{"uuid":"2d324c1b-ea99-4d11-b14a-821372a16f9f","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 11 461,11 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 575,60 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 8 575,60 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá do výše 2 885,51 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 338,83 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 9 205,11 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 2 885,51 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 575,60 Kč spolu s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 8 575,60 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do výše 2 885,51 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 338,83 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 9 205,11 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky 2 885,51 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení je žalobní nárok na zaplacení shora uvedených částek. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, ze kterého mohla žalovaná osoba opakovaně čerpat prostředky prostřednictvím kreditní karty vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná osoba se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, vč. poplatků, ke každému 20. dni v měsíci, vč. úroku 26,28 % ročně. Celkem žalovaná osoba vyčerpala částky v souhrnné výši 11 281,60 Kč, a uhradila 2 706 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky, pojistné a jistinu dle splátkového kalendáře. Žalovaná osoba ovšem řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr, odstoupit do smlouvy a požadovat celou dlužnou částku, a to ke dni 21.12.2023. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 9 205,11 Kč, poplatky a náklady na vymáhání ve výši 756 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a dále příslušenství úroku a úroku z prodlení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě odpovědí na dotazy žadatelů o úvěr na příjmové a výdajové poměry, kterými počítají tzv. kreditní skóre prostřednictvím statistického modelu. Nad rámec svých povinnosti kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků (SOLUS, NRKI) a insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Uvedla, že až tehdy, kdy ze sdělených informací žadatelem a po lustraci shora uvedených databází vyvstává pochybnost o pravosti tvrzení žadatele, pak přistupuje žalobkyně k požadování potvrzení o výši příjmu, výpisu z bankovního účtu apod. V tomto případě pracovala žalobkyně se skutečnostmi, že žalovaná osoba má příjem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", příjmy ostatních členů domácnosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", výdaje domácnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to na základě sdělení žalované osoby v žádosti, a lustrace v registru NRKI, SOLUS ad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná osoba se bez omluvy k jednání nedostavila, ačkoli má doručení řádně vykázáno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listin metodiky posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o provedení ověření bonity (karta klienta), a ze zprávy NRKI, a samotné smlouvy o úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (část před prvním průběžným podpisem) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" příjem ostatních členů domácnosti. K výdajům žalobkyně uvedla, že jí byly sděleny ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně na domácnost (karta klienta). Vzhledem k tomu, že je žalobkyně nijak nedokládá žalovaným sdělený příjem ze zaměstnání, ani ze smlouvy či jiných předložených listin nevyplývá, že by tvrzený příjem byl žalobkyni doložen před uzavřením smlouvy, soud má za zjištěné, že žalobkyně neověřila tvrzený příjem žalovaného (příjmy „ostatních členů domácnosti“ nemohou mít na schopnost dlužníka ze spotřebitelského úvěru žádný vliv; alespoň nikoli bez konkrétní konkrétních tvrzení, jak by se měly zohlednit).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z úvěrové zprávy NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně prověřovala závazky osoby žalované, a bylo zjištěno, že má další existující splátkové závazky v celkové výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s měsíčním splátkovým zatížením cca ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Kč splatným jako opakovaná krátkodobá půjčka dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále splátkový závazek ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně; žádné závazky neměl žalovaná po splatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (a přílohy č.1) soud dále zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce vč. úroku 26,28 % ročně. Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy a právo žalobkyně zesplatnit celý zůstatek úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výpisu z účtu za celé období čerpání úvěru do zesplatnění bylo zjištěno, že za dobu používání kreditní karty žalovaná osoba celkem čerpala od žalobkyně částku ve výši 11 281,60 Kč a naopak uhradila částku ve výši 2 706 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výzvy k zaplacení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou osobu k zaplacení celé dlužné částky ve lhůtě 14 dní, a odeslala výzvu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výzvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že dále předžalobní výzvu žalovanému zaslal také zástupce žalobkyně z řad advokátů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou osobou sepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout jí revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované osoby vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % z dlužné částky vč. úroku 26,28 % ročně. Dále byly obsahem smlouvy poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy a právo žalobkyně zesplatnit zůstatek nesplaceného úvěru v případě porušení smlouvy ze strany žalované osoby. Žalobkyně poskytla žalované osobě celkem částku ve výši 11 281,60 Kč, a ta zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši 2 706 Kč. Žalovaný uvedl, že má příjem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" od zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a dalších ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" příjem ostatních členů domácnosti. K výdajům žalobkyně uvedla, že jí byly sděleny ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně na domácnost, nicméně doložen nebyl žádný příjem, který by žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy. Z registru NRKI vyplynulo, že žalovaný má další závazky v měsíčních splátkách celkem cca ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k zaplacení celé dlužné částky do 14 dní, který odeslala dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný ničeho dalšího nezaplatil, a to ani na pozdější výzvu zástupce žalobkyně z řad advokátů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovaným aniž by jej ověřila, a vycházela z příjmu sděleného a přesto spotřebitelský úvěr žalovanému poskytla. Ve skutečnosti tak neověřila tvrzený příjem žalovaného (srov. shora), resp. jejich ověření nedoložila soudu. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobkyně potud, že poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Do tzv. kreditního skóre žalobkyně započetla příjmy, které zjevně nebyly ověřeny nijak. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný je povinen uvést pravdivé údaje, a proto snad není potřeba, aby je poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval, soud sdílí toliko potud, že povinnost uvádět pravdivé údaje spotřebitel má, ovšem nemůže tím nahradit povinnost žalobkyně jeho tvrzení ověřit. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. V nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 Ústavní soud mj. uvedl, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila bez ohledu na aplikaci ZSÚ z roku 2010 nebo z roku 2016.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Vyplacená částka žalované osobě, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Vzniká zde proto povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.); k tomu srov shora. Ze skutkových zjištění nicméně vyplývá, že žalovaná osoba uhradila žalobkyni více, než kolik od ní načerpala, proto soud nemohl žalobkyni přiznat žádnou částku z titulu bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu, než aby zamítl žalobu. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani dílčí tvrzení žalobkyně, že nahlédnutí do registrů dalších dluhů je spolehlivým ukazatelem schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr řádně jej splácet. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Žalobkyně je ze zákona povinna zjistit a ověřit především skutečné příjmy (i výdaje) žadatele o spotřebitelský úvěr, což ohledně příjmu neučinila vůbec. Za těchto okolností již nemělo význam se dále podrobněji zabývat dalšími zjištěnými skutečnostmi ohledně poměrů žalované. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Míru pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím jakéhokoli matematického modelu. Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen nijak neověřený příjem žadatele o spotřebitelský úvěr. Tím není dotčena ani rozhodovací praxe z žalobkyní odkazovaných rozsudků. Postupem dle § 84 a § 86 ZSÚ nelze započítávat příjem, jehož doložení nejen, že není žalobkyně schopna doložit v rámci soudního řízení, ovšem ani s předložených listinných důkazů nevyplývá, že by jej měla k ověřený v okamžiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle shora uvedených důvodů i přes dílčí tvrzení žalobkyně má soud postup pro ověření úvěruschopnosti zjištěný v tomto řízení za zcela nedostatečný ve smyslu ZSÚ. Poučení soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. na prvním jednání ve věci nebylo možné pro neúčast žalobkyně u jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 9 622,17 Kč (jistina s přiznaným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), a naopak žalovaný byl úspěšný v částce 5 412,51 Kč (zamítnutá jistina, úrok a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla tedy úspěšná cca v rozsahu 64 % a žalovaný cca v rozsahu 36 %. Výše nákladů bylo určena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), a za úkony před zahájením řízení dle § 14b AT, neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 631 Kč, která představuje cca 28 % z částky 2 252 Kč, jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d)) AT) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. AT), a 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), a dále za úkon účasti na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) z tarifní hodnoty započatých 16 tis. Kč odměna ve výši 1 x 1 740 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. AT) a 1 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 AT), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení je žalobní nárok na zaplacení shora uvedených částek. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, ze kterého mohla žalovaná osoba opakovaně čerpat prostředky prostřednictvím kreditní karty vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná osoba se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, vč. poplatků, ke každému 20. dni v měsíci, vč. úroku 26,28 % ročně. Celkem žalovaná osoba vyčerpala částky v souhrnné výši 11 281,60 Kč, a uhradila 2 706 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky, pojistné a jistinu dle splátkového kalendáře. Žalovaná osoba ovšem řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr, odstoupit do smlouvy a požadovat celou dlužnou částku, a to ke dni 21.12.2023. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 9 205,11 Kč, poplatky a náklady na vymáhání ve výši 756 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a dále příslušenství úroku a úroku z prodlení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě odpovědí na dotazy žadatelů o úvěr na příjmové a výdajové poměry, kterými počítají tzv. kreditní skóre prostřednictvím statistického modelu. Nad rámec svých povinnosti kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků (SOLUS, NRKI) a insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Uvedla, že až tehdy, kdy ze sdělených informací žadatelem a po lustraci shora uvedených databází vyvstává pochybnost o pravosti tvrzení žadatele, pak přistupuje žalobkyně k požadování potvrzení o výši příjmu, výpisu z bankovního účtu apod. V tomto případě pracovala žalobkyně se skutečnostmi, že žalovaná osoba má příjem , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti ve výši , částka, , výdaje domácnosti , částka, , a to na základě sdělení žalované osoby v žádosti, a lustrace v registru NRKI, SOLUS ad.2. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná osoba se bez omluvy k jednání nedostavila, ačkoli má doručení řádně vykázáno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z listin metodiky posouzení úvěruschopnosti, potvrzení o provedení ověření bonity (karta klienta), a ze zprávy NRKI, a samotné smlouvy o úvěru ze dne , datum,  (část před prvním průběžným podpisem) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem , částka,  od zaměstnavatele , právnická osoba, ., a dalších , částka,  příjem ostatních členů domácnosti. K výdajům žalobkyně uvedla, že jí byly sděleny ve výši , částka,  měsíčně na domácnost (karta klienta). Vzhledem k tomu, že je žalobkyně nijak nedokládá žalovaným sdělený příjem ze zaměstnání, ani ze smlouvy či jiných předložených listin nevyplývá, že by tvrzený příjem byl žalobkyni doložen před uzavřením smlouvy, soud má za zjištěné, že žalobkyně neověřila tvrzený příjem žalovaného (příjmy „ostatních členů domácnosti“ nemohou mít na schopnost dlužníka ze spotřebitelského úvěru žádný vliv; alespoň nikoli bez konkrétní konkrétních tvrzení, jak by se měly zohlednit).5. Z úvěrové zprávy NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně prověřovala závazky osoby žalované, a bylo zjištěno, že má další existující splátkové závazky v celkové výši , částka,  s měsíčním splátkovým zatížením cca , Anonymizováno,  , Anonymizováno, . Kč splatným jako opakovaná krátkodobá půjčka dne , datum,  a dále splátkový závazek ve výši , částka,  měsíčně; žádné závazky neměl žalovaná po splatnosti.6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum,  (a přílohy č.1) soud dále zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % ze sjednaného úvěrového rámce vč. úroku 26,28 % ročně. Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy a právo žalobkyně zesplatnit celý zůstatek úvěru.7. Z výpisu z účtu za celé období čerpání úvěru do zesplatnění bylo zjištěno, že za dobu používání kreditní karty žalovaná osoba celkem čerpala od žalobkyně částku ve výši 11 281,60 Kč a naopak uhradila částku ve výši 2 706 Kč.8. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum,  a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou osobu k zaplacení celé dlužné částky ve lhůtě 14 dní, a odeslala výzvu dne , datum, .9. Z výzvy ze dne , datum,  soud zjistil, že dále předžalobní výzvu žalovanému zaslal také zástupce žalobkyně z řad advokátů.10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou osobou sepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout jí revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované osoby vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 4 % z dlužné částky vč. úroku 26,28 % ročně. Dále byly obsahem smlouvy poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy a právo žalobkyně zesplatnit zůstatek nesplaceného úvěru v případě porušení smlouvy ze strany žalované osoby. Žalobkyně poskytla žalované osobě celkem částku ve výši 11 281,60 Kč, a ta zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši 2 706 Kč. Žalovaný uvedl, že má příjem , částka,  od zaměstnavatele , právnická osoba, ., a dalších , částka,  příjem ostatních členů domácnosti. K výdajům žalobkyně uvedla, že jí byly sděleny ve výši , částka,  měsíčně na domácnost, nicméně doložen nebyl žádný příjem, který by žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy. Z registru NRKI vyplynulo, že žalovaný má další závazky v měsíčních splátkách celkem cca , Anonymizováno,  , Anonymizováno, . Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum,  k zaplacení celé dlužné částky do 14 dní, který odeslala dne , datum, . Žalovaný ničeho dalšího nezaplatil, a to ani na pozdější výzvu zástupce žalobkyně z řad advokátů.11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovaným aniž by jej ověřila, a vycházela z příjmu sděleného a přesto spotřebitelský úvěr žalovanému poskytla. Ve skutečnosti tak neověřila tvrzený příjem žalovaného (srov. shora), resp. jejich ověření nedoložila soudu. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobkyně potud, že poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Do tzv. kreditního skóre žalobkyně započetla příjmy, které zjevně nebyly ověřeny nijak. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný je povinen uvést pravdivé údaje, a proto snad není potřeba, aby je poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval, soud sdílí toliko potud, že povinnost uvádět pravdivé údaje spotřebitel má, ovšem nemůže tím nahradit povinnost žalobkyně jeho tvrzení ověřit. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně.12. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. V nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 Ústavní soud mj. uvedl, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila bez ohledu na aplikaci ZSÚ z roku 2010 nebo z roku 2016.13. Vyplacená částka žalované osobě, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Vzniká zde proto povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.); k tomu srov shora. Ze skutkových zjištění nicméně vyplývá, že žalovaná osoba uhradila žalobkyni více, než kolik od ní načerpala, proto soud nemohl žalobkyni přiznat žádnou částku z titulu bezdůvodného obohacení.14. Ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu, než aby zamítl žalobu. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani dílčí tvrzení žalobkyně, že nahlédnutí do registrů dalších dluhů je spolehlivým ukazatelem schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr řádně jej splácet. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Žalobkyně je ze zákona povinna zjistit a ověřit především skutečné příjmy (i výdaje) žadatele o spotřebitelský úvěr, což ohledně příjmu neučinila vůbec. Za těchto okolností již nemělo význam se dále podrobněji zabývat dalšími zjištěnými skutečnostmi ohledně poměrů žalované. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. Míru pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. Míra zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím jakéhokoli matematického modelu. Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen nijak neověřený příjem žadatele o spotřebitelský úvěr. Tím není dotčena ani rozhodovací praxe z žalobkyní odkazovaných rozsudků. Postupem dle § 84 a § 86 ZSÚ nelze započítávat příjem, jehož doložení nejen, že není žalobkyně schopna doložit v rámci soudního řízení, ovšem ani s předložených listinných důkazů nevyplývá, že by jej měla k ověřený v okamžiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle shora uvedených důvodů i přes dílčí tvrzení žalobkyně má soud postup pro ověření úvěruschopnosti zjištěný v tomto řízení za zcela nedostatečný ve smyslu ZSÚ. Poučení soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. na prvním jednání ve věci nebylo možné pro neúčast žalobkyně u jednání.15. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 9 622,17 Kč (jistina s přiznaným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), a naopak žalovaný byl úspěšný v částce 5 412,51 Kč (zamítnutá jistina, úrok a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla tedy úspěšná cca v rozsahu 64 % a žalovaný cca v rozsahu 36 %. Výše nákladů bylo určena dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), a za úkony před zahájením řízení dle § 14b AT, neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 631 Kč, která představuje cca 28 % z částky 2 252 Kč, jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d)) AT) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. AT), a 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), a dále za úkon účasti na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) z tarifní hodnoty započatých 16 tis. Kč odměna ve výši 1 x 1 740 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. AT) a 1 x 300 Kč paušální náhrada hotových výdajů (§ 13 odst. 4 AT), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím tohoto soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí, resp. exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSUL:2024:8.C.251.2024.26","publishedAt":"2025-01-08","decisionAt":"2024-11-01","caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":251,"year":2024,"pageNumber":26},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jan","lastName":"David","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSUL","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"O zaplacení 11 461,11 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"84","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU","BEZDUVODNE_OBOHACENI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}