{"uuid":"361438af-214c-4c6e-b0a4-d79c96dc7654","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Havlové a soudců Mgr. Vladislavy Poradové a Mgr. Tomáše Hodného v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"trvale bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"adresa pro doručování ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 87 462,07 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 12. 8. 2025, č. j. 20 C 164/2025-72,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se mění v napadené části výroku II. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se mění v napadené části výroku II. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Teplnabude(dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 730 Kč, a to ve splátkách po nejméně 1 645 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 67 732,07 Kč se v žalobě specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyně není povinna platit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 87 462,07 Kč s příslušenstvím z titulu tří úvěrových smluv, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „první smlouva o úvěru“), která byla sjednána mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", s původní jistinou 20 000 Kč. Z poskytnutého úvěru se žalobkyně domáhala jistiny 17 666,79 Kč, složeného poplatku (úroku, poplatku za zpracování úvěru, poplatku za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 11 149,85 Kč, kapitalizovaného úroku 2 356,75 Kč a dále úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, úroku z prodlení 4 203,22 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Na základě první smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle tvrzení žalobkyně ke dni podání žaloby (k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") měl žalovaný na tento úvěr zaplatit 5 700 Kč. Dále se žalobkyně domáhala plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „druhá smlouva o úvěru“), která byla sjednaná mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které byla žalovanému poskytnuta jistina 20 000 Kč a žalovaný měl na tento úvěr uhradit 9 472 Kč. Žalobkyně se domáhala jistiny ve výši 17 257,98 Kč, složeného poplatku (úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 14 338,92 Kč, kapitalizovaného úroku 2 174,94 Kč a úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, úroku z prodlení 3 904,62 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Nakonec se žalobkyně domáhala plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „třetí smlouva o úvěru), kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která žalovanému poskytla úvěr ve výši 23 000 Kč (jistinu), na kterou měl žalovaný uhradit 23 500 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny 15 890,17 Kč, složeného poplatku (úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 11 158,36 Kč, kapitalizovaného úroku 2 579,37 Kč a úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, úroku z prodlení 3 747,43 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Z provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že na základě první úvěrové smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 20 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 35 438 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl splácet 52 týdnů po 682 Kč; RPSN bylo vypočteno na 162,08 % a obchodní úrok ve výši 86 % ročně. Jednání věřitele dle soudu prvního stupně zjevně směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a první smlouva o úvěru je z tohoto důvodu absolutně neplatná podle § 588 o. z. Dle doloženého přehledu splátek došlo k úhradě celkem pěti splátek po 700 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy soud prvního stupně zjistil, že žalovaný si v hotovosti převzal 20 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 41 828 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl splácet 18 měsíců po 2 324 Kč, přičemž RPSN bylo vypočteno na 144,65 % a obchodní úrok 86 % ročně. Podle závěru soudu prvního stupně jednání věřitele i při uzavírání této smlouvy o úvěru směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 o. z. a z tohoto důvodu je i druhá smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. Na tento úvěr žalovaný podle závěru soudu prvního stupně uhradil celkem 9 472 Kč. Podle třetí úvěrové smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 23 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 51 729 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení; RPSN byla vypočtena na 153,51 % a obchodní úrok 88 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet 78 týdnů po 664 Kč. Jednání věřitelky směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 o. z., a proto i tato třetí úvěrová smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. Na tento úvěr žalovaný uhradil 23 500 Kč. Soud prvního stupně závěrem uvedl, že si ověřil, zda se nejedná o sériové úvěry, když jejich sjednání bezprostředně předcházelo předčasné doplacení předchozího lichevního úvěru. Dospěl k závěru, že tato eventualita byla v řízení potvrzena, když žalovaný doplatil předchozí úvěr z února 2022 a jistinu 7 000 Kč přeplatil o 4 598 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně aplikoval § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a § 1, § 588 a § 2395 a násl. o. z. Dospěl k závěru, že poměry žalovaného neumožňovaly, aby saturoval lichevní úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně v potřebné míře nedostála svým povinnostem již ani v případě prvního a druhého úvěru přinejmenším tím, že neověřila příjmové ani výdajové poměry žalovaného, resp. dostupné údaje současně vyhodnotila zjevně nesprávně, pokud se spokojila s údaji od žalovaného a neprokázala, že by skutečně zjistila jeho příjem a především výdaje. Na to žalovaný u třetího úvěru ani reálně neobdržel částku 23 000 Kč, neboť zde byl refinancován předchozí úvěr pravděpodobně částkou okolo 10 000 Kč. Z těchto důvodů byl třetí úvěr poskytnut absolutně neplatně jako úvěry předcházející, když žalovaný již platil lichevní příslušenství z předchozího úvěru a jeho poměry se výrazně zhoršily (jeho příjem poklesl na 13 577 Kč) a „úvěruschopný“ tak byl již jen tím, že bylo počítáno s dalším příjmem v domácnosti, na kterém byla úvěruschopnost žalovaného zcela zjevně závislá. Soud prvního stupně se z moci úřední zabýval smlouvami o úvěru se zaměřením na zkoumání jejich platnosti z hlediska evropského práva (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku, když sice v žalobě uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak tato svá tvrzení v řízení neprokázala. Z vyložených důvodů uzavřel, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovaným uzavřené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem, a proto žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně z tohoto důvodu zamítl. Soud prvního stupně posoudil vztah žalobkyně a žalovaného jako nárok vyplývající z neplatných spotřebitelských smluv, kdy je žalovaný povinen vrátit jen nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Výše nároku žalobkyně pak soud prvního stupně stanovil jako rozdíl mezi plněními poskytnutými na základě neplatných smluv o úvěru (20 000 Kč – 5 700 Kč = 14 300 Kč, 20 000 Kč – 9 472 Kč = 10 528 Kč a 23 000 Kč – 23 500 Kč = -500 Kč). Celkem tedy shledal nárok žalobkyně ve výši 24 328 Kč, od kterého odečetl doplatek (refinancování) úvěru z února 2022 ve výši 4 598 Kč. Soud prvního stupně tak žalobkyni přiznal částku 19 730 Kč (24 328 Kč – 4 598 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. O lhůtě k plnění rozhodl soud prvního stupně podle § 160 odst. 1 věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu relativně vysokého plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, a to přes pasivitu žalovaného. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v situaci, kdy žalobkyně byla z větší části neúspěšná, a proto by měla být k její tíži přiznána poměrná část účelně vynaložených nákladů žalovanému. Jelikož žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly, soud prvního stupně jejich náhradu žalovanému nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti tomuto rozsudku, a to výlučně proti výrokům II. a III., podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně, jelikož má za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Výrok II. napadla žalobkyně pouze co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 598 Kč. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi žalovaným a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které se mj. uvádí, že „","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" touto Smlouvou poskytuje zápůjčku (celkovou výši spotřebitelského úvěru) v částce 23 000 Kč“; a dále, že „… podle Smlouvy použita na splácení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky Zákazníka dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", která činí celkem 5 598 Kč. Zákazníkovi je tak vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky zákazníka podle předchozí věty, tedy částka ve výši 17 402 Kč“. Dle žalobkyně bezdůvodné obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalovanému, nikoliv pouze částku tzv. vyplacenou „na ruku“. Žalovaný obdržel částku 23 000 Kč, obohacením je třeba rozumět celkový finanční prospěch žalovaného, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhů žalovaného, přestože tato částka nebyla reálně vyplacena na ruku žalovaného. Dle žalobkyně je závěr soudu prvního stupně ohledně výše bezdůvodného obohacení naprosto lichý a nespravedlivý a nelze s ním souhlasit, neboť pokud by byla připuštěna argumentace soudu prvního stupně jako správná, pak by bylo dovedeno ad absurdum do situace, kdy pro případ refinancování dřívější zápůjčky v zůstatkové celkové dlužné částce 20 000 Kč novou zápůjčkou na 20 000 Kč, by reálně na ruku žalovaného bylo vyplaceno 0 Kč, tedy soud prvního stupně by přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 0 Kč. Dle žalobkyně za bezdůvodné obohacení je nutno považovat vždy celkovou poskytnutou částku po odečtení úhrad žalovaného, tedy celkem částku 24 328 Kč (14 300 Kč – 500 Kč + 10 528 Kč). Jelikož napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena platební povinnost ve výši 19 730 Kč, navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč (24 328 Kč – 19 730 Kč), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně zcela nečinný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. a výroku III. (§ 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř.), a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř., k projednání odvolání nenařizoval jednání, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a shledal odvolání důvodným. Vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně a zbývající zamítavá část výroku II. rozsudku, pokud jím byla žaloba zamítnuta v rozsahu přesahujícím částku 4 598 Kč, nebyly odvoláním dotčeny, a proto nebyly předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud při přezkumu rozsudku soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném rozsahu vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně z listinných důkazů obsažených v soudním spisu. Na tato skutková zjištění soudu prvního stupně i z nich plynoucí skutkové závěry může odvolací soud pro stručnost a přehlednost odkázat. Učinit tak může i ohledně těch právních závěrů, které prvostupňový soud dovodil stran platnosti uzavřených předmětných smluv o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. (dále též jen „z. s. ú.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z citované zákonné úpravy (§ 580 odst. 1 a § 588 věta první o. z.) plyne, že dospěje-li soud k závěru o absolutní neplatnosti (části) právního jednání z důvodu jeho zjevného rozporu s dobrými mravy či(a) pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku, je povinen k němu přihlížet z úřední povinnosti, tedy i když se strany neplatnosti nedovolají, resp. i proti jejich vůli. Absolutní neplatnost znamená, že právní jednání nepůsobí od samého počátku žádné právní následky. Přestože ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření prvních dvou smluv o úvěru koncipovalo neplatnost úvěrové smlouvy způsobenou porušením povinnosti věřitele prověřit před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. úvěruschopnost spotřebitele jako neplatnost relativní, je třeba k neplatnosti úvěrové smlouvy z uvedeného důvodu přihlédnout i bez námitky vznesené spotřebitelem (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Soudního dvora EU ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud prvního stupně v posuzované věci správně zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny tři úvěrové smlouvy, ve vztahu k nimž právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), pročež jsou všechny tři úvěrové smlouvy absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti byl soud prvního stupně povinen přihlédnout z úřední povinnosti (aniž by neplatnost byla žalovaným namítána). Z uvedeného důvodu je proto nutno vztah žalobkyně, na níž původní věřitelka pohledávky z úvěrových smluv postoupila, a žalovaného, založený uzavřením neplatných úvěrových smluv, na jejichž základě skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, vypořádat podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v § 87 odst. 1 větě třetí z. s. ú., podle kterého je žalovaný žalobkyni povinen dle svých možností vrátit dosud nevrácenou část jistiny úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Nesprávným shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně stran výše bezdůvodného obohacení žalovaného, kde shledal za důvodnou odvolací argumentaci žalobkyně spočívající v tom, že výše bezdůvodného obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalovanému, jež představuje celkový finanční prospěch žalovaného, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhu žalovaného dle třetí smlouvy o úvěru. Bezdůvodné obohacení tedy představuje součet částek, které byly smluveny úvěrovými smlouvami o výši úvěrů, od kterého je nutno odečíst žalovaným splacené částky. V posuzované věci se jednalo o tři úvěrové smlouvy, na základě kterých byla poskytnuta žalovanému celkem částka 63 000 Kč a žalovaný z těchto třech úvěrů uhradil celkem 38 672 Kč (5 700 Kč + 9 472 Kč + 23 500 Kč). Žalobkyni tak ještě vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 4 598 Kč, neboť soud prvního stupně žalobkyni již pravomocně přiznal částku 19 730 Kč (24 328 – 19 730 = 4 598), když výše celkového bezdůvodného obohacení byla 24 328 Kč (63 000 Kč – 38 672 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z vyložených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. potud, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.), a to ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná, když žalobou požadovala částku 87 462,07 Kč s příslušenstvím a byla jí soudem prvního stupně přiznána částka 19 730 Kč, která byla rozhodnutím odvolacího soudu navýšena o další částku 4 598 Kč. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná, a proto by měl podle výsledku sporu právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů žalovaný. Jelikož žalovanému jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů, když při rozhodování o náhradě nákladů před odvolacím soudem odvolací soud aplikoval též § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Teplnabude(dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 730 Kč, a to ve splátkách po nejméně 1 645 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek (výrok I.), ve zbytku žalobu zamítl, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 67 732,07 Kč se v žalobě specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyně není povinna platit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 87 462,07 Kč s příslušenstvím z titulu tří úvěrových smluv, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota,  (dále jen „první smlouva o úvěru“), která byla sjednána mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , s původní jistinou 20 000 Kč. Z poskytnutého úvěru se žalobkyně domáhala jistiny 17 666,79 Kč, složeného poplatku (úroku, poplatku za zpracování úvěru, poplatku za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 11 149,85 Kč, kapitalizovaného úroku 2 356,75 Kč a dále úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od , datum,  do zaplacení, úroku z prodlení 4 203,22 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od , datum,  do zaplacení. Na základě první smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle tvrzení žalobkyně ke dni podání žaloby (k , datum, ) měl žalovaný na tento úvěr zaplatit 5 700 Kč. Dále se žalobkyně domáhala plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota,  (dále jen „druhá smlouva o úvěru“), která byla sjednaná mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , na základě které byla žalovanému poskytnuta jistina 20 000 Kč a žalovaný měl na tento úvěr uhradit 9 472 Kč. Žalobkyně se domáhala jistiny ve výši 17 257,98 Kč, složeného poplatku (úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 14 338,92 Kč, kapitalizovaného úroku 2 174,94 Kč a úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od , datum,  do zaplacení, úroku z prodlení 3 904,62 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od , datum,  do zaplacení. Nakonec se žalobkyně domáhala plnění ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota,  (dále jen „třetí smlouva o úvěru), kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , která žalovanému poskytla úvěr ve výši 23 000 Kč (jistinu), na kterou měl žalovaný uhradit 23 500 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny 15 890,17 Kč, složeného poplatku (úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za „doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“) 11 158,36 Kč, kapitalizovaného úroku 2 579,37 Kč a úroku v sazbě 15 % ročně z jistiny od , datum,  do zaplacení, úroku z prodlení 3 747,43 Kč a úroku z prodlení z jistiny v sazbě 15 % ročně od , datum,  do zaplacení. Z provedeného dokazování soud prvního stupně zjistil, že na základě první úvěrové smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 20 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 35 438 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl splácet 52 týdnů po 682 Kč; RPSN bylo vypočteno na 162,08 % a obchodní úrok ve výši 86 % ročně. Jednání věřitele dle soudu prvního stupně zjevně směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a první smlouva o úvěru je z tohoto důvodu absolutně neplatná podle § 588 o. z. Dle doloženého přehledu splátek došlo k úhradě celkem pěti splátek po 700 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy soud prvního stupně zjistil, že žalovaný si v hotovosti převzal 20 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 41 828 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl splácet 18 měsíců po 2 324 Kč, přičemž RPSN bylo vypočteno na 144,65 % a obchodní úrok 86 % ročně. Podle závěru soudu prvního stupně jednání věřitele i při uzavírání této smlouvy o úvěru směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 o. z. a z tohoto důvodu je i druhá smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. Na tento úvěr žalovaný podle závěru soudu prvního stupně uhradil celkem 9 472 Kč. Podle třetí úvěrové smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 23 000 Kč a původní věřitelka si nechala přislíbit 51 729 Kč, složených z úroku a poplatků za zpracování úvěru a za komfortní a flexibilní splácení; RPSN byla vypočtena na 153,51 % a obchodní úrok 88 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet 78 týdnů po 664 Kč. Jednání věřitelky směřovalo k hrubému rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 1 o. z., a proto i tato třetí úvěrová smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. Na tento úvěr žalovaný uhradil 23 500 Kč. Soud prvního stupně závěrem uvedl, že si ověřil, zda se nejedná o sériové úvěry, když jejich sjednání bezprostředně předcházelo předčasné doplacení předchozího lichevního úvěru. Dospěl k závěru, že tato eventualita byla v řízení potvrzena, když žalovaný doplatil předchozí úvěr z února 2022 a jistinu 7 000 Kč přeplatil o 4 598 Kč.3. Z hlediska právního posouzení soud prvního stupně aplikoval § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a § 1, § 588 a § 2395 a násl. o. z. Dospěl k závěru, že poměry žalovaného neumožňovaly, aby saturoval lichevní úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně v potřebné míře nedostála svým povinnostem již ani v případě prvního a druhého úvěru přinejmenším tím, že neověřila příjmové ani výdajové poměry žalovaného, resp. dostupné údaje současně vyhodnotila zjevně nesprávně, pokud se spokojila s údaji od žalovaného a neprokázala, že by skutečně zjistila jeho příjem a především výdaje. Na to žalovaný u třetího úvěru ani reálně neobdržel částku 23 000 Kč, neboť zde byl refinancován předchozí úvěr pravděpodobně částkou okolo 10 000 Kč. Z těchto důvodů byl třetí úvěr poskytnut absolutně neplatně jako úvěry předcházející, když žalovaný již platil lichevní příslušenství z předchozího úvěru a jeho poměry se výrazně zhoršily (jeho příjem poklesl na 13 577 Kč) a „úvěruschopný“ tak byl již jen tím, že bylo počítáno s dalším příjmem v domácnosti, na kterém byla úvěruschopnost žalovaného zcela zjevně závislá. Soud prvního stupně se z moci úřední zabýval smlouvami o úvěru se zaměřením na zkoumání jejich platnosti z hlediska evropského práva (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka,  ze dne , datum,  a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum,  ve věci , spisová značka, . Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou částku, když sice v žalobě uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak tato svá tvrzení v řízení neprokázala. Z vyložených důvodů uzavřel, že mezi žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní a žalovaným uzavřené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné podle § 588 o. z. pro rozpor se zákonem, a proto žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně z tohoto důvodu zamítl. Soud prvního stupně posoudil vztah žalobkyně a žalovaného jako nárok vyplývající z neplatných spotřebitelských smluv, kdy je žalovaný povinen vrátit jen nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Výše nároku žalobkyně pak soud prvního stupně stanovil jako rozdíl mezi plněními poskytnutými na základě neplatných smluv o úvěru (20 000 Kč – 5 700 Kč = 14 300 Kč, 20 000 Kč – 9 472 Kč = 10 528 Kč a 23 000 Kč – 23 500 Kč = -500 Kč). Celkem tedy shledal nárok žalobkyně ve výši 24 328 Kč, od kterého odečetl doplatek (refinancování) úvěru z února 2022 ve výši 4 598 Kč. Soud prvního stupně tak žalobkyni přiznal částku 19 730 Kč (24 328 Kč – 4 598 Kč).4. O lhůtě k plnění rozhodl soud prvního stupně podle § 160 odst. 1 věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu relativně vysokého plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, a to přes pasivitu žalovaného. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v situaci, kdy žalobkyně byla z větší části neúspěšná, a proto by měla být k její tíži přiznána poměrná část účelně vynaložených nákladů žalovanému. Jelikož žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly, soud prvního stupně jejich náhradu žalovanému nepřiznal.5. Proti tomuto rozsudku, a to výlučně proti výrokům II. a III., podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně, jelikož má za to, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Výrok II. napadla žalobkyně pouze co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 598 Kč. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že dne , datum,  byla mezi žalovaným a společností , právnická osoba,  uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které se mj. uvádí, že „, právnická osoba,  touto Smlouvou poskytuje zápůjčku (celkovou výši spotřebitelského úvěru) v částce 23 000 Kč“; a dále, že „… podle Smlouvy použita na splácení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky Zákazníka dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , která činí celkem 5 598 Kč. Zákazníkovi je tak vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky zákazníka podle předchozí věty, tedy částka ve výši 17 402 Kč“. Dle žalobkyně bezdůvodné obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalovanému, nikoliv pouze částku tzv. vyplacenou „na ruku“. Žalovaný obdržel částku 23 000 Kč, obohacením je třeba rozumět celkový finanční prospěch žalovaného, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhů žalovaného, přestože tato částka nebyla reálně vyplacena na ruku žalovaného. Dle žalobkyně je závěr soudu prvního stupně ohledně výše bezdůvodného obohacení naprosto lichý a nespravedlivý a nelze s ním souhlasit, neboť pokud by byla připuštěna argumentace soudu prvního stupně jako správná, pak by bylo dovedeno ad absurdum do situace, kdy pro případ refinancování dřívější zápůjčky v zůstatkové celkové dlužné částce 20 000 Kč novou zápůjčkou na 20 000 Kč, by reálně na ruku žalovaného bylo vyplaceno 0 Kč, tedy soud prvního stupně by přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 0 Kč. Dle žalobkyně za bezdůvodné obohacení je nutno považovat vždy celkovou poskytnutou částku po odečtení úhrad žalovaného, tedy celkem částku 24 328 Kč (14 300 Kč – 500 Kč + 10 528 Kč). Jelikož napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena platební povinnost ve výši 19 730 Kč, navrhla, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč (24 328 Kč – 19 730 Kč), a to do tří dnů od právní moci rozsudku.6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně zcela nečinný.7. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. a výroku III. (§ 206 odst. 2 věty druhé o. s. ř.), a to spolu s řízením jeho vydání předcházejícím podle § 212 a § 212a o. s. ř., k projednání odvolání nenařizoval jednání, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a shledal odvolání důvodným. Vyhovující výrok I. rozsudku soudu prvního stupně a zbývající zamítavá část výroku II. rozsudku, pokud jím byla žaloba zamítnuta v rozsahu přesahujícím částku 4 598 Kč, nebyly odvoláním dotčeny, a proto nebyly předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.).8. Odvolací soud při přezkumu rozsudku soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném rozsahu vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně z listinných důkazů obsažených v soudním spisu. Na tato skutková zjištění soudu prvního stupně i z nich plynoucí skutkové závěry může odvolací soud pro stručnost a přehlednost odkázat. Učinit tak může i ohledně těch právních závěrů, které prvostupňový soud dovodil stran platnosti uzavřených předmětných smluv o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. (dále též jen „z. s. ú.“).9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Z citované zákonné úpravy (§ 580 odst. 1 a § 588 věta první o. z.) plyne, že dospěje-li soud k závěru o absolutní neplatnosti (části) právního jednání z důvodu jeho zjevného rozporu s dobrými mravy či(a) pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku, je povinen k němu přihlížet z úřední povinnosti, tedy i když se strany neplatnosti nedovolají, resp. i proti jejich vůli. Absolutní neplatnost znamená, že právní jednání nepůsobí od samého počátku žádné právní následky. Přestože ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření prvních dvou smluv o úvěru koncipovalo neplatnost úvěrové smlouvy způsobenou porušením povinnosti věřitele prověřit před uzavřením smlouvy o úvěru řádně ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. úvěruschopnost spotřebitele jako neplatnost relativní, je třeba k neplatnosti úvěrové smlouvy z uvedeného důvodu přihlédnout i bez námitky vznesené spotřebitelem (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady , spisová značka,  ze dne , datum,  o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum,  ve věci , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).15. Soud prvního stupně v posuzované věci správně zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny tři úvěrové smlouvy, ve vztahu k nimž právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), pročež jsou všechny tři úvěrové smlouvy absolutně neplatné. K absolutní neplatnosti byl soud prvního stupně povinen přihlédnout z úřední povinnosti (aniž by neplatnost byla žalovaným namítána). Z uvedeného důvodu je proto nutno vztah žalobkyně, na níž původní věřitelka pohledávky z úvěrových smluv postoupila, a žalovaného, založený uzavřením neplatných úvěrových smluv, na jejichž základě skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, vypořádat podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v § 87 odst. 1 větě třetí z. s. ú., podle kterého je žalovaný žalobkyni povinen dle svých možností vrátit dosud nevrácenou část jistiny úvěru.16. Nesprávným shledal odvolací soud závěr soudu prvního stupně stran výše bezdůvodného obohacení žalovaného, kde shledal za důvodnou odvolací argumentaci žalobkyně spočívající v tom, že výše bezdůvodného obohacení představuje celkovou částku poskytnutou žalovanému, jež představuje celkový finanční prospěch žalovaného, tedy i ten, který byl započten na úhradu dluhu žalovaného dle třetí smlouvy o úvěru. Bezdůvodné obohacení tedy představuje součet částek, které byly smluveny úvěrovými smlouvami o výši úvěrů, od kterého je nutno odečíst žalovaným splacené částky. V posuzované věci se jednalo o tři úvěrové smlouvy, na základě kterých byla poskytnuta žalovanému celkem částka 63 000 Kč a žalovaný z těchto třech úvěrů uhradil celkem 38 672 Kč (5 700 Kč + 9 472 Kč + 23 500 Kč). Žalobkyni tak ještě vznikl nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 4 598 Kč, neboť soud prvního stupně žalobkyni již pravomocně přiznal částku 19 730 Kč (24 328 – 19 730 = 4 598), když výše celkového bezdůvodného obohacení byla 24 328 Kč (63 000 Kč – 38 672 Kč).17. Z vyložených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části výroku II. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. potud, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni další částku 4 598 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 před středníkem o. s. ř.).18. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.), a to ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná, když žalobou požadovala částku 87 462,07 Kč s příslušenstvím a byla jí soudem prvního stupně přiznána částka 19 730 Kč, která byla rozhodnutím odvolacího soudu navýšena o další částku 4 598 Kč. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná, a proto by měl podle výsledku sporu právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů žalovaný. Jelikož žalovanému jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů, když při rozhodování o náhradě nákladů před odvolacím soudem odvolací soud aplikoval též § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V části týkající se výroku o nákladech řízení však proti němu dovolání přípustné není. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSUL:2026:10.Co.36.2026.1","publishedAt":"2026-10-08","decisionAt":"2026-04-22","caseNumber":{"senate":10,"registry":"Co","index":36,"year":2026,"pageNumber":112},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Havlová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSUL","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 87 462,07 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 12. 8. 2025, č. j. 20 C 164/2025-72,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":164,"year":2025,"pageNumber":72},"affectedDate":"2025-08-12","courtCode":"OSTP","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","LHUTY","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}