{"uuid":"37461a85-56e8-41d4-8bf0-ba5025fcf853","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 88 405 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 88 405 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 88 405 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s odůvodněním, že žalobce byl byl v postavení žalovaného účastníkem shora uvedeného řízení. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 714 551,19 Kč. Řízení bylo zahájeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a bylo ukončeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" usnesením Městského soudu v Praze o schválení smíru, které nabylo právní moci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem smíru je de facto úspěch žalobce. Žalobce podniká jako živnostník, není krytý žádnou právnickou osobou, odpovídá celým svým majetkem. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako původní žalobce podala na žalobce žalobu, jejímž předmětem byla částka přesahující 700 000 Kč a příslušenství. Žalobce se s ní velmi těžko vyrovnával, protože předmět sporu byl nesmyslný, žalobce odvedl kvalitně práci. V případě úspěchu žaloby by vzhledem ke svému věku žalobce již neměl sílu znovu začínat a budovat znovu podnikání od nuly, kdy žalovaná částka by ho zcela zruinovala. Žalobce se intenzivně bránil, soudní znalci od počátku hovořili ve prospěch žalobce, soud nicméně posudkům zcela zjevně nerozuměl, nařizoval posudky další, žádal o další vyjádření, řízení nesmyslně prodlužoval. Řízení trvalo přes 7 let, po celou dobu žalobce žil s tím, že přes odborné závěry soudních znalců soud nechce věc ukončit, neustále se potýkal s hrozbou neúspěchu v řízení. Délka a průběh soudního řízení mu opakovaně způsobovaly vážné obavy a negativně ovlivňovaly život žalobce. Ačkoliv byl žalobce se svojí obranou úspěšný, kvůli svému vlastnímu zdraví a věku přistoupil na smír, jehož předmětem bylo vzdání se žalovaného nároku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a náhrada nákladů řízení žalobci ve výši 50 000 Kč. Celková délka řízení byla 7 let, 9 měsíců a 14 dní. Tato doba nebyla přiměřená, padá na vrub zejména trvalé nečinnosti soudu a opakovaným problémům se zadáváním a následným vyhodnocováním znaleckých posudků, ačkoliv skutkově i právně jde o věc na obvyklé poměry sporu o plnění ze smluv o dílo, nikoliv složitou. Řízení probíhalo pouze na jednom stupni soudní soustavy. Žalobce požaduje doplatek částky 88 405 Kč, když částka 67 375 Kč již ze strany žalované jako náhrada nemajetkové újmy byla uhrazena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s tím, že dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 67 375 Kč. Celková délka řízení byla 7 let a 5 měsíců, neboť žalobci byl platební rozkaz doručený až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento den lze mít za okamžik, kdy se žalobce jako žalovaný dozvěděl o tom, že proti němu je řízení vedeno a začala mu nemajetková újma fakticky vznikat. Žadatel se z části podílel na celkové délce řízení. V únoru roku 2014 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, vyjádřil se na konci února, dvakrát bylo nařízené jednání odročeno k žádosti právního zástupce žalobce a žalobce. Účastníkům byla poskytována lhůta k mimosoudnímu jednání. Celková délka řízení byla zaviněna složitostí, jednalo se o spor o kvalitu dřevěných podlah, jejich montáž byla předmětem smlouvy o dílo, bylo nutné vypracovat znalecké posudky, proběhly výslechy znalců a svědků. V počátku řízení bylo rozhodováno o věcné příslušnosti soudu a část nároku byla vyloučena k samostatnému projednání. Význam řízení byl hodnocen jako standardní, neboť se nejednalo o řízení, které by soudy automaticky spojovaly se zvýšeným významem. Odkázala na konstantní judikaturu, dospěla k závěru, že je na místě poskytnout částku 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, celkem 96 250 Kč, tuto snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a s ohledem na podíl žalobce na délce řízení o 10 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci rozhodoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 46 Cm 118/2013 a to tak, že žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti současnému žalobci jako žalovanému podali dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobu, ve které se domáhali částky 714 551,19 Kč, kdy z této částky následně byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání. Platební rozkaz čj. 46 CmRo 118/2013-11 byl vydaný dne 18.12.2013 a žalobci byl doručený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce podal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" odpor, následovalo nahlížení do spisu a výzva k vyjádření z ledna 2014. Žalobci se vyjadřují dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Vrchnímu soudu v Praze je dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" spis předložen s tím, že zde není shledávána věcná příslušnost soudu, v mezidobí dochází k doplnění vyjádření k žalobě v průběhu února a března roku 2014. Vrchní soud v Praze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vrací spis bez věcného vyřízení, neboť k řízení byly spojeny dvě žaloby, které se k sobě nehodí. Usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání, spis byl opětovně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaslán Vrchnímu soudu v Praze Ten pod čj. Ncp 440/ 2014 rozhodl dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o věcné příslušnosti soudu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci proběhlo jednání a mezi účastníky bylo řešeno, zda-li není možné mimosoudní jednání. Soud odročil na neurčito, poskytl účastníkům dvouměsíční lhůtu k projednání možného mimosoudního vyřešení sporu. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce uvádí, že k mimosoudnímu projednání nedošlo a to z důvodu postupu pojišťovny, nicméně účastníci sami mají dále zájem na mimosoudním projednání sporu, následně je poskytnutá lhůta do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" účastníci sdělují, že nedošlo k mimosoudnímu vyřešení. Dále dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je podána znalecká doložka k posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Byl navržen výslech znalce. Jednání proběhlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Byly provedeny důkazy, účastníci byli vyzváni podle § 118a, 118b osř, bylo odročeno na neurčito s tím, že bylo konstatováno, že bude ustanoven nový znalec. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce dává návrhy na jmenování znalce, stejně tak žalovaný. Je skládána záloha a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod čj. 46 Cm 118/2013-93 byl jmenován znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ten ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soudu sděluje, že chybí několik podkladů a podává znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále je usnesením ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznána odměna znalci. Následně jsou zasílána stanoviska ke znaleckému posudku a vyjádření. Znalec dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sděluje, že je hospitalizován v nemocnici a že se nemůže zúčastnit termínu jednání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jednání je pak odročeno na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jednání pak proběhlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je vyslýchán znalec, jednání je odročeno na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jsou voláni svědci, opět dochází k doplnění tvrzení. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci proběhlo jednání, byl vyslýchán svědek, byl navržen další svědek. Další jednání proběhlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je vyslýchán další svědek, jednání je odročeno na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v mezidobí jsou zasílány opět informace ze strany účastníků. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci proběhlo další jednání s tím, že je požadováno vypracování revizního znaleckého posudku, je odročeno na neurčito z tohoto důvodu. Následně je jmenován další znalec, je požadováno složení zálohy a právě usnesením čj. 46 Cm 118/2013-228 ze dne 26.6.2019 byl jmenovaný další znalec (znalecký ústav) s tím, že s tímto nesouhlasí žalovaný. Ze strany soudu jsou zkoušeny další znalecké ústavy. Právě k původnímu znalci to byl současný žalobce, který namítl jeho podjatost, nově byl ustanoveno znalecký ústav ČVUT, Fakulta stavební, ten požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a nově byla ustanovena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" škola technická a ekonomická v Českých Budějovicícch usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ta podává znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v květnu roku 2020. Ten je následně rozesílán mezi účastníky. Znaleckému ústavu byla usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznána odměna a na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je nařízeno ve věci jednání. Žalovaný žádá o odročení z důvodu karantény právního zástupce žalobce. Následně je odročeno a jednání proběhlo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na něm byli vyslýcháni znalci a jednání bylo odročeno za účelem smírných jednání na neurčito. V mezidobí byla přiznána odměna v březnu roku 2021 a následuje sdělení z dubna 2021, že mezi účastníky došlo k dohodě a na jednání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je schválen smír s tím, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 000 Kč a další nároky vůči sobě účastníci mít nebudou. Smír nabyl právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Co se týká právního posouzení soud, stejně jako účastníci, dospěl k závěru, že celková délka posuzovaného řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 naplňuje znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb., když ve věci došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces a to nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Co se týká ohraničení celkové délky řízení, tato běží pro žalobce od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy mu byl doručený platební rozkaz do právní moci usnesení o schválení smíru, celkem 7 let a 5 měsíců. Soud stejně jako žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo ze dne 17.12.2014, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014. Dále se soud zabýval skutečností, zda-li celková délka řízení 7 let a 5 měsíců je svojí délkou již nepřiměřená, kdy soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že se jedná již o řízení, které je nepřiměřené a to vzhledem ke všem okolnostem případu. Řízení probíhalo pouze před jedním stupněm soudní soustavy ve věci samé. První dva roky soudy České republiky rozhodovaly o věcné příslušnosti soudu, kdy lze přičíst k tíži žalobce, že podal žalobu sestávající se z dvou nároků, které nebyly vhodné k společnému projednání, následně toto bylo řešeno ze strany Vrchního soudu v Praze, nicméně cca po dobu dvou let byla řešena tato technická stránka řízení a věcná pravomoc soudu, aniž by ve věci samé jakkoliv bylo k jejímu vyřešení fakticky postupováno. Následně ve věci soud postupoval, nařizoval jednání ve věci, když však ani na počátku jednotlivá jednání nebyla nařizována ve lhůtách zcela přiměřených, zcela očekávatelných, jsou zde dále období, které nelze shledat jako průtahy, ale jedná se o období, kdy to byli účastníci, kteří soudu sdělovali, že zde je smírné řešení sporu možné a z tohoto důvodu soud také účastníků prodlužoval lhůty k možnému smírnému vyřešení sporu. Řízení prodloužila i problematika se znaleckými posudky, kdy byl vypracován znalecký posudek, nicméně následovalo vypracování revizního znaleckého posudku, kdy to byl žalovaný, který nesouhlasil se znaleckým ústavem, který měl v úmyslu soud jmenovat, následovala určitá období, ve kterém byla komunikována celková situace ohledně možného vypracování znaleckého posudku, což se následně také stalo. Dále také to byl právní zástupce žalobce a žalobce, kdo taktéž žádali o odročení jednání a to z důvodu karantény, kvůli možnému onemocnění nemocí Covid-19. Nicméně celková délka řízení, byť soud zejména na počátku řízení shledal průtahy, a že některé úkony nesměřovaly ve lhůtách přiměřených k vyřešení věci samé, a byť soud naopak konstatoval, že některá delší období lze přičítat pouze k tíži účastníků, je nutné dospět k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená a bylo tak porušeno právo žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat zadostiučinění v penězích, jak to učinila i žalovaná, dospěl k závěru, že je na místě postupovat dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 a dále ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb., kdy soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat částku 15 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční,neboť celková délka řízení nebyla zásadně výrazně nepřiměřená. Následně se zaobíral parametry ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že dospěl k závěru, že je na místě z důvodu složitosti řízení snížit uvedenou částku o 20 %, jak toto učinila i žalovaná, jednalo se o posouzení kvality splnění uvedeného díla, kdy k tomuto bylo nutné vypracovat znalecké posudky, nejednalo se pouze o právní hodnocení sporu, ale zejména právě o to, zda-li dílo bylo provedeno a jakým způsobem, k tomuto právě občanský soudní řád předpokládá použití a vypracování znaleckých posudků, což se také stalo. Byli to naopak účastníci, kdo s vypracovanými znaleckými posudky měli problémy, nesouhlasili s nimi. Soud nemůže v tomto směru konstatovat tvrzení žalobce, že by to byl soud, který by znaleckému posudku nerozuměl a z tohoto důvodu dále i v řízení pokračoval. Soud nemá pravomoc přezkumu správnosti postupů orgánů státu v tom směru, že by mohl přezkoumávat myšlenkové pochody a znalosti Městského soudu v Praze k posuzování znaleckého posudku. V tomto směru zde byl spor o znalecký posudek, tak jak byl ve věci předložený a z tohoto důvodu došlo k vypracování dalšího znaleckého posudku, kdy právě k původnímu znalci to byl žalobce, který namítl jeho podjatost, nově byl ustanoveno znalecký ústav ČVUT, Fakulta stavební, ten požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a nově byla ustanovena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" škola technická a ekonomická v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právě i toto zabralo cca půl roku trvání řízení. Následně znalec žádal o prodloužení lhůty až do května roku 2020, kdy vzhledem k problematickému ustanovování znaleckého ústavu se jednalo o logický krok ze strany soudu. Soud dospěl k závěru, že se jednalo i ze shora uvedených důvodů o řízení fakticky složité a snížení o 20 % je na místě. Soud k němu taktéž jako žalovaná přistoupil. Dále se soud zabýval podílem žalobce na délce řízení, kdy žalovaná snížila o 10 %, soud dospěl k závěru, že je taktéž na místě snížit celkovou částku o 10 %, jedná se jednak o to, že to byl žalobce, který žádal opakovaně o odročení jednání i z důvodu Covid karantény, nicméně i z celkového postupu obou účastníků. Na jednu stranu nelze vyčítat účastníkům řízení snahu o smírné řešení sporu, nicméně na druhou stranu v situaci, kdy je namítána celková nepřiměřená délka řízení, je nutné přihlédnout k situaci, že to byli sami účastníci, kteří právě deklarovali možnost smírného řešení sporu a z tohoto důvodu jim opakovaně ze strany soudu byla poskytována několikaměsíční lhůta. Kdy i toto se následně fakticky projevovalo v celkové délce řízení. Opět soud nevyčítá žalobci využití procesních nástrojů, jako je vznesení námitky podjatosti znalce, nicméně objektivně zase každé takovéto použití procesního nástroje objektivně vede k prodloužení celkové délky řízení. I z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že ponížení o 10 % je, tak, jak k němu přistoupila žalovaná strana na místě. Co se týká dalších parametrů, řízení proběhlo pouze před jedním stupněm soudní soustavy ve věci samé. Z tohoto důvodu soud nedospěl k závěru, že by bylo na místě použít jakoukoliv procentuální moderaci dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. a stejně tak ani co se týká významu řízení pro žalobce. Žalobce konkrétní zvýšený význam, pro který by mělo dojít k procentuálnímu navýšení základní částky, netvrdil a stejně tak žalovaná netvrdila ani tento význam snížený. Žalobce uváděl, že žil s tím, že přes odborné závěry soudních znalců soud nechce věc ukončit, potýkal se s hrozbou neúspěchu, která by pro něj byla likvidační, tato délka a průběh soudního řízení mu způsobovaly vážné obavy a ovlivňovaly život žalobce. Žalobce žádným konkrétním způsobem nenamítá zvýšený význam uvedeného řízení pro žalobce, tento nijak ani neodůvodňuje, pouze právě se vyjadřuje k tomu, že celková délka řízení pro něj byla nepříjemná a z tohoto důvodu požaduje samostatně faktické odškodnění. Soud dospěl k závěru, že částka tak, jak žalovaným již v rámci předběžného projednání nároku žalobci byla přiznána, je částka, která je schopna vzniklou nemajetkovou újmu reparovat a z tohoto důvodu zbývající částku ve výši 88 405 Kč tak, jak je předmětem tohoto řízení soud zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest 300 Kč. Soud přiznal celkem 300 Kč za podání vyjádření ve věci. Poučení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s odůvodněním, že žalobce byl byl v postavení žalovaného účastníkem shora uvedeného řízení. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 714 551,19 Kč. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo ukončeno dne [datum] usnesením Městského soudu v Praze o schválení smíru, které nabylo právní moci [datum]. Předmětem smíru je de facto úspěch žalobce. Žalobce podniká jako živnostník, není krytý žádnou právnickou osobou, odpovídá celým svým majetkem. [právnická osoba] jako původní žalobce podala na žalobce žalobu, jejímž předmětem byla částka přesahující 700 000 Kč a příslušenství. Žalobce se s ní velmi těžko vyrovnával, protože předmět sporu byl nesmyslný, žalobce odvedl kvalitně práci. V případě úspěchu žaloby by vzhledem ke svému věku žalobce již neměl sílu znovu začínat a budovat znovu podnikání od nuly, kdy žalovaná částka by ho zcela zruinovala. Žalobce se intenzivně bránil, soudní znalci od počátku hovořili ve prospěch žalobce, soud nicméně posudkům zcela zjevně nerozuměl, nařizoval posudky další, žádal o další vyjádření, řízení nesmyslně prodlužoval. Řízení trvalo přes 7 let, po celou dobu žalobce žil s tím, že přes odborné závěry soudních znalců soud nechce věc ukončit, neustále se potýkal s hrozbou neúspěchu v řízení. Délka a průběh soudního řízení mu opakovaně způsobovaly vážné obavy a negativně ovlivňovaly život žalobce. Ačkoliv byl žalobce se svojí obranou úspěšný, kvůli svému vlastnímu zdraví a věku přistoupil na smír, jehož předmětem bylo vzdání se žalovaného nároku [právnická osoba] a náhrada nákladů řízení žalobci ve výši 50 000 Kč. Celková délka řízení byla 7 let, 9 měsíců a 14 dní. Tato doba nebyla přiměřená, padá na vrub zejména trvalé nečinnosti soudu a opakovaným problémům se zadáváním a následným vyhodnocováním znaleckých posudků, ačkoliv skutkově i právně jde o věc na obvyklé poměry sporu o plnění ze smluv o dílo, nikoliv složitou. Řízení probíhalo pouze na jednom stupni soudní soustavy. Žalobce požaduje doplatek částky 88 405 Kč, když částka 67 375 Kč již ze strany žalované jako náhrada nemajetkové újmy byla uhrazena.\n2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s tím, že dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 67 375 Kč. Celková délka řízení byla 7 let a 5 měsíců, neboť žalobci byl platební rozkaz doručený až dne [datum]. Tento den lze mít za okamžik, kdy se žalobce jako žalovaný dozvěděl o tom, že proti němu je řízení vedeno a začala mu nemajetková újma fakticky vznikat. Žadatel se z části podílel na celkové délce řízení. V únoru roku 2014 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, vyjádřil se na konci února, dvakrát bylo nařízené jednání odročeno k žádosti právního zástupce žalobce a žalobce. Účastníkům byla poskytována lhůta k mimosoudnímu jednání. Celková délka řízení byla zaviněna složitostí, jednalo se o spor o kvalitu dřevěných podlah, jejich montáž byla předmětem smlouvy o dílo, bylo nutné vypracovat znalecké posudky, proběhly výslechy znalců a svědků. V počátku řízení bylo rozhodováno o věcné příslušnosti soudu a část nároku byla vyloučena k samostatnému projednání. Význam řízení byl hodnocen jako standardní, neboť se nejednalo o řízení, které by soudy automaticky spojovaly se zvýšeným významem. Odkázala na konstantní judikaturu, dospěla k závěru, že je na místě poskytnout částku 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, celkem 96 250 Kč, tuto snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a s ohledem na podíl žalobce na délce řízení o 10 %.\n3. Soud ve věci rozhodoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tímto postupem souhlasili.\n4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 46 Cm 118/2013 a to tak, že žalobce [právnická osoba] proti současnému žalobci jako žalovanému podali dne [datum] žalobu, ve které se domáhali částky 714 551,19 Kč, kdy z této částky následně byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání. Platební rozkaz čj. 46 CmRo 118/2013-11 byl vydaný dne 18.12.2013 a žalobci byl doručený dne [datum]. Žalobce podal dne [datum] odpor, následovalo nahlížení do spisu a výzva k vyjádření z ledna 2014. Žalobci se vyjadřují dne [datum] Vrchnímu soudu v Praze je dne [datum] spis předložen s tím, že zde není shledávána věcná příslušnost soudu, v mezidobí dochází k doplnění vyjádření k žalobě v průběhu února a března roku 2014. Vrchní soud v Praze dne [datum] vrací spis bez věcného vyřízení, neboť k řízení byly spojeny dvě žaloby, které se k sobě nehodí. Usnesením ze dne [datum] byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání, spis byl opětovně dne [datum] zaslán Vrchnímu soudu v Praze Ten pod čj. Ncp 440/ 2014 rozhodl dne [datum] o věcné příslušnosti soudu. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání a mezi účastníky bylo řešeno, zda-li není možné mimosoudní jednání. Soud odročil na neurčito, poskytl účastníkům dvouměsíční lhůtu k projednání možného mimosoudního vyřešení sporu. Dne [datum] žalobce uvádí, že k mimosoudnímu projednání nedošlo a to z důvodu postupu pojišťovny, nicméně účastníci sami mají dále zájem na mimosoudním projednání sporu, následně je poskytnutá lhůta do [datum]. Dne [datum] účastníci sdělují, že nedošlo k mimosoudnímu vyřešení. Dále dne [datum] je podána znalecká doložka k posudku [číslo]. Byl navržen výslech znalce. Jednání proběhlo dne [datum]. Byly provedeny důkazy, účastníci byli vyzváni podle § 118a, 118b osř, bylo odročeno na neurčito s tím, že bylo konstatováno, že bude ustanoven nový znalec. Dne [datum] žalobce dává návrhy na jmenování znalce, stejně tak žalovaný. Je skládána záloha a dne [číslo] pod čj. 46 Cm 118/2013-93 byl jmenován znalec [jméno] [příjmení]. Ten [datum] soudu sděluje, že chybí několik podkladů a podává znalecký posudek [číslo] ke dni [datum]. Dále je usnesením ze [datum] přiznána odměna znalci. Následně jsou zasílána stanoviska ke znaleckému posudku a vyjádření. Znalec dne [datum] sděluje, že je hospitalizován v nemocnici a že se nemůže zúčastnit termínu jednání [datum]. Jednání je pak odročeno na den [datum]. Jednání pak proběhlo dne [datum], je vyslýchán znalec, jednání je odročeno na den [datum], jsou voláni svědci, opět dochází k doplnění tvrzení. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, byl vyslýchán svědek, byl navržen další svědek. Další jednání proběhlo dne [datum], je vyslýchán další svědek, jednání je odročeno na den [datum], v mezidobí jsou zasílány opět informace ze strany účastníků. Dne [datum] ve věci proběhlo další jednání s tím, že je požadováno vypracování revizního znaleckého posudku, je odročeno na neurčito z tohoto důvodu. Následně je jmenován další znalec, je požadováno složení zálohy a právě usnesením čj. 46 Cm 118/2013-228 ze dne 26.6.2019 byl jmenovaný další znalec (znalecký ústav) s tím, že s tímto nesouhlasí žalovaný. Ze strany soudu jsou zkoušeny další znalecké ústavy. Právě k původnímu znalci to byl současný žalobce, který namítl jeho podjatost, nově byl ustanoveno znalecký ústav ČVUT, Fakulta stavební, ten požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a nově byla ustanovena [obec] škola technická a ekonomická v Českých Budějovicícch usnesením ze dne [datum]. Ta podává znalecký posudek [číslo] v květnu roku 2020. Ten je následně rozesílán mezi účastníky. Znaleckému ústavu byla usnesením ze dne [datum] přiznána odměna a na den [datum] je nařízeno ve věci jednání. Žalovaný žádá o odročení z důvodu karantény právního zástupce žalobce. Následně je odročeno a jednání proběhlo [datum]. Na něm byli vyslýcháni znalci a jednání bylo odročeno za účelem smírných jednání na neurčito. V mezidobí byla přiznána odměna v březnu roku 2021 a následuje sdělení z dubna 2021, že mezi účastníky došlo k dohodě a na jednání [datum] je schválen smír s tím, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 000 Kč a další nároky vůči sobě účastníci mít nebudou. Smír nabyl právní moci dne [datum].\n5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení.\n6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013.\n7. Co se týká právního posouzení soud, stejně jako účastníci, dospěl k závěru, že celková délka posuzovaného řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 naplňuje znaky nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb., když ve věci došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces a to nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Co se týká ohraničení celkové délky řízení, tato běží pro žalobce od [datum], kdy mu byl doručený platební rozkaz do právní moci usnesení o schválení smíru, celkem 7 let a 5 měsíců. Soud stejně jako žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.1.2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010 nebo ze dne 17.12.2014, sp. zn. 30 Cdo 2952/2014. Dále se soud zabýval skutečností, zda-li celková délka řízení 7 let a 5 měsíců je svojí délkou již nepřiměřená, kdy soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že se jedná již o řízení, které je nepřiměřené a to vzhledem ke všem okolnostem případu. Řízení probíhalo pouze před jedním stupněm soudní soustavy ve věci samé. První dva roky soudy České republiky rozhodovaly o věcné příslušnosti soudu, kdy lze přičíst k tíži žalobce, že podal žalobu sestávající se z dvou nároků, které nebyly vhodné k společnému projednání, následně toto bylo řešeno ze strany Vrchního soudu v Praze, nicméně cca po dobu dvou let byla řešena tato technická stránka řízení a věcná pravomoc soudu, aniž by ve věci samé jakkoliv bylo k jejímu vyřešení fakticky postupováno. Následně ve věci soud postupoval, nařizoval jednání ve věci, když však ani na počátku jednotlivá jednání nebyla nařizována ve lhůtách zcela přiměřených, zcela očekávatelných, jsou zde dále období, které nelze shledat jako průtahy, ale jedná se o období, kdy to byli účastníci, kteří soudu sdělovali, že zde je smírné řešení sporu možné a z tohoto důvodu soud také účastníků prodlužoval lhůty k možnému smírnému vyřešení sporu. Řízení prodloužila i problematika se znaleckými posudky, kdy byl vypracován znalecký posudek, nicméně následovalo vypracování revizního znaleckého posudku, kdy to byl žalovaný, který nesouhlasil se znaleckým ústavem, který měl v úmyslu soud jmenovat, následovala určitá období, ve kterém byla komunikována celková situace ohledně možného vypracování znaleckého posudku, což se následně také stalo. Dále také to byl právní zástupce žalobce a žalobce, kdo taktéž žádali o odročení jednání a to z důvodu karantény, kvůli možnému onemocnění nemocí Covid-19. Nicméně celková délka řízení, byť soud zejména na počátku řízení shledal průtahy, a že některé úkony nesměřovaly ve lhůtách přiměřených k vyřešení věci samé, a byť soud naopak konstatoval, že některá delší období lze přičítat pouze k tíži účastníků, je nutné dospět k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená a bylo tak porušeno právo žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat zadostiučinění v penězích, jak to učinila i žalovaná, dospěl k závěru, že je na místě postupovat dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 a dále ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb., kdy soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat částku 15 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční,neboť celková délka řízení nebyla zásadně výrazně nepřiměřená. Následně se zaobíral parametry ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že dospěl k závěru, že je na místě z důvodu složitosti řízení snížit uvedenou částku o 20 %, jak toto učinila i žalovaná, jednalo se o posouzení kvality splnění uvedeného díla, kdy k tomuto bylo nutné vypracovat znalecké posudky, nejednalo se pouze o právní hodnocení sporu, ale zejména právě o to, zda-li dílo bylo provedeno a jakým způsobem, k tomuto právě občanský soudní řád předpokládá použití a vypracování znaleckých posudků, což se také stalo. Byli to naopak účastníci, kdo s vypracovanými znaleckými posudky měli problémy, nesouhlasili s nimi. Soud nemůže v tomto směru konstatovat tvrzení žalobce, že by to byl soud, který by znaleckému posudku nerozuměl a z tohoto důvodu dále i v řízení pokračoval. Soud nemá pravomoc přezkumu správnosti postupů orgánů státu v tom směru, že by mohl přezkoumávat myšlenkové pochody a znalosti Městského soudu v Praze k posuzování znaleckého posudku. V tomto směru zde byl spor o znalecký posudek, tak jak byl ve věci předložený a z tohoto důvodu došlo k vypracování dalšího znaleckého posudku, kdy právě k původnímu znalci to byl žalobce, který namítl jeho podjatost, nově byl ustanoveno znalecký ústav ČVUT, Fakulta stavební, ten požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a nově byla ustanovena [obec] škola technická a ekonomická v [obec]. Právě i toto zabralo cca půl roku trvání řízení. Následně znalec žádal o prodloužení lhůty až do května roku 2020, kdy vzhledem k problematickému ustanovování znaleckého ústavu se jednalo o logický krok ze strany soudu. Soud dospěl k závěru, že se jednalo i ze shora uvedených důvodů o řízení fakticky složité a snížení o 20 % je na místě. Soud k němu taktéž jako žalovaná přistoupil. Dále se soud zabýval podílem žalobce na délce řízení, kdy žalovaná snížila o 10 %, soud dospěl k závěru, že je taktéž na místě snížit celkovou částku o 10 %, jedná se jednak o to, že to byl žalobce, který žádal opakovaně o odročení jednání i z důvodu Covid karantény, nicméně i z celkového postupu obou účastníků. Na jednu stranu nelze vyčítat účastníkům řízení snahu o smírné řešení sporu, nicméně na druhou stranu v situaci, kdy je namítána celková nepřiměřená délka řízení, je nutné přihlédnout k situaci, že to byli sami účastníci, kteří právě deklarovali možnost smírného řešení sporu a z tohoto důvodu jim opakovaně ze strany soudu byla poskytována několikaměsíční lhůta. Kdy i toto se následně fakticky projevovalo v celkové délce řízení. Opět soud nevyčítá žalobci využití procesních nástrojů, jako je vznesení námitky podjatosti znalce, nicméně objektivně zase každé takovéto použití procesního nástroje objektivně vede k prodloužení celkové délky řízení. I z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že ponížení o 10 % je, tak, jak k němu přistoupila žalovaná strana na místě. Co se týká dalších parametrů, řízení proběhlo pouze před jedním stupněm soudní soustavy ve věci samé. Z tohoto důvodu soud nedospěl k závěru, že by bylo na místě použít jakoukoliv procentuální moderaci dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. a stejně tak ani co se týká významu řízení pro žalobce. Žalobce konkrétní zvýšený význam, pro který by mělo dojít k procentuálnímu navýšení základní částky, netvrdil a stejně tak žalovaná netvrdila ani tento význam snížený. Žalobce uváděl, že žil s tím, že přes odborné závěry soudních znalců soud nechce věc ukončit, potýkal se s hrozbou neúspěchu, která by pro něj byla likvidační, tato délka a průběh soudního řízení mu způsobovaly vážné obavy a ovlivňovaly život žalobce. Žalobce žádným konkrétním způsobem nenamítá zvýšený význam uvedeného řízení pro žalobce, tento nijak ani neodůvodňuje, pouze právě se vyjadřuje k tomu, že celková délka řízení pro něj byla nepříjemná a z tohoto důvodu požaduje samostatně faktické odškodnění. Soud dospěl k závěru, že částka tak, jak žalovaným již v rámci předběžného projednání nároku žalobci byla přiznána, je částka, která je schopna vzniklou nemajetkovou újmu reparovat a z tohoto důvodu zbývající částku ve výši 88 405 Kč tak, jak je předmětem tohoto řízení soud zamítl.\n8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest 300 Kč. Soud přiznal celkem 300 Kč za podání vyjádření ve věci. Poučení:","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:15.C.86.2022.1","publishedAt":"2023-02-20","decisionAt":"2022-09-13","caseNumber":{"senate":15,"registry":"C","index":86,"year":2022,"pageNumber":47},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Růžička","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 88 405 Kč s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":177,"lexYear":96,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":160,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":98,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":82,"lexYear":98,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","PODJATOST","SMLOUVA_O_DILO","VECNA_PRISLUSNOST","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ZNALECKY_POSUDEK"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}