{"uuid":"25e6929a-0d6e-4703-a0a3-1fb782cdaf7d","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"advokát","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení existence trvání právního vztahu, in ev. uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky při nakládání se společnou věcí","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 10. 2025, č. j. 24 C 312/2022-605,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou potvrzuje, ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným se rozsudek mění tak, že žaloba na určení, že právní vztah v podobě uděleného souhlasu, založený původně mezi žalobkyní, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaným ad 2, s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě Dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" – pro umístění vodní elektrárny, nacházející se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na parcele č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvá, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 70.492,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 63.383,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"advokát","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 16.889 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 8.494,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"advokát","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou potvrzuje, ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovaným se rozsudek mění tak, že žaloba na určení, že právní vztah v podobě uděleného souhlasu, založený původně mezi žalobkyní, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , Adresa žalobkyně, , a žalovaným ad 2, s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě Dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne , datum,  – pro umístění vodní elektrárny, nacházející se v katastrálním území , adresa, , na parcele č. , číslo, , trvá, se zamítá.II. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 70.492,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta sídlem , adresa, .III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 63.383,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , advokát, , advokáta sídlem , adresa, .IV. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 16.889 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta sídlem , adresa, .V. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 8.494,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , advokát, , advokáta sídlem , adresa, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud ve vztahu mezi žalobkyní, žalovanou ad 1 a žalovaným ad 2 určil, že právní vztah v podobě uděleného souhlasu, založený původně mezi žalobkyní, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" narozeným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaným ad 2 s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro umístění vodní elektrárny, nacházející se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na parcele číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", trvá. Žalované 1. a 2. uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 71.763,37 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná ad 1 jsou spoluvlastnicemi nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", katastrálním pracovištěm ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", každá se spoluvlastnickým podílem ve výši poloviny, mj. též pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří o výměře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" stojící na pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovaná ad 1 nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalovaného ad 2 na základě kupní smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k okamžiku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně ad a) nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalobce ad b) (původní žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci podle § 19 zákona č. 91/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", s právními účinky vkladu","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že usnesením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzval ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyni, aby ve lhůtě 60 dnů zahájila soudní řízení týkající se určení platnosti/neplatnosti odstoupení od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi účastníky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" řízení a týkající se odejmutí souhlasu spoluvlastníka stavební části výrobny elektřiny k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE. Žalobkyně dle tohoto pokynu podala žalobu u Okresního soudu v Novém Jičíně (sp. zn. 14 C 139/2020), a domáhala se určení neplatnosti právního jednání proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a to jednak určení, že písemná jednání žalovaného ad 1 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterými odstupuje od dohody o užívání technologické části výrobny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vztahující se k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE na předmětných nemovitostech, je neplatné, a jednak určení, že písemné jednání žalovaného ad 2 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým vyjádřil svůj nesouhlas jako podílový spoluvlastník ideální poloviny pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří, s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vztahující se v malé vodní elektrárně, nacházející se v předmětné nemovitosti, je neplatné. Okresní soud tuto žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že na takovémto určení není naléhavý právní zájem a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2021, č. j. 8 Co 213/2021-159. Odvolací soud dospěl k závěru, že tento stav právní nejistoty lze odstranit pouze tím, že bude určeno, že vztah založený příslušnou dohodou mezi žalobkyní a žalovaným 1. nadále trvá, přičemž vyřešení otázky platnosti či neplatnosti odstoupení od uvedené smlouvy je pouze jednou z předběžných otázek. Pokud se jedná o návrh na určení neplatnosti odnětí souhlasu s užíváním stavební části elektřiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak vlastníkovo či spoluvlastníkovo vyjádření souhlasu či nesouhlasu s užíváním věci ke konkrétnímu účelu je nutno považovat pouze za tzv. faktický úkon, který je hmotněprávním předpokladem pro právní jednání tam, kde to právní předpisy stanoví a jako takové může být podrobeno zkoumání ve vztahu k platnosti či jeho neplatnosti. Je tedy nutno žalovat na nahrazení projevu vůle, kdy jedině tímto způsobem lze dosáhnout požadovaného cíle, tj. přivolení vlastníka k zamýšlenému nakládání s věcí, resp. v případě spoluvlastnictví žalovat příslušnou žalobou ve věci správy společné věci, a to v příslušných lhůtách dle § 1126 a následujících občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dále vyšel ze zjištění, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel žalovaný ad 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako vlastníci stavební části výrobny elektřiny, umístěné v předmětné nemovitosti, se žalobkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako žadatelem o licenci Dohodu o užívání stavební části výrobny elektřiny. Na základě této dohody byla žalobkyně jako provozovatel výrobny elektřiny oprávněna užívat výše uvedenou část výrobny elektřiny pro účely provozování výroby elektřiny v rámci licencované činnosti podle energetického zákona, a zároveň vlastníci ve smyslu stanovení § 5 odst. 3 energetického zákona souhlasili s použitím výše uvedené části zařízení žadatelem o licenci k účelům vymezeným tímto zákonem, tj. k výrobě elektřiny žadatelem o licenci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako provozovatelem výrobny elektřiny nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel žalovaný ad 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako vlastník technologické části výrobny umístěné na předmětné nemovitosti s žalobkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dohodu o užívání technologické části. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaný ad 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" odstoupil od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny, což zaslal žalobkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Odstoupil z důvodu, že žalobkyně dosud trvale odmítá jednat o dalším způsobu dispozice s předmětnou technologickou částí výrobny elektřiny, kterou od 5. 12. 2014 užívá bez jakéhokoliv poplatku jeho výlučnému vlastníkovi a žalovaný ad 2 od Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny odstoupil také z důvodu, že nesouhlasí, aby žalobkyně tuto technologickou část výrobny nadále pro účely výroby elektřiny užívala. Dále odstoupil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" rovněž od Dohody o užívání technologické části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutím ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zrušil licenci na výrobu elektřiny, která byla udělena společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutí shora uvedené zrušila, když se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepodařilo prokázat, že licenci lze zrušit pouze tehdy, když bude v řízení prokázáno, že její držitel pozbyl vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení a zároveň uvedla, že platí, že za stavu, kdy původní Dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou, ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků, počítanou podle velikosti jejich podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající Dohodu o užívání společné věci respektovat, přičemž v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4455/2008, 22 Cdo 4201/2017 a 22 Cdo 5247/2016. Podle Rady by ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl především blíže rozlišovat mezi povinností doložit užívací právo k energetickému zařízení a povinností doložit souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným energetickým zákonem. Účastník řízení sice původně v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" prokazoval užívací právo Dohodou o užívání stavební části výrobny elektřiny a Dohodou o užívání technologické části výrobny elektřiny, kdy mu vlastníci stavební a technologické části umožnili energetické zařízení užívat, pokud však jde o stavební část energetického zařízení, jíž se napadené rozhodnutí týká, účastník řízení se následně stal spoluvlastníkem této stavební části. Fakticky tak nejde o prokázání trvání užívacího práva ze strany účastníka řízení, ale o posouzení absence souhlasu druhého spoluvlastníka s nakládáním se společnou věcí výlučně účastníkem řízení a v případě udělení souhlasu druhým spoluvlastníkem se předpokládá existence dohody spoluvlastníků o způsobu užívání společné věci, při jeho absenci jde o soukromoprávní spor mezi spoluvlastníky. Zároveň uvedl, že posouzení této otázky bude natolik složité, že vhodnějším postupem z hlediska právní jistoty, než si činit vlastní úsudek, bude účastníky řízení odkázat na soud. Zároveň v tomto rozhodnutí uvedl, že prvostupňový správní orgán by se měl také zabývat otázkou splnění podmínek vlastnického či užívacího práva technologické části výrobny elektřiny, neboť na základě budoucího výsledku řízení o žalobě účastníka řízení na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze vyloučit změnu poměrů, kdy jedna z možných situací, která může nastat, je ta, že soud na základě řízení o žalobě přikáže do vlastnictví předmětnou nemovitost právě účastníkovi řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud dovodil, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když požadované určení je způsobilé sjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, tedy co se týče užívání stavební části výrobny elektřiny pro umístění vodní elektrárny nacházející se na předmětném pozemku, resp. je způsobilé odstranit nejistotu v těchto právních vztazích, kdy žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem této nemovitosti, přičemž bez takovéhoto určení by žalobkyni hrozila újma v podobě nemožnosti podnikání. Dále se zabýval tím, jaká byla skutečná vůle stran při uzavírání formulářových dohod ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" když dokazování k těmto skutečnostem bylo podrobně prováděno ve věci u Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 6 C 246/2021, ve věci Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 21 C 89/2021, kdy soudy vycházely ze závěrů prezentovaných v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/2025-327. Před uzavřením těchto formulářových dohod ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla v ústní formě uzavřena Rámcová dohoda o společném podnikání v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle které měl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" převést vlastnické právo k technologické části FVE na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vlastnické právo k technologické MVE na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a za to se měl stát 50% společníkem obou těchto společností. V návaznosti na tuto ústní dohodu žalovaný ad 2 jako vlastník technologické části FVE udělil společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" písemný souhlas s užíváním technologické části FVE, jako vlastník technologické části MVE udělil žalobkyni dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" písemný souhlas s užíváním technologické části MVE. Zároveň se přinejmenším konkludentně dohodli, že udělí také společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" souhlas s užíváním stavební části FVE a žalobkyni souhlas s užíváním stavební části MVE, k čemuž oba společně udělili dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" své písemné souhlasy na formulářových tiskopisech pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ve vztahu k technologické části tak právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným ad 2 měl povahu pouhé výprosy ve smyslu § 2189 a následujícího o. z., jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/2025-327. Ne jinak tomu bylo, pokud jde o právní vztah mezi žalobkyní na straně jedné a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným ad 2 na straně druhé ohledně užívání technologické části MVE, když také zde mělo být vycházeno z rámcové dohody o společném podnikání, a ani zde nemohlo být zřejmé, zda tato rámcová dohoda bude dodržena a realizována. Okresní soud dále dospěl k závěru, že vlastníkem technologické části energetického zařízení MVE ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", což jednoznačně vyplynulo z dokazování rovněž před Okresním soudem v Nové Jičíně, sp. zn. 6 C 246/2021 a ve věci Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 21 C 89/2021, vlastníky stavební části energetického zařízení MVE ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byli ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako tehdejší rovnodílní podíloví spoluvlastníci pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je budova ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" když ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu jsou jimi žalobkyně a žalovaná ad 1.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Technologická část energetického zařízení není (původně nebyla) součástí stavební části energetického zařízení, protože původně musela být jakožto movitá věc nejprve vyrobena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (strojní část), popřípadě jiným výrobcem (elektro část), a teprve pevným spojením dvou prvků strojní části zdivé příruby, která je zazděná ve zdi stavby regulačního prostupu rozváděcího kola, který je zalit v betonu, došlo k tomu, že se tyto dva prvky strojní části staly součástí pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je předmětná stavba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", když pouze tyto dva prvky nemohou být od této nemovitosti odděleny, aniž by se tím znehodnotila (§ 505 o. z.). Stavební část energetického zařízení, včetně zazděné zdivé příruby a zabetonovaného prostupu rozváděcího kola, které jsou její součástí, nikoliv však spolu s technologickou částí zařízení, jsou součástí nemovité věci a ostatní zbývající strojní a elektro prvky technologické části zařízení nejsou součástí nemovité věci, přestože spolu se stavební části tvoří jeden funkční celek nazývaný energetické zařízení MVE. Technologická část MVE se nikdy nestala, ani nemohla stát součástí nemovité věci proti vůli smluvních stran vyjádřené v písemných formulářových smlouvách za dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v nichž jednoznačně deklarují, že vnímají stavební část a technologickou část MVE jako dvě samostatné věci. Jedná se tak o věc složenou, představovanou stavební a technologickou částí MVE (viz NS ČR 22 Cdo 1964/2003).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ohledně stavební části MVE okresní soud dovodil, že mezi žalovaným ad 2 a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako tehdejšími podílovými spoluvlastníky stavební části MVE existovala přinejmenším ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" konkludentní dohoda, že stavební část MVE bude sloužit k provozování energetického zařízení malé vodní elektrárny, když toto představuje podle § 1107 odst. 1 o. z. věcně právní závadu váznoucí na nemovité věci, která sice nebyla zapsána v katastru nemovitostí, žalovaná ad 1 jako kupující ji však měla a mohla zjistit, takže lze učinit závěr, že spolu s nabytím vlastnického práva k pozemku, jehož součástí je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tato závada přešla na žalovanou ad 1. V souladu s judikaturou dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci (NS ČR 22 Cdo 2528/98). Podíloví spoluvlastníci jsou smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou, kdy podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (NS ČR 22 Cdo 4347/2007). Za situace, kdy původní dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou, ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků podle velikosti podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající dohodu respektovat. Podle ustanovení § 1129 odst. 1 o. z. žalované ad 1 zůstala zachovaná dosud nevyužitá možnost usilovat o dosažení rozhodnutí o významné záležitosti, týkající se společné věci, v daném případě o změně jejího užívání s tím, aby o této záležitosti rozhodl soud. Samotná skutečnost, že žalovaná ad 1 ve svém podání ze dne 26. 11. 2019, zaslaném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako nový podílový spoluvlastník nemovité věci, ve které je umístěna stavební část MVE, s jejím užíváním k výrobě elektřiny nesouhlasila, nemůže na výše uvedeném právem aprobovaném postupu ničeho změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včas odvolání, kterým se domáhali jeho změny tak, že žaloba žalobkyně bude zamítnuta. Především namítali neexistenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť určení formulované žalobkyní nemůže odstranit údajnou nejistotu, když se týká pouze stavební části MVE, zatímco k provozování výrobny MVE a trvání licence je zapotřebí užívacího titulu nejenom ke stavební části MVE, ale také k technologické části a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" svůj souhlas s užíváním technologické části odvolal. Určovací žalobou není opět pokryta celá podstata sporu. I kdyby neplatila odvolací námitka shora uvedená, předmětný sporný souhlas již zanikl, neboť zanikl souhlas s užíváním stavební části MVE, i s užíváním technologické části MVE. Podstata sporu spočívá v tom, že žalobkyně užívá dlouhodobě společnou věc (stavební část výrobny MVE) a cizí věc (technologickou část výrobny MVE) bez souhlasu žalovaných a bez toho, že by cokoliv žalovaným finančně plnila. Formulářová Dohoda o užívání stavební části MVE ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezachycuje celý právní vztah mezi žalobkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jednatelem žalobkyně panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným 2. panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je nutné ji vykládat v kontextu dalších formulářových dohod ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v kontextu rámcové dohody, jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, č. j. 6 C 246/2021, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 85/2023, a jak vyplývá z rozsudku NS ČR 26 Cdo 3179/23 a 26 Cdo 1324/25. Jednotlivé kroky rámcové dohody měly následovat za sebou tak, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ukončí licencovanou činnost výroby elektrické energie z výrobny MVE, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"ukončí licencovanou činnost výroby elektrické energie z výrobny FVE, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" umožní získání licence společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" umožní získání licence společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se stane ½ společníkem ve společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se stane ½ společníkem ve společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" převede výrobnu MVE v jeho výlučném vlastnictví do majetku společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" převede výrobnu FVE v jeho výlučném vlastnictví do majetku společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" splnil první čtyři kroky rámcové dohody, pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" splnil pátý krok, avšak panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyní již nebyl splněn navazující klíčový krok, tj. že se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" stane ½ společníkem ve společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Sporný právní vztah, kterým je souhlas s užíváním stavební části MVE zanikl požadavkem na vrácení výprosy, převodem spoluvlastnického podílu, neoprávněnou manipulací s technologií MVE. Z ustanovení § 2190 odst. 2 o. z. vyplývá, že vrácení přenechané věci je možné požadovat podle libosti kdykoliv. V období po poskytnutí předmětného souhlasu na základě formulářové Dohody ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla ze strany žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a posléze ze strany žalované 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". vůči panu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a posléze vůči žalobkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" opakovaně učiněna celá řada úkonů, které lze kvalifikovat jako požadavky na vrácení výprosy dle § 2190 odst. 2 o. z. Podáním k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". sdělila, že jako spoluvlastník nemovitosti, ve které je v její části umístěna výrobna elektřiny MVE nesouhlasí s jejím užíváním k výrobě elektřiny. Tento požadavek byl žalobkyni doručen v rámci řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a požadavek na vrácení výprosy byl doručen nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Okresní soud v bodě 57. napadeného rozsudku nevysvětlil, proč žádost o vrácení výprosy nemá právní účinky. Výprosa není závadou na věci dle § 1107 o. z. a po převodu vlastnického práva k nemovitosti nezavazuje nového vlastníka a nemohla přejít na žalovanou 1. ani jako součást dohody podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí, neboť v té době mezi tehdejšími spoluvlastníky panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným ad 2 panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žádná taková dohoda reálně neexistovala, výslovná ani konkludentní. Žalovaný 2. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odvolal svůj souhlas s užíváním technologické části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako její výlučný vlastník, čímž zanikla výprosa žalobkyně k užívání technologické části MVE. Z důvodu porušování a blokování rámcové dohody panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" již neexistovala žádná dohoda spoluvlastníků o užívání společné věci, kterou by mohla být žalovaná 1. spravedlivě vázána, takže žalovaná 1. mohla zcela samostatně požadovat vrácení výprosy, tedy platně vyslovit nesouhlas s užíváním stavební části MVE žalobkyně, jak to učinila. Názor okresního soudu v bodě 57. napadeného rozsudku, že nesouhlas žalované 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepředstavuje platný nesouhlas s užíváním stavební části MVE, respektive účinný požadavek vrácení výprosy, je v přímém rozporu se závěrem vysloveným v pravomocném rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č. j. 8 Co 213/2021–159, když tento rozsudek naopak uznává relevanci nesouhlasu žalované ad 1 a odkázala žalobkyně ad a) na postupy dle § 1126 a následujícího o. z. V letech 2017–2019 eskaloval spor mezi panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným 2. panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" o plnění rámcové dohody, přičemž probíhala bezvýsledná jednání (od roku 2018 také v součinnosti žalovanou 1 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":") o vypořádání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním stavební části MVE. Prakticky každý projev vůle směřující k vypořádání bezdůvodného obohacení by zde bylo možné kvalifikovat jako požadavek na vrácení výprosy dle § 2190 odst. 2 o. z. I kdyby neplatila námitka o zániku sporného souhlasu požadavkem vrácení výprosy, pak žalovaní subsidiárně namítají, že předmětný sporný souhlas s užíváním stavební části výrobny MVE zanikl ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" převodem sporu vlastnického podílu na nemovitosti z žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na žalovanou 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný 2. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" by logicky nikdy neudělil souhlas s užíváním stavební technologické části MVE daný dohodou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", pokud by věděl, že ze strany pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobkyně nebude plněna rámcová dohoda a nebude mu umožněno nabytí 50% podílu, a ani mu nebude vyplácen žádný podíl na zisku z provozu MVE, proto byl oprávněn odstoupit od souhlasu s užíváním technologické části MVE podle § 2002 o. z. Okresní soud opět zopakoval stejnou chybu, pro kterou byl zrušen jeho předchozí rozsudek a sice, že nevzal v úvahu celkový kontext rámcové dohody mezi panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a porušování této rámcové dohody ze strany pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". V době převodu spoluvlastnického podílu ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" z žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"na žalovanou 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". již plně eskaloval spor o plnění rámcové dohody mezi žalovaným 2. panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Zásadní vadou úvahy okresního soudu je skutečnost, že v dané věci opět uměle konstruoval existenci blíže neurčené údajné konkludentní dohody spoluvlastníků o užívání společné věci, formulářová dohoda o užívání stavební části MVE ze dne 4. 11. 2014 nemohla sama o sobě představovat dohodu o celkovém způsobu užívání společné nemovitosti. Žalovaný ad 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" odmítá, že by uzavřel jakoukoliv formou dohodu spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí v té podobě, jak ji chybně dovozuje okresní soud, když ve skutečnosti byla uzavřena širší rámcová dohoda a souhlas uvedený v dohodě o užívání stavební části MVE ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl z povahy věci udělen účelově pro správní řízení ke splnění zákonné podmínky ve spojení se souhlasem o užívání technologické části MVE, k získání licence podle energetického zákona. Kdyby žalovaný 2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" věděl, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako jediný společník a jednatel žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" rámcovou dohodu nedodrží a podíl mu upře, nikdy by dohodu o užívání stavební části MVE ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" neuzavřel. Nad to žalovaní namítají, že dohoda spoluvlastníků o správě společné nemovité věci není věcným právem a neměla by automaticky přecházet na právního nástupce. K tomu žalovaní odkazují na článek: Zvára, Michael. „Závaznost dohody spoluvlastníků o správě společné nemovité věci pro právního nástupce jejího spoluvlastníka - podnět ke změně judikatury. Bulletin advokacie 2023, číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", s. 35–41“. Žalovaní se ztotožňují se závěrem autora, že dohoda spoluvlastníků o správě společné nemovité věci představuje pouze obligační dohodu, a pokud není založena do katastru nemovitosti podle ustanovení § 34 odst. 2 katastrálního zákona, pak takovou dohodou není nový nabyvatel vázán, bez ohledu na to, zda o existenci obligačního závazku před nabytím věci věděl nebo nevěděl, neboť žádné ustanovení zákona nestanoví, že by dohoda spoluvlastníků měla bez dalšího věcně právní povahu a s ohledem na taxativní výčet věcných práv není možné tento výčet rozšiřovat podle ustanovení § 977 o. z. Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. Formulářová dohoda o užívání stavební části představovala pouze dvoustranný závazek, který nebyl stranami sjednán jako služebnost, respektive věcné břemeno, ani jako nájem zapsaný do katastru nemovitostí, tudíž s převodem vlastnictví nemovitosti na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemohly závazky z takové dohody přejít na nového vlastníka, tj. na žalovanou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":". Sporný souhlas zanikl neoprávněnou manipulací s technologií výrobny, neboť formulářová dohoda ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla vázána na již instalovanou konkrétní technologií MVE ve vlastnictví žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zanikl tak předmět dohody. I kdyby neplatily shora uvedené námitky, pak sporný souhlas nemohl vázat žalovaného ad 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", pokud závazek ze sporného souhlasu přešel převodem spoluvlastnického podílu na žalovanou ad 1 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dále žalovaní namítají nesprávná skutková zjištění učiněná okresním soudem. V rámci bodu 55. napadeného rozsudku okresní soud uvádí, že se technologická část výrobny MVE svým zabudováním údajně stala součástí předmětného společného pozemku podle ustanovení § 505 o. z. Tento závěr je nesprávný a nemá oporu v provedených důkazech. Naproti tomu v další části textu v bodu 55. napadeného rozsudku okresní soud uvádí, že se technologická část MVE nikdy nestala součástí pozemku. Toto je ve vzájemném rozporu. Výrobna MVE se skládá z technologické a stavební části. Stavební i technologické části výrobny musely být vyrobeny v souladu s projektovou dokumentací výrobny MVE. Stavební část výrobny MVE tvoří litinové zďové příruby a savka a bez ohledu na to, kdo je vyrobil, jsou zabetonovány a nerozebíratelně a neoddělitelně spojeny s budovou, staly se tak její součástí (pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Oproti tomu technologické části výrobny MVE, bez významu, kdo je vyrobil, jsou z části rozebíratelné, bez zásahu do stavební části nemovitosti. Až spojením stavební a technologické části výrobny vznikl funkční celek tzv. výrobny MVE. Jedno bez druhého nelze provozovat a vyrábět elektřinu, což je důvod, proč je v licenčním řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" schvalována funkčnost výroby elektřiny jako celku, nikoliv jako samostatné jednotlivé části. Technologická část výrobny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" není a nikdy se nestala součástí stavební části MVE a pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" 418/6 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vždy zůstává ve výlučném vlastnictví žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Technologická část MVE je oddělitelná od stavební části MVE bez dopadu na funkčnost nemovitosti, což prokazuje například svědecká výpověď výrobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na soudním jednání dne 31. 1. 2025 před Okresním soudem ve Znojmě ve věci sp. zn. 21 C 89/2021. Ve znaleckém posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" z řízení před Okresním soudem ve Znojmě je popsána stavební část na předmětném pozemku, která je bez technologie. Technologická část výrobny MVE spolu se stavební částí výrobny MVE jsou obě funkčně neoddělitelnými částmi výrobny MVE (§ 2 odst. 2 písm. a)., bod 18 energetického zákona). V případě malé vodní elektrárny se energetické zařízení skládá nejen z technologické části, ale i ze stavební části, jelikož se zpravidla jedná o stavbu vodního díla dle stavebního zákona. Výlučné vlastnictví žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k technologické části MVE dokazuje obsah formulářových dohod ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o souhlasu s užíváním stavební části MVE a s užíváním technologické části MVE, kde je jako výlučný vlastník technologické části MVE uveden žalovaný 2. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Sama žalobkyně vůči ERÚ deklarovala, že vlastníkem technologické části MVE je žalovaný 2. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ve vyjádření žalobce k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", viz také podání žalovaných ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně uvádí „v době zahájení provozu (","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") užívá ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" technologii pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z důvodu vzrůstajících vzájemných sporů byla technologická část MVE v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" demontována a nahrazena technologií ve vlastnictví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ Deklarovaná svévolná výměna částí technologie výrobny MVE jednatelem žalobkyně panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezakládá žádné právní účinky k vlastnickému vztahu k předmětné provozovně MVE a ani k jejím částem. Měnící se tvrzení o údajné výměně technologické části MVE jednatelem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dokazuje snahu vyhnout se oprávněným finančním nárokům a zjevně nepoctivému jednání","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dále žalovaní namítají, že sporný souhlas nebyl udělen pro umístění MVE, jak je účelově uvedeno ve formulaci žalobního petitu a posléze i ve výroku číslo I. napadeného rozsudku. Podle názoru žalovaných se nejedná o formalitu, neboť žalobkyně se tímto způsobem zřejmě pokouší účelově rozšířit právní účinky souhlasu a zpětně legalizovat neoprávněnou manipulaci s technologií MVE.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V napadeném rozsudku okresní soud nepřihlédl k některým odvolateli tvrzeným skutečnostem a k jimi označeným důkazům. Okresní soud v napadeném rozsudku vyšel z právního posouzení dle rozsudku 26 Cdo 1324/2022–1327 ze dne 17. 9. 2025, který byl vydán ve stejný den, kdy proběhlo poslední ústní jednání v dané věci, na posledním soudním jednání dne 17. 9. 2025 tedy ještě nikdo ze zúčastněných nemohl vědět o rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 1324/2025-327.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dále napadají nesprávný výrok II. o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že řízení neřešilo samostatně (a ani nemohl nahradit) spory o vlastnictví či vydání jednotlivých movitých technologických komponent MVE, ani jiné navazující nároky (negatorní žaloby, náhrada škody, bezdůvodného obohacení apod.). Rozsudek okresního soudu stojí na třech nosných závěrech:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1. žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. mezi tehdejšími spoluvlastníky vznikla (minimálně konkludentně) dohoda o užívání společné nemovité věci, jež představuje věcněprávní závadu váznoucí na nemovité věci dle § 1107 odst. 1 o. z. a přešla i na žalovanou 1.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Jednostranný nesouhlas žalované 1. nemohl bez dodržení režimu správy společné věci přivodit zánik této dohody; právní nástupce je povinen stávající dohodu respektovat, dokud nebude změněna dohodou/rozhodnutím většiny, či nahrazena soudem (§ 1129a násl. o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. K námitce ad 1: žalobkyně souhlasí s názorem okresního soudu o naléhavém právním zájmu na určovací žalobě. Naléhavý právní zájem nevyžaduje, aby určovací žaloba odstranila veškeré spory mezi stranami, postačí, že odstraní nejistotu v určitém konkrétním právním vztahu, který je pro žalobkyni významný a je stranami zpochybňován a tímto vztahem je souhlas s užíváním stavební části MVE. Žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem nemovitosti a nejde tedy o cizí objekt bez vazby na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. K námitce ad 2: - rozsudek výslovně rozlišuje právní režim technologické části (původně movitá věc, vztah se zde může jevit jako výprosa) a stavební části (nemovitá věc v podílovém spoluvlastnictví). Závěry o možné povaze výprosy se vztahují primárně k technologickým částem, ve vztahu ke stavební části je rozhodující režim správy společné věci a závaznost dohody spoluvlastníků. Okresní soud správně uzavřel, že jednostranný nesouhlas žalované 1. nemohl bez dalšího přivodit zánik dohody o užívání společné věci. Žalovaná 1. při nabytí podílu měla a mohla zjistit existující režim užívání a dohoda o užívání představuje věcněprávní závadu váznoucí na nemovité věci. Převod spoluvlastnického podílu nemohl způsobit zánik souhlasu, naopak žalovaná vstoupila do existujícího právního vztahu. Pokud se týká tvrzené neoprávněné manipulace s technologií, i kdyby k určitým zásahům do technologie došlo, takové okolnosti samy o sobě nezakládají zánik dohody spoluvlastníků o užívání společné věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K námitce ad 3: souhlas již nemůže vázat žalovaného 2. pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato argumentace pomíjí, že určovací výrok se vztahuje k právnímu vztahu založenému původně mezi žalobcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným 2. a určením má odstranit nejistotu v právních vztazích mezi těmito subjekty a jejich právními nástupci. Žalovaný 2. byl účastníkem původního ujednání a současně je spolu s žalovanou 1. nositelem odvolací argumentace a skutkových tvrzení, kterými existenci souhlasu popírá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. K námitce nesprávně zjištěného vlastnictví technologické části MVE – na tomto základě správně uzavírá okresní soud, že technologická část byla původně movitá a že případné pevné spojení některých prvků nezpůsobuje automaticky, že celý technologický celek se stal součástí nemovitosti; soud pracuje s konceptem tzv. věci složené a individualitou jednotlivých částí (bod 55. rozsudku). I kdyby odvolatelé zpochybňovali dílčí závěry o technologii, toto nemůže samo o sobě zvrátit správnost určovacího výroku o stavební části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. K námitce, že souhlas nebyl udělen pro umístění MVE, ale pro užívání MVE - tato námitka je účelová a formalistická. Z textu formulářové dohody pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z celkového kontextu (rámcová dohoda o společném podnikání; účel - provozování výrobny elektřiny) plyne, že souhlas směřoval k užívání stavební části nemovitosti tak, aby v ní mohla být výrobna elektřiny umístěna a provozována. Rozdíl v terminologii nemění obsah právního stavu a nemůže založit nesprávnost určení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K námitce o nevypořádání tvrzení a důkazů odvolatelů - odvolací polemika je převážně nesouhlas s hodnocením důkazů, nikoliv skutečná nepřezkoumatelnost rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Pokud se týká námitky dalších procesních vad, odvolatelé neidentifikují konkrétní postup soudu, který by jim objektivně znemožnil uplatnit práva a který by mohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesnímu úspěchu žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ustanovením § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je částečně důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jak vyplývá z obsahu spisu, krajský soud usnesením ze dne 8. 11. 2024, č. j. 8 Co 72/2024-409, zrušil rozsudek okresního soudu ze dne 15. 11. 2023, č. j. 24 C 312/2022-300, s tím, že bylo okresnímu soudu uloženo, aby se zabýval tím, kdo je vlastníkem technologické a stavební části a zda technologická část je součástí stavební části, dále aby se zabýval výkladem Dohody o užívání stavební části ze dne 4. 11. 2014, jakého obsahu byly dohody mezi účastníky uzavřeny a jaká byla vůle stran při uzavírání smluv. Tímto pokynem se okresní soud v dalším řízení řídil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud, jako na správná a úplná, odpovídající obsahu provedených důkazů. Dle názoru odvolacího soudu se okresní soud vypořádal se všemi důkazy, které mají význam pro právní posouzení věci, řízení netrpí vadami, které by měly za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Pokud je odvolateli namítáno, že se okresní soud nevypořádal s podklady žalovaných z řízení před Okresním soudem ve Znojmě, sp. zn. 21 C 89/2021 a oponentními vyjádřeními a důkazními návrhy žalovaných k výpovědi svědků, je nutno poznamenat, že tyto provedené důkazy nemají vliv na správnost právních závěrů učiněných okresním soudem. Rozhodující je, zda byla uzavřena Dohoda o užívání stavební části (tj. dohoda spoluvlastníků nemovité věci) a zda tato byla změněna nebo nahrazena novou, příp. zda byl souhlas odvolán. Na vznik Dohody o vlastnictví nemovité věci nemá vliv, zda byla či nebyla přislíbena 2. žalovanému účast ve společnosti žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pokud se týká řízení u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 21 C 89/2021, okresní soud učinil zjištění z žaloby v této věci a ze znaleckého posudku tam vypracovaného společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Výpověď pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se týká toho, zda vyměnil či nevyměnil technologickou část a tato skutečnost nemá vliv na posouzení důvodnosti určovací žaloby týkající se stavební části. Stejně tak nemá vliv obsah ústní dohody o účasti žalovaného 2 ve společnosti žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Pokud je dále namítáno v odvolání, že okresní soud v napadeném rozsudku vyšel z právního posouzení, jak ho učinil NS ČR v rozhodnutí ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/25-327, který byl vydán ve stejný den, kdy proběhlo ústní jednání před okresním soudem v dané věci, tj. 17. 9. 2025 a že na posledním jednání nikdo nemohl vědět o rozsudku Nejvyššího soudu, kdy písemné vyhotovení bylo doručeno žalovaným až dne 29. 10. 2025 prostřednictvím datové schránky, a že pokud by žalovaní před vydáním napadeného rozsudku znali odůvodnění rozsudku NS ČR s právní kvalifikací udělení souhlasu jako výprosy, učinili by v závěrečném návrhu příslušnou argumentaci o zániku sporného souhlasu s požadavkem na vrácení výprosy, což však učinit nemohli, ani toto nemá vliv na správnost právních závěrů učiněných okresním soudem, když závěry o výprose nemají pro posouzení důvodnosti určovací žaloby týkající se stavební části význam. O výprosu se jednalo pouze v případě souhlasu s užíváním technologické části, nikoliv části stavební, jakožto nemovité věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Závěr okresního soudu o tom, že 4. 11. 2014 ještě před uzavřením formulářových dohod, byla uzavřena Rámcová dohoda o společném podnikání a ohledně vůle stran byla řešena již v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 1. 2023, č. j. 6 C 246/2021-141 a v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 85/2023-283 a v rozsudku NS ČR č. j. 26 Cdo 3179/2023-242, kdy tyto rozsudky se týkaly Dohody – tedy souhlasu s užíváním technologické části FVE, a pouze u technologické části má dohoda povahu výprosy, která umožňuje závazek kdykoliv ukončit. Takto tomu není v případě Dohody o užívání stavební části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Okresní soud se v bodu 54. rozsudku zabývá skutečnou vůlí stran při uzavírání formulářových Dohod ze dne 4. 11. 2014, když podrobné dokazování bylo prováděno ve věci vedené u OS Nový Jičín, sp. zn. 6 C 246/2021, a z tohoto vycházel. To, že okresní soud zmínil v odůvodnění svého rozsudku rozsudek NS ČR č. j. 26 Cdo 1324/2025-327 ze dne 17. 9. 2025, nemůže zvrátit správnost rozhodnutí okresního soudu o určovací žalobě v této věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právními závěry, jak je učinil okresní soud. Jak správně uvádí žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaných, rozsudek stojí na třech nosných závěrech, a to, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě dle § 80 o. s. ř., zda mezi tehdejšími spoluvlastníky vznikla (minimálně konkludentně) dohoda o užívání společné věci, jež představuje věcně právní závadu váznoucí na nemovité věci (§ 1107 odst. 1 o. z.) a zda přešla i na žalovanou a zda jednostranný nesouhlas žalované 1. sdělený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemohl bez dodržení režimu správy společné věci přivodit zánik dohody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Odvolací soud má za to, že ve vztahu k 1. žalované je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. V obecné rovině naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by neurčení znamenalo pro žalobce ohrožení jeho práva, znejistění jeho právní pozice a právní jistoty. Procesualistická nauka kupříkladu spatřuje existenci naléhavého právního zájmu na určení, je-li smyslem a účelem příslušného rozhodnutí obnovení souladu mezi stavem právním a stavem faktickým. Jak správně uvádí okresní soud ve svých právních závěrech, žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem, protože ve správním řízení před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" probíhá řízení o zrušení licence žalobkyně a požadované určení je způsobilé sjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, tedy co se týče užívání stavební části výrobny elektřiny pro umístění vodní elektrárny nacházející se na pozemku parcelní číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. je způsobilé odstranit nejistotu v těchto právních vztazích, kdy žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem této nemovitosti, přičemž bez takovéhoto určení by žalobkyni hrozila újma v podobě nemožnosti podnikání. Navíc je nutno přihlédnout rovněž k tomu, že právě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" odkázal žalobkyni na řízení ve věcech občanskoprávních poté, co ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnutím ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla za to, že bez posouzení obsahu Dohody, včetně udělení souhlasu vlastníka k použití energetického zařízení, nelze otázku, zda souhlas mohl být vůbec odejmut, jakkoliv vyhodnotit, když není vyloučeno, že toto posouzení bude natolik složité, že vhodnějším postupem z hlediska právní jistoty, než si zde činit samotný úsudek správního orgánu, bude účastníky řízení odkázat na soud, a to za situace, kdy probíhá řízení o zrušení licence žalobkyně. Požadované určení je způsobilé odstranit podstatnou část právní nejistoty v právním vztahu mezi účastníky, konkrétně mezi žalobkyní a žalovanou 1. Dle názoru odvolacího soudu je bez právního významu, že byl odvolán souhlas s užíváním technologické části výrobny elektřiny, když v daném případě se skutečně jednalo o výprosu, a v takovém případě je možno souhlas kdykoliv odvolat. Naléhavý právní zájem však nevyžaduje, aby určovací žaloba odstranila veškeré spory mezi stranami, postačí odstranění nejistoty v určitém konkrétním právním vztahu, jako je tomu v případě žaloby na určení, že vztah v podobě uděleného souhlasu založený původně mezi žalobkyní, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným ad 2 s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" stále trvá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Jak je již shora uvedeno, souhlas s užíváním technologické části (kdy výlučným vlastníkem byl žalovaný 2.) a odvolání tohoto souhlasu je nutno hodnotit jako výprosu, na rozdíl od souhlasu s užíváním stavební části malé vodní elektrárny, kdy v tomto případě se již nemůže jednat o výprosu, ale o řešení sporu spoluvlastníků nemovité věci. Zde okresní soud správně dovodil, že dohoda ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ohledně stavební části malé vodní elektrárny, byť se jednalo o dohodu pro udělení licence, je dohodou spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Nijak jinak se tato dohoda vykládat nedá a neobstojí námitka žalovaných, že tato dohoda měla význam jen pro udělení licence pro výrobu elektřiny. Z toho důvodu pak souhlas s užíváním stavební části je nutno chápat jako věcně právní závadu podle § 1107 odst. 1 o. z., která sice nebyla zapsána v katastru nemovitostí, žalovaná ad 1 však jako kupující měla a mohla zjistit tuto závadu, když jí bylo zřejmé, co kupuje. Pak je nutno dospět k závěru, že tato dohoda původních spoluvlastníků nemovitosti zavazuje rovněž nástupce 2. žalovaného, a stejně tak i žalobkyni. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatelů, že pokud tato Dohoda nebyla zapsána v katastru nemovitostí, nemůže zavazovat právní nástupce. V tomto směru okresní soud správně aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek NS ČR ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, ze kterého vyplývá, že „dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem, nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků a hospodaření se společnou věcí.“ V daném případě k jiné dohodě spoluvlastníků nemovité věci ohledně hospodaření se společnou věcí nedošlo. Takovouto dohodu nelze jednoduše odvolat, musí dojít k nové dohodě mezi spoluvlastníky nemovité věci. 2. žalovaný takovouto dohodu ani neodvolal ve vztahu k žalobkyni, případně její právní předchůdkyni. Pokud se týká podstatné změny poměrů, která by předpokládala, že by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků, za což by bylo možno považovat skutečnost, že se žalovaný ad 2 nestal podílníkem ve společnosti žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, tak i takovou okolnost, dle názoru odvolacího soudu, by musel žalobkyni sdělit, musel by od takové dohody odstoupit a nahradit dohodou novou. K tomuto ze strany žalovaného ad 2 nedošlo, proto je nutno dovodit, že původní dohoda ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nadále zavazuje 1. žalovanou, pokud nedošlo k dohodě jiné. Na 1. žalovanou se podstatná změna poměrů ani vztahovat nemůže, neboť jí účast ve společnosti žalobkyně přislíbena nebyla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ve vztahu k 1. žalované je tak jednoznačně dán naléhavý právní zájem na této určovací žalobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. S ohledem na shora uvedené má odvolací soud za to, že naléhavý právní zájem na určovací žalobě tak není dán ve vztahu k 2. žalovanému, neboť ten v současné době není vlastníkem nemovitosti, která je předmětem sporu a veškeré závazky ze shora uvedené Dohody o hospodaření se stavební částí přešly na žalovanou 1. Nelze tak souhlasit s vyjádřením žalobkyně k podanému odvolání v bodu velké A.3, že určovací výrok se vztahuje k právnímu vztahu založeného původně mezi žalobcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným 2. a určení má odstranit nejistotu v právních vztazích mezi těmito subjekty a jejich právními nástupci. Především tím, že zátěž přešla na 1. žalovanou, má určovací žaloba vyřešit nejistotu v právních vztazích mezi žalobkyní a 1. žalovanou, nikoliv již mezi žalobkyní a žalovaným ad 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Pokud se soud zabýval otázkou vlastnictví technologické a stavební části malé vodní elektrárny, jak vyplývá z odůvodnění v bodu 55. rozsudku, odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 770/98, které se týká malé vodní elektrárny. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že „vnitřní strojní zařízení elektrárny, mající jinak povahu movitých věcí, je součástí celé nemovitosti, neboť jde o zařízení tvořící s budovou jeden funkční celek, při jehož odstranění by došlo ke znehodnocení věci jako takové. Malá vodní elektrárna je předmětem sui generis, který nelze chápat jinak než jako jeden funkční a hospodářský celek, tedy nelze oddělit stavební části od strojního vybavení bez znehodnocení celku. V tomto případě se tedy jedná o věc takzvaně složenou z mnoha komponentů teoreticky způsobilých existovat jako věci samostatné. Jestliže objekt elektrárny je přizpůsoben k tomu, aby v něm byla pomocí odpovídajícího zařízení vyráběna elektřina, je nepochybné, že demontáží strojního zařízení, tedy oddělením ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 40/64 Sb. ztrácí objekt možnost být k tomuto účelu využíván a k jinému účelu nemůže být plnohodnotně používán bez dalších úprav. Jeho oddělením se věc hlavní znehodnocuje tak, že účelu, pro který je určena, vůbec nemůže sloužit. Zařízení pro provoz elektrárny je tedy s její budovou natolik funkčně spjato, že je součástí malé vodní elektrárny. Oddělení strojního vybavení od nemovité časti elektrárny, tj. demontáží, se elektrárna znehodnotí, neboť nebude moci sloužit svému účelu. Podle § 120 citovaného obč. zák. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní institut součástí věci je zákonným vyjádřením skutečnosti, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon stanoví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích, a to je na vzájemné sounáležitosti věcí a na míře jejich oddělitelnosti. Malá vodní elektrárna je tedy věc tzv. složená z mnoha komponentů teoreticky způsobilých existovat jako věci samostatné“. Jak vyplynulo rovněž v průběhu řízení v dané věci, elektrárna je tvořena nemovitou částí, což je zděný objekt a z technologické části, kterou lze oddělit bez mechanického poškození montáží. Je zřejmé, že demontáží strojního zařízení objekt ztrácí možnost být využíván ke svému účelu, to je k výrobě elektřiny, k jinému účelu nemůže být plnohodnotně používán bez dalších úprav. Zařízení pro provoz elektrárny, to je technologická část, je s budovou natolik funkčně spjato, že je součástí malé vodní elektrárny. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozhodnutí. 3 Cz 3/90, „jedním z důsledků toho je, že při převodu věci hlavní přechází součást věci na nabyvatele automaticky, a to i když není výslovně uvedena a identifikována ve smlouvě.“ Jak dále vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, „součást věci se může stát věcí samostatnou teprve faktickým oddělením od věci hlavní (např. demontáží apod.), nikoliv pouhým projevem vůle účastníků. Dokud je součást spojena s věcí hlavní, nemá vůle vlastníka (na rozdíl od příslušenství věci, pro niž je vůle vlastníka určující) vliv na to, že jde stále o jedinou věc, která přechází na nabyvatele automaticky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Pokud je dále v odvolání namítáno, že souhlas nebyl udělen pro umístění malé vodní elektrárny, ale pro užívání malé vodní elektrárny, nelze k této námitce přihlédnout. Z textu formulářové Dohody pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z celkového kontextu (rámcové dohody) plyne, že souhlas směřoval k užívání stavební části nemovitosti tak, aby v ní mohla být výrobna elektřiny umístěna a provozována. Rozdíl v terminologii nemění obsah právního vztahu a nemůže založit nesprávnost žaloby na určení, když je všem stranám zřejmé, že se jedná o trvání Dohody o užívání stavební částí výrobny elektřiny ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. S ohledem na shora uvedené je rozsudek věcně správný ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou a jako takový byl potvrzen v souladu se ustanovením § 219 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Jak je uvedeno shora, ve vztahu k 2. žalovanému není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, ve vztahu k 2. žalovanému byl rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, že žaloba vůči němu byla zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou odpovídá ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve vztahu k 1. žalované plně úspěšná, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně. Okresní soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení nepochybil a odvolací soud převzal výrok týkající se náhrady nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Ve vztahu k 2. žalovanému byla žalobkyně neúspěšná, naopak plně úspěšný byl žalovaný ad 2. a tomu v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. z. náleží plná náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně. 2. žalovanému náleží náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši 63.383,30 Kč. Žalovaní byli zastoupeni advokátem a tomu za první řízení před soudem prvého stupně náleží za jednoho z účastníků odměna snížená o 20 %, ve výši 2.000 Kč za jednoho účastníka řízení (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 12 odst. 4 citované vyhlášky). Zástupci žalovaného 2. tak náleží odměna za přípravu a převzetí věci, za vyjádření k žalobě ze dne 28. 6. 2022, 22. 3. 2023, 5. 4. 2023 a 12. 4. 2023, dále za účast u jednání konaného dne 22. 3. 2023, 8. 11. 2023 a za závěrečný návrh ze dne 10. 11. 2023, to je 8 úkonů po 2.000 Kč, tj. 16.000 Kč. Dále mu náleží 8 režijních paušálů dle názoru odvolacího soudu ve výši 150 Kč za jednu osobu, když zastupoval dvě osoby a za obě osoby náleží částka 300 Kč v souladu s ust. § 13 citované vyhlášky. Dále mu náleží náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 300 Kč, když za obě osoby účtoval 600 Kč. Celkem mu takto náleží 17.500 Kč a z této částky 21% DPH ve výši 3.675 Kč, tj. celkem 21.175 Kč. Za první odvolací řízení náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, dále za tři úkony právní služby po 2.000 Kč, a to je podané odvolání, replika ze dne 22. 3. 2024 a účast u odvolacího jednání dne 8. 11. 2024, tj. 6.000 Kč, 3x režijní paušál po 150 Kč a náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 400 Kč, to je celkem za úkony právní služby 6.850 Kč a z této částky 21% DPH ve výši 1.438,50 Kč, což pak spolu se soudním poplatkem činí 10.288,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Za řízení po zrušení rozhodnutí okresního soudu pak náleží zástupci 2. žalovaného odměna za jednoho účastníka ve výši 2.960 Kč, tj. za jeden úkon právní služby 3.700 Kč minus 20 %, tj. -740 Kč v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025. Takto mu náleží odměna celkem za 8 úkonů právní služby 2.960 Kč, a to za vyjádření ze dne 25. 1. 2025, repliku ze dne 17. 6. 2025, podání ze dne 24. 2. 2025, repliku ze dne 18. 7. 2025, doplnění tvrzení ze dne 30. 6. 2025, dále za účast u jednání konaného dne 18. 6. 2025 a 17. 9. 2025, a za závěrečný návrh ze dne 13. 10. 2025, 8 režijních paušálů za jednu osobu po 225 Kč, náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 900 Kč, což je celkem i s DPH částka 31.919,80 Kč. Celkem tak činí náklady řízení před soudem prvého stupně částku 63.383,30 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. V odvolacím řízení byl 2. žalovaný plně úspěšný a zástupci 2. žalovaného za odvolací řízení náleží odměna za dva úkony právní služby po 2.960 Kč, tj. za účast u odvolacího jednání a za podané odvolání, 2x režijní paušál po 225 Kč (1/2 z 450 Kč), dále mu náleží náhrada za ztrátu času z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, tj. 8 půlhodin po 150 Kč, tj. 1.200 Kč, když z této částky náleží opět polovina, tj. 600 Kč, tj. celkem 7.020 Kč a z této částky 21% DPH, to je 1.474,20 Kč, tj. celkem 8.494,20 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná vůči 1. žalované, za což jí naleží náhrada nákladů odvolacího řízení za dva úkony právní služby po 3.700 Kč, to je 7400 Kč, 2x režijní paušál po 450 Kč, to je 900 Kč, náhrada za ztrátu času 12 půlhodin po 150 Kč, to je 1.800 Kč, cestovné za cestu ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět při použití osobního automobilu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", SPZ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", při paušální sazbě 5,90 Kč, ujetí celkem 480 km, vyhláškové ceně nafty 44,50 Kč (vyhláška č. 573/2025, ve znění od 1. 6. 2026), tj. cestovné celkem ve výši 3.857,80 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 13.957,80 Kč, z této částky 21% DPH činí 2.931,10 Kč. Celkem náleží za odvolací řízení zástupci žalobkyně náhrada ve výši 16.889 Kč, kterou je žalovaná 1. povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud ve vztahu mezi žalobkyní, žalovanou ad 1 a žalovaným ad 2 určil, že právní vztah v podobě uděleného souhlasu, založený původně mezi žalobkyní, , jméno FO,  narozeným , datum, , bytem , Adresa žalobkyně, , a žalovaným ad 2 s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne , datum,  pro umístění vodní elektrárny, nacházející se v katastrálním území , adresa, , na parcele číslo , číslo, , trvá. Žalované 1. a 2. uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 71.763,37 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Okresní soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná ad 1 jsou spoluvlastnicemi nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , každá se spoluvlastnickým podílem ve výši poloviny, mj. též pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno,  stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , kdy žalovaná ad 1 nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalovaného ad 2 na základě kupní smlouvy ze dne , datum,  s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí k okamžiku , datum, , žalobkyně ad a) nabyla vlastnické právo k těmto nemovitým věcem od žalobce ad b) (původní žalobce , právnická osoba, ), na základě prohlášení vkladatele o vnesení nemovité věci podle § 19 zákona č. 91/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ze dne , datum, , s právními účinky vkladu, datum, . Dále při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že usnesením , Anonymizováno,  ze dne , datum,  sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno,  vyzval , Anonymizováno,  žalobkyni, aby ve lhůtě 60 dnů zahájila soudní řízení týkající se určení platnosti/neplatnosti odstoupení od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny uzavřené dne , datum,  mezi účastníky , Anonymizováno,  řízení a týkající se odejmutí souhlasu spoluvlastníka stavební části výrobny elektřiny k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE. Žalobkyně dle tohoto pokynu podala žalobu u Okresního soudu v Novém Jičíně (sp. zn. 14 C 139/2020), a domáhala se určení neplatnosti právního jednání proti žalovanému , jméno FO,  a , Jméno žalované A, ., a to jednak určení, že písemná jednání žalovaného ad 1 ze dne , datum,  a ze dne , datum, , kterými odstupuje od dohody o užívání technologické části výrobny ze dne , datum, , vztahující se k malé vodní elektrárně nacházející se v provozovně s názvem MVE na předmětných nemovitostech, je neplatné, a jednak určení, že písemné jednání žalovaného ad 2 ze dne , datum, , kterým vyjádřil svůj nesouhlas jako podílový spoluvlastník ideální poloviny pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody ze dne , datum, , vztahující se v malé vodní elektrárně, nacházející se v předmětné nemovitosti, je neplatné. Okresní soud tuto žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že na takovémto určení není naléhavý právní zájem a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2021, č. j. 8 Co 213/2021-159. Odvolací soud dospěl k závěru, že tento stav právní nejistoty lze odstranit pouze tím, že bude určeno, že vztah založený příslušnou dohodou mezi žalobkyní a žalovaným 1. nadále trvá, přičemž vyřešení otázky platnosti či neplatnosti odstoupení od uvedené smlouvy je pouze jednou z předběžných otázek. Pokud se jedná o návrh na určení neplatnosti odnětí souhlasu s užíváním stavební části elektřiny ze dne , datum, , pak vlastníkovo či spoluvlastníkovo vyjádření souhlasu či nesouhlasu s užíváním věci ke konkrétnímu účelu je nutno považovat pouze za tzv. faktický úkon, který je hmotněprávním předpokladem pro právní jednání tam, kde to právní předpisy stanoví a jako takové může být podrobeno zkoumání ve vztahu k platnosti či jeho neplatnosti. Je tedy nutno žalovat na nahrazení projevu vůle, kdy jedině tímto způsobem lze dosáhnout požadovaného cíle, tj. přivolení vlastníka k zamýšlenému nakládání s věcí, resp. v případě spoluvlastnictví žalovat příslušnou žalobou ve věci správy společné věci, a to v příslušných lhůtách dle § 1126 a následujících občanského zákoníku.3. Dále vyšel ze zjištění, že dne , datum,  uzavřel žalovaný ad 2 , jméno FO,  a , jméno FO,  jako vlastníci stavební části výrobny elektřiny, umístěné v předmětné nemovitosti, se žalobkyní , Jméno žalobkyně,  jako žadatelem o licenci Dohodu o užívání stavební části výrobny elektřiny. Na základě této dohody byla žalobkyně jako provozovatel výrobny elektřiny oprávněna užívat výše uvedenou část výrobny elektřiny pro účely provozování výroby elektřiny v rámci licencované činnosti podle energetického zákona, a zároveň vlastníci ve smyslu stanovení § 5 odst. 3 energetického zákona souhlasili s použitím výše uvedené části zařízení žadatelem o licenci k účelům vymezeným tímto zákonem, tj. k výrobě elektřiny žadatelem o licenci , právnická osoba,  jako provozovatelem výrobny elektřiny nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Dne , datum,  uzavřel žalovaný ad 2 , jméno FO,  jako vlastník technologické části výrobny umístěné na předmětné nemovitosti s žalobkyní , právnická osoba,  Dohodu o užívání technologické části. Dne , datum,  žalovaný ad 2 , jméno FO,  odstoupil od dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny, což zaslal žalobkyni , právnická osoba, . Odstoupil z důvodu, že žalobkyně dosud trvale odmítá jednat o dalším způsobu dispozice s předmětnou technologickou částí výrobny elektřiny, kterou od 5. 12. 2014 užívá bez jakéhokoliv poplatku jeho výlučnému vlastníkovi a žalovaný ad 2 od Dohody o užívání technologické části výrobny elektřiny odstoupil také z důvodu, že nesouhlasí, aby žalobkyně tuto technologickou část výrobny nadále pro účely výroby elektřiny užívala. Dále odstoupil dne , datum,  rovněž od Dohody o užívání technologické části.4. , Anonymizováno,  rozhodnutím ze dne , datum,  zrušil licenci na výrobu elektřiny, která byla udělena společnosti , právnická osoba, , přičemž , Anonymizováno,  rozhodnutí shora uvedené zrušila, když se , Anonymizováno,  nepodařilo prokázat, že licenci lze zrušit pouze tehdy, když bude v řízení prokázáno, že její držitel pozbyl vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení a zároveň uvedla, že platí, že za stavu, kdy původní Dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou, ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků, počítanou podle velikosti jejich podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající Dohodu o užívání společné věci respektovat, přičemž v tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4455/2008, 22 Cdo 4201/2017 a 22 Cdo 5247/2016. Podle Rady by , Anonymizováno,  měl především blíže rozlišovat mezi povinností doložit užívací právo k energetickému zařízení a povinností doložit souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným energetickým zákonem. Účastník řízení sice původně v roce , datum,  prokazoval užívací právo Dohodou o užívání stavební části výrobny elektřiny a Dohodou o užívání technologické části výrobny elektřiny, kdy mu vlastníci stavební a technologické části umožnili energetické zařízení užívat, pokud však jde o stavební část energetického zařízení, jíž se napadené rozhodnutí týká, účastník řízení se následně stal spoluvlastníkem této stavební části. Fakticky tak nejde o prokázání trvání užívacího práva ze strany účastníka řízení, ale o posouzení absence souhlasu druhého spoluvlastníka s nakládáním se společnou věcí výlučně účastníkem řízení a v případě udělení souhlasu druhým spoluvlastníkem se předpokládá existence dohody spoluvlastníků o způsobu užívání společné věci, při jeho absenci jde o soukromoprávní spor mezi spoluvlastníky. Zároveň uvedl, že posouzení této otázky bude natolik složité, že vhodnějším postupem z hlediska právní jistoty, než si činit vlastní úsudek, bude účastníky řízení odkázat na soud. Zároveň v tomto rozhodnutí uvedl, že prvostupňový správní orgán by se měl také zabývat otázkou splnění podmínek vlastnického či užívacího práva technologické části výrobny elektřiny, neboť na základě budoucího výsledku řízení o žalobě účastníka řízení na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze vyloučit změnu poměrů, kdy jedna z možných situací, která může nastat, je ta, že soud na základě řízení o žalobě přikáže do vlastnictví předmětnou nemovitost právě účastníkovi řízení.5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud dovodil, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, když požadované určení je způsobilé sjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, tedy co se týče užívání stavební části výrobny elektřiny pro umístění vodní elektrárny nacházející se na předmětném pozemku, resp. je způsobilé odstranit nejistotu v těchto právních vztazích, kdy žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem této nemovitosti, přičemž bez takovéhoto určení by žalobkyni hrozila újma v podobě nemožnosti podnikání. Dále se zabýval tím, jaká byla skutečná vůle stran při uzavírání formulářových dohod ze dne , datum,  když dokazování k těmto skutečnostem bylo podrobně prováděno ve věci u Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 6 C 246/2021, ve věci Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 21 C 89/2021, kdy soudy vycházely ze závěrů prezentovaných v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/2025-327. Před uzavřením těchto formulářových dohod ze dne , datum,  byla v ústní formě uzavřena Rámcová dohoda o společném podnikání v , adresa, , podle které měl , jméno FO,  převést vlastnické právo k technologické části FVE na společnost , právnická osoba,  a vlastnické právo k technologické MVE na společnost , právnická osoba,  a za to se měl stát 50% společníkem obou těchto společností. V návaznosti na tuto ústní dohodu žalovaný ad 2 jako vlastník technologické části FVE udělil společnosti , právnická osoba,  dne , datum,  písemný souhlas s užíváním technologické části FVE, jako vlastník technologické části MVE udělil žalobkyni dne , datum,  písemný souhlas s užíváním technologické části MVE. Zároveň se přinejmenším konkludentně dohodli, že udělí také společnosti , právnická osoba,  souhlas s užíváním stavební části FVE a žalobkyni souhlas s užíváním stavební části MVE, k čemuž oba společně udělili dne , datum,  své písemné souhlasy na formulářových tiskopisech pro , Anonymizováno, . Ve vztahu k technologické části tak právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným ad 2 měl povahu pouhé výprosy ve smyslu § 2189 a následujícího o. z., jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/2025-327. Ne jinak tomu bylo, pokud jde o právní vztah mezi žalobkyní na straně jedné a , jméno FO,  a žalovaným ad 2 na straně druhé ohledně užívání technologické části MVE, když také zde mělo být vycházeno z rámcové dohody o společném podnikání, a ani zde nemohlo být zřejmé, zda tato rámcová dohoda bude dodržena a realizována. Okresní soud dále dospěl k závěru, že vlastníkem technologické části energetického zařízení MVE ke dni , datum,  byl , jméno FO, , což jednoznačně vyplynulo z dokazování rovněž před Okresním soudem v Nové Jičíně, sp. zn. 6 C 246/2021 a ve věci Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 21 C 89/2021, vlastníky stavební části energetického zařízení MVE ke dni , datum,  byli , jméno FO,  a , jméno FO,  jako tehdejší rovnodílní podíloví spoluvlastníci pozemku parcelní číslo , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, , jehož součástí je budova , Anonymizováno,  když ke dni vyhlášení rozsudku okresního soudu jsou jimi žalobkyně a žalovaná ad 1.6. Technologická část energetického zařízení není (původně nebyla) součástí stavební části energetického zařízení, protože původně musela být jakožto movitá věc nejprve vyrobena , jméno FO,  (strojní část), popřípadě jiným výrobcem (elektro část), a teprve pevným spojením dvou prvků strojní části zdivé příruby, která je zazděná ve zdi stavby regulačního prostupu rozváděcího kola, který je zalit v betonu, došlo k tomu, že se tyto dva prvky strojní části staly součástí pozemku parcelní číslo , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, , jehož součástí je předmětná stavba , Anonymizováno, , když pouze tyto dva prvky nemohou být od této nemovitosti odděleny, aniž by se tím znehodnotila (§ 505 o. z.). Stavební část energetického zařízení, včetně zazděné zdivé příruby a zabetonovaného prostupu rozváděcího kola, které jsou její součástí, nikoliv však spolu s technologickou částí zařízení, jsou součástí nemovité věci a ostatní zbývající strojní a elektro prvky technologické části zařízení nejsou součástí nemovité věci, přestože spolu se stavební části tvoří jeden funkční celek nazývaný energetické zařízení MVE. Technologická část MVE se nikdy nestala, ani nemohla stát součástí nemovité věci proti vůli smluvních stran vyjádřené v písemných formulářových smlouvách za dne , datum, , v nichž jednoznačně deklarují, že vnímají stavební část a technologickou část MVE jako dvě samostatné věci. Jedná se tak o věc složenou, představovanou stavební a technologickou částí MVE (viz NS ČR 22 Cdo 1964/2003).7. Ohledně stavební části MVE okresní soud dovodil, že mezi žalovaným ad 2 a , jméno FO,  jako tehdejšími podílovými spoluvlastníky stavební části MVE existovala přinejmenším ke dni , datum,  konkludentní dohoda, že stavební část MVE bude sloužit k provozování energetického zařízení malé vodní elektrárny, když toto představuje podle § 1107 odst. 1 o. z. věcně právní závadu váznoucí na nemovité věci, která sice nebyla zapsána v katastru nemovitostí, žalovaná ad 1 jako kupující ji však měla a mohla zjistit, takže lze učinit závěr, že spolu s nabytím vlastnického práva k pozemku, jehož součástí je , Anonymizováno, , tato závada přešla na žalovanou ad 1. V souladu s judikaturou dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem a nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci (NS ČR 22 Cdo 2528/98). Podíloví spoluvlastníci jsou smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou, kdy podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí (NS ČR 22 Cdo 4347/2007). Za situace, kdy původní dohoda o užívání společné věci nebyla změněna dohodou novou, ani nahrazena rozhodnutím většiny spoluvlastníků podle velikosti podílů, je právní nástupce původního spoluvlastníka povinen stávající dohodu respektovat. Podle ustanovení § 1129 odst. 1 o. z. žalované ad 1 zůstala zachovaná dosud nevyužitá možnost usilovat o dosažení rozhodnutí o významné záležitosti, týkající se společné věci, v daném případě o změně jejího užívání s tím, aby o této záležitosti rozhodl soud. Samotná skutečnost, že žalovaná ad 1 ve svém podání ze dne 26. 11. 2019, zaslaném , Anonymizováno,  jako nový podílový spoluvlastník nemovité věci, ve které je umístěna stavební část MVE, s jejím užíváním k výrobě elektřiny nesouhlasila, nemůže na výše uvedeném právem aprobovaném postupu ničeho změnit.8. Proti tomuto rozsudku podali žalovaní včas odvolání, kterým se domáhali jeho změny tak, že žaloba žalobkyně bude zamítnuta. Především namítali neexistenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť určení formulované žalobkyní nemůže odstranit údajnou nejistotu, když se týká pouze stavební části MVE, zatímco k provozování výrobny MVE a trvání licence je zapotřebí užívacího titulu nejenom ke stavební části MVE, ale také k technologické části a , jméno žalovaného,  svůj souhlas s užíváním technologické části odvolal. Určovací žalobou není opět pokryta celá podstata sporu. I kdyby neplatila odvolací námitka shora uvedená, předmětný sporný souhlas již zanikl, neboť zanikl souhlas s užíváním stavební části MVE, i s užíváním technologické části MVE. Podstata sporu spočívá v tom, že žalobkyně užívá dlouhodobě společnou věc (stavební část výrobny MVE) a cizí věc (technologickou část výrobny MVE) bez souhlasu žalovaných a bez toho, že by cokoliv žalovaným finančně plnila. Formulářová Dohoda o užívání stavební části MVE ze dne , datum,  nezachycuje celý právní vztah mezi žalobkyní , právnická osoba, , jednatelem žalobkyně panem , jméno FO,  a žalovaným 2. panem , jméno FO, . Je nutné ji vykládat v kontextu dalších formulářových dohod ze dne , datum,  a v kontextu rámcové dohody, jak vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, č. j. 6 C 246/2021, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 85/2023, a jak vyplývá z rozsudku NS ČR 26 Cdo 3179/23 a 26 Cdo 1324/25. Jednotlivé kroky rámcové dohody měly následovat za sebou tak, že , jméno FO,  ukončí licencovanou činnost výroby elektrické energie z výrobny MVE, , jméno FO, , Anonymizováno, ukončí licencovanou činnost výroby elektrické energie z výrobny FVE, , jméno FO,  umožní získání licence společnosti , právnická osoba, , , jméno FO,  umožní získání licence společnosti , právnická osoba, , , jméno FO,  se stane ½ společníkem ve společnosti , právnická osoba, , , jméno FO,  se stane ½ společníkem ve společnosti , právnická osoba, , , jméno FO,  převede výrobnu MVE v jeho výlučném vlastnictví do majetku společnosti , právnická osoba, , , jméno FO,  převede výrobnu FVE v jeho výlučném vlastnictví do majetku společnosti , právnická osoba,  , jméno FO,  splnil první čtyři kroky rámcové dohody, pan , jméno FO,  splnil pátý krok, avšak panem , jméno FO,  a žalobkyní již nebyl splněn navazující klíčový krok, tj. že se , jméno FO,  stane ½ společníkem ve společnosti , právnická osoba9. Sporný právní vztah, kterým je souhlas s užíváním stavební části MVE zanikl požadavkem na vrácení výprosy, převodem spoluvlastnického podílu, neoprávněnou manipulací s technologií MVE. Z ustanovení § 2190 odst. 2 o. z. vyplývá, že vrácení přenechané věci je možné požadovat podle libosti kdykoliv. V období po poskytnutí předmětného souhlasu na základě formulářové Dohody ze dne , datum,  byla ze strany žalovaného 2. pana , jméno FO,  a posléze ze strany žalované 1. , Jméno žalované A, . vůči panu , jméno FO,  a posléze vůči žalobkyni , právnická osoba,  opakovaně učiněna celá řada úkonů, které lze kvalifikovat jako požadavky na vrácení výprosy dle § 2190 odst. 2 o. z. Podáním k , Anonymizováno,  ze dne , datum,  žalovaná 1. , Jméno žalované A, . sdělila, že jako spoluvlastník nemovitosti, ve které je v její části umístěna výrobna elektřiny MVE nesouhlasí s jejím užíváním k výrobě elektřiny. Tento požadavek byl žalobkyni doručen v rámci řízení , Anonymizováno,  a požadavek na vrácení výprosy byl doručen nejpozději dne , datum, . Okresní soud v bodě 57. napadeného rozsudku nevysvětlil, proč žádost o vrácení výprosy nemá právní účinky. Výprosa není závadou na věci dle § 1107 o. z. a po převodu vlastnického práva k nemovitosti nezavazuje nového vlastníka a nemohla přejít na žalovanou 1. ani jako součást dohody podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí, neboť v té době mezi tehdejšími spoluvlastníky panem , jméno FO,  a žalovaným ad 2 panem , jméno FO,  žádná taková dohoda reálně neexistovala, výslovná ani konkludentní. Žalovaný 2. pan , jméno FO,  dne , datum,  a , datum,  odvolal svůj souhlas s užíváním technologické části , právnická osoba,  jako její výlučný vlastník, čímž zanikla výprosa žalobkyně k užívání technologické části MVE. Z důvodu porušování a blokování rámcové dohody panem , jméno FO,  již neexistovala žádná dohoda spoluvlastníků o užívání společné věci, kterou by mohla být žalovaná 1. spravedlivě vázána, takže žalovaná 1. mohla zcela samostatně požadovat vrácení výprosy, tedy platně vyslovit nesouhlas s užíváním stavební části MVE žalobkyně, jak to učinila. Názor okresního soudu v bodě 57. napadeného rozsudku, že nesouhlas žalované 1. , Jméno žalované A, . ze dne , datum,  nepředstavuje platný nesouhlas s užíváním stavební části MVE, respektive účinný požadavek vrácení výprosy, je v přímém rozporu se závěrem vysloveným v pravomocném rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č. j. 8 Co 213/2021–159, když tento rozsudek naopak uznává relevanci nesouhlasu žalované ad 1 a odkázala žalobkyně ad a) na postupy dle § 1126 a následujícího o. z. V letech 2017–2019 eskaloval spor mezi panem , jméno FO,  a žalovaným 2. panem , jméno FO,  o plnění rámcové dohody, přičemž probíhala bezvýsledná jednání (od roku 2018 také v součinnosti žalovanou 1 , Jméno žalované A, ) o vypořádání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním stavební části MVE. Prakticky každý projev vůle směřující k vypořádání bezdůvodného obohacení by zde bylo možné kvalifikovat jako požadavek na vrácení výprosy dle § 2190 odst. 2 o. z. I kdyby neplatila námitka o zániku sporného souhlasu požadavkem vrácení výprosy, pak žalovaní subsidiárně namítají, že předmětný sporný souhlas s užíváním stavební části výrobny MVE zanikl ke dni , datum,  převodem sporu vlastnického podílu na nemovitosti z žalovaného 2. pana , jméno FO,  na žalovanou 1. , Jméno žalované A, . Žalovaný 2. pan , jméno FO,  by logicky nikdy neudělil souhlas s užíváním stavební technologické části MVE daný dohodou dne , datum, , pokud by věděl, že ze strany pana , jméno FO,  a žalobkyně nebude plněna rámcová dohoda a nebude mu umožněno nabytí 50% podílu, a ani mu nebude vyplácen žádný podíl na zisku z provozu MVE, proto byl oprávněn odstoupit od souhlasu s užíváním technologické části MVE podle § 2002 o. z. Okresní soud opět zopakoval stejnou chybu, pro kterou byl zrušen jeho předchozí rozsudek a sice, že nevzal v úvahu celkový kontext rámcové dohody mezi panem , jméno FO,  a panem , jméno FO,  a porušování této rámcové dohody ze strany pana , jméno FO, . V době převodu spoluvlastnického podílu ke dni , datum,  z žalovaného 2. pana , jméno FO, , Anonymizováno, na žalovanou 1. , Jméno žalované A, . již plně eskaloval spor o plnění rámcové dohody mezi žalovaným 2. panem , jméno FO,  a panem , jméno FO, . Zásadní vadou úvahy okresního soudu je skutečnost, že v dané věci opět uměle konstruoval existenci blíže neurčené údajné konkludentní dohody spoluvlastníků o užívání společné věci, formulářová dohoda o užívání stavební části MVE ze dne 4. 11. 2014 nemohla sama o sobě představovat dohodu o celkovém způsobu užívání společné nemovitosti. Žalovaný ad 2 , jméno žalovaného,  odmítá, že by uzavřel jakoukoliv formou dohodu spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí v té podobě, jak ji chybně dovozuje okresní soud, když ve skutečnosti byla uzavřena širší rámcová dohoda a souhlas uvedený v dohodě o užívání stavební části MVE ze dne , datum,  byl z povahy věci udělen účelově pro správní řízení ke splnění zákonné podmínky ve spojení se souhlasem o užívání technologické části MVE, k získání licence podle energetického zákona. Kdyby žalovaný 2. , jméno žalovaného,  věděl, že , jméno FO,  jako jediný společník a jednatel žalobkyně , právnická osoba,  rámcovou dohodu nedodrží a podíl mu upře, nikdy by dohodu o užívání stavební části MVE ze dne , datum,  neuzavřel. Nad to žalovaní namítají, že dohoda spoluvlastníků o správě společné nemovité věci není věcným právem a neměla by automaticky přecházet na právního nástupce. K tomu žalovaní odkazují na článek: Zvára, Michael. „Závaznost dohody spoluvlastníků o správě společné nemovité věci pro právního nástupce jejího spoluvlastníka - podnět ke změně judikatury. Bulletin advokacie 2023, číslo , hodnota, , s. 35–41“. Žalovaní se ztotožňují se závěrem autora, že dohoda spoluvlastníků o správě společné nemovité věci představuje pouze obligační dohodu, a pokud není založena do katastru nemovitosti podle ustanovení § 34 odst. 2 katastrálního zákona, pak takovou dohodou není nový nabyvatel vázán, bez ohledu na to, zda o existenci obligačního závazku před nabytím věci věděl nebo nevěděl, neboť žádné ustanovení zákona nestanoví, že by dohoda spoluvlastníků měla bez dalšího věcně právní povahu a s ohledem na taxativní výčet věcných práv není možné tento výčet rozšiřovat podle ustanovení § 977 o. z. Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. Formulářová dohoda o užívání stavební části představovala pouze dvoustranný závazek, který nebyl stranami sjednán jako služebnost, respektive věcné břemeno, ani jako nájem zapsaný do katastru nemovitostí, tudíž s převodem vlastnictví nemovitosti na pozemku parc. č. , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa,  nemohly závazky z takové dohody přejít na nového vlastníka, tj. na žalovanou , Jméno žalované A, . Sporný souhlas zanikl neoprávněnou manipulací s technologií výrobny, neboť formulářová dohoda ze dne , datum,  byla vázána na již instalovanou konkrétní technologií MVE ve vlastnictví žalovaného 2. pana , jméno FO, , zanikl tak předmět dohody. I kdyby neplatily shora uvedené námitky, pak sporný souhlas nemohl vázat žalovaného ad 2 , jméno FO, , pokud závazek ze sporného souhlasu přešel převodem spoluvlastnického podílu na žalovanou ad 1 , Jméno žalované A, .10. Dále žalovaní namítají nesprávná skutková zjištění učiněná okresním soudem. V rámci bodu 55. napadeného rozsudku okresní soud uvádí, že se technologická část výrobny MVE svým zabudováním údajně stala součástí předmětného společného pozemku podle ustanovení § 505 o. z. Tento závěr je nesprávný a nemá oporu v provedených důkazech. Naproti tomu v další části textu v bodu 55. napadeného rozsudku okresní soud uvádí, že se technologická část MVE nikdy nestala součástí pozemku. Toto je ve vzájemném rozporu. Výrobna MVE se skládá z technologické a stavební části. Stavební i technologické části výrobny musely být vyrobeny v souladu s projektovou dokumentací výrobny MVE. Stavební část výrobny MVE tvoří litinové zďové příruby a savka a bez ohledu na to, kdo je vyrobil, jsou zabetonovány a nerozebíratelně a neoddělitelně spojeny s budovou, staly se tak její součástí (pozemku parcelní číslo , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, ). Oproti tomu technologické části výrobny MVE, bez významu, kdo je vyrobil, jsou z části rozebíratelné, bez zásahu do stavební části nemovitosti. Až spojením stavební a technologické části výrobny vznikl funkční celek tzv. výrobny MVE. Jedno bez druhého nelze provozovat a vyrábět elektřinu, což je důvod, proč je v licenčním řízení , Anonymizováno,  schvalována funkčnost výroby elektřiny jako celku, nikoliv jako samostatné jednotlivé části. Technologická část výrobny , právnická osoba,  není a nikdy se nestala součástí stavební části MVE a pozemku parc. č. , hodnota,  418/6 v k. ú. , adresa, , vždy zůstává ve výlučném vlastnictví žalovaného 2. pana , jméno FO, . Technologická část MVE je oddělitelná od stavební části MVE bez dopadu na funkčnost nemovitosti, což prokazuje například svědecká výpověď výrobce , Anonymizováno,  , jméno FO,  na soudním jednání dne 31. 1. 2025 před Okresním soudem ve Znojmě ve věci sp. zn. 21 C 89/2021. Ve znaleckém posudku , Anonymizováno,  z řízení před Okresním soudem ve Znojmě je popsána stavební část na předmětném pozemku, která je bez technologie. Technologická část výrobny MVE spolu se stavební částí výrobny MVE jsou obě funkčně neoddělitelnými částmi výrobny MVE (§ 2 odst. 2 písm. a)., bod 18 energetického zákona). V případě malé vodní elektrárny se energetické zařízení skládá nejen z technologické části, ale i ze stavební části, jelikož se zpravidla jedná o stavbu vodního díla dle stavebního zákona. Výlučné vlastnictví žalovaného 2. pana , jméno FO,  k technologické části MVE dokazuje obsah formulářových dohod ze dne , datum,  o souhlasu s užíváním stavební části MVE a s užíváním technologické části MVE, kde je jako výlučný vlastník technologické části MVE uveden žalovaný 2. pan , jméno FO, . Sama žalobkyně vůči ERÚ deklarovala, že vlastníkem technologické části MVE je žalovaný 2. pan , jméno FO,  a ve vyjádření žalobce k , Anonymizováno,  ze dne , datum, , viz také podání žalovaných ze dne , datum, , žalobkyně uvádí „v době zahájení provozu (, datum, ) užívá , právnická osoba,  technologii pana , jméno FO, . Z důvodu vzrůstajících vzájemných sporů byla technologická část MVE v , datum,  demontována a nahrazena technologií ve vlastnictví , právnická osoba, “ Deklarovaná svévolná výměna částí technologie výrobny MVE jednatelem žalobkyně panem , jméno FO,  pro , Anonymizováno,  nezakládá žádné právní účinky k vlastnickému vztahu k předmětné provozovně MVE a ani k jejím částem. Měnící se tvrzení o údajné výměně technologické části MVE jednatelem , jméno FO,  dokazuje snahu vyhnout se oprávněným finančním nárokům a zjevně nepoctivému jednání11. Dále žalovaní namítají, že sporný souhlas nebyl udělen pro umístění MVE, jak je účelově uvedeno ve formulaci žalobního petitu a posléze i ve výroku číslo I. napadeného rozsudku. Podle názoru žalovaných se nejedná o formalitu, neboť žalobkyně se tímto způsobem zřejmě pokouší účelově rozšířit právní účinky souhlasu a zpětně legalizovat neoprávněnou manipulaci s technologií MVE.12. V napadeném rozsudku okresní soud nepřihlédl k některým odvolateli tvrzeným skutečnostem a k jimi označeným důkazům. Okresní soud v napadeném rozsudku vyšel z právního posouzení dle rozsudku 26 Cdo 1324/2022–1327 ze dne 17. 9. 2025, který byl vydán ve stejný den, kdy proběhlo poslední ústní jednání v dané věci, na posledním soudním jednání dne 17. 9. 2025 tedy ještě nikdo ze zúčastněných nemohl vědět o rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 1324/2025-327.13. Dále napadají nesprávný výrok II. o nákladech řízení.14. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že řízení neřešilo samostatně (a ani nemohl nahradit) spory o vlastnictví či vydání jednotlivých movitých technologických komponent MVE, ani jiné navazující nároky (negatorní žaloby, náhrada škody, bezdůvodného obohacení apod.). Rozsudek okresního soudu stojí na třech nosných závěrech:1. žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení2. mezi tehdejšími spoluvlastníky vznikla (minimálně konkludentně) dohoda o užívání společné nemovité věci, jež představuje věcněprávní závadu váznoucí na nemovité věci dle § 1107 odst. 1 o. z. a přešla i na žalovanou 1.3. Jednostranný nesouhlas žalované 1. nemohl bez dodržení režimu správy společné věci přivodit zánik této dohody; právní nástupce je povinen stávající dohodu respektovat, dokud nebude změněna dohodou/rozhodnutím většiny, či nahrazena soudem (§ 1129a násl. o. z.).15. K námitce ad 1: žalobkyně souhlasí s názorem okresního soudu o naléhavém právním zájmu na určovací žalobě. Naléhavý právní zájem nevyžaduje, aby určovací žaloba odstranila veškeré spory mezi stranami, postačí, že odstraní nejistotu v určitém konkrétním právním vztahu, který je pro žalobkyni významný a je stranami zpochybňován a tímto vztahem je souhlas s užíváním stavební části MVE. Žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem nemovitosti a nejde tedy o cizí objekt bez vazby na žalobkyni.16. K námitce ad 2: - rozsudek výslovně rozlišuje právní režim technologické části (původně movitá věc, vztah se zde může jevit jako výprosa) a stavební části (nemovitá věc v podílovém spoluvlastnictví). Závěry o možné povaze výprosy se vztahují primárně k technologickým částem, ve vztahu ke stavební části je rozhodující režim správy společné věci a závaznost dohody spoluvlastníků. Okresní soud správně uzavřel, že jednostranný nesouhlas žalované 1. nemohl bez dalšího přivodit zánik dohody o užívání společné věci. Žalovaná 1. při nabytí podílu měla a mohla zjistit existující režim užívání a dohoda o užívání představuje věcněprávní závadu váznoucí na nemovité věci. Převod spoluvlastnického podílu nemohl způsobit zánik souhlasu, naopak žalovaná vstoupila do existujícího právního vztahu. Pokud se týká tvrzené neoprávněné manipulace s technologií, i kdyby k určitým zásahům do technologie došlo, takové okolnosti samy o sobě nezakládají zánik dohody spoluvlastníků o užívání společné věci.17. K námitce ad 3: souhlas již nemůže vázat žalovaného 2. pana , jméno FO, . Tato argumentace pomíjí, že určovací výrok se vztahuje k právnímu vztahu založenému původně mezi žalobcem , jméno FO,  a žalovaným 2. a určením má odstranit nejistotu v právních vztazích mezi těmito subjekty a jejich právními nástupci. Žalovaný 2. byl účastníkem původního ujednání a současně je spolu s žalovanou 1. nositelem odvolací argumentace a skutkových tvrzení, kterými existenci souhlasu popírá.18. K námitce nesprávně zjištěného vlastnictví technologické části MVE – na tomto základě správně uzavírá okresní soud, že technologická část byla původně movitá a že případné pevné spojení některých prvků nezpůsobuje automaticky, že celý technologický celek se stal součástí nemovitosti; soud pracuje s konceptem tzv. věci složené a individualitou jednotlivých částí (bod 55. rozsudku). I kdyby odvolatelé zpochybňovali dílčí závěry o technologii, toto nemůže samo o sobě zvrátit správnost určovacího výroku o stavební části.19. K námitce, že souhlas nebyl udělen pro umístění MVE, ale pro užívání MVE - tato námitka je účelová a formalistická. Z textu formulářové dohody pro , Anonymizováno,  a z celkového kontextu (rámcová dohoda o společném podnikání; účel - provozování výrobny elektřiny) plyne, že souhlas směřoval k užívání stavební části nemovitosti tak, aby v ní mohla být výrobna elektřiny umístěna a provozována. Rozdíl v terminologii nemění obsah právního stavu a nemůže založit nesprávnost určení.20. K námitce o nevypořádání tvrzení a důkazů odvolatelů - odvolací polemika je převážně nesouhlas s hodnocením důkazů, nikoliv skutečná nepřezkoumatelnost rozsudku.21. Pokud se týká námitky dalších procesních vad, odvolatelé neidentifikují konkrétní postup soudu, který by jim objektivně znemožnil uplatnit práva a který by mohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.22. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesnímu úspěchu žalobce.23. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ustanovením § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je částečně důvodné.24. Jak vyplývá z obsahu spisu, krajský soud usnesením ze dne 8. 11. 2024, č. j. 8 Co 72/2024-409, zrušil rozsudek okresního soudu ze dne 15. 11. 2023, č. j. 24 C 312/2022-300, s tím, že bylo okresnímu soudu uloženo, aby se zabýval tím, kdo je vlastníkem technologické a stavební části a zda technologická část je součástí stavební části, dále aby se zabýval výkladem Dohody o užívání stavební části ze dne 4. 11. 2014, jakého obsahu byly dohody mezi účastníky uzavřeny a jaká byla vůle stran při uzavírání smluv. Tímto pokynem se okresní soud v dalším řízení řídil.25. Odvolací soud plně odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud, jako na správná a úplná, odpovídající obsahu provedených důkazů. Dle názoru odvolacího soudu se okresní soud vypořádal se všemi důkazy, které mají význam pro právní posouzení věci, řízení netrpí vadami, které by měly za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci.26. Pokud je odvolateli namítáno, že se okresní soud nevypořádal s podklady žalovaných z řízení před Okresním soudem ve Znojmě, sp. zn. 21 C 89/2021 a oponentními vyjádřeními a důkazními návrhy žalovaných k výpovědi svědků, je nutno poznamenat, že tyto provedené důkazy nemají vliv na správnost právních závěrů učiněných okresním soudem. Rozhodující je, zda byla uzavřena Dohoda o užívání stavební části (tj. dohoda spoluvlastníků nemovité věci) a zda tato byla změněna nebo nahrazena novou, příp. zda byl souhlas odvolán. Na vznik Dohody o vlastnictví nemovité věci nemá vliv, zda byla či nebyla přislíbena 2. žalovanému účast ve společnosti žalobkyně.27. Pokud se týká řízení u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 21 C 89/2021, okresní soud učinil zjištění z žaloby v této věci a ze znaleckého posudku tam vypracovaného společnosti , Anonymizováno, . Výpověď pana , jméno FO,  se týká toho, zda vyměnil či nevyměnil technologickou část a tato skutečnost nemá vliv na posouzení důvodnosti určovací žaloby týkající se stavební části. Stejně tak nemá vliv obsah ústní dohody o účasti žalovaného 2 ve společnosti žalobkyně.28. Pokud je dále namítáno v odvolání, že okresní soud v napadeném rozsudku vyšel z právního posouzení, jak ho učinil NS ČR v rozhodnutí ze dne 17. 9. 2025, č. j. 26 Cdo 1324/25-327, který byl vydán ve stejný den, kdy proběhlo ústní jednání před okresním soudem v dané věci, tj. 17. 9. 2025 a že na posledním jednání nikdo nemohl vědět o rozsudku Nejvyššího soudu, kdy písemné vyhotovení bylo doručeno žalovaným až dne 29. 10. 2025 prostřednictvím datové schránky, a že pokud by žalovaní před vydáním napadeného rozsudku znali odůvodnění rozsudku NS ČR s právní kvalifikací udělení souhlasu jako výprosy, učinili by v závěrečném návrhu příslušnou argumentaci o zániku sporného souhlasu s požadavkem na vrácení výprosy, což však učinit nemohli, ani toto nemá vliv na správnost právních závěrů učiněných okresním soudem, když závěry o výprose nemají pro posouzení důvodnosti určovací žaloby týkající se stavební části význam. O výprosu se jednalo pouze v případě souhlasu s užíváním technologické části, nikoliv části stavební, jakožto nemovité věci.29. Závěr okresního soudu o tom, že 4. 11. 2014 ještě před uzavřením formulářových dohod, byla uzavřena Rámcová dohoda o společném podnikání a ohledně vůle stran byla řešena již v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 1. 2023, č. j. 6 C 246/2021-141 a v rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 85/2023-283 a v rozsudku NS ČR č. j. 26 Cdo 3179/2023-242, kdy tyto rozsudky se týkaly Dohody – tedy souhlasu s užíváním technologické části FVE, a pouze u technologické části má dohoda povahu výprosy, která umožňuje závazek kdykoliv ukončit. Takto tomu není v případě Dohody o užívání stavební části.30. Okresní soud se v bodu 54. rozsudku zabývá skutečnou vůlí stran při uzavírání formulářových Dohod ze dne 4. 11. 2014, když podrobné dokazování bylo prováděno ve věci vedené u OS Nový Jičín, sp. zn. 6 C 246/2021, a z tohoto vycházel. To, že okresní soud zmínil v odůvodnění svého rozsudku rozsudek NS ČR č. j. 26 Cdo 1324/2025-327 ze dne 17. 9. 2025, nemůže zvrátit správnost rozhodnutí okresního soudu o určovací žalobě v této věci.31. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právními závěry, jak je učinil okresní soud. Jak správně uvádí žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaných, rozsudek stojí na třech nosných závěrech, a to, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě dle § 80 o. s. ř., zda mezi tehdejšími spoluvlastníky vznikla (minimálně konkludentně) dohoda o užívání společné věci, jež představuje věcně právní závadu váznoucí na nemovité věci (§ 1107 odst. 1 o. z.) a zda přešla i na žalovanou a zda jednostranný nesouhlas žalované 1. sdělený , Anonymizováno,  nemohl bez dodržení režimu správy společné věci přivodit zánik dohody.32. Odvolací soud má za to, že ve vztahu k 1. žalované je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. V obecné rovině naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud by neurčení znamenalo pro žalobce ohrožení jeho práva, znejistění jeho právní pozice a právní jistoty. Procesualistická nauka kupříkladu spatřuje existenci naléhavého právního zájmu na určení, je-li smyslem a účelem příslušného rozhodnutí obnovení souladu mezi stavem právním a stavem faktickým. Jak správně uvádí okresní soud ve svých právních závěrech, žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem, protože ve správním řízení před , Anonymizováno,  probíhá řízení o zrušení licence žalobkyně a požadované určení je způsobilé sjednat pevný základ pro právní vztahy mezi účastníky hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, tedy co se týče užívání stavební části výrobny elektřiny pro umístění vodní elektrárny nacházející se na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, , resp. je způsobilé odstranit nejistotu v těchto právních vztazích, kdy žalobkyně je zároveň spoluvlastníkem této nemovitosti, přičemž bez takovéhoto určení by žalobkyni hrozila újma v podobě nemožnosti podnikání. Navíc je nutno přihlédnout rovněž k tomu, že právě , Anonymizováno,  odkázal žalobkyni na řízení ve věcech občanskoprávních poté, co , Anonymizováno,  rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno,  měla za to, že bez posouzení obsahu Dohody, včetně udělení souhlasu vlastníka k použití energetického zařízení, nelze otázku, zda souhlas mohl být vůbec odejmut, jakkoliv vyhodnotit, když není vyloučeno, že toto posouzení bude natolik složité, že vhodnějším postupem z hlediska právní jistoty, než si zde činit samotný úsudek správního orgánu, bude účastníky řízení odkázat na soud, a to za situace, kdy probíhá řízení o zrušení licence žalobkyně. Požadované určení je způsobilé odstranit podstatnou část právní nejistoty v právním vztahu mezi účastníky, konkrétně mezi žalobkyní a žalovanou 1. Dle názoru odvolacího soudu je bez právního významu, že byl odvolán souhlas s užíváním technologické části výrobny elektřiny, když v daném případě se skutečně jednalo o výprosu, a v takovém případě je možno souhlas kdykoliv odvolat. Naléhavý právní zájem však nevyžaduje, aby určovací žaloba odstranila veškeré spory mezi stranami, postačí odstranění nejistoty v určitém konkrétním právním vztahu, jako je tomu v případě žaloby na určení, že vztah v podobě uděleného souhlasu založený původně mezi žalobkyní, , jméno FO,  a žalovaným ad 2 s užíváním stavební části výrobny elektřiny na základě dohody o užívání stavební části výrobny elektřiny ze dne , datum,  stále trvá.33. Jak je již shora uvedeno, souhlas s užíváním technologické části (kdy výlučným vlastníkem byl žalovaný 2.) a odvolání tohoto souhlasu je nutno hodnotit jako výprosu, na rozdíl od souhlasu s užíváním stavební části malé vodní elektrárny, kdy v tomto případě se již nemůže jednat o výprosu, ale o řešení sporu spoluvlastníků nemovité věci. Zde okresní soud správně dovodil, že dohoda ze dne , datum,  ohledně stavební části malé vodní elektrárny, byť se jednalo o dohodu pro udělení licence, je dohodou spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí. Nijak jinak se tato dohoda vykládat nedá a neobstojí námitka žalovaných, že tato dohoda měla význam jen pro udělení licence pro výrobu elektřiny. Z toho důvodu pak souhlas s užíváním stavební části je nutno chápat jako věcně právní závadu podle § 1107 odst. 1 o. z., která sice nebyla zapsána v katastru nemovitostí, žalovaná ad 1 však jako kupující měla a mohla zjistit tuto závadu, když jí bylo zřejmé, co kupuje. Pak je nutno dospět k závěru, že tato dohoda původních spoluvlastníků nemovitosti zavazuje rovněž nástupce 2. žalovaného, a stejně tak i žalobkyni. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem odvolatelů, že pokud tato Dohoda nebyla zapsána v katastru nemovitostí, nemůže zavazovat právní nástupce. V tomto směru okresní soud správně aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek NS ČR ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, ze kterého vyplývá, že „dohoda podílových spoluvlastníků o hospodaření se společnou věcí je bezformálním právním úkonem, nemusí být písemná ani tehdy, týká-li se nemovité věci. Může být uzavřena ústně nebo konkludentně. Podíloví spoluvlastníci ji mohou uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou, přičemž jsou svými smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Podstatnou změnou poměrů je existence takových objektivních a subjektivních okolností, u nichž by bylo možno důvodně předpokládat, že při jejich existenci by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků a hospodaření se společnou věcí.“ V daném případě k jiné dohodě spoluvlastníků nemovité věci ohledně hospodaření se společnou věcí nedošlo. Takovouto dohodu nelze jednoduše odvolat, musí dojít k nové dohodě mezi spoluvlastníky nemovité věci. 2. žalovaný takovouto dohodu ani neodvolal ve vztahu k žalobkyni, případně její právní předchůdkyni. Pokud se týká podstatné změny poměrů, která by předpokládala, že by došlo k jiné dohodě spoluvlastníků, za což by bylo možno považovat skutečnost, že se žalovaný ad 2 nestal podílníkem ve společnosti žalobkyně, případně její právní předchůdkyně, tak i takovou okolnost, dle názoru odvolacího soudu, by musel žalobkyni sdělit, musel by od takové dohody odstoupit a nahradit dohodou novou. K tomuto ze strany žalovaného ad 2 nedošlo, proto je nutno dovodit, že původní dohoda ze dne , datum,  nadále zavazuje 1. žalovanou, pokud nedošlo k dohodě jiné. Na 1. žalovanou se podstatná změna poměrů ani vztahovat nemůže, neboť jí účast ve společnosti žalobkyně přislíbena nebyla.34. Ve vztahu k 1. žalované je tak jednoznačně dán naléhavý právní zájem na této určovací žalobě.35. S ohledem na shora uvedené má odvolací soud za to, že naléhavý právní zájem na určovací žalobě tak není dán ve vztahu k 2. žalovanému, neboť ten v současné době není vlastníkem nemovitosti, která je předmětem sporu a veškeré závazky ze shora uvedené Dohody o hospodaření se stavební částí přešly na žalovanou 1. Nelze tak souhlasit s vyjádřením žalobkyně k podanému odvolání v bodu velké A.3, že určovací výrok se vztahuje k právnímu vztahu založeného původně mezi žalobcem , jméno FO,  a žalovaným 2. a určení má odstranit nejistotu v právních vztazích mezi těmito subjekty a jejich právními nástupci. Především tím, že zátěž přešla na 1. žalovanou, má určovací žaloba vyřešit nejistotu v právních vztazích mezi žalobkyní a 1. žalovanou, nikoliv již mezi žalobkyní a žalovaným ad 2.36. Pokud se soud zabýval otázkou vlastnictví technologické a stavební části malé vodní elektrárny, jak vyplývá z odůvodnění v bodu 55. rozsudku, odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 770/98, které se týká malé vodní elektrárny. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že „vnitřní strojní zařízení elektrárny, mající jinak povahu movitých věcí, je součástí celé nemovitosti, neboť jde o zařízení tvořící s budovou jeden funkční celek, při jehož odstranění by došlo ke znehodnocení věci jako takové. Malá vodní elektrárna je předmětem sui generis, který nelze chápat jinak než jako jeden funkční a hospodářský celek, tedy nelze oddělit stavební části od strojního vybavení bez znehodnocení celku. V tomto případě se tedy jedná o věc takzvaně složenou z mnoha komponentů teoreticky způsobilých existovat jako věci samostatné. Jestliže objekt elektrárny je přizpůsoben k tomu, aby v něm byla pomocí odpovídajícího zařízení vyráběna elektřina, je nepochybné, že demontáží strojního zařízení, tedy oddělením ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 40/64 Sb. ztrácí objekt možnost být k tomuto účelu využíván a k jinému účelu nemůže být plnohodnotně používán bez dalších úprav. Jeho oddělením se věc hlavní znehodnocuje tak, že účelu, pro který je určena, vůbec nemůže sloužit. Zařízení pro provoz elektrárny je tedy s její budovou natolik funkčně spjato, že je součástí malé vodní elektrárny. Oddělení strojního vybavení od nemovité časti elektrárny, tj. demontáží, se elektrárna znehodnotí, neboť nebude moci sloužit svému účelu. Podle § 120 citovaného obč. zák. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní institut součástí věci je zákonným vyjádřením skutečnosti, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon stanoví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích, a to je na vzájemné sounáležitosti věcí a na míře jejich oddělitelnosti. Malá vodní elektrárna je tedy věc tzv. složená z mnoha komponentů teoreticky způsobilých existovat jako věci samostatné“. Jak vyplynulo rovněž v průběhu řízení v dané věci, elektrárna je tvořena nemovitou částí, což je zděný objekt a z technologické části, kterou lze oddělit bez mechanického poškození montáží. Je zřejmé, že demontáží strojního zařízení objekt ztrácí možnost být využíván ke svému účelu, to je k výrobě elektřiny, k jinému účelu nemůže být plnohodnotně používán bez dalších úprav. Zařízení pro provoz elektrárny, to je technologická část, je s budovou natolik funkčně spjato, že je součástí malé vodní elektrárny. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozhodnutí. 3 Cz 3/90, „jedním z důsledků toho je, že při převodu věci hlavní přechází součást věci na nabyvatele automaticky, a to i když není výslovně uvedena a identifikována ve smlouvě.“ Jak dále vyslovil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí, „součást věci se může stát věcí samostatnou teprve faktickým oddělením od věci hlavní (např. demontáží apod.), nikoliv pouhým projevem vůle účastníků. Dokud je součást spojena s věcí hlavní, nemá vůle vlastníka (na rozdíl od příslušenství věci, pro niž je vůle vlastníka určující) vliv na to, že jde stále o jedinou věc, která přechází na nabyvatele automaticky.“37. Pokud je dále v odvolání namítáno, že souhlas nebyl udělen pro umístění malé vodní elektrárny, ale pro užívání malé vodní elektrárny, nelze k této námitce přihlédnout. Z textu formulářové Dohody pro , Anonymizováno,  a z celkového kontextu (rámcové dohody) plyne, že souhlas směřoval k užívání stavební části nemovitosti tak, aby v ní mohla být výrobna elektřiny umístěna a provozována. Rozdíl v terminologii nemění obsah právního vztahu a nemůže založit nesprávnost žaloby na určení, když je všem stranám zřejmé, že se jedná o trvání Dohody o užívání stavební částí výrobny elektřiny ze dne , datum, .38. S ohledem na shora uvedené je rozsudek věcně správný ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou a jako takový byl potvrzen v souladu se ustanovením § 219 o. s. ř.39. Jak je uvedeno shora, ve vztahu k 2. žalovanému není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, ve vztahu k 2. žalovanému byl rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, že žaloba vůči němu byla zamítnuta.40. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou odpovídá ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve vztahu k 1. žalované plně úspěšná, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně. Okresní soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení nepochybil a odvolací soud převzal výrok týkající se náhrady nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou.41. Ve vztahu k 2. žalovanému byla žalobkyně neúspěšná, naopak plně úspěšný byl žalovaný ad 2. a tomu v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. z. náleží plná náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně. 2. žalovanému náleží náhrada nákladů řízení před soudem prvého stupně ve výši 63.383,30 Kč. Žalovaní byli zastoupeni advokátem a tomu za první řízení před soudem prvého stupně náleží za jednoho z účastníků odměna snížená o 20 %, ve výši 2.000 Kč za jednoho účastníka řízení (§ 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 12 odst. 4 citované vyhlášky). Zástupci žalovaného 2. tak náleží odměna za přípravu a převzetí věci, za vyjádření k žalobě ze dne 28. 6. 2022, 22. 3. 2023, 5. 4. 2023 a 12. 4. 2023, dále za účast u jednání konaného dne 22. 3. 2023, 8. 11. 2023 a za závěrečný návrh ze dne 10. 11. 2023, to je 8 úkonů po 2.000 Kč, tj. 16.000 Kč. Dále mu náleží 8 režijních paušálů dle názoru odvolacího soudu ve výši 150 Kč za jednu osobu, když zastupoval dvě osoby a za obě osoby náleží částka 300 Kč v souladu s ust. § 13 citované vyhlášky. Dále mu náleží náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 300 Kč, když za obě osoby účtoval 600 Kč. Celkem mu takto náleží 17.500 Kč a z této částky 21% DPH ve výši 3.675 Kč, tj. celkem 21.175 Kč. Za první odvolací řízení náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, dále za tři úkony právní služby po 2.000 Kč, a to je podané odvolání, replika ze dne 22. 3. 2024 a účast u odvolacího jednání dne 8. 11. 2024, tj. 6.000 Kč, 3x režijní paušál po 150 Kč a náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 400 Kč, to je celkem za úkony právní služby 6.850 Kč a z této částky 21% DPH ve výši 1.438,50 Kč, což pak spolu se soudním poplatkem činí 10.288,50 Kč.42. Za řízení po zrušení rozhodnutí okresního soudu pak náleží zástupci 2. žalovaného odměna za jednoho účastníka ve výši 2.960 Kč, tj. za jeden úkon právní služby 3.700 Kč minus 20 %, tj. -740 Kč v souladu s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025. Takto mu náleží odměna celkem za 8 úkonů právní služby 2.960 Kč, a to za vyjádření ze dne 25. 1. 2025, repliku ze dne 17. 6. 2025, podání ze dne 24. 2. 2025, repliku ze dne 18. 7. 2025, doplnění tvrzení ze dne 30. 6. 2025, dále za účast u jednání konaného dne 18. 6. 2025 a 17. 9. 2025, a za závěrečný návrh ze dne 13. 10. 2025, 8 režijních paušálů za jednu osobu po 225 Kč, náhrada za ztrátu času za jednu osobu ve výši 900 Kč, což je celkem i s DPH částka 31.919,80 Kč. Celkem tak činí náklady řízení před soudem prvého stupně částku 63.383,30 Kč.43. V odvolacím řízení byl 2. žalovaný plně úspěšný a zástupci 2. žalovaného za odvolací řízení náleží odměna za dva úkony právní služby po 2.960 Kč, tj. za účast u odvolacího jednání a za podané odvolání, 2x režijní paušál po 225 Kč (1/2 z 450 Kč), dále mu náleží náhrada za ztrátu času z , adresa,  a zpět, tj. 8 půlhodin po 150 Kč, tj. 1.200 Kč, když z této částky náleží opět polovina, tj. 600 Kč, tj. celkem 7.020 Kč a z této částky 21% DPH, to je 1.474,20 Kč, tj. celkem 8.494,20 Kč.44. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná vůči 1. žalované, za což jí naleží náhrada nákladů odvolacího řízení za dva úkony právní služby po 3.700 Kč, to je 7400 Kč, 2x režijní paušál po 450 Kč, to je 900 Kč, náhrada za ztrátu času 12 půlhodin po 150 Kč, to je 1.800 Kč, cestovné za cestu ze , adresa,  a zpět při použití osobního automobilu , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , při paušální sazbě 5,90 Kč, ujetí celkem 480 km, vyhláškové ceně nafty 44,50 Kč (vyhláška č. 573/2025, ve znění od 1. 6. 2026), tj. cestovné celkem ve výši 3.857,80 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 13.957,80 Kč, z této částky 21% DPH činí 2.931,10 Kč. Celkem náleží za odvolací řízení zástupci žalobkyně náhrada ve výši 16.889 Kč, kterou je žalovaná 1. povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:8.Co.42.2026.1","publishedAt":"2026-08-18","decisionAt":"2026-06-18","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":42,"year":2026,"pageNumber":698},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Šárka","lastName":"Neuwirthová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o určení existence trvání právního vztahu, in ev. uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky při nakládání se společnou věcí","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":312,"year":2022,"pageNumber":605},"affectedDate":"2025-10-15","courtCode":"OSNJ","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":96,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":40,"lexYear":64,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1126","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"19","lexNumber":91,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","JEDNATEL","DOKAZOVANI","JISTOTA","SPOLUVLASTNICTVI","VYPROSA","NAHRADA_NAKLADU","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}