{"uuid":"2748252a-5991-40c8-8e82-db9232a7bd02","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Ožvalda a soudců JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 20 125 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 5. 2022 č. j. 11 C 256/2021-105","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 8 131,20 Kč k rukám Mgr. et Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.\nII. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 8 131,20 Kč k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Citovaným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 20 125 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 12 790 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a z částky 7 335 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podle žaloby dluží žalovaný 12 790 Kč za vyúčtování elektřiny v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle dokladu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z původně vyúčtované částky 15 196 Kč, když na zbývající částku byl proveden zápočet, dále dluží 7 335 Kč za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle dokladu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný poukázal na to, že první fakturu s nedoplatkem 15 196 Kč reklamoval, na základě toho mu byla vystavena nová faktura s přeplatkem 14 606 Kč, který mu byl i vrácen. K jeho reklamaci byla i další faktura z období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" nově vyúčtována s přeplatkem 515 Kč, který mu však dosud vrácen nebyl. Žalobkyně následně potvrdila, že pro první období byla vystavena opravná faktura, na základě opravných dat, které obdržela od distribuce, s přeplatkem 14 606 Kč. Opravná faktura však nenahrazovala fakturu původní, pouze ji doplnila. Tím, že nedošlo k zápočtu nedoplatku, nebyl umořen dluh 15 196 Kč z původní faktury. Na tuto částku byl započten přeplatek z faktury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 1 891 Kč v únoru 2021 a přeplatek z faktury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 515 Kč v červnu 2021. Soud I. stupně po provedení listinných důkazů, které vesměs cituje v další části odůvodnění svého rozhodnutí, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Vyúčtování prováděné žalobkyní bylo značně nepřehledné až zmatečné, ale z dokazování vyplývá, že je pravdivé její tvrzení o tom, že faktura ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla vystavena za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s nedoplatkem 15 196 Kč, přičemž po obdržení opravných dat od distribuce žalobkyně vystavila za stejné období opravnou fakturu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" s přeplatkem 14 606 Kč, který byl žalovanému vrácen. Lze přisvědčit žalobkyni, že opravná faktura nenahrazuje fakturu původní, ale doplňuje ji, na druhou stranu tato skutečnost není z faktury zřejmá na první pohled. Ovšem při podrobném přezkoumání plyne z jejího obsahu, že se jedná o rozdíl oproti původnímu vyúčtování a ne o zcela nové vyúčtování. Po vrácení přeplatku 14 606 Kč tedy zůstal původní nedoplatek 15 196 Kč neuhrazen. Následně došlo k vyúčtování za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (faktura ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") s přeplatkem 1 891 Kč, který byl započten proti dluhu žalovaného 15 196 Kč, stejně jako přeplatek 515 Kč vyúčtovaný za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" fakturou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Další část žalované částky tvoří nedoplatek z faktury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 7 335 Kč (opět stejná situace – původní faktura s nedoplatkem 7 335 Kč, opravná faktura s přeplatkem 515 Kč, na něj provedený zápočet). Žalovaný tak skutečně dosud neuhradil žalobkyni 20 125 Kč (12 790 Kč a 7 335 Kč). Proto bylo žalobě vyhověno, včetně požadovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Při rozhodování o nákladech řízení soud I. stupně aplikoval § 150 o. s. ř. Vyúčtování prováděná žalobkyní totiž pokládá za zmatečná. Je nepochopitelné, že ve dvou ze tří předložených vyúčtování (s nedoplatkem) byla následně vystavena opravná faktura (s přeplatkem). Na první pohled přitom není zřejmé, že opravná faktura nenahrazuje fakturu původní. Nelze se tak divit žalovanému, že po obdržení opravné faktury za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se důvodně mohl domnívat, že původní faktura byla zrušena, když navíc přeplatek 14 606 Kč mu byl vrácen. Nebyl tedy ani započítán vůči nedoplatku na původní fakturu. I další úkony žalobkyně jsou značně nepřehledné, když používá pro jednu a tutéž fakturu různá číselná označení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který žádá jeho změnu tak, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Namítá, že má nadále pochybnosti o správnosti měření spotřebované elektrické energie, když žalobkyně neprovedla kontrolu stavu elektroměru. Domnívá se, že to je možné kdykoliv zkontrolovat, jsou na to počítačové systémy, k tomuto by měl být ustanoven soudní znalec. Za první období, ve kterém bylo zjištěno na základě upozornění žalovaného nesprávné vyúčtování, zaslala žalobkyně 2 faktury se stejným číslem, u první s doplatkem 15 196 Kč, u druhé s přeplatkem 14 606 Kč. Žalobkyně tedy mohla provést vzájemné započtení nároku a ke sporu by nedošlo. Vedle toho upozorňuje žalovaný na to, že v opravné faktuře je účtováno zhruba o 7 MWh méně, takže žalobkyně vůči němu podvodně uplatnila o toto množství elektřiny více. Fakturou za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl vyúčtován přeplatek 1 891 Kč, který mu nebyl vrácen. Od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo i ke změně sazby na D57D, o čemž žalobkyně věděla, ovšem žalovanému účtovala i nadále podle staré sazby. V dalším období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl nejdříve vyčíslen nedoplatek 7 335 Kč, po upozornění žalovaného na nesprávný odečet naopak žalobkyně vyčíslila přeplatek 515 Kč, který mu také nezaplatila. Žalovaný pak k tomuto odvolání předkládá vlastní rozpočet odběru elektrické energie za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle skutečně naměřeného odběru elektrické energie.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti rozsudku podala včas odvolání také žalobkyně, která napadla výrok o náhradě nákladů řízení. Neztotožňuje se s hodnocením soudu I. stupně, které vedlo k použití § 150 o. s. ř. Poukazuje jednak na to, že faktury vydává na základě dat, které obdrží od provozovatele distribuční soustavy. Nemá tudíž možnost jejich kontroly. Dále uvádí, že žalovanému byla situace s fakturací bezúspěšně vysvětlována, vystavení opravné faktury neznamená, že by nárok žalobkyně nebyl oprávněný, k tomu došel i soud I. stupně. Žalovaný přitom po celou dobu řízení trval na stanovisku, že žaloba je nedůvodná. V právní rovině se pak soud I. stupně odchýlil od konstantní judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 520/2015, 33 Cdo 1529/2017), ze které vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba pečlivě zkoumat a přesvědčivě odůvodnit. V rozsudku tyto prvky chybí. Soud I. stupně tak bezdůvodně a bez řádného odůvodnění nepřípustně aplikoval § 150 o. s. ř. Vzhledem k tomu žalobkyně žádala změnu napadeného výroku tak, že žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení v částce 13 906 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve výroku ve věci samé. Uvádí, že vystavuje fakturu na základě dat, které jí dodá provozovatel distribuční soustavy. Dále poukazuje na skutková zjištění, které soud I. stupně učinil z důkazů, s tím, že žalobkyně situaci žalovanému opakovaně vysvětlila, ten ji však nepochopil. Žalobkyně tak souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že uplatněný nárok je plně oprávněný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání nejsou opodstatněná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud I. stupně postupoval v řízení bez procesních vad. Původní žaloba se co do vylíčení rozhodných skutečností stala, s ohledem na uplatněnou obranu žalovaného, neúplná a nejasná. Tento nedostatek však žalobkyně odstranila ve vyjádření z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud I. stupně tak mohl přistoupit k věcnému projednání uplatněného nároku, k němuž provedl prakticky všechny důkazy, které účastníci ke svým tvrzením nabídli. Tímto způsobem byl zjištěn skutkový stav věci, který umožňoval jeho právní posouzení. Skutková zjištění vyplývají přehledně a chronologicky z odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz body 5. až 14.), přičemž je odvolací soud může pokládat za správná, neboť plně vycházejí z obsahu provedených důkazů. Jestliže žalovaný v odvolání uvádí různé údaje, ať už časové nebo číselné, jde vesměs o stejné hodnoty, ze kterých vychází závěry soudu I. stupně (a pokud je rozdíl, chyba je na straně žalovaného, k tomu viz dále). V odvolacím řízení žalovaný navrhl doplnění dokazování o e-mailové zprávy žalobkyně z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Tyto listiny však představují tzv. novoty, neboť nebyly uplatněny před soudem I. stupně a jejich provedení je tak ve smyslu § 205a o. s. ř. nepřípustné. Není potřeba proto ani více rozebírat, že i z věcného hlediska by jejich provedení bylo zcela nadbytečné, protože obsahově jde jenom o průvodní dopisy žalobkyně v souvislosti s odesíláním příslušných faktur, resp. opravných dokladů. Pokud pak žalovaný předložil opravný daňový doklad na částku 14 606 Kč, který má jinou textovou podobu než opravný daňový doklad na stejnou částku předložený oběma účastníky ve shodném znění (č. l. 17-18, č. l. 37-38), ze srovnání textů těchto listin vyplynulo, že obsahují od začátku do konce naprosto stejné údaje, pouze mají rozdílnou grafickou podobu. Jelikož tento opravný doklad byl soudem I. stupně jako důkaz rovněž proveden, nebylo namístě ani v tomto směru dokazování doplňovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Právě kvůli pochybnostem žalovaného o správnosti měření odebraného množství elektřiny soud I. stupně doplňoval dokazování o zprávu distributora a v rámci hodnocení důkazů pak také porovnával návaznost jednotlivých hodnot vysokého i nízkého tarifu v předmětných vyúčtováních (u vysokého tarifu šlo postupně o hodnoty, ve znění opravných dokladů od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", 7 217, 10 891, 11 027, 11 681 kWh, u nízkého tarifu 74 757, 86 851, 87 300, 92 468 kWh). I vzhledem k tomu není žádný důvod ke zpětné kontrole elektroměru, ať už v jakékoliv formě, když jednak není ani tvrzeno, že by elektroměr byl vadný, jednak nevyplývá ani z dokazování jiná skutečnost, jež by mohla vést k věcně podložené pochybnosti o tom, že opakovaně chybně dodaná data o odebrané elektřině souvisí s jeho funkčností. V této souvislosti žalovaný také opomíjí, že odečet těchto dat neprovádí sama žalobkyně, ale distributor, takže ve vyúčtování od žalobkyně se vždy mohou objevit pouze a jedině údaje poskytnuté žalobkyni tímto distributorem. Jistě je pravdou, že po opravném vyúčtování za první období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně mohla provést vzájemný zápočet nedoplatku 15 196 Kč a přeplatku 14 606 Kč, což neučinila (na rozdíl od pozdějšího zápočtu částek 1 891 Kč a 515 Kč). To ovšem soud I. stupně nemohl nikterak zohlednit při rozhodování ve věci samé, protože pokud byl žalovanému vrácen přeplatek 14 606 Kč, zůstal prostě nezaplacený nedoplatek 15 196 Kč. Není pravdou, že by žalobkyně v tomto směru„ podvodně“ uplatnila vůči žalovanému o zhruba 6 MWh více (21,712 místo 15,768). Jistěže žalobkyně původně vyúčtovala žalovanému při faktuře s nedoplatkem 15 196 Kč celkem 21,712 MWh, ovšem tento údaj byl přece změněn opravným daňovým dokladem na 15,768 MWh a právě v důsledku tohoto snížení vznikl žalovanému nově přeplatek 14 606 Kč. V konečném součtu tak žalovanému za toto odebrané množství elektřiny v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" po odečtu jím zaplacených záloh vznikl nedoplatek pouze 590 Kč (15 190 Kč – 14 606 Kč). Žalovaný rovněž opomíjí, že následné 2 přeplatky 1 891 Kč a 515 Kč mu nemohly být vráceny, protože žalobkyně je již započetla vůči nedoplatku 15 196 Kč (listiny o obou zápočtech byly doloženy a soudem I. stupně v rámci dokazování konstatovány). Věcně zcela chybná je i námitka žalovaného, že žalobkyně nevzala v potaz změnu sazby od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Přece právě v důsledku této změny sazby provedla mimořádné vyúčtování za velice krátké období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", aby od následujícího dne mohla probíhat dodávka elektřiny již ve změněném tarifním režimu. A tomu také plně odpovídá vyúčtování, protože faktura za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" i opravný daňový doklad za stejné období obsahují účtování odebraného množství elektřiny v distribuční sazbě D57D, s cenami odpovídajícími této sazbě – vysoký tarif 1 864 Kč, nízký tarif 1 520 Kč, jak to vyplývá z části B fakturace Detailní rozpis vyúčtování, jež je přitom co do cen v souladu s Ceníkem dodávky elektřiny platným u žalobkyně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v uvedené sazbě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaným k odvolání předložený„ rozpočet odběru“ je zřejmě podle„ skutečně naměřeného odběru“, protože přebírá údaje o množství elektřiny ve vysokém i nízkém tarifu, které jsou uváděny ve fakturách, resp. opravných dokladech žalobkyně, ovšem činí tak jenom částečně a s několika věcnými chybami. U prvního účetního období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo sice skutečně u nízkého tarifu odečteno z původních 19 067 kWh 6 973 kWh, ovšem ve vysokém tarifu nedošlo k odečtu 1 029 kWh, ale k jejich připočtení k původním 2 645 kWh. Při konečném výpočtu finančního plnění za toto první období pak žalovaný vůbec nepočítá s částkou 14 606 Kč, která mu byla vyplacena jako přeplatek. Jelikož fakturu za další období ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve svém výpočtu žalovaný přebírá, znamená to současně, že za rok 2020 si započítává celkem 13 záloh po 3 800 Kč, byť jich zaplatil pouze 12 (protože v tomto vyúčtování za část listopadu 2020 je zahrnuta záloha za listopad 2020, ovšem v předešlém vyúčtovaném období žalovaný počítá v roce 2020 s 11 zálohami po 3 800 Kč, neboli opět i s listopadem 2020, když záloha za prosinec 2020 je přirozeně zahrnuta ve třetím vyúčtování). Současně i v této listině žalovaný opomíjí, že přeplatky 1 891 Kč a 515 Kč mu nebyly vráceny v důsledku zápočtu. Za poslední žalované období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" lze počítat jenom se 3 zálohami po 3 800 Kč, nikoliv s 3,5 zálohami, jak to činí žalovaný, protože relevantní je pouze to, kolik fakticky za účtované období obdržela žalobkyně na zálohách, nikoliv to, že zahrnuje i část března 2021. V tomto posledním účtovaném období žalovaný již neuvádí původně fakturované hodnoty vysokého tarifu 1 412 kWh a nízkého tarifu 4 459 kWh, ale jenom následné rozdíly z opravného daňového dokladu, a to ještě opět početně nesprávně, protože u vysokého tarifu došlo skutečně k odečtu 758 kWh (od původních 1 412 kWh), ovšem u nízkého tarifu došlo k připočtení 709 kWh (k původním 4 459 kWh).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Také z těchto důvodů je správný soudem I. stupně přijatý konečný právní závěr o tom, že žalovaný za sporná období dluží žalobkyni žalovanou částku 20 125 Kč. Proto byl rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku ve věci samé, ale také ve výroku o náhradě nákladů řízení, potvrzen jako věcně správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Neobstojí totiž ani odvolací argumentace žalobkyně vůči aplikaci § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení. Soud I. stupně neodůvodnil tento závěr tím, že by žalobkyně ovlivnila nesprávnost původně fakturovaného množství odebrané elektřiny, ale tím, že její postup při opravě těchto nesprávností a vzájemného vypořádání mezi účastníky byl zmatečný a nepřehledný. S tím se odvolací soud naprosto ztotožňuje. Jestliže zákazník nahlídne na první stránku opravných daňových dokladů, skutečně nelze ze žádného údaje jednoznačně zjistit, zda tato listina doplňuje nebo plně nahrazuje původní fakturu. Způsob výpočtu vyplývá až z dalších stránek vyúčtování, kde je nutno se i ze strany zákazníka věnovat detailně jednotlivým položkám. V návaznosti na to soud I. stupně rovněž přiléhavě poukazuje na to, že tuto nejasnost mohlo žalovanému utvrdit vrácení přeplatku 14 606 Kč (ačkoliv u následných přeplatků žalobkyně již zvolila logicky zápočet). Jestliže žalobkyně poukazuje na negativní postoj žalovaného vůči žalobě v průběhu celého řízení, na straně druhé nelze pominout, že samotná žaloba byla velice stručná, nespecifikovala ani zápočty a vůbec nic neuváděla o opravných daňových dokladech, v tomto směru žalobkyně až v průběhu řízení doplnila svá tvrzení a k tomu muselo být prováděno dokazování. Soudy tímto posuzují právě specifické a mimořádné okolnosti daného případu, což je přesně to, o čem hovoří judikatura citovaná žalobkyní v jejím odvolání. Je tak nutno naprosto odmítnout argument, že by se soud I. stupně odchýlil od ustálené judikatury, a to dokonce bez řádného odůvodnění (pak by s ním přece žalobkyně nemohla polemizovat). Je tedy možné uzavřít, že popsané okolnosti představují důvody hodné zvláštního zřetele, pro které bylo namístě úspěšné žalobkyni nepřiznat náhradu nákladů řízení za užití § 150 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. byla dle konečného procesního výsledku v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně, takže jí vzniklo právo na plnou náhradu nákladů. V této fázi řízení již není důvod k aplikaci § 150 o. s. ř., protože závěry soudu I. stupně ve skutkové i právní rovině se ukázaly jako zcela správné a žalovaný tak musí nést už plné riziko neúspěchu. Náklady na straně žalobkyně jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 1 940 Kč (z tarifní hodnoty 20 125 Kč), dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., k tomu přistupují 3 režijní paušály po 300 Kč a náhrada DPH 1 411,20 Kč. Celkovou částku 8 131,20 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Citovaným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 20 125 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 12 790 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 7 335 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.\n2. Podle žaloby dluží žalovaný 12 790 Kč za vyúčtování elektřiny v období od [datum] do [datum] dle dokladu [číslo] z původně vyúčtované částky 15 196 Kč, když na zbývající částku byl proveden zápočet, dále dluží 7 335 Kč za období od [datum] do [datum] dle dokladu [číslo]. Žalovaný poukázal na to, že první fakturu s nedoplatkem 15 196 Kč reklamoval, na základě toho mu byla vystavena nová faktura s přeplatkem 14 606 Kč, který mu byl i vrácen. K jeho reklamaci byla i další faktura z období od [datum] do [datum] nově vyúčtována s přeplatkem 515 Kč, který mu však dosud vrácen nebyl. Žalobkyně následně potvrdila, že pro první období byla vystavena opravná faktura, na základě opravných dat, které obdržela od distribuce, s přeplatkem 14 606 Kč. Opravná faktura však nenahrazovala fakturu původní, pouze ji doplnila. Tím, že nedošlo k zápočtu nedoplatku, nebyl umořen dluh 15 196 Kč z původní faktury. Na tuto částku byl započten přeplatek z faktury [číslo] ve výši 1 891 Kč v únoru 2021 a přeplatek z faktury [číslo] ve výši 515 Kč v červnu 2021. Soud I. stupně po provedení listinných důkazů, které vesměs cituje v další části odůvodnění svého rozhodnutí, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Vyúčtování prováděné žalobkyní bylo značně nepřehledné až zmatečné, ale z dokazování vyplývá, že je pravdivé její tvrzení o tom, že faktura [číslo] byla vystavena za období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 15 196 Kč, přičemž po obdržení opravných dat od distribuce žalobkyně vystavila za stejné období opravnou fakturu [číslo] s přeplatkem 14 606 Kč, který byl žalovanému vrácen. Lze přisvědčit žalobkyni, že opravná faktura nenahrazuje fakturu původní, ale doplňuje ji, na druhou stranu tato skutečnost není z faktury zřejmá na první pohled. Ovšem při podrobném přezkoumání plyne z jejího obsahu, že se jedná o rozdíl oproti původnímu vyúčtování a ne o zcela nové vyúčtování. Po vrácení přeplatku 14 606 Kč tedy zůstal původní nedoplatek 15 196 Kč neuhrazen. Následně došlo k vyúčtování za období od [datum] do [datum] (faktura [číslo]) s přeplatkem 1 891 Kč, který byl započten proti dluhu žalovaného 15 196 Kč, stejně jako přeplatek 515 Kč vyúčtovaný za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo]. Další část žalované částky tvoří nedoplatek z faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši 7 335 Kč (opět stejná situace – původní faktura s nedoplatkem 7 335 Kč, opravná faktura s přeplatkem 515 Kč, na něj provedený zápočet). Žalovaný tak skutečně dosud neuhradil žalobkyni 20 125 Kč (12 790 Kč a 7 335 Kč). Proto bylo žalobě vyhověno, včetně požadovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Při rozhodování o nákladech řízení soud I. stupně aplikoval § 150 o. s. ř. Vyúčtování prováděná žalobkyní totiž pokládá za zmatečná. Je nepochopitelné, že ve dvou ze tří předložených vyúčtování (s nedoplatkem) byla následně vystavena opravná faktura (s přeplatkem). Na první pohled přitom není zřejmé, že opravná faktura nenahrazuje fakturu původní. Nelze se tak divit žalovanému, že po obdržení opravné faktury za období od [datum] do [datum] se důvodně mohl domnívat, že původní faktura byla zrušena, když navíc přeplatek 14 606 Kč mu byl vrácen. Nebyl tedy ani započítán vůči nedoplatku na původní fakturu. I další úkony žalobkyně jsou značně nepřehledné, když používá pro jednu a tutéž fakturu různá číselná označení.\n3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který žádá jeho změnu tak, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Namítá, že má nadále pochybnosti o správnosti měření spotřebované elektrické energie, když žalobkyně neprovedla kontrolu stavu elektroměru. Domnívá se, že to je možné kdykoliv zkontrolovat, jsou na to počítačové systémy, k tomuto by měl být ustanoven soudní znalec. Za první období, ve kterém bylo zjištěno na základě upozornění žalovaného nesprávné vyúčtování, zaslala žalobkyně 2 faktury se stejným číslem, u první s doplatkem 15 196 Kč, u druhé s přeplatkem 14 606 Kč. Žalobkyně tedy mohla provést vzájemné započtení nároku a ke sporu by nedošlo. Vedle toho upozorňuje žalovaný na to, že v opravné faktuře je účtováno zhruba o 7 MWh méně, takže žalobkyně vůči němu podvodně uplatnila o toto množství elektřiny více. Fakturou za období od [datum] do [datum] byl vyúčtován přeplatek 1 891 Kč, který mu nebyl vrácen. Od [datum] došlo i ke změně sazby na D57D, o čemž žalobkyně věděla, ovšem žalovanému účtovala i nadále podle staré sazby. V dalším období od [datum] do [datum] byl nejdříve vyčíslen nedoplatek 7 335 Kč, po upozornění žalovaného na nesprávný odečet naopak žalobkyně vyčíslila přeplatek 515 Kč, který mu také nezaplatila. Žalovaný pak k tomuto odvolání předkládá vlastní rozpočet odběru elektrické energie za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] dle skutečně naměřeného odběru elektrické energie.\n4. Proti rozsudku podala včas odvolání také žalobkyně, která napadla výrok o náhradě nákladů řízení. Neztotožňuje se s hodnocením soudu I. stupně, které vedlo k použití § 150 o. s. ř. Poukazuje jednak na to, že faktury vydává na základě dat, které obdrží od provozovatele distribuční soustavy. Nemá tudíž možnost jejich kontroly. Dále uvádí, že žalovanému byla situace s fakturací bezúspěšně vysvětlována, vystavení opravné faktury neznamená, že by nárok žalobkyně nebyl oprávněný, k tomu došel i soud I. stupně. Žalovaný přitom po celou dobu řízení trval na stanovisku, že žaloba je nedůvodná. V právní rovině se pak soud I. stupně odchýlil od konstantní judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 520/2015, 33 Cdo 1529/2017), ze které vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba pečlivě zkoumat a přesvědčivě odůvodnit. V rozsudku tyto prvky chybí. Soud I. stupně tak bezdůvodně a bez řádného odůvodnění nepřípustně aplikoval § 150 o. s. ř. Vzhledem k tomu žalobkyně žádala změnu napadeného výroku tak, že žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení v částce 13 906 Kč.\n5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně ve výroku ve věci samé. Uvádí, že vystavuje fakturu na základě dat, které jí dodá provozovatel distribuční soustavy. Dále poukazuje na skutková zjištění, které soud I. stupně učinil z důkazů, s tím, že žalobkyně situaci žalovanému opakovaně vysvětlila, ten ji však nepochopil. Žalobkyně tak souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že uplatněný nárok je plně oprávněný.\n6. Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu a po projednání věci dospěl k závěru, že odvolání nejsou opodstatněná.\n7. Soud I. stupně postupoval v řízení bez procesních vad. Původní žaloba se co do vylíčení rozhodných skutečností stala, s ohledem na uplatněnou obranu žalovaného, neúplná a nejasná. Tento nedostatek však žalobkyně odstranila ve vyjádření z [datum]. Soud I. stupně tak mohl přistoupit k věcnému projednání uplatněného nároku, k němuž provedl prakticky všechny důkazy, které účastníci ke svým tvrzením nabídli. Tímto způsobem byl zjištěn skutkový stav věci, který umožňoval jeho právní posouzení. Skutková zjištění vyplývají přehledně a chronologicky z odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz body 5. až 14.), přičemž je odvolací soud může pokládat za správná, neboť plně vycházejí z obsahu provedených důkazů. Jestliže žalovaný v odvolání uvádí různé údaje, ať už časové nebo číselné, jde vesměs o stejné hodnoty, ze kterých vychází závěry soudu I. stupně (a pokud je rozdíl, chyba je na straně žalovaného, k tomu viz dále). V odvolacím řízení žalovaný navrhl doplnění dokazování o e-mailové zprávy žalobkyně z [datum], z [datum] a z [datum] Tyto listiny však představují tzv. novoty, neboť nebyly uplatněny před soudem I. stupně a jejich provedení je tak ve smyslu § 205a o. s. ř. nepřípustné. Není potřeba proto ani více rozebírat, že i z věcného hlediska by jejich provedení bylo zcela nadbytečné, protože obsahově jde jenom o průvodní dopisy žalobkyně v souvislosti s odesíláním příslušných faktur, resp. opravných dokladů. Pokud pak žalovaný předložil opravný daňový doklad na částku 14 606 Kč, který má jinou textovou podobu než opravný daňový doklad na stejnou částku předložený oběma účastníky ve shodném znění (č. l. 17-18, č. l. 37-38), ze srovnání textů těchto listin vyplynulo, že obsahují od začátku do konce naprosto stejné údaje, pouze mají rozdílnou grafickou podobu. Jelikož tento opravný doklad byl soudem I. stupně jako důkaz rovněž proveden, nebylo namístě ani v tomto směru dokazování doplňovat.\n8. Právě kvůli pochybnostem žalovaného o správnosti měření odebraného množství elektřiny soud I. stupně doplňoval dokazování o zprávu distributora a v rámci hodnocení důkazů pak také porovnával návaznost jednotlivých hodnot vysokého i nízkého tarifu v předmětných vyúčtováních (u vysokého tarifu šlo postupně o hodnoty, ve znění opravných dokladů od [datum] do [datum], 7 217, 10 891, 11 027, 11 681 kWh, u nízkého tarifu 74 757, 86 851, 87 300, 92 468 kWh). I vzhledem k tomu není žádný důvod ke zpětné kontrole elektroměru, ať už v jakékoliv formě, když jednak není ani tvrzeno, že by elektroměr byl vadný, jednak nevyplývá ani z dokazování jiná skutečnost, jež by mohla vést k věcně podložené pochybnosti o tom, že opakovaně chybně dodaná data o odebrané elektřině souvisí s jeho funkčností. V této souvislosti žalovaný také opomíjí, že odečet těchto dat neprovádí sama žalobkyně, ale distributor, takže ve vyúčtování od žalobkyně se vždy mohou objevit pouze a jedině údaje poskytnuté žalobkyni tímto distributorem. Jistě je pravdou, že po opravném vyúčtování za první období od [datum] do [datum] žalobkyně mohla provést vzájemný zápočet nedoplatku 15 196 Kč a přeplatku 14 606 Kč, což neučinila (na rozdíl od pozdějšího zápočtu částek 1 891 Kč a 515 Kč). To ovšem soud I. stupně nemohl nikterak zohlednit při rozhodování ve věci samé, protože pokud byl žalovanému vrácen přeplatek 14 606 Kč, zůstal prostě nezaplacený nedoplatek 15 196 Kč. Není pravdou, že by žalobkyně v tomto směru„ podvodně“ uplatnila vůči žalovanému o zhruba 6 MWh více (21,712 místo 15,768). Jistěže žalobkyně původně vyúčtovala žalovanému při faktuře s nedoplatkem 15 196 Kč celkem 21,712 MWh, ovšem tento údaj byl přece změněn opravným daňovým dokladem na 15,768 MWh a právě v důsledku tohoto snížení vznikl žalovanému nově přeplatek 14 606 Kč. V konečném součtu tak žalovanému za toto odebrané množství elektřiny v období od [datum] do [datum] po odečtu jím zaplacených záloh vznikl nedoplatek pouze 590 Kč (15 190 Kč – 14 606 Kč). Žalovaný rovněž opomíjí, že následné 2 přeplatky 1 891 Kč a 515 Kč mu nemohly být vráceny, protože žalobkyně je již započetla vůči nedoplatku 15 196 Kč (listiny o obou zápočtech byly doloženy a soudem I. stupně v rámci dokazování konstatovány). Věcně zcela chybná je i námitka žalovaného, že žalobkyně nevzala v potaz změnu sazby od [datum]. Přece právě v důsledku této změny sazby provedla mimořádné vyúčtování za velice krátké období od [datum] do [datum], aby od následujícího dne mohla probíhat dodávka elektřiny již ve změněném tarifním režimu. A tomu také plně odpovídá vyúčtování, protože faktura za období od [datum] do [datum] i opravný daňový doklad za stejné období obsahují účtování odebraného množství elektřiny v distribuční sazbě D57D, s cenami odpovídajícími této sazbě – vysoký tarif 1 864 Kč, nízký tarif 1 520 Kč, jak to vyplývá z části B fakturace Detailní rozpis vyúčtování, jež je přitom co do cen v souladu s Ceníkem dodávky elektřiny platným u žalobkyně od [datum] v uvedené sazbě.\n9. Žalovaným k odvolání předložený„ rozpočet odběru“ je zřejmě podle„ skutečně naměřeného odběru“, protože přebírá údaje o množství elektřiny ve vysokém i nízkém tarifu, které jsou uváděny ve fakturách, resp. opravných dokladech žalobkyně, ovšem činí tak jenom částečně a s několika věcnými chybami. U prvního účetního období od [datum] do [datum] bylo sice skutečně u nízkého tarifu odečteno z původních 19 067 kWh 6 973 kWh, ovšem ve vysokém tarifu nedošlo k odečtu 1 029 kWh, ale k jejich připočtení k původním 2 645 kWh. Při konečném výpočtu finančního plnění za toto první období pak žalovaný vůbec nepočítá s částkou 14 606 Kč, která mu byla vyplacena jako přeplatek. Jelikož fakturu za další období [datum] – [datum] ve svém výpočtu žalovaný přebírá, znamená to současně, že za rok 2020 si započítává celkem 13 záloh po 3 800 Kč, byť jich zaplatil pouze 12 (protože v tomto vyúčtování za část listopadu 2020 je zahrnuta záloha za listopad 2020, ovšem v předešlém vyúčtovaném období žalovaný počítá v roce 2020 s 11 zálohami po 3 800 Kč, neboli opět i s listopadem 2020, když záloha za prosinec 2020 je přirozeně zahrnuta ve třetím vyúčtování). Současně i v této listině žalovaný opomíjí, že přeplatky 1 891 Kč a 515 Kč mu nebyly vráceny v důsledku zápočtu. Za poslední žalované období od [datum] do [datum] lze počítat jenom se 3 zálohami po 3 800 Kč, nikoliv s 3,5 zálohami, jak to činí žalovaný, protože relevantní je pouze to, kolik fakticky za účtované období obdržela žalobkyně na zálohách, nikoliv to, že zahrnuje i část března 2021. V tomto posledním účtovaném období žalovaný již neuvádí původně fakturované hodnoty vysokého tarifu 1 412 kWh a nízkého tarifu 4 459 kWh, ale jenom následné rozdíly z opravného daňového dokladu, a to ještě opět početně nesprávně, protože u vysokého tarifu došlo skutečně k odečtu 758 kWh (od původních 1 412 kWh), ovšem u nízkého tarifu došlo k připočtení 709 kWh (k původním 4 459 kWh).\n10. Také z těchto důvodů je správný soudem I. stupně přijatý konečný právní závěr o tom, že žalovaný za sporná období dluží žalobkyni žalovanou částku 20 125 Kč. Proto byl rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. ve výroku ve věci samé, ale také ve výroku o náhradě nákladů řízení, potvrzen jako věcně správný.\n11. Neobstojí totiž ani odvolací argumentace žalobkyně vůči aplikaci § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení. Soud I. stupně neodůvodnil tento závěr tím, že by žalobkyně ovlivnila nesprávnost původně fakturovaného množství odebrané elektřiny, ale tím, že její postup při opravě těchto nesprávností a vzájemného vypořádání mezi účastníky byl zmatečný a nepřehledný. S tím se odvolací soud naprosto ztotožňuje. Jestliže zákazník nahlídne na první stránku opravných daňových dokladů, skutečně nelze ze žádného údaje jednoznačně zjistit, zda tato listina doplňuje nebo plně nahrazuje původní fakturu. Způsob výpočtu vyplývá až z dalších stránek vyúčtování, kde je nutno se i ze strany zákazníka věnovat detailně jednotlivým položkám. V návaznosti na to soud I. stupně rovněž přiléhavě poukazuje na to, že tuto nejasnost mohlo žalovanému utvrdit vrácení přeplatku 14 606 Kč (ačkoliv u následných přeplatků žalobkyně již zvolila logicky zápočet). Jestliže žalobkyně poukazuje na negativní postoj žalovaného vůči žalobě v průběhu celého řízení, na straně druhé nelze pominout, že samotná žaloba byla velice stručná, nespecifikovala ani zápočty a vůbec nic neuváděla o opravných daňových dokladech, v tomto směru žalobkyně až v průběhu řízení doplnila svá tvrzení a k tomu muselo být prováděno dokazování. Soudy tímto posuzují právě specifické a mimořádné okolnosti daného případu, což je přesně to, o čem hovoří judikatura citovaná žalobkyní v jejím odvolání. Je tak nutno naprosto odmítnout argument, že by se soud I. stupně odchýlil od ustálené judikatury, a to dokonce bez řádného odůvodnění (pak by s ním přece žalobkyně nemohla polemizovat). Je tedy možné uzavřít, že popsané okolnosti představují důvody hodné zvláštního zřetele, pro které bylo namístě úspěšné žalobkyni nepřiznat náhradu nákladů řízení za užití § 150 o. s. ř.\n12. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. byla dle konečného procesního výsledku v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně, takže jí vzniklo právo na plnou náhradu nákladů. V této fázi řízení již není důvod k aplikaci § 150 o. s. ř., protože závěry soudu I. stupně ve skutkové i právní rovině se ukázaly jako zcela správné a žalovaný tak musí nést už plné riziko neúspěchu. Náklady na straně žalobkyně jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 1 940 Kč (z tarifní hodnoty 20 125 Kč), dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., k tomu přistupují 3 režijní paušály po 300 Kč a náhrada DPH 1 411,20 Kč. Celkovou částku 8 131,20 Kč je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím soudu I. stupně za podmínek dle § 237 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:XXXXX9:2022:15.Co.201.2022 .1","publishedAt":"2022-09-27","decisionAt":"2022-09-15","caseNumber":{"senate":15,"registry":"CO","index":201,"year":2022,"pageNumber":149},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Robert","lastName":"Ožvald","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"NEZNAMY_69","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o odvolání obou účastníků proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 5. 2022 č. j. 11 C 256/2021-105","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":256,"year":2021,"pageNumber":1},"affectedDate":"2022-05-09","courtCode":"OSTA","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"28/2","lexNumber":458,"lexYear":2000,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}