{"uuid":"25b2093c-df6e-4de3-bb81-1a3cb6210110","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Kučery a soudců Mgr. Pavlíny Černé a JUDr. Václava Nekoly ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 1 433 336 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 93 533 Kč; ve zbytku se napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 21 950 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 93 533 Kč; ve zbytku se napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 21 950 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1 433 336 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl zaměstnancem žalované na pozici obchodní zástupce. Po dobu trvání pracovního poměru byl diskriminován jednatelem žalované, který k němu měl jiný přístup než k ostatním zaměstnancům. Nerovný byl i přístup v otázce odměňování. Šikana a bossing se dále projevovaly zadáváním nesmyslných pracovních úkolů či úkolů v rozporu s pracovní smlouvou. Jednatel se žalobci vysmíval v souvislosti s přízvukem a výslovností v německém jazyce. Podceňoval ho v jeho pracovních výsledcích. Vůči žalobci používal křik a vulgarity. Nedůvodně ho kritizoval za jeho vzhled a způsob oblékání. Zjišťoval informace o soukromí žalobce. Nutil ho sledovat fotografie ze své dovolené mimo pracovní dobu. Snažil se nařídit žalobci dodatkovou dovolenou. Byl mu nesprávně vystaven protokol o předání služebního vozidla. Podobnému jednání byli vystaveni i další zaměstnanci žalované. Přestože žalobci slíbil prodloužení smlouvy na dobu určitou, nedošlo k tomu. Před skončením pracovního poměru byl žalobce „na překážkách“ na straně žalované a byl mu znemožněn výkon práce. Dále mu byl odebrán služební telefon a notebook. To vše u žalobce způsobilo psychické problémy. Z těchto důvodů nebyl schopen ani vykonávat následnou práci u nového zaměstnavatele, a proto s ním byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. V pozdějším zaměstnání mu nebyl prodloužen pracovní poměr z důvodu nízkého sebevědomí. Vyskytuje se u něj následkem chování jednatele žalované posttraumatická stresová porucha a panické ataky se smíšenou úzkostně depresivní poruchou. Žádal proto náhradu za bolestné ve výši 56 306 Kč, za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 346 780 Kč a za náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku ve výši 30 250 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu na zaplacení 1 433 336 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 226 609 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že nebyly splněny předpoklady pro úspěšné uplatnění žalovaného nároku na náhradu škody na zdraví. V řízení by muselo být prokázáno úmyslné porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům ze strany žalované, tj. jednání vedené přímým nebo nepřímým úmyslem způsobit žalobci škodu. To však v řízení prokázáno nebylo. Soud prvního stupně shledal v tvrzeních žalobce určité nelogičnosti. Na jedné straně uváděl, že se mu v práci líbilo, bavila ho, chtěl v ní pokračovat a dotklo se ho, že mu pracovní poměr nebyl prodloužen. Na druhé straně zažíval šikanu, bossing a již po zhruba půl roce trpěl psychickými problémy. Nikomu si však s tímto problémem do skončení pracovního poměru nestěžoval. Žalobce zveličoval a nadsazoval slovní i mimoslovní projevy jednatele žalované vůči žalobci. Žalobce nebyl schopen urážky konkretizovat. Žalobcova tvrzení se v průběhu řízení značně měnila. Žalobce plánoval postup proti žalované. I kdyby byla v řízení prokázána tvrzení žalobce, nejde o žádné zásadní porušení dobrých mravů. Žalobce dále upozorňoval na skutečnosti, které se však měly stát dříve, než byl u žalované zaměstnán. Různá základní mzda a odlišná výše prémií není porušením právních předpisů v případě, že jsou pro takový postup dány objektivní důvody (např. znalost německého jazyka nebo delší praxe). Prémie jsou nenárokovou složkou. Způsob jejich rozdělení (podle ochoty udělat práci navíc) nebyl rovněž diskriminační. Již z tvrzení žalobce vyplývá, že na jeho straně taková ochota nebyla (např. činnost mimo pracovní dobu nebo spolupráce při reklamačním řízení). Rovněž nebylo zjištěno, že by byl žalobce nucen činit jednání porušující dobré mravy ve vztahu k obchodním partnerům. Nic nemravného nebo porušujícího právní předpisy nebylo zjištěno ani na požadavku, aby obchodní zástupci spolupracovali při vyřizování reklamace, zvláště jednalo-li se o marginální část náplně jejich práce. Nesprávné určení dovolené nebo chyba při vrácení vozidla rovněž nemohlo vést k psychickým problémům na straně žalobce, zvláště pokud byly chyby napraveny. Bývalý jednatel žalované byl přísným nadřízeným, vyžadoval plnění pracovních povinností, očekával pracovní nasazení a dokázal dát důrazným způsobem najevo nespokojenost, nikdy však způsobem překračujícím hranice dobrých mravů. Ačkoliv bylo prokázáno, že žalobce trpí psychickými poruchami, nebylo zároveň prokázáno porušení právních předpisů nebo úmyslné porušení dobrých mravů ze strany žalované s cílem způsobit žalobci škodu, a proto nebylo třeba zabývat se zbylými předpoklady pro vznik škody, ani vlastní výší. Při určení výše náhrady nákladů bylo vycházeno z tarifní hodnoty 1 433 336 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti napadenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť soud prvního stupně rozhodl předčasně, aniž by provedl všechny stěžejní důkazy. Soud prvního stupně nesprávně pochopil problematiku bossingu a nesprávně vyhodnotil i otázku nerovného zacházení. Jednatel žalované se dopouštěl vulgárního a nevhodného chování a nerovného zacházení a porušování zákoníku práce. Zneužíval své pozice nadřízeného a dopouštěl se šikany vůči svým podřízeným (včetně žalobce). Charakteristikou bossingu je opakující se dlouhodobé jednání, nikoliv jednorázový incident. Podstatná část závadného jednání proběhla za zavřenými dveřmi. Pro žalobce bylo šokující odůvodnění, v němž byl popsán jako osoba jednající účelově a pomstychtivě, nikoliv jako potenciální oběť zavrženíhodného jednání. Soud prvního stupně si řadu podstatných skutečností domýšlel, dezinterpretoval a bagatelizoval. V řízení byla jednoznačně prokázána nižší mzda, než jakou dostávali ostatní obchodní zástupci a že nedostal žádné prémie. Žalovaná to vysvětlila nižší praxí, naopak jednatel žalované to odůvodnil znalostí německého jazyka. Tímto rozporem se však soud prvního stupně nijak nezabýval. V soukromé sféře nelze jinou výši odměny odůvodnit délkou praxe. S tímto způsobem odměňování ani nebyl žalobce seznámen. Dva obchodní zástupci, kteří byli oblíbenci jednatele žalované, měli vyšší mzdu, ačkoliv německy neuměli vůbec. Další dokazování v této otázce vedeno nebylo, což je procesní chybou. Vedení pracovněprávní agendy u žalované nebylo příliš organizované (chybný předávací protokol k vozidlu, neposkytnutí informací o obsahu pracovního poměru a chybějící zaučení). Jednatel žalované se snažil žalobci nařídit dovolenou v rozporu se zákoníkem práce. Ignoroval oprávněné připomínky či žádosti obchodních partnerů, které měl žalobce v gesci (např. odmítnutí opravit faktury). Žalobce dostával za úkol vyřizovat reklamace u koncových zákazníků. Těchto schůzek se účastnil bez obchodních partnerů, což nebylo logické, neboť žalovaná za zboží neodpovídala. Jednatel žalované dával nelegitimní pokyny, jak vyřizovat reklamace. Působilo to žalobci potíže při budování důvěry s obchodními partnery. Stanovisko jednatele bylo pro žalobce nepochopitelné, přestože to byl žalobce, který měl tyto věci s obchodními partnery komunikovat. Jednatel žalované se odmítal těmito připomínkami zabývat, což žalobce nesl velmi těžce a mělo to negativní vliv na jeho psychiku. Tím znemožňoval žalobci dosahovat stanovených výsledků. Rovněž odmítal uznávat oprávněné reklamace obchodních partnerů. Žalobce se snažil svou práci dělat s maximálním nasazením, byl následně obviňován z nedostatečných výsledků a vystaven tlaku na navyšování výkonu. Jednatel žalované sledoval trasy soukromých jízd žalobce. Mezi zaměstnanci měl své oblíbence. Byla prokázána i vysoká fluktuace zaměstnanců u žalované. Žalobcem namítané skutečnosti prokázal i výslech svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která potvrdila šikanu na pracovišti. Jednání jednatele žalované je třeba ve svém souhrnu považovat za dlouhodobý bossing. Soud prvního stupně však veškeré v řízení prokázané skutečnosti nereflektoval a s důkazy se dostatečně nevypořádal. Žalobci byla diagnostikována panická úzkostná porucha a úzkostně depresivní porucha. Soud prvního stupně však neprovedl stěžejní důkaz – znalecký posudek z oboru psychiatrie k posouzení vlivu jednání jednatele žalované na zdraví žalobce a zda se na zdravotním stavu žalobce podílely i jiné faktory. Posouzena by měla být i věrohodnost žalobce. Pokud by nebyl obětí pospaného a do jisté míry prokázaného jednání jednatele žalované, nelze vysvětlit tyto závažné psychické poruchy. Před zaměstnáním u žalované tyto psychické problémy neměl. Jednání žalované lze kvalifikovat jako úmyslné jednání proti dobrým mravům a porušování právních předpisů (mj. z titulu zákazu diskriminace). Odvolání směřovalo rovněž do výroku o náhradě nákladů řízení, neboť soud prvního stupně vycházel z nesprávné tarifní hodnoty. Neměla být přiznána ani náhrada za nahlížení do spisu pro neúčelnost takového úkonu. Veškerá podání byla účastníkům soudem prvního stupně přeposílána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná se ve svém vyjádření k odvolání plně ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla jeho potvrzení. Soud prvního stupně se primárně zabýval existencí porušení právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, aniž by dále protahoval řízení posuzováním tvrzené nemajetkové újmy a příčinné souvislosti. Pro vznik nároku by musely být splněny všechny uvedené podmínky. Soud prvního stupně rozhodl na základě rozsáhlého dokazování. Byli vyslechnuti všichni svědci, které žalobce navrhl. Provedené důkazy byly detailně okomentovány a logicky vyhodnoceny. Bossing není dán pouhým pokynem nadřízeného, se kterým žalobce nesouhlasí nebo ho považuje za nelogický. Nebylo prokázáno, že by jednatel žalované zadával nesmyslné úkoly, popř. požadoval práci, která nespadala do pracovní náplně žalobce. Pokud žalobci styl vedení a zadané úkoly nevyhovovaly, měl možnost pracovní poměr kdykoli ukončit. Jednatel žalované postupoval vůči všem zaměstnancům stejně. Byl přísný a vyžadoval dodržování svých pokynů. Nedopouštěl se však vůči žalobci nerovného zacházení nebo diskriminace. Rozdíly v základní mzdě byly objektivně odůvodněné. Žalobce nevykonával práci stejné hodnoty jako ostatní zmiňovaní obchodní zástupci (s ohledem na stupeň znalosti německého jazyka nebo množství zkušeností). Nastavení mezd a odměňování je velmi komplexní. Prémie byly vypláceny podle osobního nasazení. Nebylo prokázáno, že by všichni zaměstnanci prémie dostávali (nedostal je např. svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Cesty vozidlem byly kontrolovány namátkově, zaměstnanci nebyli soustavně sledováni nebo vystaveni nepřiměřené kontrole. Drobná administrativní pochybení nemohla vést ke vzniku psychické újmy. Žalobce byl juniorním zaměstnancem bez relevantních pracovních zkušeností. Již během prvního roku pracovního poměru však zpochybňoval zadané pokyny, projevoval neochotu a vymezoval se vůči způsobu vedení společnosti. Je tak možné, že jednatel žalované řídil společnost důrazněji. Nikdy však nevystupoval neslušně vůči žalobci, neurážel ho, ani neponižoval. Rovněž náhrada nákladů řízení byla soudem prvního stupně vyčíslena správně. Pouze bylo opomenuto přiznat náhradu za účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání směřující do rozhodnutí ve věci samé není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že žalobce byl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy na dobu určitou na pozici obchodního zástupce. Hrubá mzda žalobce byla stanovena zaměstnavatelem s platností od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 25 000 Kč měsíčně a s platností od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 28 000 Kč měsíčně. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „jednatel žalované“) byl jednatelem žalované společnosti v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poté odešel do důchodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Zaučení na obchodního zástupce obecně probíhalo předchůdcem na konkrétní pozici, popř. bylo možné obrátit se na kolegy. Nedostávali žádný písemný dokument, který by obsahoval jejich pracovní náplň. Běžně byla nejprve pracovní smlouva uzavírána na dobu určitou k prověření jejich schopností. Obchodní zástupci u žalované občas řešili i osobní reklamaci s koncovými zákazníky. Nebylo to však příliš časté. Někdy byl obchodní zástupce na místě i bez prodejce. Reklamace se posuzovala individuálně, existoval však reklamační řád. Není-li dle normy poškrábání viditelné ze dvou metrů, reklamace se neuznávala. Kontrola cest služebním vozidlem občas probíhala. Nejednalo se však o soustavnou kontrolu. Po poradě občas probíhalo sledování fotografií z dovolené jednatele v pracovní době, účast byla dobrovolná. Dle kolegů žalobce se jednatel žalované o soukromé jízdy nezajímal. Na soukromé věci se svých zaměstnanců v zásadě neptal. Nenutil je pracovat mimo pracovní dobu. Obchodní zástupci však někdy pracovali i po pracovní době, neboť měli pružnou pracovní dobu. Žádný ze svědků to však nevnímal nijak úkorně, považoval to za pochopitelné s ohledem na práci, kterou vykonával.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Jednatel žalované byl dle podřízených svérázný, sebestředný a přísný na plnění pracovních povinností. Někdy zvýšil hlas k zajištění respektu (jedna kolegyně se rozplakala). Zvýšení hlasu v zásadě svědci nevnímali nepříjemně nebo neobvykle. Je možné, že měl jednatel své oblíbence, ale mezi zaměstnanci nerozlišoval. Žalobce měl s jednatelem žalované problém, souviselo to s jeho přísností. Výraz „leštit kliky“ v německém prostředí znamená intenzivně hledat nové obchodní partnery. Někteří zaměstnanci slyšeli i peprnější výrazy od jednatele, jiní od něj vulgarity neslyšeli. Jednatel žalované rovněž rozhodoval o vyřízení reklamace. Pokud chtěl obchodní partner dodávku zboží a měl dluh po splatnosti, nejprve bylo vyžadováno, aby uhradil alespoň nejstarší dluh. Hrubá mzda svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla nejprve ve výši 30 000 Kč měsíčně a od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 32 000 Kč měsíčně. O něco vyšší mzda byla odůvodněna jeho velmi dobrou znalostí německého jazyka. Žádné osobní prémie nedostal. Prémie byly na posouzení jednatele žalované. Kritériem byla ochota dělat nějakou práci navíc. Jednatel žalované nebyl s žalobcem spokojený, a proto nebyla pracovní smlouva prodloužena. Ztratil v něj důvěru, měl pocit, že žalobce skutečnosti přibarvuje. Jednatel vytkl žalobci, že přišel pozdě na svůj první vánoční večírek. S předstihem žalobci sdělil, že nedojde k prodloužení pracovní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" podala u žalované výpověď. Předtím dostala od jednatele vytýkací dopis. Německý jazyk byl v práci velmi důležitý. Dostávala odměny. V době trvání pracovního poměru měla neurčitý pocit, že se mu jako žena líbí. Začala se mu vyhýbat. Byly jí nepříjemné společné cesty autem. Měla z něj pocit úzkosti nebo obavy, ale nic konkrétního jí nedělal nebo neříkal. Byl to pouze její pocit. Téměř denně volal jednatel mimo pracovní dobu. Časové rozvržení bylo na ní. Pracovní spolupráce byla po většinu času dobrá. Vše se vyhrotilo až v souvislosti s onou výtkou. Začal zvyšovat hlas. Byla vyzývána, ať podá výpověď. Psychicky se zhroutila. Odjela z práce a zůstala v pracovní neschopnosti. V posledním měsíci by jeho jednání hodnotila jako šikanu. Považuje se za méně odolnou osobu vůči stresu. Před tím 20 let podnikala a na pracovní poměr nebyla připravená. V pozdějších zaměstnáních to však bylo ještě horší. Ostatní vyslýchané svědkyně neuváděly sexistické poznámky na svou osobu. Žádný jiný z vyslýchaných svědků neukončil pracovní poměr kvůli jednateli žalované, ani s ním neměl žádné významnější problémy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že žalobce byl z ukončení pracovního poměru rozladěný. Měl pocit, že práci hodně věnoval. Žalobce jí popisoval nevhodné chování jednatele, ale ona osobně u ničeho přítomna nebyla. Žalobce pouze vyslechla a snažila se ho motivovat k nalezení jiné práce. Měl nízkou odolnost vůči stresu. Vyjadřoval se negativně na adresu jednatele, činil ho odpovědným za to, co se stalo, a zvažoval kroky vůči žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z účastnické výpovědi žalobce soud prvního stupně nevycházel, neboť ji považoval za nevěrohodnou. Žalobce si pořídil několik audionahrávek s jednatelem žalované. Sám žalobce uvedl, že je pořídil z popudu rodičů, kteří se ho ptali, co se v práci stalo a aby měl i případný důkaz k soudu. Pořízeny byly bez vědomí jednatele. Obsahují pouze pracovní rozhovory. V nahrávkách jednatel nezvyšuje hlas, neužívá velmi hrubé či urážlivé výrazy, hodnotí však práci a přístup žalobce (jako pozdní příchod na vánoční večírek nebo nulovou znalost německého jazyka). K neprodloužení pracovního poměru uvedl, že žalobce není kolegiální, že je „s prominutím vyčůraný“. Žalobci bylo sděleno, že byl nesprávně informován o překážkách v práci a o čerpání dovolené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V srpnu 2021 byl žalobce vyšetřen v nemocnici s anxiózní atakou. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla u žalobce diagnostikována panická úzkostná porucha a úzkostně depresivní porucha. Žalovaný má primárně neurotickou konstituci osobnosti. V květnu 2021 kontaktoval žalobce mateřskou společnost žalované s informací o škodlivém a protiprávním jednání jednatele žalované. Od listopadu 2023 docházel ke klinické psycholožce. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. K provedenému dokazování odvolací soud uvádí, že neshledal důvody pro zopakování dokazování nebo doplnění dokazování ve smyslu § 213 o. s. ř. Soud prvního stupně provedl důkazy v potřebném rozsahu ke zjištění skutkového stavu. Není povinností provést veškeré důkazy, které účastníci navrhnou, nejsou-li způsobilé rozhodné skutečnosti prokázat, popř. byly-li rozhodné skutečnosti již prokázány jinými důkazy. Provedené důkazy soud prvního stupně hodnotil jednotlivě, ale i ve svém souhrnu. Logicky vysvětlil, jak ke svým skutkovým zjištěním dospěl. Nelze tomuto postupu nic vytknout. Soud prvního stupně se podrobně zabýval tím, jaké panovaly poměry na pracovišti mezi jednatelem žalované a jeho podřízenými, ale i přímo mezi jednatelem a žalobcem. Řadou svědeckých výpovědí bylo prokázáno, že jednatel žalované byl přísný nadřízený, který dokázal zvednout hlas a někdy i použít ostřejší výrazy. Svědci však v zásadě vypovídali, že jednání jednatele nevnímali nijak úkorně, nepociťovali šikanu na pracovišti a považovali to za normální pracovní prostředí. Žalobce zmiňoval řadu skutečností, které měly na nevhodné chování jednatele na pracovišti poukazovat. V zásadě u všech svědci vyvrátili, že by takové chování za šikanu považovali. Žádný z vyslechnutých obchodních zástupců neměl problém s tím, jak bylo komunikováno s obchodními partnery, jaké pokyny jim jednatel zadával, jak byly vyřizovány reklamace, popř. že byli v určitých (ne příliš častých) případech osobně přítomni vyřízení reklamace s koncovými zákazníky. Žádný ze svědků nepociťoval, že by se jednatel nevhodným způsobem zajímal o jejich soukromí, popř. že by sledoval jejich soukromé cesty. Svědci pouze připouštěli občasnou kontrolu jízd služebním vozidlem, aniž by to přesáhlo běžnou míru. Žádný ze svědků nevnímal jako problematické občasné sledování fotek z dovolené jednatele. Uváděli, že to bylo dobrovolné. Svědci rovněž připustili, že jednatel mohl mít své oblíbence (ostatně je to přirozené), ale nikdy nevnímali, že by někoho protěžoval před jiným. Rovněž se nestávalo, že by kvůli jednateli zaměstnanci významně opouštěli zaměstnání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobcem popisované chování na pracovišti se tak vyslýchanými svědky v obecném měřítku neprokázalo. Jedinou výjimkou byl výslech svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která připustila, že v průběhu trvání pracovního poměru neměla z jednatele žalované dobrý pocit. Vysvětlovala si to možnou nákloností muže k ženě. Zároveň ale zdůraznila, že se jednalo pouze o její pocit, jednatel ji nikdy nic neřekl, ani nenaznačil. V závěru jejího pracovního poměru se jejich vztah zhoršil. Svědkyně dostala výtku a následné chování jednatele označovala za šikanu, která vedla k tomu, že podala v práci výpověď, psychicky se zhroutila, vyhledala lékařskou pomoc a zůstala v pracovní neschopnosti. V této souvislosti je však třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že v případě žalobce jsou jeho tvrzení do určité míry vnitřně rozporné a působí nepřesvědčivým dojmem, pro které nelze automaticky srovnávat tvrzení žalobce se situací popisovanou svědkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". U svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měly jednotlivé události svou logickou návaznost. S jednatelem se dostali do konfliktu. Způsob, s jakým s ní začal komunikovat a jak začal kontrolovat její práci, vedl k tomu, že bezprostředně poté vyhledala lékařskou pomoc a zaměstnání opustila. Tuto logickou časovou souslednost však nelze vypozorovat u žalobce, který na jednu stranu tvrdí, že byl jednatelem žalované dlouhodobě šikanován, na druhou stranu však žádný z vyslýchaných kolegů neuvedl, že by u žalobce nějaký významný problém pozoroval nebo že by si žalobce na chování jednatele ve spojitosti se šikanou stěžoval. Jeho zájmem bylo, aby u žalované mohl dál pracovat, protože ho práce bavila. První předložené lékařské zprávy jsou z roku 2021. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" popisovala, že byl žalobce z ukončení pracovního poměru rozladěný, negativně se vyjadřoval vůči jednateli a zvažoval další kroky vůči žalované. Nelze se tak ubránit závěru, že žalobce úkorně vnímal zejména tu skutečnost, že mu nebyl prodloužen pracovní poměr původně uzavřený na dobu určitou, neboť o tuto práci stál. Je těžko představitelné, že sám zaměstnanec, bude-li prožívat něco tak závažného jako je šikana na pracovišti od svého přímého nadřízeného, bude mít eminentní zájem v takové práci setrvat a bude rozladěný, pokud k tomu nedojde.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Lze souhlasit se žalobcem, že pokud k určitému nevhodnému chování docházelo tzv. za zavřenými dveřmi, je pro žalobce obtížné tyto skutečnosti prokázat. Je proto přijatelné, aby si za takové situace zaměstnanci v postavení slabší strany pořídili např. audionahrávku k prokázání nevhodného chování. Stejným způsobem postupoval i žalobce, avšak žádná z předložených audionahrávek neobsahuje důkaz o tom, že by se jednatel žalované k žalobci choval neslušně, vulgárně nebo šikanózně. To, že jednatel žalované vysloví svůj názor, který neodpovídá představám žalobce, automaticky neznamená, že žalovaného šikanuje. Žalobce pak ani netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné na šikanu vůči jeho osobě usuzovat. Konečně žalobce nevhodnost chování vůči své osobě spatřoval v chybě při vrácení služebního vozidla na konci pracovního poměru a v přístupu jednatele žalované k čerpání dovolené žalobce a k překážkám v práci na straně žalované. Veškeré tyto oprávněné námitky žalobce však žalovaná ještě za trvání pracovního poměru napravila. Nelze tato pochybení (došlo-li k jejich řádnému vyřešení ze strany zaměstnavatele) považovat za jednání směřující k úmyslnému poškození žalobce, popř. porušení právních předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Nebylo-li prokázáno závadné chování jednatele žalované vůči žalobci, nebylo třeba nechat vypracovat žalobcem navržený znalecký posudek. Rovněž neshledal odvolací soud za potřebné opakovat výslech žalobce, popř. doplnit dokazování o výslech zaměstnankyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při jednání před odvolacím soudem založil žalobce k důkazu komunikaci mezi žalobcem a jednatelem z roku 2020, tj. důkaz označený v rozporu s § 205a o. s. ř. Tato listina mohla a měla být předložena již před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení k němu nelze přihlížet. Dále byly do spisu založeny další lékařské zprávy (psychologické vyšetření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a propouštěcí zpráva ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), které považoval odvolací soud za nadbytečné. S ohledem na již předložené lékařské zprávy provedené k důkazu nemá odvolací soud pochybnost o zdravotních problémech žalobce, nejsou však způsobilé prokázat závadné chování jednatele žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle § 265 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle § 265 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 302 zákoníku práce, vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud shodně se závěrem soudu prvního stupně uvádí, že má-li být žalobce se žalovaným nárokem úspěšný, musí ve smyslu § 265 odst. 1 a 2 zákoníku práce tvrdit a prokázat veškeré předpoklady vedoucí ve svém souhrnu k nároku na náhradu škody, tj. musí být prokázáno porušení právní povinnosti nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům jednatelem žalované, škoda, která žalobci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním vznikla, a příčinná souvislost mezi oběma předchozími předpoklady. Soud prvního stupně postupoval správně, zaměřil-li se primárně na splnění prvního předpokladu. Jelikož uzavřel, že již ten nebyl v řízení prokázán, nebylo třeba zabývat se vlastní škodou, ani příčinnou souvislostí (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobce se dovolával porušení pracovních povinností jednatelem žalované, který byl ve vedoucí pozici, ve smyslu § 302 zákoníku práce, tj. jednání naplňující znaky šikany uskutečňované ve formě tzv. bossingu. Jedná se o dlouhodobé a systematické jednání sestávající se z celé řady jednotlivých skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Lze souhlasit se žalobcem, že v takovém případě se nemusí jednat (a často ani nejedná) o jeden zásadní incident, nýbrž je třeba nahlížet na chování vedoucího zaměstnance jako na celek, v němž se objevují znaky dlouhodobého negativního tlaku na podřízeného zaměstnance. V řízení však takové dlouhodobé a systematické jednání směřující proti žalobci prokázáno nebylo. Odvolací soud nepopírá, že žalobce trpí psychickými potížemi. Není však kompetentní zabývat se tím, zda byly vyvolány, popř. zesíleny zkušeností spojenou s pracovním poměrem u žalované. Pro řízení je významné, že nebylo prokázáno jednání, které žalobce mohl oprávněně vnímat jako neobjektivní, nespravedlivé a proti němu zaměřené (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nebylo zjištěno, že by jednatel žalované zadával svým podřízeným (případně žalobci) nesmyslné nebo chaotické pokyny. Naopak svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jednatele žalované popsala jako autoritu, od které měla zájem se učit novým věcem. Je pochopitelné, že význam a správnost zadaných úkolů může rozličně vnímat osoba začínající v konkrétním oboru oproti osobě, jejíž postupy jsou již prověřeny mnohaletou praxí. V žalobcem popsaných příkladech nelze spatřovat ústrky nebo ponižující přístup vůči jeho osobě. Ani ochrana zaměstnanců nemůže být bezbřehá a nemůže znemožnit nadřízenému zaměstnanci kontrolu práce a užívání majetku ve vlastnictví zaměstnavatele, zadávání pracovních úkolů a zároveň požadování jejich splnění, jakož ani nemůže upřít vedoucímu zaměstnanci sdělit svým podřízeným oprávněnou kritiku na způsob vedení jejich práce nebo na výsledky takové práce. Pouze skutečnost, že jednatel žalované byl přísnější, vyžadoval splnění zadaných úkolů a někdy na své podřízené zvedl hlas, bez dalšího neznamená, že své podřízené (v daném případě žalobce) šikanoval. V řízení tak nevyplynulo nic, co by z objektivního hlediska neslo znaky bossingu. Ten nelze zaměňovat za případné izolované neshody s jednatelem žalované, popř. za pocit křivdy, že ani přes veškeré pracovní úsilí, které žalobce dle svého subjektivního přesvědčení do práce vložil, nedošlo k prodloužení jeho pracovního poměru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Pokud žalobce namítal, že byl diskriminován v odměňování za svou práci. Pak je pravdou, že bylo v řízení prokázáno, že žalobce měl nižší mzdu než jeho kolega ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na stejné pozici. Rovněž bylo prokázáno, že někteří obchodní zástupci dostávali nenárokové odměny. Žalobce však žádnou neobdržel. Bylo proto na žalované, aby prokázala, že k porušení zásady rovného zacházení nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V řízení bylo zjištěno, že svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl vyšší mzdu z důvodu jeho velmi vysoké znalosti německého jazyka (na úrovni rodilého mluvčího). Rovněž bylo svědky potvrzeno, že kvalitní znalost německého jazyka byla pro danou práci potřebná. Nejedná se tak o diskriminační důvod ve vztahu k žalobci. Odvíjela-li se rozdílná výše mzdy i od délky praxe (žalobce byl začátečník v daném oboru), nelze ani tomuto kritériu nic vytknout. Nelze souhlasit s námitkou žalobce, že tuto skutečnost nelze zohlednit v soukromém sektoru. Naopak se jedná o významné kritérium, neboť lze očekávat, že delší pracovní zkušenosti vedou k rychlejším a kvalitnějším pracovním výsledkům. Rovněž zvolené kritérium při rozdělování odměn nelze považovat za diskriminující. Žalobce ostatně nebyl jediný, který na odměny po dobu svého pracovního poměru u žalované (trvající pouze jeden rok) nedosáhl. Odměny neobdržel ani svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Odměny představují motivaci k další práci, ale zároveň mají být pochvalou za kvalitně odvedenou práci, popř. za úkoly provedené nad rámec běžných pracovních povinností. Z přístupu žalobce se však naopak jeví, že každou práci, kterou měl odvést navíc (např. z jeho pohledu vyřizování reklamací u koncového zákazníka), považoval za nespravedlivou, ačkoliv jiní obchodní zástupci s tím neměli problém.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jelikož odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že nebyly naplněny předpoklady pro uplatnění § 265 odst. 1 zákoníku práce (nebylo prokázáno porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům), potvrdil ve smyslu § 219 o. s. ř. napadený rozsudek ve věci samé (výrok I.) jako věcně správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud však za přiměřeného užití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil výrok II., o náhradě nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto měla dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně však vycházel z nesprávné tarifní hodnoty při určení výše odměny zástupce. Zástupce žalované v řízení učinil před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" jedenáct úkonů, za které příslušela odměna určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato tarifní hodnota se totiž uplatní v případě neúspěchu žalobce. Není-li dán základ požadovaného nároku, nelze zjistit hodnotu věci nebo práva, tj. rozsah újmy, o který v daném sporu šlo (srov. nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" činí ve smyslu § 9a odst. 1 písm. a) AT, v aktuálním znění, tarifní hodnota 500 000 Kč. Náklady v celkové výši 93 533 Kč proto sestávaly z odměny advokáta za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyjádření ve věci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přesahující dvě hodiny a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" rovněž přesahující dvě hodiny) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a, d) a g) AT ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"], za dva úkony právní služby (nahlížení do spisu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") po 1 550 Kč [§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 2 a odst. 3 AT ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"], za čtyři úkony právní služby (účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyjádření ve věci ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") po 10 300 Kč [§ 7 bod 6., § 9a odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"], z paušálních náhrad hotových výdajů za jedenáct úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), z paušálních náhrad hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") a z 21 % DPH v celkové výši 16 233 Kč. Správně bylo soudem prvního stupně rozhodnuto, že náklady budou hrazeny k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud nepřiznal náhradu za nahlížení do spisu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo součástí přiznané odměny za převzetí a přípravu zastoupení. Rovněž nebyla přiznána náhrada za nahlížení do spisu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť tyto úkony neshledal odvolací soud za účelné. Obsahem spisu nebyly žádné nové listiny, se kterými bylo třeba, aby se žalovaná seznámila, ani z žádného podání žalobce nemohla žalovaná nabýt takového dojmu. Za zbylá dvě nahlížení do spisu byla naopak náhrada přiznána, neboť žalobce spolu s podáními do spisu založil i listinné důkazy, a proto bylo důvodné, aby se s nimi žalovaná seznámila před nařízeným jednáním. Listinné důkazy nebyly soudem prvního stupně přeposílány, což ani není běžnou praxí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O nákladech řízení před odvolacím soudem, které spočívaly v právním zastoupení, bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady sestávaly z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a účast na jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") po 10 300 Kč [§ 7 bod 6., § 9a odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. k) a g) AT ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"], z paušálních náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") a z náhrady za promeškaný čas v důsledku zpoždění zahájení jednání ve výši 3x 150 Kč [§ 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 AT ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"]. Zástupce žalované za odvolací řízení neúčtoval DPH (v odvolacím řízení již nebyl plátcem DPH). Žalobce je povinen náhradu nákladů žalované uhradit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1 433 336 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že byl zaměstnancem žalované na pozici obchodní zástupce. Po dobu trvání pracovního poměru byl diskriminován jednatelem žalované, který k němu měl jiný přístup než k ostatním zaměstnancům. Nerovný byl i přístup v otázce odměňování. Šikana a bossing se dále projevovaly zadáváním nesmyslných pracovních úkolů či úkolů v rozporu s pracovní smlouvou. Jednatel se žalobci vysmíval v souvislosti s přízvukem a výslovností v německém jazyce. Podceňoval ho v jeho pracovních výsledcích. Vůči žalobci používal křik a vulgarity. Nedůvodně ho kritizoval za jeho vzhled a způsob oblékání. Zjišťoval informace o soukromí žalobce. Nutil ho sledovat fotografie ze své dovolené mimo pracovní dobu. Snažil se nařídit žalobci dodatkovou dovolenou. Byl mu nesprávně vystaven protokol o předání služebního vozidla. Podobnému jednání byli vystaveni i další zaměstnanci žalované. Přestože žalobci slíbil prodloužení smlouvy na dobu určitou, nedošlo k tomu. Před skončením pracovního poměru byl žalobce „na překážkách“ na straně žalované a byl mu znemožněn výkon práce. Dále mu byl odebrán služební telefon a notebook. To vše u žalobce způsobilo psychické problémy. Z těchto důvodů nebyl schopen ani vykonávat následnou práci u nového zaměstnavatele, a proto s ním byl ukončen pracovní poměr ve zkušební době. V pozdějším zaměstnání mu nebyl prodloužen pracovní poměr z důvodu nízkého sebevědomí. Vyskytuje se u něj následkem chování jednatele žalované posttraumatická stresová porucha a panické ataky se smíšenou úzkostně depresivní poruchou. Žádal proto náhradu za bolestné ve výši 56 306 Kč, za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 346 780 Kč a za náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku ve výši 30 250 Kč.2. Okresní soud , adresa,  (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) zamítl žalobu na zaplacení 1 433 336 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum,  do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 226 609 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované (výrok II.).3. Napadený rozsudek soud prvního stupně odůvodnil tím, že nebyly splněny předpoklady pro úspěšné uplatnění žalovaného nároku na náhradu škody na zdraví. V řízení by muselo být prokázáno úmyslné porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům ze strany žalované, tj. jednání vedené přímým nebo nepřímým úmyslem způsobit žalobci škodu. To však v řízení prokázáno nebylo. Soud prvního stupně shledal v tvrzeních žalobce určité nelogičnosti. Na jedné straně uváděl, že se mu v práci líbilo, bavila ho, chtěl v ní pokračovat a dotklo se ho, že mu pracovní poměr nebyl prodloužen. Na druhé straně zažíval šikanu, bossing a již po zhruba půl roce trpěl psychickými problémy. Nikomu si však s tímto problémem do skončení pracovního poměru nestěžoval. Žalobce zveličoval a nadsazoval slovní i mimoslovní projevy jednatele žalované vůči žalobci. Žalobce nebyl schopen urážky konkretizovat. Žalobcova tvrzení se v průběhu řízení značně měnila. Žalobce plánoval postup proti žalované. I kdyby byla v řízení prokázána tvrzení žalobce, nejde o žádné zásadní porušení dobrých mravů. Žalobce dále upozorňoval na skutečnosti, které se však měly stát dříve, než byl u žalované zaměstnán. Různá základní mzda a odlišná výše prémií není porušením právních předpisů v případě, že jsou pro takový postup dány objektivní důvody (např. znalost německého jazyka nebo delší praxe). Prémie jsou nenárokovou složkou. Způsob jejich rozdělení (podle ochoty udělat práci navíc) nebyl rovněž diskriminační. Již z tvrzení žalobce vyplývá, že na jeho straně taková ochota nebyla (např. činnost mimo pracovní dobu nebo spolupráce při reklamačním řízení). Rovněž nebylo zjištěno, že by byl žalobce nucen činit jednání porušující dobré mravy ve vztahu k obchodním partnerům. Nic nemravného nebo porušujícího právní předpisy nebylo zjištěno ani na požadavku, aby obchodní zástupci spolupracovali při vyřizování reklamace, zvláště jednalo-li se o marginální část náplně jejich práce. Nesprávné určení dovolené nebo chyba při vrácení vozidla rovněž nemohlo vést k psychickým problémům na straně žalobce, zvláště pokud byly chyby napraveny. Bývalý jednatel žalované byl přísným nadřízeným, vyžadoval plnění pracovních povinností, očekával pracovní nasazení a dokázal dát důrazným způsobem najevo nespokojenost, nikdy však způsobem překračujícím hranice dobrých mravů. Ačkoliv bylo prokázáno, že žalobce trpí psychickými poruchami, nebylo zároveň prokázáno porušení právních předpisů nebo úmyslné porušení dobrých mravů ze strany žalované s cílem způsobit žalobci škodu, a proto nebylo třeba zabývat se zbylými předpoklady pro vznik škody, ani vlastní výší. Při určení výše náhrady nákladů bylo vycházeno z tarifní hodnoty 1 433 336 Kč.4. Proti napadenému rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť soud prvního stupně rozhodl předčasně, aniž by provedl všechny stěžejní důkazy. Soud prvního stupně nesprávně pochopil problematiku bossingu a nesprávně vyhodnotil i otázku nerovného zacházení. Jednatel žalované se dopouštěl vulgárního a nevhodného chování a nerovného zacházení a porušování zákoníku práce. Zneužíval své pozice nadřízeného a dopouštěl se šikany vůči svým podřízeným (včetně žalobce). Charakteristikou bossingu je opakující se dlouhodobé jednání, nikoliv jednorázový incident. Podstatná část závadného jednání proběhla za zavřenými dveřmi. Pro žalobce bylo šokující odůvodnění, v němž byl popsán jako osoba jednající účelově a pomstychtivě, nikoliv jako potenciální oběť zavrženíhodného jednání. Soud prvního stupně si řadu podstatných skutečností domýšlel, dezinterpretoval a bagatelizoval. V řízení byla jednoznačně prokázána nižší mzda, než jakou dostávali ostatní obchodní zástupci a že nedostal žádné prémie. Žalovaná to vysvětlila nižší praxí, naopak jednatel žalované to odůvodnil znalostí německého jazyka. Tímto rozporem se však soud prvního stupně nijak nezabýval. V soukromé sféře nelze jinou výši odměny odůvodnit délkou praxe. S tímto způsobem odměňování ani nebyl žalobce seznámen. Dva obchodní zástupci, kteří byli oblíbenci jednatele žalované, měli vyšší mzdu, ačkoliv německy neuměli vůbec. Další dokazování v této otázce vedeno nebylo, což je procesní chybou. Vedení pracovněprávní agendy u žalované nebylo příliš organizované (chybný předávací protokol k vozidlu, neposkytnutí informací o obsahu pracovního poměru a chybějící zaučení). Jednatel žalované se snažil žalobci nařídit dovolenou v rozporu se zákoníkem práce. Ignoroval oprávněné připomínky či žádosti obchodních partnerů, které měl žalobce v gesci (např. odmítnutí opravit faktury). Žalobce dostával za úkol vyřizovat reklamace u koncových zákazníků. Těchto schůzek se účastnil bez obchodních partnerů, což nebylo logické, neboť žalovaná za zboží neodpovídala. Jednatel žalované dával nelegitimní pokyny, jak vyřizovat reklamace. Působilo to žalobci potíže při budování důvěry s obchodními partnery. Stanovisko jednatele bylo pro žalobce nepochopitelné, přestože to byl žalobce, který měl tyto věci s obchodními partnery komunikovat. Jednatel žalované se odmítal těmito připomínkami zabývat, což žalobce nesl velmi těžce a mělo to negativní vliv na jeho psychiku. Tím znemožňoval žalobci dosahovat stanovených výsledků. Rovněž odmítal uznávat oprávněné reklamace obchodních partnerů. Žalobce se snažil svou práci dělat s maximálním nasazením, byl následně obviňován z nedostatečných výsledků a vystaven tlaku na navyšování výkonu. Jednatel žalované sledoval trasy soukromých jízd žalobce. Mezi zaměstnanci měl své oblíbence. Byla prokázána i vysoká fluktuace zaměstnanců u žalované. Žalobcem namítané skutečnosti prokázal i výslech svědkyně , jméno FO, , která potvrdila šikanu na pracovišti. Jednání jednatele žalované je třeba ve svém souhrnu považovat za dlouhodobý bossing. Soud prvního stupně však veškeré v řízení prokázané skutečnosti nereflektoval a s důkazy se dostatečně nevypořádal. Žalobci byla diagnostikována panická úzkostná porucha a úzkostně depresivní porucha. Soud prvního stupně však neprovedl stěžejní důkaz – znalecký posudek z oboru psychiatrie k posouzení vlivu jednání jednatele žalované na zdraví žalobce a zda se na zdravotním stavu žalobce podílely i jiné faktory. Posouzena by měla být i věrohodnost žalobce. Pokud by nebyl obětí pospaného a do jisté míry prokázaného jednání jednatele žalované, nelze vysvětlit tyto závažné psychické poruchy. Před zaměstnáním u žalované tyto psychické problémy neměl. Jednání žalované lze kvalifikovat jako úmyslné jednání proti dobrým mravům a porušování právních předpisů (mj. z titulu zákazu diskriminace). Odvolání směřovalo rovněž do výroku o náhradě nákladů řízení, neboť soud prvního stupně vycházel z nesprávné tarifní hodnoty. Neměla být přiznána ani náhrada za nahlížení do spisu pro neúčelnost takového úkonu. Veškerá podání byla účastníkům soudem prvního stupně přeposílána.5. Žalovaná se ve svém vyjádření k odvolání plně ztotožnila se závěry soudu prvního stupně a navrhla jeho potvrzení. Soud prvního stupně se primárně zabýval existencí porušení právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, aniž by dále protahoval řízení posuzováním tvrzené nemajetkové újmy a příčinné souvislosti. Pro vznik nároku by musely být splněny všechny uvedené podmínky. Soud prvního stupně rozhodl na základě rozsáhlého dokazování. Byli vyslechnuti všichni svědci, které žalobce navrhl. Provedené důkazy byly detailně okomentovány a logicky vyhodnoceny. Bossing není dán pouhým pokynem nadřízeného, se kterým žalobce nesouhlasí nebo ho považuje za nelogický. Nebylo prokázáno, že by jednatel žalované zadával nesmyslné úkoly, popř. požadoval práci, která nespadala do pracovní náplně žalobce. Pokud žalobci styl vedení a zadané úkoly nevyhovovaly, měl možnost pracovní poměr kdykoli ukončit. Jednatel žalované postupoval vůči všem zaměstnancům stejně. Byl přísný a vyžadoval dodržování svých pokynů. Nedopouštěl se však vůči žalobci nerovného zacházení nebo diskriminace. Rozdíly v základní mzdě byly objektivně odůvodněné. Žalobce nevykonával práci stejné hodnoty jako ostatní zmiňovaní obchodní zástupci (s ohledem na stupeň znalosti německého jazyka nebo množství zkušeností). Nastavení mezd a odměňování je velmi komplexní. Prémie byly vypláceny podle osobního nasazení. Nebylo prokázáno, že by všichni zaměstnanci prémie dostávali (nedostal je např. svědek , Anonymizováno, ). Cesty vozidlem byly kontrolovány namátkově, zaměstnanci nebyli soustavně sledováni nebo vystaveni nepřiměřené kontrole. Drobná administrativní pochybení nemohla vést ke vzniku psychické újmy. Žalobce byl juniorním zaměstnancem bez relevantních pracovních zkušeností. Již během prvního roku pracovního poměru však zpochybňoval zadané pokyny, projevoval neochotu a vymezoval se vůči způsobu vedení společnosti. Je tak možné, že jednatel žalované řídil společnost důrazněji. Nikdy však nevystupoval neslušně vůči žalobci, neurážel ho, ani neponižoval. Rovněž náhrada nákladů řízení byla soudem prvního stupně vyčíslena správně. Pouze bylo opomenuto přiznat náhradu za účast na jednání dne , datum, .6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání směřující do rozhodnutí ve věci samé není důvodné.7. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že žalobce byl od , datum,  do , datum,  zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy na dobu určitou na pozici obchodního zástupce. Hrubá mzda žalobce byla stanovena zaměstnavatelem s platností od , datum,  ve výši 25 000 Kč měsíčně a s platností od , datum,  ve výši 28 000 Kč měsíčně. , tituly před jménem,  , jméno FO,  (dále jen „jednatel žalované“) byl jednatelem žalované společnosti v období od , datum,  do , datum, . Poté odešel do důchodu.8. Zaučení na obchodního zástupce obecně probíhalo předchůdcem na konkrétní pozici, popř. bylo možné obrátit se na kolegy. Nedostávali žádný písemný dokument, který by obsahoval jejich pracovní náplň. Běžně byla nejprve pracovní smlouva uzavírána na dobu určitou k prověření jejich schopností. Obchodní zástupci u žalované občas řešili i osobní reklamaci s koncovými zákazníky. Nebylo to však příliš časté. Někdy byl obchodní zástupce na místě i bez prodejce. Reklamace se posuzovala individuálně, existoval však reklamační řád. Není-li dle normy poškrábání viditelné ze dvou metrů, reklamace se neuznávala. Kontrola cest služebním vozidlem občas probíhala. Nejednalo se však o soustavnou kontrolu. Po poradě občas probíhalo sledování fotografií z dovolené jednatele v pracovní době, účast byla dobrovolná. Dle kolegů žalobce se jednatel žalované o soukromé jízdy nezajímal. Na soukromé věci se svých zaměstnanců v zásadě neptal. Nenutil je pracovat mimo pracovní dobu. Obchodní zástupci však někdy pracovali i po pracovní době, neboť měli pružnou pracovní dobu. Žádný ze svědků to však nevnímal nijak úkorně, považoval to za pochopitelné s ohledem na práci, kterou vykonával.9. Jednatel žalované byl dle podřízených svérázný, sebestředný a přísný na plnění pracovních povinností. Někdy zvýšil hlas k zajištění respektu (jedna kolegyně se rozplakala). Zvýšení hlasu v zásadě svědci nevnímali nepříjemně nebo neobvykle. Je možné, že měl jednatel své oblíbence, ale mezi zaměstnanci nerozlišoval. Žalobce měl s jednatelem žalované problém, souviselo to s jeho přísností. Výraz „leštit kliky“ v německém prostředí znamená intenzivně hledat nové obchodní partnery. Někteří zaměstnanci slyšeli i peprnější výrazy od jednatele, jiní od něj vulgarity neslyšeli. Jednatel žalované rovněž rozhodoval o vyřízení reklamace. Pokud chtěl obchodní partner dodávku zboží a měl dluh po splatnosti, nejprve bylo vyžadováno, aby uhradil alespoň nejstarší dluh. Hrubá mzda svědka , Anonymizováno,  byla nejprve ve výši 30 000 Kč měsíčně a od , datum,  ve výši 32 000 Kč měsíčně. O něco vyšší mzda byla odůvodněna jeho velmi dobrou znalostí německého jazyka. Žádné osobní prémie nedostal. Prémie byly na posouzení jednatele žalované. Kritériem byla ochota dělat nějakou práci navíc. Jednatel žalované nebyl s žalobcem spokojený, a proto nebyla pracovní smlouva prodloužena. Ztratil v něj důvěru, měl pocit, že žalobce skutečnosti přibarvuje. Jednatel vytkl žalobci, že přišel pozdě na svůj první vánoční večírek. S předstihem žalobci sdělil, že nedojde k prodloužení pracovní smlouvy.10. Svědkyně , jméno FO,  podala u žalované výpověď. Předtím dostala od jednatele vytýkací dopis. Německý jazyk byl v práci velmi důležitý. Dostávala odměny. V době trvání pracovního poměru měla neurčitý pocit, že se mu jako žena líbí. Začala se mu vyhýbat. Byly jí nepříjemné společné cesty autem. Měla z něj pocit úzkosti nebo obavy, ale nic konkrétního jí nedělal nebo neříkal. Byl to pouze její pocit. Téměř denně volal jednatel mimo pracovní dobu. Časové rozvržení bylo na ní. Pracovní spolupráce byla po většinu času dobrá. Vše se vyhrotilo až v souvislosti s onou výtkou. Začal zvyšovat hlas. Byla vyzývána, ať podá výpověď. Psychicky se zhroutila. Odjela z práce a zůstala v pracovní neschopnosti. V posledním měsíci by jeho jednání hodnotila jako šikanu. Považuje se za méně odolnou osobu vůči stresu. Před tím 20 let podnikala a na pracovní poměr nebyla připravená. V pozdějších zaměstnáních to však bylo ještě horší. Ostatní vyslýchané svědkyně neuváděly sexistické poznámky na svou osobu. Žádný jiný z vyslýchaných svědků neukončil pracovní poměr kvůli jednateli žalované, ani s ním neměl žádné významnější problémy.11. Svědkyně , jméno FO,  uvedla, že žalobce byl z ukončení pracovního poměru rozladěný. Měl pocit, že práci hodně věnoval. Žalobce jí popisoval nevhodné chování jednatele, ale ona osobně u ničeho přítomna nebyla. Žalobce pouze vyslechla a snažila se ho motivovat k nalezení jiné práce. Měl nízkou odolnost vůči stresu. Vyjadřoval se negativně na adresu jednatele, činil ho odpovědným za to, co se stalo, a zvažoval kroky vůči žalované.12. Z účastnické výpovědi žalobce soud prvního stupně nevycházel, neboť ji považoval za nevěrohodnou. Žalobce si pořídil několik audionahrávek s jednatelem žalované. Sám žalobce uvedl, že je pořídil z popudu rodičů, kteří se ho ptali, co se v práci stalo a aby měl i případný důkaz k soudu. Pořízeny byly bez vědomí jednatele. Obsahují pouze pracovní rozhovory. V nahrávkách jednatel nezvyšuje hlas, neužívá velmi hrubé či urážlivé výrazy, hodnotí však práci a přístup žalobce (jako pozdní příchod na vánoční večírek nebo nulovou znalost německého jazyka). K neprodloužení pracovního poměru uvedl, že žalobce není kolegiální, že je „s prominutím vyčůraný“. Žalobci bylo sděleno, že byl nesprávně informován o překážkách v práci a o čerpání dovolené.13. V srpnu 2021 byl žalobce vyšetřen v nemocnici s anxiózní atakou. Dne , datum,  byla u žalobce diagnostikována panická úzkostná porucha a úzkostně depresivní porucha. Žalovaný má primárně neurotickou konstituci osobnosti. V květnu 2021 kontaktoval žalobce mateřskou společnost žalované s informací o škodlivém a protiprávním jednání jednatele žalované. Od listopadu 2023 docházel ke klinické psycholožce. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dopisem ze dne , datum, .14. K provedenému dokazování odvolací soud uvádí, že neshledal důvody pro zopakování dokazování nebo doplnění dokazování ve smyslu § 213 o. s. ř. Soud prvního stupně provedl důkazy v potřebném rozsahu ke zjištění skutkového stavu. Není povinností provést veškeré důkazy, které účastníci navrhnou, nejsou-li způsobilé rozhodné skutečnosti prokázat, popř. byly-li rozhodné skutečnosti již prokázány jinými důkazy. Provedené důkazy soud prvního stupně hodnotil jednotlivě, ale i ve svém souhrnu. Logicky vysvětlil, jak ke svým skutkovým zjištěním dospěl. Nelze tomuto postupu nic vytknout. Soud prvního stupně se podrobně zabýval tím, jaké panovaly poměry na pracovišti mezi jednatelem žalované a jeho podřízenými, ale i přímo mezi jednatelem a žalobcem. Řadou svědeckých výpovědí bylo prokázáno, že jednatel žalované byl přísný nadřízený, který dokázal zvednout hlas a někdy i použít ostřejší výrazy. Svědci však v zásadě vypovídali, že jednání jednatele nevnímali nijak úkorně, nepociťovali šikanu na pracovišti a považovali to za normální pracovní prostředí. Žalobce zmiňoval řadu skutečností, které měly na nevhodné chování jednatele na pracovišti poukazovat. V zásadě u všech svědci vyvrátili, že by takové chování za šikanu považovali. Žádný z vyslechnutých obchodních zástupců neměl problém s tím, jak bylo komunikováno s obchodními partnery, jaké pokyny jim jednatel zadával, jak byly vyřizovány reklamace, popř. že byli v určitých (ne příliš častých) případech osobně přítomni vyřízení reklamace s koncovými zákazníky. Žádný ze svědků nepociťoval, že by se jednatel nevhodným způsobem zajímal o jejich soukromí, popř. že by sledoval jejich soukromé cesty. Svědci pouze připouštěli občasnou kontrolu jízd služebním vozidlem, aniž by to přesáhlo běžnou míru. Žádný ze svědků nevnímal jako problematické občasné sledování fotek z dovolené jednatele. Uváděli, že to bylo dobrovolné. Svědci rovněž připustili, že jednatel mohl mít své oblíbence (ostatně je to přirozené), ale nikdy nevnímali, že by někoho protěžoval před jiným. Rovněž se nestávalo, že by kvůli jednateli zaměstnanci významně opouštěli zaměstnání.15. Žalobcem popisované chování na pracovišti se tak vyslýchanými svědky v obecném měřítku neprokázalo. Jedinou výjimkou byl výslech svědkyně , jméno FO, , která připustila, že v průběhu trvání pracovního poměru neměla z jednatele žalované dobrý pocit. Vysvětlovala si to možnou nákloností muže k ženě. Zároveň ale zdůraznila, že se jednalo pouze o její pocit, jednatel ji nikdy nic neřekl, ani nenaznačil. V závěru jejího pracovního poměru se jejich vztah zhoršil. Svědkyně dostala výtku a následné chování jednatele označovala za šikanu, která vedla k tomu, že podala v práci výpověď, psychicky se zhroutila, vyhledala lékařskou pomoc a zůstala v pracovní neschopnosti. V této souvislosti je však třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že v případě žalobce jsou jeho tvrzení do určité míry vnitřně rozporné a působí nepřesvědčivým dojmem, pro které nelze automaticky srovnávat tvrzení žalobce se situací popisovanou svědkyní , jméno FO, . U svědkyně , jméno FO,  měly jednotlivé události svou logickou návaznost. S jednatelem se dostali do konfliktu. Způsob, s jakým s ní začal komunikovat a jak začal kontrolovat její práci, vedl k tomu, že bezprostředně poté vyhledala lékařskou pomoc a zaměstnání opustila. Tuto logickou časovou souslednost však nelze vypozorovat u žalobce, který na jednu stranu tvrdí, že byl jednatelem žalované dlouhodobě šikanován, na druhou stranu však žádný z vyslýchaných kolegů neuvedl, že by u žalobce nějaký významný problém pozoroval nebo že by si žalobce na chování jednatele ve spojitosti se šikanou stěžoval. Jeho zájmem bylo, aby u žalované mohl dál pracovat, protože ho práce bavila. První předložené lékařské zprávy jsou z roku 2021. Svědkyně , jméno FO,  popisovala, že byl žalobce z ukončení pracovního poměru rozladěný, negativně se vyjadřoval vůči jednateli a zvažoval další kroky vůči žalované. Nelze se tak ubránit závěru, že žalobce úkorně vnímal zejména tu skutečnost, že mu nebyl prodloužen pracovní poměr původně uzavřený na dobu určitou, neboť o tuto práci stál. Je těžko představitelné, že sám zaměstnanec, bude-li prožívat něco tak závažného jako je šikana na pracovišti od svého přímého nadřízeného, bude mít eminentní zájem v takové práci setrvat a bude rozladěný, pokud k tomu nedojde.16. Lze souhlasit se žalobcem, že pokud k určitému nevhodnému chování docházelo tzv. za zavřenými dveřmi, je pro žalobce obtížné tyto skutečnosti prokázat. Je proto přijatelné, aby si za takové situace zaměstnanci v postavení slabší strany pořídili např. audionahrávku k prokázání nevhodného chování. Stejným způsobem postupoval i žalobce, avšak žádná z předložených audionahrávek neobsahuje důkaz o tom, že by se jednatel žalované k žalobci choval neslušně, vulgárně nebo šikanózně. To, že jednatel žalované vysloví svůj názor, který neodpovídá představám žalobce, automaticky neznamená, že žalovaného šikanuje. Žalobce pak ani netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné na šikanu vůči jeho osobě usuzovat. Konečně žalobce nevhodnost chování vůči své osobě spatřoval v chybě při vrácení služebního vozidla na konci pracovního poměru a v přístupu jednatele žalované k čerpání dovolené žalobce a k překážkám v práci na straně žalované. Veškeré tyto oprávněné námitky žalobce však žalovaná ještě za trvání pracovního poměru napravila. Nelze tato pochybení (došlo-li k jejich řádnému vyřešení ze strany zaměstnavatele) považovat za jednání směřující k úmyslnému poškození žalobce, popř. porušení právních předpisů.17. Nebylo-li prokázáno závadné chování jednatele žalované vůči žalobci, nebylo třeba nechat vypracovat žalobcem navržený znalecký posudek. Rovněž neshledal odvolací soud za potřebné opakovat výslech žalobce, popř. doplnit dokazování o výslech zaměstnankyně , Anonymizováno, . Při jednání před odvolacím soudem založil žalobce k důkazu komunikaci mezi žalobcem a jednatelem z roku 2020, tj. důkaz označený v rozporu s § 205a o. s. ř. Tato listina mohla a měla být předložena již před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení k němu nelze přihlížet. Dále byly do spisu založeny další lékařské zprávy (psychologické vyšetření ze dne , datum,  a propouštěcí zpráva ze dne , datum, ), které považoval odvolací soud za nadbytečné. S ohledem na již předložené lékařské zprávy provedené k důkazu nemá odvolací soud pochybnost o zdravotních problémech žalobce, nejsou však způsobilé prokázat závadné chování jednatele žalované.18. Dle § 265 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.19. Dle § 265 odst. 2 zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.20. Dle § 302 zákoníku práce, vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.21. Odvolací soud shodně se závěrem soudu prvního stupně uvádí, že má-li být žalobce se žalovaným nárokem úspěšný, musí ve smyslu § 265 odst. 1 a 2 zákoníku práce tvrdit a prokázat veškeré předpoklady vedoucí ve svém souhrnu k nároku na náhradu škody, tj. musí být prokázáno porušení právní povinnosti nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům jednatelem žalované, škoda, která žalobci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním vznikla, a příčinná souvislost mezi oběma předchozími předpoklady. Soud prvního stupně postupoval správně, zaměřil-li se primárně na splnění prvního předpokladu. Jelikož uzavřel, že již ten nebyl v řízení prokázán, nebylo třeba zabývat se vlastní škodou, ani příčinnou souvislostí (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka,  nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).22. Žalobce se dovolával porušení pracovních povinností jednatelem žalované, který byl ve vedoucí pozici, ve smyslu § 302 zákoníku práce, tj. jednání naplňující znaky šikany uskutečňované ve formě tzv. bossingu. Jedná se o dlouhodobé a systematické jednání sestávající se z celé řady jednotlivých skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Lze souhlasit se žalobcem, že v takovém případě se nemusí jednat (a často ani nejedná) o jeden zásadní incident, nýbrž je třeba nahlížet na chování vedoucího zaměstnance jako na celek, v němž se objevují znaky dlouhodobého negativního tlaku na podřízeného zaměstnance. V řízení však takové dlouhodobé a systematické jednání směřující proti žalobci prokázáno nebylo. Odvolací soud nepopírá, že žalobce trpí psychickými potížemi. Není však kompetentní zabývat se tím, zda byly vyvolány, popř. zesíleny zkušeností spojenou s pracovním poměrem u žalované. Pro řízení je významné, že nebylo prokázáno jednání, které žalobce mohl oprávněně vnímat jako neobjektivní, nespravedlivé a proti němu zaměřené (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Nebylo zjištěno, že by jednatel žalované zadával svým podřízeným (případně žalobci) nesmyslné nebo chaotické pokyny. Naopak svědkyně , jméno FO,  jednatele žalované popsala jako autoritu, od které měla zájem se učit novým věcem. Je pochopitelné, že význam a správnost zadaných úkolů může rozličně vnímat osoba začínající v konkrétním oboru oproti osobě, jejíž postupy jsou již prověřeny mnohaletou praxí. V žalobcem popsaných příkladech nelze spatřovat ústrky nebo ponižující přístup vůči jeho osobě. Ani ochrana zaměstnanců nemůže být bezbřehá a nemůže znemožnit nadřízenému zaměstnanci kontrolu práce a užívání majetku ve vlastnictví zaměstnavatele, zadávání pracovních úkolů a zároveň požadování jejich splnění, jakož ani nemůže upřít vedoucímu zaměstnanci sdělit svým podřízeným oprávněnou kritiku na způsob vedení jejich práce nebo na výsledky takové práce. Pouze skutečnost, že jednatel žalované byl přísnější, vyžadoval splnění zadaných úkolů a někdy na své podřízené zvedl hlas, bez dalšího neznamená, že své podřízené (v daném případě žalobce) šikanoval. V řízení tak nevyplynulo nic, co by z objektivního hlediska neslo znaky bossingu. Ten nelze zaměňovat za případné izolované neshody s jednatelem žalované, popř. za pocit křivdy, že ani přes veškeré pracovní úsilí, které žalobce dle svého subjektivního přesvědčení do práce vložil, nedošlo k prodloužení jeho pracovního poměru.23. Pokud žalobce namítal, že byl diskriminován v odměňování za svou práci. Pak je pravdou, že bylo v řízení prokázáno, že žalobce měl nižší mzdu než jeho kolega , Anonymizováno,  na stejné pozici. Rovněž bylo prokázáno, že někteří obchodní zástupci dostávali nenárokové odměny. Žalobce však žádnou neobdržel. Bylo proto na žalované, aby prokázala, že k porušení zásady rovného zacházení nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo zjištěno, že svědek , Anonymizováno,  měl vyšší mzdu z důvodu jeho velmi vysoké znalosti německého jazyka (na úrovni rodilého mluvčího). Rovněž bylo svědky potvrzeno, že kvalitní znalost německého jazyka byla pro danou práci potřebná. Nejedná se tak o diskriminační důvod ve vztahu k žalobci. Odvíjela-li se rozdílná výše mzdy i od délky praxe (žalobce byl začátečník v daném oboru), nelze ani tomuto kritériu nic vytknout. Nelze souhlasit s námitkou žalobce, že tuto skutečnost nelze zohlednit v soukromém sektoru. Naopak se jedná o významné kritérium, neboť lze očekávat, že delší pracovní zkušenosti vedou k rychlejším a kvalitnějším pracovním výsledkům. Rovněž zvolené kritérium při rozdělování odměn nelze považovat za diskriminující. Žalobce ostatně nebyl jediný, který na odměny po dobu svého pracovního poměru u žalované (trvající pouze jeden rok) nedosáhl. Odměny neobdržel ani svědek , Anonymizováno, . Odměny představují motivaci k další práci, ale zároveň mají být pochvalou za kvalitně odvedenou práci, popř. za úkoly provedené nad rámec běžných pracovních povinností. Z přístupu žalobce se však naopak jeví, že každou práci, kterou měl odvést navíc (např. z jeho pohledu vyřizování reklamací u koncového zákazníka), považoval za nespravedlivou, ačkoliv jiní obchodní zástupci s tím neměli problém.24. Jelikož odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že nebyly naplněny předpoklady pro uplatnění § 265 odst. 1 zákoníku práce (nebylo prokázáno porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům), potvrdil ve smyslu § 219 o. s. ř. napadený rozsudek ve věci samé (výrok I.) jako věcně správný.25. Odvolací soud však za přiměřeného užití § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil výrok II., o náhradě nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto měla dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Soud prvního stupně však vycházel z nesprávné tarifní hodnoty při určení výše odměny zástupce. Zástupce žalované v řízení učinil před , datum,  jedenáct úkonů, za které příslušela odměna určená z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky , Anonymizováno,  č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, ve znění účinném do , datum, . Tato tarifní hodnota se totiž uplatní v případě neúspěchu žalobce. Není-li dán základ požadovaného nároku, nelze zjistit hodnotu věci nebo práva, tj. rozsah újmy, o který v daném sporu šlo (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Od , datum,  činí ve smyslu § 9a odst. 1 písm. a) AT, v aktuálním znění, tarifní hodnota 500 000 Kč. Náklady v celkové výši 93 533 Kč proto sestávaly z odměny advokáta za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , vyjádření ve věci ze dne , datum,  a ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum,  přesahující dvě hodiny a dne , datum,  rovněž přesahující dvě hodiny) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a, d) a g) AT ve znění účinném do , datum, ], za dva úkony právní služby (nahlížení do spisu dne , datum,  a dne , datum, ) po 1 550 Kč [§ 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 2 a odst. 3 AT ve znění účinném do , datum, ], za čtyři úkony právní služby (účast na jednání dne , datum,  a dne , datum, , vyjádření ve věci ze dne , datum,  a účast na jednání dne , datum, ) po 10 300 Kč [§ 7 bod 6., § 9a odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT ve znění účinném od , datum, ], z paušálních náhrad hotových výdajů za jedenáct úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném do , datum, ), z paušálních náhrad hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném od , datum, ) a z 21 % DPH v celkové výši 16 233 Kč. Správně bylo soudem prvního stupně rozhodnuto, že náklady budou hrazeny k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud nepřiznal náhradu za nahlížení do spisu dne , datum, , které bylo součástí přiznané odměny za převzetí a přípravu zastoupení. Rovněž nebyla přiznána náhrada za nahlížení do spisu dne , datum,  a dne , datum, , neboť tyto úkony neshledal odvolací soud za účelné. Obsahem spisu nebyly žádné nové listiny, se kterými bylo třeba, aby se žalovaná seznámila, ani z žádného podání žalobce nemohla žalovaná nabýt takového dojmu. Za zbylá dvě nahlížení do spisu byla naopak náhrada přiznána, neboť žalobce spolu s podáními do spisu založil i listinné důkazy, a proto bylo důvodné, aby se s nimi žalovaná seznámila před nařízeným jednáním. Listinné důkazy nebyly soudem prvního stupně přeposílány, což ani není běžnou praxí.26. O nákladech řízení před odvolacím soudem, které spočívaly v právním zastoupení, bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady sestávaly z odměny advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření žalované ze dne , datum,  a účast na jednání dne , datum, ) po 10 300 Kč [§ 7 bod 6., § 9a odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. k) a g) AT ve znění účinném od , datum, ], z paušálních náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT ve znění účinném od , datum, ) a z náhrady za promeškaný čas v důsledku zpoždění zahájení jednání ve výši 3x 150 Kč [§ 14 odst. 1 písm. b) a odst. 3 AT ve znění účinném od , datum, ]. Zástupce žalované za odvolací řízení neúčtoval DPH (v odvolacím řízení již nebyl plátcem DPH). Žalobce je povinen náhradu nákladů žalované uhradit k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o. s. ř. přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:23.Co.261.2025.1","publishedAt":"2026-10-09","decisionAt":"2026-01-13","caseNumber":{"senate":23,"registry":"Co","index":261,"year":2025,"pageNumber":370},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Kučera","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 1 433 336 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 4. 6. 2025, č. j. 8 C 351/2023 - 334,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":351,"year":2023,"pageNumber":334},"affectedDate":"2025-06-04","courtCode":"OSPZ","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"265","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"302","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_PRACOVNI","PREKAZKY_V_PRACI","ZKUSEBNI_DOBA","PRACOVNI_POMER","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","DISKRIMINACE","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","BEZPECNOST_A_OCHRANA_ZDRAVI_PRI_PRACI","JEDNATEL","SKONCENI_PRACOVNIHO_POMERU","BOLESTNE","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}