{"uuid":"2dcad5ac-db46-4a4d-bfa4-a16b37e145d8","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rychtářové a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Pavla Toufara ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 42 149 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 3. 2026, č. j. 4 C 199/2025-129,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 37 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z této částky od 3. 5. 2024 do zaplacení potvrzuje, zatím co ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 4 464 Kč s úrokem z prodlení od 3. 5. 2024 do zaplacení se mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 33 929,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 37 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z této částky od 3. 5. 2024 do zaplacení potvrzuje, zatím co ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 4 464 Kč s úrokem z prodlení od 3. 5. 2024 do zaplacení se mění tak, že v tomto rozsahu se žaloba zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce , Jméno advokáta,  na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 33 929,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně částečně zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 149 Kč od 1. 2. 2024 do 2. 5. 2024 (výrok I.), dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 42 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 3. 5. 2024 do zaplacení (výrok II.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 29 382,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 149 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených plnění souvisejících s vlastnictvím bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"v domě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to za období od ledna 2023 do prosince 2023. Výše příspěvku na správu domu a pozemku a úhrady nákladů na služby byla stanovena stanovami a činila za 1/2023 – 4 479 Kč, 2 – 6/2023 – 5 x 3 826 Kč a 7 – 12/2023 – 6 x 3 847 Kč a byla ponížena o přeplatek ve výši 4 542 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný jakožto vlastník bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nacházející se v budově č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen “byt”) neplatil v období od ledna 2023 do prosince 2023 cenu poskytovaných plnění spojených s užíváním bytu. Dle stanov žalobce je člen povinen včas hradit příspěvky na správu nemovité věci a zálohy na úhradu služeb [čl. 4 bod 2. písm. b) a c)] a všichni členové společenství (vlastníci bytových jednotek) jsou povinni platit na náklady na služby měsíčně zálohy splatné společně s příspěvkem na správu domu a pozemku vždy měsíčně pozadu prostřednictvím inkasa ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" (čl. 8 bod 5.). Soud prvního stupně dále vycházel z toho, že měsíční zálohy zahrnovaly příspěvky na správu domu a pozemku a náklady na služby zjišťované žalobcem stanovené dle evidenčních listů zpracovaných správcem domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Okresní soud dále uvedl, že po skončení zúčtovacího období kalendářního roku 2023 žalobce provedl prostřednictvím správce domu vyúčtování zálohových plateb, při němž zjistil přeplatek žalovaného na zálohových platbách ve výši 4 542 Kč. Rozúčtování služeb bylo žalovanému doručeno dne 2. 4. 2024. Dne 4. 6. 2024 žalobce započetl dlužné platby spojené s vlastnictvím bytu vůči shora uvedenému přeplatku, o čemž žalovaného vyrozuměl dne 6. 6. 2024. Soud prvního stupně zjistil, že částku 44 775 Kč, kterou žalovaný zaplatil dne 23. 11. 2023, žalobce započetl na dluh žalovaného za předchozí období, stejně jako přeplatek z vyúčtování za rok 2022 ve výši 3 868 Kč. V této souvislosti odkázal na rozsudky Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2025, č. j. 4 C 209/2024-68 a ze dne 11. 1. 2023, č. j. 12 C 193/2022-71). K úhradě dlužné částky žalobce vyzval žalovaného dne 6. 9. 2024, avšak neúspěšně. Dle závěrů okresního soudu v řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný proti vyúčtování zálohových plateb za období roku 2023 uplatnil řádně námitky a nebyla prokázána ani existence jakékoli vzájemné pohledávky účastníků způsobilé k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal existence své pohledávky, resp. to, že žalovaný nezaplatil cenu plnění poskytovaného v souvislosti s užíváním bytu v době od ledna do prosince 2023, když na uplatněný nárok neuhradil ničeho. Okresní soud měl za prokázané, že žalovaný nezaplatil za předmětné období zálohy v celkové výši 46 691 Kč (leden 2023 – 4 479 Kč + únor-červen 2023 – 5 x 3 826 Kč + červenec-prosinec 2023 – 6 x 3 847 Kč). Podotkl, že neplacení záloh za období roku 2023 žalovaný ani sám nesporoval. Po vyúčtování služeb a zjištění přeplatku na zálohách ve výši 4 542 Kč pak žalobce provedl dne 4. 6. 2024 v souladu s ust. § 1982 o. z. zápočet. Soud prvního stupně zdůraznil, že vyúčtování služeb bylo žalovanému dne 2. 4. 2024 řádně doručeno a že proti němu žalovaný v zákonné lhůtě 30 dnů nic nenamítal. V této souvislosti podotkl, že žalovaný tvrdil, že námitky proti všem vyúčtováním až do roku 2025 podal až dne 25. 10. 2025, tedy opožděně. Po zápočtu přeplatku na zálohách za kalendářní rok ve výši 4 542 Kč tak činí pohledávka žalobce za období 1-12/2023 z titulu nedoplatku vyplývajícího z provedeného vyúčtování právě nárokovanou částku ve výši 42 149 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. K námitce žalovaného o tom, že mu vyúčtování za rok 2023 mělo být doručeno do advokátní kanceláře pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud prvního stupně uvedl, že žalovaný neprokázal, že by k přijetí daného vyúčtování ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" či ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" plnou moc udělil, ani nedoložil, že by žalobci oznámil adresu advokátní kanceláře jako adresu pro doručování. Naopak žalobce prokázal řádné doručení vyúčtování za rok 2023 do vlastních rukou žalovaného dne 2. 4. 2024. K další námitce žalovaného okresní soud sdělil, že výši vyúčtování plateb za rok 2023 žalovaný nezpochybnil, avšak uvedl, že dlužná částka by měla představovat do 5 000 Kč ročně, protože nemá televizi a za služby hradí pouze podíl, neboť byt není užíván. Z evidenčních listů okresní soud zjistil, že 80 % záloh představuje příspěvek na správu domu a pozemky a na správní činnost, který se platí bez ohledu na to, že je byt obýván či nikoli, stejně jako elektřina ve společných částech domu, úklid společných prostor a poplatek za správu s tím, že záloha na dodávku studené vody představuje pouze 466 Kč a její odběr je ve vyúčtování zohledněn. Za situace, kdy byl žalovaný schopen rozsáhle odůvodnit odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a opakovaně se ve věci vyjadřoval a s přihlédnutím k tomu, že žaloba v souzené věci je koncipována obdobně jako předchozí žaloby týkající se účastníků se stejným předmětem řízení pouze za jiné období, neshledal ani námitku žalovaného o neurčitosti žaloby (z důvodu, že neví, které věci se spor týká) důvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ve vztahu k žalovaným uplatněnému započtení pohledávky, která měla vzniknou nabytím právní moci rozsudku Okresního soudu v Písku ve věci vedené pod sp. zn. 12 C 381/2025, uhrazením duplicitní platby včetně penalizačních úroků, soud prvního stupně uvedl, že žalovaný v průběhu řízení svá tvrzení ohledně této pohledávky měnil (nejprve tvrdil, že je ve výši částky, kterou obsahuje dané rozhodnutí, následně však uvedl, že aby ji mohl vyčíslit, musí mu ji DBS spočítat), aniž by je dostatečně konkretizoval. Navíc měl za to, že výši svého přeplatku vymezovat konkrétně nemusí. Za situace, kdy žalovaný ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dostatečně konkrétním způsobem neuvedl, kdy, jakým způsobem, na základě, jakého titulu a v jaké výši mu pohledávka vznikla a jakým způsobem došlo k započtení vzájemných pohledávek, považoval tvrzenou pohledávku ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. k započtení nezpůsobilou v důsledku její nejistoty a neurčitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V právní rovině soud prvního stupně konstatoval, že žalovaného stíhá povinnost hradit zálohy dle ust. § 1181 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”) a § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb., a dále dle čl. 8 bod 5 stanov žalobce. V souhrnu všech shora uvedených skutečností soud prvního stupně žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 149 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 z. č. 99/1063 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný až na nepatrnou část příslušenství, ohledně níž vzal žalobu částečně zpět. Náklady řízení přiznal žalobci ve výši 29 382,90 Kč, když se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 686 Kč, dále odměnu za zastoupení žalobce advokátem za 7 úkonů právní služby po 2 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení dne 25. 3. 2025, vyjádření k odporu žalovaného dne 12. 8. 2025, účast na jednání před soudem dne 18. 9. 2025, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 3. 2026 a účast na jednání před soudem dne 19. 3. 2026) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek (7 x 2 820 +7 x 450) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení pak uložil žalovaný zaplatit žalobci podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně nad rámec shora uvedeného žalobci nepřiznal právo na náhradu dalších vyúčtovaných nákladů řízení, a to za písemná podání ze dne 28. 8. 2025 a ze dne 11. 3. 2026, neboť tato obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, která byl žalobce povinen uvést již v samotné žalobě, případně je mohl doplnit při ústním jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, a to do výroku II. a III. Namítl, že soud prvního stupně nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci s nesprávným skutkovým zjištěním a důsledkem toho je nesprávné právní posouzení. Žalovaný uvedl, že vyúčtování nesplňují zákonem stanovené náležitosti s tím, že nelze dospět k existence vymáhaného dluhu. Vzhledem k tomu, že zpracovatel potvrdil, že jiná vyúčtování (která by obsahovala vypočtenou částku nedoplatku k úhradě) nikdy nezhotovil, neměl důvod se proti vyúčtování odvolávat. Žalovaný podotkl, že žalobce se domáhá zaplacení dluhu za náklady za služby (stejně jako v předchozích letech), však požaduje ji v součtu měsíčních zálohových plateb v příslušném roce, které neodpovídají výdajům za služby. Neuhrazené zálohové platby pak může nárokovat pouze do vypracování příslušného vyúčtování s tím, že následně má povinnost změnit žalobu na skutečný stav dle provedeného vyúčtování a může žalovat pouze skutečný dluh, který musí být ve vyúčtování přesně vyčíslen a musí rovněž obsahovat výzvu k úhradě. Žalovaný zdůraznil, že náležitosti vyúčtování jsou dány zákonem a nelze je opomíjet. V této souvislosti odkázal na § 5 a 7 z. č. 67/2013 Sb. a na čl. 8 bod 5., 7. a 9 stanov. Příslušná vyúčtování získal najednou a ihned proti nim zahájil reklamační řízení. Uvedl, že po změně vedení u správce zjistil, že nikdy neobdržel účetnictví žalobce za roky 2013 a 2014 s tím, že jej vede až od roku 2016. Účetnictví, které při prvním jednání žalobce soudu předložil, je falzifikát, soudy doposud z něho vycházely. Z aktuálně zpracovaného účetnictví je však zjevné, že má naopak přeplatky (převáděné z předchozích zúčtovacích období) s tím, že mu žádný dluh neuhrazením zálohových plateb nevznikl a ani nebyl uplatněn. Žalovaný shrnul, že žalobce se nedomáhá zaplacení neuhrazených záloh, ale neexistujícího dluhu. V této souvislosti znovu zdůraznil, že po doručení vyúčtování může žalobce žalobou uplatnit pouze dluh skutečně vzniklý, a nikoli zálohové platby. Vzhledem k tomu, že má již z předchozích let převáděné dosud nevyčerpané přeplatky, nemohl mu vzniknout nehrazením záloh nedoplatek. Žalobce mu předložil pouze rozúčtování služeb, avšak nikoli druhé vyúčtování za správu domu. Své tvrzení doložil pouze doručenkami, které prokazují pouze odeslání, avšak nikoli žalobcem tvrzený obsah listin. On nic neobdržel. Až nyní, když získal kompletní vyúčtování, může prokázat, že nehrazením zálohových plateb mu žádný dluh nevznikl, že dle vyúčtování má přeplatky převáděné z předchozích období, ty jsou ve vyúčtování započítávány oproti nákladům (a i po započtení dosud nedošlo k jeho vyčerpání), vyúčtování neobsahuje žádnou zápornou položku (tedy žádný dluh), nikdy mu nebylo vyúčtování se stanovením vymáhané povinnosti ani doručeno, ale nebylo ani vypracováno a odesláno, nikdy nedošlo žalobcem k uveřejnění informace o provedeném vyúčtování na vývěsce, nikdy mu vyúčtování nebylo zasíláno (na jím dle stanov oznámenou adresu) a nikdy jej k úhradě žádného dluhu statutární orgán nevyzval před předáním věci k soudu. Žalovaný poukázal na ust. § 1180 odst. 1 o. z. (znění účinné od 1. 7. 2020), dle něhož je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, ledaže bylo prohlášení učiněno jinak. Změna prohlášení se pak řídí § 1169 o. z., podle kterého se vyžaduje písemný souhlas vlastníka, jehož práv a povinností se změna dotkne. V případě změny poměru pro stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku jsou dotčenými vlastníky všichni vlastníci jednotek v domě, proto je vyžadován souhlas všech. Zároveň již není možné, aby byl poměr výše příspěvků určen ve stanovách, příp. byl změněn rozhodnutím o změně stanov. Žalovaný dále zdůraznil, že vyúčtování musí obsahovat zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 4, 7 a 11 odst. 1 zákona o účetnictví. Judikatura stanoví, že soud je povinen zkoumat, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným (např. 26 Cdo 2778/2019). V daném případě vyúčtování vymáhaných nedoplatků vůbec neexistuje, nikdy nebylo provedeno a ani žalobci zasláno (obdržel pouze rozúčtování služeb – přehledu výdajů SVJ). Žalovaný uvedl, že opakovaně podává námitky, žádá soud, aby žalobce vyzval k předložení účetnictví, což však soud nikdy neudělal. Jeho důkazy odmítal, nehodnotil a rozhodoval tak, že svá tvrzení neprokázal, že jsou neurčitá. Soud vždy konstatoval, že jeho důkazy nemají na výsledek rozhodnutí vliv. Posouzení dle § 1181 o. z. by bylo přípustné pouze v případě podání žaloby před vypracováním vyúčtování na skutečné náklady. Shrnul, že za této situace, kdy byla žaloba podána až po provedeném vyúčtování, nemohlo se nikdy jednat o žalobu na úhradu dlužných záloh a tato se nikdy neměla projednávat, a proto navrhuje zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V průběhu odvolacího řízení žalovaný doplnil, že v souzené věci přesně vymezil jednotlivé položky, včetně určení a datace a rovněž doložil i jejich započtení a zavedení v účetnictví (jak provedených zálohových plateb, tak půjček SVJ na mandatorní výdaje). Naopak žalobce soudu předložil falzifikát účetnictví a pokladní knihy. Za roky 2013, 2014 a 2015 měl účetnictví zpracovávat žalovaný, řádně tak konal, soudu jej předložil. Vyplývá z něho, že za roky 2013-2015 mu žádný dluh nevznikl. Poukázal na to, že evidenční list platný od 1. 7. 2023 (který mu měl být doručen dne 21. 7. 2023) a evidenční listy platné od 1. 1. 2023 a od 1. 2. 2023 (které mu měly být vhozeny do poštovní schránky) a ani vyúčtování služeb za rok 2023 nikdy neobdržel. Řádné vyúčtování obdržel až dne 10. 4. (po stížnosti u ředitele DBS). Váha této zásilky byla odlišná od váhy zásilky, v níž mu měly být tvrzené listiny doručovány, což považuje za důkaz toho, že její obsah byl jiný, než tvrdí žalobce. Ve vztahu k závěru soudu o tom, že nepředložil plnou moc pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že ji žalobce nikdy nevyžadoval s tím, že on i v předchozích řízení doložil a žalobce to akceptoval. Podotkl, že jej zastupoval syn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě generální plné moci. Nesouhlasil ani se závěrem soudu spočívajícím v tom, že lhůta k uplatnění reklamace mu běžela od 2. 4. 2024, kdy mu bylo doručeno vyúčtování za rok 2023, neboť jej nikdy neobdržel. Předání vyúčtování služeb a přehledy fondu oprav za roky 2021 až 2024, které obdržel na svou žádost dne 22. 10. 2025, obdržel poprvé a ihned zahájil reklamační řízení. V jeho rámci poukazuje na to, že má z předchozích období přeplatky v řádech desítek tisíc. Žalovaný taktéž poukázal na to, že v rejstříku společenství absentuje účetnictví za rok 2013, 2014 a 2015, které nebylo nikdy předloženo ani schváleno. Z vyúčtování nevyplývá vymáhaná částka s tím, že případný dluh ani není vyúčtován. Opětovně zdůraznil, že vyúčtování poštou nikdy neobdržel s tím, že doložení doručenkou je podvod. Nesouhlasí ani s povinností hradit úroky z prodlení, neboť dle čl. 4 bod 2. písm. b), c) a d) stanov počíná běžet lhůta pro jejich uplatnění až 4 měsíce po prokázaném doručení vyúčtování. Žalobce je však uplatňuje již od 1 měsíce po údajném doručení. Žalovaný znovu uvedl, že se smlouvu o zajišťování některých činností správy domu a pozemku s třetí osobou nikdy nesouhlasil. Vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu spoluvlastníků o jiném podílu, není platná, a proto výše zálohových plateb nebyla stanovena správně. Vyúčtování záloh na služby musí žalobce do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období nejenom doručit členům na oznámenou doručovací adresu, ale i uveřejnit na vývěsce domu. Toto žalobce přes jeho námitky nedoložil. Žalobce nepředložil ani výzvu k úhradě, která mu měla být doručena 5 měsíců po doručení vyúčtování. Vzhledem k tomu, že E.ON mu sdělil, že fakturační období na daném odběrném místě bývá koncem dubna či začátkem května (za rok 2023 faktura byla odeslána 19. 4. 2024 a za rok 2024 dne 29. 4. 2025), je zřejmé, že řádné vyúčtování nemohlo být vypracováno dříve než 19. 4. Jeho procesní obrana v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 381/2015 (7 Co 1456/2017) spočívala v námitce započtení jím tvrzených pohledávek vůči žalobci. V daném řízení žalovaný nebyl úspěšný. Ze žaloby v posuzované věci a z důkazů získaných v následných letech je zřejmé, že se jednalo od počátku o podvodně podanou žalobu, avšak všechny další soudy na dané rozhodnutí odkazují. Jeho argumentací se nezabývají, čímž umožňují pokračovat v páchání trestné činnosti, neboť vymáhání neexistujícího dluhu pomocí vědomě zkresleného účetnictví navazujícího na účetnictví v dalším zúčtovacím období je společně s předkládáním falzifikátů a křivou výpovědí úmyslný trestný čin. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalovaný namítl, že při jednání soudu dne 18. 9. 2025, při němž vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení, žalobce tvrdil, že mu vyúčtování bylo doručeno dne 2. 2., což žalovaný popřel a přislíbil doložit, proto soud jednání odročil s tím, že po předložení daného důkazu žalobce změnil stanovisko. Žalobce tak zavinil víceúkony, vč. dalšího jednání, za kterému soud přiznal náklady řízení (přestože uvedl, že se jedná o úkon před zahájením jednání). Zároveň poukázal na výčet (soudem prvního stupně výslovně uvedených) jednotlivých úkonů právní služby, kterých je 6, a nikoli soudem uvažovaných 7.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. K odvolání žalovaného žalobce sdělil, že jej považuje za nedůvodné a navrhuje napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdit. Podotkl, že v odvolání žalovaný opakuje námitky uplatněné již v řízení před okresním soudem. Zpochybňuje existenci žalované pohledávky s tím, že vyúčtování je nesprávné, existují přeplatky z předchozích období a tvrdí, že žalobce nemůže požadovat úhradu dlužných zálohových plateb poté, co bylo provedeno vyúčtování. Žalovaný dle názoru žalobce směšuje jednotlivé nároky a jejich skutkový základ. Samotné vyúčtování služeb neznamená, že zanikají veškeré závazky vlastníka jednotky, ani že jakákoli evidovaná pohledávka zaniká. Žalobce nadále nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že by předmětná vyúčtování nebylo řádně provedena či doručena. Pokud žalovaný tvrdí existenci konkrétních přeplatků či jiných skutečností vedoucích k zániku či snížení uplatněné pohledávky, je nutné tyto skutečnosti posuzovat podle konkrétních předložených důkazů, nikoli pouze na základě tvrzení. Žalobce uzavřel, že odvolání žalovaného nepřináší žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly změnu či zrušení napadeného rozhodnutí, a proto navrhuje, aby odvolací soud odvolání žalovaného jako nedůvodné zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud předně uvádí, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu dle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1, 3 a 5. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 1181 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 1982 odst. 1 a 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), se rozúčtováním rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby [písm. e)] a vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období [písm. f)] .","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, vyúčtuje skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby mu doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 774/2019 a ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022) zdůraznil, že je třeba rozlišovat placení příspěvků na správu domu a pozemku (§ 1180 o. z.) od placení služeb (§ 1181 o. z.). V případě, že je v řízení zároveň uplatněn nárok na zaplacení příspěvku i na zaplacení služeb, jsou předmětem řízení dva samostatné nároky, které je také nutné posuzovat samostatně, poněvadž se každý z nich řídí jinou právní úpravou a slouží k jiným účelům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2760/2021). Placením příspěvků na správu domu a pozemku, a to zpravidla podle podílu na společných částech, se vlastník jednotky podílí na nákladech souvisejících se správou společných částí, naproti tomu placení služeb souvisí s užíváním samotného bytu a podrobnější úpravu většiny otázek souvisejících se službami, včetně vymezení a rozsahu služeb, placení záloh (paušálu), vyúčtování nákladů, jejich rozúčtování apod. obsahuje zákon č. 67/2013 Sb. Další podstatný rozdíl je tom, že příspěvky na správu domu a pozemku nepodléhají vyúčtování podle zákona č. 67/2013 Sb. Příspěvky na správu domu a pozemku se sice platí zálohově, čemuž odpovídá povinnost statutárního orgánu je vyúčtovat a zprávu o hospodaření předložit shromáždění [§ 1208 písm. d) o. z.], je však jen na rozhodnutí shromáždění, jak příspěvky za minulé období vypořádá; vznikne-li přebytek nemusí ho vlastníkům jednotek vracet, může ho ponechat s ohledem na plánované výdaje na účtu společenství vlastníků jednotek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Předložení řádného vyúčtování není v případě příspěvku na správu domu a pozemku nutným předpokladem pro vznik platební povinnosti žalovaného (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2025, č. j 70 Co 257/2024-374 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023). Naopak podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a vlastník s ním byl seznámen. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1722/2025 či ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 743/2021). Je-li předmětem sporu nedoplatek (přeplatek) plynoucí z vyúčtování služeb, musí se soud zabývat tím, zda vyúčtování, které poskytovatel služeb provedl, je řádné. Při zjišťování, zda je vyúčtování řádné, soud z úřední povinnosti zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a je v němu uvedena cena provedené služby ve správné výši; jinak ho přezkoumává jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1080/2025 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jak shora uvedeno, předmětem řízení v posuzované věci jsou dva samostatné nároky. Žalobce jednak požaduje po žalovaném zaplatit dlužné příspěvky na správu domu a pozemku a dále zaplacení plnění za úhrady spojené s užíváním bytu (z vyúčtování za služby). Příspěvky, kterými vlastník jednotky přispívá na výdaje související se správou domu a pozemku se řídí ust. § 1180 o. z., naproti tomu služby související s užíváním bytu a placení záloh a jejich vyúčtování vychází z ust. § 1181 o. z. a z. č. 67/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalovaný jako vlastník jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v domě č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v průběhu roku 2023 nehradil měsíční platby předepsané žalobcem. Současně nebylo mezi účastníky sporné, že výše měsíčních předpisů odpovídala evidenčním listům platným pro rozhodné období. Z evidenčních listů se podává, že součástí těchto měsíčních plateb byly jednak příspěvky na správu domu a pozemku a náklady vlastní správní činnosti společenství vlastníků, a dále zálohy na služby spojené s užíváním jednotky. Vyplývá z nich, že příspěvek na správu domu a pozemku a správní činnost činil za leden 2023 částku 3 739 Kč a za období únor až prosinec 2023 částku 3 086 Kč měsíčně. Za období od ledna do prosince 2023 tak žalovaný (který neplacení příspěvků připustil a na stanovisku, že na zálohách nezaplatil ničeho, setrval po celou dobu řízení) neuhradil příspěvky na správu domu a pozemku v celkové výši 37 685 Kč. Mezi účastníky dále nebyl spor o tom, že žalobce vyhotovil rozúčtování služeb za období roku 2023 a rovněž přehled čerpání za správu domu a pozemku za dané období (listina označená jako „Fond oprav celkově bytu) a že tyto listiny žalovaný fakticky obdržel (byť sporná byla doba jejich doručení, zda se tak stalo již dne 2. 4. 2024 anebo až osobním převzetím dne 22. 10. 2025). Mezi účastníky však bylo sporné, zda dané listiny představují řádná vyúčtování, resp. zda žalobce vyhotovil a žalovanému fakticky doručil vyúčtování, které bylo provedeno v souladu s právními předpisy a bylo tak způsobilé vyvolat splatnost tvrzeného nedoplatku v daném zúčtovacím období. Žalovaný tvrdil, že žádné řádné vyúčtování (z něhož by vyplýval konkrétní dluh) nikdy neobdržel a že jej žalobce ani nikdy fakticky nevyhotovil, proto se tvrzený nedoplatek nemohl stát splatným. Taktéž mu žalobce nezaslal ani výzvu k úhradě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Z listiny označené jako „Rozúčtování služeb za období 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023“ vyplývají počáteční a koncové stavy naměřené studené vody v jednotlivých měsících, a dále kolik bylo fakturováno na odběrném místě v daném období za studenou vodu, osvětlení společných prostor a za úklid. Rovněž se z ní podává, jaký náklad připadá na byt žalovaného (1 782,24 Kč) a jaká částka byla předepsána na zálohách (6 324 Kč). Jejich rozdíl pak představuje přeplatek ve výši 4 542 Kč. Z listiny označené jako „Fond oprav celkově bytu, období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023“ je zjevné, že v daném období nejsou od žalovaného evidovány žádné platby. Z této listiny se dále podává, v jaké výši připadal na daný byt příspěvek na správu domu v jednotlivých měsících roku 2023, když celkově se jedná o částku ve výši 37 685 Kč. V této výši měl být v roce 2023 žalovaným tvořen fond oprav. Z rozpisu jednotlivých položek je pak zřejmé, že z fondu oprav byla čerpána částka v celkové výši 41 044,91 Kč. Z obsahu této listiny „Rozúčtování služeb“ lze tedy zjistit jaká služba byla rozúčtována, jaký byl náklad domu, jak byl stanoven podíl jednotky, jaký byl předpis záloh a jaký vznikl přeplatek. Absentují však další náležitosti požadované judikaturou, a to zejména přesný způsob výpočtu jednotlivých položek, údaje o celkové spotřebě vody v domě, údaj o spotřebě připadající na jednotku, bližší specifikace rozúčtovacích pravidel, případně další služby, jsou-li v domě poskytovány. Žalovaný jako příjemce služeb není podle něj schopen zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování. Nelze z ní dovodit ani celkovou výši přijatých měsíčních záloh na služby. Je zde uveden pouze předpis záloh ve výši 6 324 Kč a skutečná výše nákladů na uvedené tři služby v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb připadající na byt žalovaného ve výši 1 782,24 Kč. Za situace, kdy sám žalovaný uváděl, že na zálohách neplatil ničeho, avšak v dané listině je výslovně uveden přeplatek ve výši 4 542 Kč, je obsah této listiny zmatečný a nesrozumitelný. Žalobce soudu nepředložil žádnou (jinou) listinu, z níž by šlo dovodit, jakou částku žalovaný na službách žalobci fakticky dluží. Již z označení této listiny je zřejmé, že se nejedná o vyúčtování služeb. Tato listina tedy neobsahuje všechny nezbytné právními předpisy předepsané náležitosti a není dostatečně srozumitelná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Přestože okresní soud vyšel ze zjištění, že měsíční zálohy zahrnovaly jednak příspěvky na správu domu a pozemku, a dále náklady na služby, tak následně jednotlivé složky žalovaného nároku nezohlednil, resp. tyto dva samostatné hmotněprávní nároky žalobce nerozlišil, a to pohledávku z titulu příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 o. z. a pohledávku z titulu úhrad za služby podle § 1181 o. z. Navíc se vůbec nezabýval tím, zda předložená listina ve vztahu ke službám (rozúčtování) splňuje náležitosti vyplývající ze zákona č. 67/2013 Sb. a související judikatury, případně zda existuje jiná listina, která by požadované obsahovala. Závěr soudu prvního stupně o řádnosti vyúčtování nemá oporu v provedeném dokazování. V důsledku toho okresní soud pochybil, když bez dalšího uzavřel, že částka 42 149 Kč představuje jediný „nedoplatek z vyúčtování“, ačkoli z obsahu spisu vyplývá, že řádné vyúčtováním za rok 2023 žalobce nepředložil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud uzavírá, že nelze-li ze žalobcem předložených listin seznat takové informace, na základě, kterých je vlastník bytu schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, kritéria výpočtu skutečně spotřebovaných služeb, stejně jako výši zaplacených záloh, nelze uzavřít, že se jedná o řádné vyúčtování. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že jinou listinu, kterou by bylo možné kvalifikovat jako vyúčtování ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb. žalobce nepředložil ani v poskytnuté lhůtě, když navíc z jeho skutkových tvrzení vyplývá, že jinými listinami ani nedisponuje. Jak shora uvedeno, žalobce v souzené věci nepředložil řádné vyúčtování poskytnutých služeb ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb., když jím předložené listiny kritéria pro vyúčtování nesplňují [shora uvedená předložená listina odpovídá rozúčtování ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 67/2013 Sb.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Na příspěvky na správu domu a pozemku se však pravidla o vyúčtování služeb ve smyslu ust. § 67/2013 Sb. neuplatní. Jelikož ve sporu o zaplacení stanoveného příspěvku nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši, je pro právní posouzení věci významné jen zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). V řízení před soudem prvního stupně byly doloženy předpisy příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby poskytované s užíváním bytu - evidenční listy vztahující se k bytu žalovaného. Žalovaný skutečnost, že mu byly předmětné evidenční listy doručeny, nesporoval. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalovaný byl s výší příspěvku seznámen. Žalovaný taktéž výslovně uvedl, že částku stanovenou těmito předpisy nehradil. Žalovaný si byl vědom toho, v jaké výši má příspěvky hradil, avšak nečinil tak v domnění, že má přeplatky z minulých let. V této souvislosti ve vztahu k odvolací námitce žalovaného o tom, že za situace, kdy smlouvu o zajišťování některých činností správy domu a pozemku s třetí osobou nikdy neodsouhlasil a vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu spoluvlastníků o jiném podílu, tak není platná, a proto výše zálohových plateb nebyla stanovena správně, odvolací soud podotýká, že tuto námitku ohledně výše záloh žalovaný před soudem prvního stupně nevznesl, když naopak při prvním jednání výslovně uvedl, že výše zálohových plateb byla společenstvím stanovena správně, resp. že ji nesporuje. Za situace, kdy taková námitka před soudem prvního stupně nezazněla, je ve smyslu ust. § 205a o. s. ř. nepřípustná. Výše uvedená tvrzení žalovaného (ohledně nesprávně stanovené výše zálohových plateb) jsou zcela nová. Odvolací soud proto k těmto skutečnostem za situace, kdy účastníci řízení byli soudem prvního stupně poučeni, že veškeré rozhodné skutečnosti musí být uvedeny a důkazy k nim musí být označeny dříve, než ve věci bude vyhlášeno rozhodnutí, a nebyla dána žádná z výjimek uvedených v § 205a o. s. ř., nemohl přihlédnout. Odvolací soud se proto touto nepřípustnou námitkou žalovaného nezabýval. Pro úplnost však odvolací soud dodává, že pokud tedy žalovaný v odvolání namítal neplatnost stanovení výše tohoto příspěvku či neplatnost smlouvy uzavřené se správcem, je tato námitka v odvolacím řízení navíc zcela irelevantní, neboť v daném řízení nelze platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků posuzovat ani jako předběžnou otázku (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2024, č. j. 57 Co 302/2023-372 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018 nebo ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II.). Důvodnost této části uplatněného nároku (ve vztahu k příspěvkům na správu domu a pozemku ve výši předpisu) tak vyplývá již ze samotných skutkových tvrzení žalovaného, který výslovně uvedl, že předepsané platby v roce 2023 fakticky nehradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Jestliže žalobce neprokázal řádné vyúčtování služeb za rok 2023, neunesl důkazní břemeno ohledně konečného vypořádání záloh na služby za toto zúčtovací období. Odvolací soud proto nemohl učinit spolehlivý závěr o existenci a výši pohledávky žalobce v části přesahující nárok (v předepsaném rozsahu za rok 2023) na příspěvky na správu domu a pozemku. Za této situace odvolací soud považuje žalobu důvodnou pouze co do částky 37 685 Kč představující neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 464 Kč žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně řádného vyúčtování služeb a existence konečné pohledávky ze služeb za rok 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Jelikož předložení řádného vyúčtování není v případě příspěvku na správu domu a pozemku nutným předpokladem pro vznik platební povinnosti žalovaného, nejsou ohledně tohoto nároku žalovaným uplatněné námitky důvodné. Tato pohledávka je samostatná, vzniká již samotným předpisem a splatností a lze ji žalovat i bez jakéhokoliv vyúčtování. Odvolací soud se tedy ztotožňuje s okresním soudem v části ohledně posouzení, že žalobce prokázal existenci pohledávky ve výši 37 685 Kč, avšak nesouhlasí s jeho právním hodnocením, že se jedná o nárok vyplývající z ust. § 1181 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Odvolací soud doplňuje, že tato částka představuje nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku vůči žalovanému (ve smyslu ust. § 1180 o. z.), který nezaplacení ceny za poskytnutá plnění v daném období ani nesporoval. Žalovaný výslovně uvedl, že zálohové platby v roce 2023 neplatil, neboť se domníval, že jej tato povinnost z důvodu přeplatků nestíhá. Tato povinnost mu však vyplývá jak ze Stanov [čl. 8 bod 1 a 2)], tak ze zákona (§ 1180 o. z.). Ohledně částky ve výši 37 685 Kč s příslušenstvím (1 x 3 739 Kč + 11 x 3 086 Kč) představující neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku za období 1-12/2023 tak odvolací soud shledal žalobu důvodnou, a proto v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Odvolací soud dále nesouhlasí s okresnímu soudem s jeho závěry ve vztahu ke zbylé části uplatněného nároku, a to ohledně částky ve výši 4 464 Kč. Pakliže absentuje vyúčtování služeb, schází zde předpoklad pro vznik povinnosti žalovaného k zaplacení tvrzeného nedoplatku na službách. Jestliže žalobce neprokázal řádné vyúčtování služeb za rok 2023, neunesl důkazní břemeno ohledně konečného vypořádání záloh na služby za toto zúčtovací období, neboť z něj nelze ověřit správnost vyčíslení přeplatku či nedoplatku a existence konečné pohledávky ze služeb za rok 2023. Za této situace nelze učinit spolehlivý závěr o existenci a výši pohledávky žalobce v části přesahující nárok na příspěvky na správu domu a pozemku ve shora uvedené výši. V této části proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že žaloba se ohledně částky ve výši 4 464 Kč (42 149 – 37 685) zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Ve vztahu k příslušenství uplatněné pohledávky odvolací soud dodává, že žalobci náleží vedle jistiny rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení. Byť žalovaný náležitě poukázal na splatnost nedoplatku z vyúčtování služeb ve lhůtě 4 měsíců od doručení vyúčtování, tak s ohledem na shora uvedené závěry je zřejmé, že okresní soud postupoval správně, když žalobci přiznal nárok na úrok z prodlení od požadovaného data, když jej zároveň stanovil ve správné výši. Žalovaný byl povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku podle § 1180 o. z. a podle stanov žalobce, přičemž tuto povinnost v období od ledna 2023 do prosince 2023 neplnil. Tím se dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Žalobce se domáhal zaplacení úroku z prodlení nikoli ode dne splatnosti jednotlivých měsíčních příspěvků (na což by mu náležel nárok, neboť tyto příspěvky nejsou závislé na vyúčtování), ale až od 3. 5. 2024 (kdy již byly splatné veškeré příspěvky na správu nemovitosti za rok 2023). Soud je žalobním návrhem vázán a nemůže přiznat více, než žalobce požaduje. Proto žalobci podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 37 685 Kč od 3. 5. 2024 do zaplacení, a proto ohledně této části příslušenství odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Ve zbývající části příslušenství, tj. z částky 4 464 Kč, odvolací soud neshledal uplatněný nárok důvodný, neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Protože úrok sdílí osud hlavní pohledávky, vede zamítnutí části jistiny automaticky i k zamítnutí odpovídající části požadovaného úroku z prodlení. Za této situace odvolací soud v rozsahu tohoto příslušenství rozhodnutí soudu okresního změnil tak, že žaloba se v této části zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Pro úplnost odvolací soud dodává, že za správný považuje závěr okresního soudu o tom, že žalovaný neprokázal, že k přijetí vyúčtování zmocnil právního zástupce. Odvolací soud rovněž sdílí názor soudu prvního stupně, že žalovaným uplatněné pohledávky nejsou pro nejistotu a neurčitost způsobilé k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.), neboť žalovaný ani přes přiléhavé poučení soudu prvního stupně (dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) řádně nevymezil pohledávku, kterou v rámci své procesní obrany započítává na žalobou uplatněný nárok, když nesdělil, jakou konkrétní částku mu žalobce dluží a z jakého důvodu, kdy nastala splatnost tvrzené pohledávky, kdy a jak došlo k započtení tvrzených pohledávek a rovněž neoznačil důkazy prokazující její existenci. Žalovaným uváděné položky v pokladní knize bez dalšího (bez předložení relevantních dokladů) neprokazují, že evidované vklady byly poskytnuty z prostředků žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. K argumentaci žalovaného, že neuhrazené zálohy může žalobce nárokovat pouze do vypracování vyúčtování, odvolací soud uvádí, že zaplacení samotných záloh na služby se po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, skutečně domáhat již nelze. V situaci, kdy je už známa spotřeba a lze spotřebované služby vyúčtovat (dle Stanov měl žalobce povinnost provést vyúčtování za rok 2023 nejpozději do 30. 4. 2024), nelze žalovat na úhradu zálohových plateb, ale pouze na zaplacení dlužné částky z titulu neuhrazených spotřebovaných služeb, při jejímž propočtu se složené zálohové částky započítají (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 – R 74/2017 či ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 85/2016). Předmětem řízení v souzené věci nejsou dle skutkových tvrzení žalobce samotné zálohové platby, ale souhrn dluhu vzniklého ze zákonné povinnosti vlastníka bytu hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ponížený o přeplatek z vyúčtování plnění a služeb (tedy faktický dluh na platbách spojených s vlastnictvím bytu za období leden – prosince 2023, když se jedná o nedoplatek vzniklý vyúčtováním nezaplacených záloh po odečtení přeplatku na základě vyúčtování za rok 2023). Fakticky však byly uplatněny dva nároky, z nichž jeden je splatný ihned předpisem a druhý nebyl doposud řádně vyúčtován.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ve vztahu k námitce žalovaného, že v zásilce byl jiný obsah než žalobcem tvrzené vyúčtování, což dovozuje z odlišných vah zásilek (doručenka od zásilky doručené žalovanému dne 2. 4. 2024 a ze dne 22. 10. 2025) odvolací soud podotýká, že za situace, kdy dovodil, že řádné vyúčtování vyhotoveno nebylo (žalobce výslovně uvedl, že jiné listiny, než které jsou obsahem spisu neexistují), je skutečnost, co bylo fakticky obsahem dané zásilky pro posouzení uplatněného nároku irelevantní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci převážně úspěšný a přísluší mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů v řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil ohledně částky ve výši 37 685 Kč, ve zbylém rozsahu rozsudek změnil tak, že žalobu ohledně částky 4 464 Kč zamítl. Žalobce tak byl úspěšný v rozsahu 89,41 %, a neúspěšný v rozsahu 10,59 %, a proto mu odvolací soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů za obě fáze řízení ve výši 78,82 % (89,41 – 10,59 = 78,82 %). Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 28 200 Kč, která byla stanovena dle § 8 odst. 1 ve spojení § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V této souvislosti odvolací soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a k) advokátního tarifu (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení dne 25. 3. 2025, vyjádření k odporu žalovaného dne 12. 8. 2025, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 18. 9. 2025, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 3. 2026, účast na jednání před okresním soudem dne 19. 3. 2026, vyjádření k odvolání žalovaného a účast na jednání před odvolacím soudem dne 8. 9. 2026 a 24. 9. 2026). Ve vztahu k náhradě nákladů pro úplnost odvolací soud podotýká, že úspěšnému účastníků lze přiznat pouze takové náklady, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Za účelně vynaložené náklady ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat jen takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla odpovídají. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat bezvýjimečnou povahu; mohou nastat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem není možné považovat za nezbytné. Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšně procesní straně veškeré její náklady, ale jen takové, které lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 444/2016 a ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016). S ohledem na shora uvedené odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu za písemná podání ze dne 28. 8. 2025 a 11. 3. 2026, neboť skutková tvrzení v nich uvedená měla být již součástí imperfektní žaloby. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by je k výzvě soudu následně doplňovat a tyto náklady by mu tak nevznikly. V souvislosti s účastí na jednání odvolacího soudu dne 24. 9. 2026 absolvoval zástupce žalobce cestu na trase Písek – České Budějovice a zpět. V souvislosti realizovanou cestou činí cestovné při celkovém počtu ujetých kilometrů 106 km a vyhláškové ceně 44,50 Kč za 1 litr benzinu (č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 6. 2026 – ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb.) částku ve výši 882,40 Kč [(5,8/100 x 106 x 41,80) + (5,9 x 106)]. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že vycházel ze spotřeby 5,8 l/100 km dle metodiky EU č. 136/2014W uvedené v technickém průkaze použitého vozidla a z počtu ujetých kilometrů dle serveru www.mapy.cz (dle něhož vzdálenost z adresy advokátní kanceláře žalobce do sídla soudu činí 106 km). Dále žalobci náleží též náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč, a to za 4 půlhodiny po 150 Kč strávené na cestě k soudu. Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (28 200 + 4 500 + 882,40 + 600), tedy částku ve výši 34 182,40 Kč, zvýšenou o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH (dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a advokátního tarifu). Dále se jedná o zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 686 Kč. Celkem tak náklady řízení před soudy obou stupňů činí částku ve výši 43 046,70 Kč [(34 182,40 x 1,21 = 41 360,70 + 1 686]. Vzhledem ke shora uvedenému mohlo být žalobci na náhradě nákladů řízení přiznáno toliko 78,82 % z této částky, tedy částka ve výši 33 929,40 Kč (43 046,70 x 0,7882), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně částečně zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 149 Kč od 1. 2. 2024 do 2. 5. 2024 (výrok I.), dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 42 149 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 3. 5. 2024 do zaplacení (výrok II.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení částku 29 382,90 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 42 149 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených plnění souvisejících s vlastnictvím bytové jednotky č. , číslo, , Anonymizováno, v domě , číslo,  v , adresa, , a to za období od ledna 2023 do prosince 2023. Výše příspěvku na správu domu a pozemku a úhrady nákladů na služby byla stanovena stanovami a činila za 1/2023 – 4 479 Kč, 2 – 6/2023 – 5 x 3 826 Kč a 7 – 12/2023 – 6 x 3 847 Kč a byla ponížena o přeplatek ve výši 4 542 Kč.3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný jakožto vlastník bytové jednotky č. , číslo,  nacházející se v budově č. p. , číslo,  v , adresa,  (dále též jen “byt”) neplatil v období od ledna 2023 do prosince 2023 cenu poskytovaných plnění spojených s užíváním bytu. Dle stanov žalobce je člen povinen včas hradit příspěvky na správu nemovité věci a zálohy na úhradu služeb [čl. 4 bod 2. písm. b) a c)] a všichni členové společenství (vlastníci bytových jednotek) jsou povinni platit na náklady na služby měsíčně zálohy splatné společně s příspěvkem na správu domu a pozemku vždy měsíčně pozadu prostřednictvím inkasa , název,  (čl. 8 bod 5.). Soud prvního stupně dále vycházel z toho, že měsíční zálohy zahrnovaly příspěvky na správu domu a pozemku a náklady na služby zjišťované žalobcem stanovené dle evidenčních listů zpracovaných správcem domu , právnická osoba, . Okresní soud dále uvedl, že po skončení zúčtovacího období kalendářního roku 2023 žalobce provedl prostřednictvím správce domu vyúčtování zálohových plateb, při němž zjistil přeplatek žalovaného na zálohových platbách ve výši 4 542 Kč. Rozúčtování služeb bylo žalovanému doručeno dne 2. 4. 2024. Dne 4. 6. 2024 žalobce započetl dlužné platby spojené s vlastnictvím bytu vůči shora uvedenému přeplatku, o čemž žalovaného vyrozuměl dne 6. 6. 2024. Soud prvního stupně zjistil, že částku 44 775 Kč, kterou žalovaný zaplatil dne 23. 11. 2023, žalobce započetl na dluh žalovaného za předchozí období, stejně jako přeplatek z vyúčtování za rok 2022 ve výši 3 868 Kč. V této souvislosti odkázal na rozsudky Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2025, č. j. 4 C 209/2024-68 a ze dne 11. 1. 2023, č. j. 12 C 193/2022-71). K úhradě dlužné částky žalobce vyzval žalovaného dne 6. 9. 2024, avšak neúspěšně. Dle závěrů okresního soudu v řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný proti vyúčtování zálohových plateb za období roku 2023 uplatnil řádně námitky a nebyla prokázána ani existence jakékoli vzájemné pohledávky účastníků způsobilé k započtení.4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal existence své pohledávky, resp. to, že žalovaný nezaplatil cenu plnění poskytovaného v souvislosti s užíváním bytu v době od ledna do prosince 2023, když na uplatněný nárok neuhradil ničeho. Okresní soud měl za prokázané, že žalovaný nezaplatil za předmětné období zálohy v celkové výši 46 691 Kč (leden 2023 – 4 479 Kč + únor-červen 2023 – 5 x 3 826 Kč + červenec-prosinec 2023 – 6 x 3 847 Kč). Podotkl, že neplacení záloh za období roku 2023 žalovaný ani sám nesporoval. Po vyúčtování služeb a zjištění přeplatku na zálohách ve výši 4 542 Kč pak žalobce provedl dne 4. 6. 2024 v souladu s ust. § 1982 o. z. zápočet. Soud prvního stupně zdůraznil, že vyúčtování služeb bylo žalovanému dne 2. 4. 2024 řádně doručeno a že proti němu žalovaný v zákonné lhůtě 30 dnů nic nenamítal. V této souvislosti podotkl, že žalovaný tvrdil, že námitky proti všem vyúčtováním až do roku 2025 podal až dne 25. 10. 2025, tedy opožděně. Po zápočtu přeplatku na zálohách za kalendářní rok ve výši 4 542 Kč tak činí pohledávka žalobce za období 1-12/2023 z titulu nedoplatku vyplývajícího z provedeného vyúčtování právě nárokovanou částku ve výši 42 149 Kč.5. K námitce žalovaného o tom, že mu vyúčtování za rok 2023 mělo být doručeno do advokátní kanceláře pana , jméno FO, , soud prvního stupně uvedl, že žalovaný neprokázal, že by k přijetí daného vyúčtování , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly před jménem,  , jméno FO,  či , tituly před jménem,  , jméno FO,  plnou moc udělil, ani nedoložil, že by žalobci oznámil adresu advokátní kanceláře jako adresu pro doručování. Naopak žalobce prokázal řádné doručení vyúčtování za rok 2023 do vlastních rukou žalovaného dne 2. 4. 2024. K další námitce žalovaného okresní soud sdělil, že výši vyúčtování plateb za rok 2023 žalovaný nezpochybnil, avšak uvedl, že dlužná částka by měla představovat do 5 000 Kč ročně, protože nemá televizi a za služby hradí pouze podíl, neboť byt není užíván. Z evidenčních listů okresní soud zjistil, že 80 % záloh představuje příspěvek na správu domu a pozemky a na správní činnost, který se platí bez ohledu na to, že je byt obýván či nikoli, stejně jako elektřina ve společných částech domu, úklid společných prostor a poplatek za správu s tím, že záloha na dodávku studené vody představuje pouze 466 Kč a její odběr je ve vyúčtování zohledněn. Za situace, kdy byl žalovaný schopen rozsáhle odůvodnit odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu a opakovaně se ve věci vyjadřoval a s přihlédnutím k tomu, že žaloba v souzené věci je koncipována obdobně jako předchozí žaloby týkající se účastníků se stejným předmětem řízení pouze za jiné období, neshledal ani námitku žalovaného o neurčitosti žaloby (z důvodu, že neví, které věci se spor týká) důvodnou.6. Ve vztahu k žalovaným uplatněnému započtení pohledávky, která měla vzniknou nabytím právní moci rozsudku Okresního soudu v Písku ve věci vedené pod sp. zn. 12 C 381/2025, uhrazením duplicitní platby včetně penalizačních úroků, soud prvního stupně uvedl, že žalovaný v průběhu řízení svá tvrzení ohledně této pohledávky měnil (nejprve tvrdil, že je ve výši částky, kterou obsahuje dané rozhodnutí, následně však uvedl, že aby ji mohl vyčíslit, musí mu ji DBS spočítat), aniž by je dostatečně konkretizoval. Navíc měl za to, že výši svého přeplatku vymezovat konkrétně nemusí. Za situace, kdy žalovaný ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. dostatečně konkrétním způsobem neuvedl, kdy, jakým způsobem, na základě, jakého titulu a v jaké výši mu pohledávka vznikla a jakým způsobem došlo k započtení vzájemných pohledávek, považoval tvrzenou pohledávku ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. k započtení nezpůsobilou v důsledku její nejistoty a neurčitosti.7. V právní rovině soud prvního stupně konstatoval, že žalovaného stíhá povinnost hradit zálohy dle ust. § 1181 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”) a § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb., a dále dle čl. 8 bod 5 stanov žalobce. V souhrnu všech shora uvedených skutečností soud prvního stupně žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 42 149 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky od 3. 5. 2024 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 z. č. 99/1063 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci úspěšný až na nepatrnou část příslušenství, ohledně níž vzal žalobu částečně zpět. Náklady řízení přiznal žalobci ve výši 29 382,90 Kč, když se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 686 Kč, dále odměnu za zastoupení žalobce advokátem za 7 úkonů právní služby po 2 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení dne 25. 3. 2025, vyjádření k odporu žalovaného dne 12. 8. 2025, účast na jednání před soudem dne 18. 9. 2025, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 3. 2026 a účast na jednání před soudem dne 19. 3. 2026) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek (7 x 2 820 +7 x 450) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení pak uložil žalovaný zaplatit žalobci podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně nad rámec shora uvedeného žalobci nepřiznal právo na náhradu dalších vyúčtovaných nákladů řízení, a to za písemná podání ze dne 28. 8. 2025 a ze dne 11. 3. 2026, neboť tato obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, která byl žalobce povinen uvést již v samotné žalobě, případně je mohl doplnit při ústním jednání.8. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný, a to do výroku II. a III. Namítl, že soud prvního stupně nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci s nesprávným skutkovým zjištěním a důsledkem toho je nesprávné právní posouzení. Žalovaný uvedl, že vyúčtování nesplňují zákonem stanovené náležitosti s tím, že nelze dospět k existence vymáhaného dluhu. Vzhledem k tomu, že zpracovatel potvrdil, že jiná vyúčtování (která by obsahovala vypočtenou částku nedoplatku k úhradě) nikdy nezhotovil, neměl důvod se proti vyúčtování odvolávat. Žalovaný podotkl, že žalobce se domáhá zaplacení dluhu za náklady za služby (stejně jako v předchozích letech), však požaduje ji v součtu měsíčních zálohových plateb v příslušném roce, které neodpovídají výdajům za služby. Neuhrazené zálohové platby pak může nárokovat pouze do vypracování příslušného vyúčtování s tím, že následně má povinnost změnit žalobu na skutečný stav dle provedeného vyúčtování a může žalovat pouze skutečný dluh, který musí být ve vyúčtování přesně vyčíslen a musí rovněž obsahovat výzvu k úhradě. Žalovaný zdůraznil, že náležitosti vyúčtování jsou dány zákonem a nelze je opomíjet. V této souvislosti odkázal na § 5 a 7 z. č. 67/2013 Sb. a na čl. 8 bod 5., 7. a 9 stanov. Příslušná vyúčtování získal najednou a ihned proti nim zahájil reklamační řízení. Uvedl, že po změně vedení u správce zjistil, že nikdy neobdržel účetnictví žalobce za roky 2013 a 2014 s tím, že jej vede až od roku 2016. Účetnictví, které při prvním jednání žalobce soudu předložil, je falzifikát, soudy doposud z něho vycházely. Z aktuálně zpracovaného účetnictví je však zjevné, že má naopak přeplatky (převáděné z předchozích zúčtovacích období) s tím, že mu žádný dluh neuhrazením zálohových plateb nevznikl a ani nebyl uplatněn. Žalovaný shrnul, že žalobce se nedomáhá zaplacení neuhrazených záloh, ale neexistujícího dluhu. V této souvislosti znovu zdůraznil, že po doručení vyúčtování může žalobce žalobou uplatnit pouze dluh skutečně vzniklý, a nikoli zálohové platby. Vzhledem k tomu, že má již z předchozích let převáděné dosud nevyčerpané přeplatky, nemohl mu vzniknout nehrazením záloh nedoplatek. Žalobce mu předložil pouze rozúčtování služeb, avšak nikoli druhé vyúčtování za správu domu. Své tvrzení doložil pouze doručenkami, které prokazují pouze odeslání, avšak nikoli žalobcem tvrzený obsah listin. On nic neobdržel. Až nyní, když získal kompletní vyúčtování, může prokázat, že nehrazením zálohových plateb mu žádný dluh nevznikl, že dle vyúčtování má přeplatky převáděné z předchozích období, ty jsou ve vyúčtování započítávány oproti nákladům (a i po započtení dosud nedošlo k jeho vyčerpání), vyúčtování neobsahuje žádnou zápornou položku (tedy žádný dluh), nikdy mu nebylo vyúčtování se stanovením vymáhané povinnosti ani doručeno, ale nebylo ani vypracováno a odesláno, nikdy nedošlo žalobcem k uveřejnění informace o provedeném vyúčtování na vývěsce, nikdy mu vyúčtování nebylo zasíláno (na jím dle stanov oznámenou adresu) a nikdy jej k úhradě žádného dluhu statutární orgán nevyzval před předáním věci k soudu. Žalovaný poukázal na ust. § 1180 odst. 1 o. z. (znění účinné od 1. 7. 2020), dle něhož je vlastník jednotky povinen přispívat na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, ledaže bylo prohlášení učiněno jinak. Změna prohlášení se pak řídí § 1169 o. z., podle kterého se vyžaduje písemný souhlas vlastníka, jehož práv a povinností se změna dotkne. V případě změny poměru pro stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku jsou dotčenými vlastníky všichni vlastníci jednotek v domě, proto je vyžadován souhlas všech. Zároveň již není možné, aby byl poměr výše příspěvků určen ve stanovách, příp. byl změněn rozhodnutím o změně stanov. Žalovaný dále zdůraznil, že vyúčtování musí obsahovat zákonné náležitosti ve smyslu ust. § 4, 7 a 11 odst. 1 zákona o účetnictví. Judikatura stanoví, že soud je povinen zkoumat, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným (např. 26 Cdo 2778/2019). V daném případě vyúčtování vymáhaných nedoplatků vůbec neexistuje, nikdy nebylo provedeno a ani žalobci zasláno (obdržel pouze rozúčtování služeb – přehledu výdajů SVJ). Žalovaný uvedl, že opakovaně podává námitky, žádá soud, aby žalobce vyzval k předložení účetnictví, což však soud nikdy neudělal. Jeho důkazy odmítal, nehodnotil a rozhodoval tak, že svá tvrzení neprokázal, že jsou neurčitá. Soud vždy konstatoval, že jeho důkazy nemají na výsledek rozhodnutí vliv. Posouzení dle § 1181 o. z. by bylo přípustné pouze v případě podání žaloby před vypracováním vyúčtování na skutečné náklady. Shrnul, že za této situace, kdy byla žaloba podána až po provedeném vyúčtování, nemohlo se nikdy jednat o žalobu na úhradu dlužných záloh a tato se nikdy neměla projednávat, a proto navrhuje zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.9. V průběhu odvolacího řízení žalovaný doplnil, že v souzené věci přesně vymezil jednotlivé položky, včetně určení a datace a rovněž doložil i jejich započtení a zavedení v účetnictví (jak provedených zálohových plateb, tak půjček SVJ na mandatorní výdaje). Naopak žalobce soudu předložil falzifikát účetnictví a pokladní knihy. Za roky 2013, 2014 a 2015 měl účetnictví zpracovávat žalovaný, řádně tak konal, soudu jej předložil. Vyplývá z něho, že za roky 2013-2015 mu žádný dluh nevznikl. Poukázal na to, že evidenční list platný od 1. 7. 2023 (který mu měl být doručen dne 21. 7. 2023) a evidenční listy platné od 1. 1. 2023 a od 1. 2. 2023 (které mu měly být vhozeny do poštovní schránky) a ani vyúčtování služeb za rok 2023 nikdy neobdržel. Řádné vyúčtování obdržel až dne 10. 4. (po stížnosti u ředitele DBS). Váha této zásilky byla odlišná od váhy zásilky, v níž mu měly být tvrzené listiny doručovány, což považuje za důkaz toho, že její obsah byl jiný, než tvrdí žalobce. Ve vztahu k závěru soudu o tom, že nepředložil plnou moc pro , tituly před jménem,  , jméno FO,  uvedl, že ji žalobce nikdy nevyžadoval s tím, že on i v předchozích řízení doložil a žalobce to akceptoval. Podotkl, že jej zastupoval syn , jméno FO,  na základě generální plné moci. Nesouhlasil ani se závěrem soudu spočívajícím v tom, že lhůta k uplatnění reklamace mu běžela od 2. 4. 2024, kdy mu bylo doručeno vyúčtování za rok 2023, neboť jej nikdy neobdržel. Předání vyúčtování služeb a přehledy fondu oprav za roky 2021 až 2024, které obdržel na svou žádost dne 22. 10. 2025, obdržel poprvé a ihned zahájil reklamační řízení. V jeho rámci poukazuje na to, že má z předchozích období přeplatky v řádech desítek tisíc. Žalovaný taktéž poukázal na to, že v rejstříku společenství absentuje účetnictví za rok 2013, 2014 a 2015, které nebylo nikdy předloženo ani schváleno. Z vyúčtování nevyplývá vymáhaná částka s tím, že případný dluh ani není vyúčtován. Opětovně zdůraznil, že vyúčtování poštou nikdy neobdržel s tím, že doložení doručenkou je podvod. Nesouhlasí ani s povinností hradit úroky z prodlení, neboť dle čl. 4 bod 2. písm. b), c) a d) stanov počíná běžet lhůta pro jejich uplatnění až 4 měsíce po prokázaném doručení vyúčtování. Žalobce je však uplatňuje již od 1 měsíce po údajném doručení. Žalovaný znovu uvedl, že se smlouvu o zajišťování některých činností správy domu a pozemku s třetí osobou nikdy nesouhlasil. Vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu spoluvlastníků o jiném podílu, není platná, a proto výše zálohových plateb nebyla stanovena správně. Vyúčtování záloh na služby musí žalobce do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období nejenom doručit členům na oznámenou doručovací adresu, ale i uveřejnit na vývěsce domu. Toto žalobce přes jeho námitky nedoložil. Žalobce nepředložil ani výzvu k úhradě, která mu měla být doručena 5 měsíců po doručení vyúčtování. Vzhledem k tomu, že E.ON mu sdělil, že fakturační období na daném odběrném místě bývá koncem dubna či začátkem května (za rok 2023 faktura byla odeslána 19. 4. 2024 a za rok 2024 dne 29. 4. 2025), je zřejmé, že řádné vyúčtování nemohlo být vypracováno dříve než 19. 4. Jeho procesní obrana v řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 381/2015 (7 Co 1456/2017) spočívala v námitce započtení jím tvrzených pohledávek vůči žalobci. V daném řízení žalovaný nebyl úspěšný. Ze žaloby v posuzované věci a z důkazů získaných v následných letech je zřejmé, že se jednalo od počátku o podvodně podanou žalobu, avšak všechny další soudy na dané rozhodnutí odkazují. Jeho argumentací se nezabývají, čímž umožňují pokračovat v páchání trestné činnosti, neboť vymáhání neexistujícího dluhu pomocí vědomě zkresleného účetnictví navazujícího na účetnictví v dalším zúčtovacím období je společně s předkládáním falzifikátů a křivou výpovědí úmyslný trestný čin. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalovaný namítl, že při jednání soudu dne 18. 9. 2025, při němž vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení, žalobce tvrdil, že mu vyúčtování bylo doručeno dne 2. 2., což žalovaný popřel a přislíbil doložit, proto soud jednání odročil s tím, že po předložení daného důkazu žalobce změnil stanovisko. Žalobce tak zavinil víceúkony, vč. dalšího jednání, za kterému soud přiznal náklady řízení (přestože uvedl, že se jedná o úkon před zahájením jednání). Zároveň poukázal na výčet (soudem prvního stupně výslovně uvedených) jednotlivých úkonů právní služby, kterých je 6, a nikoli soudem uvažovaných 7.10. K odvolání žalovaného žalobce sdělil, že jej považuje za nedůvodné a navrhuje napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdit. Podotkl, že v odvolání žalovaný opakuje námitky uplatněné již v řízení před okresním soudem. Zpochybňuje existenci žalované pohledávky s tím, že vyúčtování je nesprávné, existují přeplatky z předchozích období a tvrdí, že žalobce nemůže požadovat úhradu dlužných zálohových plateb poté, co bylo provedeno vyúčtování. Žalovaný dle názoru žalobce směšuje jednotlivé nároky a jejich skutkový základ. Samotné vyúčtování služeb neznamená, že zanikají veškeré závazky vlastníka jednotky, ani že jakákoli evidovaná pohledávka zaniká. Žalobce nadále nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že by předmětná vyúčtování nebylo řádně provedena či doručena. Pokud žalovaný tvrdí existenci konkrétních přeplatků či jiných skutečností vedoucích k zániku či snížení uplatněné pohledávky, je nutné tyto skutečnosti posuzovat podle konkrétních předložených důkazů, nikoli pouze na základě tvrzení. Žalobce uzavřel, že odvolání žalovaného nepřináší žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly změnu či zrušení napadeného rozhodnutí, a proto navrhuje, aby odvolací soud odvolání žalovaného jako nedůvodné zamítl.11. Odvolací soud předně uvádí, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu dle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1, 3 a 5. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.12. Dle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.13. Podle § 1181 o. z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.14. Dle § 1982 odst. 1 a 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.15. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.16. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), se rozúčtováním rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby [písm. e)] a vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období [písm. f)] .17. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.18. Podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.19. Podle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, vyúčtuje skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.20. Dle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby mu doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.21. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 774/2019 a ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3535/2022) zdůraznil, že je třeba rozlišovat placení příspěvků na správu domu a pozemku (§ 1180 o. z.) od placení služeb (§ 1181 o. z.). V případě, že je v řízení zároveň uplatněn nárok na zaplacení příspěvku i na zaplacení služeb, jsou předmětem řízení dva samostatné nároky, které je také nutné posuzovat samostatně, poněvadž se každý z nich řídí jinou právní úpravou a slouží k jiným účelům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2760/2021). Placením příspěvků na správu domu a pozemku, a to zpravidla podle podílu na společných částech, se vlastník jednotky podílí na nákladech souvisejících se správou společných částí, naproti tomu placení služeb souvisí s užíváním samotného bytu a podrobnější úpravu většiny otázek souvisejících se službami, včetně vymezení a rozsahu služeb, placení záloh (paušálu), vyúčtování nákladů, jejich rozúčtování apod. obsahuje zákon č. 67/2013 Sb. Další podstatný rozdíl je tom, že příspěvky na správu domu a pozemku nepodléhají vyúčtování podle zákona č. 67/2013 Sb. Příspěvky na správu domu a pozemku se sice platí zálohově, čemuž odpovídá povinnost statutárního orgánu je vyúčtovat a zprávu o hospodaření předložit shromáždění [§ 1208 písm. d) o. z.], je však jen na rozhodnutí shromáždění, jak příspěvky za minulé období vypořádá; vznikne-li přebytek nemusí ho vlastníkům jednotek vracet, může ho ponechat s ohledem na plánované výdaje na účtu společenství vlastníků jednotek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Předložení řádného vyúčtování není v případě příspěvku na správu domu a pozemku nutným předpokladem pro vznik platební povinnosti žalovaného (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 5. 11. 2025, č. j 70 Co 257/2024-374 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023). Naopak podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně provedeno (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a vlastník s ním byl seznámen. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1722/2025 či ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 743/2021). Je-li předmětem sporu nedoplatek (přeplatek) plynoucí z vyúčtování služeb, musí se soud zabývat tím, zda vyúčtování, které poskytovatel služeb provedl, je řádné. Při zjišťování, zda je vyúčtování řádné, soud z úřední povinnosti zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a je v němu uvedena cena provedené služby ve správné výši; jinak ho přezkoumává jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1080/2025 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023).22. Jak shora uvedeno, předmětem řízení v posuzované věci jsou dva samostatné nároky. Žalobce jednak požaduje po žalovaném zaplatit dlužné příspěvky na správu domu a pozemku a dále zaplacení plnění za úhrady spojené s užíváním bytu (z vyúčtování za služby). Příspěvky, kterými vlastník jednotky přispívá na výdaje související se správou domu a pozemku se řídí ust. § 1180 o. z., naproti tomu služby související s užíváním bytu a placení záloh a jejich vyúčtování vychází z ust. § 1181 o. z. a z. č. 67/2013 Sb.23. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že žalovaný jako vlastník jednotky č. , číslo,  v domě č. p. , adresa,  v průběhu roku 2023 nehradil měsíční platby předepsané žalobcem. Současně nebylo mezi účastníky sporné, že výše měsíčních předpisů odpovídala evidenčním listům platným pro rozhodné období. Z evidenčních listů se podává, že součástí těchto měsíčních plateb byly jednak příspěvky na správu domu a pozemku a náklady vlastní správní činnosti společenství vlastníků, a dále zálohy na služby spojené s užíváním jednotky. Vyplývá z nich, že příspěvek na správu domu a pozemku a správní činnost činil za leden 2023 částku 3 739 Kč a za období únor až prosinec 2023 částku 3 086 Kč měsíčně. Za období od ledna do prosince 2023 tak žalovaný (který neplacení příspěvků připustil a na stanovisku, že na zálohách nezaplatil ničeho, setrval po celou dobu řízení) neuhradil příspěvky na správu domu a pozemku v celkové výši 37 685 Kč. Mezi účastníky dále nebyl spor o tom, že žalobce vyhotovil rozúčtování služeb za období roku 2023 a rovněž přehled čerpání za správu domu a pozemku za dané období (listina označená jako „Fond oprav celkově bytu) a že tyto listiny žalovaný fakticky obdržel (byť sporná byla doba jejich doručení, zda se tak stalo již dne 2. 4. 2024 anebo až osobním převzetím dne 22. 10. 2025). Mezi účastníky však bylo sporné, zda dané listiny představují řádná vyúčtování, resp. zda žalobce vyhotovil a žalovanému fakticky doručil vyúčtování, které bylo provedeno v souladu s právními předpisy a bylo tak způsobilé vyvolat splatnost tvrzeného nedoplatku v daném zúčtovacím období. Žalovaný tvrdil, že žádné řádné vyúčtování (z něhož by vyplýval konkrétní dluh) nikdy neobdržel a že jej žalobce ani nikdy fakticky nevyhotovil, proto se tvrzený nedoplatek nemohl stát splatným. Taktéž mu žalobce nezaslal ani výzvu k úhradě.24. Z listiny označené jako „Rozúčtování služeb za období 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023“ vyplývají počáteční a koncové stavy naměřené studené vody v jednotlivých měsících, a dále kolik bylo fakturováno na odběrném místě v daném období za studenou vodu, osvětlení společných prostor a za úklid. Rovněž se z ní podává, jaký náklad připadá na byt žalovaného (1 782,24 Kč) a jaká částka byla předepsána na zálohách (6 324 Kč). Jejich rozdíl pak představuje přeplatek ve výši 4 542 Kč. Z listiny označené jako „Fond oprav celkově bytu, období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023“ je zjevné, že v daném období nejsou od žalovaného evidovány žádné platby. Z této listiny se dále podává, v jaké výši připadal na daný byt příspěvek na správu domu v jednotlivých měsících roku 2023, když celkově se jedná o částku ve výši 37 685 Kč. V této výši měl být v roce 2023 žalovaným tvořen fond oprav. Z rozpisu jednotlivých položek je pak zřejmé, že z fondu oprav byla čerpána částka v celkové výši 41 044,91 Kč. Z obsahu této listiny „Rozúčtování služeb“ lze tedy zjistit jaká služba byla rozúčtována, jaký byl náklad domu, jak byl stanoven podíl jednotky, jaký byl předpis záloh a jaký vznikl přeplatek. Absentují však další náležitosti požadované judikaturou, a to zejména přesný způsob výpočtu jednotlivých položek, údaje o celkové spotřebě vody v domě, údaj o spotřebě připadající na jednotku, bližší specifikace rozúčtovacích pravidel, případně další služby, jsou-li v domě poskytovány. Žalovaný jako příjemce služeb není podle něj schopen zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování. Nelze z ní dovodit ani celkovou výši přijatých měsíčních záloh na služby. Je zde uveden pouze předpis záloh ve výši 6 324 Kč a skutečná výše nákladů na uvedené tři služby v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb připadající na byt žalovaného ve výši 1 782,24 Kč. Za situace, kdy sám žalovaný uváděl, že na zálohách neplatil ničeho, avšak v dané listině je výslovně uveden přeplatek ve výši 4 542 Kč, je obsah této listiny zmatečný a nesrozumitelný. Žalobce soudu nepředložil žádnou (jinou) listinu, z níž by šlo dovodit, jakou částku žalovaný na službách žalobci fakticky dluží. Již z označení této listiny je zřejmé, že se nejedná o vyúčtování služeb. Tato listina tedy neobsahuje všechny nezbytné právními předpisy předepsané náležitosti a není dostatečně srozumitelná.25. Přestože okresní soud vyšel ze zjištění, že měsíční zálohy zahrnovaly jednak příspěvky na správu domu a pozemku, a dále náklady na služby, tak následně jednotlivé složky žalovaného nároku nezohlednil, resp. tyto dva samostatné hmotněprávní nároky žalobce nerozlišil, a to pohledávku z titulu příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 o. z. a pohledávku z titulu úhrad za služby podle § 1181 o. z. Navíc se vůbec nezabýval tím, zda předložená listina ve vztahu ke službám (rozúčtování) splňuje náležitosti vyplývající ze zákona č. 67/2013 Sb. a související judikatury, případně zda existuje jiná listina, která by požadované obsahovala. Závěr soudu prvního stupně o řádnosti vyúčtování nemá oporu v provedeném dokazování. V důsledku toho okresní soud pochybil, když bez dalšího uzavřel, že částka 42 149 Kč představuje jediný „nedoplatek z vyúčtování“, ačkoli z obsahu spisu vyplývá, že řádné vyúčtováním za rok 2023 žalobce nepředložil.26. Odvolací soud uzavírá, že nelze-li ze žalobcem předložených listin seznat takové informace, na základě, kterých je vlastník bytu schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, kritéria výpočtu skutečně spotřebovaných služeb, stejně jako výši zaplacených záloh, nelze uzavřít, že se jedná o řádné vyúčtování. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že jinou listinu, kterou by bylo možné kvalifikovat jako vyúčtování ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb. žalobce nepředložil ani v poskytnuté lhůtě, když navíc z jeho skutkových tvrzení vyplývá, že jinými listinami ani nedisponuje. Jak shora uvedeno, žalobce v souzené věci nepředložil řádné vyúčtování poskytnutých služeb ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb., když jím předložené listiny kritéria pro vyúčtování nesplňují [shora uvedená předložená listina odpovídá rozúčtování ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 67/2013 Sb.].27. Na příspěvky na správu domu a pozemku se však pravidla o vyúčtování služeb ve smyslu ust. § 67/2013 Sb. neuplatní. Jelikož ve sporu o zaplacení stanoveného příspěvku nelze přezkoumávat platnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek, jímž bylo rozhodnuto o jejich výši, je pro právní posouzení věci významné jen zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). V řízení před soudem prvního stupně byly doloženy předpisy příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby poskytované s užíváním bytu - evidenční listy vztahující se k bytu žalovaného. Žalovaný skutečnost, že mu byly předmětné evidenční listy doručeny, nesporoval. Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalovaný byl s výší příspěvku seznámen. Žalovaný taktéž výslovně uvedl, že částku stanovenou těmito předpisy nehradil. Žalovaný si byl vědom toho, v jaké výši má příspěvky hradil, avšak nečinil tak v domnění, že má přeplatky z minulých let. V této souvislosti ve vztahu k odvolací námitce žalovaného o tom, že za situace, kdy smlouvu o zajišťování některých činností správy domu a pozemku s třetí osobou nikdy neodsouhlasil a vzhledem k tomu, že se jedná o dohodu spoluvlastníků o jiném podílu, tak není platná, a proto výše zálohových plateb nebyla stanovena správně, odvolací soud podotýká, že tuto námitku ohledně výše záloh žalovaný před soudem prvního stupně nevznesl, když naopak při prvním jednání výslovně uvedl, že výše zálohových plateb byla společenstvím stanovena správně, resp. že ji nesporuje. Za situace, kdy taková námitka před soudem prvního stupně nezazněla, je ve smyslu ust. § 205a o. s. ř. nepřípustná. Výše uvedená tvrzení žalovaného (ohledně nesprávně stanovené výše zálohových plateb) jsou zcela nová. Odvolací soud proto k těmto skutečnostem za situace, kdy účastníci řízení byli soudem prvního stupně poučeni, že veškeré rozhodné skutečnosti musí být uvedeny a důkazy k nim musí být označeny dříve, než ve věci bude vyhlášeno rozhodnutí, a nebyla dána žádná z výjimek uvedených v § 205a o. s. ř., nemohl přihlédnout. Odvolací soud se proto touto nepřípustnou námitkou žalovaného nezabýval. Pro úplnost však odvolací soud dodává, že pokud tedy žalovaný v odvolání namítal neplatnost stanovení výše tohoto příspěvku či neplatnost smlouvy uzavřené se správcem, je tato námitka v odvolacím řízení navíc zcela irelevantní, neboť v daném řízení nelze platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků posuzovat ani jako předběžnou otázku (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2024, č. j. 57 Co 302/2023-372 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018 nebo ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II.). Důvodnost této části uplatněného nároku (ve vztahu k příspěvkům na správu domu a pozemku ve výši předpisu) tak vyplývá již ze samotných skutkových tvrzení žalovaného, který výslovně uvedl, že předepsané platby v roce 2023 fakticky nehradil.28. Jestliže žalobce neprokázal řádné vyúčtování služeb za rok 2023, neunesl důkazní břemeno ohledně konečného vypořádání záloh na služby za toto zúčtovací období. Odvolací soud proto nemohl učinit spolehlivý závěr o existenci a výši pohledávky žalobce v části přesahující nárok (v předepsaném rozsahu za rok 2023) na příspěvky na správu domu a pozemku. Za této situace odvolací soud považuje žalobu důvodnou pouze co do částky 37 685 Kč představující neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 464 Kč žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně řádného vyúčtování služeb a existence konečné pohledávky ze služeb za rok 2023.29. Jelikož předložení řádného vyúčtování není v případě příspěvku na správu domu a pozemku nutným předpokladem pro vznik platební povinnosti žalovaného, nejsou ohledně tohoto nároku žalovaným uplatněné námitky důvodné. Tato pohledávka je samostatná, vzniká již samotným předpisem a splatností a lze ji žalovat i bez jakéhokoliv vyúčtování. Odvolací soud se tedy ztotožňuje s okresním soudem v části ohledně posouzení, že žalobce prokázal existenci pohledávky ve výši 37 685 Kč, avšak nesouhlasí s jeho právním hodnocením, že se jedná o nárok vyplývající z ust. § 1181 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Odvolací soud doplňuje, že tato částka představuje nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku vůči žalovanému (ve smyslu ust. § 1180 o. z.), který nezaplacení ceny za poskytnutá plnění v daném období ani nesporoval. Žalovaný výslovně uvedl, že zálohové platby v roce 2023 neplatil, neboť se domníval, že jej tato povinnost z důvodu přeplatků nestíhá. Tato povinnost mu však vyplývá jak ze Stanov [čl. 8 bod 1 a 2)], tak ze zákona (§ 1180 o. z.). Ohledně částky ve výši 37 685 Kč s příslušenstvím (1 x 3 739 Kč + 11 x 3 086 Kč) představující neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku za období 1-12/2023 tak odvolací soud shledal žalobu důvodnou, a proto v tomto rozsahu rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. potvrdil.30. Odvolací soud dále nesouhlasí s okresnímu soudem s jeho závěry ve vztahu ke zbylé části uplatněného nároku, a to ohledně částky ve výši 4 464 Kč. Pakliže absentuje vyúčtování služeb, schází zde předpoklad pro vznik povinnosti žalovaného k zaplacení tvrzeného nedoplatku na službách. Jestliže žalobce neprokázal řádné vyúčtování služeb za rok 2023, neunesl důkazní břemeno ohledně konečného vypořádání záloh na služby za toto zúčtovací období, neboť z něj nelze ověřit správnost vyčíslení přeplatku či nedoplatku a existence konečné pohledávky ze služeb za rok 2023. Za této situace nelze učinit spolehlivý závěr o existenci a výši pohledávky žalobce v části přesahující nárok na příspěvky na správu domu a pozemku ve shora uvedené výši. V této části proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že žaloba se ohledně částky ve výši 4 464 Kč (42 149 – 37 685) zamítá.31. Ve vztahu k příslušenství uplatněné pohledávky odvolací soud dodává, že žalobci náleží vedle jistiny rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení. Byť žalovaný náležitě poukázal na splatnost nedoplatku z vyúčtování služeb ve lhůtě 4 měsíců od doručení vyúčtování, tak s ohledem na shora uvedené závěry je zřejmé, že okresní soud postupoval správně, když žalobci přiznal nárok na úrok z prodlení od požadovaného data, když jej zároveň stanovil ve správné výši. Žalovaný byl povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku podle § 1180 o. z. a podle stanov žalobce, přičemž tuto povinnost v období od ledna 2023 do prosince 2023 neplnil. Tím se dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Žalobce se domáhal zaplacení úroku z prodlení nikoli ode dne splatnosti jednotlivých měsíčních příspěvků (na což by mu náležel nárok, neboť tyto příspěvky nejsou závislé na vyúčtování), ale až od 3. 5. 2024 (kdy již byly splatné veškeré příspěvky na správu nemovitosti za rok 2023). Soud je žalobním návrhem vázán a nemůže přiznat více, než žalobce požaduje. Proto žalobci podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. náleží zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 37 685 Kč od 3. 5. 2024 do zaplacení, a proto ohledně této části příslušenství odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Ve zbývající části příslušenství, tj. z částky 4 464 Kč, odvolací soud neshledal uplatněný nárok důvodný, neboť v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Protože úrok sdílí osud hlavní pohledávky, vede zamítnutí části jistiny automaticky i k zamítnutí odpovídající části požadovaného úroku z prodlení. Za této situace odvolací soud v rozsahu tohoto příslušenství rozhodnutí soudu okresního změnil tak, že žaloba se v této části zamítá.32. Pro úplnost odvolací soud dodává, že za správný považuje závěr okresního soudu o tom, že žalovaný neprokázal, že k přijetí vyúčtování zmocnil právního zástupce. Odvolací soud rovněž sdílí názor soudu prvního stupně, že žalovaným uplatněné pohledávky nejsou pro nejistotu a neurčitost způsobilé k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.), neboť žalovaný ani přes přiléhavé poučení soudu prvního stupně (dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) řádně nevymezil pohledávku, kterou v rámci své procesní obrany započítává na žalobou uplatněný nárok, když nesdělil, jakou konkrétní částku mu žalobce dluží a z jakého důvodu, kdy nastala splatnost tvrzené pohledávky, kdy a jak došlo k započtení tvrzených pohledávek a rovněž neoznačil důkazy prokazující její existenci. Žalovaným uváděné položky v pokladní knize bez dalšího (bez předložení relevantních dokladů) neprokazují, že evidované vklady byly poskytnuty z prostředků žalovaného.33. K argumentaci žalovaného, že neuhrazené zálohy může žalobce nárokovat pouze do vypracování vyúčtování, odvolací soud uvádí, že zaplacení samotných záloh na služby se po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, skutečně domáhat již nelze. V situaci, kdy je už známa spotřeba a lze spotřebované služby vyúčtovat (dle Stanov měl žalobce povinnost provést vyúčtování za rok 2023 nejpozději do 30. 4. 2024), nelze žalovat na úhradu zálohových plateb, ale pouze na zaplacení dlužné částky z titulu neuhrazených spotřebovaných služeb, při jejímž propočtu se složené zálohové částky započítají (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 – R 74/2017 či ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 32 Cdo 85/2016). Předmětem řízení v souzené věci nejsou dle skutkových tvrzení žalobce samotné zálohové platby, ale souhrn dluhu vzniklého ze zákonné povinnosti vlastníka bytu hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ponížený o přeplatek z vyúčtování plnění a služeb (tedy faktický dluh na platbách spojených s vlastnictvím bytu za období leden – prosince 2023, když se jedná o nedoplatek vzniklý vyúčtováním nezaplacených záloh po odečtení přeplatku na základě vyúčtování za rok 2023). Fakticky však byly uplatněny dva nároky, z nichž jeden je splatný ihned předpisem a druhý nebyl doposud řádně vyúčtován.34. Ve vztahu k námitce žalovaného, že v zásilce byl jiný obsah než žalobcem tvrzené vyúčtování, což dovozuje z odlišných vah zásilek (doručenka od zásilky doručené žalovanému dne 2. 4. 2024 a ze dne 22. 10. 2025) odvolací soud podotýká, že za situace, kdy dovodil, že řádné vyúčtování vyhotoveno nebylo (žalobce výslovně uvedl, že jiné listiny, než které jsou obsahem spisu neexistují), je skutečnost, co bylo fakticky obsahem dané zásilky pro posouzení uplatněného nároku irelevantní.35. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci převážně úspěšný a přísluší mu tak náhrada účelně vynaložených nákladů v řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil ohledně částky ve výši 37 685 Kč, ve zbylém rozsahu rozsudek změnil tak, že žalobu ohledně částky 4 464 Kč zamítl. Žalobce tak byl úspěšný v rozsahu 89,41 %, a neúspěšný v rozsahu 10,59 %, a proto mu odvolací soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů za obě fáze řízení ve výši 78,82 % (89,41 – 10,59 = 78,82 %). Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 28 200 Kč, která byla stanovena dle § 8 odst. 1 ve spojení § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 10 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V této souvislosti odvolací soud konstatuje, že zástupce žalobce učinil 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a k) advokátního tarifu (předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení dne 25. 3. 2025, vyjádření k odporu žalovaného dne 12. 8. 2025, účast na jednání před soudem prvního stupně dne 18. 9. 2025, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 3. 2026, účast na jednání před okresním soudem dne 19. 3. 2026, vyjádření k odvolání žalovaného a účast na jednání před odvolacím soudem dne 8. 9. 2026 a 24. 9. 2026). Ve vztahu k náhradě nákladů pro úplnost odvolací soud podotýká, že úspěšnému účastníků lze přiznat pouze takové náklady, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Za účelně vynaložené náklady ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat jen takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla odpovídají. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat bezvýjimečnou povahu; mohou nastat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem není možné považovat za nezbytné. Strana, která ve sporu podlehla, tedy nehradí úspěšně procesní straně veškeré její náklady, ale jen takové, které lze považovat za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 444/2016 a ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016). S ohledem na shora uvedené odvolací soud nepřiznal žalobci odměnu za písemná podání ze dne 28. 8. 2025 a 11. 3. 2026, neboť skutková tvrzení v nich uvedená měla být již součástí imperfektní žaloby. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by je k výzvě soudu následně doplňovat a tyto náklady by mu tak nevznikly. V souvislosti s účastí na jednání odvolacího soudu dne 24. 9. 2026 absolvoval zástupce žalobce cestu na trase Písek – České Budějovice a zpět. V souvislosti realizovanou cestou činí cestovné při celkovém počtu ujetých kilometrů 106 km a vyhláškové ceně 44,50 Kč za 1 litr benzinu (č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 6. 2026 – ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb.) částku ve výši 882,40 Kč [(5,8/100 x 106 x 41,80) + (5,9 x 106)]. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že vycházel ze spotřeby 5,8 l/100 km dle metodiky EU č. 136/2014W uvedené v technickém průkaze použitého vozidla a z počtu ujetých kilometrů dle serveru www.mapy.cz (dle něhož vzdálenost z adresy advokátní kanceláře žalobce do sídla soudu činí 106 km). Dále žalobci náleží též náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 600 Kč, a to za 4 půlhodiny po 150 Kč strávené na cestě k soudu. Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (28 200 + 4 500 + 882,40 + 600), tedy částku ve výši 34 182,40 Kč, zvýšenou o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH (dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a advokátního tarifu). Dále se jedná o zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 686 Kč. Celkem tak náklady řízení před soudy obou stupňů činí částku ve výši 43 046,70 Kč [(34 182,40 x 1,21 = 41 360,70 + 1 686]. Vzhledem ke shora uvedenému mohlo být žalobci na náhradě nákladů řízení přiznáno toliko 78,82 % z této částky, tedy částka ve výši 33 929,40 Kč (43 046,70 x 0,7882), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li podle tohoto rozsudku plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem (soudním exekutorem) vykonán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:8.Co.864.2026.1","publishedAt":"2026-10-27","decisionAt":"2026-09-24","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":864,"year":2026,"pageNumber":211},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Marie","lastName":"Rychtářová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 42 149 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 3. 2026, č. j. 4 C 199/2025-129,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":199,"year":2025,"pageNumber":129},"affectedDate":"2026-03-19","courtCode":"OSPI","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1063,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1180","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1181","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"5","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":67,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEBYTOVY_PROSTOR","VZAJEMNE_PLNENI","DLUZNE_PLATBY_SPOJENE_S_UZIVANIM_BYTU","NEPLATNOST_SMLOUVY","LHUTY","DOKAZOVANI","DORUCOVANI","NAHRADA_NAKLADU","PODVOD","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}