{"uuid":"257ff921-157d-4453-bc15-37b1b8cfa013","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 12 710 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 202 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 72,08 Kč od 19. 7. 2025 do 5. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 710 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 704 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 202 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 72,08 Kč od 19. 7. 2025 do 5. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 710 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 704 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 710 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne 21. 12. 2024, která byla uzavřena dálkově přes webové stránky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vlastnictví k účtu žalovaného a také jeho totožnost byly ověřeny prostřednictvím tzv. bank ID. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla dne 21. 12. 2024 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 330 Kč, měsíčními poplatky za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 99 Kč a měsíčními poplatky za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 49 Kč, a to do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",“ tj. zasláním částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 17. 2. 2025 a dále dne 20. 3. 2025 na účet žalobkyně, za což mu byl účtován poplatek 1 980 Kč (2 x 990 Kč). Žalovaný dále prodloužil splatnost o dalších 30 dní „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",“ když dne 16. 1. 2025 převedl na účet žalobkyně částku 1 490 Kč, za což mu byl účtován poplatek 490 Kč. Žalovaný do data splatnosti dluh, krom výše uvedených plateb ve výši celkem 1 492 Kč, neuhradil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhala dlužné jistiny ve výši 8 510 Kč, poplatku za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 330 Kč, poplatků za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 4 x 99 Kč, tj. 396 Kč, poplatků za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 4 x 49 Kč, tj. 196 Kč, poplatku za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 1 980 Kč, poplatku za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 488 Kč, účelně vynaložených nákladů vymáhání 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 510 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 72,08 Kč za dobu od 19. 7. 2025 do 5. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 710 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení. Svou zákonnou povinnost prověřování bonity žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně naplnila důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, využila statistický model, dále kontrolovala žalovaného v registrech NRKI, BRKI, SOLUS, CEE, ISIR, CRIBIS. Úvěruschopnost byla vypočtena dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta MLS. MLS domácnosti žalovaného bylo vypočteno následovně: měsíční příjem žalovaného činil 34 500 Kč, výdaje na bydlení 11 083 Kč měsíčně, životní minimum členů domácnosti 4 860 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo žalovanou 7 219 Kč, výše splátky předmětného úvěru byla 10 478 Kč, zbývající MLS domácnosti 860 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že je žalovaný schopen úvěr splatit v datu splatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci dálkovým způsobem podepsali dne 21. 12. 2024 úvěrovou smlouvu, ID žádosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ID klienta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaný podepsal smlouvu vložením podpisového kódu do elektronického formuláře na webové stránce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kód byl zaslán žalovanému formou SMS. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 330 Kč. Současně se zavázal uhradit poplatek za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 99 Kč a poplatek za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 49 Kč, a to vše do 30 dnů od poskytnutí úvěru (tj. do 20. 1. 2025). Žalovaný byl oprávněn využít ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s tím, že po zaplacení částky 1 Kč bude splatnost úvěru prodloužena o 30 dní za poplatek 990 Kč, dále byl oprávněn využít tzv. „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ s tím, že po zaplacení 10 % z jistiny a poplatku 490 Kč bude splatnost prodloužena o 30 dní. Žalobkyně byla dále oprávněna účtovat žalovanému poplatek za ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1 % z převáděné finanční částky. Žalovaný byl v případě prodlení povinen uhradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním, jejichž výše byla ke dni podpisu smlouvy stanovena na 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Současně se smlouvou byl žalovanému předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byly vysvětleny a popsány základní pojmy a podmínky smlouvy a informační memorandum o zpracování osobních údajů. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z „opisu výpisu proplacení smlouvy“ bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2024 zaslala žalobkyně na účet žalovaného částku 10 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný v době podpisu úvěrové smlouvy u žalobkyně sjednány další dva splátkové úvěry v nesplacené částce celkem 23 134 Kč (9 727 Kč + 13 407 Kč), nesplátkový úvěr (povolený debet) v nesplacené částce 49 471 Kč a dále dva revolvingové úvěry v nesplacené částce celkem 37 879 Kč (17 880 Kč + 19 999 Kč). Dle Karty klienta (potvrzení o provedení ověření bonity klienta) ze dne 5. 8. 2025 žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 34 500 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem žalovaný neuvedl. Žalobkyně lustrovala žalovaného v databázi ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. Z listiny s názvem „posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika – výklad“ soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringem). K posouzení úvěruschopnosti je využíván statistický model na základě vstupních údajů o žalovaném, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků. Model je sestaven na základě parametrů zadaných odbornými zaměstnanci, posouzení úvěruschopnosti vykonává automatizovaný systém. Je zohledňován rodinný stav klienta, případná vyživovací povinnost, způsob bydlení atd. Tímto způsobem jsou přezkoumávány příjmy a výdaje žalovaného, k posouzení jsou využívány i částky životního minima a náklady na bydlení dle údajů ČSÚ. Statistický model umožňuje definovat i pravděpodobnou výši příjmu, kterou bude žalovaný schopen dosahovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle „výpisu čerpání, splátek a úhrad“ žalovaný na svůj dluh uhradil dne 16. 1. 2025 částku 1 490 Kč, dne 17. 2. 2025 částku 1 Kč a dne 20. 3. 2025 částku 1 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky uvedené v žalobě předžalobní výzvou ze dne 4. 7. 2025, a to ve lhůtě do 14 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 7. 7. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 21. 12. 2024 prostředky dálkové komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. V režimu daného zákona se jedná o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. K otázce posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit žalobkyně předložila pouze Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, Kartu klienta a lustraci žalovaného v databázi ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS, když dále uvedla, že vycházela z kreditního skóre žalovaného, kdy byla posuzována příjmová a výdajová stránka žalovaného. Skutečnost, že se žalobkyně skutečně zabývala příjmovou a výdajovou stránkou nebyla dostatečně doložena, v potvrzení bylo pouze konstatováno, že žalovaný má příjem 34 500 Kč měsíčně, aniž by toto bylo konkrétně doloženo. Také výdaje si žalobkyně neověřila, když doklady od žalovaného ani výpis z účtu nebyly vyžádány, resp. toto z ničeho neplyne. Žalobkyně se měla dostatečně zabývat i tím, jakou částku měsíčně žalovaný vynakládá za bydlení, když odhad nákladů je možno učinit dle soudu převážně jen u takových dat, které není možné u spotřebitele zjistit nebo snadno ověřit, nebo které lze v případě potřeby snížit a tyto se tak mohou v různých měsících lišit. Ve vztahu k některým životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje) se tedy v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením, přitom tyto náklady zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každé osoby a není možné je v případě potřeby rychle a výrazně omezit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalobkyně si výši příjmů a výdajů dostatečně neověřila a úvěruschopností žalovaného se dostatečně nezabývala. Soud si je vědom toho, že § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví konkrétní způsob posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud však má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé i základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Jestliže žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely a hodnotila schopnost žalovaného dosahovat příjmů v budoucnosti, nebylo objasněno, jakým způsobem dospěla žalobkyně ke skutečnosti, že žalovaný bude příjmů dosahovat v budoucnosti a žalobkyně ani nesdělila jejich potenciální výši. Dle názoru soudu nelze relevantně sestavit statistický model bez náležitě ověřených vstupních dat. Jestliže žalobkyně sdělila, že pouze spoléhala na to, že žalovaný opravdu dosahuje výplaty 34 500 Kč měsíčně, nebylo vysvětleno, co ji opravňovalo na toto sdělení spoléhat, když ani nebylo tvrzeno, že by bylo žalobkyní dříve ověřeno, že žalovaný daného příjmu fakticky dosahuje. Rovněž žalobkyní nebylo zjištěno ani vzdělání žalovaného, ani nic bližšího o jeho životní situaci, žalobkyně pouze věděla, že žalovaný je muž, znala jeho věk a pravděpodobné místo bydliště. Současně nebyly zjištěny bytové poměry žalovaného nezbytné k určení přibližných nákladů na bydlení ani nebylo zjištěno, zda žalovaný bydlí v nájmu, zda bydlí v bytě nebo v domě atd. Za dané situace nelze z ničeho dovodit, že by se žalobkyně mohla spokojit jen s neověřenými tvrzeními žalovaného o jeho příjmové a výdajové stránce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Jestliže dále žalobkyně odkazuje na Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví („EBA“), soud nezpochybňuje, že se finanční instituce má takovými pokyny řídit, to ji ale nezbavuje povinnosti jednat v souladu s judikaturou soudů ČR. Obecné pokyny EBA neobsahují taxativní výčet všech vhodných postupů ke splnění povinností dotčených subjektů. Na ověřování informací při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, které pokyny blíže nerozvádí, se vztahuje povinnost ověřovat informace poskytnuté spotřebitelem v souladu s požadavky uvedenými v § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Sama žalobkyně odkazuje na princip přiměřenosti při posuzování úvěruschopnosti, soud toto nezpochybňuje, avšak za situace, kdy je žalovaný ze strany žalobkyně zatížen dalšími poplatky, popř. jsou mu dále účtovány smluvní pokuty, čímž sama žalobkyně dále navyšuje úvěrové zatížení žalovaného v průběhu času, je nezbytné, aby byla precizně ověřena při poskytnutí úvěru schopnost žalovaného splatit alespoň poskytnutou jistinu a základní poplatky, které jsou účtovány v případě dodržení data splatnosti. Uvedené pak platí tím spíše za situace, kdy žalovaný měl ve vztahu k žalobkyni v době podpisu předmětné úvěrové smlouvy sjednány další dva splátkové úvěry, dva revolvingové úvěry a jeden nesplátkový úvěr v celkové nesplacené částce přesahující 100 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Posouzením obsahu předložených listinných dokladů nebylo podle soudu možné dospět k jinému závěru, než že finanční situace žalovaného nebyla uspokojivá. Pokud by žalobkyně řádně zkoumala příjmovou i výdajovou stránku žalovaného a kriticky by zhodnotila shromážděná data, dospěla by k závěru, že finanční situace žalovaného rozhodně nezakládá jistotu o jeho schopnosti uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splatit. Žalobkyně pak zřejmě nepodnikla žádné další kroky k tomu, aby tyto zásadní pochybnosti odstranila. Na základě shora uvedených podkladů proto podle soudu nebylo možné dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Pokud přesto za nastalé situace žalobkyně spotřebitelský úvěr žalovanému poskytla, nejednala s odbornou péčí. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud tedy na základě žalobkyní předložených podkladů konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, neboť její posouzení úvěruschopnosti je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobkyně měla vzhledem k uvedenému vůči žalovanému od počátku právo pouze na vrácení reálně poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z. Soud může žalobkyni přiznat právo pouze na vrácení toho, oč jí poskytnutá peněžitá částka přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí žalovaným. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž na svůj dluh uhradil 1 492 Kč a zbývá mu tak uhradit (vydat) 8 508 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Co se týče splatnosti dlužné jistiny, podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud na tomto místě odkazuje na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (který byl též schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), podle kterého, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Soud dále uvedl, že výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky sjednána a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle uvedeného rozsudku nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K tomu soud rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025, podle kterého je to dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Takové rozložení procesního břemene odpovídá povaze skutečností právně významných pro úsudek o možnostech spotřebitele, které se zakládají na jeho subjektivních poměrech, jež jsou známy právě jemu, nikoliv jeho věřiteli. Žalovaný byl v řízení pasivní, nesdělil soudu, v jakém časovém horizontu či po jakých částkách může splatit jistinu úvěru. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by nějakým způsobem osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalovaného. Proto soud vyšel z toho, že žalovaný je schopen dle § 87 odst. 1 věta poslední zákona – zaplatit žalobkyni přisouzenou jistinu úvěru již v řádu dnů, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tato lhůta se soudu jeví jako přiměřená s ohledem na výši dlužné částky a současně nepředstavuje nepřiměřené znevýhodnění žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zbytku nároku žalobkyně je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, a proto ji soud v uvedeném rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, a to včetně příslušenství, zaplacení částky 13 607,01 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 8 508 Kč. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 62,5 % a z 37,5 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba včetně jejího doplnění, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Žalobkyni nicméně přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 25 %, tedy 704 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby. Soud stanovil žalovanému lhůtu k úhradě nákladů řízení dle § 160 odst. 1 o. s. ř., věta za středníkem ve lhůtě delší, nežli je zákonná třídenní lhůta, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku, stejně jako v případě úhrady zažalované jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 710 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne 21. 12. 2024, která byla uzavřena dálkově přes webové stránky , Anonymizováno, . Vlastnictví k účtu žalovaného a také jeho totožnost byly ověřeny prostřednictvím tzv. bank ID. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla dne 21. 12. 2024 žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem za , Anonymizováno,  ve výši 330 Kč, měsíčními poplatky za , Anonymizováno,  ve výši 99 Kč a měsíčními poplatky za , Anonymizováno,  ve výši 49 Kč, a to do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní „, Anonymizováno, ,“ tj. zasláním částky , částka,  dne 17. 2. 2025 a dále dne 20. 3. 2025 na účet žalobkyně, za což mu byl účtován poplatek 1 980 Kč (2 x 990 Kč). Žalovaný dále prodloužil splatnost o dalších 30 dní „, Anonymizováno, ,“ když dne 16. 1. 2025 převedl na účet žalobkyně částku 1 490 Kč, za což mu byl účtován poplatek 490 Kč. Žalovaný do data splatnosti dluh, krom výše uvedených plateb ve výši celkem 1 492 Kč, neuhradil. Žalobkyně se proto po žalovaném domáhala dlužné jistiny ve výši 8 510 Kč, poplatku za , Anonymizováno,  330 Kč, poplatků za , Anonymizováno,  4 x 99 Kč, tj. 396 Kč, poplatků za , Anonymizováno,  4 x 49 Kč, tj. 196 Kč, poplatku za , Anonymizováno,  1 980 Kč, poplatku za , Anonymizováno,  ve výši 488 Kč, účelně vynaložených nákladů vymáhání 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 510 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 72,08 Kč za dobu od 19. 7. 2025 do 5. 8. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 710 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení. Svou zákonnou povinnost prověřování bonity žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně naplnila důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, využila statistický model, dále kontrolovala žalovaného v registrech NRKI, BRKI, SOLUS, CEE, ISIR, CRIBIS. Úvěruschopnost byla vypočtena dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta MLS. MLS domácnosti žalovaného bylo vypočteno následovně: měsíční příjem žalovaného činil 34 500 Kč, výdaje na bydlení 11 083 Kč měsíčně, životní minimum členů domácnosti 4 860 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo žalovanou 7 219 Kč, výše splátky předmětného úvěru byla 10 478 Kč, zbývající MLS domácnosti 860 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že je žalovaný schopen úvěr splatit v datu splatnosti.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci dálkovým způsobem podepsali dne 21. 12. 2024 úvěrovou smlouvu, ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, , žalovaný podepsal smlouvu vložením podpisového kódu do elektronického formuláře na webové stránce , Anonymizováno, , kód byl zaslán žalovanému formou SMS. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za , Anonymizováno,  v částce 330 Kč. Současně se zavázal uhradit poplatek za , Anonymizováno,  ve výši 99 Kč a poplatek za , Anonymizováno,  ve výši 49 Kč, a to vše do 30 dnů od poskytnutí úvěru (tj. do 20. 1. 2025). Žalovaný byl oprávněn využít , Anonymizováno,  s tím, že po zaplacení částky 1 Kč bude splatnost úvěru prodloužena o 30 dní za poplatek 990 Kč, dále byl oprávněn využít tzv. „, Anonymizováno, “ s tím, že po zaplacení 10 % z jistiny a poplatku 490 Kč bude splatnost prodloužena o 30 dní. Žalobkyně byla dále oprávněna účtovat žalovanému poplatek za , Anonymizováno,  ve výši 1 % z převáděné finanční částky. Žalovaný byl v případě prodlení povinen uhradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním, jejichž výše byla ke dni podpisu smlouvy stanovena na 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Současně se smlouvou byl žalovanému předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ve kterém byly vysvětleny a popsány základní pojmy a podmínky smlouvy a informační memorandum o zpracování osobních údajů. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník žalobkyně.4. Z „opisu výpisu proplacení smlouvy“ bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2024 zaslala žalobkyně na účet žalovaného částku 10 000 Kč.5. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný v době podpisu úvěrové smlouvy u žalobkyně sjednány další dva splátkové úvěry v nesplacené částce celkem 23 134 Kč (9 727 Kč + 13 407 Kč), nesplátkový úvěr (povolený debet) v nesplacené částce 49 471 Kč a dále dva revolvingové úvěry v nesplacené částce celkem 37 879 Kč (17 880 Kč + 19 999 Kč). Dle Karty klienta (potvrzení o provedení ověření bonity klienta) ze dne 5. 8. 2025 žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 34 500 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem žalovaný neuvedl. Žalobkyně lustrovala žalovaného v databázi ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. Z listiny s názvem „posouzení úvěruschopnosti klienta – metodika – výklad“ soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringem). K posouzení úvěruschopnosti je využíván statistický model na základě vstupních údajů o žalovaném, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků. Model je sestaven na základě parametrů zadaných odbornými zaměstnanci, posouzení úvěruschopnosti vykonává automatizovaný systém. Je zohledňován rodinný stav klienta, případná vyživovací povinnost, způsob bydlení atd. Tímto způsobem jsou přezkoumávány příjmy a výdaje žalovaného, k posouzení jsou využívány i částky životního minima a náklady na bydlení dle údajů ČSÚ. Statistický model umožňuje definovat i pravděpodobnou výši příjmu, kterou bude žalovaný schopen dosahovat.6. Podle „výpisu čerpání, splátek a úhrad“ žalovaný na svůj dluh uhradil dne 16. 1. 2025 částku 1 490 Kč, dne 17. 2. 2025 částku 1 Kč a dne 20. 3. 2025 částku 1 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky uvedené v žalobě předžalobní výzvou ze dne 4. 7. 2025, a to ve lhůtě do 14 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána prostřednictvím , právnická osoba,  dne 7. 7. 2025.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 21. 12. 2024 prostředky dálkové komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. V režimu daného zákona se jedná o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.11. K otázce posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit žalobkyně předložila pouze Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta, Kartu klienta a lustraci žalovaného v databázi ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS, když dále uvedla, že vycházela z kreditního skóre žalovaného, kdy byla posuzována příjmová a výdajová stránka žalovaného. Skutečnost, že se žalobkyně skutečně zabývala příjmovou a výdajovou stránkou nebyla dostatečně doložena, v potvrzení bylo pouze konstatováno, že žalovaný má příjem 34 500 Kč měsíčně, aniž by toto bylo konkrétně doloženo. Také výdaje si žalobkyně neověřila, když doklady od žalovaného ani výpis z účtu nebyly vyžádány, resp. toto z ničeho neplyne. Žalobkyně se měla dostatečně zabývat i tím, jakou částku měsíčně žalovaný vynakládá za bydlení, když odhad nákladů je možno učinit dle soudu převážně jen u takových dat, které není možné u spotřebitele zjistit nebo snadno ověřit, nebo které lze v případě potřeby snížit a tyto se tak mohou v různých měsících lišit. Ve vztahu k některým životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje) se tedy v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením, přitom tyto náklady zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každé osoby a není možné je v případě potřeby rychle a výrazně omezit.12. Žalobkyně si výši příjmů a výdajů dostatečně neověřila a úvěruschopností žalovaného se dostatečně nezabývala. Soud si je vědom toho, že § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví konkrétní způsob posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud však má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé i základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat.13. Jestliže žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely a hodnotila schopnost žalovaného dosahovat příjmů v budoucnosti, nebylo objasněno, jakým způsobem dospěla žalobkyně ke skutečnosti, že žalovaný bude příjmů dosahovat v budoucnosti a žalobkyně ani nesdělila jejich potenciální výši. Dle názoru soudu nelze relevantně sestavit statistický model bez náležitě ověřených vstupních dat. Jestliže žalobkyně sdělila, že pouze spoléhala na to, že žalovaný opravdu dosahuje výplaty 34 500 Kč měsíčně, nebylo vysvětleno, co ji opravňovalo na toto sdělení spoléhat, když ani nebylo tvrzeno, že by bylo žalobkyní dříve ověřeno, že žalovaný daného příjmu fakticky dosahuje. Rovněž žalobkyní nebylo zjištěno ani vzdělání žalovaného, ani nic bližšího o jeho životní situaci, žalobkyně pouze věděla, že žalovaný je muž, znala jeho věk a pravděpodobné místo bydliště. Současně nebyly zjištěny bytové poměry žalovaného nezbytné k určení přibližných nákladů na bydlení ani nebylo zjištěno, zda žalovaný bydlí v nájmu, zda bydlí v bytě nebo v domě atd. Za dané situace nelze z ničeho dovodit, že by se žalobkyně mohla spokojit jen s neověřenými tvrzeními žalovaného o jeho příjmové a výdajové stránce.14. Jestliže dále žalobkyně odkazuje na Obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví („EBA“), soud nezpochybňuje, že se finanční instituce má takovými pokyny řídit, to ji ale nezbavuje povinnosti jednat v souladu s judikaturou soudů ČR. Obecné pokyny EBA neobsahují taxativní výčet všech vhodných postupů ke splnění povinností dotčených subjektů. Na ověřování informací při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, které pokyny blíže nerozvádí, se vztahuje povinnost ověřovat informace poskytnuté spotřebitelem v souladu s požadavky uvedenými v § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Sama žalobkyně odkazuje na princip přiměřenosti při posuzování úvěruschopnosti, soud toto nezpochybňuje, avšak za situace, kdy je žalovaný ze strany žalobkyně zatížen dalšími poplatky, popř. jsou mu dále účtovány smluvní pokuty, čímž sama žalobkyně dále navyšuje úvěrové zatížení žalovaného v průběhu času, je nezbytné, aby byla precizně ověřena při poskytnutí úvěru schopnost žalovaného splatit alespoň poskytnutou jistinu a základní poplatky, které jsou účtovány v případě dodržení data splatnosti. Uvedené pak platí tím spíše za situace, kdy žalovaný měl ve vztahu k žalobkyni v době podpisu předmětné úvěrové smlouvy sjednány další dva splátkové úvěry, dva revolvingové úvěry a jeden nesplátkový úvěr v celkové nesplacené částce přesahující 100 000 Kč.15. Posouzením obsahu předložených listinných dokladů nebylo podle soudu možné dospět k jinému závěru, než že finanční situace žalovaného nebyla uspokojivá. Pokud by žalobkyně řádně zkoumala příjmovou i výdajovou stránku žalovaného a kriticky by zhodnotila shromážděná data, dospěla by k závěru, že finanční situace žalovaného rozhodně nezakládá jistotu o jeho schopnosti uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splatit. Žalobkyně pak zřejmě nepodnikla žádné další kroky k tomu, aby tyto zásadní pochybnosti odstranila. Na základě shora uvedených podkladů proto podle soudu nebylo možné dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Pokud přesto za nastalé situace žalobkyně spotřebitelský úvěr žalovanému poskytla, nejednala s odbornou péčí. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Soud tedy na základě žalobkyní předložených podkladů konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, neboť její posouzení úvěruschopnosti je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou.17. Žalobkyně měla vzhledem k uvedenému vůči žalovanému od počátku právo pouze na vrácení reálně poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z. Soud může žalobkyni přiznat právo pouze na vrácení toho, oč jí poskytnutá peněžitá částka přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí žalovaným. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž na svůj dluh uhradil 1 492 Kč a zbývá mu tak uhradit (vydat) 8 508 Kč.18. Co se týče splatnosti dlužné jistiny, podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud na tomto místě odkazuje na závěry Nejvyššího soudu vyslovené v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (který byl též schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), podle kterého, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Soud dále uvedl, že výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky sjednána a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.19. Podle uvedeného rozsudku nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K tomu soud rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025, podle kterého je to dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Takové rozložení procesního břemene odpovídá povaze skutečností právně významných pro úsudek o možnostech spotřebitele, které se zakládají na jeho subjektivních poměrech, jež jsou známy právě jemu, nikoliv jeho věřiteli. Žalovaný byl v řízení pasivní, nesdělil soudu, v jakém časovém horizontu či po jakých částkách může splatit jistinu úvěru. Ani z obsahu spisu nelze dovodit okolnosti, které by nějakým způsobem osvědčovaly aktuální možnosti a schopnosti žalovaného. Proto soud vyšel z toho, že žalovaný je schopen dle § 87 odst. 1 věta poslední zákona – zaplatit žalobkyni přisouzenou jistinu úvěru již v řádu dnů, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tato lhůta se soudu jeví jako přiměřená s ohledem na výši dlužné částky a současně nepředstavuje nepřiměřené znevýhodnění žalobkyně.20. Ve zbytku nároku žalobkyně je žaloba nedůvodná, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku, a proto ji soud v uvedeném rozsahu zamítl.21. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobkyně požadovala po žalovaném ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, a to včetně příslušenství, zaplacení částky 13 607,01 Kč, přičemž byla úspěšná co do částky 8 508 Kč. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 62,5 % a z 37,5 % neúspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za zastupování účastníka advokátem ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – žaloba včetně jejího doplnění, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč. Žalobkyni nicméně přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 25 %, tedy 704 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby, neboť toto podání mělo být již součástí žaloby. Soud stanovil žalovanému lhůtu k úhradě nákladů řízení dle § 160 odst. 1 o. s. ř., věta za středníkem ve lhůtě delší, nežli je zákonná třídenní lhůta, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku, stejně jako v případě úhrady zažalované jistiny.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHO:2026:27.C.263.2025.1","publishedAt":"2026-05-29","decisionAt":"2026-02-27","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":263,"year":2025,"pageNumber":27},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Aulická","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSHO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 12 710 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["JISTOTA","NAKLADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_O_UVERU","LHUTY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}