{"uuid":"2e762fac-9978-4075-9f8a-1403691f06fb","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Anonymizovaný odstavec","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 4 678 565 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 678 565 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 678 565 Kč od 4. 5. 2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 329 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši 233 929 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 678 565 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 678 565 Kč od 4. 5. 2025 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 329 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši 233 929 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 678 565 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že se v průběhu roku 2023 seznámila se žalovaným v obchodě s oblečením na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Plzni, který žalovaný s manželkou provozoval. Postupně se spřátelili, pravidelně je v obchodě navštěvovala, získala k nim důvěru, svěřovala se jim i se svými osobními záležitostmi. Žalovanému se svěřila, že na jaře 2024 prodala svoji nemovitost na Slovensku a za utržené finanční prostředky si chtěla pořídit vlastní bydlení v Plzni a okolí. Žalovaný jí nabídl, že jí se zajištěním koupě nemovitosti pomůže. Nejprve jí dával tipy ke koupi nemovitosti. Později jí nabídl, že jí koupi vhodné nemovitosti zprostředkuje (resp. koupi zajistí a kupní cenu rovnou zaplatí), pokud mu svěří své finanční prostředky. V návaznosti na to žalobkyně žalovanému zaslala dne 19. 7. 2024 ze svého bankovního účtu na účet žalovaného částku 4 678 565 Kč. Šlo o maximální možnou částku, kterou byla za bydlení schopna uhradit. Předala mu tak všechny své úspory v dobré víře, že jí za tuto částku sežene odpovídající bydlení. Žalovaný následně několikrát informoval žalobkyni, že má vytipovanou nemovitost, kterou hodlá zakoupit, avšak vždy z nějakého důvodu ke koupi nedošlo. Protože žalobkyně poté pojala podezření, že žalovaný nesplní, co slíbil, neviděla od něj žádné hmatatelné výsledky jeho činnosti, obrátila se dne 11. 9. 2024 na Policii ČR. Z výslechu žalovaného u PČR žalobkyně překvapivě zjistila, že mu de facto své úspory vnutila jako bezúročnou půjčku bez ujednání o splatnosti, že se nejednalo o svěření peněz za účelem koupě nemovitosti. Žalovaný dokonce uvedl, že si ani peněžní prostředky nechtěl převzít, nakonec podlehl, přijal je a využil pro své podnikání. Dodal, že je již k dispozici nemá. Usnesením ze dne 7. 3. 2025 PČR věc odložila s tím, že nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestné činnosti, když žalovaný nerozporoval, že peníze přijal, toliko uvedl jiný právní důvod než žalobkyně. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 3. 2025 z opatrnosti odvolala veškeré příkazy, které žalovanému udělila (resp. vypověděla a odstoupila od všech případných smluv), které se žalovaným (byť i ústně) potencionálně uzavřela, pro případ, že se skutečně mělo jednat o zápůjčku, jak tvrdí žalovaný, vypověděla smlouvu o zápůjčce a vyzvala ho k vrácení předmětného finančního obnosu. Dopis zaslala žalovanému jak na adresu jeho trvalého bydliště, tak i jeho provozovny, první dopis byl žalovanému doručen dne 21. 3. 2025. Od 22. 3. 2025 započala běžet 6týdenní výpovědní doba, která uplynula dne 3. 5. 2025. Protože ani poté žalovaný finanční prostředky nevrátil, vyzvala ho ještě výzvou ze dne 13. 5. 2025, která mu byla doručena dne 16. 5. 2025. Žalovaný však nikterak nereagoval a dlužnou částku neuhradil, od 4. 5. 2025 se proto ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení na jeho straně. Žalobkyně vedle toho požadovala i přiznání úroků z prodlení v zákonné sazbě z dlužné částky od 4. 5. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný žalobu v celém rozsahu neuznal a nárok považoval za neoprávněný, dle jeho názoru byla žaloba podána předčasně. Odmítl tvrzení žalobkyně, že mu finanční prostředky poskytla za účelem zprostředkování koupě vhodné nemovitosti. Sama žalobkyně přišla s poskytnutím finančních prostředků, přičemž daná částka byla poskytnuta jako zápůjčka s dobou splatnosti minimálně 10 let s možností dalšího prodloužení splatnosti zápůjčky. Nesouhlasil s tím, že nebyla lhůta splatnosti sjednána, žalobkyně nebyla oprávněna vyzvat žalovaného k navrácení zápůjčky po uplynutí 6týdenní výpovědní lhůty. Navrhl proto zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. U ústního jednání dne 14. 10. 2025 strany učinily nespornou skutečnost, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 4 678 565 Kč. Strany se dále shodly na tom, že jednání ohledně uzavření smlouvy probíhalo po delší dobu (cca v období červen 2024 až do 19. 7. 2024, kdy byly peněžní prostředky převedeny), bylo předmětem několika setkání, u nichž byli přítomni pouze oba účastníci a manželka žalovaného, jednání probíhala v provozovně žalovaného, smlouva byla uzavřena v ústní formě. Sporu nebylo ani o tom, že se žalobkyně se žalovaným a jeho manželkou spřátelila a navštěvovala je pravidelně v jejich provozovně na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právní titul poskytnutí této částky strany označovaly i nadále rozdílně (viz předešlé odstavce). Bylo tedy na účastnících, aby prokázali jimi tvrzený právní důvod poskytnutí těchto peněžních prostředků, o čemž byli řádně poučeni. Žalovaný opakovaně měnil svá tvrzení ohledně lhůty splatnosti – v podání ze dne 1. 12. 2025 uvedl, že trvá na tom, že splatnost zápůjčky byla na 10 let. U ústního jednání už dokonce ústy své zástupkyně sdělil, že si účastníci ujednali minimální dobu splatnosti 10 let, maximální dobu splatnosti 15 let. K výzvě soudu, zda se jedná o nové skutkové tvrzení, žalovaný prostřednictvím své zástupkyně sdělil, že zůstává pouze na tom, že splatnost měla být minimálně 10 let.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z nesporných tvrzení účastníků a detailu úhrady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". vyplývá, že žalobkyně zaslala ze svého bankovního účtu z obálky nazvané „bydlení“ na bankovní účet žalovaného dne 19. 7. 2024 částku 4 678 565 Kč. Sporný mezi účastníky byl právní důvod, na jejímž základě žalobkyně žalovanému dané finanční prostředky zaslala. Smlouvu účastníci uzavřeli ústně, u jejího sjednání, dle shodného vyjádření stran, byli přítomni pouze účastníci řízení a manželka žalovaného (svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), k uzavření došlo v provozovně žalovaného na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Plzni, přičemž šlo o více schůzek, při nichž se dojednávaly podrobnosti. Částku stanovila žalobkyně na základě jejích finančních možností. Nespornou skutečností bylo i to, že žalobkyně v rozhodné době (tj. v době před poskytnutím předmětných finančních prostředků až do okamžiku, kdy žalobkyně podala trestní oznámení na žalovaného – viz podrobněji dále) pravidelně a často navštěvovala prodejnu žalovaného, v níž prodávala i jeho manželka, účastníci a manželka žalovaného měli přátelský vztah, důvěřovali si. To byl pravděpodobně důvod, proč smlouvu neuzavřeli v písemné podobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dopisem ze dne 17. 3. 2025, který byl žalovanému doručen dne 21. 3. 2025 (zasílán mu byl jak na adresu jeho bydliště, tak i provozovny), žalobkyně prostřednictvím svého zástupce ukončila smlouvy mezi ní a žalovaným, vypověděla smlouvu o zápůjčce, vyzvala ho k vydání bezdůvodného obohacení a k vrácení zápůjčky (uvedený dopis, podací stvrzenka, sledování zásilek PoštaOnline). Dopisem ze dne 13. 5. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 4 678 565 Kč ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Dopis byl odeslán prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". dne 15. 5. 2025 (označený dopis včetně plné moci, podací stvrzenka, informace k zásilce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 7. 2025 č.j. 25 C 186/2025-26 byla žalobkyně zcela osvobozena od placení soudních poplatků z důvodu její nepříznivé osobní, majetkové a osobní situace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. K důkazu soud provedl i trestní spis vedený Policií ČR, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Oddělení hospodářské kriminality pod č.j. KRPP-132196-34/TČ-2024-030581. Tento spis byl veden z důvodu podání trestního oznámení žalobkyní na žalovaného pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. Oznámení bylo přijato dne 11. 9. 2024, o den později byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci šetření možné zpronevěry finanční hotovosti žalobkyně žalovaným. Dne 11. 9. 2024 provedla policejní hlídka šetření na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Plzni (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalovaný i jeho manželka byli na místě poučeni dle § 61 zákona č. 273/2008 Sb. V trestní věci podali vysvětlení jako oba účastníci řízení, tak i manželka žalovaného. Usnesením ze dne 7. 3. 2025 byla trestní věc odložena z důvodu, že se nejedná o podezření z trestného činu a věc není na místě vyřídit jinak. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že došlo k převodu předmětných finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, přičemž byť lze výši těchto prostředků v běžném přátelském styku považovat přinejmenším za neobvyklou, nelze jednoznačně určit, že tyto finanční prostředky byly vylákány podvodným způsobem nebo užity k jinému než smluvenému účelu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z tohoto trestního spisu soud dále zjistil, že žalovaný kupní smlouvou, kterou uzavřel dne 10. 3. 2025 s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (jakožto kupující), převedl za kupní cenu 2 mil. Kč na kupující vlastnické právo k pozemku, jehož součástí je bytový dům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tyto nemovitosti žalovaný zakoupil od manželů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za kupní cenu 1 550 000 Kč (kupní smlouva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Policie ČR zajistila i výpis z účtu žalovaného od 22. 7. 2024 do 27. 2. 2025 vedený u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož je patrné, že dne 22. 7. 2024 byla na jeho účet připsána částka 4 678 565 Kč (zaslaná z účtu žalobkyně), téhož dne vybral v hotovosti částku 1 mil. Kč, dne 16. 9. 2024 vybral částku 1 490 000 Kč a na účet ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" převedl téhož dne částku 1 550 000 Kč, dne 24. 9. 2024 vybral částku 500 000 Kč, dne 20. 2. 2025 byla na jeho účet připsána částka 2 300 000 Kč z účtu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", následujícího dne vybral v hotovosti částku 1 450 000 Kč a dne 24. 2. 2025 částku 600 000 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil 4 767 Kč, konečný zůstatek 59 835,61 Kč (soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvádí pouze obraty vyšších částek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z trestního spisu soud dále z úředního záznamu o podaném vysvětlení zjistil, že žalobkyně vypověděla, že na Slovensku prodala dům ze 6,6 mil. Kč. Spřátelila se se žalovaným i jeho manželkou, kterým sdělila, že prodává dům po rodičích. Žalovaný ji začal nabízet různé nabídky, že jí pomůže najít bydlení, s čímž nakonec souhlasila. Nejprve jí žalovaný v červenci roku 2024 sdělil, že kupuje bytový dům s dalšími osobami, aby mu pomohla, což udělala. Pak jí nabízel spolupráci, že bude kupovat a prodávat byty od exekutora, za což jí měl zaslat provizi. Provizi však nikdy nedostala. Později si uvědomila, že žalovaný lže, nedokázala z něj dostat žádné bližší informace, ač mu 19. 7. 2024 zaslala částku 4 678 565 Kč. Se žalovaným žádnou smlouvu nesepsala. Proto šla dne 6. 9. 2024 do jeho prodejny a požádala ho o vrácení těchto peněžních prostředků. Ten jí řekl, že peníze se rozdělily mezi další lidi, peníze už nejsou, nevrátí jí je. Pak tam byla ještě následný den, o penězích se již nebavili. Dne 11. 9. 2024 přišla věc oznámit na Policii ČR. Součástí trestního spisu je i lékařská zpráva ošetřující lékařky žalobkyně (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), z níž mj. vyplývá, že žalobkyně je v dlouhodobé péči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":". V současné době je orientována ve všech kvalitách, stav celkem kompenzován, bez zjevné psych. produkce, odpovídá přiléhavě, bez latence, afektivně labilnější s nastavenou odpovídající medikací, stav stabilizován, bez větších výkyvů, bez psychotické produkce, která by ovlivňovala chování pacientky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalovaný před policejním orgánem vypověděl, že žalobkyně byla jeho zákaznicí, kamarádila se s jeho manželkou, chtěla si s nimi povídat. On se s ní chtěl bavit jen na obchodní úrovni. Bavili se o tom, jak je na tom finančně. Žalobkyně mu měla sdělit, že má moc peněz a neví, co s nimi dělat, chtěla mu dlouhodobě půjčit všechny peníze, co měla. On však nechtěl, ona ho přemluvila. Na splatnosti se nedomlouvali konkrétně, že by jí to vrátil třeba za 10-15 let, prostě se mělo jednat o dlouhodobou zápůjčku, na splátkách se nedomlouvali. Důvod půjčky žádný nebyl, prostě mu poslala peníze, protože je (především jeho manželku) měla ráda. Žalovaný dále uvedl, že běžně nakupoval i prodával nemovitosti, v době výslechu vlastnil nemovitosti v Plzni (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". I nadále plánoval, že bude kupovat a prodávat nemovitosti a jiné věci, protože je obchodník. O svém podnikání se bavil i se žalobkyní, neboť mu sdělila, že si chce založit svoji firmu. Nabídl jí pomoc, ale do svého podnikání ji zatahovat nechtěl. Poskytnuté finanční prostředky neměly být investicí do jeho podnikání, neměl jí vyplácet žádné provize, měl jí je pouze za dlouhou dobu vrátit, konkrétně se však nedomlouvali. Po zhruba 2 měsících žalobkyně otočila a chtěla své peníze zpět. Peníze už však nemá, použil je na své podnikání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Rovněž i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (manželka žalovaného) byla vyslechnuta před policejním orgánem. V rámci podání vysvětlení uvedla, že žalobkyně jí a manželovi asi v červnu 2024 u nich v obchodě nabídla finanční pomoc na podnikání. Bavili se o tom, jak by to bylo s navracením, žalobkyně sdělila, že jí je to jedno. Žalovaný navrhl, že kdyby to vrátil třeba za 5 let, tak by s tím nebyl problém. Smlouvu neuzavřeli, žalobkyně nechtěla. O bydlení se se žalobkyní bavila, ta jí řekla, že nemá dostatek finančních prostředků a protože v současnosti užívá městský byt, tak o vlastním bydlení ani neuvažuje. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dále uvedla, že jejich finanční situace je standardní, žádné větší dluhy nemají. Dům, v němž bydlí, je v jejich vlastnictví asi 15 let. Žalobkyni žádné bydlení nepomáhali sehnat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že vlastnické právo k pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", svědčilo k 12. 9. 2024 žalovanému a k 1. 12. 2025 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odhad ceny těchto nemovitostí dle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", činil k 27. 11. 2025 částku 14 088 580 Kč (výsledek odhadu nemovitosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně konkretizace nemovitostí). Žalovaný uzavřel dne 26. 1. 2025 (jako převodce) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k těmto nemovitostem za smluvenou kupní cenou 2 300 000 Kč. Dne 3. 9. 2025 uzavřela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", za účelem převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem s dohodnutou kupní cenou 4 000 000 Kč. Předmětné nemovitosti žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel dne 27. 9. 2009 s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kupní cena činila 3 400 000 Kč (označené kupní smlouvy včetně geometrického plánu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud dále v rámci dokazování provedl navržené výslechy svědků a účastníků řízení. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", manželka žalovaného, vypověděla, že se žalovanou byli jako rodina, pravidelně k nim docházela do obchodu, žalovanému chtěla „lidsky pomoci“. Svědkyně odpovídala nepřiléhavě položeným dotazům, nebyla schopna na jednoduché otázky přímo odpovědět, odpovídala vyhýbavě, často na něco jiného, než byla dotazována. Otázku ohledně toho, co si měli účastníci řízení ujednat, co bylo obsahem jejich jednání, u kterých byla osobně přítomna, soud musel položit opakovaně, protože na to například odpověděla slovy „no, vím, že se tam domlouvali“. Pak bez dalšího upřesnění konkrétních ujednání účastníků sdělila, že šlo o dlouhodobou zápůjčku, nabídka vzešla od žalobkyně. Po mnoha dalších otázkách, při nichž se soud opakovaně vracel k původním dotazům, svědkyně sdělila, že žalobkyně má možnost zapůjčit peníze žalovanému s tím, že na to nespěchá, jednalo se tam o dlouhodobé zápůjčce na 10-15 let. Žalobkyně přitom měla vědět, že žalovaný potřebuje peníze, neboť spolu trávili hodiny času, bavili se o téměř úplně všem a žalobkyně k nim chodila na toaletu a za žalovaným chodily návštěvy, zřejmě tam něco slyšela. Pokud byla svědkyně vyzvána, aby vysvětlila rozpor ve své výpovědi před Policií ČR a před soudem ohledně výpovědi týkající se splatnosti zápůjčky, když u PČR vypověděla, že měla být vrácena třeba za 5 let, soudu sdělovala 10-15 let, pak dosti nelogicky uvedla, že to myslela v tom smyslu, že samozřejmě, pokud to bude dřív, tak to bude dřív než těch 5 nebo 10 let. I přes další dotazy však rozpor ve výpovědích nevysvětlila ani neodstranila. Žalobkyně, jak dále vypověděla svědkyně, byla jedinou osobou, která bezúročně zapůjčila žalovanému částku téměř 5 milionu Kč na dobu 10-15 let. Svědkyně dále potvrdila, že žalobkyně hovořila o tom, že si potřebuje sehnat vlastní bydlení, k čemuž dále doplnila, že „vzhledem k tomu, že řekla, že vlastně jako svoje bydlení už má, že bydlení už má“. Poté upřesnila, že bydlení, které by si přála, tak na to jí bohužel její finanční prostředky nestačí, takže se nakonec rozhodla, že ty peníze využije tímto způsobem. Zapůjčené finanční prostředky žalovaný momentálně nemá, umořil s nimi vlastní dluhy. Následně byla konfrontována s rozdílnou výpovědí u Policie ČR, kde uvedla, že o tom s manželem hovořili, protože chtěl rozjíždět podnikání v Praze, kde by podnikali v oblasti nákupu a prodeje, o čemž dlouhodobě přemýšlí. U policejního orgánu dodala, že manžel by měl mít finanční prostředky stále na účtu. Ovšem u soudu sdělila, že v netuší, zda v době výslechu měli k dispozici ty finanční prostředky, ale většina peněz byla použita na dluhy. Rozpory ve svých výpovědích však svědkyně nebyla schopna logicky vysvětlit. Stejně tak svědkyně stále měnila svoji výpověď ohledně celkové částky dluhů, které měli se žalovaným, jejich finanční situace, když z původně tvrzených dluhů 50-60 000 Kč to byla částka cca 7 mil. Kč (u PČR dokonce vypověděla, že jejich finanční situace je standardní, žádné větší dluhy nemají). Svědkyně nedokázala rovněž bez pochybností vysvětlit, jak by dluh v takové výši spláceli, když by žalovaný odmítl možnost zápůjčky ve výši cca 5 mil. Kč, pokud by byla poskytnuta na kratší dobu. Zcela nelogicky přitom uvedla, že by to museli řešit půjčkami od rodiny, ale k dalším dotazům upřesnila, že by jim byli schopni zapůjčit tak 100 až 200 000 Kč. Teprve později dodala, že manžel zdědil pozemky s nemovitostí v Íránu. Jiný majetek dle jejího vyjádření nemají. Svědkyně dále popisovala, že ji žalobkyně opakovaně ujišťovala, že je vše v pořádku, peníze nespěchají. Proto se divila, že najednou nastal zlom v jednání, kdy do obchodu „přišlo v podstatě komando“ a odvedli je na policii. Později k tomu doplnila, že „si říkala, proč teda jako ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepřijde a neřekne nám to osobně“. Následně však uvedla, že k dotazu, zda by žalobkyně přišla přímo a žádala by peníze zpět, že „no, to tam přišla, ale to už bylo víceméně takový finále a během 2 dnů tam přišli policajti“. Ani tento rozpor ve své výpovědi následně svědkyně k výzvě soudu jednoznačně nevysvětlila. Svědkyně k dalším dotazům uvedla, že žalovaný asi 2x říkal žalobkyni, aby to sepsali, šli na hlavní poštu, k notáři, k čemuž měla žalobkyně sdělit, že to nemusí, že je mezi nimi důvěra. Svědkyně byť hovořila o tom, že se žalobkyní „byli jako rodina“, tak nevěděla, kde žalobkyně bydlí, vídali se pouze u nich v obchodě. Soud zvažoval s ohledem na způsob podání výpovědi svědkyně, zda tato není nějakým způsobem zdravotně hendikepována, avšak dospěl k závěru, že se spíše svědkyně snaží o vyhýbání se pravdivým odpovědím či zastření podstatných skutečností. Výsledek sporu se jí bytostně dotýkal, měl vliv i na její majetkovou situaci. Dle názoru soudu se jej snažila svými rozporuplnými a zčásti i nepravdivými odpověďmi zvrátit ve prospěch žalovaného. Její výpovědi proto neuvěřil a nemohl ji hodnotit jako hodnověrnou (jak je rozebráno i dále). Soud se domnívá, že lživě svědkyně vypovídala především o okolnostech důvodu poskytnutí peněžních prostředků a obsahu jednání mezi účastníky řízení, rovněž i o jejich majetkové situaci, zde byla v rozporu i s výpovědí žalovaného (svého manžela).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud rovněž provedl výslech svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť bylo zjištěno, že formálně nebylo řádně zkoncentrováno ústní jednání dne 2. 12. 2025 (absentovalo poučení dle § 118b o.s.ř.), na což upozornil zástupce žalobkyně u jednání dne 20. 1. 2026. Soud koncem tohoto jednání opakovaně poučil účastníky s tím, že zkontroluje ze záznamu, zda byli účastníci řádně poučeni a došlo ke koncentraci. Vzhledem k chybějícímu poučení o koncentraci řízení a následnému opakovanému poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., soud vyhodnotil, že řízení není řádně koncentrováno, resp. byla koncentrace prolomena a proto daný výslech připustil. Svědkyně pouze uvedla, že se zná se žalobkyní, která je dlouholetou klientkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" poradny pro cizince, žalovaného nezná. Je jí známo, že žalobkyně přišla o peníze z dědictví po zesnulé matce. Během procesu vyřizování pozůstalosti po matce jí žalobkyně sdělovala, že peníze použije na nákup nemovitosti, neboť jí nevyhovuje nájemní bydlení, chtěla si koupit baráček. O plánu použít peníze na nákup nemovitosti žalobkyně hovořila opakovaně (4x – 5x v řádu několika měsíců), poprvé to bylo buď na přelomu roku 2023/2024, koncem roku 2023 nebo na začátku roku 2024. Působilo to na svědkyni tak, že se na to žalobkyně dost těšila. Podrobnosti ohledně převodu nemovitosti však svědkyni nebyly známy, věděla pouze, že žalobkyně chtěla v domečku bydlet co nejdříve, byla přesvědčena, že to bude přibližně na jaře tohoto roku. Svědkyně nevěděla, s jakou výší finančních prostředků žalobkyně disponuje, ani kolik chtěla investovat do té nemovitosti. Nic dalšího se žalobkyní ohledně této otázky neřešila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobkyně při své účastnické výpovědi sdělila, že zdědila na Slovensku majetek, který se rozhodla prodat a koupit si nemovitost v Plzni, kde žije. V roce 2023 se seznámila s rodinou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dobře si rozuměli, svěřila se jim, že prodává majetek a chce si koupit nemovitost. Žalovaný jí nabídl, že jí pomůže něco sehnat. Nemovitost na Slovensku prodala za 6 mil. Kč. Nabídl jí jeden dům se dvěma garážemi, které nechtěla, protože nemá auto a neřídí, byly i další možnosti. Poté, protože obchoduje s nemovitostmi, jí nabídl, že něco vydraží. Nabídky však nebyly vhodné, pak to skončilo, žádné další nabídky již od žalovaného nedostala. Protože si nebyla jistá, jak je to s jejími penězi, šla na Policii ČR a podala trestní oznámení, navštívila právníka. Před sepisem trestního oznámení ještě byla v provozovně žalovaného a žádala o vrácení peněz, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně kategoricky vyloučila, že by peníze v takto vysoké výši žalovanému zapůjčila, nedomluvili si ani splatnost jakékoli zápůjčky. Rozhodně by to nedělala v ústní formě, chtěla by to řešit u notáře. Dodala, že peníze byly z konkrétní obálky v bance, kterou vytvořila, z níž šla konkrétní částka žalovanému, aby je měl připravené k dražbě, při níž jí nemovitost pořídí. Nesouhlasila ani s tím, že peníze nepotřebuje, šlo o finanční prostředky, které měla jako jediné navíc, a chtěla si z peněz po rodičích odložit do budoucnosti, když by měla nějaké výdaje v bytě apod. Ústně si se žalovaným ujednali, že jí pomůže se zajištěním nemovitosti pro ni. Poslední dohoda zněla, že jí to sežene prostřednictvím dražby. Žalovaný jí řekl, aby mu dala peníze, aby to mohl koupit. Chtěl jí zainteresovat do podnikání s koupí a prodejem nemovitostí. Ona sama dražbám nerozuměla, nechala to na žalovaném, do podnikání s ním nešla. Řešili to v průběhu měsíce června, července roku 2024. Žalobkyně neměla tušení, jakým způsobem to bude žalovaný dělat, jen mu dala peníze, což zpětně hodnotila jako chybu. Byla však tehdy pod velkým tlakem, měla problémy se zaměstnavatelem. Dohodli se pouze, že mu pošle peníze a on pro ni zakoupí nemovitost. V podrobnostech to ponechala na něm. Výši poskytnutých finančních prostředků určila žalobkyně, když mu poslala sumu, se kterou sama počítala a chtěla ji vložit do nového bydlení. Nenapadlo jí to nějak sepisovat, dodala však, že si nemyslí, že by byl žalovaný ochotný něco sepsat. Před uskutečněním platby žalovanému se s nikým neradila, nenavštívila advokátní kancelář, měla k žalovanému velkou důvěru. Žalobkyně dále soudu popsala svoje onemocnění (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž dodala, že ji měli v rodině, může se projevovat změnou nálad, ona se však léčí, pravidelně bere léky, pravidelně navštěvuje svoji lékařku, uvědomuje si závažnost svého onemocnění i následky, pokud by se neléčila. Nemoc se jí nezhoršuje. Trpí však i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". V současné době nepracuje, pobírá toliko invalidní důchod (13 700 Kč slovenský a 350-360 Kč český), žádný majetek nevlastní, nemá ani naspořené prostředky. Za nájem měsíčně hradí částku 6 460 Kč, za elektřinu 850 Kč, telefon a jízdné činí 600 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že v ČR bydlí již 35 let. Se žalobkyní se zná rok a půl, chodí každý den do jeho obchodu, kde tráví 5-6 hodin. Kdy byla dohoda se žalobkyní uzavřena, nedokázal upřesnit, k předmětu dohody uvedl, že on „peníze nepotřebuje, jsou jako rodina, já s tím pomůžu, jsme jako rodina“. Výši částky stanovila žalobkyně. Splatnost dle žalovaného byla stanovena „až budeš moci, 10, 15 let“. Žalobkyně to sama nabídla. Žalovaný potvrdil, že v té době dlužil 5, 6 mil. Kč. Dluhy chtěl řešit tím způsobem, že podnikal, někde si zase půjčí, něco vydělají, pojedou dál. Nyní je jeho finanční situace špatná, za měsíc bude zase lepší. V ČR nic nevlastní, toliko v Íránu, kde má po otci pozemek o rozloze 12 ha s domem a obchodem. Žalobkyně požadovala vrácení finančních prostředků za měsíc či měsíc a půl nebo 2 měsíce, na což jí řekl, že si z něho dělá srandu. Bavili se o tom zhruba 2 dny předtím, než k nim přišla Policie ČR. Všechny peněžní prostředky využil a zaplatil dluhy, uháněli ho. Se žalobkyní se nikdy nebavil o tom, že by je chtěla použít pro vlastní bydlení, když řekla, že vlastní bydlení nepotřebuje. Podnikat s ním neměla, stále se ho dotazovala, jak má některé věci dělat. Sama mu řekla, že má větší množství finančních prostředků. Byla u nich stále v obchodě, věděla, že má finanční problémy, sama mu nabídla, že mu peníze zapůjčí. Žalovaný k tomu dodal, že on peníze nepotřeboval, žalobkyně ho přemluvila, on je nechtěl. Důvod zápůjčky nebyl žádný. K dotazu, proč zápůjčku přijal, když peníze nechtěl, uvedl, že to byla past na něj, teď mu žalobkyně ničí život. Peníze nevrátil, protože viděl možnost, že je může využít, musel třetí osobě vrátit dluh. Jak by situaci s dluhem vůči další osobě řešil, pokud by peníze nezískal od žalobkyně, nedokázal rozumně vysvětlit. Ohledně označení svých věřitelů žalovaný odmítl vypovídat. Žalovaný potvrdil, že prodal nemovitost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde i nadále s rodinou bydlí. Prodal ji, protože potřeboval peníze. Dostal 3,5 mil. Kč a dodal, že nad částku 2,3 mil. Kč zbytek dostal na ruku. Později upřesnil, že kupní cena ve smlouvě byla uvedena ve výši 3,5 mil. Kč. Žalovaný doplnil, že vlastnil nemovitost i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", před dlouhou dobou, což je pro něj 5-6 měsíců, ji prodal za 3 mil. Kč. I tuto částku použil na umoření dluhů, které měl vysoké.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 2430 odst. 1 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 2432 odst. 1, 2 o.z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 2435 o.z. příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 2440 odst. 1 o.z. příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 2453 o.z. závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 2455 o.z. komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 2470 o.z. komitent má právo odvolat příkaz jen do doby, než vznikne závazek komisionáře vůči třetí osobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud s přihlédnutím k ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli v souladu s § 1746 odst. 2 o.z. v ústní formě inominátní smlouvu s prvky smlouvy příkazní, komisionářské a smlouvy o zprostředkování ve smyslu § 2430 a násl. o.z., § 2455 a násl. o.z. a § 2445 a násl. o.z. Obsah této smlouvy se upravoval, byl pouze rámcově stanovený, žalobkyně to v podrobnostech ponechala na žalovaném, není proto možné jednoznačně dohodu účastníků subsumovat pod konkrétní ustanovení. Žalovaný se zavázal zprostředkovat pro žalovanou koupi vhodné nemovitosti pro její bydlení. Protože následně byla smlouva změněna tak, že se žalovaný pokusí vhodnou nemovitost zajistit prostřednictvím dražby, účastníci se dohodli, že žalobkyně žalovanému zašle částku, za níž žalovaný nemovitost pro žalobkyni zakoupí. Za tímto účelem mu zaslala dne 19. 7. 2024 na jeho bankovní účet částku 4 678 565 Kč. K uzavření smlouvy došlo krátce před odesláním těchto finančních prostředků v provozovně žalovaného, a to po několika dílčích jednáních. Byť si strany nesjednaly podrobně způsob a podmínky obstarání nemovitosti, což lze přičítat především právní neznalosti, soud má za to, že s přihlédnutím k § 574 o.z. je třeba na ujednání účastníků pohlížet spíše jako na platné než neplatné. Ovšem, i za situace, že by vyhodnotil, že tato smlouva je pro svoji neurčitost neplatná, dospěl by ke stejnému závěru, tedy že žalovanému vzniklo z neplatné smlouvy na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Z následného jednání účastníků je zřejmé, že se dále domlouvali na dalších postupech v návaznosti na možnosti koupě vhodných nemovitostí, o nichž měl žalovaný žalobkyni zpravit. Z provedeného dokazování (především výslechu žalovaného a kupních smluv) vyplynulo, že žalovaný obchodoval s nemovitostmi, nešlo u něj o nikterak výjimečnou záležitost. Žalobkyni pak sdělil, že nemovitosti nakupuje i prostřednictvím dražeb, z tohoto důvodu se dohodli, že mu žalobkyně zašle finanční prostředky, které má ke koupi nemovitosti k dispozici. Výši této částky (jak vyplynulo i z nesporných tvrzení účastníků a jejich účastnických výpovědí včetně výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), určila sama žalobkyně, nešlo přitom o nijak zaokrouhlenou částku. Žalovaný měl vytipovat vhodné nemovitosti, o nichž měl informovat žalobkyni, což se i stalo u prvního domu, jehož koupi však žalobkyně zavrhla, neboť nepotřebovala garáž. Další vhodné nabídky žalovaný již žalobkyni neuvedl, koupi nemovitosti pro žalobkyni nezprostředkoval. Žalobkyně proto v souladu s § 2453 o.z. (resp. § 2470 o.z. či § 2440 odst. 1 o.z.) dopisem ze dne 17. 3. 2025 ukončila smlouvy, které účastníci uzavřeli a vyzvala žalovaného k vrácení částky 4 678 565 Kč, což žalovaný neučinil. Žalobkyni tak vznikl dle § 2991 odst. 1, 2 o.z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to plněním z právního důvodu, který odpadl, o nějž se na její úkor žalovaný obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Jak již bylo uvedeno výše, účastníci tvrdili rozdílný právní důvod poskytnutí předmětných finančních prostředků, obě jejich verze nemohly vedle sebe obstát, jedna ze stran jej označila lživě. Soud se proto zabýval jednotlivými provedenými důkazy, tyto hodnotil i v jejich souhrnu, přičemž současně přihlédl k logickým závěrům, které z takto provedeného dokazování vzešly. Žalobkyně svoji skutkovou verzi prokazovala především svojí účastnickou výpovědí, která byla podpořena výslechem svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaný ji prokazoval jak svědeckým výslechem své manželky, tak svým účastnickým výslechem. Důležitým aspektem pro vyhodnocení pravdivosti byla i ta skutečnost, že žalobkyně poslala žalovanému nijak nezaokrouhlenou částku, což není běžné u poskytování zápůjčky v takto vysoké výši, a spíše to svědčí závěru, že danou částku mu zaslala právě za účelem zajištění nemovitosti, když poskytla veškeré finanční prostředky, které pro své budoucí bydlení měla k dispozici. Této verzi pak nasvědčuje i to, že předmětnou částku zaslala ze svého účtu z obálky „bydlení“, kterou si v bance za pomoci jejích zaměstnanců zřídila. Ostatně i svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" potvrdila, že se jí žalobkyně svěřila, že má v plánu za peníze, které získala prodejem nemovitosti po rodičích, si v Plzni opatřit vlastní bydlení. Dále je pak nelogické, aby žalovaný, jak v rámci svého výslechu u PČR i u soudu uvedl, odmítl zápůjčku v částce téměř 5 mil. Kč na kratší období (tedy např. na dobu 2 let), když by byla sjednána bezúročně, a jeho finanční situace v té době (ostatně ani dnes) nebyla příznivá (musel řešit své závazky vůči třetím osobám, dle svého vyjádření měl dluhy v částce cca 5 až 6 mil. Kč), žalobkyně mu ji dokonce měla vnucovat. Žalobkyně vzhledem ke své aktuální nepříznivé finanční situaci byla osvobozena od placení soudních poplatků. Tím, že předmětný obnos zaslala žalovanému, není schopna hradit vyšší náklady, je odkázána na svůj invalidní důchod, který pobírá na Slovensku a v zanedbatelné výši i v ČR, z něhož si musí hradit náklady spojené s nájemním bydlením. I zde soud neshledává logiku, že by osoba v její pozici a jejího věku, která z hodnotnějšího majetku vlastní toliko finanční prostředky, které získala prodejem nemovitosti na Slovensku, by se těchto dobrovolně na velmi dlouhou dobu zbavila, a to za velmi nepříznivých podmínek (bezúročně a bez možnosti je dříve získat nazpět, pokud by je nezbytně potřebovala pro vlastní potřebu). Pokud by soud takovou alternativu připustil, pak by bylo na místě si položit otázku, zda žalobkyně byla schopna právního jednání spočívajícího v uzavření takové smlouvy o zápůjčce, zda nebyla ve svém jednání z důvodu nepříznivého duševního stavu (byť i částečně) omezena. Stejně tak důvěru nebudí ani to, že by žalobkyně se svědkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sice hovořila o svém bydlení, ale uzavřela to tím, že nemá dostatek finančních prostředků na koupi vlastní nemovitosti a bydlení již má vyřešeno v nájemním bytě, jak uvedla v rámci svého výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a následně se částky téměř 5 mil. Kč vzdala bezúročně na nejméně 10 let ve prospěch člověka, s nímž se před relativně krátkou dobou spřátelila (i když dle žalovaného žalobkyně kamarádila s jeho ženou, ne s ním, on se s ní chtěl bavit jen na obchodní úrovni), namísto toho, aby se pokusila buď najít vhodné bydlení do částky, s níž disponovala, případně si ji navýšila úvěrem či zápůjčkou. V neposlední řadě soud nepřehlédl ani rozpor ve výpovědi žalovaného, který u PČR uváděl, že se na splatnosti nedomlouvali konkrétně, pak k tomu doplnil, že by jí to vrátil třeba za 10-15 let, u soudu již hovořil o tom, že splatnost byla stanovena „až budeš moci, 10, 15 let“. Zarážející je i to, že žalovaný vlastnil od roku 2009 pozemky a rodinný dům, v němž s rodinou žije, který ve zmíněném roce koupil za částku 3,4 mil. Kč, tyto nemovitosti však začátkem roku 2025 prodal za částku toliko 2,3 mil. Kč, byť realitní kancelář odhadla hodnotu těchto nemovitostí částkou cca 14 mil. Kč. O 9 měsíců později pak byla uzavřena další kupní smlouva na tytéž nemovitosti, a to s kupní cenou 4 mil. Kč. Sám žalovaný o sobě mluvil jako o obchodníkovi, je proto s podivem, že by svůj majetek zcizoval za částku, která je šestinásobně nižší, než činí odhadní cena. Další rozpory soud shledal ve výpovědi žalovaného i jeho manželky, týkající se jejich majetkové situace i toho, na co byly prostředky, které žalobkyně žalovanému zaslala, skutečně použity. Za tohoto stavu vyhodnotil, že pravdivá je skutková verze žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud uvěřil výpovědi žalobkyně, která hovořila vnitřně nerozporně, logicky, její výpověď byla souladná s ostatními provedenými důkazy (vyjma výslechu žalovaného a jeho manželky). Žalobkyně rovněž hovořila o své nemoci a vysvětlila, v čem se projevuje. Dodala, že se léčí, navštěvuje odborného lékaře, pravidelně a zodpovědně bere léky, aby nedošlo ke zhoršení projevů jejího onemocnění. Z provedeného dokazování přitom nevyplynulo, že by ji její nemoc jakkoli při uzavření smluvního vztahu účastníků i jeho ukončení omezila, že by se nepříznivě projevila do smluvního vztahu účastníků. Stejně tak výpověď svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud neshledal jako nehodnověrnou, nelogickou či rozpornou, tato svědkyně neměla žádný důvod vypovídat nepravdivě. Naopak jako nevěrohodné soud vyhodnotil výpovědi žalovaného i jeho manželky. Je třeba zopakovat, že v jejich výpovědích shledal rozpory i s výpověďmi, které učinili před orgány činnými v trestním řízení, rozpory nebyly z jejich strany i přes snahu soudu odstraněny. Další rozpory v jejich výpovědích soud rozebíral v předešlých odstavcích. Svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" neodpovídala přiléhavě na položené dotazy, často svoji výpověď měnila, některé skutečnosti se snažila zastírat. Opakovala neustále některé věci, na něž nebyla dotazována, naopak na některé otázky řádně neodpověděla. Obdobně to soud vnímal i u žalovaného, který rovněž často měnil svoji výpověď, nereagoval přiléhavě na položené dotazy. Soud se nedomnívá, že by to bylo jazykovou bariérou (žalovaný přitom neuvedl, že potřebuje tlumočníka, vypovídal v českém jazyce a sám sdělil, že v ČR je již 35 let). Nelze opominout, že žalovaný je české státní příslušnosti (narodil se v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), před získáním českého občanství musel splnit podmínky, mezi něž by měla patřit i základní jazyková znalost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Ze všech rozebraných důvodů soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 678 565 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s vrácením finančních prostředků, o něž se bezdůvodně obohatil, k němuž byl řádně vyzván dopisem ze dne 17. 3. 2025 a následně i ze dne 13. 5. 2025, má žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě v návaznosti na uplynutí poskytnuté lhůty k úhradě, kterou soud hodnotí jako přiměřenou, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovanému byla ke splnění uložené povinnosti s přihlédnutím k § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a výši částky, kterou je povinen uhradit, určena patnáctidenní lhůta. Je však třeba k tomu dodat, že sám žalovaný nežádal o poskytnutí delší pariční lhůty a žalobkyně s poukazem na snahu žalovaného o vyvedení jeho majetku naopak žádala o stanovení běžné lhůty. I přesto soud žalovanému poskytl vyšší než zákonnou třídenní lhůtu z důvodu vrácení velkého finančního obnosu tak, aby měl žalovaný možnost zajistit jeho zaplacení. Přihlédl přitom i k tomu, že počátek běhu této lhůty je vázán na právní moc soudního rozhodnutí, čímž vzniká další časový prostor k zajištění potřebného finančního obnosu. Nejde přitom o lhůtu, která by se nepříznivě projevila do finanční sféry žalobkyně. Nelze rovněž přehlédnout, že žalovanému se již u prvního ústního jednání dostalo od soudu vedle poučení i upozornění na možný neúspěch ve věci, soud vedl účastníky ke smíru, což mohlo výrazně ušetřit náklady žalovaného, avšak k uzavření smíru nedošlo (žalovaný žádal o velmi dlouhou dobu (mnohaletou) pro vrácení poskytnutých finančních prostředků, kterou žalobkyně neakceptovala). Žalovaný tak mohl v dostatečné lhůtě s předstihem potřebné finanční prostředky zajistit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za 12 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 30. 7. 2025, účast u ústního jednání dne 14. 10. 2025, 2. 12. 2025 – přesahující 2 hodiny, 20. 1. 2026 – přesahující 2 hodiny a 3. 3. 2026, další porada s klientem dne 1. 12. 2026 a 2. 3. 2026) á 27 020 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 12 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 329 640 Kč, splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Pokud žalovaná požadovala přiznání odměny i za další poradu s klientem dne 10. 6. 2025, pak soud připomíná, že tato porada následovala po převzetí zastoupení a sepisu předžalobní výzvy, předcházela sepisu žaloby. Dle názoru soudu nelze tento úkon považovat za účelně vynaložený, neboť tato porada již mohla (a měla) být součástí převzetí a přípravy zastoupení, procesní situace se od první porady provedené při převzetí a přípravě zastoupení nikterak nezměnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku, neboť v řízení úspěšná žalobkyně byla usnesením ze dne 9. 7. 2025 zcela osvobozena od jeho placení. Lhůta byla stanovena s přihlédnutím k § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžná třídenní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 4 678 565 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že se v průběhu roku 2023 seznámila se žalovaným v obchodě s oblečením na , adresa,  v Plzni, který žalovaný s manželkou provozoval. Postupně se spřátelili, pravidelně je v obchodě navštěvovala, získala k nim důvěru, svěřovala se jim i se svými osobními záležitostmi. Žalovanému se svěřila, že na jaře 2024 prodala svoji nemovitost na Slovensku a za utržené finanční prostředky si chtěla pořídit vlastní bydlení v Plzni a okolí. Žalovaný jí nabídl, že jí se zajištěním koupě nemovitosti pomůže. Nejprve jí dával tipy ke koupi nemovitosti. Později jí nabídl, že jí koupi vhodné nemovitosti zprostředkuje (resp. koupi zajistí a kupní cenu rovnou zaplatí), pokud mu svěří své finanční prostředky. V návaznosti na to žalobkyně žalovanému zaslala dne 19. 7. 2024 ze svého bankovního účtu na účet žalovaného částku 4 678 565 Kč. Šlo o maximální možnou částku, kterou byla za bydlení schopna uhradit. Předala mu tak všechny své úspory v dobré víře, že jí za tuto částku sežene odpovídající bydlení. Žalovaný následně několikrát informoval žalobkyni, že má vytipovanou nemovitost, kterou hodlá zakoupit, avšak vždy z nějakého důvodu ke koupi nedošlo. Protože žalobkyně poté pojala podezření, že žalovaný nesplní, co slíbil, neviděla od něj žádné hmatatelné výsledky jeho činnosti, obrátila se dne 11. 9. 2024 na Policii ČR. Z výslechu žalovaného u PČR žalobkyně překvapivě zjistila, že mu de facto své úspory vnutila jako bezúročnou půjčku bez ujednání o splatnosti, že se nejednalo o svěření peněz za účelem koupě nemovitosti. Žalovaný dokonce uvedl, že si ani peněžní prostředky nechtěl převzít, nakonec podlehl, přijal je a využil pro své podnikání. Dodal, že je již k dispozici nemá. Usnesením ze dne 7. 3. 2025 PČR věc odložila s tím, že nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestné činnosti, když žalovaný nerozporoval, že peníze přijal, toliko uvedl jiný právní důvod než žalobkyně. Žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 3. 2025 z opatrnosti odvolala veškeré příkazy, které žalovanému udělila (resp. vypověděla a odstoupila od všech případných smluv), které se žalovaným (byť i ústně) potencionálně uzavřela, pro případ, že se skutečně mělo jednat o zápůjčku, jak tvrdí žalovaný, vypověděla smlouvu o zápůjčce a vyzvala ho k vrácení předmětného finančního obnosu. Dopis zaslala žalovanému jak na adresu jeho trvalého bydliště, tak i jeho provozovny, první dopis byl žalovanému doručen dne 21. 3. 2025. Od 22. 3. 2025 započala běžet 6týdenní výpovědní doba, která uplynula dne 3. 5. 2025. Protože ani poté žalovaný finanční prostředky nevrátil, vyzvala ho ještě výzvou ze dne 13. 5. 2025, která mu byla doručena dne 16. 5. 2025. Žalovaný však nikterak nereagoval a dlužnou částku neuhradil, od 4. 5. 2025 se proto ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení na jeho straně. Žalobkyně vedle toho požadovala i přiznání úroků z prodlení v zákonné sazbě z dlužné částky od 4. 5. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný žalobu v celém rozsahu neuznal a nárok považoval za neoprávněný, dle jeho názoru byla žaloba podána předčasně. Odmítl tvrzení žalobkyně, že mu finanční prostředky poskytla za účelem zprostředkování koupě vhodné nemovitosti. Sama žalobkyně přišla s poskytnutím finančních prostředků, přičemž daná částka byla poskytnuta jako zápůjčka s dobou splatnosti minimálně 10 let s možností dalšího prodloužení splatnosti zápůjčky. Nesouhlasil s tím, že nebyla lhůta splatnosti sjednána, žalobkyně nebyla oprávněna vyzvat žalovaného k navrácení zápůjčky po uplynutí 6týdenní výpovědní lhůty. Navrhl proto zamítnutí žaloby.3. U ústního jednání dne 14. 10. 2025 strany učinily nespornou skutečnost, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 4 678 565 Kč. Strany se dále shodly na tom, že jednání ohledně uzavření smlouvy probíhalo po delší dobu (cca v období červen 2024 až do 19. 7. 2024, kdy byly peněžní prostředky převedeny), bylo předmětem několika setkání, u nichž byli přítomni pouze oba účastníci a manželka žalovaného, jednání probíhala v provozovně žalovaného, smlouva byla uzavřena v ústní formě. Sporu nebylo ani o tom, že se žalobkyně se žalovaným a jeho manželkou spřátelila a navštěvovala je pravidelně v jejich provozovně na adrese , adresa, . Právní titul poskytnutí této částky strany označovaly i nadále rozdílně (viz předešlé odstavce). Bylo tedy na účastnících, aby prokázali jimi tvrzený právní důvod poskytnutí těchto peněžních prostředků, o čemž byli řádně poučeni. Žalovaný opakovaně měnil svá tvrzení ohledně lhůty splatnosti – v podání ze dne 1. 12. 2025 uvedl, že trvá na tom, že splatnost zápůjčky byla na 10 let. U ústního jednání už dokonce ústy své zástupkyně sdělil, že si účastníci ujednali minimální dobu splatnosti 10 let, maximální dobu splatnosti 15 let. K výzvě soudu, zda se jedná o nové skutkové tvrzení, žalovaný prostřednictvím své zástupkyně sdělil, že zůstává pouze na tom, že splatnost měla být minimálně 10 let.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z nesporných tvrzení účastníků a detailu úhrady , právnická osoba, . vyplývá, že žalobkyně zaslala ze svého bankovního účtu z obálky nazvané „bydlení“ na bankovní účet žalovaného dne 19. 7. 2024 částku 4 678 565 Kč. Sporný mezi účastníky byl právní důvod, na jejímž základě žalobkyně žalovanému dané finanční prostředky zaslala. Smlouvu účastníci uzavřeli ústně, u jejího sjednání, dle shodného vyjádření stran, byli přítomni pouze účastníci řízení a manželka žalovaného (svědkyně , jméno FO, ), k uzavření došlo v provozovně žalovaného na adrese , adresa,  v Plzni, přičemž šlo o více schůzek, při nichž se dojednávaly podrobnosti. Částku stanovila žalobkyně na základě jejích finančních možností. Nespornou skutečností bylo i to, že žalobkyně v rozhodné době (tj. v době před poskytnutím předmětných finančních prostředků až do okamžiku, kdy žalobkyně podala trestní oznámení na žalovaného – viz podrobněji dále) pravidelně a často navštěvovala prodejnu žalovaného, v níž prodávala i jeho manželka, účastníci a manželka žalovaného měli přátelský vztah, důvěřovali si. To byl pravděpodobně důvod, proč smlouvu neuzavřeli v písemné podobě.5. Dopisem ze dne 17. 3. 2025, který byl žalovanému doručen dne 21. 3. 2025 (zasílán mu byl jak na adresu jeho bydliště, tak i provozovny), žalobkyně prostřednictvím svého zástupce ukončila smlouvy mezi ní a žalovaným, vypověděla smlouvu o zápůjčce, vyzvala ho k vydání bezdůvodného obohacení a k vrácení zápůjčky (uvedený dopis, podací stvrzenka, sledování zásilek PoštaOnline). Dopisem ze dne 13. 5. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 4 678 565 Kč ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Dopis byl odeslán prostřednictvím , právnická osoba, . dne 15. 5. 2025 (označený dopis včetně plné moci, podací stvrzenka, informace k zásilce).6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 7. 2025 č.j. 25 C 186/2025-26 byla žalobkyně zcela osvobozena od placení soudních poplatků z důvodu její nepříznivé osobní, majetkové a osobní situace.7. K důkazu soud provedl i trestní spis vedený Policií ČR, , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality pod č.j. KRPP-132196-34/TČ-2024-030581. Tento spis byl veden z důvodu podání trestního oznámení žalobkyní na žalovaného pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. Oznámení bylo přijato dne 11. 9. 2024, o den později byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci šetření možné zpronevěry finanční hotovosti žalobkyně žalovaným. Dne 11. 9. 2024 provedla policejní hlídka šetření na adrese , adresa,  v Plzni (, Anonymizováno, ). Žalovaný i jeho manželka byli na místě poučeni dle § 61 zákona č. 273/2008 Sb. V trestní věci podali vysvětlení jako oba účastníci řízení, tak i manželka žalovaného. Usnesením ze dne 7. 3. 2025 byla trestní věc odložena z důvodu, že se nejedná o podezření z trestného činu a věc není na místě vyřídit jinak. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že došlo k převodu předmětných finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, přičemž byť lze výši těchto prostředků v běžném přátelském styku považovat přinejmenším za neobvyklou, nelze jednoznačně určit, že tyto finanční prostředky byly vylákány podvodným způsobem nebo užity k jinému než smluvenému účelu.8. Z tohoto trestního spisu soud dále zjistil, že žalovaný kupní smlouvou, kterou uzavřel dne 10. 3. 2025 s , jméno FO,  (jakožto kupující), převedl za kupní cenu 2 mil. Kč na kupující vlastnické právo k pozemku, jehož součástí je bytový dům , adresa, . Tyto nemovitosti žalovaný zakoupil od manželů , jméno FO,  za kupní cenu 1 550 000 Kč (kupní smlouva , adresa, ). Policie ČR zajistila i výpis z účtu žalovaného od 22. 7. 2024 do 27. 2. 2025 vedený u , jméno FO, , z něhož je patrné, že dne 22. 7. 2024 byla na jeho účet připsána částka 4 678 565 Kč (zaslaná z účtu žalobkyně), téhož dne vybral v hotovosti částku 1 mil. Kč, dne 16. 9. 2024 vybral částku 1 490 000 Kč a na účet , jméno FO,  převedl téhož dne částku 1 550 000 Kč, dne 24. 9. 2024 vybral částku 500 000 Kč, dne 20. 2. 2025 byla na jeho účet připsána částka 2 300 000 Kč z účtu , jméno FO, , následujícího dne vybral v hotovosti částku 1 450 000 Kč a dne 24. 2. 2025 částku 600 000 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil 4 767 Kč, konečný zůstatek 59 835,61 Kč (soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvádí pouze obraty vyšších částek).9. Z trestního spisu soud dále z úředního záznamu o podaném vysvětlení zjistil, že žalobkyně vypověděla, že na Slovensku prodala dům ze 6,6 mil. Kč. Spřátelila se se žalovaným i jeho manželkou, kterým sdělila, že prodává dům po rodičích. Žalovaný ji začal nabízet různé nabídky, že jí pomůže najít bydlení, s čímž nakonec souhlasila. Nejprve jí žalovaný v červenci roku 2024 sdělil, že kupuje bytový dům s dalšími osobami, aby mu pomohla, což udělala. Pak jí nabízel spolupráci, že bude kupovat a prodávat byty od exekutora, za což jí měl zaslat provizi. Provizi však nikdy nedostala. Později si uvědomila, že žalovaný lže, nedokázala z něj dostat žádné bližší informace, ač mu 19. 7. 2024 zaslala částku 4 678 565 Kč. Se žalovaným žádnou smlouvu nesepsala. Proto šla dne 6. 9. 2024 do jeho prodejny a požádala ho o vrácení těchto peněžních prostředků. Ten jí řekl, že peníze se rozdělily mezi další lidi, peníze už nejsou, nevrátí jí je. Pak tam byla ještě následný den, o penězích se již nebavili. Dne 11. 9. 2024 přišla věc oznámit na Policii ČR. Součástí trestního spisu je i lékařská zpráva ošetřující lékařky žalobkyně (, právnická osoba, ), z níž mj. vyplývá, že žalobkyně je v dlouhodobé péči , podezřelý výraz, . V současné době je orientována ve všech kvalitách, stav celkem kompenzován, bez zjevné psych. produkce, odpovídá přiléhavě, bez latence, afektivně labilnější s nastavenou odpovídající medikací, stav stabilizován, bez větších výkyvů, bez psychotické produkce, která by ovlivňovala chování pacientky.10. Žalovaný před policejním orgánem vypověděl, že žalobkyně byla jeho zákaznicí, kamarádila se s jeho manželkou, chtěla si s nimi povídat. On se s ní chtěl bavit jen na obchodní úrovni. Bavili se o tom, jak je na tom finančně. Žalobkyně mu měla sdělit, že má moc peněz a neví, co s nimi dělat, chtěla mu dlouhodobě půjčit všechny peníze, co měla. On však nechtěl, ona ho přemluvila. Na splatnosti se nedomlouvali konkrétně, že by jí to vrátil třeba za 10-15 let, prostě se mělo jednat o dlouhodobou zápůjčku, na splátkách se nedomlouvali. Důvod půjčky žádný nebyl, prostě mu poslala peníze, protože je (především jeho manželku) měla ráda. Žalovaný dále uvedl, že běžně nakupoval i prodával nemovitosti, v době výslechu vlastnil nemovitosti v Plzni (, adresa, . I nadále plánoval, že bude kupovat a prodávat nemovitosti a jiné věci, protože je obchodník. O svém podnikání se bavil i se žalobkyní, neboť mu sdělila, že si chce založit svoji firmu. Nabídl jí pomoc, ale do svého podnikání ji zatahovat nechtěl. Poskytnuté finanční prostředky neměly být investicí do jeho podnikání, neměl jí vyplácet žádné provize, měl jí je pouze za dlouhou dobu vrátit, konkrétně se však nedomlouvali. Po zhruba 2 měsících žalobkyně otočila a chtěla své peníze zpět. Peníze už však nemá, použil je na své podnikání.11. Rovněž i , jméno FO,  (manželka žalovaného) byla vyslechnuta před policejním orgánem. V rámci podání vysvětlení uvedla, že žalobkyně jí a manželovi asi v červnu 2024 u nich v obchodě nabídla finanční pomoc na podnikání. Bavili se o tom, jak by to bylo s navracením, žalobkyně sdělila, že jí je to jedno. Žalovaný navrhl, že kdyby to vrátil třeba za 5 let, tak by s tím nebyl problém. Smlouvu neuzavřeli, žalobkyně nechtěla. O bydlení se se žalobkyní bavila, ta jí řekla, že nemá dostatek finančních prostředků a protože v současnosti užívá městský byt, tak o vlastním bydlení ani neuvažuje. Svědkyně , jméno FO,  dále uvedla, že jejich finanční situace je standardní, žádné větší dluhy nemají. Dům, v němž bydlí, je v jejich vlastnictví asi 15 let. Žalobkyni žádné bydlení nepomáhali sehnat.12. Z LV , hodnota,  vyplývá, že vlastnické právo k pozemku , adresa, , svědčilo k 12. 9. 2024 žalovanému a k 1. 12. 2025 , jméno FO, ). Odhad ceny těchto nemovitostí dle , adresa, , činil k 27. 11. 2025 částku 14 088 580 Kč (výsledek odhadu nemovitosti , adresa,  včetně konkretizace nemovitostí). Žalovaný uzavřel dne 26. 1. 2025 (jako převodce) , jméno FO,  kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k těmto nemovitostem za smluvenou kupní cenou 2 300 000 Kč. Dne 3. 9. 2025 uzavřela , jméno FO, , za účelem převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem s dohodnutou kupní cenou 4 000 000 Kč. Předmětné nemovitosti žalovaný nabyl na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel dne 27. 9. 2009 s , právnická osoba, , kupní cena činila 3 400 000 Kč (označené kupní smlouvy včetně geometrického plánu).13. Soud dále v rámci dokazování provedl navržené výslechy svědků a účastníků řízení. Svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného, vypověděla, že se žalovanou byli jako rodina, pravidelně k nim docházela do obchodu, žalovanému chtěla „lidsky pomoci“. Svědkyně odpovídala nepřiléhavě položeným dotazům, nebyla schopna na jednoduché otázky přímo odpovědět, odpovídala vyhýbavě, často na něco jiného, než byla dotazována. Otázku ohledně toho, co si měli účastníci řízení ujednat, co bylo obsahem jejich jednání, u kterých byla osobně přítomna, soud musel položit opakovaně, protože na to například odpověděla slovy „no, vím, že se tam domlouvali“. Pak bez dalšího upřesnění konkrétních ujednání účastníků sdělila, že šlo o dlouhodobou zápůjčku, nabídka vzešla od žalobkyně. Po mnoha dalších otázkách, při nichž se soud opakovaně vracel k původním dotazům, svědkyně sdělila, že žalobkyně má možnost zapůjčit peníze žalovanému s tím, že na to nespěchá, jednalo se tam o dlouhodobé zápůjčce na 10-15 let. Žalobkyně přitom měla vědět, že žalovaný potřebuje peníze, neboť spolu trávili hodiny času, bavili se o téměř úplně všem a žalobkyně k nim chodila na toaletu a za žalovaným chodily návštěvy, zřejmě tam něco slyšela. Pokud byla svědkyně vyzvána, aby vysvětlila rozpor ve své výpovědi před Policií ČR a před soudem ohledně výpovědi týkající se splatnosti zápůjčky, když u PČR vypověděla, že měla být vrácena třeba za 5 let, soudu sdělovala 10-15 let, pak dosti nelogicky uvedla, že to myslela v tom smyslu, že samozřejmě, pokud to bude dřív, tak to bude dřív než těch 5 nebo 10 let. I přes další dotazy však rozpor ve výpovědích nevysvětlila ani neodstranila. Žalobkyně, jak dále vypověděla svědkyně, byla jedinou osobou, která bezúročně zapůjčila žalovanému částku téměř 5 milionu Kč na dobu 10-15 let. Svědkyně dále potvrdila, že žalobkyně hovořila o tom, že si potřebuje sehnat vlastní bydlení, k čemuž dále doplnila, že „vzhledem k tomu, že řekla, že vlastně jako svoje bydlení už má, že bydlení už má“. Poté upřesnila, že bydlení, které by si přála, tak na to jí bohužel její finanční prostředky nestačí, takže se nakonec rozhodla, že ty peníze využije tímto způsobem. Zapůjčené finanční prostředky žalovaný momentálně nemá, umořil s nimi vlastní dluhy. Následně byla konfrontována s rozdílnou výpovědí u Policie ČR, kde uvedla, že o tom s manželem hovořili, protože chtěl rozjíždět podnikání v Praze, kde by podnikali v oblasti nákupu a prodeje, o čemž dlouhodobě přemýšlí. U policejního orgánu dodala, že manžel by měl mít finanční prostředky stále na účtu. Ovšem u soudu sdělila, že v netuší, zda v době výslechu měli k dispozici ty finanční prostředky, ale většina peněz byla použita na dluhy. Rozpory ve svých výpovědích však svědkyně nebyla schopna logicky vysvětlit. Stejně tak svědkyně stále měnila svoji výpověď ohledně celkové částky dluhů, které měli se žalovaným, jejich finanční situace, když z původně tvrzených dluhů 50-60 000 Kč to byla částka cca 7 mil. Kč (u PČR dokonce vypověděla, že jejich finanční situace je standardní, žádné větší dluhy nemají). Svědkyně nedokázala rovněž bez pochybností vysvětlit, jak by dluh v takové výši spláceli, když by žalovaný odmítl možnost zápůjčky ve výši cca 5 mil. Kč, pokud by byla poskytnuta na kratší dobu. Zcela nelogicky přitom uvedla, že by to museli řešit půjčkami od rodiny, ale k dalším dotazům upřesnila, že by jim byli schopni zapůjčit tak 100 až 200 000 Kč. Teprve později dodala, že manžel zdědil pozemky s nemovitostí v Íránu. Jiný majetek dle jejího vyjádření nemají. Svědkyně dále popisovala, že ji žalobkyně opakovaně ujišťovala, že je vše v pořádku, peníze nespěchají. Proto se divila, že najednou nastal zlom v jednání, kdy do obchodu „přišlo v podstatě komando“ a odvedli je na policii. Později k tomu doplnila, že „si říkala, proč teda jako , Anonymizováno,  nepřijde a neřekne nám to osobně“. Následně však uvedla, že k dotazu, zda by žalobkyně přišla přímo a žádala by peníze zpět, že „no, to tam přišla, ale to už bylo víceméně takový finále a během 2 dnů tam přišli policajti“. Ani tento rozpor ve své výpovědi následně svědkyně k výzvě soudu jednoznačně nevysvětlila. Svědkyně k dalším dotazům uvedla, že žalovaný asi 2x říkal žalobkyni, aby to sepsali, šli na hlavní poštu, k notáři, k čemuž měla žalobkyně sdělit, že to nemusí, že je mezi nimi důvěra. Svědkyně byť hovořila o tom, že se žalobkyní „byli jako rodina“, tak nevěděla, kde žalobkyně bydlí, vídali se pouze u nich v obchodě. Soud zvažoval s ohledem na způsob podání výpovědi svědkyně, zda tato není nějakým způsobem zdravotně hendikepována, avšak dospěl k závěru, že se spíše svědkyně snaží o vyhýbání se pravdivým odpovědím či zastření podstatných skutečností. Výsledek sporu se jí bytostně dotýkal, měl vliv i na její majetkovou situaci. Dle názoru soudu se jej snažila svými rozporuplnými a zčásti i nepravdivými odpověďmi zvrátit ve prospěch žalovaného. Její výpovědi proto neuvěřil a nemohl ji hodnotit jako hodnověrnou (jak je rozebráno i dále). Soud se domnívá, že lživě svědkyně vypovídala především o okolnostech důvodu poskytnutí peněžních prostředků a obsahu jednání mezi účastníky řízení, rovněž i o jejich majetkové situaci, zde byla v rozporu i s výpovědí žalovaného (svého manžela).14. Soud rovněž provedl výslech svědkyně , jméno FO, , neboť bylo zjištěno, že formálně nebylo řádně zkoncentrováno ústní jednání dne 2. 12. 2025 (absentovalo poučení dle § 118b o.s.ř.), na což upozornil zástupce žalobkyně u jednání dne 20. 1. 2026. Soud koncem tohoto jednání opakovaně poučil účastníky s tím, že zkontroluje ze záznamu, zda byli účastníci řádně poučeni a došlo ke koncentraci. Vzhledem k chybějícímu poučení o koncentraci řízení a následnému opakovanému poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., soud vyhodnotil, že řízení není řádně koncentrováno, resp. byla koncentrace prolomena a proto daný výslech připustil. Svědkyně pouze uvedla, že se zná se žalobkyní, která je dlouholetou klientkou , Anonymizováno,  poradny pro cizince, žalovaného nezná. Je jí známo, že žalobkyně přišla o peníze z dědictví po zesnulé matce. Během procesu vyřizování pozůstalosti po matce jí žalobkyně sdělovala, že peníze použije na nákup nemovitosti, neboť jí nevyhovuje nájemní bydlení, chtěla si koupit baráček. O plánu použít peníze na nákup nemovitosti žalobkyně hovořila opakovaně (4x – 5x v řádu několika měsíců), poprvé to bylo buď na přelomu roku 2023/2024, koncem roku 2023 nebo na začátku roku 2024. Působilo to na svědkyni tak, že se na to žalobkyně dost těšila. Podrobnosti ohledně převodu nemovitosti však svědkyni nebyly známy, věděla pouze, že žalobkyně chtěla v domečku bydlet co nejdříve, byla přesvědčena, že to bude přibližně na jaře tohoto roku. Svědkyně nevěděla, s jakou výší finančních prostředků žalobkyně disponuje, ani kolik chtěla investovat do té nemovitosti. Nic dalšího se žalobkyní ohledně této otázky neřešila.15. Žalobkyně při své účastnické výpovědi sdělila, že zdědila na Slovensku majetek, který se rozhodla prodat a koupit si nemovitost v Plzni, kde žije. V roce 2023 se seznámila s rodinou , jméno FO, . Dobře si rozuměli, svěřila se jim, že prodává majetek a chce si koupit nemovitost. Žalovaný jí nabídl, že jí pomůže něco sehnat. Nemovitost na Slovensku prodala za 6 mil. Kč. Nabídl jí jeden dům se dvěma garážemi, které nechtěla, protože nemá auto a neřídí, byly i další možnosti. Poté, protože obchoduje s nemovitostmi, jí nabídl, že něco vydraží. Nabídky však nebyly vhodné, pak to skončilo, žádné další nabídky již od žalovaného nedostala. Protože si nebyla jistá, jak je to s jejími penězi, šla na Policii ČR a podala trestní oznámení, navštívila právníka. Před sepisem trestního oznámení ještě byla v provozovně žalovaného a žádala o vrácení peněz, k čemuž však nedošlo. Žalobkyně kategoricky vyloučila, že by peníze v takto vysoké výši žalovanému zapůjčila, nedomluvili si ani splatnost jakékoli zápůjčky. Rozhodně by to nedělala v ústní formě, chtěla by to řešit u notáře. Dodala, že peníze byly z konkrétní obálky v bance, kterou vytvořila, z níž šla konkrétní částka žalovanému, aby je měl připravené k dražbě, při níž jí nemovitost pořídí. Nesouhlasila ani s tím, že peníze nepotřebuje, šlo o finanční prostředky, které měla jako jediné navíc, a chtěla si z peněz po rodičích odložit do budoucnosti, když by měla nějaké výdaje v bytě apod. Ústně si se žalovaným ujednali, že jí pomůže se zajištěním nemovitosti pro ni. Poslední dohoda zněla, že jí to sežene prostřednictvím dražby. Žalovaný jí řekl, aby mu dala peníze, aby to mohl koupit. Chtěl jí zainteresovat do podnikání s koupí a prodejem nemovitostí. Ona sama dražbám nerozuměla, nechala to na žalovaném, do podnikání s ním nešla. Řešili to v průběhu měsíce června, července roku 2024. Žalobkyně neměla tušení, jakým způsobem to bude žalovaný dělat, jen mu dala peníze, což zpětně hodnotila jako chybu. Byla však tehdy pod velkým tlakem, měla problémy se zaměstnavatelem. Dohodli se pouze, že mu pošle peníze a on pro ni zakoupí nemovitost. V podrobnostech to ponechala na něm. Výši poskytnutých finančních prostředků určila žalobkyně, když mu poslala sumu, se kterou sama počítala a chtěla ji vložit do nového bydlení. Nenapadlo jí to nějak sepisovat, dodala však, že si nemyslí, že by byl žalovaný ochotný něco sepsat. Před uskutečněním platby žalovanému se s nikým neradila, nenavštívila advokátní kancelář, měla k žalovanému velkou důvěru. Žalobkyně dále soudu popsala svoje onemocnění (, Anonymizováno, ), přičemž dodala, že ji měli v rodině, může se projevovat změnou nálad, ona se však léčí, pravidelně bere léky, pravidelně navštěvuje svoji lékařku, uvědomuje si závažnost svého onemocnění i následky, pokud by se neléčila. Nemoc se jí nezhoršuje. Trpí však i , Anonymizováno, . V současné době nepracuje, pobírá toliko invalidní důchod (13 700 Kč slovenský a 350-360 Kč český), žádný majetek nevlastní, nemá ani naspořené prostředky. Za nájem měsíčně hradí částku 6 460 Kč, za elektřinu 850 Kč, telefon a jízdné činí 600 Kč měsíčně.16. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že v ČR bydlí již 35 let. Se žalobkyní se zná rok a půl, chodí každý den do jeho obchodu, kde tráví 5-6 hodin. Kdy byla dohoda se žalobkyní uzavřena, nedokázal upřesnit, k předmětu dohody uvedl, že on „peníze nepotřebuje, jsou jako rodina, já s tím pomůžu, jsme jako rodina“. Výši částky stanovila žalobkyně. Splatnost dle žalovaného byla stanovena „až budeš moci, 10, 15 let“. Žalobkyně to sama nabídla. Žalovaný potvrdil, že v té době dlužil 5, 6 mil. Kč. Dluhy chtěl řešit tím způsobem, že podnikal, někde si zase půjčí, něco vydělají, pojedou dál. Nyní je jeho finanční situace špatná, za měsíc bude zase lepší. V ČR nic nevlastní, toliko v Íránu, kde má po otci pozemek o rozloze 12 ha s domem a obchodem. Žalobkyně požadovala vrácení finančních prostředků za měsíc či měsíc a půl nebo 2 měsíce, na což jí řekl, že si z něho dělá srandu. Bavili se o tom zhruba 2 dny předtím, než k nim přišla Policie ČR. Všechny peněžní prostředky využil a zaplatil dluhy, uháněli ho. Se žalobkyní se nikdy nebavil o tom, že by je chtěla použít pro vlastní bydlení, když řekla, že vlastní bydlení nepotřebuje. Podnikat s ním neměla, stále se ho dotazovala, jak má některé věci dělat. Sama mu řekla, že má větší množství finančních prostředků. Byla u nich stále v obchodě, věděla, že má finanční problémy, sama mu nabídla, že mu peníze zapůjčí. Žalovaný k tomu dodal, že on peníze nepotřeboval, žalobkyně ho přemluvila, on je nechtěl. Důvod zápůjčky nebyl žádný. K dotazu, proč zápůjčku přijal, když peníze nechtěl, uvedl, že to byla past na něj, teď mu žalobkyně ničí život. Peníze nevrátil, protože viděl možnost, že je může využít, musel třetí osobě vrátit dluh. Jak by situaci s dluhem vůči další osobě řešil, pokud by peníze nezískal od žalobkyně, nedokázal rozumně vysvětlit. Ohledně označení svých věřitelů žalovaný odmítl vypovídat. Žalovaný potvrdil, že prodal nemovitost , Anonymizováno, , kde i nadále s rodinou bydlí. Prodal ji, protože potřeboval peníze. Dostal 3,5 mil. Kč a dodal, že nad částku 2,3 mil. Kč zbytek dostal na ruku. Později upřesnil, že kupní cena ve smlouvě byla uvedena ve výši 3,5 mil. Kč. Žalovaný doplnil, že vlastnil nemovitost i , Anonymizováno, , před dlouhou dobou, což je pro něj 5-6 měsíců, ji prodal za 3 mil. Kč. I tuto částku použil na umoření dluhů, které měl vysoké.17. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.18. Podle § 2430 odst. 1 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.19. Podle § 2432 odst. 1, 2 o.z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.20. Podle § 2435 o.z. příkazník podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.21. Podle § 2440 odst. 1 o.z. příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.22. Podle § 2445 odst. 1 o.z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.23. Podle § 2453 o.z. závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně.24. Podle § 2455 o.z. komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.25. Podle § 2470 o.z. komitent má právo odvolat příkaz jen do doby, než vznikne závazek komisionáře vůči třetí osobě.26. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.27. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28. Soud s přihlédnutím k ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), kdy hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli v souladu s § 1746 odst. 2 o.z. v ústní formě inominátní smlouvu s prvky smlouvy příkazní, komisionářské a smlouvy o zprostředkování ve smyslu § 2430 a násl. o.z., § 2455 a násl. o.z. a § 2445 a násl. o.z. Obsah této smlouvy se upravoval, byl pouze rámcově stanovený, žalobkyně to v podrobnostech ponechala na žalovaném, není proto možné jednoznačně dohodu účastníků subsumovat pod konkrétní ustanovení. Žalovaný se zavázal zprostředkovat pro žalovanou koupi vhodné nemovitosti pro její bydlení. Protože následně byla smlouva změněna tak, že se žalovaný pokusí vhodnou nemovitost zajistit prostřednictvím dražby, účastníci se dohodli, že žalobkyně žalovanému zašle částku, za níž žalovaný nemovitost pro žalobkyni zakoupí. Za tímto účelem mu zaslala dne 19. 7. 2024 na jeho bankovní účet částku 4 678 565 Kč. K uzavření smlouvy došlo krátce před odesláním těchto finančních prostředků v provozovně žalovaného, a to po několika dílčích jednáních. Byť si strany nesjednaly podrobně způsob a podmínky obstarání nemovitosti, což lze přičítat především právní neznalosti, soud má za to, že s přihlédnutím k § 574 o.z. je třeba na ujednání účastníků pohlížet spíše jako na platné než neplatné. Ovšem, i za situace, že by vyhodnotil, že tato smlouva je pro svoji neurčitost neplatná, dospěl by ke stejnému závěru, tedy že žalovanému vzniklo z neplatné smlouvy na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat. Z následného jednání účastníků je zřejmé, že se dále domlouvali na dalších postupech v návaznosti na možnosti koupě vhodných nemovitostí, o nichž měl žalovaný žalobkyni zpravit. Z provedeného dokazování (především výslechu žalovaného a kupních smluv) vyplynulo, že žalovaný obchodoval s nemovitostmi, nešlo u něj o nikterak výjimečnou záležitost. Žalobkyni pak sdělil, že nemovitosti nakupuje i prostřednictvím dražeb, z tohoto důvodu se dohodli, že mu žalobkyně zašle finanční prostředky, které má ke koupi nemovitosti k dispozici. Výši této částky (jak vyplynulo i z nesporných tvrzení účastníků a jejich účastnických výpovědí včetně výslechu svědkyně , jméno FO, ), určila sama žalobkyně, nešlo přitom o nijak zaokrouhlenou částku. Žalovaný měl vytipovat vhodné nemovitosti, o nichž měl informovat žalobkyni, což se i stalo u prvního domu, jehož koupi však žalobkyně zavrhla, neboť nepotřebovala garáž. Další vhodné nabídky žalovaný již žalobkyni neuvedl, koupi nemovitosti pro žalobkyni nezprostředkoval. Žalobkyně proto v souladu s § 2453 o.z. (resp. § 2470 o.z. či § 2440 odst. 1 o.z.) dopisem ze dne 17. 3. 2025 ukončila smlouvy, které účastníci uzavřeli a vyzvala žalovaného k vrácení částky 4 678 565 Kč, což žalovaný neučinil. Žalobkyni tak vznikl dle § 2991 odst. 1, 2 o.z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to plněním z právního důvodu, který odpadl, o nějž se na její úkor žalovaný obohatil.29. Jak již bylo uvedeno výše, účastníci tvrdili rozdílný právní důvod poskytnutí předmětných finančních prostředků, obě jejich verze nemohly vedle sebe obstát, jedna ze stran jej označila lživě. Soud se proto zabýval jednotlivými provedenými důkazy, tyto hodnotil i v jejich souhrnu, přičemž současně přihlédl k logickým závěrům, které z takto provedeného dokazování vzešly. Žalobkyně svoji skutkovou verzi prokazovala především svojí účastnickou výpovědí, která byla podpořena výslechem svědkyně , jméno FO, , žalovaný ji prokazoval jak svědeckým výslechem své manželky, tak svým účastnickým výslechem. Důležitým aspektem pro vyhodnocení pravdivosti byla i ta skutečnost, že žalobkyně poslala žalovanému nijak nezaokrouhlenou částku, což není běžné u poskytování zápůjčky v takto vysoké výši, a spíše to svědčí závěru, že danou částku mu zaslala právě za účelem zajištění nemovitosti, když poskytla veškeré finanční prostředky, které pro své budoucí bydlení měla k dispozici. Této verzi pak nasvědčuje i to, že předmětnou částku zaslala ze svého účtu z obálky „bydlení“, kterou si v bance za pomoci jejích zaměstnanců zřídila. Ostatně i svědkyně , jméno FO,  potvrdila, že se jí žalobkyně svěřila, že má v plánu za peníze, které získala prodejem nemovitosti po rodičích, si v Plzni opatřit vlastní bydlení. Dále je pak nelogické, aby žalovaný, jak v rámci svého výslechu u PČR i u soudu uvedl, odmítl zápůjčku v částce téměř 5 mil. Kč na kratší období (tedy např. na dobu 2 let), když by byla sjednána bezúročně, a jeho finanční situace v té době (ostatně ani dnes) nebyla příznivá (musel řešit své závazky vůči třetím osobám, dle svého vyjádření měl dluhy v částce cca 5 až 6 mil. Kč), žalobkyně mu ji dokonce měla vnucovat. Žalobkyně vzhledem ke své aktuální nepříznivé finanční situaci byla osvobozena od placení soudních poplatků. Tím, že předmětný obnos zaslala žalovanému, není schopna hradit vyšší náklady, je odkázána na svůj invalidní důchod, který pobírá na Slovensku a v zanedbatelné výši i v ČR, z něhož si musí hradit náklady spojené s nájemním bydlením. I zde soud neshledává logiku, že by osoba v její pozici a jejího věku, která z hodnotnějšího majetku vlastní toliko finanční prostředky, které získala prodejem nemovitosti na Slovensku, by se těchto dobrovolně na velmi dlouhou dobu zbavila, a to za velmi nepříznivých podmínek (bezúročně a bez možnosti je dříve získat nazpět, pokud by je nezbytně potřebovala pro vlastní potřebu). Pokud by soud takovou alternativu připustil, pak by bylo na místě si položit otázku, zda žalobkyně byla schopna právního jednání spočívajícího v uzavření takové smlouvy o zápůjčce, zda nebyla ve svém jednání z důvodu nepříznivého duševního stavu (byť i částečně) omezena. Stejně tak důvěru nebudí ani to, že by žalobkyně se svědkyní , jméno FO,  sice hovořila o svém bydlení, ale uzavřela to tím, že nemá dostatek finančních prostředků na koupi vlastní nemovitosti a bydlení již má vyřešeno v nájemním bytě, jak uvedla v rámci svého výslechu svědkyně , jméno FO, , a následně se částky téměř 5 mil. Kč vzdala bezúročně na nejméně 10 let ve prospěch člověka, s nímž se před relativně krátkou dobou spřátelila (i když dle žalovaného žalobkyně kamarádila s jeho ženou, ne s ním, on se s ní chtěl bavit jen na obchodní úrovni), namísto toho, aby se pokusila buď najít vhodné bydlení do částky, s níž disponovala, případně si ji navýšila úvěrem či zápůjčkou. V neposlední řadě soud nepřehlédl ani rozpor ve výpovědi žalovaného, který u PČR uváděl, že se na splatnosti nedomlouvali konkrétně, pak k tomu doplnil, že by jí to vrátil třeba za 10-15 let, u soudu již hovořil o tom, že splatnost byla stanovena „až budeš moci, 10, 15 let“. Zarážející je i to, že žalovaný vlastnil od roku 2009 pozemky a rodinný dům, v němž s rodinou žije, který ve zmíněném roce koupil za částku 3,4 mil. Kč, tyto nemovitosti však začátkem roku 2025 prodal za částku toliko 2,3 mil. Kč, byť realitní kancelář odhadla hodnotu těchto nemovitostí částkou cca 14 mil. Kč. O 9 měsíců později pak byla uzavřena další kupní smlouva na tytéž nemovitosti, a to s kupní cenou 4 mil. Kč. Sám žalovaný o sobě mluvil jako o obchodníkovi, je proto s podivem, že by svůj majetek zcizoval za částku, která je šestinásobně nižší, než činí odhadní cena. Další rozpory soud shledal ve výpovědi žalovaného i jeho manželky, týkající se jejich majetkové situace i toho, na co byly prostředky, které žalobkyně žalovanému zaslala, skutečně použity. Za tohoto stavu vyhodnotil, že pravdivá je skutková verze žalobkyně.30. Soud uvěřil výpovědi žalobkyně, která hovořila vnitřně nerozporně, logicky, její výpověď byla souladná s ostatními provedenými důkazy (vyjma výslechu žalovaného a jeho manželky). Žalobkyně rovněž hovořila o své nemoci a vysvětlila, v čem se projevuje. Dodala, že se léčí, navštěvuje odborného lékaře, pravidelně a zodpovědně bere léky, aby nedošlo ke zhoršení projevů jejího onemocnění. Z provedeného dokazování přitom nevyplynulo, že by ji její nemoc jakkoli při uzavření smluvního vztahu účastníků i jeho ukončení omezila, že by se nepříznivě projevila do smluvního vztahu účastníků. Stejně tak výpověď svědkyně , jméno FO,  soud neshledal jako nehodnověrnou, nelogickou či rozpornou, tato svědkyně neměla žádný důvod vypovídat nepravdivě. Naopak jako nevěrohodné soud vyhodnotil výpovědi žalovaného i jeho manželky. Je třeba zopakovat, že v jejich výpovědích shledal rozpory i s výpověďmi, které učinili před orgány činnými v trestním řízení, rozpory nebyly z jejich strany i přes snahu soudu odstraněny. Další rozpory v jejich výpovědích soud rozebíral v předešlých odstavcích. Svědkyně , jméno FO,  neodpovídala přiléhavě na položené dotazy, často svoji výpověď měnila, některé skutečnosti se snažila zastírat. Opakovala neustále některé věci, na něž nebyla dotazována, naopak na některé otázky řádně neodpověděla. Obdobně to soud vnímal i u žalovaného, který rovněž často měnil svoji výpověď, nereagoval přiléhavě na položené dotazy. Soud se nedomnívá, že by to bylo jazykovou bariérou (žalovaný přitom neuvedl, že potřebuje tlumočníka, vypovídal v českém jazyce a sám sdělil, že v ČR je již 35 let). Nelze opominout, že žalovaný je české státní příslušnosti (narodil se v , Anonymizováno, ), před získáním českého občanství musel splnit podmínky, mezi něž by měla patřit i základní jazyková znalost.31. Ze všech rozebraných důvodů soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 678 565 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s vrácením finančních prostředků, o něž se bezdůvodně obohatil, k němuž byl řádně vyzván dopisem ze dne 17. 3. 2025 a následně i ze dne 13. 5. 2025, má žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě v návaznosti na uplynutí poskytnuté lhůty k úhradě, kterou soud hodnotí jako přiměřenou, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovanému byla ke splnění uložené povinnosti s přihlédnutím k § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a výši částky, kterou je povinen uhradit, určena patnáctidenní lhůta. Je však třeba k tomu dodat, že sám žalovaný nežádal o poskytnutí delší pariční lhůty a žalobkyně s poukazem na snahu žalovaného o vyvedení jeho majetku naopak žádala o stanovení běžné lhůty. I přesto soud žalovanému poskytl vyšší než zákonnou třídenní lhůtu z důvodu vrácení velkého finančního obnosu tak, aby měl žalovaný možnost zajistit jeho zaplacení. Přihlédl přitom i k tomu, že počátek běhu této lhůty je vázán na právní moc soudního rozhodnutí, čímž vzniká další časový prostor k zajištění potřebného finančního obnosu. Nejde přitom o lhůtu, která by se nepříznivě projevila do finanční sféry žalobkyně. Nelze rovněž přehlédnout, že žalovanému se již u prvního ústního jednání dostalo od soudu vedle poučení i upozornění na možný neúspěch ve věci, soud vedl účastníky ke smíru, což mohlo výrazně ušetřit náklady žalovaného, avšak k uzavření smíru nedošlo (žalovaný žádal o velmi dlouhou dobu (mnohaletou) pro vrácení poskytnutých finančních prostředků, kterou žalobkyně neakceptovala). Žalovaný tak mohl v dostatečné lhůtě s předstihem potřebné finanční prostředky zajistit.32. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení účastníka advokátem za 12 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 30. 7. 2025, účast u ústního jednání dne 14. 10. 2025, 2. 12. 2025 – přesahující 2 hodiny, 20. 1. 2026 – přesahující 2 hodiny a 3. 3. 2026, další porada s klientem dne 1. 12. 2026 a 2. 3. 2026) á 27 020 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za 12 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 329 640 Kč, splatná v zákonné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.33. Pokud žalovaná požadovala přiznání odměny i za další poradu s klientem dne 10. 6. 2025, pak soud připomíná, že tato porada následovala po převzetí zastoupení a sepisu předžalobní výzvy, předcházela sepisu žaloby. Dle názoru soudu nelze tento úkon považovat za účelně vynaložený, neboť tato porada již mohla (a měla) být součástí převzetí a přípravy zastoupení, procesní situace se od první porady provedené při převzetí a přípravě zastoupení nikterak nezměnila.34. Soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku, neboť v řízení úspěšná žalobkyně byla usnesením ze dne 9. 7. 2025 zcela osvobozena od jeho placení. Lhůta byla stanovena s přihlédnutím k § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžná třídenní.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPM:2026:25.C.186.2025.115","publishedAt":"2026-10-09","decisionAt":"2026-03-12","caseNumber":{"senate":25,"registry":"C","index":186,"year":2025,"pageNumber":115},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Martina","lastName":"Folková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPM","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 4.678.565,-  Kč s přísl., o osvobození soudních poplatků","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"61","lexNumber":273,"lexYear":2008,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1746","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","DRAZBA","KOUPE","LHUTY","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","JIZDNE","MAJETEK","SMLOUVA_KUPNI","NESPORNE_SKUTECNOSTI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}