{"uuid":"2ec3855a-0833-44dd-87fe-b092f7438780","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Šipkou sídlem Jednoty 1628, 356 01 Sokolov","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 400 000 Kč + 52 000 Kč, vše s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 452 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 452 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 1. 2026 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1 Žalobce se původně po žalované domáhal po žalované zaplacení částky 400 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částky 52 000 Kč jako náhrady majetkové újmy představované ztrátou na výdělku, obojí s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že mu újma vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu Vězeňské služby České republiky ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov. Žalobce uvedl, že nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody dne 21. 8. 2024 a následně byl od 30. 9. 2024 pracovně zařazen v ústavní kuchyni jako pomocný kuchař. Dle žalobce již při vstupní pracovnělékařské prohlídce bylo stanoveno, že je zdravotně způsobilý k práci jen s omezeními, zejména bez nočních směn, bez dlouhého stání a bez zátěže dolních končetin. Podle žalobce však vedení kuchyně tato omezení nerespektovalo, když mu přidělovalo práci vyžadující dlouhodobé stání a fyzickou zátěž dolních končetin, včetně rozvážení stravy těžkým vozíkem. V důsledku takového pracovního zařazení došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, zejména obtíží s levým kolenem, musel užívat silné léky proti bolesti, později chodit o francouzské holi a nakonec byl ze zdravotních důvodů z práce vyřazen. Za nesprávný úřední postup žalobce považoval jednak postup lékaře při posouzení jeho zdravotní způsobilosti, jednak postup vedení kuchyně, které nerespektovalo stanovená zdravotní omezení. Pokud jde o majetkovou újmu, žalobce tvrdil, že v důsledku zhoršení zdravotního stavu a vyřazení z práce přišel o pracovní odměnu ve výši 10 400 Kč měsíčně, a proto požaduje za období od 1. 5. 2025 do 30. 9. 2025 částku 52 000 Kč. Ohledně nemajetkové újmy uvedl, že samotné konstatování porušení práva nepovažuje za dostačující, a požaduje peněžité zadostiučinění ve výši 400 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že u žalobce nebyl naplněn základ odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť v postupu zaměstnanců Věznice Horní Slavkov neshledala žádné pochybení. Žalovaná tvrdila, že žalobce byl do práce zařazen na základě posouzení odborné komise a lékařského posudku ze dne 24. 9. 2024, s jehož závěry byl seznámen a proti němuž nevyužil opravný postup. Dále uvádí, že žalobce byl seznámen s charakteristikou pracovního zařazení, s pracovním zařazením souhlasil a příslušné skutečnosti stvrdil podpisem. Vyřazení žalobce z práce pak podle žalované proběhlo řádně na základě následného lékařského posudku ze dne 13. 5. 2025 a rozhodnutí příslušných orgánů věznice. Dle žalované nedošlo ze strany věznice k nerespektování zdravotních omezení žalobce, tudíž zhoršení zdravotního stavu žalobce nebylo způsobeno postupem zaměstnanců věznice. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení s tvrzením, že žalobce se o tvrzené újmě dozvěděl nejpozději v souvislosti s vyřazením z práce v květnu 2025, zatímco nárok na přiměřené zadostiučinění uplatnil až dne 16. 12. 2025. K nároku na požadovaný ušlý zisk žalovaná uvedla, že tvrzení žalobce jsou vnitřně rozporná, neboť na jedné straně tvrdí, že práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neměl vykonávat, avšak na druhé straně požaduje náhradu výdělku po svém vyřazení z práce. Podle žalované žalobce neprokázal vznik ani rozsah majetkové a nemajetkové újmy a neprokázal ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a požadovanou ztrátou na výdělku. Žalobce","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3 K námitce promlčení žalobce uvedl, že nárok není promlčen, neboť skutečný rozsah a trvalost újmy se podle něj projevily až později v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu a podáním žádosti o invalidní důchod dne 1. 10. 2025. Dále žalobce zpochybnil argument žalované o dobrovolnosti pracovního zařazení s tím, že jako osoba ve výkonu trestu byl v podřízeném postavení a důvěřoval tomu, že mu bude přidělena práce odpovídající jeho zdravotnímu stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4 Při jednání soudu dne 22. 4. 2026 žalobce upřesnil, že částka 400 000 Kč není požadována uplatňována jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., nýbrž jako náhrada škody na zdraví, a to souhrnně za bolestné i ztížení společenského uplatnění. Částka 52 000 Kč je uplatňována jako náhrada škody v podobě ušlého zisku. Předmětem řízení tedy po tomto upřesnění bylo zaplacení částky 400 000 Kč z titulu náhrady škody na zdraví a částky 52 000 Kč z titulu ušlého zisku, obojí s příslušenstvím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5 Mezi účastníky bylo v řízení nesporným, že žalobce u žalované dne 24. 7. 2025 uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 300 000 Kč z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Věznice Horní Slavkov, který podáním ze dne 16. 12. 2025, žalované doručeným dne 17. 12. 2025, rozšířil tak, že nově požadoval náhradu škody na zdraví ve výši 400 000 Kč a náhradu škody v podobě ušlého zisku ve výši 52 000 Kč. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne 23. 1. 2026 mu nevyhověla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6 Z potvrzení o výkonu trestu soud zjistil, že žalobce vykonával trest odnětí svobody od 21. 8. 2024, s předpokládaným koncem výkonu trestu dne 21. 2. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7 Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 24. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalobce byl po vstupní pracovnělékařské prohlídce uznán zdravotně způsobilým k práci v kuchyni odsouzených na pozici pomocného kuchaře, a to s omezeními spočívajícími v zákazu nočních směn, dlouhého stání a zátěže dolních končetin. Z téhož důkazu soud zjistil, že posudek obsahoval poučení o možnosti podat návrh na jeho přezkum.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8 Z posouzení zdravotní způsobilosti ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že žalobce byl na základě pracovně lékařské prohlídky uznán jako osoba zdravotně způsobilá k výkonu práce na pozici „pomocný kuchař“, s výsledkem tohoto posouzení navazujícího na vstupní lékařský posudek ze dne 24. 9. 2024 byl žalobce seznámen a listinu převzal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9 Z písemného souhlasu odsouzeného ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že žalobce vyslovil souhlas se svým pracovním zařazením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10 Z rozhodnutí ředitele věznice ze dne 26. 9. 2024 a z návrhu na zařazení na pracoviště soud zjistil, že žalobce byl zařazen na pracoviště kuchyně odsouzených jako pomocný kuchař. Návrh byl projednán 10člennou komisí, jednomyslně doporučen a schválen následně ředitelem věznice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11 Z popisu pracovní činnosti soud zjistil, že žalobce byl zařazen na práci pomocného kuchaře, jejíž náplní byly pomocné práce při přípravě teplé a studené stravy, práce na kuchyňských strojích, úklid provozních prostor, zajišťování výměny prádla, dodržování technologických postupů a v případě potřeby též rozvoz a výdej stravy na ubytovnách a roznáška pokrmů v jídelně zaměstnanců Vězeňské služby. Současně z této listiny plyne, že žalobce byl s charakteristikou práce seznámen, jakož i skutečnost, že žalobce prokázal praktické dovednosti nutné pro uvedené pracovní zařazení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12 Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že žalobce byl při mimořádné pracovnělékařské prohlídce nově posouzen jako zdravotně nezpůsobilý k výkonu uvedené práce, přičemž i v tomto posudku byla uvedena omezení spočívající v zákazu zátěže dolních končetin, dlouhého stání a nočních směn.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13 Z rozhodnutí ředitele věznice ze dne 19. 5. 2025 a z návrhu na vyřazení z pracoviště soud zjistil, že žalobce byl z pracovního zařazení vyřazen ze zdravotních důvodů. K vyřazení žalobce se vyjadřovala odborná 10členná komise, která jednomyslně zaujala doporučení žalobce z pracoviště vyřadit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14 Z lékařské zprávy ze dne 10. 11. 2025 soud zjistil, že žalobce byl vyšetřen pro bolesti levého kolenního kloubu, přičemž v této zprávě je uvedeno, že obtíže byly léčeny konzervativně již od roku 2017, a bylo mu doporučeno nepřetěžování, normální pohybový režim a užívání analgetik dle potřeby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15 Z vyjádření ke stížnosti ze dne 4. 11. 2025 soud zjistil, že podle vyjádření provozářky kuchyňského provozu žalobce vykonával pracovní činnosti v souladu s popisem pracovní činnosti, pracoval převážně v odpoledních směnách, měl přestávku na jídlo a oddech a v případě, že byla práce hotova, mohl využít místo určené k odpočinku. Z téže listiny soud dále zjistil, že žalobce byl na rozvoz stravy využíván pouze výjimečně a že přepravní vozíky standardně obsluhovali čtyři odsouzení, případně další odsouzení podle potřeby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16 Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce vykonával od 21. 8. 2024 trest odnětí svobody a v období od 30. 9. 2024 do 30. 4. 2025 byl pracovně zařazen ve Věznici Horní Slavkov na pracovišti kuchyně odsouzených jako pomocný kuchař. Před tímto pracovním zařazením byl žalobce dne 24. 9. 2024 lékařsky posouzen jako zdravotně způsobilý k výkonu této práce, a to s omezeními spočívajícími v zákazu nočních směn, dlouhého stání a zátěže dolních končetin. Současně byl žalobce dne 23. 9. 2024 seznámen s charakteristikou pracovního zařazení i s náplní práce, která zahrnovala též možnost rozvozu a výdeje stravy na ubytovnách, a s pracovním zařazením vyslovil souhlas. Návrh na pracovní zařazení byl projednán komisí dne 26. 9. 2024 a téhož dne schválen ředitelem věznice. O tom byl žalobce vyrozuměn dne 30. 9. 2024, s čímž žalobce výslovně souhlasil. Dne 13. 5. 2025 byl žalobce při mimořádné pracovnělékařské prohlídce nově posouzen jako zdravotně nezpůsobilý k výkonu uvedené práce a následně byl z pracovního zařazení ze zdravotních důvodů vyřazen, a to po projednání komisí dne 15. 5. 2025 a po schválení ředitelem věznice dne 16. 5. 2025. Žalobce byl s vyřazením jakož i s důvody seznámen, což dne 19. 5. 2025 stvrdil svým podpisem. Soud má za zjištěné, že žalobce vykonával pracovní činnosti v souladu s popisem pracovní činnosti, která mu byla dopředu známa. Z provedených listinných důkazů rovněž vyplynulo, že žalobce měl obtíže s levým kolenním kloubem již před rozhodným obdobím, když podle lékařské zprávy ze dne 10. 11. 2025 byly tyto obtíže léčeny konzervativně již od roku 2017. Žalobce u žalované 24. 7. 2025 nejprve uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 300 000 Kč a následně nárok dne 16. 12. 2025 rozšířil na částku 400 000 Kč z titulu škody na zdraví a na částku 52 000 Kč z titulu ušlého zisku, přičemž žalovaná těmto nárokům při předběžném projednání nevyhověla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17 Naopak soud nemá po provedeném dokazování za prokázané, že by při pracovním zařazení žalobce nebo při výkonu jeho práce došlo k takovému postupu zaměstnanců Vězeňské služby, který by byl v rozporu s obsahem pracovního zařazení nebo s doloženými listinami. Nebylo prokázáno, že by žalobce vykonával činnosti mimo rámec sjednané pracovní náplně nebo že by rozvoz stravy tvořil pravidelnou a převládající součást jeho práce; z provedených důkazů naopak vyplynulo, že tato činnost připadala v úvahu jen v případě potřeby, resp. podle vyjádření provozářky kuchyňského provozu pouze výjimečně a za součinnosti dalších osob obsluhujících rozvozový vozík. Nebylo rovněž prokázáno, že by zhoršení zdravotního stavu žalobce bylo vyvoláno konkrétním prokazatelným pochybením příslušníků Vězeňské služby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18 Soud proto uzavřel, že skutkový stav věci byl prokázán v tom směru, že žalobce byl do práce zařazen na základě vstupního lékařského posouzení, s pracovním zařazením a jeho náplní byl seznámen, následně byl po změně zdravotního stavu na základě dalšího lékařského posudku z práce vyřazen, avšak tvrzení žalobce o pochybení při pracovním zařazení a při samotném výkonu práce se provedeným dokazováním neprokázaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19 Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20 Soud neprovedl důkaz potvrzením o výši pracovní odměny, předpisem majetkové a nemajetkové újmy, znaleckým posudkem ke stanovení výše újmy na zdraví, znaleckým posudkem k posouzení přímé souvislosti mezi výkonem práce a zhoršením zdravotního stavu žalobce, jakož ani dalšími důkazy směřujícími výlučně k prokazování vzniku, rozsahu a výše tvrzené škody, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyla prokázána již základní podmínka odpovědnosti státu, tedy existence nesprávného úředního postupu. Za této situace by provádění důkazů směřujících toliko k prokázání dalších předpokladů odpovědnosti nebylo pro rozhodnutí věci významné. Pokud jde o výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", účastnický výslech žalobce, výpis ze zdravotní dokumentace a průvodní list k rentgenovému vyšetření, soud tyto důkazy neprovedl, neboť skutkový stav v rozsahu rozhodném pro posouzení existence tvrzeného nesprávného úředního postupu považoval za dostatečně objasněný provedenými listinnými důkazy, zejména lékařskými posudky, listinami o pracovním zařazení a vyjádřením ke stížnosti ze dne 4. 11. 2025. Další dokazování by již nebylo způsobilé přinést podstatně odlišná skutková zjištění k otázce, zda žalovaná při pracovním zařazení žalobce a při organizaci výkonu jeho práce porušila právní povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21 Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22 Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23 Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24 Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25 Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26 Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (\"o.z.\").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27 Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28 Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29 Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30 Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31 V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk. Současně bylo nesporné, že žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne 23. 1. 2026 jej neuspokojila. I když žaloba byla původně podána ještě před uplynutím šestiměsíční lhůty podle § 15 odst. 2 OdpŠk, v době rozhodování soudu již byla podmínka předběžného projednání nároku zjevně splněna, neboť žalovaná nárok meritorně projednala a výslovně jej odmítla. Věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32 Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33 Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34 Pokud jde o vymezení skutkových tvrzení ve vztahu k odpovědnostními titulu. Žalobce nárok při jednání upřesnil a vymezil jej jako nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 400 000 Kč a náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 52 000 Kč, nikoli jako nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a OdpŠk. Soud proto věc posuzoval výlučně jako nárok na náhradu škody podle \\l \"paragraf13\" \\t \"_blank\"§ 13 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35 Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podlehttps://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrg5pwk232ge4dslttmjptcojzhbptqms7obtdcmy důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36 Po skutkové stránce žalobce tvrdí, že nesprávný úřední postup měl spočívat v tom, že byl žalobce ve výkonu trestu nevhodně pracovně zařazen navzdory zdravotnímu omezení, jakož i v tom, že vede ní kuchyně, kde byl pracovně zařazen nerespektovalo stanovená zdravotní omezení. Žalobce rovněž napadal postup lékaře při posouzení jeho zdravotní způsobilosti, neboť dle jeho tvrzení byl na základě totožného posudku pracovně zařazen a následně na základě pozdějšího, ale obsahově totožného posudku z práce vyřazen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37 Pracovní zařazování odsouzených se řídí především zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a vyhláškou č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Podle § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb. věznice zajišťuje zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem. Ust. § 30 téhož zákona pak upravuje jednotlivé formy zaměstnávání odsouzených, přičemž pro zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu než věznice se zásadně vyžaduje jeho předchozí písemný souhlas. Podrobnosti zařazování a zaměstnávání odsouzených stanoví prováděcí vyhláška vydaná na základě \\l \"paragraf81\" \\t \"_blank\"§ 81 zákona č. 169/1999 Sb., tedy vyhláška č. 345/1999 Sb. Ve vztahu k posuzování zdravotní způsobilosti k práci se dále uplatní zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Z této právní úpravy plyne, že rozhodujícími hledisky pro pracovní zařazení odsouzeného jsou zejména jeho zdravotní způsobilost, povaha konkrétní práce a režim, v němž je práce vykonávána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38 Na základě provedeného dokazování soud nedospěl k závěru, že by při pracovním zařazení žalobce nebo při výkonu jeho práce ve Věznici Horní Slavkov došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Naopak bylo listinami prokázáno, že žalobce byl do práce zařazen na základě vstupního lékařského posudku, který jeho pracovní způsobilost připouštěl s výslovně uvedenými omezeními, současně že byl seznámen s charakteristikou pracovního zařazení i s náplní práce na pozici pomocného kuchaře v kuchyni odsouzených a že s pracovním zařazením souhlasil. Bylo rovněž prokázáno, že byl žalobce řádně poučen o možnosti přezkumu lékařského posudku podle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, přičemž této možnosti žalobce nevyužil. Návrh na pracovní zařazení žalobce byl projednán 10člennou komisí a schválen následně ředitelem věznice. K tvrzení žalobce, že byl ve výkonu trestu v podřízeném postavení a nemohl se tudíž nijak proti uvedenému postupu Vězeňské služby bránit, soud uvádí, že tato skutečnost sama o sobě neprokazuje nesprávný úřední postup žalované ani nečiní bez dalšího nevěrohodnými listiny, které žalobce podepsal. V řízení vyplynulo, že žalobce byl seznámen s lékařským posudkem, s pracovním zařazením i s náplní práce, převzal posouzení zdravotní způsobilosti a byl poučen o možnosti přezkumu posudku. Ze strany žalobce přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mu bylo využití tohoto postupu znemožněno nebo že by jeho podpisy byly vynuceny konkrétním nátlakem. Obecná podřízenost odsouzeného vůči Vězeňské službě proto sama o sobě nepostačuje k závěru o pochybení žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39 Lze proto uzavřít, že nebylo prokázáno, že by příslušníci Vězeňské služby při pracovním zařazení žalobce nebo při organizaci výkonu jeho práce postupovali v rozporu s právní úpravou výkonu trestu, pracovního zařazování odsouzených nebo se závěry lékařských posudků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40 Pokud jde o následné vyřazení z práce, bylo v řízení prokázáno, že k němu došlo po následném zhoršení zdravotního stavu žalobce ze zdravotních důvodů na základě nového lékařského posudku, kterým byl žalobce vyhodnocen jako nadále zdravotně nezpůsobilý. Ani při vyřazení žalobce z práce soud neshledal žádná pochybení na straně Vězeňské služby. K vyřazení došlo na základě doporučení komise, vyřazení schválil ředitel věznice, přičemž žalobce byl se všemi aspekty vyřazení seznámen. V lékařském posudku ze dne 13. 5. 2025 byl žalobce rovněž poučen o možnosti jeho přezkumu, avšak ani této nevyužil a posudek svým podpisem akceptoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41 Soud dále neshledal nesprávný úřední postup ani v postupu vedení kuchyně při organizaci a přidělování práce žalobce. Tvrzení žalobce, že mu byly soustavně ukládány činnosti odporující jeho zdravotním omezením soud nemá za prokázané. Naopak z důkazů vyplynulo, že náplň práce žalobce odpovídala popisu jeho pracovní činnosti, která mu byla předem známa, přičemž rozvoz a výdej stravy na ubytovnách byl součástí pracovní náplně v případě potřeby. Žalobce plnil povinnosti pomocného kuchaře a na rozvoz stravy využíván pouze výjimečně. V takovém případě přepravní vozíky standardně obsluhovalo více odsouzených, nikoliv žalobce sám, jak uváděl. Žalobce měl v průběhu směny přestávku na jídlo a oddech a v případě, že byla práce hotova, mohl využít místo určené k odpočinku na sedacím nábytku. Žádný z provedených důkazů neprokázal, že by příslušníci Vězeňské služby při organizaci jeho práce postupovali v rozporu s obsahem předložených listin nebo že by nerespektovali závěry lékařských posudků v takové intenzitě, aby šlo o nesprávný úřední postup.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42 Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno pochybení na straně příslušníků Vězeňské služby ani při posuzování zdravotní způsobilosti žalobce pro pracovní zařazení, ani při jeho pracovním zařazení, ani při organizaci výkonu jeho pracovní činnosti. Za tohoto skutkového stavu nelze dovodit existenci nesprávného úředního postupu jakožto základního odpovědnostního titulu podle § 13 OdpŠk.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43 Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou podle § 32 odst. 3 OdpŠk ve vztahu k žalobcem původně uplatněnému nároku na nemajetkovou újmu podle OdpŠk , soud uzavřel, že tato není vzhledem k upřesněnému předmětu řízení (tedy že se jedná o náhradu škody na zdraví ve smyslu OdpŠk) rozhodná, neboť se v řízení nejedná o újmu nemajetkovou ve smyslu OdpŠk. Dle citovaného § 32 odst. 1 OdpŠk činí promlčecí doba u nároku na náhradu škody za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žalobce se přitom o obou těchto skutečnostech, to jest o tom, že mělo dojít ke vzniku škody na zdraví, i o tom, kdo za tuto má odpovídat, dozvěděl prokazatelně v roce 2025 (okamžikem vyřazení žalobce z pracovního poměru ke dni 19. 5. 2025 po tvrzené zhoršení zdravotního stavu). Nárok byl předběžně uplatněn dne 24. 7. 2025 a žaloba podána dne 16. 12. 2025, tedy nárok byl uplatněn v rámci tříleté promlčecí lhůty dle § 32 odst. 1 ve spojení s § 35 OdpŠk. Uplatněný nárok na náhradu škody tudíž není promlčen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44 Soud tak dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu, a proto žalobu zamítl (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45 Otázkou vzniku škody a příčinnou souvislostí se soud blíže nezabýval, neboť jak uvedeno výše, dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci (výrok II.). Náklady řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Prováděcí předpis k uvedenému ustanoví je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhl.“), dle kterého má tato náhrada činit 300 Kč, avšak vzhledem k tomu, že § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, soud pro určení výše paušální náhrady nezastoupené žalované v uvedené věci analogicky použil předpis svou povahou a účelem nejbližší, tj. § 13 odst. 4 a. t. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615). Žalované tak na náhradě nákladů za 3 úkony, tedy za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl.), příprava účasti na jednání (§ 1 odst 3 písm. b) vyhl.) a za účast na jednání soudu dne 22. 4. 2026 (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhl.), náleží celkem částka 1 350 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47 Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1 Žalobce se původně po žalované domáhal po žalované zaplacení částky 400 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částky 52 000 Kč jako náhrady majetkové újmy představované ztrátou na výdělku, obojí s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že mu újma vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu Vězeňské služby České republiky ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov. Žalobce uvedl, že nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody dne 21. 8. 2024 a následně byl od 30. 9. 2024 pracovně zařazen v ústavní kuchyni jako pomocný kuchař. Dle žalobce již při vstupní pracovnělékařské prohlídce bylo stanoveno, že je zdravotně způsobilý k práci jen s omezeními, zejména bez nočních směn, bez dlouhého stání a bez zátěže dolních končetin. Podle žalobce však vedení kuchyně tato omezení nerespektovalo, když mu přidělovalo práci vyžadující dlouhodobé stání a fyzickou zátěž dolních končetin, včetně rozvážení stravy těžkým vozíkem. V důsledku takového pracovního zařazení došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, zejména obtíží s levým kolenem, musel užívat silné léky proti bolesti, později chodit o francouzské holi a nakonec byl ze zdravotních důvodů z práce vyřazen. Za nesprávný úřední postup žalobce považoval jednak postup lékaře při posouzení jeho zdravotní způsobilosti, jednak postup vedení kuchyně, které nerespektovalo stanovená zdravotní omezení. Pokud jde o majetkovou újmu, žalobce tvrdil, že v důsledku zhoršení zdravotního stavu a vyřazení z práce přišel o pracovní odměnu ve výši 10 400 Kč měsíčně, a proto požaduje za období od 1. 5. 2025 do 30. 9. 2025 částku 52 000 Kč. Ohledně nemajetkové újmy uvedl, že samotné konstatování porušení práva nepovažuje za dostačující, a požaduje peněžité zadostiučinění ve výši 400 000 Kč.2 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že u žalobce nebyl naplněn základ odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť v postupu zaměstnanců Věznice Horní Slavkov neshledala žádné pochybení. Žalovaná tvrdila, že žalobce byl do práce zařazen na základě posouzení odborné komise a lékařského posudku ze dne 24. 9. 2024, s jehož závěry byl seznámen a proti němuž nevyužil opravný postup. Dále uvádí, že žalobce byl seznámen s charakteristikou pracovního zařazení, s pracovním zařazením souhlasil a příslušné skutečnosti stvrdil podpisem. Vyřazení žalobce z práce pak podle žalované proběhlo řádně na základě následného lékařského posudku ze dne 13. 5. 2025 a rozhodnutí příslušných orgánů věznice. Dle žalované nedošlo ze strany věznice k nerespektování zdravotních omezení žalobce, tudíž zhoršení zdravotního stavu žalobce nebylo způsobeno postupem zaměstnanců věznice. Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení s tvrzením, že žalobce se o tvrzené újmě dozvěděl nejpozději v souvislosti s vyřazením z práce v květnu 2025, zatímco nárok na přiměřené zadostiučinění uplatnil až dne 16. 12. 2025. K nároku na požadovaný ušlý zisk žalovaná uvedla, že tvrzení žalobce jsou vnitřně rozporná, neboť na jedné straně tvrdí, že práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neměl vykonávat, avšak na druhé straně požaduje náhradu výdělku po svém vyřazení z práce. Podle žalované žalobce neprokázal vznik ani rozsah majetkové a nemajetkové újmy a neprokázal ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a požadovanou ztrátou na výdělku. Žalobce3 K námitce promlčení žalobce uvedl, že nárok není promlčen, neboť skutečný rozsah a trvalost újmy se podle něj projevily až později v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu a podáním žádosti o invalidní důchod dne 1. 10. 2025. Dále žalobce zpochybnil argument žalované o dobrovolnosti pracovního zařazení s tím, že jako osoba ve výkonu trestu byl v podřízeném postavení a důvěřoval tomu, že mu bude přidělena práce odpovídající jeho zdravotnímu stavu.4 Při jednání soudu dne 22. 4. 2026 žalobce upřesnil, že částka 400 000 Kč není požadována uplatňována jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., nýbrž jako náhrada škody na zdraví, a to souhrnně za bolestné i ztížení společenského uplatnění. Částka 52 000 Kč je uplatňována jako náhrada škody v podobě ušlého zisku. Předmětem řízení tedy po tomto upřesnění bylo zaplacení částky 400 000 Kč z titulu náhrady škody na zdraví a částky 52 000 Kč z titulu ušlého zisku, obojí s příslušenstvím.5 Mezi účastníky bylo v řízení nesporným, že žalobce u žalované dne 24. 7. 2025 uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 300 000 Kč z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Věznice Horní Slavkov, který podáním ze dne 16. 12. 2025, žalované doručeným dne 17. 12. 2025, rozšířil tak, že nově požadoval náhradu škody na zdraví ve výši 400 000 Kč a náhradu škody v podobě ušlého zisku ve výši 52 000 Kč. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne 23. 1. 2026 mu nevyhověla.6 Z potvrzení o výkonu trestu soud zjistil, že žalobce vykonával trest odnětí svobody od 21. 8. 2024, s předpokládaným koncem výkonu trestu dne 21. 2. 2026.7 Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 24. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalobce byl po vstupní pracovnělékařské prohlídce uznán zdravotně způsobilým k práci v kuchyni odsouzených na pozici pomocného kuchaře, a to s omezeními spočívajícími v zákazu nočních směn, dlouhého stání a zátěže dolních končetin. Z téhož důkazu soud zjistil, že posudek obsahoval poučení o možnosti podat návrh na jeho přezkum.8 Z posouzení zdravotní způsobilosti ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že žalobce byl na základě pracovně lékařské prohlídky uznán jako osoba zdravotně způsobilá k výkonu práce na pozici „pomocný kuchař“, s výsledkem tohoto posouzení navazujícího na vstupní lékařský posudek ze dne 24. 9. 2024 byl žalobce seznámen a listinu převzal.9 Z písemného souhlasu odsouzeného ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že žalobce vyslovil souhlas se svým pracovním zařazením.10 Z rozhodnutí ředitele věznice ze dne 26. 9. 2024 a z návrhu na zařazení na pracoviště soud zjistil, že žalobce byl zařazen na pracoviště kuchyně odsouzených jako pomocný kuchař. Návrh byl projednán 10člennou komisí, jednomyslně doporučen a schválen následně ředitelem věznice.11 Z popisu pracovní činnosti soud zjistil, že žalobce byl zařazen na práci pomocného kuchaře, jejíž náplní byly pomocné práce při přípravě teplé a studené stravy, práce na kuchyňských strojích, úklid provozních prostor, zajišťování výměny prádla, dodržování technologických postupů a v případě potřeby též rozvoz a výdej stravy na ubytovnách a roznáška pokrmů v jídelně zaměstnanců Vězeňské služby. Současně z této listiny plyne, že žalobce byl s charakteristikou práce seznámen, jakož i skutečnost, že žalobce prokázal praktické dovednosti nutné pro uvedené pracovní zařazení.12 Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že žalobce byl při mimořádné pracovnělékařské prohlídce nově posouzen jako zdravotně nezpůsobilý k výkonu uvedené práce, přičemž i v tomto posudku byla uvedena omezení spočívající v zákazu zátěže dolních končetin, dlouhého stání a nočních směn.13 Z rozhodnutí ředitele věznice ze dne 19. 5. 2025 a z návrhu na vyřazení z pracoviště soud zjistil, že žalobce byl z pracovního zařazení vyřazen ze zdravotních důvodů. K vyřazení žalobce se vyjadřovala odborná 10členná komise, která jednomyslně zaujala doporučení žalobce z pracoviště vyřadit.14 Z lékařské zprávy ze dne 10. 11. 2025 soud zjistil, že žalobce byl vyšetřen pro bolesti levého kolenního kloubu, přičemž v této zprávě je uvedeno, že obtíže byly léčeny konzervativně již od roku 2017, a bylo mu doporučeno nepřetěžování, normální pohybový režim a užívání analgetik dle potřeby.15 Z vyjádření ke stížnosti ze dne 4. 11. 2025 soud zjistil, že podle vyjádření provozářky kuchyňského provozu žalobce vykonával pracovní činnosti v souladu s popisem pracovní činnosti, pracoval převážně v odpoledních směnách, měl přestávku na jídlo a oddech a v případě, že byla práce hotova, mohl využít místo určené k odpočinku. Z téže listiny soud dále zjistil, že žalobce byl na rozvoz stravy využíván pouze výjimečně a že přepravní vozíky standardně obsluhovali čtyři odsouzení, případně další odsouzení podle potřeby.16 Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce vykonával od 21. 8. 2024 trest odnětí svobody a v období od 30. 9. 2024 do 30. 4. 2025 byl pracovně zařazen ve Věznici Horní Slavkov na pracovišti kuchyně odsouzených jako pomocný kuchař. Před tímto pracovním zařazením byl žalobce dne 24. 9. 2024 lékařsky posouzen jako zdravotně způsobilý k výkonu této práce, a to s omezeními spočívajícími v zákazu nočních směn, dlouhého stání a zátěže dolních končetin. Současně byl žalobce dne 23. 9. 2024 seznámen s charakteristikou pracovního zařazení i s náplní práce, která zahrnovala též možnost rozvozu a výdeje stravy na ubytovnách, a s pracovním zařazením vyslovil souhlas. Návrh na pracovní zařazení byl projednán komisí dne 26. 9. 2024 a téhož dne schválen ředitelem věznice. O tom byl žalobce vyrozuměn dne 30. 9. 2024, s čímž žalobce výslovně souhlasil. Dne 13. 5. 2025 byl žalobce při mimořádné pracovnělékařské prohlídce nově posouzen jako zdravotně nezpůsobilý k výkonu uvedené práce a následně byl z pracovního zařazení ze zdravotních důvodů vyřazen, a to po projednání komisí dne 15. 5. 2025 a po schválení ředitelem věznice dne 16. 5. 2025. Žalobce byl s vyřazením jakož i s důvody seznámen, což dne 19. 5. 2025 stvrdil svým podpisem. Soud má za zjištěné, že žalobce vykonával pracovní činnosti v souladu s popisem pracovní činnosti, která mu byla dopředu známa. Z provedených listinných důkazů rovněž vyplynulo, že žalobce měl obtíže s levým kolenním kloubem již před rozhodným obdobím, když podle lékařské zprávy ze dne 10. 11. 2025 byly tyto obtíže léčeny konzervativně již od roku 2017. Žalobce u žalované 24. 7. 2025 nejprve uplatnil nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 300 000 Kč a následně nárok dne 16. 12. 2025 rozšířil na částku 400 000 Kč z titulu škody na zdraví a na částku 52 000 Kč z titulu ušlého zisku, přičemž žalovaná těmto nárokům při předběžném projednání nevyhověla.17 Naopak soud nemá po provedeném dokazování za prokázané, že by při pracovním zařazení žalobce nebo při výkonu jeho práce došlo k takovému postupu zaměstnanců Vězeňské služby, který by byl v rozporu s obsahem pracovního zařazení nebo s doloženými listinami. Nebylo prokázáno, že by žalobce vykonával činnosti mimo rámec sjednané pracovní náplně nebo že by rozvoz stravy tvořil pravidelnou a převládající součást jeho práce; z provedených důkazů naopak vyplynulo, že tato činnost připadala v úvahu jen v případě potřeby, resp. podle vyjádření provozářky kuchyňského provozu pouze výjimečně a za součinnosti dalších osob obsluhujících rozvozový vozík. Nebylo rovněž prokázáno, že by zhoršení zdravotního stavu žalobce bylo vyvoláno konkrétním prokazatelným pochybením příslušníků Vězeňské služby.18 Soud proto uzavřel, že skutkový stav věci byl prokázán v tom směru, že žalobce byl do práce zařazen na základě vstupního lékařského posouzení, s pracovním zařazením a jeho náplní byl seznámen, následně byl po změně zdravotního stavu na základě dalšího lékařského posudku z práce vyřazen, avšak tvrzení žalobce o pochybení při pracovním zařazení a při samotném výkonu práce se provedeným dokazováním neprokázaly.19 Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.20 Soud neprovedl důkaz potvrzením o výši pracovní odměny, předpisem majetkové a nemajetkové újmy, znaleckým posudkem ke stanovení výše újmy na zdraví, znaleckým posudkem k posouzení přímé souvislosti mezi výkonem práce a zhoršením zdravotního stavu žalobce, jakož ani dalšími důkazy směřujícími výlučně k prokazování vzniku, rozsahu a výše tvrzené škody, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyla prokázána již základní podmínka odpovědnosti státu, tedy existence nesprávného úředního postupu. Za této situace by provádění důkazů směřujících toliko k prokázání dalších předpokladů odpovědnosti nebylo pro rozhodnutí věci významné. Pokud jde o výslech svědka , jméno FO, , účastnický výslech žalobce, výpis ze zdravotní dokumentace a průvodní list k rentgenovému vyšetření, soud tyto důkazy neprovedl, neboť skutkový stav v rozsahu rozhodném pro posouzení existence tvrzeného nesprávného úředního postupu považoval za dostatečně objasněný provedenými listinnými důkazy, zejména lékařskými posudky, listinami o pracovním zařazení a vyjádřením ke stížnosti ze dne 4. 11. 2025. Další dokazování by již nebylo způsobilé přinést podstatně odlišná skutková zjištění k otázce, zda žalovaná při pracovním zařazení žalobce a při organizaci výkonu jeho práce porušila právní povinnosti.21 Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení.22 Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.23 Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.24 Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.25 Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.26 Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem (\"o.z.\").27 Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.28 Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.29 Podle § 32 OdpŠk se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.30 Podle § 35 odst. 1 Odpšk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.31 V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk. Současně bylo nesporné, že žalovaná nárok projednala a stanoviskem ze dne 23. 1. 2026 jej neuspokojila. I když žaloba byla původně podána ještě před uplynutím šestiměsíční lhůty podle § 15 odst. 2 OdpŠk, v době rozhodování soudu již byla podmínka předběžného projednání nároku zjevně splněna, neboť žalovaná nárok meritorně projednala a výslovně jej odmítla. Věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).32 Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.33 Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě.34 Pokud jde o vymezení skutkových tvrzení ve vztahu k odpovědnostními titulu. Žalobce nárok při jednání upřesnil a vymezil jej jako nárok na náhradu škody na zdraví ve výši 400 000 Kč a náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 52 000 Kč, nikoli jako nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a OdpŠk. Soud proto věc posuzoval výlučně jako nárok na náhradu škody podle \\l \"paragraf13\" \\t \"_blank\"§ 13 OdpŠk.35 Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podlehttps://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrg5pwk232ge4dslttmjptcojzhbptqms7obtdcmy důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.36 Po skutkové stránce žalobce tvrdí, že nesprávný úřední postup měl spočívat v tom, že byl žalobce ve výkonu trestu nevhodně pracovně zařazen navzdory zdravotnímu omezení, jakož i v tom, že vede ní kuchyně, kde byl pracovně zařazen nerespektovalo stanovená zdravotní omezení. Žalobce rovněž napadal postup lékaře při posouzení jeho zdravotní způsobilosti, neboť dle jeho tvrzení byl na základě totožného posudku pracovně zařazen a následně na základě pozdějšího, ale obsahově totožného posudku z práce vyřazen.37 Pracovní zařazování odsouzených se řídí především zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a vyhláškou č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. Podle § 29 odst. 2 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb. věznice zajišťuje zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem. Ust. § 30 téhož zákona pak upravuje jednotlivé formy zaměstnávání odsouzených, přičemž pro zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu než věznice se zásadně vyžaduje jeho předchozí písemný souhlas. Podrobnosti zařazování a zaměstnávání odsouzených stanoví prováděcí vyhláška vydaná na základě \\l \"paragraf81\" \\t \"_blank\"§ 81 zákona č. 169/1999 Sb., tedy vyhláška č. 345/1999 Sb. Ve vztahu k posuzování zdravotní způsobilosti k práci se dále uplatní zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Z této právní úpravy plyne, že rozhodujícími hledisky pro pracovní zařazení odsouzeného jsou zejména jeho zdravotní způsobilost, povaha konkrétní práce a režim, v němž je práce vykonávána.38 Na základě provedeného dokazování soud nedospěl k závěru, že by při pracovním zařazení žalobce nebo při výkonu jeho práce ve Věznici Horní Slavkov došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Naopak bylo listinami prokázáno, že žalobce byl do práce zařazen na základě vstupního lékařského posudku, který jeho pracovní způsobilost připouštěl s výslovně uvedenými omezeními, současně že byl seznámen s charakteristikou pracovního zařazení i s náplní práce na pozici pomocného kuchaře v kuchyni odsouzených a že s pracovním zařazením souhlasil. Bylo rovněž prokázáno, že byl žalobce řádně poučen o možnosti přezkumu lékařského posudku podle § 46 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, přičemž této možnosti žalobce nevyužil. Návrh na pracovní zařazení žalobce byl projednán 10člennou komisí a schválen následně ředitelem věznice. K tvrzení žalobce, že byl ve výkonu trestu v podřízeném postavení a nemohl se tudíž nijak proti uvedenému postupu Vězeňské služby bránit, soud uvádí, že tato skutečnost sama o sobě neprokazuje nesprávný úřední postup žalované ani nečiní bez dalšího nevěrohodnými listiny, které žalobce podepsal. V řízení vyplynulo, že žalobce byl seznámen s lékařským posudkem, s pracovním zařazením i s náplní práce, převzal posouzení zdravotní způsobilosti a byl poučen o možnosti přezkumu posudku. Ze strany žalobce přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mu bylo využití tohoto postupu znemožněno nebo že by jeho podpisy byly vynuceny konkrétním nátlakem. Obecná podřízenost odsouzeného vůči Vězeňské službě proto sama o sobě nepostačuje k závěru o pochybení žalované.39 Lze proto uzavřít, že nebylo prokázáno, že by příslušníci Vězeňské služby při pracovním zařazení žalobce nebo při organizaci výkonu jeho práce postupovali v rozporu s právní úpravou výkonu trestu, pracovního zařazování odsouzených nebo se závěry lékařských posudků.40 Pokud jde o následné vyřazení z práce, bylo v řízení prokázáno, že k němu došlo po následném zhoršení zdravotního stavu žalobce ze zdravotních důvodů na základě nového lékařského posudku, kterým byl žalobce vyhodnocen jako nadále zdravotně nezpůsobilý. Ani při vyřazení žalobce z práce soud neshledal žádná pochybení na straně Vězeňské služby. K vyřazení došlo na základě doporučení komise, vyřazení schválil ředitel věznice, přičemž žalobce byl se všemi aspekty vyřazení seznámen. V lékařském posudku ze dne 13. 5. 2025 byl žalobce rovněž poučen o možnosti jeho přezkumu, avšak ani této nevyužil a posudek svým podpisem akceptoval.41 Soud dále neshledal nesprávný úřední postup ani v postupu vedení kuchyně při organizaci a přidělování práce žalobce. Tvrzení žalobce, že mu byly soustavně ukládány činnosti odporující jeho zdravotním omezením soud nemá za prokázané. Naopak z důkazů vyplynulo, že náplň práce žalobce odpovídala popisu jeho pracovní činnosti, která mu byla předem známa, přičemž rozvoz a výdej stravy na ubytovnách byl součástí pracovní náplně v případě potřeby. Žalobce plnil povinnosti pomocného kuchaře a na rozvoz stravy využíván pouze výjimečně. V takovém případě přepravní vozíky standardně obsluhovalo více odsouzených, nikoliv žalobce sám, jak uváděl. Žalobce měl v průběhu směny přestávku na jídlo a oddech a v případě, že byla práce hotova, mohl využít místo určené k odpočinku na sedacím nábytku. Žádný z provedených důkazů neprokázal, že by příslušníci Vězeňské služby při organizaci jeho práce postupovali v rozporu s obsahem předložených listin nebo že by nerespektovali závěry lékařských posudků v takové intenzitě, aby šlo o nesprávný úřední postup.42 Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno pochybení na straně příslušníků Vězeňské služby ani při posuzování zdravotní způsobilosti žalobce pro pracovní zařazení, ani při jeho pracovním zařazení, ani při organizaci výkonu jeho pracovní činnosti. Za tohoto skutkového stavu nelze dovodit existenci nesprávného úředního postupu jakožto základního odpovědnostního titulu podle § 13 OdpŠk.43 Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou podle § 32 odst. 3 OdpŠk ve vztahu k žalobcem původně uplatněnému nároku na nemajetkovou újmu podle OdpŠk , soud uzavřel, že tato není vzhledem k upřesněnému předmětu řízení (tedy že se jedná o náhradu škody na zdraví ve smyslu OdpŠk) rozhodná, neboť se v řízení nejedná o újmu nemajetkovou ve smyslu OdpŠk. Dle citovaného § 32 odst. 1 OdpŠk činí promlčecí doba u nároku na náhradu škody za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žalobce se přitom o obou těchto skutečnostech, to jest o tom, že mělo dojít ke vzniku škody na zdraví, i o tom, kdo za tuto má odpovídat, dozvěděl prokazatelně v roce 2025 (okamžikem vyřazení žalobce z pracovního poměru ke dni 19. 5. 2025 po tvrzené zhoršení zdravotního stavu). Nárok byl předběžně uplatněn dne 24. 7. 2025 a žaloba podána dne 16. 12. 2025, tedy nárok byl uplatněn v rámci tříleté promlčecí lhůty dle § 32 odst. 1 ve spojení s § 35 OdpŠk. Uplatněný nárok na náhradu škody tudíž není promlčen.44 Soud tak dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu, a proto žalobu zamítl (výrok I.).45 Otázkou vzniku škody a příčinnou souvislostí se soud blíže nezabýval, neboť jak uvedeno výše, dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul.46 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci (výrok II.). Náklady řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Prováděcí předpis k uvedenému ustanoví je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhl.“), dle kterého má tato náhrada činit 300 Kč, avšak vzhledem k tomu, že § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, soud pro určení výše paušální náhrady nezastoupené žalované v uvedené věci analogicky použil předpis svou povahou a účelem nejbližší, tj. § 13 odst. 4 a. t. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615). Žalované tak na náhradě nákladů za 3 úkony, tedy za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl.), příprava účasti na jednání (§ 1 odst 3 písm. b) vyhl.) a za účast na jednání soudu dne 22. 4. 2026 (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhl.), náleží celkem částka 1 350 Kč.47 Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2026:25.C.6.2026.1","publishedAt":"2026-10-20","decisionAt":"2026-04-22","caseNumber":{"senate":25,"registry":"C","index":6,"year":2026,"pageNumber":79},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Marvanová","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 400 000 Kč + 52 000 Kč, vše s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"15","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"29","lexNumber":169,"lexYear":1999,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"81","lexNumber":169,"lexYear":1999,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"89a","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"5","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"46","lexNumber":373,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["USLY_ZISK","NAKLADY_RIZENI","MAJETKOVA_UJMA","LHUTY","PRACOVNI_POMER","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}