{"uuid":"37745c85-c5a1-40bf-8d2c-0ddbeaa7953e","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 217 362 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba na zaplacení částky 217 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 217 362 Kč za dobu od 29.7.2025 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované ve výši 34 957 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba na zaplacení částky 217 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 217 362 Kč za dobu od 29.7.2025 do zaplacení se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované ve výši 34 957 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.8.2025 došlou zdejšímu soudu dne 26.8.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 217 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 217 362 Kč za dobu od 29.7.2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, tj. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaná uzavřely dne 20.12.2010 pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (životní pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Právní předchůdce žalobkyně zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 217 362 Kč, žalovaná mu neposkytla žádné plnění. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vysvětlila, že předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životní pojištění (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv dle čl. 1 písm. b) SPP. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, když dle čl. 2 odst. A. SPP při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy a čl. 2 odst. B. písm. a) SPP při smrti pojištěného vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistnou částku platnou ke dni úmrtí nebo kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy platnou ke dni nahlášení pojistné události. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně dále poukázala na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však právní předchůdce žalobkyně nebyl seznámen. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně tak tvrdila, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 4 SPP), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že uzavřela dne 20.12.2010 pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" s panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále uvedla, že pojistná smlouva byla měněna několika dodatky a zanikla dne 30.6.2025 výpovědí pojistníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Předně měla za to, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, jelikož pojistník po celou dobu trvání platnost smlouvy nezpochybňoval a nedomáhal se její neplatnosti, v této souvislosti poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188. Žalobkyně se nemůže domáhat práva na ochranu spotřebitele, když sama není spotřebitelem. Namítala, že smlouva o postoupení pohledávky je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem, přičemž soud by měl přihlédnout k neplatnosti této smlouvy i bez návrhu dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva o postoupení pohledávky obsahuje nepřiměřenou cenu odkupu postoupené pohledávky a nepřiměřenou smluvní pokutu postihující pojistníka. Obchodní model žalobkyně je podle žalované postaven na nekalých obchodních praktikách a lživé reklamě lákající klienty se smlouvami životního pojištění. Žalobkyně odkupuje pohledávky od spotřebitelů za velmi malou část jejich hodnoty, což odůvodňuje obtížnou dobytností a vysokými náklady, přitom žalobkyně podává pouze opakující se žaloby. V počínání žalobkyně lze spatřovat uvádění spotřebitelů v omyl. Smlouva o postoupení pohledávky dále obsahuje zneužívající ujednání dle § 1813 a § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. Jednání žalobkyně považovala za jednání v rozporu se zásadou poctivosti, s dobrými mravy a zásadou pacta sunt servanda, rovněž považovala jednání žalobkyně za zneužití práva. V tomto žalobkyně poukázala na průběh smluvního vztahu s panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaná pojistnou smlouvu považovala za platnou, stejně tak měla za to, že právní předchůdce žalobkyně byl seznámen s přehledem poplatků, když pojistník byl na účtování poplatků výslovně upozorněn již při uzavírání smlouvy, následně byl s přehledem poplatků seznámen během jednotlivých jednáních o změnách pojistné smlouvy. Odmítla, že by pojistná smlouva obsahovala jakákoliv zneužívající ujednání a že by ujednání o poplatcích bylo neurčité. Rovněž vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a to ve dvouleté subjektivní době, která dle žalované počala běžet nejpozději od obdržení rekapitulace stavu pojistné smlouvy ze dne 20.1.2012, stejně tak v tříleté objektivní době. Poukázala na dle ní ustálenou judikaturu, dle které není důvod, proč by neměla být objektivní promlčecí doba aplikována u smluv o investičním životním pojištění, stejně tak měla za to, že námitka promlčení je v souladu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně odmítla tvrzení žalované ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace, nadto namítala, že důvody neplatnosti jsou absolutní, ke kterým soud přihlíží ex offo. V této souvislosti poukázala na rozsudek Městského soudu v Praze ve věci 17 Co 196/2025. Trvala na tom, že pohledávka v podobě bezdůvodného obohacení, tj. plnění z neplatné smlouvy, existuje a byla postoupena. Žalobkyně trvala na tom, že pojistná smlouva je absolutně neplatná, jelikož pojistník nebyl seznámen s přehledem poplatků a pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání. V souvislosti s namítaným promlčením uvedla, že objektivní dobu nelze aplikovat u promlčení, jelikož by to bylo v rozporu s dobrými mravy a jelikož je to vyloučeno, když pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání. Dle žalobkyně žalovaná věděla o tom, že se bezdůvodně obohacuje na úkor pojistníka nejpozději od roku 2018, když na to byla opakovaně upozorňována ČNB i soudy, konkrétně rozhodnutím Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Co 430/2017 či Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016 či ze dne 13.2.2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Poukázala na to, že žalovaná formulář pojistné smlouvy sama vytvořila a rovněž poukázala na to, že žalovaná si od roku 2018 vytvářela rezervy/opravné položky na krytí nároků ze životního pojištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že žalovaná a pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „pojistník“) uzavřeli pojistnou smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 20.12.2010 (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z návrhu pojistné smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 20.12.2010 (č.l. 49-51, duplicitně na č.l. 77-79) a pojistky ke smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 14) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.1.2011, pojistník se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 975 Kč, přičemž základní pojistná částka – pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin – byla 1 000 000 Kč, dále bylo sjednáno pojištění pro případ smrti následkem úrazu – 500 000 Kč, pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním – 500 000 Kč, pojištění denního odškodného při úrazu ve výši 100 Kč/den, pojištění hospitalizace při úrazu a nemoci ve výši 400 Kč/den, pojištění pracovní neschopnosti při nemoci ve výši 300 Kč/den, pojistná doba byla sjednána do 31.12.2061. Návrh pojistné smlouvy obsahuje prohlášení pojistníka, že byl seznámen se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 4 a se Speciálními pojistnými podmínkami pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životního pojištění a potvrzuje jejich převzetí. Pojistná smlouva sama (resp. návrh na uzavření pojistné smlouvy) či pojistka neobsahovaly nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného. Z dodatku č. 2 (č.l. 54) soud zjistil, že rozsah pojištění byl modifikován tak, že bylo doplněno pojištěné dítě a bylo zvýšeno měsíční pojistné na částku 1 175 Kč. Z dodatku č. 4 (č.l. 60-62) soud zjistil, že rozsah pojištění byl změněn a bylo zvýšeno měsíční pojistné na částku 2 150 Kč. Z dodatku č. 5 (č.l. 56-57) soud zjistil, že byl opět změněn rozsah pojištění a rovněž bylo změněno měsíční pojistné na částku 1 445 Kč. Z dodatku č. 6 (č.l. 58-59) soud zjistil, že byl opětovně změněn rozsah pojištění a měsíční pojistné bylo sníženo na částku 861 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z žádosti o změnu v pojistné smlouvě a záznamu z jednání ze dne 24.10.2020 (č.l. 81-90) soud zjistil, že záznam (konkrétně na č.l. 90) obsahuje prohlášení klienta, ve kterém je uvedeno, že pojistník byl seznámen s modelací pojištění, byly mu poskytnuty všechny nezbytné údaje o charakteru a vlastnostech nabízeného pojištění, včetně všech nákladových parametrů a poplatkové struktuře produktu; v žádosti o změnu je rovněž prohlášení pojistníka (konkrétně na č.l. 86), že pro žádost o změnu pojistné smlouvy budou výhradně pro navýšenou část pojistného uplatněny poplatky dle tabulky alokačních poplatků č. 6, jejichž výše a rozsah se řídí platným sazebníkem poplatků/přehledem poplatků a parametrů produktu, který je k dispozici na webových stránkách a na všech obchodních místech žalované (bod 1 prohlášení) a dále prohlášení pojistníka, že byl seznámen a převzal Modelaci vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životní pojištění (bod 7 prohlášení). Z žádosti o změnu pojistné smlouvy včetně modelace ze dne 15.2.2021 (č.l. 125-131) soud zjistil, že žádost obsahuje prohlášení pojistníka (konkrétně na č.l. 126), dle kterého pojistník byl seznámen a převzal Modelaci vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životní pojištění (bod 7 prohlášení). Z žádosti o změnu v pojistné smlouvě včetně modelace vývoje pojištění ze dne 12.11.2024 (č.l. 91-97) soud zjistil, že i tato žádost o změnu obsahuje prohlášení pojistníka, že byl seznámen s modelací vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životní pojištění (bod 5 prohlášení), dále ze záznamu z jednání ze dne 12.11.2024 (č.l. 98-99) soud zjistil, že záznam obsahuje (konkrétně na č.l. 99) prohlášení klienta, ve kterém je uvedeno, že pojistník byl seznámen s modelací pojištění, byly mu poskytnuty všechny nezbytné údaje o charakteru a vlastnostech nabízeného pojištění, včetně všech nákladových parametrů a poplatkové struktuře produktu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle čl. 1 písm. g) SPP (č.l. 10-13, duplicitně na č.l. 65-68) je flexibilní životní pojištění definováno jako komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Dle čl. 1 písm. i) SPP se kapitálovou hodnotou smlouvy rozumí součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě a hotovosti vyjádřené v Kč. Podle čl. 3 část A. písm. c) SPP se pojistné používá podle platných pojistně-technických pravidel k navyšování kapitálové hodnoty smlouvy. V čl. 4 SPP nazvaném „Náklady, poplatky a cena pojištění“ je k ceně pojištění uvedeno, že pojistitel má právo za každé pojistně-technické období snižovat kapitálovou hodnotu smlouvy o částku potřebnou ke krytí sjednaného rozsahu pojištěného rizika a o dále uvedené technické poplatky, kalkulované podle platných pojistně-technických zásad pojistitele s tím, že výše a rozsah poplatků se řídí platným přehledem poplatků a parametrů produktu, platný přehled poplatků a parametrů produktu je k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Čl. 4 SPP obsahuje seznam jednotlivých poplatků, a to alokační poplatky, marže, poplatek z pojistné částky, administrativní poplatky, poplatky za správu kapitálové hodnoty. Z aktuálního sazebníku poplatků pro pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" životní pojištění (č.l. 124) soud zjistil, že poplatek z běžného pojistného je 5 % při kladném stavu kapitálové hodnoty, poplatek za správu kapitálové hodnoty je 0,5 % ročně z hodnoty fondu, dále je zde vysvětleno, že nákladová položka je snížená tvorba kapitálové hodnoty, která je uplatňována na zaplacené běžné pojistné po uzavření pojistné smlouvy; zaplacené běžné pojistné je snižováno podle sjednané doby trvání smlouvy o příslušné procento, přičemž výše nákladů je přímo závislá na v pojistné smlouvě uzavřené době trvání, když čím delší doba je, tím vyšší jsou náklady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud dále vycházel ze skutečností mezi účastníky nesporných, a to že pojistná smlouva byla ukončena ke dni 30.6.2025 výpovědí pojistníka (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026, k tomu rovněž dopis žalované ze dne 12.5.2025 – potvrzení o přijetí výpovědi na č.l. 17 a dopis žalované ze dne 2.7.2025 na č.l. 18, duplicitně na č.l. 69, a formulář – žádost o ukončení pojistné smlouvy na č.l. 70).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Současně bylo mezi účastníky nesporné, že pojistník uhradil žalované po dobu trvání smlouvy na pojistném částku celkem 217 362 Kč a žalovaná nevyplatila pojistníkovi žádné pojistné plnění nebo odkupné (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026, k tomu rovněž seznam došlých plateb na č.l. 19-22, seznam došlých plateb na č.l. 100-103). Soud k tomu konstatuje, že pojistník uhradil žalované za poslední tři roky před podáním žaloby (tj. za období od 26.8.2022-26.8.2025, když žaloba byla podána dne 26.8.2025) částku ve výši 45 392 Kč (tj. 27 x 1 445 Kč, 7 x 861 Kč a 1 x 350 Kč, k tomu seznam došlých plateb na č.l. 100-103), současně jakékoliv mimořádné pojistné nebylo tvrzeno, ani nevyplývá ze založených listin.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2025 (č.l. 8-9) soud zjistil, že pojistník jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky pojistníka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 217 362 Kč s příslušenstvím, která vznikla z důvodu plnění na základě neplatné pojistné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Právní zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 18.7.2025 (č.l. 15 a doručenka na č.l. 16).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 52), dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 55), Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 4 (č.l. 63-64), printscreenů webových stránek (č.l. 71-75), mailové konverzace (č.l. 76), záznamu z jednání ze dne 20.12.2010 (č.l. 80), z rekapitulací stavu pojistné smlouvy, přehledů stavu pojistné smlouvy a potvrzení o zaplaceném pojistném (č.l. 104-123) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Soud současně neprovedl k důkazu výroční zprávy žalované za rok 2018 až 2024, zprávy aktuára z let 2018-2019 a svědecké výpovědi pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro nadbytečnost s ohledem na níže uvedené právní posouzení. A dále soud neprovedl k důkazu výslech zprostředkovatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sjednávajícího pojistnou smlouvu, jelikož tento důkaz považoval za nadbytečný s ohledem na právní hodnocení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Platnost předmětné pojistné smlouvy je s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. nutno posuzovat podle předpisů účinných k datu jejího sjednání, tedy 20.12.2010, zejména dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a dále zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. (toto ustanovení, stejně jako další níže citovaná ustanovení tohoto předpisu, nedoznalo změny až do konce účinnosti předpisu) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Z posledně citovaného ustanovení vyplývá, že v případě bezdůvodného obohacení založeného na neplatné smlouvě uzavřené do 31. 12. 2013 včetně je nutno délku promlčecí doby (resp. ve stávající zákonné terminologii „lhůty“) nároku na jeho vydání posuzovat podle dřívějšího občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 107 odst. 3 obč. zák. jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně spatřovala důvod neplatnosti smlouvy v porušení zákonných ustanovení, jejichž cílem je ochrana zájmu slabší smluvní strany, konkrétně spotřebitele. Soud na jednání dne 12.1.2026 dal žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tedy vyzval ji k doplnění tvrzení, kdy a jakou formou pojistník (pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") uplatnil vůči žalované tvrzené nedostatky pojistné smlouvy a jaké konkrétní nedostatky pojistník žalované případně vytkl, a současně k označení důkazů prokazující uvedená tvrzení. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu uvedla, že nedostatky pojistník vůči žalované neuplatnil, uplatnila je až přímo žalobkyně. Soud v této souvislosti poukazuje na § 40a obč. zák., dle kterého se mohl neplatnosti smlouvy dovolat ten, kdo je právním úkonem dotčen, tedy v tomto případě pojistník. Jelikož pojistník dle tvrzení žalobkyně nedostatky vůči žalované neuplatnil, žalobkyni již právo vznést námitku relativní neplatnosti smlouvy nepřísluší (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188). S ohledem na uvedený závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně se soud dále nezabýval námitkami žalované směřující proti platnosti smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a pojistníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Pro úplnost soud uvádí, že si je vědom rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31.7.2025, č.j. 17 Co 196/2025-284, který ve svém rozhodnutí vyslovil jiný závěr ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně, proto se zabýval i otázkou promlčení (případného) práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez ohledu na to, zda byl nárok uplatněn důvodně, či nikoliv, tj. zda pojistná smlouva byla z důvodů uváděných žalobkyní uzavřena platně, či nikoliv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2024, č.j. 33 Cdo 3113/2023-233). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu se smlouvou, která je absolutně neplatná, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Jestliže by pojistníkovi, resp. žalobkyni svědčilo právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy dle § 457 obč. zák., pak by se v tomto případě začalo promlčovat ohledně jednotlivých zaplacených částek, jakmile byly uhrazeny, přičemž zaplacením začala běžet minimálně objektivní promlčecí doba.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby, soud je si vědom rozhodnutí odvolacího soudu v obdobných případech (tj. posouzení nároku z investičního životního pojištění ve vztahu k námitce promlčení), kdy se počátek běhu subjektivní doby v těchto rozhodnutích liší, tj. je to např. od doručení tzv. výročních dopisů, nebo úhrady jednotlivých částek, anebo až od nabytí subjektivního vědomí o naplnění normativního prvku (tj. získání alespoň laického povědomí žalující strany ohledně absolutní neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy). Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby v tomto případě, soud má v dané věci za to, že k započetí běhu subjektivní promlčecí doby došlo nejpozději dne 24.10.2020, kdy pojistník a žalovaná jednali o změně smlouvy, když záznam z jednání i žádost o změnu pojistné smlouvy ze dne 24.10.2020 obsahují prohlášení pojistníka, že byl seznámen s přehledem poplatků a že tento dokument i převzal. Nejpozději při tomto jednání s žalovanou pojistník mohl seznat, že jsou u daného produktu „nějaké“ poplatky, pojistník tedy mohl nejpozději 24.10.2020 seznat existenci poplatků, a tedy že smlouva může být neplatná. Nejpozději od 24.10.2020 tak počala běžet subjektivní promlčecí doba a s ohledem na to, že žaloba byla podána až dne 26.8.2025, bylo by třeba shledat námitku promlčení vznesenou žalovanou za opodstatněnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Pro úplnost soud uvádí, že objektivní spolu se subjektivní promlčecí dobou počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž nárok uplatňovaný touto žalobou je proto z části promlčen již s ohledem na běh objektivní doby, kdy objektivně v tomto případě právo na vrácení bezdůvodného obohacení vzniká okamžitě, jakmile je platba bez právního důvodu uskutečněna. Uskutečněním každé jednotlivé platby počala ohledně ní běžet tříletá objektivní promlčecí doba. V rozsahu převyšujícím částku odpovídající platbám uskutečněným za poslední tři roky před podáním žaloby proto soud shledal tvrzený nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení jako promlčený v objektivní promlčecí době. Za poslední tři roky před podáním žaloby bylo provedeným dokazováním zjištěno, že pojistník za tuto dobu žalované uhradil celkem částku 45 392 Kč, v rozsahu žalovaného nároku, který by tuto částku převyšoval, by tak byl nárok promlčen i v objektivní promlčení době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Žalobkyně v této souvislosti argumentovala, že k námitce promlčení nelze přihlížet, když žalovaná si musela být vědoma, že inkasovala bezdůvodné obohacení, a proto není v dobré víře. V této souvislosti žalobkyně rovněž argumentovala, že žalovaná věděla o tom, že se bezdůvodně obohacuje na úkor pojistníka, když na to byla opakovaně upozorňována ČNB i soudy, konkrétně rozhodnutím Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Co 430/2017 i rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016 či 31 Cdo 1566/2017.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Předně soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná u totožných pojistných produktů svým klientům běžně vyplácela jak pojistná plnění, tak odkupné. Takový postup žalované by byl jistě zcela v rozporu se závěrem, že by věděla o neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy. Soud má naopak za to, že i přes hromadné podávání obdobných žalob žalovaná přistupuje k pojistným smlouvám o investičním životním pojištění jako k platným, považuje je za platně uzavřené a postupuje podle nich. Soud má za to, že i sám pojistník po celou dobu trvání smlouvy přistupoval ke smlouvě jako k platné, využíval pojistnou ochranu poskytovanou žalovanou až do ukončení pojistné smlouvy, která v tomto případě skončila z důvodu výpovědi ze strany pojistníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Poukazuje-li žalobkyně na to, že žalovaná věděla o neplatnosti pojistných smluv již v roce 2018, když v tomto roce byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 25 Co 430/2017, soud má za to, že se jednalo o jedno rozhodnutí, přičemž nelze na základě jednoho rozhodnutí učinit závěr o neplatnosti všech smluv o investičním životním pojištění uzavírané žalovanou, resp. o neplatnosti této konkrétní pojistné smlouvy. Ostatně to se týká i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 a 23 Cdo 2865/2016, když nadto Nejvyšší soud v těchto věcech neučinil jakýkoliv závěr o platnosti, či neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění, nadto neplatnosti této konkrétní pojistné smlouvy (k tomu srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18.9.2025, č.j. 20 Co 237/2025148). Stejný závěr soud učinil i ohledně dohledového benchmarku ČNB č. 3/2012 a č. 3/2019, když soudu jsou z úřední činnosti tyto dokumenty známy, přičemž je soudu také známo, že obsahují toliko výčet povinností pojistitelů, nevyjadřují se jakkoliv ke konkrétním smlouvám o investičním životním pojištění; nadto v dohledovém benchmarku je v závěru uvedeno upozornění, že informace v materiálu uvedené vyjadřují názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB, přičemž soud a případně i bankovní rada mohou zaujmout odlišný názor.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Žalobkyně v této souvislosti rovněž poukazovala na opravné položky (rezervy) v účetnictví žalované na krytí potencionálních nároků oprávněných osob, které se poprvé objevily v roce 2018, a zprávy aktuára, na základě kterých měly být tyto rezervy učiněny právě ve vztahu ke smlouvám o investičním životním pojištění. Soud k tomu pouze dodává, že z vytváření rezervy žalovanou nelze vyvodit, že by si žalovaná byla vědoma neplatnosti pojistných smluv o investičním životním pojištění. Principem podnikání žalované jako pojistitele je uzavírat pojistné smlouvy různého druhu a inkasovat finanční částky od klientů, avšak současně uspokojovat nároky svých klientů či plnit za své klienty při vzniku pojistné události. S ohledem na nepředvídatelnost vzniku pojistných událostí žalovaná současně nemůže vědět, zda, jestli a v jaké částce bude komu plnit, když dopředu neví, zda a případně kdy nastanou pojistné události, soudu proto přijde logické, že žalovaná si v rámci svého hospodaření vytváří určité rezervy. Soud tak shrnuje, že z vytváření rezervy v účetnictví na „krytí potencionálních nároků“ nelze dle stanoviska soudu ničeho vyvodit, a to i kdyby se jednalo o položky na „krytí potencionálních nároků“ právě ze smluv o investičním životním pojištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Soud proto nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že k námitce promlčení nelze přihlížet, rovněž nemá za to, že by její uplatnění bylo v rozporu s dobrými mravy či že by žalovaná těžila z vlastní nepoctivosti a protiprávního jednání, když se jedná o nástroj v právu zcela běžný, zakládající právní jistotu oběma stranám. Soud současně k námitce promlčení podotýká, že žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaná jakkoliv bránila pojistníkovi, resp. žalobkyni v uplatnění nároku, naopak soud má za to, že pojistník nárok mohl kdykoliv během trvání smlouvy uplatnit u žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Soud má za to, že otázka platnosti, či neplatnosti předložené pojistné smlouvy je s ohledem na závěry o promlčení žalovaného nároku druhotná, pro úplnost však uvádí, že v obecné rovině lze konstatovat, že ujednání stran pojistné smlouvy nemusejí být obsažena pouze v samotném textu dokumentu označeném jako „pojistná smlouva“, ale mohou být obsažena i v jiných dokumentech, typicky pojistných podmínkách. Rovněž lze v obecné rovině konstatovat, že poplatky nemusí být sjednávány pouze pevnou částkou, nýbrž i vzorcem, do kterého lze dosadit předem známé veličiny a bez jakýchkoliv pochyb přesnou výši poplatku vypočíst. Soud se v dané věci zabýval tím, zda i v nyní projednávaném případě bylo možné nejpozději při uzavření smlouvy dosadit konkrétní veličiny do uvedeného výpočtu a zjistit konkrétní výši poplatků, byť za pomoci pojistných podmínek či dalšího stranám známého a odsouhlaseného dokumentu. Oběma smluvním stranám by totiž již v tomto okamžiku mělo být známo, jaká je „cena plnění“ (zde poplatku) dle uzavírané smlouvy. V případě investičního životního pojištění, které přinejmenším ve významné části není určeno na krytí proti pojistnému nebezpečí, ale plní v podstatě investiční či spořící funkci, je pro smluvní strany a jejich práva a povinnosti zcela zjevně podstatné, zda částka hrazená na tento účel (tj. na hlavní pojištění) představuje investici či úsporu v plné výši, nebo zda je z ní hrazena úplata pojistiteli za navázání a utvoření tohoto smluvního poměru (tj. poplatek na úhradu počátečních nákladů, které dle demonstrativního výčtu měly zahrnovat získání pojištění, vyhotovení pojistné smlouvy a zavedení do informačního systému); a pokud taková úplata hrazena je, což je samozřejmě v tomto typu případů obvyklé, tak kolik činí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Soud má za to, že výši této úplaty (poplatku) v okamžiku uzavření smlouvy mezi pojistníkem a žalovanou z dostupných dokumentů (i při zahrnutí pojistných podmínek a sazebníku poplatků) zjistit nelze. Výši počátečních nákladů nebylo možno v tomto okamžiku určit již jen proto, že v sazebníku poplatků je uvedeno procentní rozmezí strhávané z běžného pojistného podle doby trvání, přičemž ke dni uzavření smlouvy není vůbec zřejmé, jak dlouho pojištění bude trvat (pojištění pochopitelně mohlo skončit i dříve než po uplynutí sjednané doby, např. v důsledku smrti pojištěného, výpovědi, neplacení pojistného). Celkovou částku nákladů by tak bylo možno finálně vypočíst teprve na konci pojištění; šlo by o částku závislou na průběhu a trvání pojištění. Dle stanoviska soudu je tato neurčitost podstatným nedostatkem, který zakládá neplatnost takového právního jednání (pojistné smlouvy), neboť při absenci určitého ujednání o výši počátečních nákladů není zřejmé, kolik pojistník za získání možnosti investovat či spořit prostřednictvím žalované platí; jde ve svém důsledku o případ neurčitosti ceny plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který jednoznačně rozlišuje neurčitost smlouvy na jedné straně a zneužívající (nepřiměřená) ujednání ve spotřebitelské smlouvě na straně druhé. Jak Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 31.5.2023, sp. zn. 33 Cdo 499/2023 (toto rozhodnutí se nadto přímo týkalo nároku z neplatné pojistné smlouvy), v případě absence podstatného ujednání způsobujícího neurčitost smlouvy není namístě přezkoumávat takové ujednání z hlediska přiměřenosti, není namístě námitka, že nebylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, a nejde o případ, kdy by nebylo možné s ohledem na směrnici použít vnitrostátní úpravu promlčení. Tyto závěry Nejvyšší soud opakovaně aproboval například aktuálně v usnesení ze dne 29.9.2025, č.j. 33 Cdo 206/2025-421 nebo ze dne 26.11.2025, č.j. 33 Cdo 2298/2025-131, či dříve v usnesení ze dne 27.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, ze dne 25.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 48/2023, nebo ze dne 26.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 2020/2023, kde též zdůraznil, že „uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Soud shrnuje, že předmětnou pojistnou smlouvu má pro popsanou neurčitost za neplatnou. S ohledem na shora uvedené soud dále nezkoumal, zda sjednané smluvní podmínky měly charakter nepřiměřených či zneužívajících ujednání. Pro úplnost soud doplňuje, že s ohledem na závěr, že smluvní ujednání nelze posuzovat z hlediska jejich zneužívajícího charakteru, nevešel soud na argumentaci žalobkyně, že s ohledem na existenci zneužívajících ujednání ve smlouvě nelze k námitce promlčení přihlížet. V tomto ohledu pak soud odkazuje i na výše uvedené závěry týkající se námitky promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. S ohledem na shora uvedené soud žalobu ve výroku I. jako nedůvodnou zamítl, včetně požadovaného příslušenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 34 957 Kč a sestává z následujících položek:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) odměna za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 10.10.2025, účast na jednání dne 12.1.2026) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), ve výši 9 180 Kč za každý úkon, tj. celkem 27 540 Kč (3 x 9 180 Kč)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedené 3 úkony, tj. celkem 1 350 Kč (3 x 450 Kč);","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 6 067 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.8.2025 došlou zdejšímu soudu dne 26.8.2025 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 217 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 217 362 Kč za dobu od 29.7.2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, tj. pan , jméno FO, , nar. , datum, , a žalovaná uzavřely dne 20.12.2010 pojistnou smlouvu č. , hodnota,  (životní pojištění , Anonymizováno, ). Právní předchůdce žalobkyně zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 217 362 Kč, žalovaná mu neposkytla žádné plnění. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.2. Vysvětlila, že předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek pro , Anonymizováno,  životní pojištění (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv dle čl. 1 písm. b) SPP. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, když dle čl. 2 odst. A. SPP při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy a čl. 2 odst. B. písm. a) SPP při smrti pojištěného vyplatí pojistitel oprávněné osobě pojistnou částku platnou ke dni úmrtí nebo kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy platnou ke dni nahlášení pojistné události. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta.3. Žalobkyně dále poukázala na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však právní předchůdce žalobkyně nebyl seznámen. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně tak tvrdila, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 4 SPP), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že uzavřela dne 20.12.2010 pojistnou smlouvu č. , hodnota,  s panem , jméno FO, , nar. , datum, , dále uvedla, že pojistná smlouva byla měněna několika dodatky a zanikla dne 30.6.2025 výpovědí pojistníka.6. Předně měla za to, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, jelikož pojistník po celou dobu trvání platnost smlouvy nezpochybňoval a nedomáhal se její neplatnosti, v této souvislosti poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188. Žalobkyně se nemůže domáhat práva na ochranu spotřebitele, když sama není spotřebitelem. Namítala, že smlouva o postoupení pohledávky je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy, zákonem a veřejným pořádkem, přičemž soud by měl přihlédnout k neplatnosti této smlouvy i bez návrhu dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouva o postoupení pohledávky obsahuje nepřiměřenou cenu odkupu postoupené pohledávky a nepřiměřenou smluvní pokutu postihující pojistníka. Obchodní model žalobkyně je podle žalované postaven na nekalých obchodních praktikách a lživé reklamě lákající klienty se smlouvami životního pojištění. Žalobkyně odkupuje pohledávky od spotřebitelů za velmi malou část jejich hodnoty, což odůvodňuje obtížnou dobytností a vysokými náklady, přitom žalobkyně podává pouze opakující se žaloby. V počínání žalobkyně lze spatřovat uvádění spotřebitelů v omyl. Smlouva o postoupení pohledávky dále obsahuje zneužívající ujednání dle § 1813 a § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. Jednání žalobkyně považovala za jednání v rozporu se zásadou poctivosti, s dobrými mravy a zásadou pacta sunt servanda, rovněž považovala jednání žalobkyně za zneužití práva. V tomto žalobkyně poukázala na průběh smluvního vztahu s panem , jméno FO, .7. Žalovaná pojistnou smlouvu považovala za platnou, stejně tak měla za to, že právní předchůdce žalobkyně byl seznámen s přehledem poplatků, když pojistník byl na účtování poplatků výslovně upozorněn již při uzavírání smlouvy, následně byl s přehledem poplatků seznámen během jednotlivých jednáních o změnách pojistné smlouvy. Odmítla, že by pojistná smlouva obsahovala jakákoliv zneužívající ujednání a že by ujednání o poplatcích bylo neurčité. Rovněž vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a to ve dvouleté subjektivní době, která dle žalované počala běžet nejpozději od obdržení rekapitulace stavu pojistné smlouvy ze dne 20.1.2012, stejně tak v tříleté objektivní době. Poukázala na dle ní ustálenou judikaturu, dle které není důvod, proč by neměla být objektivní promlčecí doba aplikována u smluv o investičním životním pojištění, stejně tak měla za to, že námitka promlčení je v souladu s dobrými mravy.8. Žalobkyně odmítla tvrzení žalované ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace, nadto namítala, že důvody neplatnosti jsou absolutní, ke kterým soud přihlíží ex offo. V této souvislosti poukázala na rozsudek Městského soudu v Praze ve věci 17 Co 196/2025. Trvala na tom, že pohledávka v podobě bezdůvodného obohacení, tj. plnění z neplatné smlouvy, existuje a byla postoupena. Žalobkyně trvala na tom, že pojistná smlouva je absolutně neplatná, jelikož pojistník nebyl seznámen s přehledem poplatků a pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání. V souvislosti s namítaným promlčením uvedla, že objektivní dobu nelze aplikovat u promlčení, jelikož by to bylo v rozporu s dobrými mravy a jelikož je to vyloučeno, když pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání. Dle žalobkyně žalovaná věděla o tom, že se bezdůvodně obohacuje na úkor pojistníka nejpozději od roku 2018, když na to byla opakovaně upozorňována ČNB i soudy, konkrétně rozhodnutím Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Co 430/2017 či Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016 či ze dne 13.2.2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017. Poukázala na to, že žalovaná formulář pojistné smlouvy sama vytvořila a rovněž poukázala na to, že žalovaná si od roku 2018 vytvářela rezervy/opravné položky na krytí nároků ze životního pojištění.9. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.10. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že žalovaná a pan , jméno FO, , nar. , datum,  (dále jen „pojistník“) uzavřeli pojistnou smlouvu , Anonymizováno,  č. , hodnota,  dne 20.12.2010 (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026).11. Z návrhu pojistné smlouvy č. , hodnota,  ze dne 20.12.2010 (č.l. 49-51, duplicitně na č.l. 77-79) a pojistky ke smlouvě č. , hodnota,  (č.l. 14) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.1.2011, pojistník se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 975 Kč, přičemž základní pojistná částka – pojištění pro případ smrti z jakýchkoliv příčin – byla 1 000 000 Kč, dále bylo sjednáno pojištění pro případ smrti následkem úrazu – 500 000 Kč, pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním – 500 000 Kč, pojištění denního odškodného při úrazu ve výši 100 Kč/den, pojištění hospitalizace při úrazu a nemoci ve výši 400 Kč/den, pojištění pracovní neschopnosti při nemoci ve výši 300 Kč/den, pojistná doba byla sjednána do 31.12.2061. Návrh pojistné smlouvy obsahuje prohlášení pojistníka, že byl seznámen se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 4 a se Speciálními pojistnými podmínkami pro , Anonymizováno,  životního pojištění a potvrzuje jejich převzetí. Pojistná smlouva sama (resp. návrh na uzavření pojistné smlouvy) či pojistka neobsahovaly nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného. Z dodatku č. 2 (č.l. 54) soud zjistil, že rozsah pojištění byl modifikován tak, že bylo doplněno pojištěné dítě a bylo zvýšeno měsíční pojistné na částku 1 175 Kč. Z dodatku č. 4 (č.l. 60-62) soud zjistil, že rozsah pojištění byl změněn a bylo zvýšeno měsíční pojistné na částku 2 150 Kč. Z dodatku č. 5 (č.l. 56-57) soud zjistil, že byl opět změněn rozsah pojištění a rovněž bylo změněno měsíční pojistné na částku 1 445 Kč. Z dodatku č. 6 (č.l. 58-59) soud zjistil, že byl opětovně změněn rozsah pojištění a měsíční pojistné bylo sníženo na částku 861 Kč.12. Z žádosti o změnu v pojistné smlouvě a záznamu z jednání ze dne 24.10.2020 (č.l. 81-90) soud zjistil, že záznam (konkrétně na č.l. 90) obsahuje prohlášení klienta, ve kterém je uvedeno, že pojistník byl seznámen s modelací pojištění, byly mu poskytnuty všechny nezbytné údaje o charakteru a vlastnostech nabízeného pojištění, včetně všech nákladových parametrů a poplatkové struktuře produktu; v žádosti o změnu je rovněž prohlášení pojistníka (konkrétně na č.l. 86), že pro žádost o změnu pojistné smlouvy budou výhradně pro navýšenou část pojistného uplatněny poplatky dle tabulky alokačních poplatků č. 6, jejichž výše a rozsah se řídí platným sazebníkem poplatků/přehledem poplatků a parametrů produktu, který je k dispozici na webových stránkách a na všech obchodních místech žalované (bod 1 prohlášení) a dále prohlášení pojistníka, že byl seznámen a převzal Modelaci vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu , Anonymizováno,  životní pojištění (bod 7 prohlášení). Z žádosti o změnu pojistné smlouvy včetně modelace ze dne 15.2.2021 (č.l. 125-131) soud zjistil, že žádost obsahuje prohlášení pojistníka (konkrétně na č.l. 126), dle kterého pojistník byl seznámen a převzal Modelaci vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu , Anonymizováno,  životní pojištění (bod 7 prohlášení). Z žádosti o změnu v pojistné smlouvě včetně modelace vývoje pojištění ze dne 12.11.2024 (č.l. 91-97) soud zjistil, že i tato žádost o změnu obsahuje prohlášení pojistníka, že byl seznámen s modelací vývoje pojištění včetně výše odkupného a Přehled poplatků a parametrů produktu , Anonymizováno,  životní pojištění (bod 5 prohlášení), dále ze záznamu z jednání ze dne 12.11.2024 (č.l. 98-99) soud zjistil, že záznam obsahuje (konkrétně na č.l. 99) prohlášení klienta, ve kterém je uvedeno, že pojistník byl seznámen s modelací pojištění, byly mu poskytnuty všechny nezbytné údaje o charakteru a vlastnostech nabízeného pojištění, včetně všech nákladových parametrů a poplatkové struktuře produktu.13. Dle čl. 1 písm. g) SPP (č.l. 10-13, duplicitně na č.l. 65-68) je flexibilní životní pojištění definováno jako komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Dle čl. 1 písm. i) SPP se kapitálovou hodnotou smlouvy rozumí součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě a hotovosti vyjádřené v Kč. Podle čl. 3 část A. písm. c) SPP se pojistné používá podle platných pojistně-technických pravidel k navyšování kapitálové hodnoty smlouvy. V čl. 4 SPP nazvaném „Náklady, poplatky a cena pojištění“ je k ceně pojištění uvedeno, že pojistitel má právo za každé pojistně-technické období snižovat kapitálovou hodnotu smlouvy o částku potřebnou ke krytí sjednaného rozsahu pojištěného rizika a o dále uvedené technické poplatky, kalkulované podle platných pojistně-technických zásad pojistitele s tím, že výše a rozsah poplatků se řídí platným přehledem poplatků a parametrů produktu, platný přehled poplatků a parametrů produktu je k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Čl. 4 SPP obsahuje seznam jednotlivých poplatků, a to alokační poplatky, marže, poplatek z pojistné částky, administrativní poplatky, poplatky za správu kapitálové hodnoty. Z aktuálního sazebníku poplatků pro pojištění , Anonymizováno,  životní pojištění (č.l. 124) soud zjistil, že poplatek z běžného pojistného je 5 % při kladném stavu kapitálové hodnoty, poplatek za správu kapitálové hodnoty je 0,5 % ročně z hodnoty fondu, dále je zde vysvětleno, že nákladová položka je snížená tvorba kapitálové hodnoty, která je uplatňována na zaplacené běžné pojistné po uzavření pojistné smlouvy; zaplacené běžné pojistné je snižováno podle sjednané doby trvání smlouvy o příslušné procento, přičemž výše nákladů je přímo závislá na v pojistné smlouvě uzavřené době trvání, když čím delší doba je, tím vyšší jsou náklady.14. Soud dále vycházel ze skutečností mezi účastníky nesporných, a to že pojistná smlouva byla ukončena ke dni 30.6.2025 výpovědí pojistníka (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026, k tomu rovněž dopis žalované ze dne 12.5.2025 – potvrzení o přijetí výpovědi na č.l. 17 a dopis žalované ze dne 2.7.2025 na č.l. 18, duplicitně na č.l. 69, a formulář – žádost o ukončení pojistné smlouvy na č.l. 70).15. Současně bylo mezi účastníky nesporné, že pojistník uhradil žalované po dobu trvání smlouvy na pojistném částku celkem 217 362 Kč a žalovaná nevyplatila pojistníkovi žádné pojistné plnění nebo odkupné (viz protokol z jednání ze dne 12.1.2026, k tomu rovněž seznam došlých plateb na č.l. 19-22, seznam došlých plateb na č.l. 100-103). Soud k tomu konstatuje, že pojistník uhradil žalované za poslední tři roky před podáním žaloby (tj. za období od 26.8.2022-26.8.2025, když žaloba byla podána dne 26.8.2025) částku ve výši 45 392 Kč (tj. 27 x 1 445 Kč, 7 x 861 Kč a 1 x 350 Kč, k tomu seznam došlých plateb na č.l. 100-103), současně jakékoliv mimořádné pojistné nebylo tvrzeno, ani nevyplývá ze založených listin.16. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2025 (č.l. 8-9) soud zjistil, že pojistník jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky pojistníka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 217 362 Kč s příslušenstvím, která vznikla z důvodu plnění na základě neplatné pojistné smlouvy.17. Právní zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 18.7.2025 (č.l. 15 a doručenka na č.l. 16).18. Z dodatku č. , hodnota,  (č.l. 52), dodatku č. , hodnota,  (č.l. 55), Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy , Anonymizováno,  4 (č.l. 63-64), printscreenů webových stránek (č.l. 71-75), mailové konverzace (č.l. 76), záznamu z jednání ze dne 20.12.2010 (č.l. 80), z rekapitulací stavu pojistné smlouvy, přehledů stavu pojistné smlouvy a potvrzení o zaplaceném pojistném (č.l. 104-123) soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci.19. Soud současně neprovedl k důkazu výroční zprávy žalované za rok 2018 až 2024, zprávy aktuára z let 2018-2019 a svědecké výpovědi pana , jméno FO,  a pana , tituly před jménem,  , právnická osoba,  pro nadbytečnost s ohledem na níže uvedené právní posouzení. A dále soud neprovedl k důkazu výslech zprostředkovatele , jméno FO,  sjednávajícího pojistnou smlouvu, jelikož tento důkaz považoval za nadbytečný s ohledem na právní hodnocení věci.20. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.21. Platnost předmětné pojistné smlouvy je s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. nutno posuzovat podle předpisů účinných k datu jejího sjednání, tedy 20.12.2010, zejména dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a dále zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“).22. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. (toto ustanovení, stejně jako další níže citovaná ustanovení tohoto předpisu, nedoznalo změny až do konce účinnosti předpisu) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario).23. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.24. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.25. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.26. Z posledně citovaného ustanovení vyplývá, že v případě bezdůvodného obohacení založeného na neplatné smlouvě uzavřené do 31. 12. 2013 včetně je nutno délku promlčecí doby (resp. ve stávající zákonné terminologii „lhůty“) nároku na jeho vydání posuzovat podle dřívějšího občanského zákoníku.27. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.28. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.29. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.30. Podle § 107 odst. 3 obč. zák. jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.31. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.32. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).33. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně spatřovala důvod neplatnosti smlouvy v porušení zákonných ustanovení, jejichž cílem je ochrana zájmu slabší smluvní strany, konkrétně spotřebitele. Soud na jednání dne 12.1.2026 dal žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tedy vyzval ji k doplnění tvrzení, kdy a jakou formou pojistník (pan , jméno FO, ) uplatnil vůči žalované tvrzené nedostatky pojistné smlouvy a jaké konkrétní nedostatky pojistník žalované případně vytkl, a současně k označení důkazů prokazující uvedená tvrzení. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu uvedla, že nedostatky pojistník vůči žalované neuplatnil, uplatnila je až přímo žalobkyně. Soud v této souvislosti poukazuje na § 40a obč. zák., dle kterého se mohl neplatnosti smlouvy dovolat ten, kdo je právním úkonem dotčen, tedy v tomto případě pojistník. Jelikož pojistník dle tvrzení žalobkyně nedostatky vůči žalované neuplatnil, žalobkyni již právo vznést námitku relativní neplatnosti smlouvy nepřísluší (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188). S ohledem na uvedený závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně se soud dále nezabýval námitkami žalované směřující proti platnosti smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a pojistníkem.34. Pro úplnost soud uvádí, že si je vědom rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31.7.2025, č.j. 17 Co 196/2025-284, který ve svém rozhodnutí vyslovil jiný závěr ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně, proto se zabýval i otázkou promlčení (případného) práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez ohledu na to, zda byl nárok uplatněn důvodně, či nikoliv, tj. zda pojistná smlouva byla z důvodů uváděných žalobkyní uzavřena platně, či nikoliv.35. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2024, č.j. 33 Cdo 3113/2023-233). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu se smlouvou, která je absolutně neplatná, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012).36. Jestliže by pojistníkovi, resp. žalobkyni svědčilo právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy dle § 457 obč. zák., pak by se v tomto případě začalo promlčovat ohledně jednotlivých zaplacených částek, jakmile byly uhrazeny, přičemž zaplacením začala běžet minimálně objektivní promlčecí doba.37. Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby, soud je si vědom rozhodnutí odvolacího soudu v obdobných případech (tj. posouzení nároku z investičního životního pojištění ve vztahu k námitce promlčení), kdy se počátek běhu subjektivní doby v těchto rozhodnutích liší, tj. je to např. od doručení tzv. výročních dopisů, nebo úhrady jednotlivých částek, anebo až od nabytí subjektivního vědomí o naplnění normativního prvku (tj. získání alespoň laického povědomí žalující strany ohledně absolutní neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy). Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby v tomto případě, soud má v dané věci za to, že k započetí běhu subjektivní promlčecí doby došlo nejpozději dne 24.10.2020, kdy pojistník a žalovaná jednali o změně smlouvy, když záznam z jednání i žádost o změnu pojistné smlouvy ze dne 24.10.2020 obsahují prohlášení pojistníka, že byl seznámen s přehledem poplatků a že tento dokument i převzal. Nejpozději při tomto jednání s žalovanou pojistník mohl seznat, že jsou u daného produktu „nějaké“ poplatky, pojistník tedy mohl nejpozději 24.10.2020 seznat existenci poplatků, a tedy že smlouva může být neplatná. Nejpozději od 24.10.2020 tak počala běžet subjektivní promlčecí doba a s ohledem na to, že žaloba byla podána až dne 26.8.2025, bylo by třeba shledat námitku promlčení vznesenou žalovanou za opodstatněnou.38. Pro úplnost soud uvádí, že objektivní spolu se subjektivní promlčecí dobou počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž nárok uplatňovaný touto žalobou je proto z části promlčen již s ohledem na běh objektivní doby, kdy objektivně v tomto případě právo na vrácení bezdůvodného obohacení vzniká okamžitě, jakmile je platba bez právního důvodu uskutečněna. Uskutečněním každé jednotlivé platby počala ohledně ní běžet tříletá objektivní promlčecí doba. V rozsahu převyšujícím částku odpovídající platbám uskutečněným za poslední tři roky před podáním žaloby proto soud shledal tvrzený nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení jako promlčený v objektivní promlčecí době. Za poslední tři roky před podáním žaloby bylo provedeným dokazováním zjištěno, že pojistník za tuto dobu žalované uhradil celkem částku 45 392 Kč, v rozsahu žalovaného nároku, který by tuto částku převyšoval, by tak byl nárok promlčen i v objektivní promlčení době.39. Žalobkyně v této souvislosti argumentovala, že k námitce promlčení nelze přihlížet, když žalovaná si musela být vědoma, že inkasovala bezdůvodné obohacení, a proto není v dobré víře. V této souvislosti žalobkyně rovněž argumentovala, že žalovaná věděla o tom, že se bezdůvodně obohacuje na úkor pojistníka, když na to byla opakovaně upozorňována ČNB i soudy, konkrétně rozhodnutím Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Co 430/2017 i rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016 či 31 Cdo 1566/2017.40. Předně soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná u totožných pojistných produktů svým klientům běžně vyplácela jak pojistná plnění, tak odkupné. Takový postup žalované by byl jistě zcela v rozporu se závěrem, že by věděla o neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy. Soud má naopak za to, že i přes hromadné podávání obdobných žalob žalovaná přistupuje k pojistným smlouvám o investičním životním pojištění jako k platným, považuje je za platně uzavřené a postupuje podle nich. Soud má za to, že i sám pojistník po celou dobu trvání smlouvy přistupoval ke smlouvě jako k platné, využíval pojistnou ochranu poskytovanou žalovanou až do ukončení pojistné smlouvy, která v tomto případě skončila z důvodu výpovědi ze strany pojistníka.41. Poukazuje-li žalobkyně na to, že žalovaná věděla o neplatnosti pojistných smluv již v roce 2018, když v tomto roce byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 25 Co 430/2017, soud má za to, že se jednalo o jedno rozhodnutí, přičemž nelze na základě jednoho rozhodnutí učinit závěr o neplatnosti všech smluv o investičním životním pojištění uzavírané žalovanou, resp. o neplatnosti této konkrétní pojistné smlouvy. Ostatně to se týká i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 a 23 Cdo 2865/2016, když nadto Nejvyšší soud v těchto věcech neučinil jakýkoliv závěr o platnosti, či neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění, nadto neplatnosti této konkrétní pojistné smlouvy (k tomu srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18.9.2025, č.j. 20 Co 237/2025148). Stejný závěr soud učinil i ohledně dohledového benchmarku ČNB č. 3/2012 a č. 3/2019, když soudu jsou z úřední činnosti tyto dokumenty známy, přičemž je soudu také známo, že obsahují toliko výčet povinností pojistitelů, nevyjadřují se jakkoliv ke konkrétním smlouvám o investičním životním pojištění; nadto v dohledovém benchmarku je v závěru uvedeno upozornění, že informace v materiálu uvedené vyjadřují názor pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem ČNB, přičemž soud a případně i bankovní rada mohou zaujmout odlišný názor.42. Žalobkyně v této souvislosti rovněž poukazovala na opravné položky (rezervy) v účetnictví žalované na krytí potencionálních nároků oprávněných osob, které se poprvé objevily v roce 2018, a zprávy aktuára, na základě kterých měly být tyto rezervy učiněny právě ve vztahu ke smlouvám o investičním životním pojištění. Soud k tomu pouze dodává, že z vytváření rezervy žalovanou nelze vyvodit, že by si žalovaná byla vědoma neplatnosti pojistných smluv o investičním životním pojištění. Principem podnikání žalované jako pojistitele je uzavírat pojistné smlouvy různého druhu a inkasovat finanční částky od klientů, avšak současně uspokojovat nároky svých klientů či plnit za své klienty při vzniku pojistné události. S ohledem na nepředvídatelnost vzniku pojistných událostí žalovaná současně nemůže vědět, zda, jestli a v jaké částce bude komu plnit, když dopředu neví, zda a případně kdy nastanou pojistné události, soudu proto přijde logické, že žalovaná si v rámci svého hospodaření vytváří určité rezervy. Soud tak shrnuje, že z vytváření rezervy v účetnictví na „krytí potencionálních nároků“ nelze dle stanoviska soudu ničeho vyvodit, a to i kdyby se jednalo o položky na „krytí potencionálních nároků“ právě ze smluv o investičním životním pojištění.43. Soud proto nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že k námitce promlčení nelze přihlížet, rovněž nemá za to, že by její uplatnění bylo v rozporu s dobrými mravy či že by žalovaná těžila z vlastní nepoctivosti a protiprávního jednání, když se jedná o nástroj v právu zcela běžný, zakládající právní jistotu oběma stranám. Soud současně k námitce promlčení podotýká, že žalobkyně ani netvrdila, že by žalovaná jakkoliv bránila pojistníkovi, resp. žalobkyni v uplatnění nároku, naopak soud má za to, že pojistník nárok mohl kdykoliv během trvání smlouvy uplatnit u žalované.44. Soud má za to, že otázka platnosti, či neplatnosti předložené pojistné smlouvy je s ohledem na závěry o promlčení žalovaného nároku druhotná, pro úplnost však uvádí, že v obecné rovině lze konstatovat, že ujednání stran pojistné smlouvy nemusejí být obsažena pouze v samotném textu dokumentu označeném jako „pojistná smlouva“, ale mohou být obsažena i v jiných dokumentech, typicky pojistných podmínkách. Rovněž lze v obecné rovině konstatovat, že poplatky nemusí být sjednávány pouze pevnou částkou, nýbrž i vzorcem, do kterého lze dosadit předem známé veličiny a bez jakýchkoliv pochyb přesnou výši poplatku vypočíst. Soud se v dané věci zabýval tím, zda i v nyní projednávaném případě bylo možné nejpozději při uzavření smlouvy dosadit konkrétní veličiny do uvedeného výpočtu a zjistit konkrétní výši poplatků, byť za pomoci pojistných podmínek či dalšího stranám známého a odsouhlaseného dokumentu. Oběma smluvním stranám by totiž již v tomto okamžiku mělo být známo, jaká je „cena plnění“ (zde poplatku) dle uzavírané smlouvy. V případě investičního životního pojištění, které přinejmenším ve významné části není určeno na krytí proti pojistnému nebezpečí, ale plní v podstatě investiční či spořící funkci, je pro smluvní strany a jejich práva a povinnosti zcela zjevně podstatné, zda částka hrazená na tento účel (tj. na hlavní pojištění) představuje investici či úsporu v plné výši, nebo zda je z ní hrazena úplata pojistiteli za navázání a utvoření tohoto smluvního poměru (tj. poplatek na úhradu počátečních nákladů, které dle demonstrativního výčtu měly zahrnovat získání pojištění, vyhotovení pojistné smlouvy a zavedení do informačního systému); a pokud taková úplata hrazena je, což je samozřejmě v tomto typu případů obvyklé, tak kolik činí.45. Soud má za to, že výši této úplaty (poplatku) v okamžiku uzavření smlouvy mezi pojistníkem a žalovanou z dostupných dokumentů (i při zahrnutí pojistných podmínek a sazebníku poplatků) zjistit nelze. Výši počátečních nákladů nebylo možno v tomto okamžiku určit již jen proto, že v sazebníku poplatků je uvedeno procentní rozmezí strhávané z běžného pojistného podle doby trvání, přičemž ke dni uzavření smlouvy není vůbec zřejmé, jak dlouho pojištění bude trvat (pojištění pochopitelně mohlo skončit i dříve než po uplynutí sjednané doby, např. v důsledku smrti pojištěného, výpovědi, neplacení pojistného). Celkovou částku nákladů by tak bylo možno finálně vypočíst teprve na konci pojištění; šlo by o částku závislou na průběhu a trvání pojištění. Dle stanoviska soudu je tato neurčitost podstatným nedostatkem, který zakládá neplatnost takového právního jednání (pojistné smlouvy), neboť při absenci určitého ujednání o výši počátečních nákladů není zřejmé, kolik pojistník za získání možnosti investovat či spořit prostřednictvím žalované platí; jde ve svém důsledku o případ neurčitosti ceny plnění.46. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který jednoznačně rozlišuje neurčitost smlouvy na jedné straně a zneužívající (nepřiměřená) ujednání ve spotřebitelské smlouvě na straně druhé. Jak Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 31.5.2023, sp. zn. 33 Cdo 499/2023 (toto rozhodnutí se nadto přímo týkalo nároku z neplatné pojistné smlouvy), v případě absence podstatného ujednání způsobujícího neurčitost smlouvy není namístě přezkoumávat takové ujednání z hlediska přiměřenosti, není namístě námitka, že nebylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, a nejde o případ, kdy by nebylo možné s ohledem na směrnici použít vnitrostátní úpravu promlčení. Tyto závěry Nejvyšší soud opakovaně aproboval například aktuálně v usnesení ze dne 29.9.2025, č.j. 33 Cdo 206/2025-421 nebo ze dne 26.11.2025, č.j. 33 Cdo 2298/2025-131, či dříve v usnesení ze dne 27.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, ze dne 25.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 48/2023, nebo ze dne 26.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 2020/2023, kde též zdůraznil, že „uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil“.47. Soud shrnuje, že předmětnou pojistnou smlouvu má pro popsanou neurčitost za neplatnou. S ohledem na shora uvedené soud dále nezkoumal, zda sjednané smluvní podmínky měly charakter nepřiměřených či zneužívajících ujednání. Pro úplnost soud doplňuje, že s ohledem na závěr, že smluvní ujednání nelze posuzovat z hlediska jejich zneužívajícího charakteru, nevešel soud na argumentaci žalobkyně, že s ohledem na existenci zneužívajících ujednání ve smlouvě nelze k námitce promlčení přihlížet. V tomto ohledu pak soud odkazuje i na výše uvedené závěry týkající se námitky promlčení.48. S ohledem na shora uvedené soud žalobu ve výroku I. jako nedůvodnou zamítl, včetně požadovaného příslušenství.49. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 34 957 Kč a sestává z následujících položek:a) odměna za zastupování advokátem za 3 úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 10.10.2025, účast na jednání dne 12.1.2026) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), ve výši 9 180 Kč za každý úkon, tj. celkem 27 540 Kč (3 x 9 180 Kč)b) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. za uvedené 3 úkony, tj. celkem 1 350 Kč (3 x 450 Kč);c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 6 067 Kč.50. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.51. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH08:2026:38.C.230.2025.1","publishedAt":"2026-10-26","decisionAt":"2026-01-12","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":230,"year":2025,"pageNumber":151},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Adamusová","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH08","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 217 362 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"23","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"37","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":37,"lexYear":2004,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3028","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3036","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"100","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"107","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"457","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","INVESTICNI_FOND","NEPLATNOST_PRAVNIHO_UKONU","POJISTENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}