{"uuid":"30b29160-0ed3-4cfd-b6c4-bbc00848a8bf","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Lady Záviškové a JUDr. Jitky Šimanové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika-","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 8 584 057 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 3. 2025, č. j. 22 C 312/2023-97","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 584 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 12. 2023 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaná náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem státu spočívajícím v nepřiměřené délce daňových řízení zahájených daňovou kontrolou dne 27. 6. 2018, 14. 1. 2019 a 12. 2. 2019, která skončila rozhodnutím odvolacího ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 17. 3. 2022 s tím, že šetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"“) v rámci dotyčného daňového řízení poškodilo její pověst u obchodních partnerů, kteří s ní ukončili spolupráci, čímž žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že daňová řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně na podkladě provedených listinných důkazů a nesporných tvrzení o průběhu daňových kontrol dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku (bod 9. až 14.). Poté po citaci § 1 odst. 1, § 5, § 13 odst. 1, 2, § 26 a § 30 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), uzavřel, že délka daňových řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. Z nesporného průběhu daňových řízení vyplývá, že příslušné správní úřady konaly bez průtahů a v řízení se nevyskytla žádná období neodůvodněné nečinnosti ani zásadní procesní pochybení. Jednalo se o několik daňových řízení, v jejichž rámci byla prověřována různá časová období a délka trvání řízení této skutečnosti odpovídá. Okolnost, že správce daně provedl obsáhlé důkazní řízení až na pokyn odvolacího orgánu, nemůže být hodnocena jako průtah v řízení, neboť jde o okolnost spadající do nesprávného právního posouzení věci správcem daně (srov. § 8 odst. l daňového řádu), které nelze považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk a není okolností přičitatelnou státu při posuzování přiměřenosti délky řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1018/2007, sp. zn. 30 Cdo 1776/2011 nebo sp. zn. 30 Cdo 1916/2010). Takové dokazování si vyžádalo značný čas bez ohledu na to, že bylo provedeno k pokynu odvolacího orgánu a soudu v náhradovém řízení nepřísluší (spekulativní) úvaha o tom, zda by si správce daně učinil jiný právní názor a rozhodl jinak (tj. nevydal dodatečné platební výměry), kdyby dokazování provedl dříve.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Nad rámec výše uvedeného doplnil, že pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku vzniklého v souvislosti s poškozením dobré pověsti poškozeného, zde žalobkyně, je zapotřebí označit konkrétní postup(y) nebo rozhodnutí, které bylo(y) příčinou jejího poškození. Z výše uvedeného rozsudku Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", předloženého žalobkyní k prokázání existence tvrzené újmy, je zřejmé pouze to, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"“) se o zpochybnění daňového odpočtu žalobkyně dozvěděla ze žádosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci prověřování podezření, že žalobkyně spáchala trestný čin krácení daně, čímž měla získat podezření, že ji žalobkyně (v uvedené sporu v procesním postavení žalované) „zavlekla do daňového podvodu“. Souvislost vzniku tohoto podezření s následnými úkony uvedené společnosti se samotnou délkou posuzovaných daňových řízení se z uvedeného nepodává. Konečně v dotyčném řízení byla žaloba společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" o náhradu škody proti žalobkyni (žalované ve sporu) zamítnuta se závěrem, že se žalobkyni podařilo v daňovém řízení dosáhnout změny či zrušení dodatečných platebních výměrů a podezření ohledně spáchání zločinu krácení daně žalobkyní bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" odloženo. Soud naopak v uvedeném rozsudku podrobil kritice jednání žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která namísto poskytnutí součinnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" podala dodatečná daňová přiznání, o něž následně opírala svůj nárok vůči žalobkyni (žalované v onom řízení). Jakékoliv podezření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" stran daňového podvodu žalobkyně muselo naopak být rozsudkem Okresního soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 9. 2022, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozptýleno. Prvostupňový soud proto uzavřel, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky pro náhradu majetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, když žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně existence nesprávného úředního postupu správce daně či případných průtahů v řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Vytkla soudu prvního stupně nesprávnost postupu v řízení. Má za to, že soud prvního stupně nerozhodl na základě znalosti spisu. V odůvodnění rozsudku se vůbec nezabývá listinnými důkazy, které žalobkyně předložila a navrhla k důkazu a soud je formálně provedl. Považuje rozsudek za nepřezkoumatelný. Není správný závěr soudu prvního stupně, že mu nepřísluší hodnotit postup ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně tvrdila, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" neprovedl jí navržené důkazy, resp. provedl je až na základě pokynu odvolacího orgánu a po jejich provedení odvolací soud všechna prvostupňová rozhodnutí jako nezákonná zrušil. Prvostupňový soud proto měl být schopen v této věci posoudit, zda byl postup ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" efektivní, koncentrovaný a daňová kontrola byla provedena tak, aby co možná nejvíc šetřila oprávněné zájmy kontrolovaného subjektu, či naopak byla vedena neefektivně a předpojatě, v důsledku čehož celé daňové řízení trvalo nepřiměřeně dlouho a způsob vedení kontroly poškodil dobré jméno kontrolovaného subjektu. Navrhla zrušení napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že žalobkyně se domáhá zaplacení ušlého zisku, přičemž příčinou mělo být nezákonné jednání správce daně, a to ve formě 1) nepřiměřené délky řízení a 2) nesprávného a nezákonného postupu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" této souvislosti zdůraznila, že z titulu nepřiměřené délky řízení se lze domáhat pouze nemajetkové újmy (rozhodnuto v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a nikoliv ušlého zisku. Nesprávný a nezákonný postup ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (konkrétní průtahy nebo nezákonná rozhodnutí) žalobkyně neuvedla a postup soudu prvního stupně vyzývající k doplnění a upřesnění žalobních tvrzení byl proto správný. Žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní, a to jak ohledně škody, tak příčinné souvislosti. Žalovaná dále podrobně rozebírá postup správce daně během daňové kontroly (§ 93 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. – daňový řád), když § 93 odst. 2 daňového řádu umožňuje správci daně, aby použil jako důkazní prostředky i veškeré podklady mu předané jinými orgány veřejné moci, které byly získány pro jimi vedená řízení. Správce daně přitom hodnotí důkazní prostředky pouze v souvislosti s jeho povinností zjistit a stanovit daň ve správné výši a v žádném případě nezasahuje do kompetencí jiných orgánů, jak tvrdí žalobkyně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), když neshledal důvodnou výtku žalobkyně, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný. Rozhodnutí totiž zpravidla není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly, podle obsahu odvolání, na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 nebo usnesení sp. zn. 30 Cdo 3102/2014), což v projednávané věci vzhledem k odvolacím námitkám žalobkyně zjevně nebyly. Postupem soudu prvního stupně jí tak nemohla být způsobena žádná újma. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud se zabýval také tím, zda řízení není dotčeno vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i s ohledem na tvrzení žalobkyně, že soud prvního stupně, ač při jednání avizoval zaslání výzvy žalobkyni podle § 43 o. s. ř., případně podle § 118a o. s. ř., tak neučinil. Žalobkyni tímto postupem nemohla vzniknout žádná újma, neboť přes nedoručení výzvy se pokusila ve svém podání tvrzení v soudem naznačeném rozsahu doplnit. Odvolací soud žádné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, ve věci neshledal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a skutková zjištění učiněná na podkladě takového dokazování, resp. vyplývající z nesporných tvrzení účastníků o průběhu daňové kontroly, lze považovat za dostačující pro posouzení nedůvodnosti nároku žalobkyně. Odvolací soud z těchto zjištění mohl vycházet, aniž bylo třeba v rámci odvolacího řízení důkazy doplňovat či opakovat. Námitky žalobkyně, že soud prvního stupně neprovedl všechny její důkazní návrhy směřující k prokázání nesprávného úředního postupu, jsou nepřiléhavé. Soudy nejsou v řízení povinny provést všechny účastníky navržené důkazy, ale pouze ty, které jsou relevantní pro posouzení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, který nepřipustil změnu žaloby v tom směru, že by nárok žalobkyně byl požadován i z jiného titulu než nepřiměřené délky řízení, posuzoval odůvodněnost nároku žalobkyně odvozovaného pouze od nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce daňových řízení (od 27. 6. 2018 do dne 17. 3. 2022) s tím, že šetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" poškodilo pověst žalobkyně u obchodních partnerů, kteří s ní ukončili spolupráci, a žalobkyni tak vznikla škoda v podobě ušlého zisku. Žalobkyně jednoznačně vymezila skutek (bod 2. rozsudku) a důvody, které jí vedly k tomu, aby jej koncipovala tak, že se svým nárokem nemohla být úspěšná, závěr soudu o nenaplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu ovlivnit nemohou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud zdůrazňuje, že stát odpovídá za škodu způsobenou výkonem veřejné moci podle OdpŠk, přičemž tento zákon upravuje dvě formy objektivní odpovědnosti, a to odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutí a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1249/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 OdpŠk je rozhodnutí, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo řízení trestním, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ, a rozhoduje tak o oprávněních a povinnostech individuálních subjektů. Nezbytnou podmínkou odpovědnosti státu je, aby pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo jako nezákonné zrušeno či změněno. Naopak nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 129/97 nebo sp. zn. 25 Cdo 2244/2000). Podle konkrétních okolností může být nesprávný úřední postup představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro jeho počínání nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1292/2019). Pokud orgán státu shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 127/97).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně žádné rozhodnutí jako odpovědnostní titul netvrdí, natož prokazuje. Domáhá-li se náhrady majetkové újmy z nesprávného úředního postupu, je třeba zdůraznit, že nepřiměřená délka řízení nemůže být nikdy příčinou škody, tedy ani ušlého zisku, ale pouze a jen nemajetkové újmy. Jen tomu tak proto, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení má sloužit zejména ke kompenzaci stavu presumované nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován, případně ke kompenzaci jiných následků, které musí být vždy prokázány, ale současně se musí jednat výlučně o újmy povahy nemajetkové. Odkaz žalobkyně na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 141/19 nelze považovat za přiléhavý pro skutkové odlišnosti případů. Přestože Ústavní soud rozhodoval také o nároku na ušlý zisk, nesprávný úřední postup nespočíval v samotné délce řízení, i když výše ušlého zisku se od jeho délky odvíjela, ale spočíval v tom, že mělo být o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí rozhodnuto hned, a řízení nemělo být přerušeno. V posuzované věci však žalobkyně poukazuje na samotnou délku řízení, případně vady, které se odrazily v rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Závěr soudu prvního stupně, že délka daňových řízení ani nebyla nepřiměřeně dlouhá, lze navíc považovat za správný. Odvolací soud na odůvodnění obsažené v bodě 25. a 26. napadeného rozsudku pro stručnost odkazuje. V posuzovaných daňových řízeních se nevyskytovala žádná neodůvodněná období nečinnosti, nedošlo k zásadním procesním pochybením, ani k žádným průtahům, natož aby taková nečinnost či průtahy ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly záměrné a účelové. Úvahy soudu prvního stupně koriguje pouze v tom směru, že v posuzované věci byla daňová kontrola zahájena v červnu 2018, rozhodnutí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zrušení daňových výměrů bylo vydáno dne 17. 3. 2022. Posuzované daňové řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců a nikoli 4 roky, z nichž vycházel soud prvního stupně. Kratší délka však tím spíše podporuje závěr, že celková délka nebyla nepřiměřená. Tento závěr konečně koresponduje i se závěrem učiněným v jiné věci týchž účastníků, v níž se žalobkyně domáhala právě náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou totožných daňových řízení (srov. rozsudek zdejšího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" o zamítnutí nároku žalobkyně, dovolání bylo odmítnuto usnesením NS sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odvolací soud i s ohledem na § 13 o. z. nemá důvodu se od těchto závěrů odklonit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pokud pak žalobkyně tvrdí, i když to nebylo jako změna připuštěno, další nesprávnosti v postupu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odvolací soud doplňuje, že tyto nesprávnosti, resp. vady postupu, představují právě takové vady, které se odrazí v obsahu rozhodnutí, a mohou tak být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 92) a nikoli v rámci odpovědnosti z nesprávného úředního postupu. Z ustálené judikatury plyne, že vyjádření právního názoru v rozhodnutí orgánu veřejné moci, i přesto, že se posléze tento právní názor ukáže být nesprávným, tak zvolený rozsah dokazování nelze považovat za nesprávný úřední postup, neboť představuje součást rozhodovací činnosti orgánu státu. Provedení obsáhlého dokazování až na pokyn odvolacího orgánu nemůže představovat průtah v řízení (mohlo by jít jen o nesprávné právní posouzení věci správcem daně) přičitatelný státu v rámci posuzování přiměřenosti délky řízení. Za splnění dalších zákonných podmínek může vést jen k nezákonnému rozhodnutí, za něž by stát nesl odpovědnost pouze v případě, bylo-li by zrušeno či změněno (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1018/2007 či závěry rozhodnutí v obdobné věci jednatele žalobkyně sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V posledně citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud také zdůraznil, že v rámci posuzování přiměřenosti délky řízení nelze v neprospěch státu (v rámci posouzení kritéria postupu orgánu veřejné moci) hodnotit, zda mohlo být řízení skončeno rychleji, sdílel-li by správní či ","anonStyle":"NONE"},{"text":"orgán","anonStyle":"ANON"},{"text":" (popř. soud) prvního stupně právní názor odvolacího orgánu (či soudu). Poukazuje-li žalobkyně na skutečnost, že v souvislosti s daňovou kontrolou bylo na ní i na jednatele společnosti podáno trestní oznámení, nelze tuto skutečnost považovat za rozhodnou, neboť žalobkyně svůj nárok odvíjí od nepřiměřené délky daňového řízení a nikoli například od nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení (srov. v obdobné věci jednatele žalobkyně usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1172/2025). V projednávané věci tak nelze než uzavřít, že není naplněn již první předpoklad odpovědnosti státu za škodu podle OdpŠk, a to existence nesprávného úředního postupu, natož pak nezákonného rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. včetně výroku o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady odvolacího řízení spočívající ve 3 paušálních náhradách hotových výdajů á 300 Kč (vyjádření k odvolání, příprava a účast u jednání odvolacího soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 584 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 12. 2023 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaná náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zadostiučinění za majetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem státu spočívajícím v nepřiměřené délce daňových řízení zahájených daňovou kontrolou dne 27. 6. 2018, 14. 1. 2019 a 12. 2. 2019, která skončila rozhodnutím odvolacího , orgán,  ze dne 17. 3. 2022 s tím, že šetření , orgán,  v , adresa,  (dále jen „, orgán,  v , adresa, “) v rámci dotyčného daňového řízení poškodilo její pověst u obchodních partnerů, kteří s ní ukončili spolupráci, čímž žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala s tím, že daňová řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá.3. Soud prvního stupně na podkladě provedených listinných důkazů a nesporných tvrzení o průběhu daňových kontrol dospěl ke skutkovým zjištěním, která podrobně popsal v odůvodnění napadeného rozsudku (bod 9. až 14.). Poté po citaci § 1 odst. 1, § 5, § 13 odst. 1, 2, § 26 a § 30 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“), uzavřel, že délka daňových řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. Z nesporného průběhu daňových řízení vyplývá, že příslušné správní úřady konaly bez průtahů a v řízení se nevyskytla žádná období neodůvodněné nečinnosti ani zásadní procesní pochybení. Jednalo se o několik daňových řízení, v jejichž rámci byla prověřována různá časová období a délka trvání řízení této skutečnosti odpovídá. Okolnost, že správce daně provedl obsáhlé důkazní řízení až na pokyn odvolacího orgánu, nemůže být hodnocena jako průtah v řízení, neboť jde o okolnost spadající do nesprávného právního posouzení věci správcem daně (srov. § 8 odst. l daňového řádu), které nelze považovat za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk a není okolností přičitatelnou státu při posuzování přiměřenosti délky řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1018/2007, sp. zn. 30 Cdo 1776/2011 nebo sp. zn. 30 Cdo 1916/2010). Takové dokazování si vyžádalo značný čas bez ohledu na to, že bylo provedeno k pokynu odvolacího orgánu a soudu v náhradovém řízení nepřísluší (spekulativní) úvaha o tom, zda by si správce daně učinil jiný právní názor a rozhodl jinak (tj. nevydal dodatečné platební výměry), kdyby dokazování provedl dříve.4. Nad rámec výše uvedeného doplnil, že pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku vzniklého v souvislosti s poškozením dobré pověsti poškozeného, zde žalobkyně, je zapotřebí označit konkrétní postup(y) nebo rozhodnutí, které bylo(y) příčinou jejího poškození. Z výše uvedeného rozsudku Okresního soudu v , adresa, , předloženého žalobkyní k prokázání existence tvrzené újmy, je zřejmé pouze to, že , právnická osoba,  (dále jen „, právnická osoba, “) se o zpochybnění daňového odpočtu žalobkyně dozvěděla ze žádosti , orgán,  v rámci prověřování podezření, že žalobkyně spáchala trestný čin krácení daně, čímž měla získat podezření, že ji žalobkyně (v uvedené sporu v procesním postavení žalované) „zavlekla do daňového podvodu“. Souvislost vzniku tohoto podezření s následnými úkony uvedené společnosti se samotnou délkou posuzovaných daňových řízení se z uvedeného nepodává. Konečně v dotyčném řízení byla žaloba společnosti , právnická osoba,  o náhradu škody proti žalobkyni (žalované ve sporu) zamítnuta se závěrem, že se žalobkyni podařilo v daňovém řízení dosáhnout změny či zrušení dodatečných platebních výměrů a podezření ohledně spáchání zločinu krácení daně žalobkyní bylo , orgán,  odloženo. Soud naopak v uvedeném rozsudku podrobil kritice jednání žalobkyně , právnická osoba, , která namísto poskytnutí součinnosti , orgán,  podala dodatečná daňová přiznání, o něž následně opírala svůj nárok vůči žalobkyni (žalované v onom řízení). Jakékoliv podezření , právnická osoba,  stran daňového podvodu žalobkyně muselo naopak být rozsudkem Okresního soudu v , adresa,  ze dne 15. 9. 2022, č. j. , spisová značka,  rozptýleno. Prvostupňový soud proto uzavřel, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky pro náhradu majetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, když žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně existence nesprávného úředního postupu správce daně či případných průtahů v řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání. Vytkla soudu prvního stupně nesprávnost postupu v řízení. Má za to, že soud prvního stupně nerozhodl na základě znalosti spisu. V odůvodnění rozsudku se vůbec nezabývá listinnými důkazy, které žalobkyně předložila a navrhla k důkazu a soud je formálně provedl. Považuje rozsudek za nepřezkoumatelný. Není správný závěr soudu prvního stupně, že mu nepřísluší hodnotit postup , orgán,  v , adresa, . Žalobkyně tvrdila, že , orgán,  v , adresa,  neprovedl jí navržené důkazy, resp. provedl je až na základě pokynu odvolacího orgánu a po jejich provedení odvolací soud všechna prvostupňová rozhodnutí jako nezákonná zrušil. Prvostupňový soud proto měl být schopen v této věci posoudit, zda byl postup , orgán,  v , adresa,  efektivní, koncentrovaný a daňová kontrola byla provedena tak, aby co možná nejvíc šetřila oprávněné zájmy kontrolovaného subjektu, či naopak byla vedena neefektivně a předpojatě, v důsledku čehož celé daňové řízení trvalo nepřiměřeně dlouho a způsob vedení kontroly poškodil dobré jméno kontrolovaného subjektu. Navrhla zrušení napadeného rozsudku.6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání poukázala na to, že žalobkyně se domáhá zaplacení ušlého zisku, přičemž příčinou mělo být nezákonné jednání správce daně, a to ve formě 1) nepřiměřené délky řízení a 2) nesprávného a nezákonného postupu , orgán,  v , adresa, , adresa,  této souvislosti zdůraznila, že z titulu nepřiměřené délky řízení se lze domáhat pouze nemajetkové újmy (rozhodnuto v řízení sp. zn. , spisová značka, ), a nikoliv ušlého zisku. Nesprávný a nezákonný postup , orgán,  v , adresa,  (konkrétní průtahy nebo nezákonná rozhodnutí) žalobkyně neuvedla a postup soudu prvního stupně vyzývající k doplnění a upřesnění žalobních tvrzení byl proto správný. Žalobkyně neunesla ani břemeno tvrzení, natož břemeno důkazní, a to jak ohledně škody, tak příčinné souvislosti. Žalovaná dále podrobně rozebírá postup správce daně během daňové kontroly (§ 93 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. – daňový řád), když § 93 odst. 2 daňového řádu umožňuje správci daně, aby použil jako důkazní prostředky i veškeré podklady mu předané jinými orgány veřejné moci, které byly získány pro jimi vedená řízení. Správce daně přitom hodnotí důkazní prostředky pouze v souvislosti s jeho povinností zjistit a stanovit daň ve správné výši a v žádném případě nezasahuje do kompetencí jiných orgánů, jak tvrdí žalobkyně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), když neshledal důvodnou výtku žalobkyně, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný. Rozhodnutí totiž zpravidla není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly, podle obsahu odvolání, na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2543/2011 nebo usnesení sp. zn. 30 Cdo 3102/2014), což v projednávané věci vzhledem k odvolacím námitkám žalobkyně zjevně nebyly. Postupem soudu prvního stupně jí tak nemohla být způsobena žádná újma. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.8. Odvolací soud se zabýval také tím, zda řízení není dotčeno vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i s ohledem na tvrzení žalobkyně, že soud prvního stupně, ač při jednání avizoval zaslání výzvy žalobkyni podle § 43 o. s. ř., případně podle § 118a o. s. ř., tak neučinil. Žalobkyni tímto postupem nemohla vzniknout žádná újma, neboť přes nedoručení výzvy se pokusila ve svém podání tvrzení v soudem naznačeném rozsahu doplnit. Odvolací soud žádné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, ve věci neshledal.9. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a skutková zjištění učiněná na podkladě takového dokazování, resp. vyplývající z nesporných tvrzení účastníků o průběhu daňové kontroly, lze považovat za dostačující pro posouzení nedůvodnosti nároku žalobkyně. Odvolací soud z těchto zjištění mohl vycházet, aniž bylo třeba v rámci odvolacího řízení důkazy doplňovat či opakovat. Námitky žalobkyně, že soud prvního stupně neprovedl všechny její důkazní návrhy směřující k prokázání nesprávného úředního postupu, jsou nepřiléhavé. Soudy nejsou v řízení povinny provést všechny účastníky navržené důkazy, ale pouze ty, které jsou relevantní pro posouzení věci.10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně, který nepřipustil změnu žaloby v tom směru, že by nárok žalobkyně byl požadován i z jiného titulu než nepřiměřené délky řízení, posuzoval odůvodněnost nároku žalobkyně odvozovaného pouze od nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce daňových řízení (od 27. 6. 2018 do dne 17. 3. 2022) s tím, že šetření , orgán,  v , adresa,  poškodilo pověst žalobkyně u obchodních partnerů, kteří s ní ukončili spolupráci, a žalobkyni tak vznikla škoda v podobě ušlého zisku. Žalobkyně jednoznačně vymezila skutek (bod 2. rozsudku) a důvody, které jí vedly k tomu, aby jej koncipovala tak, že se svým nárokem nemohla být úspěšná, závěr soudu o nenaplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu ovlivnit nemohou.11. Odvolací soud zdůrazňuje, že stát odpovídá za škodu způsobenou výkonem veřejné moci podle OdpŠk, přičemž tento zákon upravuje dvě formy objektivní odpovědnosti, a to odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutí a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1249/2014).12. Nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 OdpŠk je rozhodnutí, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo řízení trestním, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ, a rozhoduje tak o oprávněních a povinnostech individuálních subjektů. Nezbytnou podmínkou odpovědnosti státu je, aby pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo jako nezákonné zrušeno či změněno. Naopak nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 129/97 nebo sp. zn. 25 Cdo 2244/2000). Podle konkrétních okolností může být nesprávný úřední postup představován jakoukoliv činností spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro jeho počínání nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1292/2019). Pokud orgán státu shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 127/97).13. Žalobkyně žádné rozhodnutí jako odpovědnostní titul netvrdí, natož prokazuje. Domáhá-li se náhrady majetkové újmy z nesprávného úředního postupu, je třeba zdůraznit, že nepřiměřená délka řízení nemůže být nikdy příčinou škody, tedy ani ušlého zisku, ale pouze a jen nemajetkové újmy. Jen tomu tak proto, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení má sloužit zejména ke kompenzaci stavu presumované nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován, případně ke kompenzaci jiných následků, které musí být vždy prokázány, ale současně se musí jednat výlučně o újmy povahy nemajetkové. Odkaz žalobkyně na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 141/19 nelze považovat za přiléhavý pro skutkové odlišnosti případů. Přestože Ústavní soud rozhodoval také o nároku na ušlý zisk, nesprávný úřední postup nespočíval v samotné délce řízení, i když výše ušlého zisku se od jeho délky odvíjela, ale spočíval v tom, že mělo být o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí rozhodnuto hned, a řízení nemělo být přerušeno. V posuzované věci však žalobkyně poukazuje na samotnou délku řízení, případně vady, které se odrazily v rozhodnutí.14. Závěr soudu prvního stupně, že délka daňových řízení ani nebyla nepřiměřeně dlouhá, lze navíc považovat za správný. Odvolací soud na odůvodnění obsažené v bodě 25. a 26. napadeného rozsudku pro stručnost odkazuje. V posuzovaných daňových řízeních se nevyskytovala žádná neodůvodněná období nečinnosti, nedošlo k zásadním procesním pochybením, ani k žádným průtahům, natož aby taková nečinnost či průtahy ze strany , orgán,  v , adresa,  byly záměrné a účelové. Úvahy soudu prvního stupně koriguje pouze v tom směru, že v posuzované věci byla daňová kontrola zahájena v červnu 2018, rozhodnutí , orgán,  o zrušení daňových výměrů bylo vydáno dne 17. 3. 2022. Posuzované daňové řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců a nikoli 4 roky, z nichž vycházel soud prvního stupně. Kratší délka však tím spíše podporuje závěr, že celková délka nebyla nepřiměřená. Tento závěr konečně koresponduje i se závěrem učiněným v jiné věci týchž účastníků, v níž se žalobkyně domáhala právě náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou totožných daňových řízení (srov. rozsudek zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka,  o zamítnutí nároku žalobkyně, dovolání bylo odmítnuto usnesením NS sp. zn. , spisová značka, ). Odvolací soud i s ohledem na § 13 o. z. nemá důvodu se od těchto závěrů odklonit.15. Pokud pak žalobkyně tvrdí, i když to nebylo jako změna připuštěno, další nesprávnosti v postupu , orgán,  v , adresa, , odvolací soud doplňuje, že tyto nesprávnosti, resp. vady postupu, představují právě takové vady, které se odrazí v obsahu rozhodnutí, a mohou tak být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 92) a nikoli v rámci odpovědnosti z nesprávného úředního postupu. Z ustálené judikatury plyne, že vyjádření právního názoru v rozhodnutí orgánu veřejné moci, i přesto, že se posléze tento právní názor ukáže být nesprávným, tak zvolený rozsah dokazování nelze považovat za nesprávný úřední postup, neboť představuje součást rozhodovací činnosti orgánu státu. Provedení obsáhlého dokazování až na pokyn odvolacího orgánu nemůže představovat průtah v řízení (mohlo by jít jen o nesprávné právní posouzení věci správcem daně) přičitatelný státu v rámci posuzování přiměřenosti délky řízení. Za splnění dalších zákonných podmínek může vést jen k nezákonnému rozhodnutí, za něž by stát nesl odpovědnost pouze v případě, bylo-li by zrušeno či změněno (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1018/2007 či závěry rozhodnutí v obdobné věci jednatele žalobkyně sp. zn. , spisová značka, ). V posledně citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud také zdůraznil, že v rámci posuzování přiměřenosti délky řízení nelze v neprospěch státu (v rámci posouzení kritéria postupu orgánu veřejné moci) hodnotit, zda mohlo být řízení skončeno rychleji, sdílel-li by správní či , orgán,  (popř. soud) prvního stupně právní názor odvolacího orgánu (či soudu). Poukazuje-li žalobkyně na skutečnost, že v souvislosti s daňovou kontrolou bylo na ní i na jednatele společnosti podáno trestní oznámení, nelze tuto skutečnost považovat za rozhodnou, neboť žalobkyně svůj nárok odvíjí od nepřiměřené délky daňového řízení a nikoli například od nesprávného úředního postupu orgánů činných v trestním řízení (srov. v obdobné věci jednatele žalobkyně usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1172/2025). V projednávané věci tak nelze než uzavřít, že není naplněn již první předpoklad odpovědnosti státu za škodu podle OdpŠk, a to existence nesprávného úředního postupu, natož pak nezákonného rozhodnutí.16. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř. včetně výroku o nákladech řízení.17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady odvolacího řízení spočívající ve 3 paušálních náhradách hotových výdajů á 300 Kč (vyjádření k odvolání, příprava a účast u jednání odvolacího soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 900 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř., jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2025:53.Co.196.2025.124","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2025-07-03","caseNumber":{"senate":53,"registry":"Co","index":196,"year":2025,"pageNumber":124},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Richard","lastName":"Toman","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 8 584 057 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":312,"year":2023,"pageNumber":97},"affectedDate":"2025-03-05","courtCode":"OSPH01","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"43","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"26","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"30","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"93","lexNumber":280,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["USLY_ZISK","MAJETKOVA_UJMA","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DANOVE_RIZENI","PODVOD","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}