{"uuid":"24509bb9-c9d8-4ac5-86c7-c7ade0dba245","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"část obce","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 46 967,78 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 889 Kč, a to do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 078,78 Kč a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10. 10. 2022 do 10. 10. 2022 a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 11. 10. 2022 do 6. 11. 2022 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 7. 11. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 740,27 Kč za období od 1. 8. 2022 do 9. 10. 2022, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 289 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 889 Kč, a to do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 078,78 Kč a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10. 10. 2022 do 10. 10. 2022 a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 11. 10. 2022 do 6. 11. 2022 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 7. 11. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 740,27 Kč za období od 1. 8. 2022 do 9. 10. 2022, se zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 289 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou ze dne 16.11.2022 ve znění zaslaného doplnění žaloby ze dne 20.3.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 46 967,78 Kč s příslušenstvím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V žalobě uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 6.8.2021 Rámcovou smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Téhož dne uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ke shora uvedenému účtu. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně po zhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr schválila poskytnutí kontokorentu žalovanému ve výši 50 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a z lustrací v interních a externích databází – a to konkrétně dotazem na Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, dále dotazem na společnosti patřící do skupiny PPF a lustrací v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 30 000 Kč, přičemž k ověření příjmu ze strany žalobkyně nedošlo, vzhledem k výši poskytovaného úvěru. Dále z lustrace v citovaných registrech žalobkyně získala přehled o úvěrových závazcích žalovaného s výsledkem, že žalovaný nebyl veden jako dlužník v uvedených registrech. Ve vztahu k výdajům žalovaného žalobkyně vychází z výdajů tvrzených v žádosti o úvěr a ze statistických modelů. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že poskytnutý bankovní produkt – kontokorent je běžně nabízeným produktem, který slouží pouze k dočasnému překlenutí nepříznivé finanční situace a se zřetelem k této specifické povaze tohoto produktu a požadavku na rychlé vyřízení není detailněji posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr. V daném případě žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že žalovaný úvěr bude schopen uhradit. Současně žalobkyně odkázala na výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ směrnice“), kterou učinily zahraniční soudy a Evropský orgán pro bankovnictví, podle nichž je shora uvedený postup dostatečný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný porušil smluvní povinnosti, proto žalobkyně využila svého oprávnění daného smluvním ujednáním a prohlásila kontokorentní úvěr za splatný, a to dopisem doručeným žalovanému dne 10.10.2022. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 11.10.2022 částku 900 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny kontokorentu. Následně žalobkyně již neevidovala žádnou úhradu dluhu. Uvedeným dopisem byl žalovaný rovněž upomenut na dluh před podáním žaloby a byla mu poskytnuta lhůta k uhrazení dluhu, kterou však žalovaný nevyužil a dluh v poskytnuté lhůtě neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobkyně žalobou žádala úhradu dlužné jistiny kontokorentu ve výši 46 967,78 Kč, nesplaceného smluvního úroku z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) vyčíslený od 1.8.2022 do zesplatnění na částku 1 740,27 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10.10.2022 do 10.10.2022, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 946,78 Kč od 11.10.2022 do 6.11.2022, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 946,78 Kč od 7.11.2022 do zaplacení, který žádala s odkazem na ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve výši 15 % ročně, dále zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcími předpisy z částky 46 967,78 Kč od 20.10.2022 do zaplacení s tím, že na základě interních pravidel jej žádala až od 10. dne následujícího po zesplatnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud ve věci nařídil jednání na 17.7.2023, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou bylo doručeno v souladu s procesními předpisy. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6.8.2021 uzavřena Rámcová smlouva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci níž byl žalovanému mimo jiné zřízen běžný účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dodatkem č. 1 k této smlouvě ze dne 6.8.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr s možností přečerpání – takzvaný kontokorent ve výši 50 000 Kč, a to k shora uvedenému běžnému účtu (dále jen„ smlouva o poskytnutí kontokorentu“). Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Obchodní podmínky a Podmínky pro používání kontokorentu, včetně předsmluvních informací v podobě formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z Rámcové smlouvy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně dodatku č. 1).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobkyně před poskytnutím úvěru – kontokorentu učinila dle svých tvrzení lustraci žalovaného v interních a externích databází – a to konkrétně dotazem na Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, dále dotazem na společnosti patřící do skupiny PPF a lustrací v insolvenčním rejstříku a registru exekucí, přičemž výsledky uvedené lustrace byly zaneseny do karty – úvěrová zpráva vytvořené dne 6.8.2021 s tím, že žalovaný neměl k uvedenému datu v rámci lustrace nalezen žádný závazek. Současně žalobkyně vycházela z tvrzeních uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí kontokorentu – zejména sděleného měsíčního čistého příjmu žalovaného ve výši 30 000 Kč, který nebyl žalobkyní nikterak ověřován (zjištěno z úvěrové zprávy, z printscreenu aplikace žalobkyně ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu výzvou k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 10.10.2022 (zjištěno z předžalobní upomínky, včetně podacího archu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalovaný kontokorent čerpal a průběžně splácel, přičemž žalobkyně za dobu trvání smlouvy započetla na úhradu obchodního úroku částku v celkové výši 9 078,78 Kč (zjištěno z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, z výpisu z běžného účtu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dluh uhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalovaný čerpal kontokorent s úvěrovým limitem 50 000 Kč a za celou dobu trvání vztahu průběžně úvěr čerpal a hradil, přičemž na obchodní úrok uhradil celkem částku ve výši 9 078,78 Kč. Na úhradu dluhu byl žalovaný naposledy před podáním žaloby upomenut dne 10.10.2022. Žalobkyně před poskytnutím kontokorentu při posuzování schopnosti žalovaného hradit úvěr vycházela z údajů sdělených žalovaným při podání žádosti a z lustrace v interních a externích registrech. Žádné listinné důkazy k prokázání ověření údajů sdělených žalovaným posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by žalobkyně řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěru, jelikož ve vztahu k takovému posouzení žalobkyně uvedla pouze prověření žalovaného ve shora uvedených registrech a učinění statistického výstup na základě nikterak neověřených údajů sdělených žalovaným, jinak neuvedla žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo ověření posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, zejména porovnání jeho výdělkových poměrů s jeho měsíčními výdaji doloženými alespoň rámcově doklady – například výpisy z bankovních účtů, daňovým přiznáním, potvrzením od zaměstanvatele apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jelikož se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud ani poskytnout poučení dle ust. § 118a o.s.ř., tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Vzhledem k uvedenému nebylo prokázáno splnění povinnosti věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o poskytnutí kontokorentu, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na náhradu nesplacené jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. K okamžiku prodlení žalovaného s úhradou dluhu a vzniku nároku na zákonný úrok z prodlení soud uvádí, že je v prvé řadě na věřiteli, aby se pokusil s žalovaným dohodnout na nové době splatnosti, která bude odpovídat možnostem žalovaného, jak vyžaduje ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k výkladu tohoto ustanovení, které učinila judikatura vyšších soudů (viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že žalovaný průběžně čerpal a splácel úvěr, přičemž žalobkyně započetla na úhradu smluvního úroku částku ve výši 9 078,78 Kč. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části ponížené o uvedené úhrady započtené na úhradu smluvního úroku, tedy co do částky 37 889 Kč představující nesplacenou jistinu (46 967,78 Kč – 9 078,78 Kč) a v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit tuto částku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné lhůty k plnění neshledal soud důvody (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Ve zbývající části, tj. co do částky 9 078,78 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10. 10. 2022 do 10. 10. 2022 a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 11. 10. 2022 do 6. 11. 2022 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 7. 11. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 740,27 Kč za období od 1. 8. 2022 do 9. 10. 2022, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou a žalobkyně nemá nárok na přiznání úroku z úvěru i úroku z prodlení (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení, neboť byla v řízení v převážné části úspěšná. Jedná se o částku představující 62 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 37 889 Kč, tj. 81% od neúspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 9 078,78 Kč, tj. 19 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 1 879 Kč a dvě náhrady hotových výdajů ve výši po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhlášky“), a to za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 2 079 Kč, když z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze minimálně, a to zejména údaji o žalovaném a výši dlužné částky, proto se jedná se ve smyslu ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky o návrh podaný na ustáleném vzoru a náleží žalobkyni snížená náhrada (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Podle úspěchu ve věci byly žalobkyni přiznány náklady řízení v částce 1 289 Kč (2 079 * 0,62) Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou ze dne 16.11.2022 ve znění zaslaného doplnění žaloby ze dne 20.3.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 46 967,78 Kč s příslušenstvím.\n2. V žalobě uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 6.8.2021 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Téhož dne uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ke shora uvedenému účtu. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu.\n3. Žalobkyně po zhodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr schválila poskytnutí kontokorentu žalovanému ve výši 50 000 Kč.\n4. K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalovaného jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru a z lustrací v interních a externích databází – a to konkrétně dotazem na Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, dále dotazem na společnosti patřící do skupiny PPF a lustrací v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 30 000 Kč, přičemž k ověření příjmu ze strany žalobkyně nedošlo, vzhledem k výši poskytovaného úvěru. Dále z lustrace v citovaných registrech žalobkyně získala přehled o úvěrových závazcích žalovaného s výsledkem, že žalovaný nebyl veden jako dlužník v uvedených registrech. Ve vztahu k výdajům žalovaného žalobkyně vychází z výdajů tvrzených v žádosti o úvěr a ze statistických modelů. Dále žalobkyně poukázala na skutečnost, že poskytnutý bankovní produkt – kontokorent je běžně nabízeným produktem, který slouží pouze k dočasnému překlenutí nepříznivé finanční situace a se zřetelem k této specifické povaze tohoto produktu a požadavku na rychlé vyřízení není detailněji posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr. V daném případě žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že žalovaný úvěr bude schopen uhradit. Současně žalobkyně odkázala na výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ směrnice“), kterou učinily zahraniční soudy a Evropský orgán pro bankovnictví, podle nichž je shora uvedený postup dostatečný.\n5. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný porušil smluvní povinnosti, proto žalobkyně využila svého oprávnění daného smluvním ujednáním a prohlásila kontokorentní úvěr za splatný, a to dopisem doručeným žalovanému dne 10.10.2022. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 11.10.2022 částku 900 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny kontokorentu. Následně žalobkyně již neevidovala žádnou úhradu dluhu. Uvedeným dopisem byl žalovaný rovněž upomenut na dluh před podáním žaloby a byla mu poskytnuta lhůta k uhrazení dluhu, kterou však žalovaný nevyužil a dluh v poskytnuté lhůtě neuhradil.\n6. Žalobkyně žalobou žádala úhradu dlužné jistiny kontokorentu ve výši 46 967,78 Kč, nesplaceného smluvního úroku z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) vyčíslený od 1.8.2022 do zesplatnění na částku 1 740,27 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10.10.2022 do 10.10.2022, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 946,78 Kč od 11.10.2022 do 6.11.2022, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 946,78 Kč od 7.11.2022 do zaplacení, který žádala s odkazem na ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve výši 15 % ročně, dále zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcími předpisy z částky 46 967,78 Kč od 20.10.2022 do zaplacení s tím, že na základě interních pravidel jej žádala až od 10. dne následujícího po zesplatnění.\n7. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.\n8. Soud ve věci nařídil jednání na 17.7.2023, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu předvolání k jednání spolu se žalobou bylo doručeno v souladu s procesními předpisy. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.) a po provedeném dokazování učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.\n9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6.8.2021 uzavřena Rámcová smlouva [číslo] v rámci níž byl žalovanému mimo jiné zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem č. 1 k této smlouvě ze dne 6.8.2021 byl žalovanému poskytnut úvěr s možností přečerpání – takzvaný kontokorent ve výši 50 000 Kč, a to k shora uvedenému běžnému účtu (dále jen„ smlouva o poskytnutí kontokorentu“). Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Obchodní podmínky a Podmínky pro používání kontokorentu, včetně předsmluvních informací v podobě formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z Rámcové smlouvy [číslo] včetně dodatku č. 1).\n10. Žalobkyně před poskytnutím úvěru – kontokorentu učinila dle svých tvrzení lustraci žalovaného v interních a externích databází – a to konkrétně dotazem na Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací, dále dotazem na společnosti patřící do skupiny PPF a lustrací v insolvenčním rejstříku a registru exekucí, přičemž výsledky uvedené lustrace byly zaneseny do karty – úvěrová zpráva vytvořené dne 6.8.2021 s tím, že žalovaný neměl k uvedenému datu v rámci lustrace nalezen žádný závazek. Současně žalobkyně vycházela z tvrzeních uvedených žalovaným v žádosti o poskytnutí kontokorentu – zejména sděleného měsíčního čistého příjmu žalovaného ve výši 30 000 Kč, který nebyl žalobkyní nikterak ověřován (zjištěno z úvěrové zprávy, z printscreenu aplikace žalobkyně ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti).\n11. Žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu výzvou k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 10.10.2022 (zjištěno z předžalobní upomínky, včetně podacího archu).\n12. Žalovaný kontokorent čerpal a průběžně splácel, přičemž žalobkyně za dobu trvání smlouvy započetla na úhradu obchodního úroku částku v celkové výši 9 078,78 Kč (zjištěno z přehledu čerpání a splácení kontokorentu, z výpisu z běžného účtu).\n13. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dluh uhradil.\n14. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalovaný čerpal kontokorent s úvěrovým limitem 50 000 Kč a za celou dobu trvání vztahu průběžně úvěr čerpal a hradil, přičemž na obchodní úrok uhradil celkem částku ve výši 9 078,78 Kč. Na úhradu dluhu byl žalovaný naposledy před podáním žaloby upomenut dne 10.10.2022. Žalobkyně před poskytnutím kontokorentu při posuzování schopnosti žalovaného hradit úvěr vycházela z údajů sdělených žalovaným při podání žádosti a z lustrace v interních a externích registrech. Žádné listinné důkazy k prokázání ověření údajů sdělených žalovaným posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedoložila.\n15. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n16. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.\n17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n18. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.\n19. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).\n20. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.\n21. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by žalobkyně řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěru, jelikož ve vztahu k takovému posouzení žalobkyně uvedla pouze prověření žalovaného ve shora uvedených registrech a učinění statistického výstup na základě nikterak neověřených údajů sdělených žalovaným, jinak neuvedla žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo ověření posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, zejména porovnání jeho výdělkových poměrů s jeho měsíčními výdaji doloženými alespoň rámcově doklady – například výpisy z bankovních účtů, daňovým přiznáním, potvrzením od zaměstanvatele apod.\n22. Jelikož se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud ani poskytnout poučení dle ust. § 118a o.s.ř., tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem.\n23. Vzhledem k uvedenému nebylo prokázáno splnění povinnosti věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o poskytnutí kontokorentu, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na náhradu nesplacené jistiny.\n24. K okamžiku prodlení žalovaného s úhradou dluhu a vzniku nároku na zákonný úrok z prodlení soud uvádí, že je v prvé řadě na věřiteli, aby se pokusil s žalovaným dohodnout na nové době splatnosti, která bude odpovídat možnostem žalovaného, jak vyžaduje ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to s přihlédnutím k výkladu tohoto ustanovení, které učinila judikatura vyšších soudů (viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022).\n25. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že žalovaný průběžně čerpal a splácel úvěr, přičemž žalobkyně započetla na úhradu smluvního úroku částku ve výši 9 078,78 Kč. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části ponížené o uvedené úhrady započtené na úhradu smluvního úroku, tedy co do částky 37 889 Kč představující nesplacenou jistinu (46 967,78 Kč – 9 078,78 Kč) a v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit tuto částku. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné lhůty k plnění neshledal soud důvody (výrok I.).\n26. Ve zbývající části, tj. co do částky 9 078,78 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 47 867,78 Kč od 10. 10. 2022 do 10. 10. 2022 a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 11. 10. 2022 do 6. 11. 2022 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 46 967,78 Kč od 7. 11. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 740,27 Kč za období od 1. 8. 2022 do 9. 10. 2022, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť ostatní částky požadované žalobkyní měly svůj původ ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou a žalobkyně nemá nárok na přiznání úroku z úvěru i úroku z prodlení (výrok II.).\n27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení, neboť byla v řízení v převážné části úspěšná. Jedná se o částku představující 62 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 37 889 Kč, tj. 81% od neúspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 9 078,78 Kč, tj. 19 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 1 879 Kč a dvě náhrady hotových výdajů ve výši po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhlášky“), a to za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 2 079 Kč, když z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze minimálně, a to zejména údaji o žalovaném a výši dlužné částky, proto se jedná se ve smyslu ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky o návrh podaný na ustáleném vzoru a náleží žalobkyni snížená náhrada (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Podle úspěchu ve věci byly žalobkyni přiznány náklady řízení v částce 1 289 Kč (2 079 * 0,62) Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci a vykonatelnosti výkonu rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH05:2023:70.C.88.2023.1","publishedAt":"2023-10-12","decisionAt":"2023-07-17","caseNumber":{"senate":70,"registry":"C","index":88,"year":2023,"pageNumber":31},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavla","lastName":"Kuřinová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH05","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 46 967,78 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"89a","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"122","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"129","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}