a 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Přitom nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr, byť s odbornou péčí neposoudila jeho schopnost jako spotřebitele tento spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně již byla poučena soudem písemně před nařízením prvního jednání, aby svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokázala. To však učinila pouze zčásti a k nařízenému jednání se nedostavila. Nemohla tak být opětovně soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. S ohledem na shora uvedené je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 8. 2021 neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo na to, aby jí zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Z provedených důkazů přitom vyplývá, že žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku 2 982 Kč, přičemž žalobkyně žalovanému poskytla plnění bez právního důvodu ve výši 10 000 Kč. Bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu těchto částek, tj. 7 018 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného a ve vztahu k této částce má žalobkyně též právo na to, aby jí žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až poté, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o jeho splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve v předžalobní výzvě ze dne 22. 7. 2022, a to ve lhůtě do 30 dní. Výzva byla žalovanému podle podacího lístku odeslána dne 25. 7. 2022. Z pravidelného chodu věcí a ustanovení § 573 o. z. je možno očekávat, že zásilka obsahující takovou výzvu došla do sféry žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 28. 7. 2022. Dnem následujícím započala běžet třicetidenní lhůta pro zaplacení. Tato uplynula dne 29. 7. 2022. Ode dne 30. 8. 2022 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 7 018 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku I. co do částky 7 018 Kč a z ní plynoucích úroků z prodlení ode dne 30. 8. 2022 ve výši platné k uvedenému dni dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Ve zbylém rozsahu soud ve výroku II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 62,70 %: 37,30 % (tedy poměr úspěchu žalobkyně včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných do dne 20. 3. 2023 ve výši 7 603,47 Kč k celkové žalované částce včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných k datu vyhlášení rozsudku ve výši 12 046,77 Kč, přičemž neúspěšná byla žalobkyně ohledně částky 4 443,30 Kč). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení vyčíslená jako součet následujících položek:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé),","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalobkyně by tedy měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu v tomto sporu, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 572 Kč, která po započtení vzájemného úspěchu a neúspěchu (tj. 62,70 % - 37,30 %) představuje 25,40 % shora vyčíslených nákladů řízení žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě byla stanovena obecná dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2022 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 11 153 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 8. 2021. Výše úvěru činila 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí, avšak fakticky nastala až dne 11. 3. 2022, neboť žalovaný si termín splatnosti opakovaně prodloužil. Schválená výše úvěru byla odeslána dne 30. 8. 2021 na účet, který žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy (č.ú. [bankovní účet]). Ve smlouvě byl sjednán také poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy, k jeho úhradě. Žalovaná částka zahrnuje neuhrazenou jistinu ve výši 7 510 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek ze SMS servis v celkové výši 245 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 980 Kč, poplatek ze prodloužení splatnosti„ desetiprocentním odkladem“ ve výši 488 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 600 Kč.\n2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 1. 12. 2022, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalobkyně prověřila bonitu žalovaného jako spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, v jehož rámci je oddělením úvěrových rizik posuzována příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány informace od klienta o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, počet dětí apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně lustrovala žalovaného v registrech SOLUS (žádný závazek po splatnosti), NRKI (pozitivní vyhodnocení), ISIR a CEE (obojí bez záznamu). Svá tvrzení žalobkyně doložila částí výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben 2021, potvrzením o provedení ověření bonity klienta a úvěrovou zprávou.\n3. Z účasti u jednání se omluvila žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.\n4. Z úvěrové smlouvy ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že úvěr byl sjednán ve výši 10 000 Kč jako bezúročný, RPSN činila 48,3 %. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč, poplatek za desetiprocentní odklad ve výši 490 Kč, poplatek za korunový odklad ve výši 990 Kč a poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Výše splátky byla sjednána na částku 10 330 Kč se splatností dne 29. 9. 2021. Pro případ prodlení úvěrovaného bylo sjednáno, že je povinen uhradit účelně vynaložené náklady na upomínání, minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, max. 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, a to prostřednictvím SMS kódu, který žalovaný zadal na stránkách [webová adresa].\n5. Podrobnosti ohledně podmínek poskytnutí a splácení úvěru jsou specifikovány ve formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který není opatřen žádným podpisem (ani elektronickým).\n6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dosud na svůj dluh uhradil celkem částku 2 982 Kč.\n7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 30. 8. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 10 000 Kč.\n8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má již úvěr, jehož měsíční splátka činí 1 676 Kč a zbývající částka k doplacení činí 15 083 Kč.\n9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že vyplývá, že žalobkyně se na osobu žalovaného dotázala dne 30. 8. 2021 v registrech ISIR, SOLUS a CRIBIS (exekuce). Ani jednou databází žalovaný neprocházel, v registru NRKI zněla odpověď OK. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalovaného ve výši 25 000 Kč měsíčně uvedeného v žádosti. Žádnou žádost o úvěr však soudu nepředložila.\n10. Z částečného výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [obec] spořitelny za měsíc duben 2021 vyplývá, že konečný zůstatek činil - 50,36 Kč, přičemž na účet přišla pouze částka 5 000 Kč.\n11. Žalobkyně žalovanému dne 25. 7. 2022 odeslala předžalobní výzvu ke splacení celého úvěru v částce 11 153 Kč ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy (tj. ode dne 22. 7. 2022).\n12. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“) účinného od 1. 1. 2014. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n<i>13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i>\n<i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i>\n<i>15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i>\n<i>16. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i>\n<i>17. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i>\n<i>18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i>\n19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. neprokázala, že by tak učinila. Žalobkyně na výzvu soudu sice doplnila svá tvrzení ohledně úkonů, které učinila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, avšak ani po tomto doplnění není soudu zřejmé, proč při poskytnutí úvěru vycházela z příjmu žalovaného ve výši 22 000 Kč měsíčně. K tomuto tvrzení nepředložila žalobkyně soudu žádný důkaz (standartně např. výplatní pásku nebo alespoň žádost o úvěr). Pokud tvrdí, že vycházela ze statistického modelu, pak soudu není jasné, jaké údaje do tohoto modelu ohledně osoby žalovaného zadala. Ze žádného z předložených důkazů totiž nevyplývá, jakého vzdělání žalovaný dosáhl, resp. v jakém oboru je vyučen a není tak zřejmé, z čeho by žalobkyně zjistila potenciální příjem žalovaného. Totéž se týká i předpokládaných výdajů žalovaného, kdy z žalobkyní předložených listin nebyly zjištěny žádné skutečnosti týkající se bytové nebo rodinné situace žalovaného (typ bydlení, rodinný stav, počet dětí apod.). Částečným výpisem z účtu žalovaného má soud za prokázané pouze to, že žalovaný je skutečně majitelem účtu, na který byla jistina úvěru zaslána. S ohledem na shora uvedené je smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná.\n20. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a Ústavního soudu ČR (např. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Co se týče dílčího rozdílu, a to věty druhé a třetí § 87 odst. 1 ZoSÚ, dle nichž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k tomu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C [číslo], OPR- [právnická osoba] Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci § 86 a 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Přitom nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n21. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr, byť s odbornou péčí neposoudila jeho schopnost jako spotřebitele tento spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně již byla poučena soudem písemně před nařízením prvního jednání, aby svá tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokázala. To však učinila pouze zčásti a k nařízenému jednání se nedostavila. Nemohla tak být opětovně soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. S ohledem na shora uvedené je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 8. 2021 neplatná.\n22. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo na to, aby jí zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Z provedených důkazů přitom vyplývá, že žalovaný žalobkyni dosud uhradil částku 2 982 Kč, přičemž žalobkyně žalovanému poskytla plnění bez právního důvodu ve výši 10 000 Kč. Bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu těchto částek, tj. 7 018 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného a ve vztahu k této částce má žalobkyně též právo na to, aby jí žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.\n23. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až poté, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o jeho splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve v předžalobní výzvě ze dne 22. 7. 2022, a to ve lhůtě do 30 dní. Výzva byla žalovanému podle podacího lístku odeslána dne 25. 7. 2022. Z pravidelného chodu věcí a ustanovení § 573 o. z. je možno očekávat, že zásilka obsahující takovou výzvu došla do sféry žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 28. 7. 2022. Dnem následujícím započala běžet třicetidenní lhůta pro zaplacení. Tato uplynula dne 29. 7. 2022. Ode dne 30. 8. 2022 je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 7 018 Kč.\n24. Soud proto žalobě vyhověl ve výroku I. co do částky 7 018 Kč a z ní plynoucích úroků z prodlení ode dne 30. 8. 2022 ve výši platné k uvedenému dni dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.\n25. Ve zbylém rozsahu soud ve výroku II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.\n26. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci je 62,70 %: 37,30 % (tedy poměr úspěchu žalobkyně včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných do dne 20. 3. 2023 ve výši 7 603,47 Kč k celkové žalované částce včetně zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných k datu vyhlášení rozsudku ve výši 12 046,77 Kč, přičemž neúspěšná byla žalobkyně ohledně částky 4 443,30 Kč). V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení vyčíslená jako součet následujících položek:\n-) zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč,\n-) odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“) ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé),\n-) 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.\n27. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.\n28. Žalobkyně by tedy měla nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu v tomto sporu, přiznal soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 572 Kč, která po započtení vzájemného úspěchu a neúspěchu (tj. 62,70 % - 37,30 %) představuje 25,40 % shora vyčíslených nákladů řízení žalobkyně.\n29. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě byla stanovena obecná dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTR:2023:7.C.288.2022.1","publishedAt":"2023-05-18","decisionAt":"2023-03-20","caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":288,"year":2022,"pageNumber":39},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Petra","lastName":"Rutarová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSTR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení částky 11 153 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2399","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true}]}