{"uuid":"2b190750-413b-482d-8456-89b469ff682a","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zástupce zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno zástupce zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa zástupce zainteresované osoby","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 10. 2025, č. j. 52 C 181/2022-482,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích o věci samé (I. až VI.), jakož i v nákladových výrocích (VII. až X.) potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích o věci samé (I. až VI.), jakož i v nákladových výrocích (VII. až X.) potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozhodnutím soud I. stupně zrušil k právní moci rozsudku podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 1329 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 603 m2 (zahrada), oba pozemky v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsané v katastru nemovitostí na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedeném ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" /dále jen „nemovitosti“/ (výrok I.), původní pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", právní mocí rozhodnutí rozdělil na nový pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m2 a nový pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m2, a to dle geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok II.), do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 603 m2 v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nový pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzniklý rozdělením původního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok III.), do spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2) přikázal nový pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m2, v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzniklý rozdělením původního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", dle geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok IV.). Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit na vypořádací podíl žalovaného 1) částku 783.267 Kč a žalovaného 2) částku 1.566.533 Kč (výrok V., VI.). Výroky VII. až X. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a státem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto rozhodl rozsudkem v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhá proti žalovaným zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem, jejich vypořádání, neboť je přesvědčena, že spoluvlastnictví neslouží svému účelu. Spoluvlastnické podíly na nemovitostech jsou ve výši 1/2 žalobkyně, 1/6 žalovaný 1), a 1/3 žalovaný 2). Žalobkyně specifikovala, že pozemek je natolik velký, že je ho možné rozdělit na dva samostatné funkčí celky, což doložila znaleckými posudky týkajícími se výměry nově vzniklých pozemků a jejich ocenění. Uvedla, že v domě, který je součástí pozemku č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", nikdo nebydlí, stodola a několik drobných staveb, které jsou součástí celku, chátrá, aniž by spoluvlastníci aktivně komunikovali ohledně správy, údržby a případného rozvoje společného majetku. Žalobkyně dále doložila, že má prostředky k vyplacení vypořádacích podílů žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaní učinili nesporným spoluvlastnictví k nemovitosti, to že dům není obydlen a absenci aktivní komunikace o správě nemovitosti. Uvedli, že tato je historicky (již 300 let) gruntem a činí funkčí a nedělitelný celek. Za nepřijatelné označili, aby pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" připadl do vlastnictví žalobkyně, neboť na pozemku rostou vzrostlé stromy, o které se dlouhodobě stará žalovaný 2), na pozemku žalovaný 2) v nedávné době provedl dostavbu kůlny a terénní úpravy. Cena společných věcí je podle názoru žalovaných vyšší, než jak ji určil znalec žalobkyně. Mají za to, že žaloba představuje výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy a bezdůvodně zasahuje do oprávněných zájmů žalovaných; jde tak o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Ze všech uvedených důvodů žalovaní neuznávají nárok uplatněný v žalobě a navrhli zamítnutí žaloby. V závěru řízení (při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") žalovaní poprvé uvedli, že při kontrole navrženého rozdělení pozemků zjistili, že navržená hranice v části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" zasahuje do stavby vjezdové brány, která je technicky jedním celkem, který se tak ocitne na dvou pozemcích, které budou patřit různým vlastníkům. Navrhovaný způsob dělení společných nemovitých věcí je sice možný, ale není účelný. Pokud přesto soud přistoupí k reálnému rozdělení pozemku, pak žalovaní navrhovali, aby do spoluvlastnictví žalovaných byl přikázán pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jak jsou vymezeny geometrickým plánem. Preferovali však rozdělení nemovitosti na podílové spoluvlastnictví. V rámci jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak uvedli, že by preferovali rozdělení domu na jednotky a rozdělení zahrady v největším možném rozsahu reálně. K otázce solventnostli žalobkyně se nijak nevyjádřili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy, výslechem svědka a znaleckými posudky týkajícími se možnosti reálného rozdělení nemovitosti, včetně geometrického plánu a jejího ocenění, uzavřel po skutkové stránce, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 1.329 m², jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně dalších vedlejších staveb, a dále pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 603 m² (dále jen „nemovitosti“). Spoluvlastnické podíly k těmto nemovitostem jsou rozděleny tak, že žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" je vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/2, žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" vlastní podíl ve výši 1/6 a žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" podíl ve výši 1/3. Z geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyhotoveného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", zjistil, že pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v původní výměře 1.329 m² lze rozdělit na dva samostatné pozemky, a to pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m² a pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 665 m². Podle znaleckého posudku vypracovaného znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", činila obvyklá cena nemovitých pozemků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" celkem 26.310.100 Kč, přičemž cena pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla stanovena ve výši 10.805.250 Kč a cena pozemků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 15.504.850 Kč. Předmětem tohoto znaleckého posudku, který byl zadán soudem a k němuž měly obě strany sporu možnost navrhovat otázky, nebylo posuzování možnosti rozdělení domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na dvě shodné bytové jednotky. Dotčený stavební úřad, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", odbor výstavby, se v podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" předběžně vyjádřil k dotazu soudu ohledně záměru dělení pozemků tak, že rozdělení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle uvedeného geometrického plánu nebrání žádné překážky. Konečně soud I. stupně zjistil, že žalobkyně prokázala stav svých finančních prostředků, když zůstatek na jejím bankovním účtu činil v říjnu 2025 částku 2.613.279,96 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po citaci příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení spoluvlastnictví a ani o způsobu jeho vypořádání. Za této situace byl soud I. stupně oprávněn rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví na návrh žalobkyně podle § 1143 OZ, případně i bez návrhu, neboť žádný ze spoluvlastníků nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví proti své vůli. Konstatoval, že mezi účastníky nebyla sporná samotná existence podílového spoluvlastnictví ani výše spoluvlastnických podílů k posuzovaným nemovitostem, a proto bylo možné při právním posouzení vycházet z těchto nesporných skutečností. Soud I. stupně nijak nezjistil ani nevyhodnotil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 1140 odst. 2 OZ, které by odůvodňovaly výjimečné zamítnutí návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Naopak, provedené důkazy prokázaly dlouhodobou a hlubokou neshodu mezi spoluvlastníky, faktickou nefunkčnost jejich spoluvlastnických vztahů, absenci jednotného přístupu k údržbě a správě nemovitostí a postupné chátrání staveb. Uzavřel, že setrvání účastníků ve spoluvlastnictví by bylo v rozporu se zásadou řádného výkonu vlastnického práva. Při volbě způsobu vypořádání spoluvlastnictví postupoval v souladu se zákonnou hierarchií stanovenou v § 1141 až § 1147 OZ a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž má být soudem zvolen takový způsob vypořádání, který je objektivně nejvhodnější, účelný a spravedlivý, nikoliv nutně ten, který je subjektivně preferován některým ze spoluvlastníků. Přednostně se tedy zabýval možností reálného rozdělení věci (§ 1144 OZ), neboť rozdělení věci je třeba dát přednost před jejím přikázáním jednomu či více spoluvlastníkům nebo před prodejem, jeli takové řešení dobře možné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku, geometrického plánu a stanoviska příslušného stavebního úřadu, dospěl soud I. stupně k závěru, že reálné rozdělení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" je technicky i právně proveditelné a nenaráží na žádné překážky veřejnoprávní povahy. Byly tak splněny podmínky § 1144 OZ, neboť rozdělením může dojít ke vzniku samostatných pozemků, které jsou způsobilé samostatného užívání a zápisu do katastru nemovitostí. Návrhy žalovaných na jiné způsoby vypořádání neshledal právně relevantní, neboť nebyly podloženy žádným znaleckým ani jiným odborným důkazem. V této souvislosti odmítl návrh žalovaných na rozdělení domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na bytové jednotky, neboť takový způsob vypořádání nebyl předmětem provedeného dokazování, nebyl obsažen v žádném znaleckém posudku a jeho reálná uskutečnitelnost nebyla v řízení nijak prokázána. Nalézací soud tedy nemohl k tomuto návrhu přihlédnout, neboť rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví musí vycházet ze skutkového stavu náležitě zjištěného v řízení, nikoliv z hypotetických úvah účastníků. Při rozhodování o přikázání jednotlivých částí nemovitostí postupoval podle § 1147 občanského zákoníku a zohlednil zejména velikost spoluvlastnických podílů, možnost účelného využití jednotlivých částí nemovitostí, osobní a majetkové poměry účastníků a jejich skutečnou schopnost uhradit vypořádací podíl ostatním spoluvlastníkům. Žalobkyně prokázala jak konkrétní záměr budoucího využití přikázaných nemovitostí, tak i svoji aktuální a reálnou solventnost, což považoval za rozhodující kritérium. Žalovaný 2) k prokázání své solventnosti předložil pouze listiny dokládájící pravděpodobnou hodnotu cenných papírů v hodnotě 3.030.305,45 Kč, neboť cenné papíry nebyly prodány ke dni posledního ústního jednání (dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Solventnost žalovaného 1) nebyla prokázána v průběhu celého sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Výše vypořádacích podílů byla stanovena na základě obvyklé ceny nemovitostí určené znalcem, což odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž má být vypořádací podíl zásadně stanoven z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu. Postupoval přitom podle výše spoluvlastnických podílů jednotlivých účastníků a neshledal žádný zákonný důvod pro jejich korekci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. K námitkám žalovaných proti geometrickému plánu uvedl, že tyto byly vzneseny opožděně, tedy po koncentraci řízení, a proto k nim nemohl přihlížet (§ 118b o. s. ř.). Nad rámec toho poznamenal, že ani věcně by tyto námitky nemohly založit nemožnost rozdělení pozemku, neboť existence alternativních přístupů k nemovitosti byla v řízení prokázána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O nákladech řízení rozhodl podle § 141 odst. 1 až 3 o. s. ř., neboť se jedná o řízení s povahou judicium duplex. V souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud uzavřel, že žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení, jelikož oba měli v řízení rovné procesní postavení a nebylo zjištěno žádné obstrukční či zjevně nepoctivé jednání. O nákladech státu tvořených náklady za znalečné rozhodl ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost rozdělil mezi účastníky v návaznosti na výši jejich spoluvlastnických podílů. Lhůtu k plnění určil podle § 160 o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku, neboť žalobkyně prokázala dostatečnou solventnost a nebyl shledán důvod pro stanovení lhůty delší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Proti tomuto rozhodnutí podali včasné a přípustné odvolání žalovaní. Rozporují závěry soudu I. stupně s ohledem na neúplné a nesprávné zjištění skutkového stavu a nesprávné právní posouzení věci. Namítají, že soud I. stupně při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřihlédl k jejich podstatným tvrzením, a tím porušil jejich právo na spravedlivý proces. Vytýkají nalézacímu soudu, že se nezabýval jejich námitkou vznesenou při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti geometrickému plánu rozdělení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", konkrétně proti vedení hranice dělení, která podle nich protíná pravé křídlo vjezdové brány tvořící součást zděného uličního průčelí celého areálu. Soud tuto námitku odmítl jako opožděnou s odkazem na koncentraci řízení, k čemuž žalovaní uvádějí, že účinky koncentrace podle § 118b o. s. ř. nebrání účastníkům popírat správnost skutkových tvrzení protistrany ani vyjadřovat se k důkazům, a to ani po jejím nastoupení. V této souvislosti žalovaní výslovně odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále na rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a rozsudek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle žalovaných se měl soud I. stupně jejich námitkou zabývat věcně a právně, nikoliv ji zcela pominout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Další výtka směřuje k postupu soudu I. stupně, který rozhodl o rozdělení značně heterogenních pozemků, aniž by provedl ohledání na místě samém, ačkoliv tento důkaz navrhovala jak žalobkyně, tak i žalovaní, a rozhodl na základě zprostředkovaných důkazů, čímž si neučinil vlastní obraz o povaze, uspořádání a funkčním propojení předmětných nemovitostí. Současně soud podle žalovaných nepřezkoumal vhodnost vedení hranice mezi rozdělovanými částmi pozemku a neustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, přestože takový postup byl nezbytný ke zjištění skutkového stavu a vyplýval z obsahu spisu. Nesprávný je také skutkový závěru soudu, podle něhož mezi účastníky nepanuje a ani v minulosti nepanovala shoda ohledně údržby a rekonstrukce nemovitostí. Podle žalovaných takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování, neboť žalobkyně se stala spoluvlastnicí až v květnu 2021, již v říjnu 2021 si nechala zpracovat znalecký posudek pro účely rozdělení nemovitostí a v lednu 2022 navrhla jejich rozdělení. Žalobkyně nikdy nepředložila žádný návrh na údržbu či rekonstrukci, a naopak dala najevo, že o společnou správu nemovitostí nemá zájem, takže nelze dovozovat existenci neshod mezi účastníky v této oblasti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Za nesprávný mají také postup soudu při posuzování jejich solventnosti. Pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaní neprokázali schopnost vyplatit vypořádací podíl, měl je podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, což však neučinil, a zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V rámci námitek nesprávného právního posouzení žalovaní zdůrazňují, že podle § 1117 OZ má každý spoluvlastník právo k celé věci, omezené stejným právem ostatních spoluvlastníků. Dále poukazují na § 1144 odst. 1 OZ, podle něhož má soud dát přednost rozdělení společné věci, jeli to možné, avšak současně na § 1142 odst. 1 OZ, podle něhož rozdělení není možné, máli společná věc jako celek sloužit určitému účelu, čemuž odpovídá posuzovaná nemovitost, která je více než 300 let funkčním celkem (grunt), kdy pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" slouží jako zahrada k rodinnému domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rozdělením, jak o něm rozhodl soud I. stupně, by vznikl dům bez zahrady a zahrada bez domu, čímž by došlo k popření účelového určení společné věci; rozdělení proto podle žalovaných není (dobře) možné. Namítají, že nalézací soud nesprávně ztotožnil kritérium „reálné uskutečnitelnosti“ s kritériem „dobré možnosti“ rozdělení ve smyslu § 1144 OZ, přičemž své závěry opřel pouze o stanovisko stavebního úřadu a znalecký posudek, aniž by provedl vlastní hodnotící úvahu. Podle žalovaných ze stanoviska stavebního úřadu plyne pouze to, že rozdělení pozemku „nic nebrání“, nikoliv že je účelné či vhodné, a znalec se k rozdělení vyjádřil bez hlubší argumentace. Opětovně poukazují na to, že navržené rozdělení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vede přes opěrnou zeď a vjezdovou bránu, která je podle nich nedělitelnou součástí pozemku, čímž by vznikl stav právně i fakticky neudržitelný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Mají za to, že jediným možným a zákonu odpovídajícím způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení domu na bytové jednotky, a to s odkazem § 1165 OZ a judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle nichž má soud dát přednost rozdělení společné věci, a to i formou transformace vlastnického práva k budově na vlastnictví jednotek, jeli to možné. Ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" Bartuniky podle žalovaných vyplývá, že dům obsahuje dvě bytové jednotky s obdobnou podlahovou plochou, čímž je splněn předpoklad § 1158 odst. 1 OZ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dále namítají, že se soud I. stupně nijak nevypořádal s jejich námitkou zjevného zneužití práva a rozporu žaloby s dobrými mravy, kterou uplatnili již ve vyjádření k žalobě, a odůvodnění rozsudku je v tomto ohledu nepřezkoumatelné. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti navrhují, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalobkyně považuje rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné. Nesouhlasí s námitkou žalovaných, že rozdělení pozemku parc. č. 19 je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" kvůli umístění dělicí linie ve vztahu k uliční čáře. Uvádí, že žalovaní budou mít zajištěn plnohodnotný přístup ke své části pozemku i k domu, a to především přes širokou bránu situovanou přímo na uliční čáře jižně od domu. Dělicí linie byla navržena s ohledem na praktické užívání, zejména na možnost přístupu k domu ze všech stran, což je důležité například pro jeho údržbu. Z tohoto důvodu byla linie vedena přibližně 2,5 metru severně od domu, aby měli žalovaní zajištěn přístup nejen bránou, ale i vrátky umístěnými severně od domu, která k němu bezprostředně přiléhají. Sama žalobkyně považuje navržené řešení za funkční a zdůrazňuje svou připravenost využívat pro přístup ke své části pozemku severní bránu, případně si v budoucnu zřídit další vstup v prostoru u severní hranice pozemku, kde se nyní nachází vedlejší stavba. K námitce nedostatku skutkových zjištění připomíná, že i ona v průběhu řízení navrhovala provedení prohlídky na místě samém, avšak skutečnost, že soud k této prohlídce nepřistoupil nemůže založit nesprávnost rozhodnutí, neboť provedení místního šetření nebylo nezbytné. Soud vycházel také ze znaleckého posudku, jehož závěry žalovaní nijak nezpochybnili, přičemž znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že navržené reálné rozdělení pozemku podle geometrického plánu je technicky proveditelné a fakticky vhodně navržené. Námitku, že dotčené nemovitosti tvoří jeden nedělitelný funkční celek (tzv. grunt), žalobkyně odmítla jako neodpovídající současné realitě. Připouští, že v minulosti mohl mít dům spolu s rozsáhlými pozemky a hospodářskými stavbami zásadní význam pro ekonomicky soběstačné hospodaření, což však neodpovídá současné realitě, kdy se v nemovitostech žádná zemědělská výroba ani skutečné hospodaření již dlouhodobě neprovozuje. Dům i zahrada slouží žalovaným především k rekreaci a drobnému zahrádkaření. Žalobkyně proto považuje tvrzení žalovaných o „domu bez zahrady a zahradě bez domu“ za nepravdivé a zavádějící. Poukazuje také na to, že i po rozdělení zůstane žalovaným k domu pozemek o výměře 665 m², což je v pražských poměrech nadprůměrná velikost, umožňující další nerušené užívání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K návrhu žalovaných na vypořádání spoluvlastnictví vymezením jednotek žalobkyně uvádí, že se k této variantě opakovaně vyjadřovala již v průběhu řízení a nadále ji považuje za zcela nevhodnou. Zdůrazňuje, že vymezení jednotek by vedlo k nucenému soužití a ke kontinuálním sporům mezi sousedy, neboť již nyní mezi spoluvlastníky existuje zjevná neshoda ohledně správy společné věci. Takový způsob vypořádání by tedy neřešil, ale naopak prohluboval konflikty. Opírá se přitom o ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu, z níž plyne, že rozdělení na jednotky přichází v úvahu až tehdy, když je reálné rozdělení věci vyloučeno, a že při posuzování vhodnosti tohoto řešení je třeba přihlížet nejen k technickým a právním aspektům, ale i k povaze vztahů mezi spoluvlastníky. V daném případě podle žalobkyně tyto podmínky splněny nejsou a vymezení jednotek by bylo v rozporu se zásadou, že nikdo nemá být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví či v konfliktním soužití. Námitku, že podání žaloby představuje zneužití práva, označuje žalobkyně za urážlivou a nepovažuje ji za hodnou věcné polemiky. Shrnuje, že spoluvlastnictví bylo vypořádáno zákonem preferovaným způsobem, tedy reálným rozdělením věci, které bylo možné a vhodné. Zdůrazňuje, že nebylo nutné dělit každou jednotlivou věc ani součást nemovitostí a že vymezení jednotek by bylo nepřípadné i neúčelné. Z těchto důvodů navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Odvolací soud, poté co zjistil, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a § 212a odst. 1, 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Účastníci v rámci odvolacího jednání odkázali na svá písemná podání, která zrekapitulovali. Nad rámec podaného odvolání žalovaní namítli neaktuálnost ocenění nemovitostí dle znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a navrhli jeho doplnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 1144 odst. 2 OZ rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud I. stupně provedl dostatečné dokazování, regulérně a správně zjistil skutkový stav věci, který rovněž správně posoudil po právní stránce, vzal v úvahu přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, řízení o navrhovaný dodatek ke znaleckému posudku nedoplňoval, a to s ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu jej lze stále považovat za aktuální. K tomu odvolací soud uvádí, že podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že limitem aktuálnosti znaleckého posudku v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví při zjištění ceny předmětu spoluvlastnictví je znalecký posudek, který byl vypracovan před dvěma a více roky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z judikatury Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že učinit závěr o nutnosti přistoupit k doplnění či aktualizaci znaleckého posudku, který ke dni rozhodování není starší dvou let, lze i dříve na základě individuálního posouzení s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Jimi mohou být např. návrh účastníka na aktualizaci posudku a jeho tvrzení, že cena se nikoliv nevýznamně změnila, nebo kdyby taková okolnost vyplynula ze spisu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odvolací soud podotýká, že návrh na dodatek znaleckého posudku učinili žalovaní až v rámci odvolacího jednání, bez konkretizace růstu ceny nemovitostí, za situace, kdy z obsahu spisu vyplývá, že nemovitosti na pozemku jsou neobývané a chátrají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud I. stupně rovněž správně vycházel ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví s jinou osobou, a pokud se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou, na návrh jednoho z nich rozhodne soud (§ 1143 OZ). Žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví setrvat, žalovaní zachování spoluvlastnictví prosazují pouze k rodinnému domu, který je součástí pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (nově vzniklého pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a to formou bytového spoluvlastnictví. K dohodě o zrušení a vypořádání nedošlo, proto se žalobkyně obrátila na soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. V souladu s výše cit. ustanoveními OZ se soud I. stupně zaměřil nejprve na zjištění, zda je možné provést vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci, který je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že rozdělení společné věci možné je. Pokud žalovaní tento závěr zpochybňují s tím, že v geometrickém plánu hranice nově vzniklých pozemků protíná pravé křídlo vjezdové brány, z obsahu spisu je zřejmé, že geometrický plán byl součástí žaloby, aniž by žalovaní na výzvu soudu, která jim byla adresována při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", takovou skutečnost soudu sdělili, a nestalo se tak ani v dalších přednesech a podáních adresovaných soudu během celého řízení, kdy pouze prosazovali rozdělení domu na podíly a reálné rozdělení pozemků, aniž by daná skutečnost mohla být považována, jak se žalovaní snaží v odvolacím řízení prosadit, za „popírání správnosti skutkových tvrzení protistrany či vyjádření k důkazům“. Za situace, kdy šlo o skutečnost účastníkům známou v době zahájení řízení, kterou mají za stěžejní při prosazování svého stanoviska o nevhodnosti žalobkyní navrženého dělení pozemků, odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou uvádí, že účastník nemůže „šetřit“ argumenty a důkazy na později a musí „odhalit celou svou procesní strategii“ již ve stanoveném okamžiku; tj. nelze si ponechat „eso v rukávu“ pro další jednání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Lapidárně řečeno, odvolací soud neshledal, že by soud I. stupně pochybil, když nepoučil žalované podle § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnili svá tvrzení a důkazy k nesprávnosti geometrického plánu, pokud v průběhu řízení tento plán nijak nezpochybnili a jeho nesprávnost netvrdili, pouze prosazovali svůj náhled na možné vypořádání spoluvlastnictví, aniž by soudy měly povinnost takové poučení poskytovat „preventivně“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Nadto se s daným argumentem soud I. stupně vypořádal i po věcné stránce, kdy již z geometrického plánu je zřejmé, že uvedená vrata nejsou jediným přístupem na nově vzniklé pozemky a nejsou ani stavbou, jejíž odstranění by bylo nepřiměřeně nákladné s ohledem na hodnotu rozdělované nemovitosti. Žalovanými namítaná rozhodnutí Nejvyššího soudu se na danou skutečnost nevztahují, rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se obecně zabývá dobou, kdy nastane koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř., aniž by zpochybnilo výše uvedený závěr, o povinnosti vyjevit všechny argumenty a důkazy do koncetrace řízení. Co se týče žalovanými zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a sp. zn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ty na danou věc nedopadají, neboť soud I. stupně v řešené věci přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a odůvodnění rozsudku vyhovuje požadavkům § 157 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Za tohoto stavu věci soud I. stupně správně přikročil k reálnému rozdělení spoluvlastnictví za současného vyplacení náhrady tomu ze spoluvlastníků, jemuž bude přikázán podíl menší, než mu náleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Pokud žalovaní namítají, že soud I. stupně k dělení přistoupil bez toho, aniž by provedl účastníky navrhované místní šetření, je třeba odkázat na § 122 o. s. ř., ze kterého plyne, že postup při dokazování určuje soud, aniž by zákon předepisoval pravidla pro pořadí prováděných důkazů. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v průběhu řízení soud sleduje i zásadu jeho efektivity. Vzhledem k tomu, že dispozice a stav nemovitosti byly mezi účastníky nesporné a zjistitelné z geometrického plánu a znaleckých posudků, včetně příloh, nemohlo rozhodnutí soudu I. stupně nepřistoupit k dokazování postupem podle § 130 odst. 2 o. s. ř. založit nesprávnost rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Pokud se týká vhodnosti vedení hranic pozemků, jde o odbornou otázku, kterou nelze zodpovět samotným místním šetřením. Je to právě znalecký posudek, ze kterého se soud i účastníci dozví, zda navrhované rozdělení nekoliduje se stavebně právními či jinými předpisy a dosáhne se jím samostatného stavebně technického, funkčního i architektonicko-estetického celku. Pro ocenění nemovitosti a určení přiměřené náhrady pak nemá místní šetření význam žádný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Namítají-li žalovaní, že si soud I. stupně nepřezkoumal vhodnost vedení hranice mezi rozdělovanými částmi pozemku a neustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, přestože takový postup byl nezbytný ke zjištění skutkového stavu a vyplýval z obsahu spisu, je třeba konstatovat, že žalovaní konkrétní návrh rozdělení pozemku, kromě rozdělení domu na dvě historicky daná patra, se kterým žalobkyně nesouhlasila, nenavrhli. Soud I. stupně tak nepochybil, vycházel-li při posouzení odborné otázky vedení hranic nových pozemků z geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl součástí znaleckého posudku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracovaného znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ke kterému se k žádosti soudu vyjádřil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":", odbor výstavby, jež k jeho realizaci ničeho nenamítl, a to za situace, kdy žalovaní jiné dělení nenavrhli, byť se k rozdělení nezastavěných částí pozemku také stavěli kladně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Lze uzavřít, že soud I. stupně zákonem aprobovaným způsobem (§ 1143, § 1144/2 OZ) rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví jeho rozdělením a vyrovnáním podílů v penězích, přičemž v řízení bylo prokázáno, že spoluvlastníci nemají shodnou představu o užívání věci. Žalovaní nemovitost užívají převážně k zahradničení a trávení volného času, když své bytové potřeby uspokojují jinak. Údržbové (nikoliv však rekonstrukční práce) na nemovitosti provádí žalovaný 2) (viz vyjádření při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž k domu mají citový vztah, neboť v něm vyrůstali (podává se z projevů žalovaných učiněných během řízení), nemovitost stále považují za grunt, tj. zemědělský statek s ekonomickým významem, byť k němu již nepřiléhají žádné polnosti. Žalobkyně by nemovitost chtěla využít k výstavbě rodinného domu pro uspokojení bytových potřeb svých a své rodiny. Ideu hospodářského významu nemovitosti jako celku „gruntu“ s žalovanými nesdílí. Již tyto skutečnosti svědčí o různorodé představě účastníků o tom, jak má být s nemovitostí naloženo, přičemž žalobkyně ve spoluvlastnictví setrvat nechce. Návrh žalovaných na jakési hybridní rozdělení nemovitosti, kdy by dům byl součástí podílového spoluvlastnictví a zahrada by byla bez bližšího návrhu rozdělena, aniž by bylo zřejmé, jak by bylo naloženo s různými přístavky, které jsou součástí zahrady, soud I. stupně odpovídajícím způsobem vyhodnotil jako nevhodné, neboť by se tím nepředešlo dalším sporům ohledně domu, který je bez větší rekonstrukce neobyvatelný (viz znalecké posudky a fotografie, které jsou jejich součástí), existence přístavků a správy zbylého spoluvlastnictví, nehledě na nutnost založit společenství vlastníků jednotek za situace, kdy žalovaní své bytové potřeby uspokojují jinde.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Soud I. stupně, byť účastníci v rámci celého řízení předkládají rozhodnutí soudů, které aprobují jejich představu rozdělení spoluvlastnictví, odpovídajícím způsobem přihlédl k velikosti podílů, účelnému využití věci, dosavadnímu způsobu jejího užívání, osobním a sociálním vazbám spoluvlastníků, jejich schopnosti zaplatit přiměřenou náhradu a k možnosti reálného rozdělení, a dostál požadavkům vypořádání upraveným v § 1147 OZ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. K námitce nedostatečného posouzení solventnosti žalovaných je třeba uvést, že žalovaní konkrétním způsobem nezpochybnili výši jim přiznaného vypořádacího podílu a jejich solventnost soud I. stupně posoudil na základě provedeného dokazovaní a vypořádal se s ní v bodě 18 napadeného rozsudku, kdy u žalovaného 2) tato zůstala bez prokázání skutečného zůstatku a žalovaný 1) k ní ničeho neuvedl. To vše za situace, kdy žalovaní po celou dobu řízení nenavrhli takový způsob vypořádání, že by rozdíl v penězích žalobkyni vypláceli oba či jeden z nich. Naopak žalobkyně toto navrhla již v rámci žaloby a prokázala, že má odpovídající penzum peněžních prostředků k zaplacení vypořádacího podílu oběma žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. K námitce zjevného zneužití práva a rozporu žaloby s dobrými mravy, kterou žalovaní v odvolání uplatnili s odkazem na své vyjádření k žalobě, odvolací soud nejprve konstatuje, že tuto námitku nijak nekonkretizovali, a zůstala tak vznesena v obecné rovině.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Ustanovení § 2 odst. 3 OZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Právo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má každý spoluvlastník a zásadně jej nelze odepřít, neboť nikdo není povinen setrvávat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 OZ). Rozpor s dobrými mravy představuje výjimku, která je v judikatuře aplikována velmi restriktivně. Za výkon práva v rozporu s dobrými mravy může soud považovat zejména případy, kdy je návrh podán šikanózně nebo účelově, bez legitimního zájmu, s cílem poškodit druhého spoluvlastníka či vyvinout nepřiměřený nátlak, při hrubém nepoměru následků, kdy by druhému spoluvlastníkovi vznikla mimořádně tíživá (např. existenční) újma, zatímco přínos navrhovatele je zanedbatelný, po spekulativním nabytí spoluvlastnického podílu, spojeném s dalšími okolnostmi svědčícími o nepoctivém úmyslu, v rozporu s předchozím chováním navrhovatele, kterým u druhého spoluvlastníka vyvolal legitimní očekávání, že vypořádání požadovat nebude. Samotná skutečnost, že druhý spoluvlastník v nemovitosti bydlí, investoval do ní, nemá jiné bydlení nebo je v nepříznivé sociální situaci, nezakládá rozpor s dobrými mravy. Tyto okolnosti se uplatní zejména při volbě způsobu vypořádání, nikoliv jako důvod pro trvalé odepření práva. Platí tedy, že odepření práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je možné jen zcela výjimečně, při zjevném zneužití práva a za existence mimořádných okolností konkrétního případu. Takové skutečnosti vedoucí k odepření práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví však žalovaní netvrdili a ani nebyly zjištěny v průběhu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. S ohledem na vše shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně je ve výrocích o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I., II., III., IV. stejně jako ve výrocích nákladových. věcně správný, proto byl potvrzen podle § 219 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že uvedené řízení je svou povahou iudicii duplicis, tj. může být zahájeno k návrhu kteréhokoli účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozhodnutím soud I. stupně zrušil k právní moci rozsudku podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. , hodnota,  o výměře 1329 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a k pozemku parc. č. , hodnota,  o výměře 603 m2 (zahrada), oba pozemky v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , vedeném , Orgán veřejné moci,  /dále jen „nemovitosti“/ (výrok I.), původní pozemek parc. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , právní mocí rozhodnutí rozdělil na nový pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m2 a nový pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m2, a to dle geometrického plánu č. , hodnota,  ze dne , datum, , vypracovaného , jméno FO, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa,  (výrok II.), do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 603 m2 v katastrálním území , adresa, , obec , adresa,  a nový pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vzniklý rozdělením původního pozemku parc. č. , hodnota, , dle geometrického plánu č. , hodnota,  ze dne , datum, , vypracovaného , jméno FO, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa,  (výrok III.), do spoluvlastnictví žalovaných 1) a 2) přikázal nový pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vzniklý rozdělením původního pozemku parc. č. , hodnota, , dle geometrického plánu č. , hodnota,  ze dne , datum, , vypracovaného , jméno FO, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa,  (výrok IV.). Dále rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit na vypořádací podíl žalovaného 1) částku 783.267 Kč a žalovaného 2) částku 1.566.533 Kč (výrok V., VI.). Výroky VII. až X. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a státem.2. Takto rozhodl rozsudkem v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhá proti žalovaným zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem, jejich vypořádání, neboť je přesvědčena, že spoluvlastnictví neslouží svému účelu. Spoluvlastnické podíly na nemovitostech jsou ve výši 1/2 žalobkyně, 1/6 žalovaný 1), a 1/3 žalovaný 2). Žalobkyně specifikovala, že pozemek je natolik velký, že je ho možné rozdělit na dva samostatné funkčí celky, což doložila znaleckými posudky týkajícími se výměry nově vzniklých pozemků a jejich ocenění. Uvedla, že v domě, který je součástí pozemku č. p. , hodnota, , nikdo nebydlí, stodola a několik drobných staveb, které jsou součástí celku, chátrá, aniž by spoluvlastníci aktivně komunikovali ohledně správy, údržby a případného rozvoje společného majetku. Žalobkyně dále doložila, že má prostředky k vyplacení vypořádacích podílů žalovaným.3. Žalovaní učinili nesporným spoluvlastnictví k nemovitosti, to že dům není obydlen a absenci aktivní komunikace o správě nemovitosti. Uvedli, že tato je historicky (již 300 let) gruntem a činí funkčí a nedělitelný celek. Za nepřijatelné označili, aby pozemek parc. č. , hodnota,  připadl do vlastnictví žalobkyně, neboť na pozemku rostou vzrostlé stromy, o které se dlouhodobě stará žalovaný 2), na pozemku žalovaný 2) v nedávné době provedl dostavbu kůlny a terénní úpravy. Cena společných věcí je podle názoru žalovaných vyšší, než jak ji určil znalec žalobkyně. Mají za to, že žaloba představuje výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy a bezdůvodně zasahuje do oprávněných zájmů žalovaných; jde tak o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Ze všech uvedených důvodů žalovaní neuznávají nárok uplatněný v žalobě a navrhli zamítnutí žaloby. V závěru řízení (při jednání dne , datum, ) žalovaní poprvé uvedli, že při kontrole navrženého rozdělení pozemků zjistili, že navržená hranice v části pozemku parc. č. , hodnota,  zasahuje do stavby vjezdové brány, která je technicky jedním celkem, který se tak ocitne na dvou pozemcích, které budou patřit různým vlastníkům. Navrhovaný způsob dělení společných nemovitých věcí je sice možný, ale není účelný. Pokud přesto soud přistoupí k reálnému rozdělení pozemku, pak žalovaní navrhovali, aby do spoluvlastnictví žalovaných byl přikázán pozemek parc. č. , hodnota,  a , hodnota, , jak jsou vymezeny geometrickým plánem. Preferovali však rozdělení nemovitosti na podílové spoluvlastnictví. V rámci jednání dne , datum,  pak uvedli, že by preferovali rozdělení domu na jednotky a rozdělení zahrady v největším možném rozsahu reálně. K otázce solventnostli žalobkyně se nijak nevyjádřili.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování listinnými důkazy, výslechem svědka a znaleckými posudky týkajícími se možnosti reálného rozdělení nemovitosti, včetně geometrického plánu a jejího ocenění, uzavřel po skutkové stránce, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí nacházejících se v katastrálním území , adresa, , a to pozemku parc. č. , hodnota,  o výměře 1.329 m², jehož součástí je stavba č. p. , hodnota,  včetně dalších vedlejších staveb, a dále pozemku parc. č. , hodnota,  o výměře 603 m² (dále jen „nemovitosti“). Spoluvlastnické podíly k těmto nemovitostem jsou rozděleny tak, že žalobkyně , tituly před jménem,  , Jméno žalobkyně,  je vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/2, žalovaný , Jméno žalované A,  vlastní podíl ve výši 1/6 a žalovaný , Jméno žalované B,  podíl ve výši 1/3. Z geometrického plánu č. , č. účtu, , vyhotoveného , jméno FO,  dne , datum, , zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota,  v původní výměře 1.329 m² lze rozdělit na dva samostatné pozemky, a to pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m² a pozemek parc. č. , hodnota,  o výměře 665 m². Podle znaleckého posudku vypracovaného znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , a to ke dni , datum, , činila obvyklá cena nemovitých pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota,  a parc. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa,  celkem 26.310.100 Kč, přičemž cena pozemku parc. č. , hodnota,  byla stanovena ve výši 10.805.250 Kč a cena pozemků parc. č. , hodnota,  a parc. č. , hodnota,  ve výši 15.504.850 Kč. Předmětem tohoto znaleckého posudku, který byl zadán soudem a k němuž měly obě strany sporu možnost navrhovat otázky, nebylo posuzování možnosti rozdělení domu č. p. , hodnota,  na dvě shodné bytové jednotky. Dotčený stavební úřad, , právnická osoba, , odbor výstavby, se v podání ze dne , datum,  předběžně vyjádřil k dotazu soudu ohledně záměru dělení pozemků tak, že rozdělení pozemku parc. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa,  podle uvedeného geometrického plánu nebrání žádné překážky. Konečně soud I. stupně zjistil, že žalobkyně prokázala stav svých finančních prostředků, když zůstatek na jejím bankovním účtu činil v říjnu 2025 částku 2.613.279,96 Kč.5. Po citaci příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení spoluvlastnictví a ani o způsobu jeho vypořádání. Za této situace byl soud I. stupně oprávněn rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví na návrh žalobkyně podle § 1143 OZ, případně i bez návrhu, neboť žádný ze spoluvlastníků nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví proti své vůli. Konstatoval, že mezi účastníky nebyla sporná samotná existence podílového spoluvlastnictví ani výše spoluvlastnických podílů k posuzovaným nemovitostem, a proto bylo možné při právním posouzení vycházet z těchto nesporných skutečností. Soud I. stupně nijak nezjistil ani nevyhodnotil existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 1140 odst. 2 OZ, které by odůvodňovaly výjimečné zamítnutí návrhu na zrušení spoluvlastnictví. Naopak, provedené důkazy prokázaly dlouhodobou a hlubokou neshodu mezi spoluvlastníky, faktickou nefunkčnost jejich spoluvlastnických vztahů, absenci jednotného přístupu k údržbě a správě nemovitostí a postupné chátrání staveb. Uzavřel, že setrvání účastníků ve spoluvlastnictví by bylo v rozporu se zásadou řádného výkonu vlastnického práva. Při volbě způsobu vypořádání spoluvlastnictví postupoval v souladu se zákonnou hierarchií stanovenou v § 1141 až § 1147 OZ a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž má být soudem zvolen takový způsob vypořádání, který je objektivně nejvhodnější, účelný a spravedlivý, nikoliv nutně ten, který je subjektivně preferován některým ze spoluvlastníků. Přednostně se tedy zabýval možností reálného rozdělení věci (§ 1144 OZ), neboť rozdělení věci je třeba dát přednost před jejím přikázáním jednomu či více spoluvlastníkům nebo před prodejem, jeli takové řešení dobře možné.6. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku, geometrického plánu a stanoviska příslušného stavebního úřadu, dospěl soud I. stupně k závěru, že reálné rozdělení pozemku parc. č. , hodnota,  je technicky i právně proveditelné a nenaráží na žádné překážky veřejnoprávní povahy. Byly tak splněny podmínky § 1144 OZ, neboť rozdělením může dojít ke vzniku samostatných pozemků, které jsou způsobilé samostatného užívání a zápisu do katastru nemovitostí. Návrhy žalovaných na jiné způsoby vypořádání neshledal právně relevantní, neboť nebyly podloženy žádným znaleckým ani jiným odborným důkazem. V této souvislosti odmítl návrh žalovaných na rozdělení domu č. p. , hodnota,  na bytové jednotky, neboť takový způsob vypořádání nebyl předmětem provedeného dokazování, nebyl obsažen v žádném znaleckém posudku a jeho reálná uskutečnitelnost nebyla v řízení nijak prokázána. Nalézací soud tedy nemohl k tomuto návrhu přihlédnout, neboť rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví musí vycházet ze skutkového stavu náležitě zjištěného v řízení, nikoliv z hypotetických úvah účastníků. Při rozhodování o přikázání jednotlivých částí nemovitostí postupoval podle § 1147 občanského zákoníku a zohlednil zejména velikost spoluvlastnických podílů, možnost účelného využití jednotlivých částí nemovitostí, osobní a majetkové poměry účastníků a jejich skutečnou schopnost uhradit vypořádací podíl ostatním spoluvlastníkům. Žalobkyně prokázala jak konkrétní záměr budoucího využití přikázaných nemovitostí, tak i svoji aktuální a reálnou solventnost, což považoval za rozhodující kritérium. Žalovaný 2) k prokázání své solventnosti předložil pouze listiny dokládájící pravděpodobnou hodnotu cenných papírů v hodnotě 3.030.305,45 Kč, neboť cenné papíry nebyly prodány ke dni posledního ústního jednání (dne , datum, ). Solventnost žalovaného 1) nebyla prokázána v průběhu celého sporu.7. Výše vypořádacích podílů byla stanovena na základě obvyklé ceny nemovitostí určené znalcem, což odpovídá konstantní judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž má být vypořádací podíl zásadně stanoven z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu. Postupoval přitom podle výše spoluvlastnických podílů jednotlivých účastníků a neshledal žádný zákonný důvod pro jejich korekci.8. K námitkám žalovaných proti geometrickému plánu uvedl, že tyto byly vzneseny opožděně, tedy po koncentraci řízení, a proto k nim nemohl přihlížet (§ 118b o. s. ř.). Nad rámec toho poznamenal, že ani věcně by tyto námitky nemohly založit nemožnost rozdělení pozemku, neboť existence alternativních přístupů k nemovitosti byla v řízení prokázána.9. O nákladech řízení rozhodl podle § 141 odst. 1 až 3 o. s. ř., neboť se jedná o řízení s povahou judicium duplex. V souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. , hodnota,  soud uzavřel, že žádnému z účastníků nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení, jelikož oba měli v řízení rovné procesní postavení a nebylo zjištěno žádné obstrukční či zjevně nepoctivé jednání. O nákladech státu tvořených náklady za znalečné rozhodl ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost rozdělil mezi účastníky v návaznosti na výši jejich spoluvlastnických podílů. Lhůtu k plnění určil podle § 160 o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku, neboť žalobkyně prokázala dostatečnou solventnost a nebyl shledán důvod pro stanovení lhůty delší.10. Proti tomuto rozhodnutí podali včasné a přípustné odvolání žalovaní. Rozporují závěry soudu I. stupně s ohledem na neúplné a nesprávné zjištění skutkového stavu a nesprávné právní posouzení věci. Namítají, že soud I. stupně při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nepřihlédl k jejich podstatným tvrzením, a tím porušil jejich právo na spravedlivý proces. Vytýkají nalézacímu soudu, že se nezabýval jejich námitkou vznesenou při jednání dne , datum,  proti geometrickému plánu rozdělení pozemku parc. č. , hodnota, , konkrétně proti vedení hranice dělení, která podle nich protíná pravé křídlo vjezdové brány tvořící součást zděného uličního průčelí celého areálu. Soud tuto námitku odmítl jako opožděnou s odkazem na koncentraci řízení, k čemuž žalovaní uvádějí, že účinky koncentrace podle § 118b o. s. ř. nebrání účastníkům popírat správnost skutkových tvrzení protistrany ani vyjadřovat se k důkazům, a to ani po jejím nastoupení. V této souvislosti žalovaní výslovně odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dále na rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Podle žalovaných se měl soud I. stupně jejich námitkou zabývat věcně a právně, nikoliv ji zcela pominout.11. Další výtka směřuje k postupu soudu I. stupně, který rozhodl o rozdělení značně heterogenních pozemků, aniž by provedl ohledání na místě samém, ačkoliv tento důkaz navrhovala jak žalobkyně, tak i žalovaní, a rozhodl na základě zprostředkovaných důkazů, čímž si neučinil vlastní obraz o povaze, uspořádání a funkčním propojení předmětných nemovitostí. Současně soud podle žalovaných nepřezkoumal vhodnost vedení hranice mezi rozdělovanými částmi pozemku a neustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, přestože takový postup byl nezbytný ke zjištění skutkového stavu a vyplýval z obsahu spisu. Nesprávný je také skutkový závěru soudu, podle něhož mezi účastníky nepanuje a ani v minulosti nepanovala shoda ohledně údržby a rekonstrukce nemovitostí. Podle žalovaných takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování, neboť žalobkyně se stala spoluvlastnicí až v květnu 2021, již v říjnu 2021 si nechala zpracovat znalecký posudek pro účely rozdělení nemovitostí a v lednu 2022 navrhla jejich rozdělení. Žalobkyně nikdy nepředložila žádný návrh na údržbu či rekonstrukci, a naopak dala najevo, že o společnou správu nemovitostí nemá zájem, takže nelze dovozovat existenci neshod mezi účastníky v této oblasti.12. Za nesprávný mají také postup soudu při posuzování jejich solventnosti. Pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaní neprokázali schopnost vyplatit vypořádací podíl, měl je podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, což však neučinil, a zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.13. V rámci námitek nesprávného právního posouzení žalovaní zdůrazňují, že podle § 1117 OZ má každý spoluvlastník právo k celé věci, omezené stejným právem ostatních spoluvlastníků. Dále poukazují na § 1144 odst. 1 OZ, podle něhož má soud dát přednost rozdělení společné věci, jeli to možné, avšak současně na § 1142 odst. 1 OZ, podle něhož rozdělení není možné, máli společná věc jako celek sloužit určitému účelu, čemuž odpovídá posuzovaná nemovitost, která je více než 300 let funkčním celkem (grunt), kdy pozemek parc. č. , hodnota,  slouží jako zahrada k rodinnému domu č. p. , hodnota, . Rozdělením, jak o něm rozhodl soud I. stupně, by vznikl dům bez zahrady a zahrada bez domu, čímž by došlo k popření účelového určení společné věci; rozdělení proto podle žalovaných není (dobře) možné. Namítají, že nalézací soud nesprávně ztotožnil kritérium „reálné uskutečnitelnosti“ s kritériem „dobré možnosti“ rozdělení ve smyslu § 1144 OZ, přičemž své závěry opřel pouze o stanovisko stavebního úřadu a znalecký posudek, aniž by provedl vlastní hodnotící úvahu. Podle žalovaných ze stanoviska stavebního úřadu plyne pouze to, že rozdělení pozemku „nic nebrání“, nikoliv že je účelné či vhodné, a znalec se k rozdělení vyjádřil bez hlubší argumentace. Opětovně poukazují na to, že navržené rozdělení pozemku parc. č. , hodnota,  vede přes opěrnou zeď a vjezdovou bránu, která je podle nich nedělitelnou součástí pozemku, čímž by vznikl stav právně i fakticky neudržitelný.14. Mají za to, že jediným možným a zákonu odpovídajícím způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení domu na bytové jednotky, a to s odkazem § 1165 OZ a judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nichž má soud dát přednost rozdělení společné věci, a to i formou transformace vlastnického práva k budově na vlastnictví jednotek, jeli to možné. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  Bartuniky podle žalovaných vyplývá, že dům obsahuje dvě bytové jednotky s obdobnou podlahovou plochou, čímž je splněn předpoklad § 1158 odst. 1 OZ.15. Dále namítají, že se soud I. stupně nijak nevypořádal s jejich námitkou zjevného zneužití práva a rozporu žaloby s dobrými mravy, kterou uplatnili již ve vyjádření k žalobě, a odůvodnění rozsudku je v tomto ohledu nepřezkoumatelné. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti navrhují, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.16. Žalobkyně považuje rozhodnutí soudu I. stupně za věcně správné. Nesouhlasí s námitkou žalovaných, že rozdělení pozemku parc. č. 19 je , Anonymizováno,  kvůli umístění dělicí linie ve vztahu k uliční čáře. Uvádí, že žalovaní budou mít zajištěn plnohodnotný přístup ke své části pozemku i k domu, a to především přes širokou bránu situovanou přímo na uliční čáře jižně od domu. Dělicí linie byla navržena s ohledem na praktické užívání, zejména na možnost přístupu k domu ze všech stran, což je důležité například pro jeho údržbu. Z tohoto důvodu byla linie vedena přibližně 2,5 metru severně od domu, aby měli žalovaní zajištěn přístup nejen bránou, ale i vrátky umístěnými severně od domu, která k němu bezprostředně přiléhají. Sama žalobkyně považuje navržené řešení za funkční a zdůrazňuje svou připravenost využívat pro přístup ke své části pozemku severní bránu, případně si v budoucnu zřídit další vstup v prostoru u severní hranice pozemku, kde se nyní nachází vedlejší stavba. K námitce nedostatku skutkových zjištění připomíná, že i ona v průběhu řízení navrhovala provedení prohlídky na místě samém, avšak skutečnost, že soud k této prohlídce nepřistoupil nemůže založit nesprávnost rozhodnutí, neboť provedení místního šetření nebylo nezbytné. Soud vycházel také ze znaleckého posudku, jehož závěry žalovaní nijak nezpochybnili, přičemž znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že navržené reálné rozdělení pozemku podle geometrického plánu je technicky proveditelné a fakticky vhodně navržené. Námitku, že dotčené nemovitosti tvoří jeden nedělitelný funkční celek (tzv. grunt), žalobkyně odmítla jako neodpovídající současné realitě. Připouští, že v minulosti mohl mít dům spolu s rozsáhlými pozemky a hospodářskými stavbami zásadní význam pro ekonomicky soběstačné hospodaření, což však neodpovídá současné realitě, kdy se v nemovitostech žádná zemědělská výroba ani skutečné hospodaření již dlouhodobě neprovozuje. Dům i zahrada slouží žalovaným především k rekreaci a drobnému zahrádkaření. Žalobkyně proto považuje tvrzení žalovaných o „domu bez zahrady a zahradě bez domu“ za nepravdivé a zavádějící. Poukazuje také na to, že i po rozdělení zůstane žalovaným k domu pozemek o výměře 665 m², což je v pražských poměrech nadprůměrná velikost, umožňující další nerušené užívání.17. K návrhu žalovaných na vypořádání spoluvlastnictví vymezením jednotek žalobkyně uvádí, že se k této variantě opakovaně vyjadřovala již v průběhu řízení a nadále ji považuje za zcela nevhodnou. Zdůrazňuje, že vymezení jednotek by vedlo k nucenému soužití a ke kontinuálním sporům mezi sousedy, neboť již nyní mezi spoluvlastníky existuje zjevná neshoda ohledně správy společné věci. Takový způsob vypořádání by tedy neřešil, ale naopak prohluboval konflikty. Opírá se přitom o ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu, z níž plyne, že rozdělení na jednotky přichází v úvahu až tehdy, když je reálné rozdělení věci vyloučeno, a že při posuzování vhodnosti tohoto řešení je třeba přihlížet nejen k technickým a právním aspektům, ale i k povaze vztahů mezi spoluvlastníky. V daném případě podle žalobkyně tyto podmínky splněny nejsou a vymezení jednotek by bylo v rozporu se zásadou, že nikdo nemá být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví či v konfliktním soužití. Námitku, že podání žaloby představuje zneužití práva, označuje žalobkyně za urážlivou a nepovažuje ji za hodnou věcné polemiky. Shrnuje, že spoluvlastnictví bylo vypořádáno zákonem preferovaným způsobem, tedy reálným rozdělením věci, které bylo možné a vhodné. Zdůrazňuje, že nebylo nutné dělit každou jednotlivou věc ani součást nemovitostí a že vymezení jednotek by bylo nepřípadné i neúčelné. Z těchto důvodů navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.18. Odvolací soud, poté co zjistil, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 212 a § 212a odst. 1, 3 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.19. Účastníci v rámci odvolacího jednání odkázali na svá písemná podání, která zrekapitulovali. Nad rámec podaného odvolání žalovaní namítli neaktuálnost ocenění nemovitostí dle znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne , datum,  a navrhli jeho doplnění.20. Podle § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.21. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.22. Podle § 1144 odst. 2 OZ rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.23. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.24. Soud I. stupně provedl dostatečné dokazování, regulérně a správně zjistil skutkový stav věci, který rovněž správně posoudil po právní stránce, vzal v úvahu přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu.25. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně, řízení o navrhovaný dodatek ke znaleckému posudku nedoplňoval, a to s ohledem na skutečnost, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu jej lze stále považovat za aktuální. K tomu odvolací soud uvádí, že podle již ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že limitem aktuálnosti znaleckého posudku v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví při zjištění ceny předmětu spoluvlastnictví je znalecký posudek, který byl vypracovan před dvěma a více roky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z judikatury Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že učinit závěr o nutnosti přistoupit k doplnění či aktualizaci znaleckého posudku, který ke dni rozhodování není starší dvou let, lze i dříve na základě individuálního posouzení s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Jimi mohou být např. návrh účastníka na aktualizaci posudku a jeho tvrzení, že cena se nikoliv nevýznamně změnila, nebo kdyby taková okolnost vyplynula ze spisu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Odvolací soud podotýká, že návrh na dodatek znaleckého posudku učinili žalovaní až v rámci odvolacího jednání, bez konkretizace růstu ceny nemovitostí, za situace, kdy z obsahu spisu vyplývá, že nemovitosti na pozemku jsou neobývané a chátrají.26. Soud I. stupně rovněž správně vycházel ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví s jinou osobou, a pokud se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou, na návrh jednoho z nich rozhodne soud (§ 1143 OZ). Žalobkyně nechce ve spoluvlastnictví setrvat, žalovaní zachování spoluvlastnictví prosazují pouze k rodinnému domu, který je součástí pozemku parc. č. , hodnota,  (nově vzniklého pozemku parc. č. , hodnota, ), a to formou bytového spoluvlastnictví. K dohodě o zrušení a vypořádání nedošlo, proto se žalobkyně obrátila na soud.27. V souladu s výše cit. ustanoveními OZ se soud I. stupně zaměřil nejprve na zjištění, zda je možné provést vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci, který je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že rozdělení společné věci možné je. Pokud žalovaní tento závěr zpochybňují s tím, že v geometrickém plánu hranice nově vzniklých pozemků protíná pravé křídlo vjezdové brány, z obsahu spisu je zřejmé, že geometrický plán byl součástí žaloby, aniž by žalovaní na výzvu soudu, která jim byla adresována při jednání dne , datum, , takovou skutečnost soudu sdělili, a nestalo se tak ani v dalších přednesech a podáních adresovaných soudu během celého řízení, kdy pouze prosazovali rozdělení domu na podíly a reálné rozdělení pozemků, aniž by daná skutečnost mohla být považována, jak se žalovaní snaží v odvolacím řízení prosadit, za „popírání správnosti skutkových tvrzení protistrany či vyjádření k důkazům“. Za situace, kdy šlo o skutečnost účastníkům známou v době zahájení řízení, kterou mají za stěžejní při prosazování svého stanoviska o nevhodnosti žalobkyní navrženého dělení pozemků, odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou uvádí, že účastník nemůže „šetřit“ argumenty a důkazy na později a musí „odhalit celou svou procesní strategii“ již ve stanoveném okamžiku; tj. nelze si ponechat „eso v rukávu“ pro další jednání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Lapidárně řečeno, odvolací soud neshledal, že by soud I. stupně pochybil, když nepoučil žalované podle § 118 a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnili svá tvrzení a důkazy k nesprávnosti geometrického plánu, pokud v průběhu řízení tento plán nijak nezpochybnili a jeho nesprávnost netvrdili, pouze prosazovali svůj náhled na možné vypořádání spoluvlastnictví, aniž by soudy měly povinnost takové poučení poskytovat „preventivně“.28. Nadto se s daným argumentem soud I. stupně vypořádal i po věcné stránce, kdy již z geometrického plánu je zřejmé, že uvedená vrata nejsou jediným přístupem na nově vzniklé pozemky a nejsou ani stavbou, jejíž odstranění by bylo nepřiměřeně nákladné s ohledem na hodnotu rozdělované nemovitosti. Žalovanými namítaná rozhodnutí Nejvyššího soudu se na danou skutečnost nevztahují, rozhodnutí sp. zn. , spisová značka,  se obecně zabývá dobou, kdy nastane koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř., aniž by zpochybnilo výše uvedený závěr, o povinnosti vyjevit všechny argumenty a důkazy do koncetrace řízení. Co se týče žalovanými zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu , spisová značka,  a sp. zn , spisová značka, , ty na danou věc nedopadají, neboť soud I. stupně v řešené věci přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a odůvodnění rozsudku vyhovuje požadavkům § 157 o. s. ř.29. Za tohoto stavu věci soud I. stupně správně přikročil k reálnému rozdělení spoluvlastnictví za současného vyplacení náhrady tomu ze spoluvlastníků, jemuž bude přikázán podíl menší, než mu náleží.30. Pokud žalovaní namítají, že soud I. stupně k dělení přistoupil bez toho, aniž by provedl účastníky navrhované místní šetření, je třeba odkázat na § 122 o. s. ř., ze kterého plyne, že postup při dokazování určuje soud, aniž by zákon předepisoval pravidla pro pořadí prováděných důkazů. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v průběhu řízení soud sleduje i zásadu jeho efektivity. Vzhledem k tomu, že dispozice a stav nemovitosti byly mezi účastníky nesporné a zjistitelné z geometrického plánu a znaleckých posudků, včetně příloh, nemohlo rozhodnutí soudu I. stupně nepřistoupit k dokazování postupem podle § 130 odst. 2 o. s. ř. založit nesprávnost rozhodnutí.31. Pokud se týká vhodnosti vedení hranic pozemků, jde o odbornou otázku, kterou nelze zodpovět samotným místním šetřením. Je to právě znalecký posudek, ze kterého se soud i účastníci dozví, zda navrhované rozdělení nekoliduje se stavebně právními či jinými předpisy a dosáhne se jím samostatného stavebně technického, funkčního i architektonicko-estetického celku. Pro ocenění nemovitosti a určení přiměřené náhrady pak nemá místní šetření význam žádný.32. Namítají-li žalovaní, že si soud I. stupně nepřezkoumal vhodnost vedení hranice mezi rozdělovanými částmi pozemku a neustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie, přestože takový postup byl nezbytný ke zjištění skutkového stavu a vyplýval z obsahu spisu, je třeba konstatovat, že žalovaní konkrétní návrh rozdělení pozemku, kromě rozdělení domu na dvě historicky daná patra, se kterým žalobkyně nesouhlasila, nenavrhli. Soud I. stupně tak nepochybil, vycházel-li při posouzení odborné otázky vedení hranic nových pozemků z geometrického plánu č. , hodnota,  ze dne , datum, , vypracovaného , jméno FO, , který byl součástí znaleckého posudku č. , hodnota,  ze dne , datum, , vypracovaného znalcem , jméno FO, , ke kterému se k žádosti soudu vyjádřil dne , datum,  , Orgán veřejné moci, , odbor výstavby, jež k jeho realizaci ničeho nenamítl, a to za situace, kdy žalovaní jiné dělení nenavrhli, byť se k rozdělení nezastavěných částí pozemku také stavěli kladně.33. Lze uzavřít, že soud I. stupně zákonem aprobovaným způsobem (§ 1143, § 1144/2 OZ) rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví jeho rozdělením a vyrovnáním podílů v penězích, přičemž v řízení bylo prokázáno, že spoluvlastníci nemají shodnou představu o užívání věci. Žalovaní nemovitost užívají převážně k zahradničení a trávení volného času, když své bytové potřeby uspokojují jinak. Údržbové (nikoliv však rekonstrukční práce) na nemovitosti provádí žalovaný 2) (viz vyjádření při jednání dne , datum, ), přičemž k domu mají citový vztah, neboť v něm vyrůstali (podává se z projevů žalovaných učiněných během řízení), nemovitost stále považují za grunt, tj. zemědělský statek s ekonomickým významem, byť k němu již nepřiléhají žádné polnosti. Žalobkyně by nemovitost chtěla využít k výstavbě rodinného domu pro uspokojení bytových potřeb svých a své rodiny. Ideu hospodářského významu nemovitosti jako celku „gruntu“ s žalovanými nesdílí. Již tyto skutečnosti svědčí o různorodé představě účastníků o tom, jak má být s nemovitostí naloženo, přičemž žalobkyně ve spoluvlastnictví setrvat nechce. Návrh žalovaných na jakési hybridní rozdělení nemovitosti, kdy by dům byl součástí podílového spoluvlastnictví a zahrada by byla bez bližšího návrhu rozdělena, aniž by bylo zřejmé, jak by bylo naloženo s různými přístavky, které jsou součástí zahrady, soud I. stupně odpovídajícím způsobem vyhodnotil jako nevhodné, neboť by se tím nepředešlo dalším sporům ohledně domu, který je bez větší rekonstrukce neobyvatelný (viz znalecké posudky a fotografie, které jsou jejich součástí), existence přístavků a správy zbylého spoluvlastnictví, nehledě na nutnost založit společenství vlastníků jednotek za situace, kdy žalovaní své bytové potřeby uspokojují jinde.34. Soud I. stupně, byť účastníci v rámci celého řízení předkládají rozhodnutí soudů, které aprobují jejich představu rozdělení spoluvlastnictví, odpovídajícím způsobem přihlédl k velikosti podílů, účelnému využití věci, dosavadnímu způsobu jejího užívání, osobním a sociálním vazbám spoluvlastníků, jejich schopnosti zaplatit přiměřenou náhradu a k možnosti reálného rozdělení, a dostál požadavkům vypořádání upraveným v § 1147 OZ.35. K námitce nedostatečného posouzení solventnosti žalovaných je třeba uvést, že žalovaní konkrétním způsobem nezpochybnili výši jim přiznaného vypořádacího podílu a jejich solventnost soud I. stupně posoudil na základě provedeného dokazovaní a vypořádal se s ní v bodě 18 napadeného rozsudku, kdy u žalovaného 2) tato zůstala bez prokázání skutečného zůstatku a žalovaný 1) k ní ničeho neuvedl. To vše za situace, kdy žalovaní po celou dobu řízení nenavrhli takový způsob vypořádání, že by rozdíl v penězích žalobkyni vypláceli oba či jeden z nich. Naopak žalobkyně toto navrhla již v rámci žaloby a prokázala, že má odpovídající penzum peněžních prostředků k zaplacení vypořádacího podílu oběma žalovaným.36. K námitce zjevného zneužití práva a rozporu žaloby s dobrými mravy, kterou žalovaní v odvolání uplatnili s odkazem na své vyjádření k žalobě, odvolací soud nejprve konstatuje, že tuto námitku nijak nekonkretizovali, a zůstala tak vznesena v obecné rovině.37. Ustanovení § 2 odst. 3 OZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).38. Právo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má každý spoluvlastník a zásadně jej nelze odepřít, neboť nikdo není povinen setrvávat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 OZ). Rozpor s dobrými mravy představuje výjimku, která je v judikatuře aplikována velmi restriktivně. Za výkon práva v rozporu s dobrými mravy může soud považovat zejména případy, kdy je návrh podán šikanózně nebo účelově, bez legitimního zájmu, s cílem poškodit druhého spoluvlastníka či vyvinout nepřiměřený nátlak, při hrubém nepoměru následků, kdy by druhému spoluvlastníkovi vznikla mimořádně tíživá (např. existenční) újma, zatímco přínos navrhovatele je zanedbatelný, po spekulativním nabytí spoluvlastnického podílu, spojeném s dalšími okolnostmi svědčícími o nepoctivém úmyslu, v rozporu s předchozím chováním navrhovatele, kterým u druhého spoluvlastníka vyvolal legitimní očekávání, že vypořádání požadovat nebude. Samotná skutečnost, že druhý spoluvlastník v nemovitosti bydlí, investoval do ní, nemá jiné bydlení nebo je v nepříznivé sociální situaci, nezakládá rozpor s dobrými mravy. Tyto okolnosti se uplatní zejména při volbě způsobu vypořádání, nikoliv jako důvod pro trvalé odepření práva. Platí tedy, že odepření práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je možné jen zcela výjimečně, při zjevném zneužití práva a za existence mimořádných okolností konkrétního případu. Takové skutečnosti vedoucí k odepření práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví však žalovaní netvrdili a ani nebyly zjištěny v průběhu řízení.39. S ohledem na vše shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně je ve výrocích o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I., II., III., IV. stejně jako ve výrocích nákladových. věcně správný, proto byl potvrzen podle § 219 o. s. ř.40. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na skutečnost, že uvedené řízení je svou povahou iudicii duplicis, tj. může být zahájeno k návrhu kteréhokoli účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení u soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu České republiky, za podmínek § 237 o. s. ř. O přípustnosti dovolání rozhodne dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:18.Co.99.2026.514","publishedAt":"2026-09-24","decisionAt":"2026-04-29","caseNumber":{"senate":18,"registry":"Co","index":99,"year":2026,"pageNumber":514},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Marcela","lastName":"Kučerová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 10. 2025, č. j. 52 C 181/2022-482,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":52,"registry":"C","index":181,"year":2022,"pageNumber":482},"affectedDate":"2025-10-21","courtCode":"OSPH09","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"122","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"130","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"141","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"157","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1117","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1140","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1141","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1142","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1143","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1144","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1147","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1158","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1165","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODBORY","NAKLADY_RIZENI","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","SPOLUVLASTNICTVI","SPOLECENSTVI_VLASTNIKU_JEDNOTEK","NAHRADA_NAKLADU","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}