{"uuid":"2be2219e-425e-48df-ae78-bf5d6977be93","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 49 732,80 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 381 Kč ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba o zaplacení částky 45 351,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,66 Kč a ve výši 11,5 % ročně z částky 21 535,43 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení a z částky 28 197,37 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 381 Kč ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 45 351,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15,66 Kč a ve výši 11,5 % ročně z částky 21 535,43 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení a z částky 28 197,37 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila celkem 49 732,80 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odvozovala ze dvou smluv o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené dne 13. 2. 2024 s úvěrovým rámcem 23 000 Kč požadovala zaplacení částky 21 535,43 Kč, tvořené neuhrazenou jistinou 19 180,83 Kč, poplatky za pojištění 260,60 Kč, náklady na vymáhání 594 Kč a smluvními pokutami 1 500 Kč. Na základě smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené dne 4. 8. 2021 s úvěrovým rámcem 30 000 Kč požadovala zaplacení částky 28 197,37 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 25 581,32 Kč, poplatků 117 Kč, poplatků za pojištění 269,05 Kč, nákladů na vymáhání 730 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč. Tvrdila, že žalovaná poskytnuté úvěry řádně nesplácela, proto oba úvěry ke dni 30. 4. 2026 zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě celých dlužných částek. Vedle uvedených jistin požadovala rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6,78 Kč a 8,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částek 21 535,43 Kč a 28 197,37 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení. K námitce žalované, že před uzavřením smluv řádně neposoudila její úvěruschopnost, žalobkyně uvedla, že každou žádost o úvěr vyhodnotila samostatně za použití výpočtu maximálního limitu měsíční splátky, takzvaného MLS, údajů z úvěrových registrů a dalších dostupných databází. Výpočet MLS měl ověřit, zda žalované po odečtení nezbytných životních nákladů a splátek jejích dosavadních závazků zbývaly prostředky postačující k úhradě nové splátky. Při stanovení výdajů žalobkyně vycházela z částky životního minima a při zjišťování existujících úvěrových závazků a platební morálky žalované z údajů Nebankovního registru klientských informací NRKI. Ve vztahu ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle svého tvrzení zohlednila splátky dřívějších závazků žalované ve výši 2 433 Kč měsíčně a provedla rovněž kontrolu v registrech SOLUS, NRKI, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku a žádný závazek po splatnosti, exekuci ani insolvenční řízení nezjistila. U smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vycházela podle svého tvrzení z výpočtu MLS a ze zprávy NRKI, podle níž žalovaná měla pouze jeden dřívější, již ukončený závazek. Žalobkyně poukázala také na následný průběh splácení. Závazek ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná plnila od září 2021 do února 2026 a závazek ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" od března 2024 do února 2026. Z těchto skutečností žalobkyně dovozovala, že při uzavření obou smluv měla k dispozici dostatečné a přiměřeně ověřené informace o příjmech, výdajích, existujících závazcích a platební morálce žalované a že výsledek posouzení nezakládal důvodné pochybnosti o její schopnosti oba úvěry splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že obě úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, takže žalobkyni nemohou náležet nároky na smluvní plnění, nýbrž nanejvýše právo na vypořádání bezdůvodného obohacení. Neplatnost smluv dovozovala jednak z toho, že jejich parametry jsou podle jejího názoru v hrubém rozporu s dobrými mravy, jednak z porušení povinnosti žalobkyně posoudit před uzavřením smluv s odbornou péčí její úvěruschopnost. Tvrdila, že v době sjednání úvěrů nedokázala správně vyhodnotit své finanční možnosti ani obsah a důsledky složitě konstruovaných smluvních podmínek a že nebyla upozorněna na rizika spojená s plněním převzatých závazků. Podle žalované měla již četnost navyšování úvěrů žalobkyni jako profesionálnímu poskytovateli signalizovat, že se žalovaná dostává do dluhové pasti. Z těchto okolností dovozovala, že žalobkyně při prověřování její úvěruschopnosti nepostupovala s požadovanou odbornou péčí. Současně namítla překážku zahájeného řízení podle § 83 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s odůvodněním, že ještě před zahájením tohoto soudního řízení podala v téže věci návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Uvedla rovněž, že se před zahájením soudního řízení pokoušela se žalobkyní věc vyřešit smírně, k dohodě mezi stranami však nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Námitka žalované, že projednání věci brání dříve zahájené řízení před finančním arbitrem, není důvodná. Podle § 9 písm. b) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, je návrh podaný finančnímu arbitrovi nepřípustný, jestliže ve věci samé již rozhodl soud nebo v téže věci probíhá řízení před soudem. Zjistí-li finanční arbitr tuto skutečnost dodatečně, řízení podle § 14 odst. 1 písm. a) téhož zákona usnesením zastaví. Zákon tedy výslovně řeší souběh obou řízení ve prospěch řízení soudního. Dřívější zahájení řízení před finančním arbitrem proto nezakládá překážku litispendence pro následné řízení před soudem. Naopak zahájení soudního řízení způsobuje nepřípustnost návrhu projednávaného finančním arbitrem a je důvodem k zastavení řízení před ním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud ve věci nařídil jednání na 16. 9. 2026. Žalobkyně se z účasti na jednání písemně omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez její přítomnosti, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze žalobkyní předložené smluvní dokumentace (smlouva o úvěru a úvěrové podmínky) soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 4. 8. 2021 uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované nejprve úvěrový rámec 10 000 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 4 % z dlužné částky. Z listin předložených při jednání žalovanou vyplývá, že úvěrový rámec byl následně dodatkem ke smlouvě ze dne 15. 4. 2023 navýšen na 30 000 Kč, dodatkem ze dne 15. 4. 2023 na 50 000 Kč a dodatkem ze dne 19. 4. 2024 byl změněn na 35 000 Kč. Dne 30. 4. 2026 zaslala žalobkyně žalované výzvu ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků z uvedené smlouvy a dne 5. 5. 2026 předžalobní výzvu k plnění závazku z uvedené úvěrové smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ke dni rozhodnutí soudu žalovaná z tohoto úvěru načerpala celkem částku 71 021,25 Kč a zaplatila celkem 75 402,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze žalobkyní předložené smluvní dokumentace (smlouva o úvěru a úvěrové podmínky) soud dále zjistil, že mezi účastníky byla dne 13. 2. 2024 uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované nejprve úvěrový rámec 10 000 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 3,182 % z úvěrového rámce, tj. 318 Kč. Z listin předložených při jednání žalovanou vyplývá, že úvěrový rámec byl následně dodatkem ke smlouvě ze dne 24. 2. 2024 navýšen na 23 000 Kč a dodatkem ze dne 19. 4. 2024 na 30 000 Kč. Dne 30. 4. 2026 zaslala žalobkyně žalované výzvu ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků z uvedené smlouvy a dne 5. 5. 2026 předžalobní výzvu k plnění závazku z uvedené úvěrové smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ke dni podání žaloby žalovaná z tohoto úvěru načerpala celkem částku 35 326 Kč a zaplatila celkem 28 652 Kč. Při jednání soudu předložila žalovaná doklad o úhradě provedené na tuto smlouvu v průběhu řízení, kdy podle potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". zaplatila dne 15. 9. 2026 částku 2 293 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pokud se jedná o proces posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele před uzavřením shora uvedených smluv, žalobkyně k oběma smlouvám předložila kartu klienta, úvěrovou zprávu a výpočet maximálního limitu měsíční splátky (MLS).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" je z karty klienta zřejmé, že žalovaná neuvedla žádný zdroj svého příjmu a výši svého příjmu uvedla ve výši 0 Kč. V těchto údajích je však obsah karty klienta v přímém rozporu s obsahem samotné smlouvy o úvěru, kde je jako zdroj příjmu žalované uveden příjem ze zaměstnaneckého poměru a výše tohoto příjmu 25 000 Kč. Výpočet MLS pak bez jakéhokoliv odůvodnění uvedených rozporů v podkladech vychází v tomto směru z údajů uvedených ve smlouvě, když kalkuluje s příjmem žalované ve výši 25 000 Kč měsíčně. Opět v rozporu s kartou klienta, která uvádí, že měsíční výdaje domácnosti žalované jsou ve výši 10 000 Kč, kalkuluje výpočet MLS s životním minimem nákladů dospělých členů domácnosti žalované pouze ve výši 3 860 Kč. K tomu je nutno uvést, že žalobkyně nedoložila a ani netvrdila, že by pravdivost těchto rozporuplných údajů ověřila nahlédnutím do příslušných dokumentů či smluv dokládajících výši příjmů a výdajů žalované, či alespoň do výpisů z účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy. Dále žalovaná dle karty klienta neprocházela centrální evidencí exekucí, byla ověřena platnost jejího občanského průkazu a neměla záznam o dluhu v registru NRKI. Podle obsahu úvěrové zprávy měla žalovaná v době uzavírání smlouvy jeden již splacený úvěr. Veškeré uvedené podklady k posuzování úvěruschopnosti žalované se vztahují pouze k období před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by před uzavřením dodatků o navýšení úvěrového rámce na 30 000 Kč a 50 000 Kč úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem ověřovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" je z karty klienta zřejmé, že žalovaná uvedla jako zdroj svého příjmu mateřskou dovolenou a výši svého příjmu uvedla ve výši 13 730 Kč, výši příjmu ostatních členů domácnosti 56 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 19 409 Kč. Oproti tomu však ve výpočtu MLS kalkuluje žalobkyně bez jakéhokoliv vysvětlení s příjmem žalované ve výši 17 500 Kč. Výpočet MLS neuvádí výši výdajů žalované, opět bez jakéhokoliv odůvodnění stanoví pouze životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši 5 995 Kč. Výpočet navíc žádným způsobem nezohledňuje, že žalovaná zjevně před uzavřením smlouvy porodila dítě a péče o něj je spojena s nemalými výdaji a kalkuluje pouze s náklady dospělých členů domácnosti. K tomu je opět nutno uvést, že žalobkyně nedoložila a ani netvrdila, že by pravdivost těchto rozporuplných údajů ověřila nahlédnutím do příslušných dokumentů či smluv dokládajících výši příjmů a výdajů žalované, či alespoň do výpisů z účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy. Žalovaná dle karty klienta neprocházela centrální evidencí exekucí, byla ověřena platnost jejího občanského průkazu a neměla záznam o dluhu v registru NRKI. Z obsahu úvěrové zprávy je však zřejmé, že v době po uzavření první shora uvedené smlouvy se žalobkyní uzavřela žalovaná další dva kontokorentní úvěry a dvě kreditní karty. Veškeré uvedené podklady k posuzování úvěruschopnosti žalované se vztahují pouze k období před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by před uzavřením dodatků o navýšení úvěrového rámce na 23 000 Kč a 30 000 Kč úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem ověřovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že úvěruschopnost představuje schopnost spotřebitele splácet úvěr. Jde o ekonomickou kategorii založenou primárně na objektivních kritériích. Poskytovatel úvěru je povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr smí být poskytnut pouze tehdy, pokud nevyplývají z výsledku posouzení důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet. Poskytovatel musí vycházet nejen z údajů sdělených spotřebitelem, ale i z informací získaných z dalších dostupných zdrojů, zejména veřejných evidencí a úvěrových registrů. Součástí odborné péče je dále povinnost tvrzení spotřebitele ověřovat. Nestačí pouhé neověřené prohlášení o příjmech, výdajích či majetku. Informace musí být objektivizovány doklady třetích osob, typicky pracovní smlouvou, výpisy z účtu či potvrzeními o příjmu. Rozsah zjišťovaných údajů musí odpovídat principu přiměřenosti. Jádrem posouzení je analýza schopnosti spotřebitele splácet pravidelné splátky úvěru. To vyžaduje zjištění a vyhodnocení příjmů spotřebitele, včetně jejich stability a očekávaného vývoje, dále zjištění a vyhodnocení výdajů, a to jak běžných životních nákladů, tak existujících závazků a nových splátek včetně posouzení dosavadních dluhů a způsobu jejich plnění. Posouzení musí zahrnovat obě strany rozpočtu spotřebitele, tedy příjmy i výdaje. Není přípustné vycházet pouze z jedné složky, ani předpokládat výdaje bez jejich zjištění. Poskytovatel musí při posouzení úvěruschopnosti postupovat obezřetně a aktivně. Musí využívat dostupné informace, porovnávat zjištěné údaje s obecně známými ekonomickými ukazateli a vyvarovat se mechanického přebírání tvrzení spotřebitele. Cílem posouzení je zabránit poskytnutí úvěru, který by vedl k předlužení spotřebitele nebo k jeho nepřiměřené finanční zátěži.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované nepostupovala v souladu s požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ani před uzavřením jedné z posuzovaných smluv. Žalobkyně sice v obou případech shromáždila určité údaje o osobních a finančních poměrech žalované a provedla její kontrolu v dostupných registrech, tyto podklady však neposkytovaly spolehlivý základ pro závěr, že žalovaná bude schopna úvěry řádně splácet. Některé z údajů, s nimiž žalobkyně pracovala, si vzájemně odporovaly a žalobkyně jejich rozpory neobjasnila. Současně nebylo prokázáno, že by žalobkyně údaje žalované o příjmech a výdajích ověřila prostřednictvím objektivních podkladů. Povinnost poskytovatele přitom není splněna samotným získáním údajů od spotřebitele a provedením automatizovaného výpočtu. Rozhodující je, zda poskytovatel na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací skutečně vyhodnotí schopnost spotřebitele hradit novou splátku vedle jeho dosavadních životních nákladů a závazků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Ve vztahu ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 8. 2021 se podklady žalobkyně rozcházely již v základní otázce, zda žalovaná měla a v jaké výši měla pravidelný příjem. V kartě klienta nebyl uveden žádný zdroj příjmu a výše příjmu žalované byla zaznamenána částkou 0 Kč. Naproti tomu ve smlouvě o úvěru byl jako zdroj příjmu uveden zaměstnanecký poměr a jeho výše 25 000 Kč měsíčně. Výpočet maximálního limitu měsíční splátky následně pracoval s příjmem 25 000 Kč, aniž žalobkyně vysvětlila, proč tento údaj navzdory odlišnému obsahu karty klienta považovala za správný. Žalobkyně současně netvrdila ani nedoložila, že by existenci pracovního poměru a skutečnou výši příjmu ověřila například potvrzením zaměstnavatele, pracovní smlouvou, výplatními doklady nebo výpisy z účtu žalované. Příjmovou stránku jejího rozpočtu proto nebylo možné považovat za spolehlivě zjištěnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Obdobný nedostatek vykazovalo i zjištění výdajů žalované. Zatímco v kartě klienta byly měsíční výdaje její domácnosti uvedeny částkou 10 000 Kč, výpočet ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s touto částkou nepracoval a na straně životních nákladů zohlednil pouze částku 3 860 Kč. Žalobkyně neobjasnila, proč při výpočtu pominula údaj o skutečných výdajích domácnosti a nahradila jej podstatně nižší částkou odpovídající životnímu minimu. Neuvedla ani, že by si opatřila podklady umožňující zjistit náklady žalované na bydlení, energie, stravu, dopravu a další pravidelné potřeby. Částka životního minima může sloužit jako orientační nebo kontrolní ukazatel, nemůže však bez dalšího nahradit zjištění skutečných výdajů konkrétního spotřebitele, zejména pokud poskytovatel současně disponuje jeho údajem o výdajích v podstatně vyšší částce. Výpočet založený na neověřeném příjmu a současně na výdajích snížených oproti údaji samotné žalované proto nemohl podat věrný obraz o částce, která žalované po uhrazení jejích běžných potřeb skutečně zbývala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Na uvedeném závěru nic nemění, že žalovaná podle karty klienta neměla záznam o dluhu v registru NRKI, nebyla vedena v centrální evidenci exekucí a měla jeden dřívější úvěr již splacený. Tyto skutečnosti mohly vypovídat o dosavadním plnění evidovaných závazků, samy však neprokazovaly, že žalovaná měla dostatečný a stabilní příjem a že po úhradě skutečných životních nákladů disponovala prostředky potřebnými ke splácení nového úvěru. Negativní výsledek kontroly v registrech nemůže nahradit porovnání řádně zjištěných příjmů a výdajů spotřebitele. Protože žalobkyně neodstranila rozpory ve svých vlastních podkladech a neověřila základní údaje rozhodné pro výpočet disponibilních prostředků žalované, nemohla před uzavřením smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolehlivě dospět k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Nadto se veškeré žalobkyní předložené podklady vztahovaly pouze k poměrům žalované před uzavřením původní smlouvy. Úvěrový rámec byl následně navyšován z původních 10 000 Kč na 30 000 Kč a na 50 000 Kč. Taková navýšení, zejména zvýšení původního úvěrového rámce na jeho několikanásobek, představovala významnou změnu celkové výše spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vyžadovala nové posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by před uzavřením těchto dodatků znovu zjišťovala její aktuální příjmy, výdaje, závazky nebo způsob plnění dosavadních dluhů. Již z tohoto samostatného důvodu žalobkyně při navyšování úvěrového rámce nesplnila povinnost stanovenou § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pozdější změna rámce na 35 000 Kč tento nedostatek předchozího postupu nemohla zpětně napravit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Ani před uzavřením smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 13. 2. 2024 žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně neposoudila. Podle karty klienta byla žalovaná na mateřské dovolené, její vlastní příjem činil 13 730 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti dosahovaly 56 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti byly uvedeny částkou 19 409 Kč. Výpočet MLS však bez vysvětlení vycházel z vlastního příjmu žalované ve výši 17 500 Kč a namísto deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti zohlednil pouze životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši 5 995 Kč. Žalobkyně tak opět pracovala s jinými hodnotami, než jaké byly zaznamenány v kartě klienta, aniž objasnila jejich původ nebo správnost. Současně neprokázala, že by příjem žalované, příjmy ostatních členů domácnosti nebo výdaje domácnosti ověřila prostřednictvím dokladů o příjmu, výpisů z účtu či jiných objektivních podkladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Výpočet MLS navíc nijak nezohledňoval náklady spojené s péčí o dítě, přestože žalobkyně podle karty klienta věděla, že žalovaná čerpá příjem související s mateřstvím. Při posuzování její schopnosti úvěr splácet proto nebylo možné omezit výdajovou stránku pouze na životní minimum dospělých členů domácnosti a pominout náklady dalšího člena domácnosti, když péče o něho představovala pravidelnou finanční zátěž. Žalobkyně navíc nemohla bez dalšího vycházet z příjmů ostatních členů domácnosti jako ze zdroje použitelného ke splácení závazku žalované, pokud nezjistila, kdo tyto příjmy pobírá, zda jsou stabilní a v jakém rozsahu se jejich příjem skutečně podílí na úhradě nákladů společné domácnosti. Z podkladů žalobkyně proto nevyplývalo, jakou částkou žalovaná po uhrazení svých skutečných životních nákladů a nákladů spojených s péčí o dítě reálně disponovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ani v tomto případě nebylo dostačující, že žalovaná neměla záznam o dluhu v registru NRKI, nebyla vedena v centrální evidenci exekucí a byla ověřena platnost jejího občanského průkazu. Z úvěrové zprávy naopak vyplývalo, že žalovaná po uzavření první posuzované smlouvy přijala další čtyři úvěrové závazky, konkrétně dva kontokorentní úvěry a dvě kreditní karty. Tato okolnost byla významná pro posouzení celkového zadlužení žalované a její schopnosti přijmout další závazek. Žalobkyně měla jejich aktuální výši, měsíční splátkové zatížení a způsob dosavadního plnění promítnout do celkového hodnocení. Samotná absence prodlení, exekuce nebo insolvenčního řízení neznamená, že spotřebitel disponuje dostatečným přebytkem příjmů pro další splátku. Účelem posouzení úvěruschopnosti není pouze zjistit, zda spotřebitel již porušuje své povinnosti, ale především předcházet tomu, aby poskytnutím dalšího úvěru vznikla nepřiměřená finanční zátěž nebo předlužení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Také u smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" se předložené podklady týkaly pouze poměrů žalované před uzavřením původní smlouvy s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Již dodatkem ze dne 24. 2. 2024, tedy krátce po uzavření smlouvy, byl úvěrový rámec zvýšen na 23 000 Kč a dalším dodatkem ze dne 19. 4. 2024 na 30 000 Kč. Obě změny znamenaly podstatné zvýšení částky, kterou mohla žalovaná čerpat a jež byla povinna splácet. Žalobkyně však ani v tomto případě netvrdila a nedoložila, že by před uzavřením dodatků znovu posoudila aktuální finanční a ekonomickou situaci žalované. Nezjišťovala tedy, zda se v mezidobí změnily její příjmy, výdaje, rodinné poměry nebo rozsah jejích dalších závazků. Poskytnutí vyššího úvěrového rámce bez nového posouzení úvěruschopnosti bylo proto rovněž v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Argument žalobkyně, že žalovaná oba úvěry po delší dobu splácela, nemůže nedostatky posouzení úvěruschopnosti odstranit. Splnění zákonné povinnosti je nutno hodnotit podle informací, které poskytovatel zjistil a vyhodnotil před uzavřením smlouvy nebo před významným navýšením úvěru. Pozdější průběh splácení nemůže zpětně nahradit chybějící ověření příjmů a výdajů ani vysvětlit rozpory v podkladech, z nichž poskytovatel vycházel. Samotná skutečnost, že spotřebitel po určitou dobu splátky hradil, navíc nevypovídá o zdroji těchto plateb ani o tom, zda je hradil z pravidelného přebytku příjmů, omezením úhrady jiných nezbytných potřeb nebo prostřednictvím dalších úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením obou úvěrových smluv nezjistila a neověřila příjmy a výdaje žalované v rozsahu umožňujícím spolehlivě posoudit její schopnost úvěry splácet. Následkem tohoto porušení zákonné povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost obou smluv, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyni proto nevzniklo právo na zaplacení smluvních úroků, poplatků, smluvních pokut ani dalších plnění založených neplatnými smlouvami. Žalovaná je povinna vrátit pouze dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jejím možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pokud se jedná o smlouvu č. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná přeplatila žalobkyni částku 4 381,15 Kč. Ke dni vyhlášení rozsudku tedy nedluží žalobkyni z této smlouvy ničeho. Ze smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dluží žalovaná žalobkyni částku 4 381 Kč. Tuto částku soud uložil žalované zaplatit výrokem I. tohoto rozsudku, a to ve splátkách po 2 000 Kč. Tuto výši splátky žalovaná sama označila za přiměřenou svým možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěšnějším účastníkem byla žalovaná, a to i po zohlednění skutečnosti, že co do částky 2 293 Kč byl návrh zamítnut z důvodu úhrady žalované po zahájení řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila celkem 49 732,80 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odvozovala ze dvou smluv o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy č. , hodnota,  uzavřené dne 13. 2. 2024 s úvěrovým rámcem 23 000 Kč požadovala zaplacení částky 21 535,43 Kč, tvořené neuhrazenou jistinou 19 180,83 Kč, poplatky za pojištění 260,60 Kč, náklady na vymáhání 594 Kč a smluvními pokutami 1 500 Kč. Na základě smlouvy č. , hodnota,  uzavřené dne 4. 8. 2021 s úvěrovým rámcem 30 000 Kč požadovala zaplacení částky 28 197,37 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 25 581,32 Kč, poplatků 117 Kč, poplatků za pojištění 269,05 Kč, nákladů na vymáhání 730 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč. Tvrdila, že žalovaná poskytnuté úvěry řádně nesplácela, proto oba úvěry ke dni 30. 4. 2026 zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě celých dlužných částek. Vedle uvedených jistin požadovala rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6,78 Kč a 8,88 Kč a zákonný úrok z prodlení z částek 21 535,43 Kč a 28 197,37 Kč od 16. 5. 2026 do zaplacení. K námitce žalované, že před uzavřením smluv řádně neposoudila její úvěruschopnost, žalobkyně uvedla, že každou žádost o úvěr vyhodnotila samostatně za použití výpočtu maximálního limitu měsíční splátky, takzvaného MLS, údajů z úvěrových registrů a dalších dostupných databází. Výpočet MLS měl ověřit, zda žalované po odečtení nezbytných životních nákladů a splátek jejích dosavadních závazků zbývaly prostředky postačující k úhradě nové splátky. Při stanovení výdajů žalobkyně vycházela z částky životního minima a při zjišťování existujících úvěrových závazků a platební morálky žalované z údajů Nebankovního registru klientských informací NRKI. Ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota,  podle svého tvrzení zohlednila splátky dřívějších závazků žalované ve výši 2 433 Kč měsíčně a provedla rovněž kontrolu v registrech SOLUS, NRKI, Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku a žádný závazek po splatnosti, exekuci ani insolvenční řízení nezjistila. U smlouvy č. , hodnota,  vycházela podle svého tvrzení z výpočtu MLS a ze zprávy NRKI, podle níž žalovaná měla pouze jeden dřívější, již ukončený závazek. Žalobkyně poukázala také na následný průběh splácení. Závazek ze smlouvy č. , hodnota,  žalovaná plnila od září 2021 do února 2026 a závazek ze smlouvy č. , hodnota,  od března 2024 do února 2026. Z těchto skutečností žalobkyně dovozovala, že při uzavření obou smluv měla k dispozici dostatečné a přiměřeně ověřené informace o příjmech, výdajích, existujících závazcích a platební morálce žalované a že výsledek posouzení nezakládal důvodné pochybnosti o její schopnosti oba úvěry splácet.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že obě úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné, takže žalobkyni nemohou náležet nároky na smluvní plnění, nýbrž nanejvýše právo na vypořádání bezdůvodného obohacení. Neplatnost smluv dovozovala jednak z toho, že jejich parametry jsou podle jejího názoru v hrubém rozporu s dobrými mravy, jednak z porušení povinnosti žalobkyně posoudit před uzavřením smluv s odbornou péčí její úvěruschopnost. Tvrdila, že v době sjednání úvěrů nedokázala správně vyhodnotit své finanční možnosti ani obsah a důsledky složitě konstruovaných smluvních podmínek a že nebyla upozorněna na rizika spojená s plněním převzatých závazků. Podle žalované měla již četnost navyšování úvěrů žalobkyni jako profesionálnímu poskytovateli signalizovat, že se žalovaná dostává do dluhové pasti. Z těchto okolností dovozovala, že žalobkyně při prověřování její úvěruschopnosti nepostupovala s požadovanou odbornou péčí. Současně namítla překážku zahájeného řízení podle § 83 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) s odůvodněním, že ještě před zahájením tohoto soudního řízení podala v téže věci návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. Uvedla rovněž, že se před zahájením soudního řízení pokoušela se žalobkyní věc vyřešit smírně, k dohodě mezi stranami však nedošlo.3. Námitka žalované, že projednání věci brání dříve zahájené řízení před finančním arbitrem, není důvodná. Podle § 9 písm. b) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, je návrh podaný finančnímu arbitrovi nepřípustný, jestliže ve věci samé již rozhodl soud nebo v téže věci probíhá řízení před soudem. Zjistí-li finanční arbitr tuto skutečnost dodatečně, řízení podle § 14 odst. 1 písm. a) téhož zákona usnesením zastaví. Zákon tedy výslovně řeší souběh obou řízení ve prospěch řízení soudního. Dřívější zahájení řízení před finančním arbitrem proto nezakládá překážku litispendence pro následné řízení před soudem. Naopak zahájení soudního řízení způsobuje nepřípustnost návrhu projednávaného finančním arbitrem a je důvodem k zastavení řízení před ním.4. Soud ve věci nařídil jednání na 16. 9. 2026. Žalobkyně se z účasti na jednání písemně omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez její přítomnosti, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Ze žalobkyní předložené smluvní dokumentace (smlouva o úvěru a úvěrové podmínky) soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 4. 8. 2021 uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované nejprve úvěrový rámec 10 000 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 4 % z dlužné částky. Z listin předložených při jednání žalovanou vyplývá, že úvěrový rámec byl následně dodatkem ke smlouvě ze dne 15. 4. 2023 navýšen na 30 000 Kč, dodatkem ze dne 15. 4. 2023 na 50 000 Kč a dodatkem ze dne 19. 4. 2024 byl změněn na 35 000 Kč. Dne 30. 4. 2026 zaslala žalobkyně žalované výzvu ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků z uvedené smlouvy a dne 5. 5. 2026 předžalobní výzvu k plnění závazku z uvedené úvěrové smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ke dni rozhodnutí soudu žalovaná z tohoto úvěru načerpala celkem částku 71 021,25 Kč a zaplatila celkem 75 402,40 Kč.6. Ze žalobkyní předložené smluvní dokumentace (smlouva o úvěru a úvěrové podmínky) soud dále zjistil, že mezi účastníky byla dne 13. 2. 2024 uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované nejprve úvěrový rámec 10 000 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 3,182 % z úvěrového rámce, tj. 318 Kč. Z listin předložených při jednání žalovanou vyplývá, že úvěrový rámec byl následně dodatkem ke smlouvě ze dne 24. 2. 2024 navýšen na 23 000 Kč a dodatkem ze dne 19. 4. 2024 na 30 000 Kč. Dne 30. 4. 2026 zaslala žalobkyně žalované výzvu ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků z uvedené smlouvy a dne 5. 5. 2026 předžalobní výzvu k plnění závazku z uvedené úvěrové smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ke dni podání žaloby žalovaná z tohoto úvěru načerpala celkem částku 35 326 Kč a zaplatila celkem 28 652 Kč. Při jednání soudu předložila žalovaná doklad o úhradě provedené na tuto smlouvu v průběhu řízení, kdy podle potvrzení , právnická osoba, . zaplatila dne 15. 9. 2026 částku 2 293 Kč.7. Pokud se jedná o proces posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele před uzavřením shora uvedených smluv, žalobkyně k oběma smlouvám předložila kartu klienta, úvěrovou zprávu a výpočet maximálního limitu měsíční splátky (MLS).8. Ke smlouvě č. , hodnota,  je z karty klienta zřejmé, že žalovaná neuvedla žádný zdroj svého příjmu a výši svého příjmu uvedla ve výši 0 Kč. V těchto údajích je však obsah karty klienta v přímém rozporu s obsahem samotné smlouvy o úvěru, kde je jako zdroj příjmu žalované uveden příjem ze zaměstnaneckého poměru a výše tohoto příjmu 25 000 Kč. Výpočet MLS pak bez jakéhokoliv odůvodnění uvedených rozporů v podkladech vychází v tomto směru z údajů uvedených ve smlouvě, když kalkuluje s příjmem žalované ve výši 25 000 Kč měsíčně. Opět v rozporu s kartou klienta, která uvádí, že měsíční výdaje domácnosti žalované jsou ve výši 10 000 Kč, kalkuluje výpočet MLS s životním minimem nákladů dospělých členů domácnosti žalované pouze ve výši 3 860 Kč. K tomu je nutno uvést, že žalobkyně nedoložila a ani netvrdila, že by pravdivost těchto rozporuplných údajů ověřila nahlédnutím do příslušných dokumentů či smluv dokládajících výši příjmů a výdajů žalované, či alespoň do výpisů z účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy. Dále žalovaná dle karty klienta neprocházela centrální evidencí exekucí, byla ověřena platnost jejího občanského průkazu a neměla záznam o dluhu v registru NRKI. Podle obsahu úvěrové zprávy měla žalovaná v době uzavírání smlouvy jeden již splacený úvěr. Veškeré uvedené podklady k posuzování úvěruschopnosti žalované se vztahují pouze k období před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by před uzavřením dodatků o navýšení úvěrového rámce na 30 000 Kč a 50 000 Kč úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem ověřovala.9. Ke smlouvě č. , hodnota,  je z karty klienta zřejmé, že žalovaná uvedla jako zdroj svého příjmu mateřskou dovolenou a výši svého příjmu uvedla ve výši 13 730 Kč, výši příjmu ostatních členů domácnosti 56 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 19 409 Kč. Oproti tomu však ve výpočtu MLS kalkuluje žalobkyně bez jakéhokoliv vysvětlení s příjmem žalované ve výši 17 500 Kč. Výpočet MLS neuvádí výši výdajů žalované, opět bez jakéhokoliv odůvodnění stanoví pouze životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši 5 995 Kč. Výpočet navíc žádným způsobem nezohledňuje, že žalovaná zjevně před uzavřením smlouvy porodila dítě a péče o něj je spojena s nemalými výdaji a kalkuluje pouze s náklady dospělých členů domácnosti. K tomu je opět nutno uvést, že žalobkyně nedoložila a ani netvrdila, že by pravdivost těchto rozporuplných údajů ověřila nahlédnutím do příslušných dokumentů či smluv dokládajících výši příjmů a výdajů žalované, či alespoň do výpisů z účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy. Žalovaná dle karty klienta neprocházela centrální evidencí exekucí, byla ověřena platnost jejího občanského průkazu a neměla záznam o dluhu v registru NRKI. Z obsahu úvěrové zprávy je však zřejmé, že v době po uzavření první shora uvedené smlouvy se žalobkyní uzavřela žalovaná další dva kontokorentní úvěry a dvě kreditní karty. Veškeré uvedené podklady k posuzování úvěruschopnosti žalované se vztahují pouze k období před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by před uzavřením dodatků o navýšení úvěrového rámce na 23 000 Kč a 30 000 Kč úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem ověřovala.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Z uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že úvěruschopnost představuje schopnost spotřebitele splácet úvěr. Jde o ekonomickou kategorii založenou primárně na objektivních kritériích. Poskytovatel úvěru je povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Úvěr smí být poskytnut pouze tehdy, pokud nevyplývají z výsledku posouzení důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet. Poskytovatel musí vycházet nejen z údajů sdělených spotřebitelem, ale i z informací získaných z dalších dostupných zdrojů, zejména veřejných evidencí a úvěrových registrů. Součástí odborné péče je dále povinnost tvrzení spotřebitele ověřovat. Nestačí pouhé neověřené prohlášení o příjmech, výdajích či majetku. Informace musí být objektivizovány doklady třetích osob, typicky pracovní smlouvou, výpisy z účtu či potvrzeními o příjmu. Rozsah zjišťovaných údajů musí odpovídat principu přiměřenosti. Jádrem posouzení je analýza schopnosti spotřebitele splácet pravidelné splátky úvěru. To vyžaduje zjištění a vyhodnocení příjmů spotřebitele, včetně jejich stability a očekávaného vývoje, dále zjištění a vyhodnocení výdajů, a to jak běžných životních nákladů, tak existujících závazků a nových splátek včetně posouzení dosavadních dluhů a způsobu jejich plnění. Posouzení musí zahrnovat obě strany rozpočtu spotřebitele, tedy příjmy i výdaje. Není přípustné vycházet pouze z jedné složky, ani předpokládat výdaje bez jejich zjištění. Poskytovatel musí při posouzení úvěruschopnosti postupovat obezřetně a aktivně. Musí využívat dostupné informace, porovnávat zjištěné údaje s obecně známými ekonomickými ukazateli a vyvarovat se mechanického přebírání tvrzení spotřebitele. Cílem posouzení je zabránit poskytnutí úvěru, který by vedl k předlužení spotřebitele nebo k jeho nepřiměřené finanční zátěži.16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované nepostupovala v souladu s požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ani před uzavřením jedné z posuzovaných smluv. Žalobkyně sice v obou případech shromáždila určité údaje o osobních a finančních poměrech žalované a provedla její kontrolu v dostupných registrech, tyto podklady však neposkytovaly spolehlivý základ pro závěr, že žalovaná bude schopna úvěry řádně splácet. Některé z údajů, s nimiž žalobkyně pracovala, si vzájemně odporovaly a žalobkyně jejich rozpory neobjasnila. Současně nebylo prokázáno, že by žalobkyně údaje žalované o příjmech a výdajích ověřila prostřednictvím objektivních podkladů. Povinnost poskytovatele přitom není splněna samotným získáním údajů od spotřebitele a provedením automatizovaného výpočtu. Rozhodující je, zda poskytovatel na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací skutečně vyhodnotí schopnost spotřebitele hradit novou splátku vedle jeho dosavadních životních nákladů a závazků.17. Ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota,  ze dne 4. 8. 2021 se podklady žalobkyně rozcházely již v základní otázce, zda žalovaná měla a v jaké výši měla pravidelný příjem. V kartě klienta nebyl uveden žádný zdroj příjmu a výše příjmu žalované byla zaznamenána částkou 0 Kč. Naproti tomu ve smlouvě o úvěru byl jako zdroj příjmu uveden zaměstnanecký poměr a jeho výše 25 000 Kč měsíčně. Výpočet maximálního limitu měsíční splátky následně pracoval s příjmem 25 000 Kč, aniž žalobkyně vysvětlila, proč tento údaj navzdory odlišnému obsahu karty klienta považovala za správný. Žalobkyně současně netvrdila ani nedoložila, že by existenci pracovního poměru a skutečnou výši příjmu ověřila například potvrzením zaměstnavatele, pracovní smlouvou, výplatními doklady nebo výpisy z účtu žalované. Příjmovou stránku jejího rozpočtu proto nebylo možné považovat za spolehlivě zjištěnou.18. Obdobný nedostatek vykazovalo i zjištění výdajů žalované. Zatímco v kartě klienta byly měsíční výdaje její domácnosti uvedeny částkou 10 000 Kč, výpočet , jméno FO,  s touto částkou nepracoval a na straně životních nákladů zohlednil pouze částku 3 860 Kč. Žalobkyně neobjasnila, proč při výpočtu pominula údaj o skutečných výdajích domácnosti a nahradila jej podstatně nižší částkou odpovídající životnímu minimu. Neuvedla ani, že by si opatřila podklady umožňující zjistit náklady žalované na bydlení, energie, stravu, dopravu a další pravidelné potřeby. Částka životního minima může sloužit jako orientační nebo kontrolní ukazatel, nemůže však bez dalšího nahradit zjištění skutečných výdajů konkrétního spotřebitele, zejména pokud poskytovatel současně disponuje jeho údajem o výdajích v podstatně vyšší částce. Výpočet založený na neověřeném příjmu a současně na výdajích snížených oproti údaji samotné žalované proto nemohl podat věrný obraz o částce, která žalované po uhrazení jejích běžných potřeb skutečně zbývala.19. Na uvedeném závěru nic nemění, že žalovaná podle karty klienta neměla záznam o dluhu v registru NRKI, nebyla vedena v centrální evidenci exekucí a měla jeden dřívější úvěr již splacený. Tyto skutečnosti mohly vypovídat o dosavadním plnění evidovaných závazků, samy však neprokazovaly, že žalovaná měla dostatečný a stabilní příjem a že po úhradě skutečných životních nákladů disponovala prostředky potřebnými ke splácení nového úvěru. Negativní výsledek kontroly v registrech nemůže nahradit porovnání řádně zjištěných příjmů a výdajů spotřebitele. Protože žalobkyně neodstranila rozpory ve svých vlastních podkladech a neověřila základní údaje rozhodné pro výpočet disponibilních prostředků žalované, nemohla před uzavřením smlouvy č. , hodnota,  spolehlivě dospět k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.20. Nadto se veškeré žalobkyní předložené podklady vztahovaly pouze k poměrům žalované před uzavřením původní smlouvy. Úvěrový rámec byl následně navyšován z původních 10 000 Kč na 30 000 Kč a na 50 000 Kč. Taková navýšení, zejména zvýšení původního úvěrového rámce na jeho několikanásobek, představovala významnou změnu celkové výše spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a vyžadovala nové posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by před uzavřením těchto dodatků znovu zjišťovala její aktuální příjmy, výdaje, závazky nebo způsob plnění dosavadních dluhů. Již z tohoto samostatného důvodu žalobkyně při navyšování úvěrového rámce nesplnila povinnost stanovenou § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pozdější změna rámce na 35 000 Kč tento nedostatek předchozího postupu nemohla zpětně napravit.21. Ani před uzavřením smlouvy č. , hodnota,  dne 13. 2. 2024 žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně neposoudila. Podle karty klienta byla žalovaná na mateřské dovolené, její vlastní příjem činil 13 730 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti dosahovaly 56 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti byly uvedeny částkou 19 409 Kč. Výpočet MLS však bez vysvětlení vycházel z vlastního příjmu žalované ve výši 17 500 Kč a namísto deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti zohlednil pouze životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši 5 995 Kč. Žalobkyně tak opět pracovala s jinými hodnotami, než jaké byly zaznamenány v kartě klienta, aniž objasnila jejich původ nebo správnost. Současně neprokázala, že by příjem žalované, příjmy ostatních členů domácnosti nebo výdaje domácnosti ověřila prostřednictvím dokladů o příjmu, výpisů z účtu či jiných objektivních podkladů.22. Výpočet MLS navíc nijak nezohledňoval náklady spojené s péčí o dítě, přestože žalobkyně podle karty klienta věděla, že žalovaná čerpá příjem související s mateřstvím. Při posuzování její schopnosti úvěr splácet proto nebylo možné omezit výdajovou stránku pouze na životní minimum dospělých členů domácnosti a pominout náklady dalšího člena domácnosti, když péče o něho představovala pravidelnou finanční zátěž. Žalobkyně navíc nemohla bez dalšího vycházet z příjmů ostatních členů domácnosti jako ze zdroje použitelného ke splácení závazku žalované, pokud nezjistila, kdo tyto příjmy pobírá, zda jsou stabilní a v jakém rozsahu se jejich příjem skutečně podílí na úhradě nákladů společné domácnosti. Z podkladů žalobkyně proto nevyplývalo, jakou částkou žalovaná po uhrazení svých skutečných životních nákladů a nákladů spojených s péčí o dítě reálně disponovala.23. Ani v tomto případě nebylo dostačující, že žalovaná neměla záznam o dluhu v registru NRKI, nebyla vedena v centrální evidenci exekucí a byla ověřena platnost jejího občanského průkazu. Z úvěrové zprávy naopak vyplývalo, že žalovaná po uzavření první posuzované smlouvy přijala další čtyři úvěrové závazky, konkrétně dva kontokorentní úvěry a dvě kreditní karty. Tato okolnost byla významná pro posouzení celkového zadlužení žalované a její schopnosti přijmout další závazek. Žalobkyně měla jejich aktuální výši, měsíční splátkové zatížení a způsob dosavadního plnění promítnout do celkového hodnocení. Samotná absence prodlení, exekuce nebo insolvenčního řízení neznamená, že spotřebitel disponuje dostatečným přebytkem příjmů pro další splátku. Účelem posouzení úvěruschopnosti není pouze zjistit, zda spotřebitel již porušuje své povinnosti, ale především předcházet tomu, aby poskytnutím dalšího úvěru vznikla nepřiměřená finanční zátěž nebo předlužení.24. Také u smlouvy č. , hodnota,  se předložené podklady týkaly pouze poměrů žalované před uzavřením původní smlouvy s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Již dodatkem ze dne 24. 2. 2024, tedy krátce po uzavření smlouvy, byl úvěrový rámec zvýšen na 23 000 Kč a dalším dodatkem ze dne 19. 4. 2024 na 30 000 Kč. Obě změny znamenaly podstatné zvýšení částky, kterou mohla žalovaná čerpat a jež byla povinna splácet. Žalobkyně však ani v tomto případě netvrdila a nedoložila, že by před uzavřením dodatků znovu posoudila aktuální finanční a ekonomickou situaci žalované. Nezjišťovala tedy, zda se v mezidobí změnily její příjmy, výdaje, rodinné poměry nebo rozsah jejích dalších závazků. Poskytnutí vyššího úvěrového rámce bez nového posouzení úvěruschopnosti bylo proto rovněž v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.25. Argument žalobkyně, že žalovaná oba úvěry po delší dobu splácela, nemůže nedostatky posouzení úvěruschopnosti odstranit. Splnění zákonné povinnosti je nutno hodnotit podle informací, které poskytovatel zjistil a vyhodnotil před uzavřením smlouvy nebo před významným navýšením úvěru. Pozdější průběh splácení nemůže zpětně nahradit chybějící ověření příjmů a výdajů ani vysvětlit rozpory v podkladech, z nichž poskytovatel vycházel. Samotná skutečnost, že spotřebitel po určitou dobu splátky hradil, navíc nevypovídá o zdroji těchto plateb ani o tom, zda je hradil z pravidelného přebytku příjmů, omezením úhrady jiných nezbytných potřeb nebo prostřednictvím dalších úvěrů.26. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením obou úvěrových smluv nezjistila a neověřila příjmy a výdaje žalované v rozsahu umožňujícím spolehlivě posoudit její schopnost úvěry splácet. Následkem tohoto porušení zákonné povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost obou smluv, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyni proto nevzniklo právo na zaplacení smluvních úroků, poplatků, smluvních pokut ani dalších plnění založených neplatnými smlouvami. Žalovaná je povinna vrátit pouze dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jejím možnostem.27. Pokud se jedná o smlouvu č. č. , hodnota,  žalovaná přeplatila žalobkyni částku 4 381,15 Kč. Ke dni vyhlášení rozsudku tedy nedluží žalobkyni z této smlouvy ničeho. Ze smlouvy č. , hodnota,  dluží žalovaná žalobkyni částku 4 381 Kč. Tuto částku soud uložil žalované zaplatit výrokem I. tohoto rozsudku, a to ve splátkách po 2 000 Kč. Tuto výši splátky žalovaná sama označila za přiměřenou svým možnostem.28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěšnějším účastníkem byla žalovaná, a to i po zohlednění skutečnosti, že co do částky 2 293 Kč byl návrh zamítnut z důvodu úhrady žalované po zahájení řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTA:2026:10.C.145.2026.1","publishedAt":"2026-10-27","decisionAt":"2026-09-16","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":145,"year":2026,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lenka","lastName":"Pávková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSTA","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 49 732,80 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2, §3,§86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_PRACOVNI","PRACOVNI_POMER","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}