{"uuid":"212db719-8018-44f6-bf6b-9d729b88201f","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivy Krejčířové a soudců JUDr. Ing. Daniela Bartoně a JUDr. Michala Ryšky ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený opatrovníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaného 1. proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. října 2025, č. j. 14 C 61/2025-72,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", o výměře 768 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", rod. dům, a pozemku parc. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", o výměře 790 m2, zahrada, vše zapsáno na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I.), a nařídil prodej těchto nemovitostí v dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, tedy žalobci připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 1. připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 2. připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 3. připadne 1/5 výtěžku a žalované 4. připadne 1/5 výtěžku (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně konstatoval, že o zrušení spoluvlastnictví žádají žalobce a žalovaná 4. a nemají zájem o to, aby nabyli předmětné nemovitosti či jejich část do výlučného vlastnictví. Tento zájem neprojevili ani žalovaný 1. či žalovaný 3., žalovaný 2. takovou možnost naznačil, nicméně obratem uvedl, že není v jeho schopnostech zaplatit vypořádací podíl odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce a žalované 4. Nebyly tak splněné podmínky pro rozdělení nemovitých věcí či jejich přikázání do výlučného vlastnictví některému ze spoluvlastníků. K námitkám žalovaného 1., resp. jeho opatrovníka, soud uvedl, že spoluvlastnictví nelze zrušit a vypořádat pouze ve dvou případech, a to, pokud je o to žádáno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Pro posouzení nevhodné doby jsou rozhodné objektivní poměry týkající se společné věci, pro újmu některého spoluvlastníka jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné podoby. V daném případě lze uvažovat pouze o druhém důvodu umožňujícím soudu zamítnutí žaloby, tedy, že by došlo k újmě některého ze spoluvlastníků. Pokud by soud shrnul důvody uváděné žalovaným 1., potažmo žalovaným 3., pak se jedná o důvody týkajících se jejich zdravotního stavu, nemožnosti jít bydlet jinam s ohledem na jejich vázanost na danou nemovitost, a nedostatek finančních prostředků zajistit si náhradní bydlení. Jediný důvod, proč by soud mohl uvažovat o zamítnutí žaloby, by byly zdravotní problémy žalovaného 1., potažmo žalovaného 3., a to problémy psychického rázu. Stěžejní pak je, že všechny uváděné zdravotní problémy jsou trvalého charakteru, bez možnosti viditelného zlepšení do budoucna (diagnóza žalovaného 1. neumožňuje jakékoliv výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu, stejně tak stav žalovaného 3., i když prozatím bez psychiatrické diagnózy, lze označit jako stavem stálým, trvalým). Zamítnutí žaloby by vedlo k absurdní situaci, kdy by došlo k „zakonzervování“ daného stavu na dlouhou dobu, neboť nelze předpokládat, že by se daná situace časem změnila a mohlo by dojít k opětovnému podání návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Z takto neměnného stavu by pak jednoznačně profitoval pouze žalovaný 1. a žalovaný 3., neboť do doby, kdy by oni byli spoluvlastníky dané nemovitosti, nebyl by dán prostor pro revizi původního rozhodnutí o zamítnutí žaloby. Jinými slovy, u skutečností, které vedou k zamítnutí žaloby, musí být objektivní předpoklad jejich možné změny, v důsledku, které by nastalá změna poměrů umožnila opětovné projednání požadavku na zrušení spoluvlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalovaný 1. prostřednictvím svého opatrovníka. Poukázal na to, že v jeho případě se jedná o velmi specifický případ, kdy by neměla základní lidská práva a lidská důstojnost znamenat méně než mechanicky hodnocená práva vlastnická. Žalobce nabyl svůj podíl na předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě, velmi dobře věděl, jaký je právní stav dané nemovitosti a s tímto vědomím se dražby zúčastnil. V popisované situaci se tak sám ocitl zcela dobrovolně, resp. sám ji vytvořil, když se svým rozhodnutím stal spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Žalovaný 1. prokázal svůj střídavý pobyt v psychiatrické nemocnici a v předmětné nemovitosti, kdy jinou možnost bydlení nemá a mít nemůže. V případě zrušení momentální ústavní léčby žalovaného 1., k čemuž může dojít ze dne na den, by žalovaný 1. neměl kam jít, opatrovník by ho neměl kam ubytovat, a navíc je na danou nemovitost vázán od narození. V případě potvrzení rozsudku soudu prvního stupně by se žalovaný 1. stal bezdomovcem. Opatrovník žalovaného 1. v tomto směru poukázal na § 2 odst. 1 a 3 občanského zákoníku. Žalovaný 3. v domě rovněž bydlí a projevují se u něj příznaky podobné poruchy jako u žalovaného 1., ač to není lékařsky doloženo. Na místě bydliště je rovněž zcela závislý, obec ho 20 let zaměstnává, v posledních letech smlouvou na dobu určitou na 6-7 měsíců v roce na údržbu zeleně a veřejných prostranství. V případě ztráty bydliště by se z něj rovněž stal bezdomovec a člověk bez práce. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako opatrovníka žalovaného 1. by potvrzení rozsudku soudu prvního stupně vytvořilo neřešitelnou situaci a v obci by se vyskytli minimálně dva bezdomovci. Zrušením spoluvlastnictví by minimálně dvě osoby přišly o faktické bydliště i institut trvalého pobytu. Žalovaný 1. má za to, že výpovědí starosty obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly prokázány velmi specifické okolnosti dané věci. Soud prvního stupně měl zamítnout žalobu z důvodu závažné újmy žalovaného 1. jakožto jednoho ze spoluvlastníků, a to pro jeho zdravotní stav, absolutní nemožnost jít bydlet jinam s ohledem na jeho psychickou vázanost na danou nemovitost a sídlo opatrovníka, a nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení. Za nesprávnou považuje žalovaný 1. úvahu soudu prvního stupně, že mu přitěžuje fakt, že je jeho stav trvalého charakteru bez možnosti zlepšení. To, že je žalovaný 1. na tom hůře by soud mělo vést více k tomu chránit jeho práva, a o to snadněji by měl identifikovat důvody pro zamítnutí návrhu. Je potřeba chránit právo žalovaného 1. na faktický domov, který zná. Žalobci navíc nic nebrání svůj spoluvlastnický podíl prodat. Žalovaný 1. navrhl, aby odvolací soud buď sám rozhodl tak, že návrh zamítne, nebo aby věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná 4. k odvolání uvedla, že plně souhlasí se závěry soudu prvního stupně. Zdůraznila, že nemovitosti nejsou v dobrém stavu, ani žalovaná 4. není ochotna dům opravovat. Obdobně její sourozenci nejsou schopni se o dům starat a udržovat jej v přijatelném stavu. Pokud by soud návrhu nevyhověl, oddálila by se pouze situace, že se dům stane neobyvatelným. Dle žalované 4. je prodej v zájmu všech spoluvlastníků. Žalovaná 4. navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce k odvolání uvedl, že neexistuje jediný důkaz, který by potvrzoval tvrzení o tom, že lze očekávat návrat žalovaného 1. do předmětné nemovitosti. Nijak ani nebylo prokázáno, že pokud by byl propuštěn z ústavní léčby, že by skutečně pobyt jinde nezvládl. Pokud by neměl kam jít, muselo by mu být nalezeno bydlení a návazná ambulantní péče. Pokud by to žalovaný 1. nezvládl sám, musel by vypomoci stát, jak je v jiných případech běžné. To samé platí i ve vztahu k žalovanému 3., který taktéž žádné důkazy ke svým tvrzeným zdravotním obtížím a tvrzené neschopnosti vyrovnat se se stěhováním z domu nepřinesl. Žalovaný 1. pak zcela pomíjí, že všichni spoluvlastníci dostanou za svůj podíl zaplaceno. Z výtěžku prodeje bude každý ze žalovaných moci zaplatit nájemní bydlení na mnoho let. Navíc pro osoby ve stavu popisovaném opatrovníkem je zde možnost čerpat příspěvek na bydlení a další dávky. Žalobce dále poukázal na to, že vypořádání spoluvlastnictví žádají dva z pěti spoluvlastníků a nebylo by spravedlivé, pokud by majetek výlučně užívali zbylí tři z pěti. Navíc i žalovaný 2. je v exekuci a je vydán příkaz na prodej jeho podílu, tedy ani stávající stav není dlouhodobě udržitelný. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný 2. k odvolání na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že si nejprve potřebuje dát do kupy své záležitosti (zaplatit své dluhy), a pak je ochoten podíl žalobce vykoupit, se sestrou by se rád domluvil na splátkách. Finanční prostředky na výkup podílů však žalovaný 2. nemá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaný 3. se k podanému odvolání písemně nevyjádřil a na jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nedostavil, ač byl řádně předvolán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud na úvod konstatuje, že rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl žalovaný 1. omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku a jako opatrovník mu byla jmenována ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rozsudek nabyl právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", doba pěti let tedy uplynula dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nicméně usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zahájeno řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalovaného 1. V souladu s § 59 odst. 2 větou druhou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), tak platí, že trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. V průběhu řízení před odvolacím soudem tak byl žalovaný 1. nadále omezen ve svéprávnosti a zastoupen opatrovníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Co se týče žalovaného 3., s ohledem na tvrzení opatrovníka žalovaného 1. uvedená v podaném odvolání, a i v průběhu řízení před soudem prvního stupně (že se u žalovaného 3. objevují příznaky podobné poruchy jako u žalovaného 1.), se odvolací soud zabýval tím, zda není v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. potřeba ustanovit žalovanému 3. opatrovníka. Ze spisu neplyne, že by zde tato potřeba byla, neboť žalovaný 3. se k žalobě písemně vyjádřil (podání na č. l. 39 spisu), byť mu toto vyjádření pomáhal sestavit starosta obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a na jednání před soudem prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalovaný 3. dostavil a byl schopen prezentovat své stanovisko v řízení. Ani z doložené lékařské zprávy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na č. l. 40 spisu) potřeba ustanovit opatrovníka neplyne. Na jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalovaný 3. bohužel nedostavil, nicméně jeho bratr ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (žalovaný 2.), který s ním žije v jednom domě, odvolacímu soudu sdělil, že se žalovaný 3. sám o sebe postará, své záležitosti si vyřizuje sám, umí hospodařit s penězi, má řidičský průkaz (po obci jezdí s obecním vozidlem) a rozumí, co je předmětem tohoto řízení. Odvolací soud rovněž u Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ověřil, že ve vztahu k žalovanému 3. není vedeno žádné opatrovnické řízení (viz úřední záznam na č. l. 104 spisu). S ohledem na uvedené odvolací soud uzavírá, že neshledal, že by zde byla potřeba ustanovit žalovanému 3. pro řízení opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce 2. téhož paragrafu každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Judikatura Nejvyššího soudu se již podrobně zabývala důvody pro zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Poukázat je v tomto směru potřeba zejména na rozsudek ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014, a na něj navazující rozsudek ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2135/2016. Z této judikatury plyne, že se jednak jedná o dva důvody upravené v § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (tedy že je o zrušení spoluvlastnictví žádáno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků) a dále o možné zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva ze strany žalobce (§ 8 občanského zákoníku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Tato judikatura je dále ustálena v tom, že v poměrech § 1140 odst. 2 občanského zákoníku jsou pro posouzení nevhodné doby k požadavku na zrušení spoluvlastnictví rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků), zatímco pro újmu některého spoluvlastníka (spoluvlastníků) jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné povahy. Judikatura zde tedy opakovaně zdůrazňuje požadavek přechodné povahy překážek bránících zrušení spoluvlastnictví. Konkrétně lze citovat např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 5159/2014, kde je uvedeno následující: „námitky proti oddělení ze spoluvlastnictví či proti jeho zrušení se musejí vztahovat ke skutečnostem, pro něž se momentálně (dočasně) jeví „pro tentokrát“ namístě nevyhovět oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení spoluvlastnictví. Dojde-li však ke změně okolností, pro které by došlo k zamítnutí žaloby (například překážka zcela odpadne), nebude původní zamítavé rozhodnutí bránit novému projednání věci. Musí tak jít o skutečnosti, u kterých je dán objektivní předpoklad jejich možné změny, v důsledku které by nastalá změna poměrů umožnila opětovné projednání požadavku na zrušení spoluvlastnictví.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve vztahu k zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva zmiňovaná judikatura uvádí, že za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nadto nutno vždy nahlížet primárně také z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) se zákonem stanovenými výjimkami reflektujícími toliko dočasné okolnosti (§ 1140 odst. 2 o. z.), z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitostí zcela výjimečnou (rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2135/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V případě řešeném v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 Nejvyšší soud dále konstatoval, že žalovaným uváděné okolnosti (vyšší věk, zdravotní stav a úzké citové vazby na dům), nejsou okolnostmi dočasného charakteru, nýbrž naopak charakteru trvalého, u nichž z objektivních důvodů nelze očekávat žádné změny. V tomto směru odvolací soud poukazuje na to, že v daném případě byl žalovaný vysokého věku (71 let), který byl spojen s nepříznivým zdravotním stavem, kdy byl prakticky invalidní, trpěl cukrovkou a chodit byl schopen jen za pomoci francouzských holí. V této věci přitom Nejvyšší soud neshledal existenci žádného z důvodů pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 pak byl Nejvyšším soudem řešen případ 60letého žalovaného, který v nemovitostech ve spoluvlastnictví bydlel od dětství a v době rozhodování je užíval s těhotnou družkou a dvěma nezletilými dětmi, přičemž všichni byli odkázáni na příjem 12 000 až 13 000 Kč měsíčně, a do spoluvlastnictví se žalobcem se žalovaný dostal vlivem dluhů svého bratra. Ani v daném případě Nejvyšší soud neshledal existenci žádného z důvodů pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V dané věci Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval následující: „Jakkoliv je v dané věci zřetelný citlivý sociální aspekt spočívající v řešení otázky spojené s uspokojováním potřeby bydlení žalovaného a jeho rodiny, dovolací soud připomíná, že posuzování těchto otázek je imanentní záležitostí vždy při zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, přičemž prvorepubliková judikatura, kterou dovolací soud akceptuje, vycházela výslovně z toho, že prodeji společné nemovitosti není na závadu ani to, že spoluvlastník „pozbude bytu a že za bytové tísně nebude s to, by si opatřil nový byt“ (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 17. 2. 1931, sp. zn. Rv II 31/30, publikované pod č. 10 550/1931 ve Vážného sbírce). Spoluvlastnickému vztahu je ostatně imanentní i to, že každý ze spoluvlastníků musí – a to zvláště v případě neshod – počítat s tím, že jiný ze spoluvlastníků využije svého práva a podá žalobu na zrušení spoluvlastnictví u soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2903/2015, dostupném na www.nsoud.cz, z hlediska dobrých mravů, resp. zneužití práva, poukázal na skutečnost, že koupě podílu na nemovitostech představuje realizaci práva nabývat majetek s tím, že právě zrušení spoluvlastnictví soudem představuje institut, který chrání práva všech spoluvlastníků a zajišťuje spravedlivé vypořádání vztahů ke společné věci. Samotné nabytí podílu v exekuční dražbě za nižší cenu nelze klást k tíži nabyvatele, neboť skutečnost, že se v dražbě nenašel zájemce, který by nabídl vyšší cenu než nabyvatel, nezakládá okolnost negativně přičitatelnou nabyvateli. S přihlédnutím ke všem skutečnostem uvažovaným odvolacím soudem pak dovolací soud uzavírá, že nejsou dány okolnosti, které by v dané věci podle obsahu spisu umožňovaly přijetí závěru, že ze strany žalobce je právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví právem představujícím svým výkonem zjevné zneužití práva, neboť samotný dopad důsledků zrušení a vypořádání spoluvlastnictví do poměrů žalovaného (což je ostatně podstata každého zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) bez dalšího zjevným zneužitím práva žalobce evidentně není. Na tom nic nemění ani okolnost, jestliže by nabytí podílu na nemovitostech ze strany žalobce nebylo primárně motivováno realizací práva spoluvlastníka nemovitosti užívat, ale bylo založeno ekonomickou úvahou směřující k odkupu podílu druhého spoluvlastníka nebo naopak k nabídce prodeje nabytého spoluvlastnického podílu se závěrem, že v případě absence dohody o nabytí nebo prodeje podílu bude situace řešena uplatněným požadavkem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Zamítnutí žaloby z důvodů uvažovaných odvolacím soudem, tj. z důvodů zjevně trvalé povahy, by pro žalobce fakticky znamenalo trvalou nemožnost domáhat se likvidace spoluvlastnického vztahu, neboť podle obsahu spisu nelze usuzovat na reálný předpoklad změny v poměrech na straně žalovaného.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. S ohledem na výše citovanou judikaturu je zcela zjevné, že důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nejsou dány ani v projednávané věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. První důvod pro zamítnutí žaloby dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (o zrušení spoluvlastnictví je žádáno v nevhodnou dobu) ve věci zcela zjevně dán není, neboť by se muselo jednat o přechodné objektivní poměry týkající se společné věci (nikoliv osobní poměry spoluvlastníků), a nic takového není ani tvrzeno a ani z dokazování neplyne.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Co se týče druhého důvodu pro zamítnutí žaloby dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (o zrušení spoluvlastnictví je žádáno k újmě některého ze spoluvlastníků), judikatura opakovaně zdůrazňuje požadavek přechodné povahy překážek bránících zrušení spoluvlastnictví. Skutečnosti uváděné opatrovníkem žalovaného 1. ve vztahu k žalovanému 1. (nepříznivý zdravotní stav – omezení ve svéprávnosti a opakovaná hospitalizace v psychiatrické nemocnici; nemožnost jít bydlet jinam po případném propuštění z psychiatrické nemocnice; vázanost na danou nemovitost od narození; nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení) a ve vztahu k žalovanému 3. (objevující se příznaky podobné psychické poruchy jako u žalovaného 1. byť bez lékařského nálezu; vázanost na danou nemovitost/obec – i v souvislosti se zaměstnáním pro obec; špatná finanční gramotnost, nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení) však jsou zcela zjevně trvalé povahy (není dán objektivní předpoklad jejich možné změny), a tudíž nemohou být důvodem pro zamítnutí žaloby v této věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalovaného 1. odvolací soud dodává, že dle rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaný 1. trpí trvalou duševní poruchou, a to paranoidní schizofrenií, která se projevuje trvalou poruchou vnímání, myšlení a jednání. Vlivem dlouhodobě neléčeného průběhu došlo k tzv. postprocesuálnímu defektu osobnosti aktuálně do středního pásma lehké mentální retardace. V rozsudku je dále uvedeno, že dle znalkyně nelze zlepšení stavu žalovaného 1. očekávat, spíše bude docházet k postupnému zhoršování stavu, ve smyslu zhoršení soběstačnosti a možnosti vyřizovat si své záležitosti. V aktuální lékařské zprávě, kterou odvolací soud provedl k důkazu (na č. l. 107 spisu), je uvedeno, že v průběhu hospitalizace „došlo ke zklidnění, přetrvává halucinatorní produkce. Spolupráce však nadále omezena, verbální kontakt málo výtěžný. (…) Pacient neprojevuje zájem o dění mimo oddělení, do aktivit na oddělení se nezapojuje, je výrazně pasivní. Od poslední hospitalizace se zdravotní stav jeví zhoršen, prohloubil se procesuální defekt a dlouhodobě dominuje negativní symptomatika při probíhajícím psychotickém onemocnění. Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že trvají důvody k omezení svéprávnosti.“ Z uvedeného je zcela zjevné, že nepříznivý zdravotní stav žalovaného 1. je trvalé povahy. Je vůbec otázkou, zda lze očekávat propuštění žalovaného 1. z ústavní léčby a jeho návrat do předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K argumentu nedostatku finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení u žalovaného 1. a žalovaného 3. odvolací soud dodává, že dle sdělení zástupkyně opatrovníka na jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" má žalovaný 1. v současnosti k dispozici finanční částku cca 700 000 Kč. Po prodeji předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě navíc jak žalovaný 1. tak žalovaný 3. za svůj podíl získají částku v řádu statisíců, která by měla dostačovat k zajištění nájemního bydlení na delší dobu. Zbývá pak opětovně odkázat na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, z níž plyne, že řešení otázky uspokojování potřeby bydlení je imanentní záležitostí vždy při zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, přičemž prvorepubliková judikatura akceptovaná Nejvyšším soudem vycházela výslovně z toho, že prodeji společné nemovitosti není na závadu ani to, že spoluvlastník „pozbude bytu a že za bytové tísně nebude s to, by si opatřil byt nový“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud pak v projednávané věci neshledal důvody ani pro zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva. V projednávané věci nic nesvědčí tomu, že by podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze strany žalobce bylo možno považovat za výkon práva v rozporu s jeho účelem (viz judikatura v odstavci 17. tohoto rozsudku). Skutečnost, že žalobce nabyl podíl na předmětných nemovitostech v exekuční dražbě představuje v souladu s výše citovanou judikaturou realizaci jeho práva nabývat majetek a ani to, že tak pravděpodobně učinil na základě ekonomické úvahy (s vidinou zisku v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), neznamená, že by následné podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo možno považovat za zjevné zneužití práva (viz judikatura citovaná v odstavci 19. tohoto rozsudku). Zbývá dodat, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví požaduje nejen žalobce, ale i žalovaná 4., která je sestrou žalovaných 1., 2. a 3.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Jelikož v projednávané věci nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zabýval se odvolací soud zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví dle § 1144 a násl. občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Co se týče reálného rozdělení společné věci (vertikálně), přítomní účastníci na jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" shodně uvedli, že toto u předmětných nemovitostí není technicky možné. Rovněž z popisu nemovitostí ve znaleckém posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na č. l. 6 spisu) a z připojených fotografií je zjevné, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí (rodinný dům nepravidelného tvaru s garáží, dalšími vedlejšími stavbami a se zahradou) není technický možné (a to platí zvlášť za situace, kdy je zde 5 spoluvlastníků).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Rozdělení rodinného domu na jednotky rovněž nepřipadá v úvahu, neboť společné části domu a pozemky by v takovém případě zůstaly v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobce ani žalovaná 4. však v podílovém spoluvlastnictví s ostatními účastníky zjevně zůstat nechtějí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům dle § 1147 věty první občanského zákoníku v projednávané věci rovněž není možné. Žalobce ani žalovaná 4. o společné nemovitosti nemají zájem a ve spoluvlastnictví zůstat nechtějí. Žalovaný 1. pak prostřednictvím svého opatrovníka zastoupeného advokátem na jednání odvolacího soudu sdělil, že o přikázání 2 podílů (žalobce a žalované 4.) do svého vlastnictví rovněž nemá zájem, neboť není schopen za tyto podíly zaplatit přiměřenou náhradu. Žalovaný 2. by sice o přikázání podílů žalobce a žalované 4. do svého vlastnictví zájem měl, nemá však finanční prostředky na zaplacení přiměřené náhrady (jak vyplynulo z vyjádření žalovaného 2. na jednání odvolacího soudu). V tomto směru odvolací soud pro úplnost rovněž poukazuje na skutečnost, že podíl žalovaného 2. na předmětných nemovitostech je zatížen dvěma exekucemi a byly vydány exekuční příkazy k prodeji tohoto spoluvlastnického podílu (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 60 spisu). Co se týče žalovaného 3., tento na jednání soudu prvního stupně na dotaz uvedl, že by neměl dostatek finančních prostředků na vyplacení podílů žalobce a žalované 4. Jednání odvolacího soudu se žalovaný 3. nezúčastnil. S ohledem na uvedené odvolací soud uzavírá, že přikázání předmětných nemovitostí za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům dle § 1147 věty první občanského zákoníku není možné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. V projednávané věci tak nelze o vypořádání spoluvlastnictví účastníků rozhodnout jinak, než v souladu s § 1147 větou druhou občanského zákoníku nařídit prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje se rozdělí mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23, platí, že „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ V projednávané věci žaloba zamítnuta nebyla a odvolací soud ani neshledal žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. , číslo, , o výměře 768 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , , číslo, , rod. dům, a pozemku parc. , číslo, , o výměře 790 m2, zahrada, vše zapsáno na LV , číslo, , vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , obec a katastrální území , adresa,  (výrok I.), a nařídil prodej těchto nemovitostí v dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, tedy žalobci připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 1. připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 2. připadne 1/5 výtěžku, žalovanému 3. připadne 1/5 výtěžku a žalované 4. připadne 1/5 výtěžku (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Soud prvního stupně konstatoval, že o zrušení spoluvlastnictví žádají žalobce a žalovaná 4. a nemají zájem o to, aby nabyli předmětné nemovitosti či jejich část do výlučného vlastnictví. Tento zájem neprojevili ani žalovaný 1. či žalovaný 3., žalovaný 2. takovou možnost naznačil, nicméně obratem uvedl, že není v jeho schopnostech zaplatit vypořádací podíl odpovídající spoluvlastnickému podílu žalobce a žalované 4. Nebyly tak splněné podmínky pro rozdělení nemovitých věcí či jejich přikázání do výlučného vlastnictví některému ze spoluvlastníků. K námitkám žalovaného 1., resp. jeho opatrovníka, soud uvedl, že spoluvlastnictví nelze zrušit a vypořádat pouze ve dvou případech, a to, pokud je o to žádáno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Pro posouzení nevhodné doby jsou rozhodné objektivní poměry týkající se společné věci, pro újmu některého spoluvlastníka jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné podoby. V daném případě lze uvažovat pouze o druhém důvodu umožňujícím soudu zamítnutí žaloby, tedy, že by došlo k újmě některého ze spoluvlastníků. Pokud by soud shrnul důvody uváděné žalovaným 1., potažmo žalovaným 3., pak se jedná o důvody týkajících se jejich zdravotního stavu, nemožnosti jít bydlet jinam s ohledem na jejich vázanost na danou nemovitost, a nedostatek finančních prostředků zajistit si náhradní bydlení. Jediný důvod, proč by soud mohl uvažovat o zamítnutí žaloby, by byly zdravotní problémy žalovaného 1., potažmo žalovaného 3., a to problémy psychického rázu. Stěžejní pak je, že všechny uváděné zdravotní problémy jsou trvalého charakteru, bez možnosti viditelného zlepšení do budoucna (diagnóza žalovaného 1. neumožňuje jakékoliv výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu, stejně tak stav žalovaného 3., i když prozatím bez psychiatrické diagnózy, lze označit jako stavem stálým, trvalým). Zamítnutí žaloby by vedlo k absurdní situaci, kdy by došlo k „zakonzervování“ daného stavu na dlouhou dobu, neboť nelze předpokládat, že by se daná situace časem změnila a mohlo by dojít k opětovnému podání návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Z takto neměnného stavu by pak jednoznačně profitoval pouze žalovaný 1. a žalovaný 3., neboť do doby, kdy by oni byli spoluvlastníky dané nemovitosti, nebyl by dán prostor pro revizi původního rozhodnutí o zamítnutí žaloby. Jinými slovy, u skutečností, které vedou k zamítnutí žaloby, musí být objektivní předpoklad jejich možné změny, v důsledku, které by nastalá změna poměrů umožnila opětovné projednání požadavku na zrušení spoluvlastnictví.3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalovaný 1. prostřednictvím svého opatrovníka. Poukázal na to, že v jeho případě se jedná o velmi specifický případ, kdy by neměla základní lidská práva a lidská důstojnost znamenat méně než mechanicky hodnocená práva vlastnická. Žalobce nabyl svůj podíl na předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě, velmi dobře věděl, jaký je právní stav dané nemovitosti a s tímto vědomím se dražby zúčastnil. V popisované situaci se tak sám ocitl zcela dobrovolně, resp. sám ji vytvořil, když se svým rozhodnutím stal spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Žalovaný 1. prokázal svůj střídavý pobyt v psychiatrické nemocnici a v předmětné nemovitosti, kdy jinou možnost bydlení nemá a mít nemůže. V případě zrušení momentální ústavní léčby žalovaného 1., k čemuž může dojít ze dne na den, by žalovaný 1. neměl kam jít, opatrovník by ho neměl kam ubytovat, a navíc je na danou nemovitost vázán od narození. V případě potvrzení rozsudku soudu prvního stupně by se žalovaný 1. stal bezdomovcem. Opatrovník žalovaného 1. v tomto směru poukázal na § 2 odst. 1 a 3 občanského zákoníku. Žalovaný 3. v domě rovněž bydlí a projevují se u něj příznaky podobné poruchy jako u žalovaného 1., ač to není lékařsky doloženo. Na místě bydliště je rovněž zcela závislý, obec ho 20 let zaměstnává, v posledních letech smlouvou na dobu určitou na 6-7 měsíců v roce na údržbu zeleně a veřejných prostranství. V případě ztráty bydliště by se z něj rovněž stal bezdomovec a člověk bez práce. , právnická osoba,  jako opatrovníka žalovaného 1. by potvrzení rozsudku soudu prvního stupně vytvořilo neřešitelnou situaci a v obci by se vyskytli minimálně dva bezdomovci. Zrušením spoluvlastnictví by minimálně dvě osoby přišly o faktické bydliště i institut trvalého pobytu. Žalovaný 1. má za to, že výpovědí starosty obce , adresa,  , tituly před jménem,  , jméno FO,  byly prokázány velmi specifické okolnosti dané věci. Soud prvního stupně měl zamítnout žalobu z důvodu závažné újmy žalovaného 1. jakožto jednoho ze spoluvlastníků, a to pro jeho zdravotní stav, absolutní nemožnost jít bydlet jinam s ohledem na jeho psychickou vázanost na danou nemovitost a sídlo opatrovníka, a nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení. Za nesprávnou považuje žalovaný 1. úvahu soudu prvního stupně, že mu přitěžuje fakt, že je jeho stav trvalého charakteru bez možnosti zlepšení. To, že je žalovaný 1. na tom hůře by soud mělo vést více k tomu chránit jeho práva, a o to snadněji by měl identifikovat důvody pro zamítnutí návrhu. Je potřeba chránit právo žalovaného 1. na faktický domov, který zná. Žalobci navíc nic nebrání svůj spoluvlastnický podíl prodat. Žalovaný 1. navrhl, aby odvolací soud buď sám rozhodl tak, že návrh zamítne, nebo aby věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.4. Žalovaná 4. k odvolání uvedla, že plně souhlasí se závěry soudu prvního stupně. Zdůraznila, že nemovitosti nejsou v dobrém stavu, ani žalovaná 4. není ochotna dům opravovat. Obdobně její sourozenci nejsou schopni se o dům starat a udržovat jej v přijatelném stavu. Pokud by soud návrhu nevyhověl, oddálila by se pouze situace, že se dům stane neobyvatelným. Dle žalované 4. je prodej v zájmu všech spoluvlastníků. Žalovaná 4. navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.5. Žalobce k odvolání uvedl, že neexistuje jediný důkaz, který by potvrzoval tvrzení o tom, že lze očekávat návrat žalovaného 1. do předmětné nemovitosti. Nijak ani nebylo prokázáno, že pokud by byl propuštěn z ústavní léčby, že by skutečně pobyt jinde nezvládl. Pokud by neměl kam jít, muselo by mu být nalezeno bydlení a návazná ambulantní péče. Pokud by to žalovaný 1. nezvládl sám, musel by vypomoci stát, jak je v jiných případech běžné. To samé platí i ve vztahu k žalovanému 3., který taktéž žádné důkazy ke svým tvrzeným zdravotním obtížím a tvrzené neschopnosti vyrovnat se se stěhováním z domu nepřinesl. Žalovaný 1. pak zcela pomíjí, že všichni spoluvlastníci dostanou za svůj podíl zaplaceno. Z výtěžku prodeje bude každý ze žalovaných moci zaplatit nájemní bydlení na mnoho let. Navíc pro osoby ve stavu popisovaném opatrovníkem je zde možnost čerpat příspěvek na bydlení a další dávky. Žalobce dále poukázal na to, že vypořádání spoluvlastnictví žádají dva z pěti spoluvlastníků a nebylo by spravedlivé, pokud by majetek výlučně užívali zbylí tři z pěti. Navíc i žalovaný 2. je v exekuci a je vydán příkaz na prodej jeho podílu, tedy ani stávající stav není dlouhodobě udržitelný. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.6. Žalovaný 2. k odvolání na jednání dne , datum,  uvedl, že si nejprve potřebuje dát do kupy své záležitosti (zaplatit své dluhy), a pak je ochoten podíl žalobce vykoupit, se sestrou by se rád domluvil na splátkách. Finanční prostředky na výkup podílů však žalovaný 2. nemá.7. Žalovaný 3. se k podanému odvolání písemně nevyjádřil a na jednání odvolacího soudu dne , datum,  se nedostavil, ač byl řádně předvolán.8. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud na úvod konstatuje, že rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, , , číslo jednací, , byl žalovaný 1. omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let od právní moci tohoto rozsudku a jako opatrovník mu byla jmenována , právnická osoba, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , doba pěti let tedy uplynula dnem , datum, . Nicméně usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, , , číslo jednací,  bylo zahájeno řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalovaného 1. V souladu s § 59 odst. 2 větou druhou zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), tak platí, že trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. V průběhu řízení před odvolacím soudem tak byl žalovaný 1. nadále omezen ve svéprávnosti a zastoupen opatrovníkem , právnická osoba10. Co se týče žalovaného 3., s ohledem na tvrzení opatrovníka žalovaného 1. uvedená v podaném odvolání, a i v průběhu řízení před soudem prvního stupně (že se u žalovaného 3. objevují příznaky podobné poruchy jako u žalovaného 1.), se odvolací soud zabýval tím, zda není v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. potřeba ustanovit žalovanému 3. opatrovníka. Ze spisu neplyne, že by zde tato potřeba byla, neboť žalovaný 3. se k žalobě písemně vyjádřil (podání na č. l. 39 spisu), byť mu toto vyjádření pomáhal sestavit starosta obce , adresa, , a na jednání před soudem prvního stupně dne , datum,  se žalovaný 3. dostavil a byl schopen prezentovat své stanovisko v řízení. Ani z doložené lékařské zprávy ze dne , datum,  (na č. l. 40 spisu) potřeba ustanovit opatrovníka neplyne. Na jednání odvolacího soudu dne , datum,  se žalovaný 3. bohužel nedostavil, nicméně jeho bratr , jméno FO,  (žalovaný 2.), který s ním žije v jednom domě, odvolacímu soudu sdělil, že se žalovaný 3. sám o sebe postará, své záležitosti si vyřizuje sám, umí hospodařit s penězi, má řidičský průkaz (po obci jezdí s obecním vozidlem) a rozumí, co je předmětem tohoto řízení. Odvolací soud rovněž u Okresního soudu ve , adresa,  ověřil, že ve vztahu k žalovanému 3. není vedeno žádné opatrovnické řízení (viz úřední záznam na č. l. 104 spisu). S ohledem na uvedené odvolací soud uzavírá, že neshledal, že by zde byla potřeba ustanovit žalovanému 3. pro řízení opatrovníka dle § 29 odst. 3 o. s. ř.11. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce 2. téhož paragrafu každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.12. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.13. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.14. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.15. Judikatura Nejvyššího soudu se již podrobně zabývala důvody pro zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Poukázat je v tomto směru potřeba zejména na rozsudek ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014, a na něj navazující rozsudek ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2135/2016. Z této judikatury plyne, že se jednak jedná o dva důvody upravené v § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (tedy že je o zrušení spoluvlastnictví žádáno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků) a dále o možné zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva ze strany žalobce (§ 8 občanského zákoníku).16. Tato judikatura je dále ustálena v tom, že v poměrech § 1140 odst. 2 občanského zákoníku jsou pro posouzení nevhodné doby k požadavku na zrušení spoluvlastnictví rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků), zatímco pro újmu některého spoluvlastníka (spoluvlastníků) jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné povahy. Judikatura zde tedy opakovaně zdůrazňuje požadavek přechodné povahy překážek bránících zrušení spoluvlastnictví. Konkrétně lze citovat např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 5159/2014, kde je uvedeno následující: „námitky proti oddělení ze spoluvlastnictví či proti jeho zrušení se musejí vztahovat ke skutečnostem, pro něž se momentálně (dočasně) jeví „pro tentokrát“ namístě nevyhovět oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení spoluvlastnictví. Dojde-li však ke změně okolností, pro které by došlo k zamítnutí žaloby (například překážka zcela odpadne), nebude původní zamítavé rozhodnutí bránit novému projednání věci. Musí tak jít o skutečnosti, u kterých je dán objektivní předpoklad jejich možné změny, v důsledku které by nastalá změna poměrů umožnila opětovné projednání požadavku na zrušení spoluvlastnictví.“17. Ve vztahu k zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva zmiňovaná judikatura uvádí, že za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nadto nutno vždy nahlížet primárně také z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) se zákonem stanovenými výjimkami reflektujícími toliko dočasné okolnosti (§ 1140 odst. 2 o. z.), z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitostí zcela výjimečnou (rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2135/2016).18. V případě řešeném v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 Nejvyšší soud dále konstatoval, že žalovaným uváděné okolnosti (vyšší věk, zdravotní stav a úzké citové vazby na dům), nejsou okolnostmi dočasného charakteru, nýbrž naopak charakteru trvalého, u nichž z objektivních důvodů nelze očekávat žádné změny. V tomto směru odvolací soud poukazuje na to, že v daném případě byl žalovaný vysokého věku (71 let), který byl spojen s nepříznivým zdravotním stavem, kdy byl prakticky invalidní, trpěl cukrovkou a chodit byl schopen jen za pomoci francouzských holí. V této věci přitom Nejvyšší soud neshledal existenci žádného z důvodů pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.19. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2135/2016 pak byl Nejvyšším soudem řešen případ 60letého žalovaného, který v nemovitostech ve spoluvlastnictví bydlel od dětství a v době rozhodování je užíval s těhotnou družkou a dvěma nezletilými dětmi, přičemž všichni byli odkázáni na příjem 12 000 až 13 000 Kč měsíčně, a do spoluvlastnictví se žalobcem se žalovaný dostal vlivem dluhů svého bratra. Ani v daném případě Nejvyšší soud neshledal existenci žádného z důvodů pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V dané věci Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval následující: „Jakkoliv je v dané věci zřetelný citlivý sociální aspekt spočívající v řešení otázky spojené s uspokojováním potřeby bydlení žalovaného a jeho rodiny, dovolací soud připomíná, že posuzování těchto otázek je imanentní záležitostí vždy při zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, přičemž prvorepubliková judikatura, kterou dovolací soud akceptuje, vycházela výslovně z toho, že prodeji společné nemovitosti není na závadu ani to, že spoluvlastník „pozbude bytu a že za bytové tísně nebude s to, by si opatřil nový byt“ (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 17. 2. 1931, sp. zn. Rv II 31/30, publikované pod č. 10 550/1931 ve Vážného sbírce). Spoluvlastnickému vztahu je ostatně imanentní i to, že každý ze spoluvlastníků musí – a to zvláště v případě neshod – počítat s tím, že jiný ze spoluvlastníků využije svého práva a podá žalobu na zrušení spoluvlastnictví u soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2903/2015, dostupném na www.nsoud.cz, z hlediska dobrých mravů, resp. zneužití práva, poukázal na skutečnost, že koupě podílu na nemovitostech představuje realizaci práva nabývat majetek s tím, že právě zrušení spoluvlastnictví soudem představuje institut, který chrání práva všech spoluvlastníků a zajišťuje spravedlivé vypořádání vztahů ke společné věci. Samotné nabytí podílu v exekuční dražbě za nižší cenu nelze klást k tíži nabyvatele, neboť skutečnost, že se v dražbě nenašel zájemce, který by nabídl vyšší cenu než nabyvatel, nezakládá okolnost negativně přičitatelnou nabyvateli. S přihlédnutím ke všem skutečnostem uvažovaným odvolacím soudem pak dovolací soud uzavírá, že nejsou dány okolnosti, které by v dané věci podle obsahu spisu umožňovaly přijetí závěru, že ze strany žalobce je právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví právem představujícím svým výkonem zjevné zneužití práva, neboť samotný dopad důsledků zrušení a vypořádání spoluvlastnictví do poměrů žalovaného (což je ostatně podstata každého zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) bez dalšího zjevným zneužitím práva žalobce evidentně není. Na tom nic nemění ani okolnost, jestliže by nabytí podílu na nemovitostech ze strany žalobce nebylo primárně motivováno realizací práva spoluvlastníka nemovitosti užívat, ale bylo založeno ekonomickou úvahou směřující k odkupu podílu druhého spoluvlastníka nebo naopak k nabídce prodeje nabytého spoluvlastnického podílu se závěrem, že v případě absence dohody o nabytí nebo prodeje podílu bude situace řešena uplatněným požadavkem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Zamítnutí žaloby z důvodů uvažovaných odvolacím soudem, tj. z důvodů zjevně trvalé povahy, by pro žalobce fakticky znamenalo trvalou nemožnost domáhat se likvidace spoluvlastnického vztahu, neboť podle obsahu spisu nelze usuzovat na reálný předpoklad změny v poměrech na straně žalovaného.“20. S ohledem na výše citovanou judikaturu je zcela zjevné, že důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nejsou dány ani v projednávané věci.21. První důvod pro zamítnutí žaloby dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (o zrušení spoluvlastnictví je žádáno v nevhodnou dobu) ve věci zcela zjevně dán není, neboť by se muselo jednat o přechodné objektivní poměry týkající se společné věci (nikoliv osobní poměry spoluvlastníků), a nic takového není ani tvrzeno a ani z dokazování neplyne.22. Co se týče druhého důvodu pro zamítnutí žaloby dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku (o zrušení spoluvlastnictví je žádáno k újmě některého ze spoluvlastníků), judikatura opakovaně zdůrazňuje požadavek přechodné povahy překážek bránících zrušení spoluvlastnictví. Skutečnosti uváděné opatrovníkem žalovaného 1. ve vztahu k žalovanému 1. (nepříznivý zdravotní stav – omezení ve svéprávnosti a opakovaná hospitalizace v psychiatrické nemocnici; nemožnost jít bydlet jinam po případném propuštění z psychiatrické nemocnice; vázanost na danou nemovitost od narození; nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení) a ve vztahu k žalovanému 3. (objevující se příznaky podobné psychické poruchy jako u žalovaného 1. byť bez lékařského nálezu; vázanost na danou nemovitost/obec – i v souvislosti se zaměstnáním pro obec; špatná finanční gramotnost, nedostatek finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení) však jsou zcela zjevně trvalé povahy (není dán objektivní předpoklad jejich možné změny), a tudíž nemohou být důvodem pro zamítnutí žaloby v této věci.23. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalovaného 1. odvolací soud dodává, že dle rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne , datum, , , číslo jednací, , žalovaný 1. trpí trvalou duševní poruchou, a to paranoidní schizofrenií, která se projevuje trvalou poruchou vnímání, myšlení a jednání. Vlivem dlouhodobě neléčeného průběhu došlo k tzv. postprocesuálnímu defektu osobnosti aktuálně do středního pásma lehké mentální retardace. V rozsudku je dále uvedeno, že dle znalkyně nelze zlepšení stavu žalovaného 1. očekávat, spíše bude docházet k postupnému zhoršování stavu, ve smyslu zhoršení soběstačnosti a možnosti vyřizovat si své záležitosti. V aktuální lékařské zprávě, kterou odvolací soud provedl k důkazu (na č. l. 107 spisu), je uvedeno, že v průběhu hospitalizace „došlo ke zklidnění, přetrvává halucinatorní produkce. Spolupráce však nadále omezena, verbální kontakt málo výtěžný. (…) Pacient neprojevuje zájem o dění mimo oddělení, do aktivit na oddělení se nezapojuje, je výrazně pasivní. Od poslední hospitalizace se zdravotní stav jeví zhoršen, prohloubil se procesuální defekt a dlouhodobě dominuje negativní symptomatika při probíhajícím psychotickém onemocnění. Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že trvají důvody k omezení svéprávnosti.“ Z uvedeného je zcela zjevné, že nepříznivý zdravotní stav žalovaného 1. je trvalé povahy. Je vůbec otázkou, zda lze očekávat propuštění žalovaného 1. z ústavní léčby a jeho návrat do předmětné nemovitosti ve spoluvlastnictví účastníků.24. K argumentu nedostatku finančních prostředků k zajištění si náhradního bydlení u žalovaného 1. a žalovaného 3. odvolací soud dodává, že dle sdělení zástupkyně opatrovníka na jednání odvolacího soudu dne , datum,  má žalovaný 1. v současnosti k dispozici finanční částku cca 700 000 Kč. Po prodeji předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě navíc jak žalovaný 1. tak žalovaný 3. za svůj podíl získají částku v řádu statisíců, která by měla dostačovat k zajištění nájemního bydlení na delší dobu. Zbývá pak opětovně odkázat na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, z níž plyne, že řešení otázky uspokojování potřeby bydlení je imanentní záležitostí vždy při zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu, přičemž prvorepubliková judikatura akceptovaná Nejvyšším soudem vycházela výslovně z toho, že prodeji společné nemovitosti není na závadu ani to, že spoluvlastník „pozbude bytu a že za bytové tísně nebude s to, by si opatřil byt nový“.25. Odvolací soud pak v projednávané věci neshledal důvody ani pro zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva. V projednávané věci nic nesvědčí tomu, že by podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze strany žalobce bylo možno považovat za výkon práva v rozporu s jeho účelem (viz judikatura v odstavci 17. tohoto rozsudku). Skutečnost, že žalobce nabyl podíl na předmětných nemovitostech v exekuční dražbě představuje v souladu s výše citovanou judikaturou realizaci jeho práva nabývat majetek a ani to, že tak pravděpodobně učinil na základě ekonomické úvahy (s vidinou zisku v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), neznamená, že by následné podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo možno považovat za zjevné zneužití práva (viz judikatura citovaná v odstavci 19. tohoto rozsudku). Zbývá dodat, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví požaduje nejen žalobce, ale i žalovaná 4., která je sestrou žalovaných 1., 2. a 3.26. Jelikož v projednávané věci nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, zabýval se odvolací soud zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví dle § 1144 a násl. občanského zákoníku.27. Co se týče reálného rozdělení společné věci (vertikálně), přítomní účastníci na jednání odvolacího soudu dne , datum,  shodně uvedli, že toto u předmětných nemovitostí není technicky možné. Rovněž z popisu nemovitostí ve znaleckém posudku , číslo,  (na č. l. 6 spisu) a z připojených fotografií je zjevné, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí (rodinný dům nepravidelného tvaru s garáží, dalšími vedlejšími stavbami a se zahradou) není technický možné (a to platí zvlášť za situace, kdy je zde 5 spoluvlastníků).28. Rozdělení rodinného domu na jednotky rovněž nepřipadá v úvahu, neboť společné části domu a pozemky by v takovém případě zůstaly v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalobce ani žalovaná 4. však v podílovém spoluvlastnictví s ostatními účastníky zjevně zůstat nechtějí.29. Přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům dle § 1147 věty první občanského zákoníku v projednávané věci rovněž není možné. Žalobce ani žalovaná 4. o společné nemovitosti nemají zájem a ve spoluvlastnictví zůstat nechtějí. Žalovaný 1. pak prostřednictvím svého opatrovníka zastoupeného advokátem na jednání odvolacího soudu sdělil, že o přikázání 2 podílů (žalobce a žalované 4.) do svého vlastnictví rovněž nemá zájem, neboť není schopen za tyto podíly zaplatit přiměřenou náhradu. Žalovaný 2. by sice o přikázání podílů žalobce a žalované 4. do svého vlastnictví zájem měl, nemá však finanční prostředky na zaplacení přiměřené náhrady (jak vyplynulo z vyjádření žalovaného 2. na jednání odvolacího soudu). V tomto směru odvolací soud pro úplnost rovněž poukazuje na skutečnost, že podíl žalovaného 2. na předmětných nemovitostech je zatížen dvěma exekucemi a byly vydány exekuční příkazy k prodeji tohoto spoluvlastnického podílu (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 60 spisu). Co se týče žalovaného 3., tento na jednání soudu prvního stupně na dotaz uvedl, že by neměl dostatek finančních prostředků na vyplacení podílů žalobce a žalované 4. Jednání odvolacího soudu se žalovaný 3. nezúčastnil. S ohledem na uvedené odvolací soud uzavírá, že přikázání předmětných nemovitostí za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům dle § 1147 věty první občanského zákoníku není možné.30. V projednávané věci tak nelze o vypořádání spoluvlastnictví účastníků rozhodnout jinak, než v souladu s § 1147 větou druhou občanského zákoníku nařídit prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje se rozdělí mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.31. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně závislého výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o. s. ř.).32. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl.ÚS-st. 59/23, platí, že „v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ V projednávané věci žaloba zamítnuta nebyla a odvolací soud ani neshledal žádné zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:70.Co.2.2026.1","publishedAt":"2026-10-27","decisionAt":"2026-06-03","caseNumber":{"senate":70,"registry":"Co","index":2,"year":2026,"pageNumber":122},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Iva","lastName":"Krejčířová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalovaného 1. proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. října 2025, č. j. 14 C 61/2025-72","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":61,"year":2025,"pageNumber":72},"affectedDate":"2025-10-06","courtCode":"OSZN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1147","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["OMEZENI_SVEPRAVNOSTI","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","SPOLUVLASTNICTVI","NAHRADA_NAKLADU","VEREJNA_DRAZBA","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","DRAZBA","KOUPE","DUSEVNI_PORUCHA","ODDELENI_ZE_SPOLUVLASTNICTVI","RIDICSKY_PRUKAZ","PRISPEVEK_NA_BYDLENI","MAJETEK"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}